xx xxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxx xxx xx xxxx

Vývoj právního řádu v České republice je významně poznamenán společensko-politickými změnami, ktxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxrství řada na svou dobu moderních institutů, např. při zacházení s mladistvými delikventy. V právní teorii i praxi se prosazovalo pojímání trestu jako xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxerušen událostmi směřujícími k vytvoření Slovenského státu a okupaci Čech a Moravy v průběhu II. světové války a následně pak od roku 1948 do konce roku 1xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxu.

Hluboké ekonomické, politické a sociální změny, ke kterým došlo po pádu totalitního režimu koncem roku 1989, postupně významně ovlivnily všechnx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx je výsledkem četných novelizací, mnohdy reagujících především na aktuální potřeby vyvolané dynamikou kriminality, hlubší zásahy do koncepčníhx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx nedostatečně zajišťuje ochranu svobod a práv jednotlivce a jen v omezené míře přispívá ke stabilitě společnosti.

Nová kodifikace trestního zákoníxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxí a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxčování kriminality, musí proto spočívat ve vhodném vyvažování prevence a represe.

Prevenci je třeba chápat jako soubor nejrůznějších aktivit - přxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxování, blokaci, oslabování a neutralizaci kriminogenních faktorů. Působení prevence zasahuje do těch oblastí společenského života, v nichž je nutnx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xzemní samosprávy, veřejnoprávních institucí i struktur občanské společnosti. Velká úloha v prevenci je proto připisována územním společenstvím obxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxerá nejvíce garantuje její konkrétnost a efektivnost.

Prvky preventivního charakteru pronikají stále více i do trestní politiky, zejména např. foxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x xxské republice nepovažuje trest za pouhou odplatu za spáchaný čin. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. Vedle základní ochranné funkcx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx. století směřuje k plné integraci do evropských hospodářských, politických, kulturních i bezpečnostních struktur. Trestní právo jako součást právxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xrestní právo je odvětvím veřejného práva chránícím práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob, zájmy společnosti a ústavní zřízení České rexxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx ze společensky škodlivých činů jsou trestné, a stanoví i tresty za jejich spáchání. Ochraně před trestnými činy slouží i stanovení podmínek ukládání txxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxé, které je předmětem úpravy trestního zákoníku, se uplatňuje prostřednictvím trestního práva procesního, jehož normy upravují postup orgánů činnýxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxvě potrestáni.

V kontinentálním právu je úprava trestního práva zpravidla svěřována komplexním kodifikacím, nazývaným trestní zákon či trestní zxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxu, jsou obsaženy i v jiných zákonech. Komplexní promítnutí dané problematiky do jednoho trestního zákoníku je účelné, neboť zajišťuje ucelené řešení xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxvání. Takové přehledné řešení je srozumitelné i jednotlivým občanům, jež jsou jeho konkrétními adresáty. To však na druhé straně nevylučuje, aby tresxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxlývající ze zvláštní právní úpravy obsažené v samostatném zákoně.

Platný trestní zákon č. 140/1961 Sb. je přes značný počet novelizací ve své koncexxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx bylo potlačovat tzv. nepřátelské třídy a tržní pojetí ekonomiky. To bylo vyjádřeno v původním znění § 1 trestního zákona, podle něhož “účelem trestníhx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xbčanů a vychovávat k řádnému plnění občanských povinností a k zachovávání pravidel socialistického soužití”. Konkrétní projevy tohoto pojetí trestxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxsických institutů (viz tzv. rauschdelikt v § 201a trestního zákona) nebo také k zavedení nových moderních trestů (např. trestu obecně prospěšných praxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx. i nový zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě).

Východiska, kterými bylo poznamenáno formování dosud platného trestního zákona v dobx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxje hodnotový systém a kriminálně politickou koncepci komunistického totalitního státu založené na socialistické ideologii kolektivismu a potlačoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx

x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxenská nebezpečnost trestného činu vymezená formálními kritérii (§ 3 odst. 4 platného trestního zákona), která v dostatečné míře neumožňují poznat smxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxm právu a v právním státě nemá místo; k vytřídění činů, které mají znaky trestného činu jen zdánlivě, je třeba použít podstatně konkrétnějších a jednoznxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xostatečně zajištěno ukládání alternativních trestů a alternativních opatření, zejména u prvotrestaných pachatelů a mladistvých, jakož i osob, ktexx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx

x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxsti, jasnosti a přesnosti zákonných definic trestných činů ve zvláštní části trestního zákona, kde u některých skutkových podstat jsou užity vágní poxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxivé trestné činy, jak z hlediska druhu sankcí, tak i z hlediska jejich trestních sazeb (což bylo také ovlivněno četnými, často nekoncepčními novelizacxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxcepčně poznamenané pojetím, jež stálo u zrodu původní podoby trestního zákona (např. pojem “organizace” v § 128 odst. 2 platného trestního zákona s vxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx.

Trestní zákon č. 140/1961 xxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx, č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb., č. 47/1990 Sb., č. 84/1990 Sb., č. 175/1990 Sb., č. 457/1990 Sb., č. 545/1990 Sb., č. 490/1991 Sb., č. 557/1991 Sb., nálexxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx/1997 Sb., nálezem Ústavního soudu ČR č. 103/1997 Sb., zákony č. 253/1997 Sb., č. 92/1998 Sb., č. 112/1998 Sb., č. 148/1998 Sb., č. 167/1998 Sb., č. 96/19xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xb., č. 105/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 405/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 139/2001 Sb., č. 144/2001 Sb., č. 256/2001 Sb., č. 265/2001 Sb., xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx2004 Sb., č. 587/2004 Sb., č. 692/2004 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 135/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 227/200x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx navíc obsahové zaměření novelizací provedených po roce 1989 vedeno často i s jasným záměrem měnit jeho koncepci - což však nemohlo vést k úspěchu, popř. xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxmy trestního práva hmotného, byly narušeny a do značné míry i změněny jednotné či jednotící principy, z nichž by platná právní úprava měla vycházet a ktexx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxtrukcí.

Vedle trestního zákona jsou trestní ustanovení hmotněprávní povahy v těchto zákonech:

- zákon č. 165/1950 Sb., na ochranu míru, ve znění záxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxněného zastupování státu a mezinárodní organizace;

- zákon č. 184/1964 Sb., kterým se vylučuje promlčení trestního stíhání nejzávažnějších trestnxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xeze změny;

- zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx který bude ponechán beze změny;

- zákon č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, který bude ponechán také beze změxxx

x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxažena v zákoně č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictvx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xmotněprávních i procesních otázek.

Dále si rekodifikace trestního zákona vyžádá v nezbytném rozsahu novelizaci navazujících ustanovení zákona xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxtního práva procesního (trestního řádu) proběhne až v návaznosti na rekodifikaci trestního práva hmotného (trestního zákona) a po vyhodnocení účinnxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx

xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xhledu i věcně navazuje na dřívější právní řád, když na jedné straně obsahuje skutkové podstaty trestných činů, z kterých je zcela zřejmé, jak se zákonodxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xa překážku účinné ochraně společnosti (srov. i trestný čin porušování pravidel hospodářského styku podle § 127 platného trestního zákona nebo časté xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxx x xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx atd.), a na druhé straně obsahuje skutkové podstaty trestných činů, které až detailně reglementují určité chování jako trestný čin (např. nedovolenx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxické, politické a sociální změny, ke kterým došlo po pádu totalitního režimu koncem roku 1989, postupně významně ovlivnily všechny oblasti života spoxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxstatků v trestněprávní úpravě. Zároveň bylo zřejmé, že při momentální naléhavé potřebě mnohé zákony nezbytně novelizovat a zároveň vypracovat nové zxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxslušných legislativních pracovišť, možné vydat se cestou rekodifikací základních právních předpisů, včetně trestního zákona. Proto se pod tlakem oxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxravidla bez konkrétního koncepčního zadání, hlubšího teoretického základu a také bez dostatečné koordinace zákonodárných iniciativ, které vznikaxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xx xxxx xharakterizovat jako snahu rychle reagovat na nastalé změny ve společnosti a “dohánět” to, co bylo zanedbáno zpravidla při právní úpravě jiných právníxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxh vedla někdy i k tomu, že trestní zákon byl opakovaně doplňován o kasuistické skutkové podstaty s velmi úzce vymezenými znaky. Od roku 1998 doplňuje tyxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxetně práva uplatňovaného v Evropské unii.

Celkově je tedy možno uzavřít, že platná právní úprava obsažená v trestním zákoně je nejednotná a postrádx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxdních předpisů v trestněprávní oblasti, přihlíží k vývoji právní teorie a praxe zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem, refxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxou a jejími novými formami.

Cílem nové kodifikace trestního zákoníku České republiky je zejména:

- plně zajistit ochranu občanských práv a svobod x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx práva, byť jde o nejzazší řešení (“ultima ratio”), nicméně však řešení v některých směrech nepominutelné;

- zajišťovat realizaci trestní politiky dxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxestných činů;

- prohloubení diferenciace a individualizace trestní odpovědnosti fyzických osob a právních následků této odpovědnosti;

- dosaženx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xráva a kriminologie, ale i pedagogiky, sociologie, pedopsychologie a pedopsychiatrie;

- změna celkové filosofie ukládání sankcí, kdy je třeba předxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx trestních věcí předpokládající širokou možnost využití alternativních sankcí k zajištění pozitivní motivace pachatele;

- důsledné oproštění od vxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx - dosažení srovnatelné úrovně s trestním právem moderního evropského standardu, při respektování mezinárodních závazků České republiky a požadavkx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxkého uspořádání základů trestní odpovědnosti a jejích právních následků. Upouští se od deklaratorního formulování účelu (poslání) trestního zákonxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxybně ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob, zájmů společnosti a ústavního zřízení České republiky, a to prostředky trestního xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxnkrétním ustanovení, jak nakonec není obvyklé ani v zahraničních trestních zákonících, ve kterých také nebývá účel zákona či předmět úpravy výslovně xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxestního zákoníku.

Nově kodifikované trestněprávní předpisy budou také reflektovat očekávanou realitu společenského vývoje, být funkčními po dxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx by prosazovala širokou kriminalizaci jednání, jež podle stávajícího právního stavu nejsou trestnými činy. I když ojediněle samozřejmě nový trestní xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxace navrhovaného zákoníku vyvolával podstatný nárůst trestní agendy. Naopak v některých směrech nový trestní zákoník přinese i dekriminalizaci.

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxo z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje žádné z pohlaví a nestanoví odlišné podmínky.

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxnou základních práv a svobod a zajištění plného souladu s Ústavou České republiky a ústavní úlohou jednotlivých orgánů činných v trestním řízení. Na xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xsob zúčastněných na trestním řízení, je trestní právo hmotné orientováno pozitivně v tom směru, že především stanoví sankce za neoprávněný zásah do prxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxod, ale naopak se zaměřuje na jejich ochranu.

Návrh kodifikace trestního zákoníku je založen na těchto základních zásadách:

- subsidiární úloha txxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxžit mu za něj trestněprávní sankci jedině na základě zákona (“nullum nulla lege”);

- zákaz retroaktivity přísnějšího zákona v soxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx opatření, včetně podmínek jejich uložení (zákaz analogie in malam partem);

- individuální trestní odpovědnost fyzických osob, vyjadřující odpověxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxadřuje přiměřenost trestání ve vztahu k závažnosti trestného činu a osobě pachatele.

Uvedené zásady, které jsou v teorii i praxi obecně uznávány, nexxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxrávní ochrany, kterou trestní zákoník ve svých jednotlivých ustanoveních bude poskytovat. Je třeba je promítnout do jednotlivých ustanovení trestxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx části trestního zákoníku.

Úprava základních zásad spočívající v jejich definici přímo v trestním zákoníku není provedena zpravidla ani v zahranixxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxelná, přičemž četné základní zásady by musely být vyjádřeny i v dalších ustanoveních obecné části trestního zákoníku, kdy by musel být řešen i vzájemný xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxbu trestního práva”, ale do značné míry i aplikaci trestního práva hmotného; zároveň se však týká i nepodmíněných trestů xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx kodifikace nového trestního zákoníku respektují i návaznost na historický vývoj, tradice a zkušenosti československé a středoevropské právní kulxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxoje našeho státu. Vyjadřují tedy ideovou a obsahovou diskontinuitu s deformacemi právního řádu odporujícími principům demokratického společenskéxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xepubliku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů, vyjadřuje soulad vnitrostátní právní úpravy s normami práva Evropské unie/Evropských společenxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

- Úmluva EU o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. 7. 1995 (41995A1127(03)),

- Protokol uzavřený xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxl k Úmluvě EU o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 19. 6. 1997 (41997A0719(02)),

- Úmluva uzavřená na základě čl. K.3 Smlouvy o Evrxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

- Společná akce ze dne 15. července 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o boji proti rasismu a xenofxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xčasti v zločineckých organizacích v členských státech Evropské unie (98/733/SVV) (31998F0733).

x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/SVV) (32000F0383),

- Rámcové roxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxí ve spojitosti se zaváděním eura (32001F0888),

- Rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení (320xxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxedků a výnosů z trestné činnosti (2001/500/SVV) (32001F0500),

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

- Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (2002/475/JVV) (32002F0475),

- Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx 2002 o potírání obchodování s lidmi (2002/629/SVV) (32002F0629),

- Rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/JVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestnxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxi s korupcí v soukromém sektoru (32003F0568),

- Rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování děxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (32004F0757),

- Rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV zx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxsů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti (32005F0212),

- Rámcové rozhodnutí Rady 2005/667/SVV ze dne 12. července 2005 k posílení rxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxch aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu), (32000L0031),

- xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxupu, výkonu a bankovním dozoru nad činností elektronických peněžních ústavů (32000L0046),

- Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterox xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx 2002, kterou se definuje umožnění nezákonného vstupu, tranzitu a pobytu (32002L0090),

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29x xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Text s významem pro EHP) (32004L0038),

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxx x xxxní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (Štrasburk, 8. listopadu 1990; č. 33/1997 Sb.),

- Úmluva o boji proti podplácení zahraničxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxaně životního prostředí (Štrasburk, 4. listopadu 1998, ETS No. 172),

- Trestněprávní úmluva o korupci (Štrasburk, 27. ledna 1999; č. 70/2002 Sb.m.s.xx

x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xráva při ochraně životního prostředí,

- Doporučení Rady Evropy (81)12 o hospodářské kriminalitě,

- Doporučení Rady Evropy (82)15 o úloze práva při oxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

x xxxxxxětový akční plán proti organizovanému transnacionálnímu zločinu (A/49/748),

- Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovaxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x

xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxodnímu organizovanému zločinu (ČR podepsala 10. prosince 2002, nyní probíhá ratifikační proces),

- Minimální standardní pravidla soudnictví nad mxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx

- Doporučení Rady Evropy č. R (87) 20 ke společenské reakci na kriminalitu mládeže,

- Pravidla OSN k ochraně mladistvých zbavených osobní svobody (Rexxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxx xxxx x Evropská pravidla týkající se sankcí a opatření států Rady Evropy,

- Doporučení RE č. R(87) 3 z roku 1987 – Evropská vězeňská pravidla,

- xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x Deklarace OSN o odstraňování násilí páchaného na ženách (1993),

- Doporučení Rady Evropy z roku 1985 o násilí v rodině,

- Doporučení Rady Evropy z roku xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx

x xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx

- Nařízení o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (1999/1073/ES, 399R1073),

- Úmluva o potlačování protiprávních činů prxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xlošin umístěných na pevninské mělčině (Řím, 10. března 1988; č. 101/2005 Sb.m.s.),

- Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu (New xxxxx xxx xxxxx xxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx

Personálxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxizovaného zločinu (včetně mezinárodní spolupráce). V tomto směru se ovšem nejedná o přímý důsledek změny zákona, tj. rekodifikace, neboť tyto výdaje xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx finančních prostředků ze státního rozpočtu naopak vyvolá zavedení nového trestu domácího vězení, který je alternativou trestu odnětí svobody. Nejdx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxeré se na výkonu takového trestu budou přímo podílet - na prvním místě zaměstnanců Probační a mediační služby (dále jen “PMS”).

Personální posílení Pxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxe v souvislosti s nově zaváděným druhem trestu domácího vězení, ale i dalších, nových povinností ukládaných této službě (např. dohled nad propuštěnýmx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxměstnanců, což bude představovat tyto roční náklady (osobní i věcné).

Zavedení systému elektronického dohledu (tzv. “náramků”) pro cca 700 osob xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxu cca 559 mil. Kč (pokud by se zařízení pořizovalo nově). Na počet předpokládaných cca 700 sledovaných osob by roční náklady činily přibližně 50 mil. Kč. xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xvobody částku 872 Kč, což představuje roční náklady xx xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxibližně 28 572 Kč. Tato částka představuje pouze cca jednu desetinu ročního nákladu na odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody.

Zvýšené finančnx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxl. Kč ve vazební věznici v Brně. Areál pro zbývajících cca 550 chovanců se navrhuje vybudovat ve dvou etapách s tím, že pro nejbližší období je nezbytné vyxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx zavedením institutu zabezpečovací činí 380 mil. Kč na vybudování ústavu, 95,1 mil. Kč jako roční náklady na platy 210 pracovníků a 30 mil. Kč jaxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxstí prostředky. Pokud je celospolečenský zájem tyto výše uvedené instituty realizovat, musí být k tomu poskytnuty prostředky ze státního rozpočtu.

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxojena se sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxvá, místní a věcná - je v návrhu kodifikace trestního zákoníku řešena obdobně jako v platném trestním zákoně na podkladě principů ji ovládajících, zexxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxě měnit nebo doplňovat současné znění ustanovení § 16 až 21 platného trestního zákona, které upravují působnost trestního zákona.

Výjimky z působnoxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxa zvláštního případu započítání vazby a trestu vykonaných v cizině, obsažená v § 22 platného trestního zákona, je zařazena do hlavy upravující ukládánx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx

xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx stanovena dříve, než byl spáchán.V této souvislosti je třeba si uvědomit, že “zákonem” se rozumí nejen vlastní trestní zákoník, ale i všechny další spexxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxmu zákon (nikoli trestní zákon), neboť v těchto případech jde nejen o trestní zákony ve smyslu uvedeného ustanovení § 108 ale i o další zákony, na které nxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xákladních práv a svobod a zároveň také o nejobecnější vyjádření zákazu retroaktivity, který je pak dále rozveden v § 2 o posuzování trestnosti činu ve xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xůsobnost pouze tehdy, jestliže jeho použití je pro pachatele příznivější (§ 2 odst. 1). Nový pro pachatele příznivější zákon tedy působí nazpět, avšak xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xachateli uložit takový druh trestu, který nezná zákon účinný v době rozhodování o trestném činu (§ 3 odst. 1), což je logické z hlediska výkonu uloženého xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxanném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje, neboť v zájmu prevence je třeba užívat nejnovějšícx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxpadě se užije zákona, který platil při dokončení jeho páchání, kterým se rozumí v návaznosti na odstavce 3 a 5 § 2 dokončení jednání (konání) nebo při opxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxavit tak, že jde o dobu, kdy pachatel nebo účastník konal, nebo v případě omisivních trestných činů jednal ve formě opomenutí (obdoba úpravy v německém txxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxsledkem, resp. účinkem může zejména u nedbalostních jednání uplynout poměrně dlouhá doba (např. zanedbání bezpečnostních předpisů xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx posuzování dokonaných trestných činů a přípravy či pokusu trestných činů, u kterých se již dnes za dobu činu považuje doba jednání pachatele. Okamžik dxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxa u poruchových deliktů.

Do tohoto ustanovení byla beze změny přejata úprava § 16 odst. 2, 3 platného trestního zákona, nxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxarého zákona, ale výběr je omezen na to, co z toho skýtá nová, byť méně příznivá úprava. Toto ustanovení je výjimkou z ustanovení § 2 odst. 1 návrhu trestníxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xového trestního zákona, ale podle předpisů dříve účinných, novému systému trestů. Z tohoto ustanovení vyplývá, že jestliže nová právní úprava nebude xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxo zákona, pokud je takový druh trestu novému trestnímu zákonu či zákonům neznámý. Pachateli však v takovém případě není možno uložit ani druh trestu nexxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xpolečenských zájmů vyžaduje, aby se i nadále stíhaly všechny trestné činy spáchané na území České republiky bez ohledu na to, zda je spáchal náš občan nexx xxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx x cizině trestný (§ 4 odst. 4). V ustanovení § 4 odst. 4 je upravena určitá zásady akcesority účastenství (srov. § 24), která navazuje na dověxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxé, zda čin pachatele je v cizině vůbec trestný a jak. Na účastníka se použije našeho trestního zákona; musí se však samozřejmě hlavní pachatel v cizině [sxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx

xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxa s drobnými úpravami, které rozšířily tuto úpravu mimo lodí i na “jiná plavidla” a mimo letadel i na “jiné vzdušné dopravní prostředky”, které jsou regxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxty, znamená, že podle našeho zákona se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla anebo lxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxa v mezinárodních vodách či ve vodách pobřežních (teritoriálních). Trestní České republiky je zde odvozena od registrace lodi nebo letadxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx se považovala za české území, jestliže loď byla na širém moři nebo letadlo nad širým mořem. Zásada vlajky (registrace) je např. uplatněna v mezinárodníxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxx74 Sb. a Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, přijatá dne 23. září 1971 v Montrealu – vyhl. č. 16/1974 xxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x cizině (§ 6).

Spáchá-li trestný čin cizinec v cizině, potrestá ho zpravidla stát, na jehož území byl skutek spáchán. Česxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu stíhat bez ohledu na místo spáchání činu (§ 7), anebo za podmínek vymezených na základě subsidiární zásady univerzality v navrhovaném ustanovení § 8x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xx xxx pamatováno na ochranu našich občanů nebo osob bez státní příslušnosti, které mají na území České republiky trvalý pobyt, před trestnými činy spáchanýxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx pamatováno xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxsidiární zásadu univerzality a podobně i v § 10 upravujícím předání občanů České republiky, se pamatuje i na možnost předání pachatele členskému státx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxty, ochrany a univerzality jsou modifikovány v návaznosti na ústavní principy, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxmatuje i na možnost předání pachatele členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu.

Do tohxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxt.

Základním obecným ustanovením (§ 12) vztahujícím se k trestní odpovědnosti je zdůraznění vůdčí základní zásady záxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx

Odstavec 2 vyjadřuje zásadu subsidiarity trestní represe a princip “ultima ratio” z ní vyplývající, který je zejména v poslední době významně akcentoxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxp “ultima ratio” byl sice původně chápán spíše jako princip omezující zákonodárce v tom směru, že trestněprávní řešení je krajním prostředkem ve vztahx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xepochybně význam i pro interpretaci trestněprávních norem a plyne z něho, že trestnými činy mohou být pouze závažnější případy xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxestněprávní prostředky nejen nadbytečné, ale z pohledu principu právního státu také nepřípustné.¹ Přitom tento princip je uplatňován jak v systémexx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx^xx xxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx^xx x xxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xepubliky, který v uvedených nálezech opakovaně zdůraznil, že trestní právo má z podstaty principu “ultima ratio” místo pouze tam, kde jiné prostředky x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxla liberálního demokratického právního státu vyžadují, aby vina pachatele byla autoritativně konstatována jen ohledně takového jednání, o němž mohx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx kde je to třeba s ohledem na ustálenou a obecně dostupnou judikaturu obecných soudů. Tento závěr plně koresponduje i s judikaturou Evropského soudu pro xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xe dne 25. listopadu 2003, sp. zn. I. ÚS 558/01, publikovaný ve sv. 31 pod č. 136 Sb. nál. a usn. ÚS ČR). Ústavní soud takto rozhoduje u různých trestných činů xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxoprávněného zásahu k domu, bytu či nebytovému prostoru podle § 249a trestního zákona atd., a použití principu “ultima ratio” postupně rozšiřuje. Přixxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxka nál. a usn. ÚS, sv. 35, str. 569, nález č. 196). Použití principu “ultima ratio” je využíváno také v judikatuře obecných soudů (srov. rozhodnutí Nejvyxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxího soudu. Zváží-li se tedy tato Ústavního soudu i Nejvyššího soudu, je možno uzavřít, že z uznávaného principu právního státu, jímž je cháxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xbchodního či správního, a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení chráněných vztahů naplňuje znaky konkrétní skutkové podstaty tresxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho práva zdrženlivě, to znamená především tam, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, neboť trestní právo a trestněprávní kvalixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxský, tj. z hlediska ochrany základních celospolečenských hodnot. Na tom se obecně shodují i představitelé právní teorie i praxe, kteří uznávají, že ze xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xolicii, když postulát “ultima ratio” má nepochybně význam i pro interpretaci trestněprávních norem a plyne z něho, že trestnými činy mohou být pouze záxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx^xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxvat přiměřeně a maximálně zdrženlivě, a to zejména při realizaci trestního postihu, kdy s ohledem na závažnost trestní sankce, která je nezřídka způsoxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxí prostředky nejsou dostatečně účinné nebo selhávají. Toto řešení, které v obecné poloze řeší vztah hierarchie odpovědností (civilní, disciplinárnxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxstní represe do textu trestního zákoníku, což nepochybně posiluje její praktické využití při aplikaci konkrétních trestněprávních norem.

Pojem sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx^xx xxxxxxxx xxjmu nebezpečnosti činu pro společnost je namístě nejen proto, že je s ním spojeno tzv. třídní pojetí a třídní uplatňování trestního zákona, ale i pro jehx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxému činu, který zasáhl zájmy chráněné trestním zákonem, a v tomto smyslu je tedy “poškodil”, a navazuje i na další pojmy použité v trestním zákoníku [(nxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx 2.

Zakotvení zásady subsidiarity trestní represe a z ní vyplývajícího principu “ultima ratio” do trestního zákoníku má význam i interpretační, nexxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx pojetí trestného činu, neboť není součástí definice trestného činu uvedené v § 13, když zásada subsidiarity trestní represe a z ní vyplývající princip xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xinu je ryze formální. Uvedené ustanovení tedy neznamená negaci formálního pojetí trestného činu, a to z toho důvodu, že i když v převážné většině trestnxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxrmálních znaků trestného činu, je zároveň vždy chápán jako souhrn takových znaků, které ho ve svém souhrnu charakterizují jako čin společensky škodlixxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxst. Při tomto přístupu má hledisko společenské škodlivosti povahu významného interpretačního pravidla, které napomáhá zákonnou skutkovou podstatx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxtů, které by neměly být považovány za trestné činy (zvláště přestupky a jiné správní delikty), přestože zdánlivě znaky některé skutkové podstaty naplxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxti” u trestného činu výtržnictví podle § 355 a jejich odlišení od jednání vymezených zejména jako přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 a § 48 přxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxslovovanou obavu, že by formální pojetí mohlo vést k přetížení orgánů činných v trestním řízení bagatelními věcmi, které jsou dnes odloženy ještě před xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxnovení § 159a odst. 4 a § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu nebylo totiž shledáno dostatečným.

Návrh trestního zákoníku (§ 12) nepočítá vedle klasxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxrava odpovědnosti právnických osob, včetně účinných, přiměřených a odstrašujících sankcí, upraví v návrhu správního trestání, který připravuje Mixxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxdována trestní odpovědnost, proto také v některých státech Evropské unie (např. Německo) není zavedena trestní odpovědnost, ani se s jejím zavedením x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxoku na veřejné dávky a , peněžité pokuty, dočasné, či trvalé vyloučení z komerčních aktivit, dohled, likvidace právnické osoby apod.

x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx činu, což mj. povede ke zvýšení jednotnosti při výkladu a aplikaci zákona a k posílení rovnosti všech před zákonem. Toto řešení znamená opuštění dosavaxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx trestného činu je důsledně promítnuto do definic jednotlivých skutkových podstat trestných činů.

Formální pojetí trestného činu odpovídá více loxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xepovažovalo za trestný čin, což by mohlo mít především u mladistvých pachatelů za následek destrukci právního vědomí sociálně etického významu výtržxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx oprávnění státního zástupce při uplatnění principu oportunity poskytují různé varianty odklonů (alternativních řízení) xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xástupcem (srov. např. § 153 a § 153a německého trestního řádu, § 90a až § 90m rakouského trestního řádu a čl. 41-1 čís. 4, resp. 5c a čl. 42-2 francouzskxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx zásady legality v rámci legislativního vývoje stále více uplatňují prvky oportunity, a to i pokud jde o možnost zastavení trestního stíhání [srov. § 17x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxho činu vede k přesnějšímu vymezení jednotlivých skutkových podstat trestných činů (aniž by tyto skutkové podstaty byly kasuistické), neboť neumožňxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx 39 Listiny základních práv a svobod a § 1 návrhu trestního zákoníku). Formální pojetí trestného činu také lépe reflektuje oddělení moci zákonodárné ox xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxím konkrétního pachatele naplněny znaky trestného činu, aniž by soud byl oprávněn dospět k závěru, že při naplnění zákonných znaků nejde o trestný čin s xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx založeného na materiálním pojetí mohl učinit nejen soud, ale i státní zástupce a dokonce i policejní orgán.

Formální pojetí trestného činu obsaženx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxi, který nebyl ani definován a jako kritéria používal čistě formální typové okolnosti – srov. § 3 odst. 4 platného trestního zákona), neměla po jeho přijxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxá typová jednání – skutkové podstaty (základní, privilegované i kvalifikované) – jsou trestnými činy a s jakou trestní sazbou, jakož i v rámci výkladu txxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xři ukládání trestů za formálně vymezené trestné činy (přečiny a zločiny), kde se kritéria povahy a závažnosti činu vymezená v § 39 odst. 2 osnovy trestníxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxetí trestného činu, které však neznamená, že trestný čin lze chápat jako pouhý popis znaků charakterizujících trestný čin, neboť z hlediska jeho legisxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxi význam materiálního znaku trestného činu, jako tomu bylo u materiálního pojetí. Na druhé straně je však třeba využívat zásadu subsidiarity trestní rxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xebo nejsou efektivní, neboť trestní právo a trestněprávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu, je třeba považovat za “ultima ratio”, texx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xubsidiarity trestní represe a z ní vyplývajícího principu “ultima ratio” do trestního zákoníku má totiž i význam interpretační, neboť znaky trestnéxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxním pojmu trestného činu je třeba posoudit problém zvláštní trestní odpovědnosti mladistvých pachatelů, který je řešen v rámci zvláštní úpravy trestxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxe se navrhuje vzhledem k úpravě pojmu trestného činu tuto zvláštní úpravu vypustit s tím, že v případech, kdy postačí jiný postih, bude možno využít buď zxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxutí o odložení věci ve smyslu § 159a odst. 4 novelizovaného trestního řádu či rozhodnutí o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. b) nebo x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxci - zločin a přečin. Bude tedy opuštěno dosavadní pojetí jednotného deliktu. Pojem trestného činu bude zachován jako nadřazený termín. Bipartice budx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxanoví trest odnětí svobody do 3 let. Kulpózní trestné činy budou přečinem vždy. Ostatní činy uvedené ve zvláštní části trestního zákona budou označenx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx v nyní platném § 62 trestního zákona).

Tato kategorizace trestných činů rozšíří prostor pro uplatnění alternativ a odklonů a pro diferenciaci trestxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xízení před samosoudcem, používání odklonů a dalších institutů trestního řízení. V podstatě standardní trestní řízení bude konáno o zločinech, u přečxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x

xxxxxxxxx xxxxxí zavinění jako předpokladu pro vyvození subjektivní odpovědnosti za spáchaný trestný čin bude zachováno. V rámci dosavadních forem zavinění byly na xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtatus”), který na rozdíl od úmyslu neuváženého v prudkém hnutí mysli (“dolus repentinus”, “affectus”, “impetus”), ač není obecnou formou úmyslu, je zxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxučasně byl doplněn do výčtu obecných přitěžujících okolností [srov. § 42 písm. a) návrhu trestního zákoníku]. Dále se bylo třeba zabývat i možností úprxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxm (účelem jeho činnosti), kdy platný trestní zákon hovoří buď o specifickém úmyslu nebo také o účelu nebo cíli. S ohledem na teoreticky propracovanou a xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxštní formy zavinění (úmyslu). Podstatou obmyslu je skutečnost, kdy pachateli záleží na tom, aby přivodil určitý výsledek, který je jím žádán nebo si ho xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxán. Úmysl je totiž pojem širší než obmysl, který je pojmem užším. Zjednodušeně řečeno úmysl je vůle přivodit určitý následek, zatímco obmysl je vůle přixxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxost (§ 16).

Podle vztahu pachatelovy vůle k porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem rozeznává osnovx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxprávní následek.

Pojem úmyslu eventuálního je v návrhu trestního zákoníku doplněn o definici srozumění (§ 15 odst. 2). Definici srozumění u eventuxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx se navrhuje nově upravit v § 15 odst. 2 výkladovou definici srozumění na podkladě tzv. teorie smíření s naplněním znaků skutkové podstaty (srov. např. x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxestním zákonem přímo vlastním účelem svého jednání nebo nutným důsledkem takového jednání směřujícího k jinému cíli (např. řidič neposkytne pomoc pxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxě na jiný účel či sledoval jiný cíl, ale bylo mu jasné, že ho nedosáhne jinak než tím, že zřejmě – (nikoli nutně, pak by šlo o úmysl přímý, poněvadxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxal s žádnou konkrétní okolností, jež by následku, který si představoval jako možný, mohla zabránit. Způsobení takového následku však není přímým cílex xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx z hlediska trestního práva jak účelem nebo cílem relevantním, tak i účelem či cílem nezávadným, přitom je však pachatel vždy smířen s tím, že realizace txxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx pouze vedlejším následkem jednání pachatele, který je s ním srozuměn. Okolnost, zda si pachatel byl jist, že trestněprávně relevantního následku dosxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx přímý, poněvadž do budoucna lze těžko odhadovat průběh děje a nikdo si nemůže být jist, zda události se budou vyvíjet úplně podle jeho přání. Pachatel muxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxku, za podmínky, že taková představa se bezprostředně projevila v jednání pachatele.

V tomto pojetí je srozuměním vždy pokryta tzv. nepravá lhostejxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxzívní, ale aktivní volní vztah k relevantnímu trestněprávnímu následku (např. při loupeži pachatel zneškodní poškozeného tím, že ho sváže a do úst mu dx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx, přičemž pachatel neudělá nic, aby mu dýchání usnadnil a zanechá ho po dokončení loupeže uzamčeného v bytě - nepřímý úmysl, na rozdíl od případu, kdy pacxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxrtidlo neuvolní - přímý úmysl, neboť trestněprávně následek je nutný, a konečně též na rozdíl od případu kdy mu při odchodu z bytu ještě včas xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxrazí auto a usmrtí ji, a proto poškozený zemře hladem a žízní - vědomá nedbalost k následku smrti).

Složitější je to u tzv. pravé lhostejnosti, kdy podlx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxhá, byť bez přiměřených důvodů, že k porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxe pachatele, tj. nechtění při této formě nedbalosti. Podle tohoto převažujícího pojetí v nauce však také v podstatě o lhostejný vztah nejde, neboť se paxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xe osvědčuje. Pojetí srozumění ve smyslu smíření tak na jedné straně dovoluje zachovat toto dosavadní pojetí, ale na druhé straně dokonce umožňuje postxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxu následku chápán a vykládán jako smíření se s ním mlčky (ani srozumění výslovné či ve formě lhostejnosti nepravé, ani nechtění ve smyslu nedbalosti), bxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí represe. Doposud akceptovaná právní kvalifikace nulitní vůle však není adekvátní (pachatele spíše zvýhodňuje), proto je logické ji změnit v právní xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxhatel při zavinění z nedbalosti nechce způsobit následek nebezpečný pro společnost ani s jeho způsobením nesouhlasí (není s ním smířen). Předpokladex xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxe taková vědomost není, ale při zachování potřebné míry opatrnosti pachatel takovou vědomost mít měl a mohl [§ 16 odst. 1 písm. b)].

Nedbalost se proto xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xísm. b)], což je aktuální zejména u trestných činů v dopravě. Některé trestné činy (např. hospodářské či proti životnímu prostředí) budou nadále stíhaxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xedle vědomé a nevědomé nedbalosti, ale jen vyjádřením míry nedbalosti požadované trestním zákonem, a to ať už jde o nedbalost vědomou či nevědomou. Hruxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xři ní je pachatel vědom možnosti, že tu jsou skutečnosti zakládající trestní odpovědnost za jím spáchaný čin nebo že způsobí výsledek v zákoně uvedený. xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxdku toho návrh trestního zákoníku vymezuje definici hrubé nedbalosti, jíž se rozumí vyšší stupeň intenzity nedbalosti, xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxe k zájmům chráněným trestním zákonem.

Z platné právní úpravy je přebírána v podstatě beze změny úprava zavinění ve vztxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxti nového trestního zákoníku do ustanovení o výměře trestu (§ 39).

Zákon nově upravuje v souladu s požadavky praxe skuxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxího, tak i negativního skutkového omylu. Skutkový omyl negativní bude podle navrhované úpravy vylučovat trestní odpovědnost za čin, což nevxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xkutkového omylu. Jinými slovy řečeno, byla tu využita úprava dnes známá jako nutná obrana či .

Návrh trestního zákxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xvláštní případy skutkového omylu, když takové úpravy nejsou obvyklé ani v zahraničních úpravách. Tyto případy nečiní v praxi potíže, neboť jsou užíváxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xávislosti, zda se ho mohl nebo nemohl pachatel vyvarovat) jako okolnost snižující nebo vylučující trestní odpovědnost (§ 19). Právní omyl má význam zexxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxe být např. pro cizince neúměrně přísný, a ne vždy je možné vycházet z míry zavinění činu. V zásadě by neměl být trestný ten, kdo jednal v omluvitelném právxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxe jako podmínku trestní odpovědnosti pachatele jeho právní omyl negativní, a to omyl neomluvitelný (tj. omyl, jehož se pachatel mohl vyvarovat). Naopxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxtivního omylu skutkového, který nevylučuje nevědomou nedbalost, má negativní právní omyl omluvitelný v tomto směru dopady absolutní, xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xa příslušný úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti, nikoli jen za nedbalost, jako je tomu u omylu skutkového negativního. Tento rozxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx cestou polehčující okolnosti uvedené v § 41 písm. h) návrhu trestního zákoníku, a to podle konkrétní povahy důvodů, jež vylučovaly možnost považovat txxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxdně seznámit s příslušnými právními předpisy, jak bylo jeho povinností). Navrhovaná úprava omylu se dotýká protiprávnosti jako znaku trestného činu xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx trestných činů v trestním zákoně se uplatní zásada “neznalost trestního zákona neomlouvá”. Protiprávnost je totiž třeba posuzovat z pohledu celého xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxosti činu vyplývá z čl. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož “každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákox xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxba zvažovat jejich relevantnost se zřetelem ke spáchanému činu. Zde návrh trestního zákoníku i nadále zachovává dosavadní koncepci, tj. posuzování xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxz potíží vystačíme s nesporným pojmem “putativního deliktu”. Zmíněný druh právního omylu není zpravidla upravován ani v zahraničních úpravách.

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxižen nejen ten, kdo již dokoná trestný čin, který si předsevzal, ale v určitých nebezpečnějších případech i ten, kdo podnikne jednání, které zatím jen sxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx a tedy se pokusí spáchat trestný čin, který si předsevzal (§ 21). Dosavadní úprava přípravy i pokusu trestného činu se v zásadě osvědčila, neboť umožňujx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxostředně směřuje k jeho dokonání, a proto se s úpravou vyplývající ze zavedení formálního pojetí trestného činu přebírá do návrhu nového trestního zákxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxpravy u zvlášť závažných trestných činů, jak je tomu podle platné úpravy, bude nahrazena úpravou, která připouští trestnost tohoto stadia trestné činxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx závažný zločin (§ 14 odst. 3). Vychází se ze zásady, čím společensky závažnější je trestný čin, tím širší škála vývojových stadií by měla podléhat trestxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxx xřípravy k zvlášť závažnému zločinu je i nadále zachována trestnost nezpůsobilé přípravy, aniž by byla rozlišována absolutně a relativně nezpůsobilá xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xy měly zůstat nepotrestány, jak to vyplývá z navrhovaného ustanovení § 46 odst. 2 o upuštění od potrestání, nebo by měly být potrestány výrazně mírněji xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxbilého pokusu.

K upřesnění došlo i při formulaci dobrovolného upuštění od přípravy (obdobně je tomu i u pokusu v § 21 odst. 3), přičemž nová dikce zdůraxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknuté přípravy, tak k učinění oznámení o přípravě k zvlášť závažnému zločinu v době, kdy nebezpečí, ktxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxý trestní zákon, že pachatel sice dobrovolně učiní o přípravě oznámení ve smyslu písm. b), ale zároveň neupustí od dalšího jednání směřujícího k spácháxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi přípravce, jde-li o přípravné jednání více osob, je třeba vykládat pojem “odstranil nebezpečí” nejen ve vztahu k nebezpečí, jež vzniklo z jeho vlastnxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx i § 24 odst. 2 větu první německého trestního zákoníku). Pokud se však na činu podílí více osob, nebrání zániku trestní odpovědnosti přípravy pachatelex xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

Podle návrhu nového trestního zákoníku xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxernativně bylo uvažováno u přečinů s tím, že pokus by byl trestný jen v případech uvedených ve zvláštní části trestního zákona, ale tato možnost byla v prxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx pokusu, aniž by byl rozlišován absolutně a relativně nezpůsobilý pokus, neboť pro toto rozlišení by se v zákoně zřejmě nenašla uspokojivá forma. Přípaxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxx. 3 německého trestního zákoníku - StGB), jak to vyplývá z navrhovaného ustanovení § 46 odst. 2 o upuštění od potrestání, nebo by měly být potrestány výrxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xokusu (obdobně je tomu i u přípravy v § 20 odst. 3), přičemž nová dikce zdůrazňuje dobrovolné upuštění od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestnéxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx o pokusu trestného činu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu, mohlo být ještě odstraněno. Tíx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxpustí od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činu, a přesto se na něho bude vztahovat ustanovení o dobrovolném upuštění od pokusu.

V příxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xztahu k nebezpečí, jež vzniklo z jeho vlastního jednání, ale i ve vztahu k nebezpečí, které vzniklo z jednání ostatních, a to bez ohledu na to, zda se o toto xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xdpovědnosti pokusu pachatele, který takto jednal, je-li čin dokonán ostatními pachateli (§ 21 odst. 4) nezávisle na jeho dřívějším přispění k činu nebx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxu vychází z rozlišování pachatelství, včetně nepřímého pachatelství (navrhovaný § 22 odst. 2), spolupachatelství (§ 23) a jednotlivých forem účastexxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxní části trestního xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx je věnována zvýšená pozornost zákonné definici pachatele, která ve znění dosavadního platného ustanovení § 9 odst. 1 trestního zákona zdůrazňuje, xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxíslušném ustanovení zvláštní části (pachatel na dokonaném trestném činu), nebo ji alespoň připravovat nebo se o ni pokusit (pachatel přípravy nebo poxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxn, poněvadž pachatel může mít účastníky (organizátora, návodce a pomocníka). Z toho vyplývá, že pachatelem je ten, kdo svým jednáním naplnil znaky skuxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xachatel, který k spáchání trestného činu užije jiné osoby, která je v rukou pachatele tzv. “živým nástrojem”, přičemž taková osoba sama nejedná nebo nexxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxobě, aby usmrtila poškozeného, kterého nenávidí).

Jednotlivé formy nepřímého pachatelství jsou v návrhu zákona vymezeny v souladu s tím, jak jsou xxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxedeným případům je společné, že tzv. živý nástroj není buď vůbec trestně odpovědný (např. pro nepříčetnost, nedostatek věku nebo pro omyl), nebo odpovxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxslný trestný čin, který prostřednictvím “živého nástroje” spáchal.

Úmysl nepřímého pachatele se musí vztahovat i ke skutečnosti, že využívá k spácxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxů jednat o pokus návodu trestný za podmínek ustanovení o přípravě k zvlášť závažnému zločinu podle § 20 nebo o návod podle § 24 odst. 1 písm. b), šlo-li o osxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xpáchání trestného činu).

Nepřímé pachatelství není možné u takových trestných činů, které může pachatel vykonat jen osobně (tzv. vlastnoruční trexxxx xxxx x xxxxx x xxxx x xxxxx

xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo práva hmotného věnována náležitá pozornost i pojmu “spáchání činu společným jednáním”, kdy je možno xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xby společníci nebyli při činu vyrušeni) nebo tzv. “volavky” (osoba po dohodě s ostatními společníky vyláká oběť pod smyšlenou záminkou na opuštěné mísxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxe jako spáchaný ve spolupachatelství (srov. č. 1/1980, str. 18 a č. 23/1994 Sb. rozh. tr.). Za spolupachatelství u trestného činu porušování domovní svxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxu jiného, ale v rámci rozdělení úkolů směřujících k úspěšnému provedení bytové krádeže hlídá před domem nebo bytem jiného, do něhož vniknou ostatní pacxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxedená jednání nelze zahrnout do objektivní stránky trestných činů loupeže podle § 234 platného trestního zákona či porušování domovní svobody podle x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx by bylo posuzovat taková jednání za pomoc ve vztahu k některému z uvedených trestných činů a nikoli za spolupachatelství⁶. Z těchto hledisek se navrhujx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxm překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, ...”). Při tomto upřesnění forem pomoci nebude již třeba definovat pojem “sxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xostihovat pouze tehdy, došlo-li alespoň k pokusu trestného činu. Jinak budou odpovídat při splnění zákonných předpokladů jen za přípravu k trestnému xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xachatele (§ 24 odst. 2).

V rámci návodu bude třeba stíhat i tzv. najmutí ke spáchání trestného činu či objednávku trestného činu, a to včetně tzv. poptáxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxjednávky, neboť pouhé obecné rozhodnutí páchat eventuálně v budoucnu trestnou činnost, nemůže být důvodem, aby v případě konkrétní objednávky napříxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxla objednávka vraždy. V případě, že by pachatel byl již rozhodnut trestný či spáchat, a to v jeho konkrétní podobě, pak by se zejména při nabídce, ale i v něxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx

x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx nezná nejzávažnější formu účastenství podle českého práva, a to organizátorství, které je charakteristické tím, že jeho závažnost (společenská škoxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx x x xxxxxxých forem návodu; naproti u pomoci bude zásadně její závažnost nižší než u pachatelství).⁷ Konkrétní přístup soudu je pak vyjádřen v § 39 odst. 6 písm. bxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxví nebo návod, i mimořádné snížení tohoto trestu podle § 58 odst. 5 vzhledem k povaze a závažnosti pomoci, a to bez omezení ve smyslu § 58 odst. 3.

Nově osxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx v praxi potíže. Přitom, půjde-li o účastenství více osob je třeba vykládat pojem “odstranil nebezpečí” nejen ve vztahu k nebezpečí, jež vzniklo z jeho vxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xsrov. přiměřeně i § 24 odst. 2 věta první německého trestního zákoníku).

Po rozsáhlé diskuzi při přípravě návrhu rekodxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxosti s úpravou nepříčetnosti (§ 26) bylo do osnovy doplněno i výkladové ustanovení vymezující pojem duševní poruchy, které navázalo na zdravotnické vxxxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxiatrie, I. vyd., Praha 2001) vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy, kterým se rozumí stav úplné a sociální pohody, jako xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxí, neboť pojem duševní nemoci je užším pojmem. Specifická (smíšená) porucha osobnosti (dříve nazývaná “psychopatie”), u které se povaha lidí nápadně xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xuševní chorobou nebo jinou nemocí, která má takovou poruchu za následek, anebo může být vyvolána požitím návykových látek, např. alkoholu nebo omamnýxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxa, jako příčina dopravní nehody, při níž dojde k ublížení na zdraví) či minut (např. epileptický záchvat v rámci něhož dojde k ublížení na zdraví osobě poxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxševní poruchou nejenom duševní choroba, ale i krátkodobá porucha psychických xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností.

Osnova stíhá jen taková společensky škodlivá jednání, jejichž protixxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx x xrávním omylu). Představu o protiprávnosti činu nemají však zpravidla lidé v době činu stižení, třeba jen dočasně, duševní poruchou, ať již je původ tétx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx věku nedosažených patnácti let pak nelze předpokládat takovou způsobilost s ohledem na jejich duševní rozvoj.

Nově jx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxí poruchy výrazněji snížena (návrh používá pojem “podstatně snížena”), schopnost pachatele rozpoznat protiprávnost činu nebo schopnost pachatele xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xšak jít o stav úplně vylučující některou z těchto schopností, protože to by znamenalo nepříčetnost ve smyslu § 26, resp. postup podle § 357 (trestný čin xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx jen ve vztahu k určitému trestnému činu pachatele. Povaha této otázky vyžaduje, aby její posouzení bylo založeno na odborných znalostech, a proto se poxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxního i z kvantitativního hlediska duševní porucha u pachatele ovlivnila jeho schopnosti rozpoznávací a ovládací, zda se tyto či alespoň jedna z nich jix xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxx xxxx, což má pak rozhodující význam pro otázku, zda šlo o podstatně sníženou rozpoznávací nebo ovládací schopnost pachatele. Zmenšená příčetnost zjištěnx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxodu je zmenšená příčetnost především důvodem k upuštění od potrestání ve smyslu § 47 odst. 1, 2, ovšem jen za podmínky, že se projevila u pachatele v době, xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxahu k určitému činu. Zmenšenou příčetnost obviněného je třeba vzít v úvahu také při hodnocení povahy a závažnosti trestného činu, zejména z hlediska xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx, která spoluurčují povahu a závažnost trestného činu podle § 39 odst. 2. Zmenšená příčetnost jako okolnost, která spolupůsobila při spáchání trestnéxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxx polehčující okolností a nemusí vždy znamenat nižší stupeň závažnosti spáchaného trestného činu (srov. obdobně v platné judikatuře č. 41/1976 Sb. rozxx xxxx xx xxx x xxxxx

x xxxxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxa případy, kdy se již ze zákona vylučuje protiprávnost skutku. Kromě případů nutné obrany, krajní nouze a oprávněného použití zbraně uvádí též případy xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xrestního práva hmotného třeba věnovat zvýšenou pozornost i okolnostem vylučujícím protiprávnost. Nové formulace podmínek pro krajní nouzi má umožnxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xaproti tomu upravovat jako novou okolnost vylučující protiprávnost výkon práva nebo plnění povinnosti (povinnost může vyplývat přímo ze zákona, jinxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xx x x xxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx musí jednat o protiprávní čin (skutek). Výkonu práva se blíží i případ vykonávání dovolené činnosti, s níž je zpravidla spojeno určité nebezpečí (obyčxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxa s takovou činností. Podobně je tomu i při provozování sportu, s nímž je někdy spojeno nebezpečí pro zdraví lidí (dovolené riziko). V této souvislosti jx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxním zákoníku budou upraveny jen nejdůležitější a nejfrekventovanější typy těchto okolností včetně souhlasu poškozeného a dovoleného rizika.

Bexxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xe ji omezit na jednotlivé specifické případy, kde přichází v úvahu (např. obchodování s lidmi, kuplířství, penězokazectví, nedovolenou výrobu a obchxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxi by měla být řešena i otázka provokace (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Texeira de Castro c. Portugalsko ze dne 9. 6. 1998).

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxo zaměstnání - ošetřovatel v nemocnici, nebo postavení - voják ve válce). Tuto povinnost snášet nebezpečí ukládají určitým kategoriím osob zvláštní pxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx by jinak byly např. zneužitím pravomoci úřední osoby. Navrhované řešení takové jednání z dosahu krajní nouze vylučuje.

xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xutné obrany (§ 29) dostatečně akcentuje situaci obránce, včetně překvapivosti či brutality útoku, strachu, zmatku či leknutí obránce, které se v praxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxlování nutné obrany po vzoru rakouské nebo německé úpravy tak, aby základem byla nutnost či potřebnost obrany k odvrácení útoku vedle pojmu zcela zjevnx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxprávnost a také z použití tohoto pojmu v odstavci 2 § 29 osnovy, přičemž s pojmem nutnosti (potřebnosti) obrany k odvrácení útoku, běžně pracuje teorie i xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xe základním znakem nutné obrany je schopnost odrazit útok, by mohl vést k tomu, že by v podstatě nebyla dovolena málo intenzivní obrana s odůvodněním, že xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx by pak z tohoto hlediska musely posuzovat i orgány činné v trestním řízení.

Navrhovaná úprava na rozdíl od některých zahraničních úprav (srov. pojmy xxxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xx xxxxxxxkém trestním zákoníku či “injustifiée” v čl. 122 – 5 francouzského trestního zákoníku atd.), výslovně nezdůrazňuje protiprávnost útoku, která podle xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx x xxxx xx xxxxý trestní odpovědnost např. zanikla, popř. jím může být i jednání, které má znaky přestupku.⁸ Protože útok musí být vždy protiprávní, nelze nutnou obrxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xěkdo vykonával své právo či povinnost (např. zloděj se nemůže dovolávat nutné obrany, jestliže poranil poškozeného, který vůči němu chránil svůj majexxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xávrhu trestního xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxlosti s úpravou tohoto institutu byl upraven i případ beztrestnosti pachatele v případě udělení dodatečného souhlasu poškozeným (trestný čin byl spáxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xterá nebyla při činu přítomna (arg. slovo “jinak”), by tento souhlas udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům. V této souvislosti je třeba zxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxstního zákona byly v zásadě odmítnuty.

V navrhovaném trestním zákoníku je také obecně definováno přípustné riziko xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xe o přípustné riziko nejde, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu se zvláštními právními předpisy sxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxpisů, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům. Při zvažování míry rizika je třeba v rámci přiměřenosti posuzovat optimální relxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxku, i stupně pravděpodobnosti, že tyto nastanou. Nejde tedy jen o maximalizaci možných výhod na jedné straně a minimalizaci možných ztrát na druhé straxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xelze proto zásadně podniknout rizikové jednání, které by sice na jedné straně mohlo mít významné kladné výsledky, ale také katastrofální následky, i kxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxtickým výzkumům a dalším mimořádně rizikovým aktivitám.

Definice přípustného rizika v zásadě pokrývá všechny případy tohoto rizika, neboť stranox xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxéna lékařů, ale i horských vůdců, lyžařských instruktorů apod.) atd. Na druhé straně přípustné riziko představuje jednu samostatnou okolnost vylučuxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxmci okolností vylučujících protiprávnost jde zjevně o několik takových okolností, jejichž podmínky se výrazně liší. U těchto okolností bude možno poxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxospěch jednajícího, neboť tyto okolnosti trestní odpovědnost zužují, nikoli rozšiřují.

Beze změny zůstává ustanovxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmi.

V hlavě nazvané “Zánik trestní odpovědnosti”, což je přesnější pojem nex xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxrmálního pojetí trestného činu byl logicky z trestního zákoníku vypuštěn “zánik nebezpečnosti činu pro společnost” (dosavadní § 65 platného trestnxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxího řádu).

V podstatě beze změny oproti současné úpravě nová kodifikace upravuje zánik trestní odpovědnosti ve formě úxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx o účinné lítosti. Ochrana některých nejdůležitějších zájmů chráněných trestním zákonem totiž vyžaduje, aby v tomto ustanovení uvedené některé těžxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxí následkům než na potrestání pachatele, byly včas odhaleny nebo, aby se jejich následkům jinak včas zabránilo, a to i za cenu, že pachatel nebo některý z xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx, a to i s přihlédnutím k zvláštnímu ustanovení o účinné lítosti (§ 240) u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné pxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxení daně nebo podobné povinné platby, které je svou povahou zpravidla podvodným jednáním, zatímco trestný čin podle § 239 postihuje pouhé neodvedení xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Návrh také upravuje promlčení trestní odpovědnosti za trestný čin, neboť uplynula-li delší doba od spáchání trestného činu a nebylo-li zahájeno txxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xachatel nedopustil stejně závažného nebo xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxví zánik trestní odpovědnosti v důsledku promlčení trestní odpovědnosti za trestný čin (§ 34).

Nově byly u promlčení v souladu s požadavky teorie i prxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxvé působnosti bylo třeba jednoznačně vymezit okamžik, od kterého počíná běžet promlčecí doba. Nauka i praxe zde vycházejí zásadně z toho, že rozhodujíxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxutkovou podstatu, začíná promlčecí doba plynout až od účinku nebo těžšího účinku (např. u vraždy počíná promlčecí doba běžet od okamžiku, kdy nastala sxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x účastenství počíná promlčecí doba od jednání hlavního pachatele, neboť teprve od této doby se stává účastenstvím. U pokusu nebo u přípravy běží promlčxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx ukončení trestné činnosti, kterým je poslední dílčí útok takového trestného činu. Při trvajícím trestném činu počíná promlčecí doba běžet od okamžikx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x§ 34 odst. 3) doplněna další doba, která se do promlčecí doby nezapočítává, a to doba, po níž byla oběť některého trestného činu uvedeného v hlavě druhé zvxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxcky běžet až od okamžiku nabytí zletilosti takové oběti. Takto stanovený běh promlčecí doby požaduje mimo jiné i návrh Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxžení věku 18 let dítěte (oběti) tak, aby bylo možné vybrané trestné činy postihující sexuální vykořisťování či zneužívání dítěte (oběti) efektivně stxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxlo trestní stíhání přerušeno [§ 173, § 188 odst. 1 písm. d), § 224, § 255, § 314c odst. 1 písm. a) trestního řádu]. Naproti tomu byla u tzv. stavení promlčecí xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx z tohoto důvodu prakticky význam.

Z hlediska přerušení promlčecí doby nebyl z hlediska právní jistoty shledán jako vhodný pojem “úkony policejního xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxstním řízení jsou ty, které směřují k trestnímu stíhání pachatele. Proto byl tento pojem nahrazen podstatně přesnější a jednoznačnější úpravou, podlx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxzu nebo evropského zatýkacího rozkazu, podáním xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxněnému. Nové znění písm. a) tak mnohem lépe odpovídá nejen požadavku právní jistoty, ale je též v souladu se zásadou rychlosti řízení, neboť vede orgány xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxní obžaloby (návrhu na potrestání) a od jejího podání do vyhlášení odsuzujícího rozsudku (doručení trestního příkazu) soudem.

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xozdějších předpisů, zejména zákona č. 327/1999 Sb., který nabyl účinnosti dne 28. 12. 1999)

xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxdy depenalizace, kdy na jedné straně jsou mimo stávajících trestních sankcí (trestů a ochranných opatření), které jsou v potřebné míře upraveny, koncxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x), přičemž v rámci revize trestních sazeb ve zvláštní části trestního zákona dochází i k snižování některých trestních sazeb. Na druhé straně však vzhxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xtd.) a nové specifické druhy kriminality (organizovaný zločin, terorismus apod.), se u těchto nejzávažnějších trestných činů podle návrhu trestníhx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxpresí a prevencí, na kterou v minulosti ve světě upozorňoval již Franz von Liszt a u nás Oto Novotný. Franz von Liszt uváděl, že je vlastně totéž, řekneme-xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx. Trestáme, quia peccatum est (protože bylo spácháno zlo) a současně ne peccetur (aby nebylo pácháno zlo). Dominantou tohoto rozporu je účel (ne peccetxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxých momentech trestání. Nejen cíl určuje své prostředky, ale i prostředky určují své cíle. Trest bez odplatných momentů nemůže svého cíle dosáhnout a nxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx

x x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxx xxxx x xvropská pravidla týkající se sankcí a opatření států Rady Evropy,

- z doporučení RE č. R(87) 3 z roku 1987 - Evropská vězeňská pravidla,

- ze Zprávy o trexxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxtím svobody (Tokijských pravidel).

Nově jsou v zákoně stanovena i konkrétní kritéria, s kterými se musí soud při ukládání trestní sankce v rozsudku vxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxcí specializovaných pracovníků (sociálních kurátorů a probačních úředníků). Posouzen byl i zvláštní způsob zpřísnění sankcí spočívající v tom, že v xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxí trestní sazby (tzv. zvlášť přitěžující okolnost).

V návrhu nového trestního zákoníku byl po proběhlých diskusích zxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxého pojetí systému sankcí a odmítnutí monismu se uvádějí většinou tyto argumenty:

1. monismus sankcí nenavazuje na princip viny, hlavním regulativxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

xx xxxxxxxx xxtegrovaného systému sankcí se stírá rozdíl mezi trestem, který si v něm neudrží pro něj typický charakter sociální výtky pachateli pro jeho zaviněný čix xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxahu ne jako odpověď na čin, nýbrž z podnětu činu jako odpověď na nebezpečnost pachatele,

3. vágnost hlediska pro výměru sankce při monismu sankcí zvětxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xrestního soudnictví ve věcech mládeže je ve speciálním zákoně, se uplatní monismus sankcí, neboť taková úprava odpovídá koncepci komplexní ochrany mxxxxxx x xx x xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxňovat i u opatření sociální povahy). Pokud jde o ostatní pachatele, pak je-li vycházeno z dosud zastávaných principů trestního práva, nelze trest a ochxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxtření neukládaly kumulativně, ale alternativně a vůbec hlavní problém není v reformě zákona, ale v reformě infrastruktury (vhodná ústavní zařízení, xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxti trestného činu a k závažnosti nebezpečí, které hrozí ze strany osoby, kdyby byla ponechána na svobodě).

Účel trestnxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxnecháváno trestní nauce) a je nahrazen xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx (§ 36 až 38), tak i speciálně pro tresty (§ 39 až 45) a ochranná opatření (§ 95 a 96) budou na rozdíl od proklamativního účelu sankcí přímo aplikovatelné na xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxtanovení upravujících ukládání trestních sankcí. Obecné zásady trestněprávních sankcí je třeba lišit od předpokladů a podmínek pro ukládání sankcíx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxzují konkrétní kritéria pro jejich ukládání. Ani obecné zásady pro ukládání sankcí nejsou definovány v zákoně, ale jsou přímo promítnuty do formulací xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx

xde především o tyto základní zásady trestání i ukládání ochranných opatření:

- zásada zákonnosti, neboť sankce (tresty, ale i ochranná opatření) je mxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxi, úměrnosti) sankce spáchanému trestnému činu, podle níž je rozhodujícím kritériem spáchaný trestný čin; tato zásada se uplatní zásadně u trestů, zaxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxt (srov. § 95 odst. 3),

- zásada individualizace použitých sankcí, na základě níž musí být druh a příp. i výměra sankce soudem ukládány s přihlédnutím ke xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx k možnostem sociální reintegrace pachatele a jeho poměrům (zvláště u ochranných opatření) a v neposlední řadě i s přihlédnutím k přiměřené satisfakci xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx trestného činu a vliv na jeho okolí (zejména rodinné zázemí) by měl být minimalizován,

- zásada neslučitelnosti určitých druhů sankcí u téhož pachatexxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxměřené sankce ve vztahu ke konkrétnímu pachateli a v konečném důsledku i požadavek, aby tam, kde postačí k dosažení společensky prospěšného účelu sankxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xasto i osoby jiné; tato zásada doplňuje svým negativním vymezením zásady předchozí a navazuje na obecné zásady ekonomie trestní hrozby a podpůrnou úloxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xritériích jejich ukládání, jež jsou obsaženy v konkrétních navrhovaných ustanoveních trestního zákona upravujících jak obecné předpoklady a prinxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxětí svobody chápán jako “ultima ratio”. S tím souvisí i nové uspořádání hierarchie trestů ve prospěch alternativ, kdy soud by měl u méně závažných trestxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xbecných zásadách pro ukládání trestních sankcí, že tam, kde postačí k dosažení účelu trestní sankce (trest nebo ochranné opatření) méně intenzivní, nxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxe je třeba ukládat nejen s přihlédnutím ke spáchanému trestnému činu, ale i ve vztahu k osobě pachatele a k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům (§ xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxí jako poměrné kriterium pro typovou závažnost jednotlivých trestných činů.

Při tomto pojetí je však třeba trestní sankce ukládat s přihlédnutím ke xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxe citelnější (§ 38 odst. 2). Ochranná opatření bude možno i nadále ukládat za splnění zákonných podmínek samostatně i vedle trestu, ale vedle trestu obdxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxitým projevem monistického pojetí trestních sankcí. Např. zmenšeně příčetnému pachateli by měl být zásadně podle okolností uložen buď jen trest nebo xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xrestní sazby podle § 40 odst. 2, zvláště když by i ochranná opatření měla být konstruována tak, aby u nich měla svůj význam i určitá adekvátnost spáchanémx xxxxx

x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxádání trestů.

Okolnosti, k nimž je třeba přihlížet při stanovení druhu trestu a jeho výměry, osnova uvádí v § 39. Na prvníx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xásad přiměřenosti trestu a jeho individualizace ve vztahu ke konkrétním okolnostem spáchaného trestného činu. Povaha a závažnost trestného činu je pxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xyl čin spáchán, osobou xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxuh a příp. i výměra trestu určena, se pak podle osnovy vztahuje i k poměrům pachatele a v neposlední řadě i s přihlédnutím k přiměřené satisfakci osob poškxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxota, osobním, rodinným a majetkovým poměrům, ale i k chování pachatele po činu, zejména k jeho případné snaze nahradit škodu či jiné škodlivé následky čxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xe sociální integrace pachatele a jako zákonné kritérium stanoví možnosti nápravy pachatele. U individuální predikce je pak třeba se vyvarovat jejího xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x zkoumané osobě pachatele, které jsou zpravidla obtížně zjistitelné či přístupné a jejichž úplnost je téměř nedosažitelná.

V návaznosti na poznatkx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xx odst. 3 uložila při stanovení druhu trestu a jeho výměry soudu přihlédnout mimo jiné i k době, která uplynula od spáchání trestného činu, k případné změxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx (dále jen “Soud”) posuzována s ohledem na konkrétní okolnosti případu s přihlédnutím ke kriteriím zakotveným v judikatuře Soudu, jimiž jsou složitosx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx82; B. proti Rakousku, 1990; Capuano proti Itálii, 1987; Idrocalce proti Itálii, 1992; Philis proti Řecku, 1997; Portington proti Řecku, 1998; Kudla pxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx dobu, kterou by bylo možno za přiměřenou lhůtu považovat. Článek 6 odst. 1 Úmluvy nestanoví žádnou výslovnou sankci, jíž by stíhal porušení tohoto práxxx x xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxny prostředky předpokládané v čl. 13 Úmluvy, přičemž smluvní státy mají určitý prostor pro posouzení, pokud jde o způsob, jaký prostředek nápravy požaxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxání porušení práva a přiznání spravedlivého zadostiučinění. Dále takovým prostředkem může být i zmírnění trestu, který je v konkrétní věci uložen obvxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxostátní soudy samotné přihlédnou k nepřiměřené délce trestního řízení při ukládání trestu. Soud vždy konstatoval, že zmírnění délky trestu z důvodu xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx výjimku tehdy, jestliže vnitrostátní orgány dostatečně srozumitelným způsobem přiznaly porušení požadavku přiměřené lhůty a poskytly stěžovatelx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx x x6; srov. i rozsudek věci Beck proti Norsku ze dne 26. června 2001, zejména §§ 27-9 a rozhodnutí o přijatelnostu ve věci R. E. P. L. proti Nizozemí ze dne 11. lxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxecku ze dne 12. října 2000 a rozhodnutí o přijatelnosti ve věci Görges proti Německu ze dne 7. května 2002). Judikatuře Soudu v této otázce odpovídá též roxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx IV. ÚS 8/03, III. ÚS 95/04, I. ÚS 554/04 atd.).

Na tuto hmotněprávní úpravu uvedenou v § 39 návrhu trestního zákoníku pak navazuje novelizace § 125 odxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho trestu uvede jakými úvahami byl veden při ukládání trestu, jak posoudil povahu a závažnost trestného činu z hlediska významu konkrétního chráněnéhx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxho pohnutky, záměru nebo cíle, jakož i polehčujících a přitěžujících okolností, doby, která uplynula od spáchání trestného činu, případné změny situxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxení pro pachatele a jeho chování, kterým přispěl k průtahům v řízení; uvede též, jak přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatelex x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxl označen jako spolupracující obviněný též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizovanx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxx xx xxxxxxxxxi na příslušná ustanovení trestního řádu) také zákon zohledňuje případy spolupracujících obviněných, u nichž se přihlíží též k tomu, jak významným zpxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xomohli zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu.

Nově je v tomto ustanovení upraveno zavinění ve vztahu k okolnosti přitěžující v návaxxxxxx xx xxxxxx x xxx

x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xsobní poměry, tím způsobem, aby pachateli uložil s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu, některý z trestů, který ho postihne na majetkux x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx

x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x§ 27) osnova upravuje i trestání osob, které se dopustily trestného činu ve stavu zmenšené příčetnosti. Neupustí-li soud od jejich potrestání podle § 4xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxnými v § 58 odst. 3. V případě, kdy není ukládáno ochranné léčení, je možno použít také mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1, ale v takxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx

xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx výměry též i k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 39 odst. 3). Přestože osnova doplnila výčet polehčujících i přitěžujících okolností, setrváxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxch okolností (§ 41) byl doplněn o okolnosti spočívající v tom, že pachatel se dopustil trestného činu poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých, dxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost, čímž byla doplněna polehčující okolnost obsahující překročení mezí nutné obrany nebo krajxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx škodu nebo jiný menší škodlivý následek, což je protiklad stávající přitěžující okolnosti, obsahující způsobení vyšší škody nebo jiného většího škoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxní trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo organizované skupiny [§ 41 písm. a), b), g), h) a m)].

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxodnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky, spáchání trestného činu trýznivxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xěhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí. Přitěžující okolnost spočívající ve spáchání trestného činu za krizové situacxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx na němž je nebo byla provedena ve smyslu zákonů o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému. Dalšími novými přitěžujícími okolnosxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxody, ale i jiného většího škodlivého následku a získání většího prospěchu [§ 42 písm. a), b), c), f), g), h) a i)]. Dále byla v návaznosti na zákon o soudnixxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx mladistvého, ale i svedení k činu jinak trestnému dítě mladší patnácti let nebo k trestnému činu osobu ve věku blízkém věku mladistvých. V neposlední řaxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xmamných a psychotropních látek a jedů, ale všech případů, kdy jde o pachatele trestného činu, který byl spáchán ve stavu vyvolaném duševní poruchou, anxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxhájení.

Pokud jde o povahu rozmyslu na rozdíl od předchozího uvážení, pak spáchání trestného činu s rozmyslem je odlišením od afektu a podobných stavxx xxx xxxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx pachatel si předem, tj. před spácháním činu, zváží rozhodující okolnosti provedení činu a čin si z hlediska jeho provedení tzv. naplánuje.

xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xxjpřísněji trestný (§ 43). Při řešení systému ukládání trestů za sbíhající se trestné činy se jeví nejvhodnější s ohledem na tradice trestání v České repxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxých činů ve vícečinném souběhu, na které trestní zákon stanoví stejné nebo podobné trestní sazby. Tento souběh vyjadřuje skutečnost, že pachatel se dxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xarušenost a také závažnost spáchané trestné činnosti. Naproti tomu u jednočinného souběhu jde jen o jeden skutek (čin), kterým pachatel naplňuje skutxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx z hlediska trestání jednočinný a vícečinný souběh a na rozdíl od platné úpravy zvyšuje u podstatně závažnějšího vícečinného souběhu horní hranici trexxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xírnější formy výjimečného trestu třicet let). Toto zvýšení umožní náležitě vyjádřit postih takových pachatelů, zejména z řad recidivistů, kteří se dxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx přitěžující okolnost. Na druhé straně toto zvýšení automaticky neznamená, že soud je musí v každém případě využít.

Souhrnný trest (§ 43 odst. 2) se ukxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxstliže byl pachatel za část sbíhající se trestné činnosti již pravomocně odsouzen, a to podle stejných zásad jako trest úhrnný, neboť v podstatě nastupxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx).

Stávající platná úprava zde byla převzata beze změny. Osnova vypouští ustanovení o dalším trestu (§ 36 platného trexxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvomocně uložené tresty (v praxi především nepodmíněné tresty odnětí svobody a tresty obecně prospěšných prací), oproti pachatelům, kteří v mezidobí xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxké upuštění od dalšího trestu z ustanovení § 44 osnovy.

Vzhledem k tomu, že se v praxi zatím v podstatě osvědčuje novelixxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxvení § 37a platného trestního zákona o ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu, přebírá se toto ustanovení upravující postup soudu x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxu nebo propadnutí věci se toto ustanovení doplňuje obdobně tak jako je tomu u souhrnného trestu, a proto bude soud povinen v rámci společného trestu za poxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx

xproti ukládání trestu za více trestných činů (§ 43) se u trestání pokračujících trestných činů trest ukládá v rámci nezvýšené trestní sazby, neboť jde z xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxích použití vyšší trestní sazby. Osnova dále na základě požadavků z praxe výslovně stanoví, že ustanovení o společném trestu za pokračování v trestném xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx

Jestliže podle dosavadních výsledků trestního řízení není třeba k nápravě pachatele přečinu uložení trestu a postačí projednání věci před soudxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx doplněno o úpravu navazující na ustanovení o přípravě a pokusu trestného činu (§ 20 a 21), kdy lze upustit od potrestání také v případě tzv. nezpůsobilé xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxky pro upuštění od potrestání, lze v těchto případech také použít ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 5.

xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xoučasného uložení ochranného léčení, které může v některých případech zajistit nápravu pachatele i ochranu společnosti lépe než trest. I nadále je moxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxlosti se zabezpečovací detencí (§ 98) se upravuje i upuštění od potrestání při současném uložení zabezpečovací , která má do značné míry stejný xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xabezpečovací není zákonem omezena, xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx uložení zabezpečovací s ohledem na zaviněné způsobení zmenšené příčetnosti nebo duševní poruchy požitím návykové látky, a to s ohledem na poxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xlužnou a která potrvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti (srov. § 98 odst. 4 a 5).

V podstatě beze změny zůstává dosxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xximěřených omezení a povinností ukládaných pachateli v souvislosti s podmíněným upuštěním od potrestání s dohledem, a to o omezení a povinnosti spočívxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxykových látek, dále v povinnosti uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku a veřejně nebo osobně se omluvit poškozenému, anebo poskytnout mu přxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé v § 48 odst. 5).

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (§ 17), se nahrazuje výstižnějším pojmem “probační plán dohledu”. Pokud jde o vymezení dohledu oddělují se v zájxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xředníka, které se doplňují o možnost, aby při méně závažném porušení stanovených podmínek, probačního plánu nebo omezení či povinností probační úředxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxobačního plánu nebo omezení či povinností bude o tom informovat předsedu senátu. Stejným způsobem jako ve stávající právní úpravě jsou vymezeny povinxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxité okolnosti spojené s bezprostředním výkonem dohledu, zejména lhůty pro dostavení xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxtele trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 194).

K náležitému uplatnění obecných zásad pro ukládání trestů xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx takový trest, který nejlépe dosáhne sledovaných cílů při plném zřeteli k povaze a závažnosti trestného činu, k osobě pachatele i možnostem jeho resocixxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxou zkušební dobu (§ 79 až 81), příp. i s vyslovením dohledu probačního úředníka (tzv. probace – srov. § 82 až 84), tedy ve třech formách, kdy za zvláštní typ xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx

xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxětí svobody (§ 60 a 61) a který navazuje na úpravu tohoto trestu obsaženou v trestním zákoně o zločinech, přečinech a přestupcích č. 117/1852 ř.z. (sroxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xx xxxxxx xx xajištěním výkonu tzv. komunitních a podobných sankcí osnova zatím nenavrhuje další alternativní sankce s různým režimem jejich výkonu a intenzitou rxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xež u trestu odnětí svobody. Výhledově při zajištění možností jejich výkonu (vytvoření speciálních věznic ve spádových obcích zajišťujících tyto sanxxxx xxxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxvých trestů stanovených na spáchaný trestný čin trestním zákonem ovšem při uplatnění principu stanovícího, že tam, kde postačí sankce méně intenzivxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx srov. i § 96 odst. 3).

Osnova předpokládá zpřísnění maximální hranice trestu odnětí svobody na 20 let, čímž se vytváří mxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxení trestu nad dvacet až do dvaceti pěti (příp. třiceti) let by podle návrhu nadále postačilo, že uložení takového trestného činu vyžaduje povaha spáchxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxnětí svobody na doživotí, které by mohly být formulovány obdobně jako v nynějším ustanovení § 29 odst. 3 trestního zákona. Osnova nepředpokládá převzexx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxádným zvýšením trestu odnětí svobody (§ 59).

Úprava trestu odnětí svobody vychází z platné právní úpravy. Trest odnětx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xedinou, nebo alespoň jednou z alternativně stanovených sankcí) a kterémukoli dospělému pachateli. Zároveň je však druhem trestu nejpřísnějším, proxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxkona “by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k dostatečnému působení na pachatele, aby vedl řádný život” (srov. § 55 odst. 2xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxje nejvyšší obecně přípustnou hranici trestu odnětí svobody oproti platné právní úpravě (z 15 na 20 let), kterou nelze překročit při jeho ukládání, nejxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxatel nemohl vykonávat bez přerušení více trestů odnětí svobody po sobě tak, že součet jejich celkové doby převýší 20 let, např. pokud mu bylo více rozsudxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx – srov. důvodovou zprávu k § 44).

Trest odnětí svobody je jediným ze všech odstupňovatelných druhů trestů, který má rozpětí trestní sazby uvedeno zvlxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx toho kterého trestného činu (např. pro účely úhrnného a souhrnného trestu – srov. § 43). Rozpětí mezi dolní a horní hranicí trestu odnětí svobody pak dávx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxedisek (např. poměrů pachatele – srov. § xxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx s ostrahou a se zvýšenou ostrahou vychází z platné právní úpravy. Osnova zařadila pachatele, kterému byl uložen trest za spáchání trestného činu ve proxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x 122 odst. 1 poslední věta trestního řádu v návrhu zákona o změně některých souvisejících zákonů). V souvislosti s tím byla také upravena ustanovení § 5x xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xachatel, kterému byl uložen výjimečný trest, ale vyloučeno zařazení takového pachatele do jiného typu věznice podle § 56 odst. 3 by mělo být jen u pachaxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxk z platné právní úpravy s tím, že ji v určitých směrech zmírňuje. Především oproti platné právní úpravě v odstavci 4 písm. b) a v odstavci 6 snižuje povxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxtí svobody jen u doživotního trestu, nikoli již však u druhé formy výjimečného trestu od dvaceti do třiceti let, na kterou se bude oproti platné úpravě vzxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxčemž umožňují větší diferenciaci rozhodování soudu o přeřazování odsouzených k nejpřísnějším trestům odnětí svobody, kde soud pak může více přihlížxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx

U mimořádného snížení trestu odnětí svobody (§ 58) soud může nově snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestlxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xyváženého poměru mezi skutečnostmi, při jejichž zohlednění není soud vázán omezeními podle odstavce 3, se však v tomto případě, stejně jako je tomu u obxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxžovaný důvod, spočívající v napomáhání k objasnění zločinu spáchaného jiným, byl po zmírnění navázáním na trestný čin (opět namísto původního zločinxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xbjasnění vlastní trestné činnosti.

Dále byly do tohoto ustanovení doplněny možnosti snížit ukládaný trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxípadě, jestliže pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat (§ 19 odst. 2), spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpexxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxi vylučující protiprávnost. Ve všech těchto nově upravených případech není soud vázán omezením stanoveným v § 58 odst. 3. Kromě těchto důvodů nově zákox xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxu, která se zavádí do trestního řádu.

Trestní zákoník již neobsahuje pojem zvlášť nebezpečného recidivisty, který bxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx nebo počátkem tohoto století ve většině těchto zemí odstraněn (např. na Slovensku k tomu došlo novým trestním zákonem č. 300/2005 Z. z.). V západoevropxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxy kritizován i v rozhodnutích Ústavního soudu České republiky (srov. např. nález ze dne 13. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 396/03, publikovaný pod č. 72 ve sv. 33 Sxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxavňuje ke speciální legislativní úpravě, je třeba zachovat možnost přísnějšího postihu recidivy za určitých zvlášť závažných okolností, a proto osnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán. V případě takto vymezené recidivy může soud uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xmožnost nápravy pachatele je ztížena”. Tato úprava navazuje na podmínky výjimečného trestu podle § xx xxxxx xx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxoká” nebo možnost nápravy pachatele je “obzvláště ztížena”. Tím je zajištěno i určité odstupňování uvedených pojmů, tak aby byly vzájemně provázány a xxxxxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx zvlášť nebezpečného recidivisty podle § 42 odst. 1 platného trestního zákona není soud povinen ukládat trest odnětí svobody v horní polovině takto zvxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxení pro stanovení druhu trestu a jeho výměry podle § 39 a násl. Na druhé straně právě z hlediska provázanosti s výjimečným trestem zákon v odstavci 2 § 59 xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxst. 1), což má význam zejména při opakovaném spáchání nejzávažnějších trestných činů (např. vraždy podle § 138 odst. 1, 2, 3, obchodování s lidmi s náslexxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxi podle § 173 odst. 4, znásilnění s následkem smrti podle § 183 odst. 4, pohlavního zneužití s následkem smrti podle § 185 odst. 4 atd.). Mimořádné zvýšenx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxí represe, poněvadž nedostatečně přihlíží k tomu, že následek je u těchto trestných činů způsoben pouze z nedbalosti, neboť při úmyslném způsobení násxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx bude do systému sankcí začleněn i další dosud u nás nepoužívaný trest domácího vězení (včetně možnosti elektronického sledování), který je veden požxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxředků jinak vynakládaných na výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody). Tento trest, který bude alternativou především k nepodmíněnému trestu odnxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxíněné odsouzení), ale postačuje vzhledem k jejich osobním vlastnostem a rodinným poměrům podstatně menší intenzita zásahu vůči nim. Kontrolu budou zxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxx xxxx xxxxxxxxx x xámci výkonu tohoto trestu uložit také přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4, přičemž podobně jako u dalších převážně výchoxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxch možnost uložení některých z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mlaxxxxxx x x xx xxxxx xx xxx

x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxníku o stanovení náhradního trestu odnětí svobody pro případ zmaření trestu domácího vězení, upraveno i nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxsti.

Osnova počítá i s trestem obecně prospěšných prací, oproti platné právní úpravě však jinak vymezuje podmínky pro xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xhodnějším (a ve výsledku i účinnějším), než možnost jeho ukládání obecně u všech trestných činů, jejichž okruh by byl vymezen, tak jak je tomu dosud v plaxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xrestných činů v trestním zákoníku a je i projevem opodstatněnosti této kategorizace, která zde (podobně jako je tomu u upuštění od potrestání podle § 4x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xlužby (srov. zákon č. 257/2000 Sb.) a vymezení širší působnosti Probační a mediační služby v této oblasti, která bude zajišťovat jejich výkon ve spolupxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxtního řádu). Podmínkou pro jejich uložení bude vyjádření obviněného.

Na základě zkušeností z praxe, kdy je někdy ukládán trest obecně prospěšných pxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxazňuje, že v takových případech soud trest obecně prospěšných prací zpravidla neuloží. Tato formulace přitom nevylučuje, aby v případech, ve kterých xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxzšiřuje tím, že bylo vypuštěno slovo “obdobných” v ustanovení § 62 odst. 3, čímž byla otevřena možnost výkonu i kvalifikovaných prací a nejen pouze pracx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxděláním, kulturou, školstvím, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností.

xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxných prací ve vyspělých evropských zemích.

V rámci trestu obecně prospěšných prací byla v § 63 odst. 3 také samostatně upravena možnost využití u pacxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx podmínek stanovených pro mladistvé).

Ustanovení o stanovisku pachatele a jeho zdravotní způsobilosti osnova přebíxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxeno tak, aby byl tento výkon efektivnější. V případě přeměny tohoto trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody za podmínek nově upřesněných v zákoně se vxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxje postih těch odsouzených, kteří obecně prospěšné práce nevykonávají řádně nebo nevedou řádný život.

Pro případ drobnějších porušení režimu výkoxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxdmíněného odsouzení (srov. § 81 odst. 1) mu zpřísnil podmínky jeho dalšího výkonu za účelem úspěšného dokončení výkonu tohoto trestu.

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xýkající se základů trestní odpovědnosti a obecných zásad pro ukládání trestů. Podobně, jako je tomu u peněžitého trestu, dovoluje použít tento trest nxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxitelněji ze všech majetkových trestů postihují odsouzeného. Proto byl zúžen okruh případů, v nichž lze tento druh trestu uložit, na zvlášť závažné zloxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxdy uvedené v odstavci 2, a počet těchto ustanovení byl rozšířen tak, aby touto sankcí bylo možno postihnout ty nejzávažnější případy, u nichž je sice zišxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtného činu vyžaduje co nejpřísnějšího potrestání. Cílem této změny je dále prohloubit individualizaci trestu a poskytnout soudu co nejširší možnost x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxhované úpravy uložit ve všech případech, v nichž pachatel získal nebo se pokoušel získat majetkový prospěch úmyslným trestným činem, bez ohledu na to, xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx pokud je ve zvláštní části výslovně uveden v příslušné skutkové podstatě jako jeden z druhů trestů [§ 67 odst. 2 písm. a)], nebo pokud soud odsuzuje pachaxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxx x některých přečinů osnova výslovně dovoluje uložit peněžitý trest, ačkoli by jej bylo možno uložit i podle zásady uvedené v posledně uvedeném ustanovexxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x, svádění k pohlavnímu styku podle § 200 odst. 1, neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 206 odst. 1 a 2, podplacení podxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx. V zájmu náležité individualizace trestu a prohloubení jeho působení na pachatele proto osnova doplněním peněžitého trestu do výčtu trestů, jež je moxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxžitý.

Nově by měl být systém majetkových sankcí doplněn o ukládání peněžitého trestu ve formě tzv. denních pokut, jejichž podstatou je vyjádření povaxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxkových poměrů pachatele, kdy se při stanovení výše denní sazby přihlíží k majetkovým poměrům pachatele, a vychází se především z čistého příjmu, který xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxutečný denní příjem náležitě zjistit. Systém denních pokut je třeba chápat jako způsob výpočtu celkové částky tvořící peněžitý trest a není s ním nutně xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxpočtu i způsob zaplacení ve splátkách, neboť je to nejúčinnější z hlediska účelu trestu i výkonu tohoto trestu.

Původně bylo uvažováno i o podmíněném xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) v ustanoveních § 28 až 30, a kterou znají i některé zahraniční úpravy (srov. např. § 43 a nxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxsí, jako nevhodná u dospělých pachatelů s ohledem na v návrhu stanovené podmínky ukládání peněžitého trestu, přičemž vhodnějším se zde jeví buď podmínxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxno i o možnosti vedle náhradního trestu odnětí svobody stanovit i možnost odvrátit výkon peněžitého trestu náhradou ve formě obecně prospěšných prací xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx trestu obecně prospěšných prací by mělo být zvažováno s ohledem na § 62 a násl. a zejména § 68 odst. 6 prioritně před uložením peněžitého trestu, a také s xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xahraditelná výkonem obecně prospěšných prací. S ohledem na zvýšení horní hranice peněžitého trestu, se zvyšuje sazba náhradního trestu odnětí svoboxxx xx xx xxxxx xxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx kde již bylo provedeno jeho rozšíření o možnost propadnutí jiné majetkové hodnoty, jíž se rozumí majetkové právo nebo jiná penězi ocenitelná hodnota, xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx zločinu (publikované sdělením MZV pod č. 33/1997 Sb.) zajišťovat a následně důsledně konfiskovat majetek, který je nástrojem, prostředkem nebo výnoxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xozsudku, což má pak význam pro případ zmaření výkonu trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, kdy soud může uložit zabrání náhradní hodnoty xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxní jen věc nebo xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx aniž je vlastník, majitel nebo oprávněný držitel takové věci nebo jiné majetkové hodnoty znám.

V návaznosti na rámcové rozhodnutím Rady Evropské unxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x ukládání trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty v případě, jestliže pachatel drží neoprávněně nebo v rozporu s právním předpisem vxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxt propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 70 odst. 3). Obdobné ustanovení obsahuje i úprava ochranného opatření zabrání věci nebo jiné majetkovx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx majetkové hodnoty postupuje soud podle ustanovení o zabrání náhradní hodnoty (§ 100).

V návaznosti na Rámcové rozhodxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx, osnova upravuje zabrání náhradní hodnoty, a to pro případ, že pachatel věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou by jinak soud mohl prohlásit za propaxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, anebo jestliže jinak propadnutí takové věci nebo jiné majetkové hodnoty zmaří. V takovéx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxvé hodnoty. Vzhledem k tomu, že pachatel se zpravidla v takovém případě snaží znemožnit i zjištění hodnoty takové věci nebo jiné majetkové hodnoty, jejxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxho řádu).

Vzhledem k tomu, že věc nebo jiná majetková hodnota sice může být do značné míry znehodnocena nebo učiněna pro původní účel neupotřebitelnoxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xby v takovém případě anebo při jejím odstranění uložil propadnutí náhradní hodnoty vedle propadnutí takové, byť i jen zčásti, znehodnocené, neupotřexxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi na obecné zásady o ukládání trestů (srov. zejména § 39 a násl.) z platné právní úpravy (srov. § 56 platného trestního zákona).

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxosti se v praxi osvědčily a není důvod k jejich zásadní změně, přebírá osnova tyto tresty do navrhovaného trestního zákoníku v podstatě beze změny, pouxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxla stanovení § 73 až 77 jen přehledněji uspořádána.

U trestu zákazu pobytu byla zvýšena trestní sazba z 5 na 10 let z důvodu sjednocení maximální sazby x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxní u cizinců trest vyhoštění. Navíc byla u tohoto druhu trestu upravena možnost využití u pachatelů ve věku blízkém věku mladistvých uložení některých x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx

xxxxx xtráty vojenské hodnosti se omezuje jen na ozbrojené síly (dříve vojsko), neboť v ozbrojených sborech má hodnost zcela jiný charakter a hodnostní označxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxní pozdějších předpisů).

Také u trestu vyhoštění osnova vychází z platné právní úpravy, neboť podmínky a ukládání trxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxou, se v praxi osvědčily a není důvod k jejich zásadní změně. V návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie byl v rámci trestu vyhoštění upraven i xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxké republiky, ve znění pozdějších předpisů, již nezná pojem dlouhodobý pobyt, a proto se tento pojem nahrazuje pojmem trvalý pobyt. Problémy s výkonem xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxace trestního řádu.

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody bylo významně novelizováno zákonem xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxestu, a proto osnova přebírá tuto úpravu v podstatě beze změny (§ 81 odst. 1). Tyto úpravy podmíněného odsouzení, provedené uvedenou novelizací stávajxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxehledněji uspořádána a samostatně v § 80 odst. 3 byla upravena možnost využití u pachatelů ve věku blízkém věku mladistvých uložení některých z výchovxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxmíněné odsouzení liší od podmíněného odsouzení s dohledem i délkou trestu, který může být podmíněně odložen (dva oproti třem rokům), což v praxi v něktexxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxsk assessment”) výkon dohledu nevyžadují, ale zejména s ohledem na okolnosti případu a právní kvalifikaci jim nemůže být uložen podmíněný trest odnětx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xadbytečně zatěžuje Probační a mediační službu. Proto se v návrhu doba trvání podmíněně odkládaného trestu odnětí svobody sjednocuje a rozdíl mezi těmxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xdsouzení s dohledem.

Další rozvoj probace (podmíněného odsouzení s dohledem) bude záviset především na rozšířexx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x mediační činnosti. Osnova výslovně stanoví, že dohled je možno nad pachatelem vyslovit jen tehdy, pokud je třeba zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho cxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxech, v nedostatečném sociálním a rodinném zázemí, jakož i dalších rizikových faktorech, jako je např. podléhání vlivu party nebo jiné rizikové komunixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxeden obsah probačního dohledu, kterým se míní dlouhodobá práce s podmíněně odsouzeným, v rámci níž je mu stanovena povinnost být v průběhu zkušební dobx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxže rodinného, sociálního i pracovního charakteru, a proto metody práce a přístup k němu obsahují prvky sociální, psychologické a pedagogické pomoci a xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xádný život. V tomto směru bude probační úředník sledovat, zda odsouzený nepokračuje v páchání trestné činnosti, zda dodržuje uložená omezení a povinnxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx

xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxní s dohledem osnova obdobně jako u prostého podmíněného odsouzení umožňuje ponechat za zákonem stanovených podmínek toto odsouzení výjimečně v platxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xoudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé v § 83 odst. 3).

Úprava podmínxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a zákazu pobytu.

Rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se váže x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní již před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo v jeho průběhu, jaký postoj k výkonu ochranného léčení projevil. Účelem tohoto ustanovení je snaxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxestným činem způsobena, popřípadě řádně plnili povinnosti spojené s výkonem ochranného léčení, pokud jeho výkon již probíhal. Tím by mělo být zajištěxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xx, zatímco podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu je upraveno samostatně v ustanovení § 88. Pro všechny tyto instxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxady, že nikdo nemá být potrestán dvakrát pro tentýž čin (zásada “ne in idem” – srov. čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). I když vazba není xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxo rozsudku. Navíc i vazba může ve svém konečném důsledku plnit některé úkoly podobně jako trest odnětí svobody (např. může zabraňovat obviněnému v páchxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx stejně jako trest odnětí svobody a je také pociťována jako stejně citelná újma na svobodě jako nepodmíněný trest odnětí svobody. Proto osnova přebírá dxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x xx včetně vazby a trestu vykonaných z rozhodnutí mezinárodního soudního orgánu.

V oddílu 9 hlavy páté osnova upravuxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxost zájem na výkonu tohoto trestu. Okolnost, že se pachatel nedopustil stejně závažného nebo závažnějšího trestného činu pak nasvědčuje tomu, že nebexxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx

xxxova u promlčení výkonu nejdelších trestů v návaznosti na posun obecné hranice délky trestu odnětí svobody (§ 55 odst. 1) a zpřísnění výjimečného trestu xxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xřicet, resp. dvacet let [§ 92 odst. 1 písm. a), b)].

Ochranná opatření jsou jedním z druhů txxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx nejsou trestně odpovědné (pro nepříčetnost nebo pro nedostatek věku). Toto pojetí vychází z toho, že ochranná opatření mají některé společné rysy s trxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxtů prostředky k dosažení účelu zákona (srov. i § 2 platného trestního zákona). V tomto smyslu také regulují, i když jen zprostředkovaně, chování předchxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx trestného činu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, popř. jiný obdobný obecný zájem, vede osoby, jež takové věci, jako jsou např. zbraně, střxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxá opatření jsou ukládána trestním, popř. výjimečně civilním soudem (např. ochranná výchova ukládaná podle zvláštního zákona dítěti mladšímu patnácxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx

xxxx xxxxxxných opatření není v trestním zákoníku (podobně jako v platném xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými (§ 21 odst. 1 věta druhá ZSM). Obecně se jejich ukládáním a výkonem slexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxpoň snížení nebezpečí dalšího porušení nebo ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem, ale také léčba a izolace osob nepříčetných či zmenšeně příčexxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxnu, jímž jsou podmíněna (trestný čin nebo čin, který by byl nehledě k osobě pachatele trestným činem, tzv. čin jinak trestný).

Ochranná opatření jsou xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xložkou, jako je tomu u trestů, ale jen nevyhnutelným účinkem. Vzhledem k tomu, že stále platí zásada, že byť je v trestu a tím více v ochranném opatření spaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xlně projevuje v zabezpečovací detenci v pojetí, v jakém je navrhována v osnově trestního zákoníku, neboť u ní v zásadě převažuje ochrana společnosti nax xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx se zvláštní ostrahou, přičemž však není vyloučeno působení na ní léčebnými, psychologickými, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními prxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx léčení, po jehož úspěšném vykonání by se taková osoba mohla opět včlenit do společnosti.

Také u ochranných opatřenx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx pojetí ochranných opatření na rozdíl od trestů tak, že ochranné opatření nelze uložit, není-li přiměřené povaze a závažnosti pachatelem spáchaného čxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx opatřením nesmí být větší než je nezbytné k dosažení jeho účelu. Takto vymezená přiměřenost, resp. přesněji nepřiměřenost ochranného opatření respexxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxa terapeutická, výchovná a zabezpečovací. I když v sobě ochranné opatření zásadně neobsahuje morálně politický odsudek činu, jímž je podmíněno, jsou xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxstem jsou ochranná opatření, která byla dosud ukládána na časově neurčitou dobu (srov. ochranné léčení a nově i zabezpečovací detenci), v osnově koncixxxxxx xxxx xxx x x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxnismu a právního státu. Zároveň tím dochází u některých ochranných opatření (např. u ochranného léčení) k lepšímu zajištění spolupráce pachatele na lxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní.

Při pojetí ochranných opatření (včetně zabezpečovací ) jako samostatné kategorie trestněprávních sankcí je třeba vycházet z toho, že txxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxa uložení ochranných opatření a jejich intenzita není primárně určována povahou a závažností činu pro společnost, ale zejména potřebou léčení, výchoxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xrestní sankce citelnější (§ 38 odst. 2). Ochranná opatření (včetně zabezpečovací ) bude možno ukládat za splnění zákonných podmínek samostatxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxtatečné z hlediska ochrany společnosti a působení na osobu, které je ukládáno, a proto by nevedlo ke splnění účelu trestní sankce (srov. § 95 odst. 2), cox xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxst nebo jen ochranné opatření při upuštění od potrestání podle § 47 (srov. § 97 odst. 3 a § 98 odst. 3), anebo by měl být alespoň trest odnětí svobody snížex xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxnam určitá adekvátnost spáchanému činu.

Stávající výčet ochranných opatření v platném trestním zákoně (ochranné lxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxého léčení.

Ochrannou výchovu upravuje zvláštní zákon, kterým je zákon o soudnictví ve věcech mládeže (č. 218/2003 Sb.).

xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xále je lze uložit zmenšeně příčetným osobám místo trestu při upuštění od potrestání podle § 47 nebo vedle trestu odnětí svobody při jeho snížení pod dolxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxetnosti, jako např. oligofrenikům, psychopatům apod., za podmínky, že je jejich pobyt na svobodě nebezpečný. Konečně je lze uložit i pachatelům, kteřx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx léčby schopni se tohoto návyku zbavit (§ 97 odst. 1, 2).

Ochranné léčení se ukládá ve dvou formách, ústavní a ambulantní, přičemž zásadně má být vykonáxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxní před nástupem výkonu trestu odnětí svobody, nebo až po výkonu tohoto trestu. Na základě odborné diskuse s odborníky zejména z řad psychiatrů a sexuolxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxném ukončení trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění, neboť vzhledem k délce zkušební doby by nebylo vhodné vyčkávat s výkonem ochrannéxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxo v návrhu novely trestního zákona předloženého do legislativního procesu spolu s návrhem zákona o výkonu zabezpečovací detence, parlamentní tisk čx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxlit mezi oběma uvedenými variantami. Proto i nadále úprava počítá s možností vykonat ochranné léčení ještě před nástupem výkonu trestu odnětí svobodyx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx zcela předem vyloučit. Bude-li zřejmé z okolností konkrétního případu, že by tento způsob výkonu ochranného léčení k naplnění jeho účelu nevedl, je třxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxdním způsobem měl vyjádřit znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ve svém znaleckém posudku o duševním stavu pachatele.

Výkon trestu odxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx trpících sexuální deviací). U ochranného léčení protialkoholního a protitoxikomanického se jedná především o dobu abstinence, velmi často po dlouhx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxí výhod na základě splněných úkolů, které jsou v systému předepsány. Před pacienta klade jasný cíl, kterého dosahuje splněním dílčích úkolů, jež je patxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xe zaměřené na postupný bezproblémový vstup do běžného života. xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxi, zajištění existenčních podmínek a obnovení často narušených kontaktů s jeho rodinou a blízkými osobami. Celý systém bude tak založen na postupných xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxžného života a doléčování v ambulantní péči. Tímto způsobem výkonu ochranného léčení se zajišťuje, aby ochranné léčení splnilo vedle vlastního léčenx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxrhovanou, která v každém individuálním případě zajistí nejvhodnější možný postup k tomu, aby účelu léčení bylo dosaženo.

Ústavní léčení může soud zxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxezpečovací detenci a naopak (srov. § 98 odst. 6).

Osnova také omezuje oproti platné úpravě trvání ochranného léčení, které může trvat nejdéle dva rokxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxa trestního řádu) avšak nejvíce o další dva roky.

Trvání ochranného léčení uloženého podle § 97 odst. 2 písm. b) však může být ukončeno, jakmile se běhxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxuštění z ochranného léčení uloží odsouzenému dohled nad jeho chováním až na dobu pěti let; na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení § 49 až 51 [mařenx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxxx

Po vzoru zahraničních úprav (srovnej např. § 66 a násl. německého trestního zákoníku) osnova zakotvuje ochranné opatření – zabezpečovací detenci (x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xgresorů apod.), je nezbytné zavedení tohoto ochranného opatření, které má odlišný výkon (léčebné a jiné programy), včetně střežení, od ochranného léxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxnak trestného, který by naplňoval znaky zvlášť závažného zločinu, není pro nepříčetnost trestně odpovědný, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný a nelzx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

Fakultativně tak soud může učinit vzhledem k osobě pachatele s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a jeho poměrům, jestliže pachatel spáchal zločix xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxní poruchy a možnostem léčení osoby, které je zabezpečovací ukládána, vedlo k dostatečné xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxočin spáchaný pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím zneužíváním již odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta, x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxoví jako základní podmínku uložení zabezpečovací subsidiaritu k ochrannému léčení. Ochrannou detenci lze stanovených podmínek také změnix x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxlkoholního a proti závislosti na jiných návykových látkách, byl v praxi do budoucna účinnější.

Zabezpečovací detenci může soud uložit vedle trestu xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx

x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxčností pachatelů, kterým je toto ochranné opatření ukládáno. Zákon však soudu ukládá, aby nejméně jednou za dvanáct měsíců (u mladistvích jednou za šexx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx řádu.

Vlastní výkon zabezpečovací upravuje zvláštní zákon, který je již v legislativním procesu v podobě vládního návrhu zákona o výkonu zaxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx soudu o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty se oproti platné úpravě v podstatě nemění, neboť doplnění ustanovení § 99 odst. 1 o ohrožení společnosxxx xxxxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxíkem), stejně jako o možnost zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty získané trestným činem nebo jako odměna za něj, příp. byť i zčásti nabytou za takovxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xinnosti nebo byly opatřeny za produkty nebo výnosy z takové trestné činnosti, bylo provedeno již novelou trestního zákona č. 253/2006 Sb. (s účinnostx xx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xouladu s rámcovým rozhodnutím Rady Evropské unie č. 2000/383/SVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání, v souvislosti se zavedxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx nebo jinou majetkovou hodnotu podle odstavce 1 § 99 (např. padělané peníze, padělatelské náčiní, střelná zbraň atd.), ve vztahu k níž je možno uložit zxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xx xxxxx xxxxxx xxxova předpokládá omezení zabírání věcí a jiných majetkových hodnot možností, že soud namísto zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty nařídí její pozmxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxěny nebo omezení dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou. Pokud dotčená osoba tato omezení splní ve stanovené lhůtě, nebude uloženo zabrání věxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Osnova také umožňuje zabrání náhradní hodnoty (§ 100), čímž je naplněn požadavek Rámcového rozhodnutí Rady 2001/500/SVV x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxovídá moderním přístupům k zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty a je obvyklý i v dalších v demokratických státech (srovnej např. § 74c německého trexxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xpravě zabrání věci a je obdobou podobných institutů i v dalších v demokratických státech (srovnej např. § 74d německého trestního zákona).

Sporné náxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxny podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 16 tohoto zákoxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xe nabytí zabrané věci nebo jiné majetkové hodnoty státem byla přejata z platné úpravy s tím, že byla rozšířena i na zabranou náhradní hodnotu a zabraný spxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxje i jiné dispozice směřující ke zmaření ochranného opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxi, aby při splnění určitých podmínek byly odstraněny nepříznivé důsledky jeho odsouzení, které přetrvávají i po výkonu trestu a které by mu mohly ztěžoxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxakter.

Podmínka tzv. soudní bezúhonnosti je důležitým předpokladem k výkonu některých funkcí ve státním aparátu, ale i výkonu mnoha svobodných povxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxeného se totiž ještě nehledí, jako by nebyl odsouzen; výrazem toho je skutečnost, že evidence trestů uvádí takové odsouzení v každém výpisu z rejstříku xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxgrace.

Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by odsouzen nebyl. Stejné účinky nastávají někdy přímo ze zákona (vznik zahlxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxající platná právní úprava, avšak v návaznosti na zpřísnění výjimečného trestu nad dvacet až do třiceti let (§ 54 odst. 2) se prodlužuje u tohoto nejdelšxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxího vězení, propadnutí majetku, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákazu pobytu nebo peněžitého trestu za úmyslný trestný čin se lhůta k zaxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx že odsouzení nelze zahladit v případě, nebylo-li dosud vykonáno nebo jinak ukončeno (např. upuštěním) uložené ochranné opatření, a to přesto, že jinax xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení, nevyhýbali se jejich výkonu či je jiným způsobem nemařili. Přiměřeně se toto ustanovení uplatní u tzv. zákonné zahlazení.

xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xkládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 106). Přitom navazuje na vymezení xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx, vychází osnova ze stejných zásad jako platný trestní zákon.

V souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mexxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxků pro pachatele trestné činnosti z řad mládeže. Hmotněprávní i procesní úprava společenské reakce na kriminalitu mládeže je provedena v samostatném xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxvní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), proto trestní zákoník v § 107 na tento zvláštxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxjmů, které osnova používá jak v obecné, tak i ve zvláštní části, a které mají obecnější platnost, a proto jsou zařazeny do samostatné hlavy VIII v obecné čxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx, a proto při menší závažnosti naplnění zvlášť přitěžující okolnosti by se použilo ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 58, poxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx

x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe rozumí nejen vlastní trestní zákoník, ale i všechny další speciální zákony upravující trestné činy a odpovědnost za ně. V ustanoveních o působnosti txxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx legislativní zkratky, ale i o další zákony, na které některý z trestních zákonů odkazuje. Z tohoto hlediska je tedy třeba v jednotlivých ustanoveních rxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxstný čin, tj. jednání naplňující všechny znaky příslušného ustanovení uvedeného ve zvláštní části trestního zákona, ale také příprava k trestnému čixxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxhání trestného činu (u přípravy k trestnému činu však jen v omezeném rozsahu) a platí o nich totéž co o dokonaném trestném činu. Pokus trestného činu, orgxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxho ustanovení neplyne výjimka. Příprava k trestnému činu je podle osnovy trestního zákoníku trestná jen jestliže to příslušný trestní zákon stanoxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, ale i ty trestné činy, u nichž se úmysl vztahuje jen k základní skutkové podstatě, zatímco ve vztahu k příslušné zvlášť přitěžující okolnosti se vztahuxx xxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxho zákona se navrhuje zpřesnění této definice tak, že jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle zvláštního prxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání, anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. Toto zpřesnění dosavadní definxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xdlišný od trestního zákona, popř. individuální právní akt nebo smlouvu, dále tzv. garanci (ručení za integritu chráněného statku) nebo tzv. ingerencx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xle i podle dosavadního znění v platném trestním zákoně, odpovědnost za následek (účinek), je třeba odlišovat od obecné povinnosti konat, kterou stanoxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xrestního zákona stanoví obecnou povinnost poskytnout pomoc). Porušení obecné povinnosti nezakládá trestní odpovědnost za následek tím způsobenýx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

Ustanovení § 111 xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xx x x xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxího ustanovení trestního zákoníku nebo jiného trestního zákona něco jiného (např. § 22 odst. 1, § 24 odst. 2 atd.).

Pxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxpuje k nim . U konkrétního nebo speciálního subjektu, který jedná za právnickou osobu, byl doplněn odstavec 2 tak, aby výslovně upravoval užxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx je neplatný, anebo je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, oprávnění k zastupování nebo příkazní poměr, neplatnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x na příslušníky bezpečnostních sborů, upravuje i speciální subjekt ve vztahu k trestným činům podle hlavy XII, kam v návaznosti na novou zákonnou úpravx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxpečnostního sboru. Vzhledem k tomu, že po změně branného zákonodárství [zákon č. zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (brannx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xnění pozdějších předpisů] již příslušné zákony neupravují zvláštní službu, bylo písm. b) § 90 odst. 4 platného trestního zákona vypuštěno. Vymezení xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx nebo mimo válečný stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu a vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx činnou službu a trestní odpovědnosti příslušníka bezpečnostních sborů za vyjmenované trestné činy [§ 112 odst. 4 písm. b), c)] - srov. zákon č. 362/200x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxno o trestné činy urážky mezi vojáky (§ 375), urážky mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 376) a urážky vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxní navazuje na zásadní změnu právní úpravy služby vojáků. Obsah výkonu služby definuje § 24 až § 31 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx službu podle svých znalostí a schopností. Při svémocném vzdálení se vymyká z dosahu svých nadřízených a porušuje povinnosti stanovené mu zákonem. Dobx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxpř. různé rozvržení základní doby služby, služební pohotovost, nepřetržitý vojenský výcvik. Určovat dobu výkonu služby lze proto individuálně podlx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxu svémocného vzdálení bude třeba posuzovat v závislosti od konkrétního případu. Kterýmkoli nadřízeným může být jak velitel útvaru ozbrojených sil Čexxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx spáchání trestného činu, spáchání trestného činu se zbraní, spáchání trestného činu násilím, uvedení někoho v omyl a využití něčího omylu prostřednixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xodstatě stejným způsobem, jak je vykládá platný trestní zákon a přistupuje k nim . Pokud jde o pojem pokračování, vyskytují se zejména v teoxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx naproti tomu vychází z názoru, že to není nutné, a proto např. za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) je třeba považovat i jednotlivé útoky, xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxlková škoda tuto hranici dosáhne (srov. č. 22/1991 Sb. rozh. tr.). K odstranění pochybností o správnosti výkladu pojmu pokračování se do legální definxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxje, že pokračování lze naplnit jak těmi dílčími útoky, jimiž je skutková podstata určitého trestného činu naplněna ve všech znacích, tak i těmi dílčími xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxanovení vykládající pojem duševní poruchy, kterou se rozumí nejen duševní porucha vyplývající z duševní nemoci, ale i hluboká porucha vědomí, mentálxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxle vyvíjejících se lékařských názorů nelze všechny tyto stavy (např. mentální retardaci) zahrnovat pod duševní poruchy v obecném slova smyslu.

xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxem, jak je vykládá platný trestní zákon a přistupuje k nim .

Pojem veřejného činitele, jenž pochází ještě x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx. Jinak z hlediska vymezení trestní odpovědnosti úřední osoby a její ochrany se v podstatě zachovávají znaky obsažené v platné úpravě, pouze s dílčími úxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxpodářské soutěže podle čl. 81 a 82 Smlouvy, výčet úředních osob o finančního a jeho zástupce a také o notáře při provádění úkonů v řízení o dědictxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxonu pravomoci, nyní výslovně spojené s plněním úkolů státu nebo společnosti.

Toto výkladové ustanovení vymezuje poxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxkolik let budou vzhledem k § 432 insolvenčního zákona vedena konkursní a vyrovnací řízení podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve zněnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x

Osnova v návaznosti na trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 346) definuje veřejnou listinu (§ 129) a rozšiřuxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxdech potýkala s nejasnostmi při výkladu tohoto pojmu.

Osnova novým způsobem definuje obecně prospěšné zařízení (§ 1xxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxh nebo příkazových dopravních značek, které nebyly dosud tímto ustanovením chráněny, ač tato ochrana je vzhledem k nebezpečí, které vzniká jejich odsxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxo “dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a příslušenství k nim náležející”. Toto vymezení pokrývá tedy mimo obytných domů a bytů i obytné chaty, xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx, ať už jeho důvodem je jakýkoli titul, např. vlastnictví nemovitosti, nájemní či podnájemní vztah, anebo i faktické bydlení na základě rodinných i jinxxx xxxxxxx

xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx zákon a přistupuje k němu , přičemž však bylo vzhledem k návrhu osnovy nového občanského zákoníku stanoveno, že ustanovení o věcech se vztaxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx-li z konkrétního ustanovení něco jiného.

Osnova vymezuje i pojem věci a jiné majetkové hodnoty náležející pachatelx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtel nebo oprávněný držitel byl znám, což má význam zejména u trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxjem “spisy”, který vztahuje nejen k písemnostem, ale i k datovým, zvukovým a obrazovým záznamům, vyobrazením a jiným znázorněním, nevyplývá-li z jednxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx

xxanovení výše škody, jakož i hranic výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí, hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty, xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx .

Změna v přístupu k trestněprávní ochraně významnýxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxjadřuje i nové pořadí jednotlivých hlav části druhé (zvláštní části trestního zákoníku). Do středu pozornosti a v důsledku toho i do popředí trestněprxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxukromí, obydlí, majetku a jiných jeho základních lidských práv, svobod a zájmů.

Z těchto důvodů byly do první hlavy zařazeny trestné činy proti životx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xidské důstojnosti v sexuální oblasti.

Rodina je základní buňkou společnosti. Její hodnoty a tradice jsou nedotknutelné a její význam pro společnosx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxu jejího vývoje, byly z hlediska významu těchto chráněných zájmů zařazeny do čtvrté hlavy zvláštní části trestního zákoníku.

Ochranu majetku, vlasxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxazeny trestné činy hospodářské. Život, zdraví nebo majetek chrání i skutkové podstaty trestných činů obecně nebezpečných, které jsou zařazeny do sedxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxínky existence člověka, zvířat, rostlin i dalších organizmů a je předpokladem jejich dalšího vývoje, a proto jsou zařazeny do samostatné hlavy osmé.

x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x té souvislosti i proti mezinárodním organizacím vytvářeným státy, dále proti státním i samosprávným orgánům, úředním osobám, některým vybraným práxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxanoveno především podle šíře a závažnosti chráněných zájmů. V hlavě deváté jsou proto zařazeny trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezixxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxto hlavu navazuje hlava dvanáctá obsahující trestné činy vojenské.

V poslední hlavě třinácté jsou zařazeny trestné činy proti lidskosti, proti mírx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxsti těchto trestných činů, neboť např. vyvraždění etnické skupiny (genocidium podle § 397) je nepochybně závažnější než jednotlivá vražda, ale jejicx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxího práva veřejného. Toto zařazení je tedy odůvodněno především mezinárodním charakterem těchto trestných činů nebo jejich návazností na úpravu obsxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxavě zvláštní části trestního zákoníku provedena zejména se zaměřením na velký počet novel, které přinesly množství zásahů do koncepce zvláštní částx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxkové podstaty překrývají, nenavazují na sebe a nepokrývají potřeby trestněprávní ochrany skupinových zájmů (právních statků) – např. trestné činy pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxo činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 246 návrhu trestního zákoníku za současného výrazného zpřesnění této skutkové podxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxa tzv. klasických trestných činů nevyžadoval žádné zásadnější úpravy, neboť tyto skutkové podstaty jsou dlouhodobě prověřené a jejich používání v prxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxížení na zdraví v § 120 odst. 1, dítě v § 124, úřední osoba v § 125, veřejná listina v § 129, obecně prospěšné zařízení v § 130, obydlí v § xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxř. § 162a platného trestního zákona atd.; z dřívějších předpisů i trestní zákon č. 117/1852 ř. z. - např. § 201).

Zvláštní část trestního zákoníku bxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxestný čin nedovolené výroby lihu podle § 194a trestního zákona - ve větším rozsahu lze postihovat jako neoprávněné podnikání podle § 118 trestního zákxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xpřesněna byla většina ustanovení hospodářských a s nimi souvisejících majetkových trestných činů - např. § 124 (§ 259 návrhu), § 127 (§ 246 návrhu), § xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xxx xxxxx x návrhu), § 150 (§ 266 návrhu), § 256 (§ 220 a § 225 návrhu), § 256a (§ 221 návrhu), § 256c (§ 222 návrhu), § 257a (§ 228, § 229 a § 230 návrhu) platného trexxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xx 330 návrhu), § 169b (§ 334 návrhu), § 171 (§ 335 návrhu), § 171a (§ 337 návrhu), § 175b (§ 348 návrhu), § 176a (§ 347 návrhu), § 178 (§ 180 návrhu), § 182 xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx (§ 166 návrhu), § 219 (§ 138 návrhu), § 224 (§ 141 a § 145 návrhu), § 233 (§ 170 návrhu), § 239 a § xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxx xxxxx xxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxhu), § 265 (§ 412 návrhu), § 267 (§ 367 návrhu) platného trestního zákona atd. Pro tyto skutkové podstaty platí i požadavek jejich strukturování z pohxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxomém sektoru na základě Úmluvy o ochraně finančních zájmů ES (celexové č. 41995A1127(03) a navazujících Protokolu ze dne 27. září 1996 a Druhého protoxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xezi hrubou a lehkou nedbalostí (např. trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 219, trestný čin způsobení úpadxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xedbalosti podle § 301 atd.) v návaznosti na § 16 odst. 2, který upravuje pojem “hrubé nedbalosti”, a to i přitom, že je třeba si uvědomit, že obecně vědomá xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxových podstat zvlášť závažných zločinů, které zůstanou v novém kodexu, a to jen ve zvláštní části (srov. § 138, § 143, § 147, § 150, § 154, § 157, § 158, § 162, x xxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxnosti xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xkodlivost konkrétního trestného činu při naplnění takové okolnosti. V souladu se zásadou určitosti skutkových podstat a v návaznosti na opakovaně vyxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxiný zvlášť závažný následek” v § 92 odst. 2 písm. c), § 97 odst. 3 písm. b), § 124 odst. 2 písm. b), § 124d odst. 2 písm. e), nebo § 125 odst. 3 platného trestního xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xypracování návrhů nových skutkových podstat bylo zásadně zhodnoceno, zda novou trestněprávní úpravu skutečně vyžadují konkrétní právní vztahy z hlxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxy vytvářeny atomizované skutkové podstaty vztahující se na ochranu zájmů stejného druhu. S tím není v rozporu zpřesnění skutkových a zařazení definic xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxlika vázána (např. trestný čin neoprávněného odebrání tkání a orgánů podle § 162, trestný čin nedovoleného nakládání s tkáněmi a orgány podle § 163, nedxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xáznamu v počítačovém systému a na nosiči informací podle § 228, trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systéxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxle § 398, trestný čin apartheidu a diskriminace skupiny lidí podle § 399 atd.), a také kriminalizovat některé nové typy trestných jednání s ohledem na jxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxpisů (např. neoprávněné vydání cenného papíru podle § 247, manipulace s kurzem investičních nástrojů podle § 248 atd.), z nichž některé byly již předmxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxydlí podle § xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx kategorizace činů soudně trestných, vyjádřené v obecné části nového trestního zákona, včetně výběrové kriminalizace přípravy.

Jednotlivé trestxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx nebo privilegovaných skutkových podstat trestných činů, popř. i zpřesnění stávající nabídky trestních sankcí. Přitom bylo sledováno i zachování prxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxnutím k typové společenské škodlivosti (závažnosti) jednotlivých skupin trestných činů, jakož i mezi takovými skupinami různých typů skutkových poxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx zvláštní části trestního zákoníku shora, se do středu pozornosti a v důsledku toho i do popředí trestněprávní ochrany dostal člověk, jeho život, zdraxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxe i proti svobodě a lidské důstojnosti v sexuální oblasti (hlavy II a III), od trestných činů majetkových a hospodářských (hlavy V a VI), a to nejenom u sazxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxt (srov. sazby např. u trestných činů podle § 144 a § 203 návrhu trestního zákoníku oproti sazbám u srovnatelných trestných činů podle § 221 a § 247 v plaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxvou společenskou škodlivost (závažnost) uvedena již u jednotlivých skutkových podstat trestných činů tak, aby byl vytvořen kvalitnější prostor pro xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Život a zdraví jednotlivce chrání osnova jako nejdůležitější společenskou hodnotux xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxaven života. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.

Trestní právo poskytuje ochranu proti úmyslným útokům proti životu a zdraví, ale i proxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx příslušné trestné činy do samostatných dílů 1 a 2. Nově byly do této hlavy zařazeny i trestné činy, které chrání ohrožení života a zdraví osob individuálxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxmů xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xo této hlavy trestné činy proti těhotenství ženy (díl 4), neboť je třeba chránit nejen život člověka, ale i vznikající život, což Listina základních práx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxedicíně (č. 96/2001 Sb.m.s.) a Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně o zákazu klonování lidských bytostí (č. 97/2001 Sb.m.s.) a xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxyem a lidským genomem (díl 5).

Trestných činů, jejichž objektem je život nebo zdraví, anebo které způsobují takové následky na životě nebo na zdraví, xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

Jako nejtěžší trestný čin proti životu osnova postihuje vraždu (§ 138). Pojem vraždy je tradičním pojmem trestního právx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxxxxx Míra úmyslného způsobení následku však nemusí být u všech vražd stejná, a proto osnova sankcionuje přísněji toho, kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslex xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xkutková podstata k vraždě je pak navrhováno zabití, kdy pachatel jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení, strachu, úleku nebo zmatku anebo v důsledku xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxlem je odlišením od afektu a podobných stavů, ale může jít i o velmi krátkou úvahu, při níž pachatel jedná uváženě, ale nikoli po předchozím uvážení. U přexxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx x xxxxxxxx xeho provedení tzv. naplánuje. V obou těchto případech však musí pachatel alespoň vědět, že svým jednáním směřuje k usmrcení jiného a s takovým následkex xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xmrtelný následek chce (srov. § 15).

Ustanovení § 138 odst. 3 přejímá úpravu dosavadního § 219 odst. 2 platného trestního zákona s tím, že do jednotlixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxnosti, na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost vyplýxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxou povinnost např. záchranáře, hasiče atd., směřující k záchraně života, ochraně zdraví nebo majetku dalších osob. Tzv. xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxné pohnutky ve smyslu § 219 odst. 3 písm. j) platného trestního zákona.

Vysoká závažnost trestného činu vraždy podle § 138 odst. 3 vyžaduje možnost ulxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xx xxx x xx xxxxxxxx xx xxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxu skutkovou podstatu zabití, která bude postihovat nižším trestem případy, při nichž pachatel jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení, strachu, úlexx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx vraždy odlišeny případy typově společensky méně škodlivé (méně závažné). Srovnej k tomu např. úpravu čl. 113 švýcarského trestního zákoníku při jednxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xlivem silného hnutí mysli omluvitelného okolnostmi” zná i trestní zákoník Polska.⁹ Přihlíženo bylo i k úpravě rakouské, kde pod privilegovanou skutxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xochopitelném hnutí mysli”. Po obdobné úpravě volá i naše teorie a praxe (srov. např. : Český trestní zákon potřebuje diferencovanější skutkoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxti pachatele či morální zavrženíhodnosti jeho jednání, ale blíží se odpovědnosti za výsledek, tzn. za smrt člověka. Pachatelé tzv. situačních vražd, xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxní pachatelé trestných činů vydírání, útisku, pohlavního zneužívání, týrání svěřené osoby, kuplířství či obchodování s lidmi. Pomineme-li aplikacx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xosavadní základní skutková podstata trestného činu vraždy není s to, postihnout rozdíly mezi úmyslným usmrcením, k němuž došlo na základě tzv. viktimxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxly ve skutkových okolnostech co do plánovitosti vraždy či naopak spontánnosti smrtícího útoku (srov. k tomu i novou úpravu vraždy podle 138 odst. 1 a 2 nxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxje.

Sazba trestu odnětí svobody na tři léta až osm let je stanovena v základní skutkové podstatě stejná jako u další privilegované skutkové podstaty vrxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžití vyšší trestní sazby (na dvou nebo více osobách, na těhotné ženě xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxy stanoveny na případy, u nichž je předpoklad, že se budou v praxi vyskytovat, přičemž je třeba je podstatně přísněji postihnout.

x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx 140), která se v praxi osvědčila.

Usmrcení z nedbalosti (§ 141) zvyšuje ochranu života tím, že na rozdíl od platného trxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx pouze způsobení smrti a stanoví přísnější trest než za nedbalostní těžké ublížení na zdraví (§ 145). V souvislosti s tím osnova upřesňuje okolnosti podxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxčnost, že smrt nastala v důsledku nedbalosti pachatele, čímž je lépe takové jednání odlišeno od vraždy (§ 138), zabití (§ 139) i od dalších úmyslných trexxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxx

Základní skutková podstata trestného činu účasti na sebevraždě (§ 142) je ponechána beze změny. Okolnosti podmiňující pouxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx k sebevraždě osoby mladší než patnáct let nebo osoby stižené duševní poruchou.

Nejzávažnějším trestným činem xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxví (§ 120 odst. 2), zatímco u vraždy směřuje k usmrcení jiného, a na druhé straně od trestného činu ublížení na zdraví (§ 144), kde úmysl směřuje jen k ublížxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xbdobně jako u vraždy, byť s přihlédnutím k menší závažnosti těchto trestných činů. Úmysl získat majetkový prospěch nebo úmysl zakrýt nebo usnadnit jinx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx trestný čin loupeže nebo jiný v úvahu přicházející trestný čin proti svobodě nebo majetkový trestný čin v jednočinném souběhu.

Obdobně jako u trestnéxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, zdravotnickému pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání, nebx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxdy o případy podobné, kdy poškozený plnil svou povinnost např. záchranáře, hasiče apod., směřující k záchraně života, ochraně zdraví nebo majetku dalxxxx xxxxx

xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxi (§ 146) osnova lépe než dosud odstupňovává trestnost pachatele jednak podle následku (návaznost na usmrcení z nedbalosti podle § 141) a jednak podle mxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona a jednak hrubé porušení zákonů o ochraně životního prostxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xrostředků, tak i pachatelé jednající na jiných úsecích, pokud poruší uvedené povinnosti.

Mezi trestné činy ohrožujxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxy proti lidskosti (jeho forma, která patří mezi trestné činy proti lidskosti, byla zachována v ustanovení o trestném činu útoku proti lidskosti podle § xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxdní skutkové podstaty, až na zvýšení trestních sazeb, které je odůvodněno vzhledem k povaze a typové závažnosti tohoto trestného činu, nedoznalo oproxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxř. Ústava České republiky [srov. čl. xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx a) atd.], je v našem právním řádu jednoznačně vymezen. Srovnej k tomu nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 229/1998, podle kterého jsou za orgány veřejné xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxvá stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, a za určitých podmínek ji může vykonávat i prostřednictvím dalších subjxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xiných osob a tato rozhodnutí jsou státní mocí vynutitelná, nebo zda může stát do těchto práv a povinností zasahovat. Orgánem v právním slova smyslu je prxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx ČSFR, Sbírka usnesení a nálezů č. 1, Brno 1992, str. 11.).

V návaznosti na nové vymezení okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby u trestnxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxré v praxi poměrně často přicházejí v úvahu a je třeba ho vzhledem k jeho závažnosti přísněji postihnout (spáchání činu opětovně, na těhotné ženě, osobě xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx který je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, vyplývá ze zásady humanizmu a vztahu člověka k člověku, kdy nikdo nemůže nečinně přihlxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxckého sjednocení s definicí vážné poruchy zdraví) přebírá osvědčené trestné činy neposkytnutí pomoci ve všech jejich dosavadních formách (§ 148 a 14xxx x xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxy od ostatních chráněných zájmů, zejména majetkové povahy. Proto je jednání podle § 148 přísněji postihováno tak, aby se také přiblížilo postihu za nexxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxí nehody utrpění jakékoli újmy na zdraví.

Také skutkové podstaty trestných činů šíření nakažlivé lidské nemoxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxlosti (§ 155) a rvačky (§ 156) jsou přejímána pouze s drobnými úpravami týkajícími se zejména vymezení trestních sazeb a trestů v návaznosti na obecnou čxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxvadnými potravinami a jinými předměty (§ 154) a ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti (§ 155) je upřesněno tím, že zde xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxení nakažlivé lidské nemoci (§ 150), šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 151), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxí sazby tak, aby vyjadřovaly obvyklé závažnější jednání s ohledem na okolnosti spáchání činu i na způsobený následek na zdraví lidí, které je třeba v návxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xnamená smrt klíčícího života a ohrožení zdraví těhotné ženy. Podle převládajícího názoru však nelze potraty vymýtit ani nejpřísnějšími tresty, nebox xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx za provedení potratu hrozí, tím jsou zpravidla dražší nelegálně odborně provedené potraty, a proto se ženy uchylují k pokoutním andělíčkářům nebo se sxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxušení těhotenství, a prováděcí vyhlášku k tomuto zákonu pod č. 75/1986 Sb., které stanoví přípustný způsob umělého přerušení těhotenství na žádost těxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xni s Úmluvou o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.). Také z čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nelze dovozovat nepřípustnost legálních potratů.

xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxči ní směřujícím k nelegálnímu přerušení těhotenství. Skutkové podstaty jsou pak formulovány tak, aby logicky vyjadřovaly odstupňování ochrany z hlxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxjících okolností (na ženě mladší osmnácti let, spáchání činu za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy, při zneužití tísně nebo závislosxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx Takový následek je možno způsobit při pokračování v trestném činu (§ 114) nebo při naplnění přitěžující okolnosti, kdy se pachatel dopustí takového čixx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx (§ 158), který také obsahuje obdobně vymezené okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (na ženě mladší osmnácti let, získání značného prospxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxména dvou osob nebo smrti (odst. 3), resp. smrti dvou osob (odst. 4).

Ještě mírněji než nedovolené přerušení těhxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxení těhotenství (§ 160). Tyto formy součinnosti jsou zde povýšeny na pachatelství, neboť těhotná žena se sama trestného činu nedopouští, a proto by nebxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx

xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxosti na mezinárodní Úmluvu o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb.m.s.) a Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně o zákazx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x x xxxxx xxkterých zákonů (transplantační zákon). V současné době je v rámci Evropské unie připravováno Rámcové rozhodnutí Rady o aproximaci legislativy týkajxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxněk a orgánů z těla živého člověka (§ 162), kdy se jeví dosavadní přístup xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxé skupiny. Pokud jde o neoprávněné odebírání tkání, buněk a orgánů z těla mrtvého člověka (§ 163) přebírá osnova v podstatě beze změny dosavadní úpravu (x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xa úplatu (§ 164), a to s ohledem na jeho povahu mimo klasické úplatkářství. Tato skutková podstata navazuje na čl. 21 Úmluvy o lidských právech a biomedicxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

Trestný čin nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským geonomem byl do osnovy převzat z nedávno novelizované právní úpravy platného trestního xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xe zákonem umožněno provádět výzkum na embryích in vitro, musí být také zákonem zajištěna odpovídající ochrana embrya, a dále článek 13 této úmluvy, podxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxo cílem jakákoliv změna genomu některého z potomků. Dále tento článek výslovně zakazuje vytváření embryí pro výzkumné účely. V neposlední řadě tento txxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xeho článku 1. je “nepřípustný každý zákrok, jehož účelem je vytvořit lidskou bytost, která je geneticky shodná s jinou lidskou bytostí, živou či mrtvoux xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Hlava druhá, která zahrnuje trestné činy proti svobodě (díl 1) a trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovníhx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xsobní svobodě chráněné v článku 8 Listiny základních práv a svobod, přičemž zajišťuje také ochranu proti nuceným pracím a službám ve smyslu článku 9 Lisxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx podle článku 13 Listiny základních práv a svobod, jakož i svobodu pohybu a pobytu podle čl. 14 Listiny základních práv a svobod, a v neposlední řadě zajišxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxa shromažďovacího a práva sdružovacího vymezených v článcích 19 a 20 Listiny základních práv a svobod.

Zařazením trestných činů obchodování s lidmx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxoctví (č. 165/1930 Sb.) i některých dalších úmluv jako např. o širém moři (č. 92/1964 Sb.), o odstranění otroctví, obchodu s otroky a institucí a praktik xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xidmi (2002/629/SVV), jakož i z mezinárodních dokumentů o lidských právech (srov. čl. 4 Všeobecné deklarace lidských práv, čl. 8 Mezinárodního paktu o xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxými činy, pokud jde o děti, a trestným činem svěření dítěte do moci jiného (§ 167), je naplňována Úmluva o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.). Trestným činex xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxání s lidmi (§ 166) vznikl úpravou a rozšířením dosavadního trestného činu obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku s přihlédnutím k Rámcovému roxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxmu zneužívání dětí a dětské pornografii (2004/68/SVV) – srov. zejména čl. 2 písm. a), b) a čl. 5 odst. 2 písm. a), b), c). Toto rámcové rozhodnutí navazuje xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxmi je spojeno se xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xsob, používání násilí, pohrůžek, nátlaku a otroctví spojeného se zadlužením. Rozhodující krok k mezinárodní spolupráci v této oblasti představuje pxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxu zločinu, dále též doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. 11 z roku 2000, o postupu proti obchodování s lidmi – R(2000) 11 – nezávazné doporučení, týkxxxxx xx xxx xxx xx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx

xxxxxxxx xxxxxxxx obchodování s lidmi implementuje všechny požadavky těchto mezinárodních dokumentů, přičemž rozlišuje obchodování s dětmi (osobami mladšími osmnáxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxislosti, neboť děti jsou bezbrannější než dospělí, a proto hrozí u nich větší nebezpečí, že se stanou obětí obchodu s lidmi, a obchodování s osobami starxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxu případech není ve smyslu této úpravy a v návaznosti na uvedené mezinárodní dokumenty souhlas osoby, která je předmětem takového obchodoxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxx x xxxxxxx xa shora uvedené mezinárodní dokumenty, není formulováno jen pokud jde o přeshraniční obchodování (z ciziny nebo do ciziny), ale zcela obecně, a proto sx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxou, cílovou i tranzitní zemí pro obchodování s lidmi. Nová skutková podstata postihuje pouze obchod s lidmi, za účelem jejich vykořisťování v ní uvedenxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x obchodování s lidmi jsou stanoveny tak, aby byly přísněji postiženy především případy užití lidí, s nimiž je obchodováno pro prostituci, což je klasicxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxečí těžké újmy na zdraví nebo smrti, příp. způsobení takového následku, snaha získat značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu.

xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxzeným v § 166 odst. 1, byla skutková podstata obchodování s dětmi zúžena jen na svěření dítěte do moci jiného (§ 167) za účelem nebo za jiným obdobnxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxě přísnější postih obchodování s dětmi pro některý z účelů uvedených v odstavci 1 písm. a) až e). Tomu pak odpovídá i podstatně nižší sazba trestu odnětí sxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxého rozsahu.

Na trestný čin obchodování s lidmi navazuje trestný čin zbavení osobní svobody (§ 168), který osnoxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxny doplňuje o spáchání takového trestného činu členem organizované skupiny, spácháním činu na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnoxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxbo prospěch velkého rozsahu atd. Také u trestného činu omezování osobní svobody (§ 169) osnova jen doplnila obdobné zvlášť přitěžující okolnosti, jakx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxx) se oproti stávajícímu znění upravuje tak, aby postihovalo nejen zavlečení do ciziny, ale i zavlečení z ciziny do České republiky, přičemž se rozšiřujx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxého jednání se dopouštěli jak nacisté, tak i komunisté zejména vůči nepřátelům těchto režimů. Toto ustanovení svým novým zněním důsledně provádí článxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xepubliky, má právo svobodně je opustit, a stejně tak i každý občan České republiky má právo na svobodný vstup na její území, přičemž občan nemůže být nucex x xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxstit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a nikdo nesmí být svévolně zbaven práva vstoupit do vlastní země. Rovněž dítě má taková práva, a proto podle článku xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxi jejich nenavracení zpět. Rovněž i u této skutkové podstaty byly doplněny obdobné zvlášť přitěžující okolnosti jako u trestných činů zbavení nebo omexxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxduje též loupež (§ 171), která znamená násilný zásah do svobody rozhodování člověka spojený s úmyslem zmocnit se cizí xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xinů vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru, kdy si pachatelé plánující takový trestný čin velmi často opatřují loupeží zbraně, výbušniny, alx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

Trestný čin braní rukojmí (§ 172) provádí Mezinárodní úmluvu proti braní rukojmí (č. 36/1988 Sb.). Osnova s ohledem na jeho povahu a s přihlédnutím k dalxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxý čin loupeže a doplňuje i obdobným způsobem okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Obdobným způsobem upravuje i trestné činy vydírání (§ xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxvy trestné takové jednání, i bylo-li činěno jen pohrůžkou jiné újmy (nikoli “těžké”), neboť omezování svobody vyznání jako jednoho ze základních lidsxxxx xxxx xx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xinnost patologických sekt, přičemž si lze rovněž představit takový nátlak omezující právo na vyznání v zařízeních, v nichž je omezena osobní svoboda (xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxující použití vyšší trestní sazby – spáchání tohoto činu nejméně na třech osobách nebo se zbraní.

U trestného čixx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x31), který je pojmem, jenž osnova používá ve stejném smyslu i v jiných ustanoveních (srov. § 60 nebo § 197). Toto upřesnění nebude znamenat změnu v rozsaxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx974, 1/1980 a 36/1988 Sb. rozh. tr.).

Zcela beze změny oproti platné právní úpravě osnova upravuje trestný čin porušování svobody sdružování a shroxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxho nakládání s osobními údaji je zcela nově formulován tak, aby jeho znění pokrylo všechny údaje, které zahrnují i důležité údaje o osobních poměrech jixxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxého činu neoprávněného nakládání s údaji (§ 178) pak chrání osobní a věcné údaje, které pachatel získal v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xlčenlivosti. Zásadním způsobem u tohoto trestného činu osnova doplňuje i okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby tak, aby byly přísněji poxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxášť přitěžující okolnosti do příslušných kvalifikovaných skutkových podstat (odst. 2 a 3) postihující získání značného prospěchu nebo prospěchu vxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 180) je v osnově doplněn v souvislosti se zapracováním Směrnice Evropského Parlamentu a Rady ze dne 12. čxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxých dat, která jako širší pojem zahrnují i počítačové informace, a dále o nové okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k způsobené šxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xak doplněna i o “osobu vykonávající komunikační činnost”, která nemusí být vždy zaměstnancem.

Porušení tajemství lxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxstiny a dokumenty uchovávané v soukromí, neboť článek 13 Listiny základních práv a svobod se výslovně vztahuje i na tyto písemnosti a záznamy. Toto ustxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxý nikdy nepřipustil možnost, že by článek x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx7, A-233).

Trestný čin pomluvy byl po odpovídající diskusi převzat do osnovy ve znění odpovídajícím platné úpravě.

xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xrestné činy, kterým společnost i s důrazem na ochranu zejména žen a dětí věnuje zvýšenou pozornost. Dosavadní trestný čin obchodování s lidmi za účelem xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxx x xxxxx xxx xxxx xveden.

V hlavě III jsou obsaženy trestné činy proti lidské důstojnosti, a to jen ve sféře pohlavní. Jako trestné činy tohoto druhu se postihují jednánxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxsti chrání:

– svobodu rozhodování v pohlavních vztazích (§ 183 až 185, a také 186),

– nerušený mravní a tělesný vývoj dětí, který by mohl být narušen přexxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx

x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx

Předmětem útoku zde vždy mohou být jak osoby mužského, tak i osoby ženského pohlaví.

Po subjektivní stránce je třeba u všech trestných činů úmyslného xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxstihováno jako vydírání, přičemž zcela zjevně takové jednání patří mezi sexuální trestné činy a ani přísnost postihu takového jednání neodpovídala txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxírání nebylo postihováno zneužívání bezbrannosti, které je právě typické pro takové jednání. Za pohlavní styk se podle judikatury považuje jakýkoli xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xouloží, (např. orální pohlavní styk, anální pohlavní styk, ale i např. pouhé osahávání s ženy na prsou, ohmatávání genitálií muže či ženy a podobně). Přx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxdřovaly typovou závažnost jednotlivých kvalifikovaných skutkových podstat. Kvalifikovanou xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxho styku, a to s vyšší trestní sazbou než dosud. V této souvislosti osnova upřesnila i pojem obdobného pohlavního styku jako styku provedeného srovnatexxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx anální pohlavní styk). Proto v případě pohlavního styku uskutečněného formou soulože nebo způsobem srovnatelným se souloží půjde vždy o naplnění skuxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx skutkovou podstatu odstavce 1.

Skutková podstata sexuálního nátlaku (§ 184) přejímá právní úpravu ustanovení § 243 xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxvání, přičemž nejde jen o zneužití závislosti takové osoby, ale alternativně o zneužití její bezbrannosti nebo její závislosti. Ustanovení pak dále dxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxtanovení je i provedením rámcového rozhodnutí Rady EU 2004/68/SVV o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii [srov. čl. 2 písm. c) xx x xxxx x xxx x xxxxx xx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxváním a sexuálním zneužíváním /PC-ES (2007) 6 E FIN/, který je aktuálně finalizován. Předmětný návrh úmluvy požaduje zavést trestní postih i u méně závxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xejména fyzického či mentálního postižení) nebo svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu. Navrhovaná skutková podstata trestnxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx

xzhledem k tomu, že formulace skutkové podstaty trestného činu pohlavního zneužití (§ 185) se v praxi osvědčuje, přebírá ho osnova v zásadě beze změny, pxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxstavce 2 doplňuje i zneužívání svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu [srov. čl. 2 písm. c) iii) a čl. 5 odst. 1, 2 písm. c)]. Touto xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx která není již formulována jen pokud jde o přeshraniční obchodování, ale zcela obecně, a proto se vztahuje i na vnitrostátní obchodování s lidmi.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxvštěvu osob mladších než osmnáct let, zpravidla mravně ohrožuje mládež, a proto osnova po vzoru některých zahraničních úprav (např. § 184b německého txxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxí § 187 se vztahuje na provozování prostituce např. v blízkosti školského poradenského zařízení, školského účelového zařízení nebo zařízení školníxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxízkosti školských ubytovacích zařízení typu domova mládeže nebo internátu nebo v blízkosti školských zařízení určených pro výkon ústavní výchovy, oxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxou, výchovné ústavy, střediska výchovné péče). Skutková podstata prostituce ohrožující mravní vývoj dětí podle § 187 návrhu se dále vztahuje i na jinx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxu § 39 a násl. zákona č. 359/1999 Sb. (zařízení odborného poradenství pro péči o děti, zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení pro děti vyžadujíxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx Sb. (např. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, domovy pro osoby se zdravotním postižením určené pro děti a mládež apod.).

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxtí dítěte k výrobě pornografie (§ 190) bylo upraveno v návaznosti na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte proti prodeji dětí, dětské prostituci a dětxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxodní dokumenty byly také upraveny sazby trestu odnětí svobody tak, aby zajišťovaly účinný postih výroby a šíření dětské pornografie a v souvislosti s txx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxjména Internet) nebo jiným podobně účinným způsobem atd. V samostatných skutkových podstatách pak byla upravena výroba a jiné nakládání s dětskou porxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx zneužívání dětí a dětské pornografii [srov. čl. 2 písm. a), čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1, 2 písm. c)]. V neposlední řadě bylo do skutkové podstaty výroby a jixxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxti let proti zneužití k výrobě pornografického díla (§ 190), poněvadž samotná výroba nemusí vždy zahrnovat zneužití takové osoby, neboť výrobou je i naxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxx xxvodního materiálu atd. Dále bylo do této skutkové podstaty zahrnuto i kořistění z účasti dítěte na takovém pornografickém díle. Implementace čl. 2 písxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx zákona, který v zásadě přebírá § 200 návrhu trestního zákoníku. Donucování dítěte k účasti na pornografických dílech bude vyjádřeno souběhem trestnéxx xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxe pornografického díla především s ohledem na to, že posuzování tohoto pojmu nečiní v praxi potíží. Ve smyslu platné judikatury se za pornografické dílx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxušuje uznávané morální normy společnosti a vyvolává pocit studu. Pro pornografický charakter je rozhodující obsah celého díla, nikoli jen určitá čásxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxcí těchto způsobů. Pouhé zobrazení nahého lidského těla, např. při koupání, modelu v ateliéru nebo v exteriéru, k reklamním účelům apod., není pornogrxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxvalo pocit studu nebo ošklivosti. Předměty historicky cenné, byť by jinak měly pornografický charakter, sem též nelze zařadit. Předměty svou povahou xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxětový film znázorňující sexuální chování lidí se zaměřením na předcházení nechtěnému těhotenství, pohlavním chorobám apod.).

xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxch práv, článku 23 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (vyhláška č. 120/1976 Sb.) a v článku 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxy součástí ústavního pořádku České republiky. Podle článku 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jsou rodičovství a rodina pod ochranou zákonax xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxem 2. září 1990 na základě svého článku 49 odst. 1. Pro Českou republiku jako nástupnický stát ČSFR platí tato úmluva v souladu s jejím článkem 49 odst. 2 od xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxtranění všech forem diskriminace žen (srov. vyhlášku č. 62/1987 Sb.).

Ustanovení této hlavy poskytují trestněprávní ochranu rodině a mládeži v podxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 197).

Osnova přejímá zcela beze změny skutkovou podstatu trestného činu dvojxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxtihováno opuštění svěřené osoby, o kterou má povinnost pečovat a která si sama nemůže opatřit pomoc. Tím je zajišťována trestněprávní ochrana proti opxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxadním způsobem jsou upraveny také okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to nejenom z hlediska těžších následků (těžké újmy na zdraví nexx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xebo nejméně na dvou osobách.

Zanedbání povinné xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxabilizovaná a v praxi tato ustanovení nečiní žádných podstatných potíží. S ohledem na četnější požadavky na zpřísnění postihu zanedbání povinné výžixxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxvého trestního zákoníku a osnova doplňuje i nový znak v podobě zvlášť přitěžující okolnosti v odstavci 3, jenž zní: “byl-li za takový čin v posledních txxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxášť přitěžující okolnosti, které vedle přísnějšího postihu těžších následků na životě nebo zdraví charakterizují způsob spáchání tohoto trestného xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx

x xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxravu tzv. domácího násilí osnova upravuje také týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 197), neboť je třeba vyjádřit specifický znak tohoto trestnéxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx x xxxx dána specifická forma vzájemné závislosti vyplývající ze skutečnosti, že tyto osoby obývají společné obydlí, a proto jsou mezi nimi vytvořeny zvláštxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx osob blízkých (§ 123), tak i jiných osob žijících ve společném obydlí. Pod pojmem “týrání” soudní praxe rozumí zlé nakládání s osobou žijící s pachatelex xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxe jít o bití, pálení či jiné tělesné poškozování, ale i psychické a sexuální násilí, vydírání nebo zneužívání, vyhrožování, nucení k ponižujícím úsluhxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxání je nutno posuzovat v závislosti na intenzitě zlého nakládání. Nevyžaduje se, aby šlo o jednání soustavné nebo delší dobu trvající [srov. odstavec 2 xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxrané osoby vznikly následky na zdraví, ale musí jít o jednání, které týraná osoba pro jeho krutost, bezohlednost nebo bolestivost pociťuje jako těžké pxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxlečné obydlí” navazuje na pojem “obydlí”, který je vymezen v § 131, jako “dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xpod., tedy veškeré prostory sloužící k bydlení lidí. Tento pojem neklade důraz na vedení společné domácnosti, ale jen na faktický stav společného bydlxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxh i jiných vztahů. Naproti tomu pojem “společná domácnost” je pojmem, který používá platný občanský zákoník (zák. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších pxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby”, což je stav, kdy určité osoby společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy, přičemž nexx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxst s některým z rodičů dohoda těchto rodičů, popř. soudní rozhodnutí). Naproti tomu o společné uhrazování nákladů nejde tam, kde osoby sice bydlí ve spoxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xspolečné obydlí”, které by nepokrývalo např. týrání rozvedené manželky, která může jen obtížně sehnat vlastní byt, např. pro nedostatek finančních pxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxlnostech podmiňujících použití vyšší trestní sazby jsou použity okolnosti stejné jako v ustanovení § 196 o týrání svěřené osoby, včetně způsobení těxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx osob, bude to možno vyjádřit i souběhem trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí s těžkým ublížením na zdraví (§ 143), zejména při naplněnx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí poruchy zdraví by kvalifikace jednání bez použití souběhu trestných činů nevystihovala plně povahu činu (srov. č. 11/1984 Sb. rozh. tr., s. 84 až 85).

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx, je trestní sazba v základní skutkové podstatě podle § 197 odst. 1 mírnější. Tento rozdíl se však již stírá u jednotlivých zvlášť přitěžujících okolnoxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x x x xxx xxxxx x x x xxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxuje pouze její název vzhledem k jejímu obsahu. Dále u tohoto trestného činu zpřísňuje trestní postih kvalifikovaných skutkových podstat při zavedení xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx a na získání značného prospěchu nebo prospěchu velkého rozsahu.

U trestného činu ohrožování výchovy dítěte (§ 199) vxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxmy.

U trestného činu svádění k pohlavnímu styku (§ 200), který byl včetně beztrestnosti dítěte (§ 201) nově upraxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx svádění k pohlavnímu styku osnova upřesňuje skutkovou podstatu tak, aby v souladu s formálním pojetím trestného činu směřovala k postihu takového jedxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxcového rozhodnutí Rady EU 2004/68/SVV o boji proti sexuálnímu zneužívání dětí a dětské pornografii se do odstavce 2 doplňuje nová okolnost podmiňujíxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxx

Trestný čin podání alkoholu dítěti (§ 202) osnova upřesňuje v tom směru, aby postihla již opakované jednání (nikoli jen soustavné) spxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxal nebo podával - a to i jen jedinému dítěti. Současně osnova také odstraňuje formulační nepřesnosti, které praxe musela překlenovat výkladem (např. zxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx

Hlava pátá upravuje trestné činy proti majetku, které tvoří základ trestněprávního postihu, neboť jde o nejčastěji páxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xodstatnějších změn do osnovy nového trestního zákoníku. Určitá upřesnění některých skutkových podstat (např. trestného činu zpronevěry, úvěrovéhx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx) navazují na praktické zkušenosti z jejich aplikace. Zásadním způsobem byly pak upřesněny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby navazuxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xraxi obvykle vyskytují, ať už jde o způsob jednání, těžší následky či některé zvláštní okolnosti typických, v praxi se vyskytujících případů.

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxůsobené škody, zmocnění se cizí věci, došlo-li k němu na území, na němž byla provedena , tedy v místě, kde je z tohoto důvodu velmi ztížena ochranx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xomto směru zavádí odstavec 4 písm. b), jestliže pachatel spáchal trestný čin krádeže za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xejména při povodních. Recidiva ve formě odsouzení nebo potrestání v posledních třech letech je pak znakem přísněji trestné samostatné skutkové podstxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxo vymezení výše škody u majetkových trestných činů ji vůbec nepoužívá (tomu odpovídá i přísnější sazba - dosud škoda nikoli malá se sazbou šest měsíců až xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxjící hranice budou 5 000, 50 000, (doposud 25 000), 500 000 a 5 000 000 Kč.

U trestného činu zpronevěry (§ 204) je rozšířenx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxa však provedena u trestného činu krádeže s přihlédnutím k tomu, že zmocnění se jiné majetkové hodnoty je jen obtížně představitelné a zpravidla takové xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xyly doplněny obdobným způsobem jako u trestného činu krádeže.

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx pokud jde o základní skutkové podstaty, bez zásadnějších změn. U těchto trestných činů osnova zavádí i další zvlášť přitěžující okolnosti, a to u všech xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxst hájit zájmy poškozeného nebo škody velkého rozsahu. U trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (§ 206) byxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxodu (§ 207), který je jinak v základní skutkové podstatě přebírán osnovou beze změny, jsou stanoveny obdobné přitěžující okolnosti jako u trestných čixx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

Osnova zachovává zvláštní typy podvodů, které dále vzhledem k zkušenostem praxe doplňuje a propracovává. Tato zvláštní úprava pojistného a úvxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxaty podvodu, přičemž, jak ukázaly zejména devadesátá léta minulého století, má jednání jimi postihované, které se dotýká zvláště činnosti pojišťovex x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxdu (§ 209) a dotačního podvodu (§ 210), který byl pro svou zvláštní a rozdílnou povahu od úvěrového trestného činu upraven samostatně, byly provedeny záxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx návratné finanční výpomoci a příspěvky. U úvěrového podvodu byla pak do odstavce 1 doplněna i slova “při čerpání úvěru”, neboť některé úvěrové smlouvy xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x, kde není rozhodující způsobení škody, ale naopak použití prostředků získaných účelovým úvěrem na jiný než určený účel v nikoli malém rozsahu. Obdobnx xx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxě, který nezná pojem “sjednávání pojistné smlouvy” a zásadně používá sousloví “uzavírání pojistné smlouvy” a “změna pojistné smlouvy”, přitom vznikxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxn v zákonu x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx nepravdivých údajů se týká celého procesu likvidace, nikoli jen jeho části. Pojem “plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění” pokrývá jak plnění na zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxzdějších předpisů, podle něhož musí Česká kancelář pojistitelů plnit v případech vymezených zákonem poškozeným, aniž existuje pojistná smlouva. Naxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxi se této trestné činnosti (např. zmocněnce účastníků, příp. další osoby podílející se zejména na likvidaci nebo uplatnění práva na pojistné nebo jiné xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xkolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby tak, aby byly náležitě postiženy typově závažnější v praxi se vyskytující případy.

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (č. 33/1997 Sb.), Společné akce Rady 1998/699/SVV o praní špinavých peněz, identifikaxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxí špinavých peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů a výnosů z trestné činnosti (32001F0500) a doporučení Výboxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxoval nejen na věci nebo jiný majetkový prospěch získaný trestným činem spáchaným v České republice, ale i na věci nebo jiný majetkový prospěch získaný txxxxxxx xxxxx x xxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x článkem 2 Rámcového rozhodnutím Rady ze dne 26. června 2001 o praní špinavých peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí násxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxněz, vysledování, zajištění a propadnutí výnosů z trestné činnosti bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně čtyři roky. Vzxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxxveno, že bude-li takový čin spáchán “ve vztahu k věci, která pochází z trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestex xxxxxxxxxxx

xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxntů uvedenými u § 212 doplněno znění této skutkové podstaty tak, aby se tento trestný čin vztahoval nejen na věci nebo jinou majetkovou hodnotu získanox xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx x x xxx x x15:

U trestného činů legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 214) bylo v souladu s požadavky vyplývajícími z mezinárodních dokumentů uvedenými u § 21x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxchaným v České republice, ale i na věc nebo jinou majetkovou hodnotu získanou trestným činem v cizině.

Sazba u základní skutkové podstaty trestného čxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xervna 2001 o praní špinavých peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů a výnosů z trestné činnosti (32001F0500), xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxů z trestné činnosti bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně čtyři roky. Vzhledem k tomu, že však taková věc nebo výnos může pxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xěci, která pochází z trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším”.

Nově návrh upravuje samostatnox xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxnictví z nedbalosti podle § 252 odst. 2, včetně navazujících okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby, které upravuje obdobně jako v § 213.

x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxnova trestné činy lichvy (§ 216), kde je pouze doplněno zneužití i lehkomyslnosti, dále zatajení věci (§ 217), kde byla v rámci návaznosti na trestný čin xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxubou ve smyslu § 16 odst. 2. U trestných činů lichvy a zatajení věci jsou pak doplněny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby obdobně jako je txxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxí věřitele (§ 221), způsobení úpadku (§ 222 – dřívější “předlužení”), porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 223), pletichy v insolvenčním řízxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxny upřesňující a doplňující dikci těchto ustanovení, a to i v návaznosti na přijetí nových právních předpisů (§ 223 a 224).

Nejpodstatněji bylo změnxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx prohlášení o majetku (§ 225), byly doplněny další, v praxi se vyskytující formy jednání, které je třeba také postihnout jako poškozování věřitele (posxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxa nebo závazku ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, nebo předstírání splnění závazku). Vzhledem k tomu, že v regulatorním prostředí nového inxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxlňuje se do skutkové podstaty i předstírání úpadku nebo hrozícího úpadku, kterými se může dlužník zbavit podstatného rozsahu svých závazků. Z toho vypxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdle odstavce 2 je skutková podstata rozšířena i na případy, kdy k majetku dlužníka je uplatněno sice existující právo nebo pohledávka, ale ve vyšší výši xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnů byly do skutkových podstat trestných činů poškozování věřitele a zvýhodňování věřitele doplněny spodní hranice škody nikoli malé (25 000 Kč), kterx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xež u klasických majetkových trestných činů, např. krádeže, zpronevěry, podvodu apod. (škoda nikoli nepatrná – 5 000 Kč). Trestné činy zvýhodňování věxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xa jeden tento stav (navíc u každé této skutkové podstaty jiný) není xxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xospodářských, byla provedena úprava znění této skutkové podstaty vzhledem k přijetí zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvexxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxého práva by tato hrozba trestním postihem působila proti tendenci motivovat dlužníka ke včasnému řešení krizové situace především pozitivně. Namísxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxů dlužníka, kteří jsou porušením povinnosti podat návrh zpravidla nejvíce postiženi. To je i v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe, podle xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxího správce a insolvenčního řízení viz § 126.

Nový trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku § 225, který byl dříve nesystxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxinnosti a navíc, pokud jde o formy jednání popsané ve skutkové podstatě, i na vyhýbání se takové zákonné povinnosti, které se v praxi také poměrně často vxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxazeno poškození cizí věci postříkáním, pomalováním či popsáním barvou nebo jinou látkou (tzv. sprejerství), které na rozdíl od základní skutkové podxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxném ustanovení. Upraveny byly také okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to v souladu s ostatními majetkovými trestnými činy.

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxem” a zároveň omezuje trestní postih pouze na případy, kdy hodnota takové věci dosáhne hranice větší hodnoty, tj. minimálně částky 50 000 Kč, aby nedochxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

Skutkové podstaty trestných činů neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§ 228) a opatření a přechovávání přístxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x až 11, které stanoví kriminalizaci nezákonného získání přístupu k počítačovému systému, nezákonného odposlechu počítačového systému technickými xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxtačové informace, omezování funkčnosti počítačového systému pomocí manipulace s počítačovými daty, počítačového padělání, dále výrobu, prodej, oxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx činů podle článků 2 až 5 uvedené Úmluvy, nebo přístupových hesel, kódů a podobných počítačových dat, pokud má pachatel v úmyslu tato zařízení nebo kódy pxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxtný čin poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti podle § 230.

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxložené, pokud jde o ekonomiku, na tržním hospodářství, neboť je třeba zajistit adekvátní trestněprávní ochranu ekonomiky před trestnou činností, a txx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxního zákona, zejména v hlavě páté, jestliže tu je výrazný prvek majetkové škody, a v hlavě deváté, pokud je tu úmysl poškodit ústavní zřízení nebo obranyxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe, a proto se zásahy státu pomocí trestněprávních prostředků omezují v podstatě na:

a) postih pro nesplnění povinností vůči státu, zejména finančníxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx, včetně zajištění rovnosti na trhu (neoprávněné podnikání, porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, porušování předpisů o nakládání s koxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxho styku apod.),

c) postih různých jednání podvodného charakteru (poškozování spotřebitele, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě apod.)x

xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxní atd.),

e) ochranu měny a závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a úmluv (padělání a pozměnění peněz, průmyslová práva, autorské právo, poškxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx

xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxatebním prostředkům,

–Díl druhý – Trestné činy daňové, poplatkové a devizové,

–Díl třetí – Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx

xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxními, neboť jde o osvědčenou skutkovou podstatu, jejíž aplikace je v praxi již zažitá a podpořená bohatou judikaturou. Proto jsou u tohoto trestného čixx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxu jako samotné peníze, a také další zvlášť přitěžující okolnosti, a to spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech a spácxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxa ve čtvrtém odstavci tak, aby i tento nejpřísněji trestný hospodářský delikt zachovával relaci k trestným činům proti životu a zdraví.

Toto ustanovxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx brzo platit apod.), a to případně i za použití ustanovení o přípravě (srov. odstavec 5 § 231). Taková trestní ochrana je požadavkem předpisu Evropské unxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxvé rozhodnutí Rady Evropské unie, upravují obecná ustanovení § 70 odst. 3 a § 99 odst. 3.

V souladu s Rámcovým rozhodnuxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxu podstatu trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Z důvodu návaznosti pak upravuje v jednom ustanovení xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí v § 143 platného trestního zákona.

Především je třeba uvést, že osnova nepředpokládá trestní postih nikoli příliš závažného jednání, kdy si jiná osxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxu apod., neboť sice se nejedná o oprávněné opatření nebo přechovávání, když na platebním prostředku bývá výslovně uvedeno, že držitel nesmí prostředex xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxecné ustanovení o svolení poškozeného podle § 30 na to nelze aplikovat s ohledem na to, že poškozený musí být podle tohoto ustanovení oprávněn rozhodovxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx prostředku osnova oproti původnímu neoprávněnému držení platební karty (srov. § xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxnou transpozici Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2001/413/SVV, a proto mimo neoprávněného opatření sobě nebo jinému zavádí i trestněprávnx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxco “opatření” je spojováno s hmatatelnými předměty, pojem “zpřístupnění” vyjadřuje i elektronickou podobu (např. na internetu), a to popřípadě i ve fxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxuje úmyslné převzetí takového platebního prostředku osobou, která s ním nakládá při placení nebo zúčtování, jako např. jednání prodavače, který úmysxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxí jednotlivé platební prostředky demonstrativně vypočítávány, a to proto, že se jednotlivé typy platebních prostředků používaných v bezhotovostníx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 232 a příslušného majetkového trestného činu, zpravidla txxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx

x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxůsobem oproti penězům i jejich padělání a pozměňování, neboť má své zvláštní rysy dané právě povahou platebních prostředků a možnostmi jejich padělánx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvat i jakýkoli jiný způsob padělání včetně všech napodobenin platebních prostředků (např. bílá platební karta s magnetickým proužkem). U padělaných xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxxxxx xxxxtu propadnutí věci nebo ochranného opatření zabrání věci, které vyžaduje uvedené Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie, upravují obecná ustanovení x xx xxxxx x x x xx xxxxx xx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxatného trestního zákona, neboť jde o osvědčenou skutkovou podstatu, jejíž aplikace je v praxi již zažitá a podpořená bohatou judikaturou.

Skutková xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxdů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (2001/413/SVV), pokud jde o formy xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxní peněz, prvků sloužících k ochraně peněz proti padělání nebo platebních prostředků, platebních prostředků a při použití § 236 i cenných papírů je vexxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxzměnění.

Osnova zavádí, v souladu s Rámcovým rozhodnutím Rady ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2001/888/SVV), xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxáty a zejména ve vazbě na univerzální platidlo zavedené v Evropské unii v podobě eura, je nezbytně nutné zajistit odpovídající trestněprávní postih i txxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxu se zákonem. Na rozdíl od skutkové podstaty podle § 231 jde z technického hlediska o výrobu peněz “pravých”, tj. peněz vyrobených osobami jinak k výrobx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx příslušných institucí výrobu peněz zadávat a vyrobené peníze uvádět do oběhu.

Toto ustanovení se týká i peněz dosud nevydaných, ale pro peněžní oběh x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx o přípravě (srov. odstavec 5 § 231). Taková trestní ochrana je požadavkem předpisu Evropské unie.

ukládání trestu propadnutí věci nebx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x.

V souladu se speciální úpravou trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebních prostředkx xx xxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh prostředků osnova ponechává jinak v podstatě bez zásadních změn společné ustanovení (§ 236), které bude poskytovat ochranu proti padělání penězům a xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxu České národní banky převzato do trestního zákoníku s úpravou spočívající ve vypuštění dosavadního odstavce 2 písm. b), který sankcionoval “shromaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxh a devizových chrání zájem státu na řádném vyměření a odvedení daní a poplatků a v oblasti devizové zájem státu na vývoji platební bilance, pokud bezproxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxavu těchto trestných činů z platného trestního zákona s určitými upřesněními těch skutkových podstat, jejichž používání činí v praxi aplikační probxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxonující vylákání povinné výhody na některé z povinných plateb (§ 148 odst. 2 platného trestního zákona, ve znění zák. č. 253/1997 Sb.) převedena do záklxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxítat vylákanou výhodu na povinné platbě se zkrácením daně, poplatku nebo podobné povinné platby. To má význam jak z hlediska naplnění základní skutkovx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxe je možno při navrhované úpravě bez problémů sčítat rozsah vylákané výhody na některé z těchto povinných plateb a rozsah zkrácení daně, poplatku nebo pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxh v důsledku jejich jednání týkajícího se uplatňování odpočtů, převýšil nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu daňovou povinnost na výstupu, a v důsxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxěno i krácení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které sem logicky patří (srov. i § 239 – dosavadní § 147 platného trestního zákona). Úřední uxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxx xodstaty neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 239) jsou upřesněny základní pojmy vymezující xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxení a zdravotní pojištění [srov. zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x x x xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 4 a § 8 odst. 4)]. Jinou osobou se rozumí například poplatník- fyzická osoba, kterému je plátcem daně stržena a xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxměstnanců, přičemž okruh pojištěných osob je vymezen v § 3 tohoto zákona. I když placení pojistného za zaměstnance je uložena zaměstnavateli, výše a plxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxitiku zaměstnanosti v rozhodném období. Vzhledem ke konstrukci výše a placení pojistného jde o situaci podobnou, byť nikoli zcela stejnou, neodvedenx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxné lítosti (§ 240) osnova přejímá z platné právní úpravy beze změny.

U trestného činu nesplnění oznamovací povinnostx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxvotní stanovení daně, přičemž tato může být i doměřována. Dále se upřesňuje i ohrožení vymáhání daně od jiného daňového dlužníka, čímž se vylučuje ohroxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx činnosti a peněžitý trest) k trestu odnětí svobody.

Skutkovou podstatu porušení předpisů o nálepkách a jiných xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxy tak, aby i ohledně těchto důležitých předmětů pro daňové účely byla zajištěna trestněprávní ochrana při jejich nezákonném užití nebo jiném nakládánxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxporu x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxí státního tabákového monopolu. Tento zákon jako správní delikt postihuje vedle prodeje neoznačených cigaret i skladování takových cigaret, jímž se xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxaxi frekventovanější než zjištění jejich prodeje či jiného způsobu uvádění do oběhu. Samotné skladování či přepravování však dosud nebylo trestné poxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxstraňuje. Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby jsou upřesněny tak, aby odpovídaly těmto okolnostem v jiných obdobných případech. Obdoxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxjících splnění poplatkové povinnosti (§ 243).

U trestného činu padělání a pozměnění známek (§ 244) osnova rozšiřuje xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxí vyšší trestní sazby tak, aby odpovídaly těmto okolnostem v jiných obdobných případech.

Podobně jako u § 244 také u txxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxest zákazu činnosti a peněžitý trest) k trestu odnětí svobody.

Osnova nahrazuje nekonkrétní a vágní ustanovení o trexxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxního zákona) skutkovou podstatou porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 246), která v odstavci 1 upravuje porušení jednotlivých skutxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxkoníku). Uvedené upřesnění je v souladu se zásadou určitosti skutkových podstat zařazených do trestního zákoníku.

V odstavci x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxrhované znění skutkové podstaty se omezuje pouze na případy uzavření tzv. horizontálních kartelů, tj. dohod narušujících hospodářskou soutěž uzavíxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxnější porušení soutěžního práva. Jedná se přitom o jednání mimořádně vysoké společenské nebezpečnosti – kartelové jednání má zpravidla velmi negatixxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxotřebitele, ke zhoršení výběru a kvality nabízeného zboží. Dlouhodobost kartelu, která je pravidlem, pak škodu způsobenou hospodářství a spotřebitxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxikální dohody narušující soutěž, zneužití dominantního postavení a nepovolené uskutečnění spojení soutěžitelů. Trestní postih proti soutěžního jxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxmí ukazují, že hrozba kriminálního postihu je nejúčinnějším odstrašujícím faktorem u fyzických osob, které se takového jednání aktivně zúčastnily, xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx

xxxx xx x xxxto odstavci upravuje porušení závazných pravidel zadávacího řízení v rozporu s předpisy o veřejných zakázkách, které se musí stát závažným způsobem, xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxmi nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, pokud tím jsou porušeny závažným způsobem závazná pravidla obezxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xkony, služby nebo jiné činnosti, avšak jen za podmínky, že pachatel jednáním v odstavci 1 nebo 2 způsobí ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo sxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxzání trestní odpovědnosti na takto vymezený pojem je v rozporu s určitostí trestního zákona. V návaznosti na tyto základní skutkové podstaty jsou pak sxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxu vzrůstá význam cenných papírů. V praxi se vyskytují např. případy, kdy jsou vydány akcie nebo zatímní listy před zápisem akciové společnosti do obchoxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxd úplným splacením jejich emisního kursu atd. S přihlédnutím k trestuhodnosti takových jednání a jejich závažnosti z hlediska kapitálového trhu, osnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx jsou poměrně široké a není třeba vždy nesplnění jakýchkoli podmínek vydání cenného papíru trestně postihovat (např. technické náležitosti cenného pxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxxxxxxch emisí, kde rovněž existuje značné množství různých zákonných povinností spojených s vydáním cenného papíru, jejichž nesplnění je třeba rozlišit s xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

V praxi také poměrně často dochází k ovlivňování kurzu cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, kterými se rozumí ve smyslu zákonx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx regulovaném trhu bylo požádáno, a proto osnova po vzoru některých zahraničních úprav (např. čl. 161 o manipulaci s kurzem švýcarského trestního zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx na získání značného majetkového prospěchu nebo prospěchu velkého rozsahu.

Regulovaný trh využívá k obchodování nejen cenné papíry, které však stáxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxizovaných obchodů, například deriváty či nástroje peněžního trhu. Právní úprava označuje všechny nástroje, které podléhají ochraně před manipulacx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xůči nekalým praktikám, přičemž není důvod jim neposkytnout stejný stupeň ochrany jako cenným papírům. Přitom však je významné, aby byly na trhu skutečxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xebo zadání pokynu, který je způsobilý vyvolat nesprávnou představu o nabídce, poptávce, ceně nebo kurzu takového investičního nástroje [srov. odstaxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxny i jiné manipulace, které postihují např. ovlivnění ceny derivátu prostřednictvím vlivu na dodávku komodity; tato praktika má ekvivalent i v obchodxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxá mírně zužující definici ve směrnici 2003/6 ES.

Terminologie odpovídá zákonu č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxěrnice č. 2004/39/ES o trzích s finančními nástroji.

Trestný čin neoprávněného podnikání (§ xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxi postižitelnými okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní sazby, a to vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází ve větším rozsahu k neopráxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxprávněné výroby platily daně. Tyto pachatele nelze postihnout pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 238, neboť tito xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxní nesmí být obviněný donucován žádným způsobem (srov. § 92 odst. 1 trestního řádu). S přihlédnutím k tomu se upravují trestní sazby odnětí svobody stanxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx škody a škody velkého rozsahu a v odstavci 3 okolnost spočívající v získání prospěchu velkého rozsahu. Tím bude zajištěno, aby zmíněné, ale i další, v bxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxupni konkrétní závažnosti. Obdobně a v návaznosti na trestný čin neoprávněného podnikání, jsou upraveny okolnosti podmiňující použití vyšší trestnx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxerá se navíc rozšiřuje v základní skutkové podstatě i o organizování, propagaci nebo zprostředkování loterie nebo podobné sázkové hry, které se v těchxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx1) je, pokud jde o jeho vymezení v základní skutkové podstatě, v osnově upraven v souladu s platným zněním v trestním zákoně (§ 121 platného trestního záxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxz činnosti). V návaznosti na to jsou upraveny zvlášť přitěžující okolnosti a trestní sazby k nim se vztahující tak, aby lépe než dosud vyjadřovaly typovxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx x xxxxxxx xymezení odstavce druhého i na rejstříky nadací, obecně prospěšných společností a společenství vlastníků bytových jednotek, včetně úpravy trestnícx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxání údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 252).

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxal i samostatnou skutkovou podstatu uvedenou v odstavci 2 a jednak terminologii tohoto odstavce tak, aby odpovídala současným ekonomickým podmínkáx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxí trestné činy zjednání výhody při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 254), pletichy při veřejné soutěži (§ 255) osnova rozšiřuje i na zadávání veřejnýxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxkázky a při veřejné soutěži (§ 255) a pletichy při veřejné dražbě (§ 256) osnova umožňuje širší použití alternativních trestů (zákaz činnosti) a doplňuxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx

U trestného činu vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy (§ 257) osnova upravuje terminologii tak, aby u auditora odpovídala zákonu č. 254/xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx finančních zájmů Evropských společenství je v osnově upraven nový trestný čin poškození finančních zájmů Evropských společenství (§ 258), jejíž čláxxx x x x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxenství, povahou popsaného jednání v čl. 1 uvedené Úmluvy jde spíše o porušení hospodářské disciplíny než podvod v našem pojetí, neboť, byť jde o úmyslný xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxestný čin poškození finančních zájmů Evropských společenství (§ 258) postihuje různé machinace, přičemž podle odstavce 1 se vyžaduje i škodlivý násxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxopských společenství nebo z některého rozpočtu xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

Skutková podstata trestného činu porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 259) byla doplněna tak, aby mimo porušení zákazu nxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx i na jednání, které podle převažujících názorů v praxi se nepovažují za jednání porušující zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, např. xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xvláštním předpisem (např. zákonem č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 71/1994 Sb., o prodeji a vxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxje trestní postih takových jednání, která porušují některou důležitou povinnost stanovenou v předpisech upravujících dovoz, vývoz a průvoz zboží. Dxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxké trestné činy a postihovaly taková jednání, která jsou typově velmi závažná, a to způsobení nebo zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlixx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxně věci, která je předmětem kulturní hodnoty nebo archiválií, anebo na věci patřící do sbírky muzejní povahy, event. ohledně věci, která je kulturní paxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxu s vojenským materiálem (§ 263, § 264, § 265). Doplněny jsou jen některé další okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, u trestného činu provxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxh činů postihujících porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§ 260, § 261, § 262). Změny se týkají jak názvů jednotlivýxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxupu České republiky k Evropské unii, v rámci níž upravují nakládání se zbožím a technologiemi dvojího užití i se souvisejícími službami přímo aplikovaxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx ledna 2003].V návaznosti na tuto úpravu přijala Česká republika zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxní povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití, jímž byl nahrazen předchozí zákon č. 21/1997 Sb., o kontrxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xměnu úpravou uvedených skutkových podstat tak, aby odpovídala aktuálnímu znění právní úpravy.

Definice vývozu a vývozce se pro účely aplikace těchxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxdle současně platné úpravy vycházet, neboť dříve platná vyhláška č. 397/2003 Sb., která tento seznam obsahovala, byla v souvislosti s přijetím zákona xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxčením podle § 266 je nově formulována s přihlédnutím k zákonu č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochranx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxběhu hospodářské soutěže, tedy ochranu subjektů vstupujících na trh, konkrétně zájem na ochraně užívání ochranné známky, obchodní firmy a označení pxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxtném znění podle § 150 trestního zákona lze podle stávající právní úpravy uplatnit trestní odpovědnost jen vůči osobám, které uvádějí do oběhu výrobkx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxn č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, nezná, a proto se vypouští). Obdobně je tomu u výrobků neoprávněně opatřených oxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxzem, vývozem, skladováním atd. takových výrobků nebo služeb), lze postihnout jen v některých případech jako účastníky nebo trestnímu postihu unikajxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxestnou činnost byl náležitým způsobem xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxo za určitých podmínek nemusí nezákonnost výroby zboží při jeho tranzitu na daném území způsobit porušení práv a tudíž ani nemůže založit trestní odpovxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xubjektů nezapisovaných do obchodního rejstříku, zejména jméno a příjmení, včetně případného dodatku fyzických osob, které jsou podnikateli, nebo nxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxslosti s asociační dohodou s Evropskými společenstvími je třeba přiblížit trestněprávní ochranu proti zásahům do práv tzv. duševního vlastnictví ocxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxní práv k ochranné známce a jiným označením podle (§ 266), porušení chráněných průmyslových práv (§ 267) a porušení autorského práva, práv souvisejícíxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxých činů. U trestných činů porušení chráněných průmyslových práv (§ 267) a porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k daxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxstnictví, jež navazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady, která se týká trestních opatření k prosazování práv duševního vlastnictví (2005/01xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxanskoprávní a správní povahy, návrh trestního zákoníku zavádí i novou zvlášť přitěžující okolnost – “vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxících s právem autorským a práv k databázi (směrnice používá termín “v obchodním měřítku”, který je však vágní a z hlediska naší terminologie by bylo přixxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx nebo skladování zboží, porušujícího průmyslové právo, autorské právo apod., za účelem obchodování s ním apod. K naplnění této okolnosti tedy nepostaxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx využití počítačového programu při zpracování daňového přiznání podnikatele apod.). Pojem “vykazující znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikáxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x x xxxxxxxxx xeoprávněné, kdy může přicházet v úvahu i souběh s trestným činem neoprávněného podnikání (§ xxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxstihuje případy, kdy se vytvářejí buď padělky významných děl, které mohou být později využity na místě díla původního a vydávány za originál, zatímco v xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxním stylu dobře známého umělce, se zhotoví dílo, které může být pomocí napodobení i podpisu za jeho méně známé dílo vydáváno. Majetková práva tohoto znáxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxravu takových zvlášť přitěžujících okolností v § 268.

V této hlavě jsxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxzí majetek ve velkém rozsahu. Pro tyto činy je zpravidla charakteristický velký rozsah nebezpečí, jaký je spojen např. s výbuchem plynu, požárem, povoxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx

xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx k jejich dokonání postačuje pouhé ohrožení chráněného zájmu. Jejich následek spočívá ve vyvolání takového reálného nebezpečí, že chybí jen jeden nebx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxaněných či usmrcených, anebo o milionové škody na majetku. Porucha na chráněných zájmech tu je zpravidla okolností podmiňující použití vyšší trestní xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxžovacího deliktu, půjde zpravidla o okolnost přitěžující (§ 42).

Základní skutkovou trestného činu obecného ohrožexx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxo za válečného stavu) se v souladu s postihem vraždy zvyšuje trestní sazba odnětí svobody.

U obecného ohrožení z nedbaxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx závažnosti zde uvedených případů a navazovaly na odpovídající nedbalostní trestné činy zejména proti životu a zdraví.

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx zákoníku vypouští tzv. přestupková recidiva.

Zcela beze změny osnova přejímá z platného trestního zákona osvědčxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xrospěšného zařízení (§ 130) návrh trestního zákoníku upřesňuje znění skutkových podstat poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení xx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxvání a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení (§ 183 platného trestního zákona) je nově formulován tak, aby lépe vyhovoval současným potřebáx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xermanentních stanic pro určování polohy. Obecně tyto otázky upravuje zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvixxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxody s ohledem na závažnost takového jednání, zejména škody, které v souvislosti s takovým jednáním vznikají (hodnota zde uvedených bodů a zařízení se pxxxxxxx xx xx xxx xx x xxx xxx xxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxi.

Navrhované znění odpovídá lépe současných potřebám ochrany značek nejdůležitějších geodetických bodů a zařízení permanentních stanic pro příxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxí jako součásti geodetických základů České republiky podle zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších přexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxvazných referenčních systémech. Celkem jde o 72 000 center trigonometrických a zhušťovacích bodů, 38 000 přidružených bodů, 83 000 nivelačních bodů a xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxování polohy (CZEPOS) plní obdobnou funkci jako geodetické body. Poskytuje uživatelům GPS korekční data pro přesné určení pozice na území České xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxckých bodů a mapování. Síť lze využít i pro přesnou navigaci v dopravě, stavebnictví a v dalších činnostech veřejného i soukromého sektoru. V současné dxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxrojování (§ 277) byla v základní skutkové podstatě upřesněna tak, aby se trestněprávní ochrana vztahovala i na výrobu, opatření sobě nebo jinému nebo pxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xavazuje na protokol o nezákonné výrobě střelných (palných) zbraní, jejich částí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi, který navazuje na Úmluvu Oxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxnění stávající úpravy o odstavec 2, který trestně sankcionuje uvedení znehodnocené zbraně do střelbyschopného stavu nebo provedení konstrukčních zxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xčinnosti, anebo padělání, pozměnění, zahlazování nebo odstraňování jedinečného označení střelné zbraně, které umožňuje identifikaci střelné zbrxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx vedle opatření i “výroba” a kvalifikované množství vztahující se k výbušnině i střelivu, tak aby tato úprava logicky navazovala na nižší odstavce, přixxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

U trestného činu vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 278) byly zásadním způsobem zpřísněny trestní sazby, jak u zákxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxadřovaly typově závažnější jednání.

Stávající ustanovení nedovolené výroby a držení radioaktivního materixxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. Atomový zákon definuje jak radioaktivxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxe xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxušných zařízení nebo jaderných zbraní. Přitom jaderný materiál vůbec nemusí být radioaktivní látkou podle definice radioaktivní látky použité v atoxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxní jaderných zbraní (NPT), Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů a Mezinárodní úmluva o potírání činů jaderného terorismu, včetně Deklarace xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxernými materiály, které lze zneužít pro výrobu jaderných výbušných zařízení nebo jaderných zbraní.Tento požadavek se v uvedených ustanovení odráží xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xneužití jaderných materiálů pro výrobu jaderné zbraně a důsledky výbuchu jaderného zbraně jsou totiž mnohem ničivější, než důsledky zneužití radioaxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxě vést k usmrcení postižené osoby. Z tohoto důvodu je potřeba jasně rozlišovat mezi jaderným materiálem a radioaktivní látkou.

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxtkovou podstatu, beze změny. Výrobou se zde označují všechny procesy včetně produkce, podle čl. 1 písm. t) Jednotné úmluvy o omamných látkách pouhé vyxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxychotropní látky nebo jedu ve smyslu § 284 odst. 1, pokud již samotná vypěstovaná rostlina není takovou látkou, neboť pak je třeba vypěstování považovax xx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx x xxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxvilegovaná skutková podstata § 283. U tohoto trestného činu osnova však odstraňuje přepínání trestní represe u některých okolností podmiňujících poxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxxx c), odst. 3 písm. d)]. Zvlášť přitěžující okolnosti vztahující se k prospěchu byly na základě požadavků praxe upraveny tak, aby se vztahovaly nikoli k zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx omamné nebo psychotropní látky nebo jedu.

Problematika prekursorů xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxora 2004 o prekursorech drog,

- nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchoxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x prekursory, které jsou tímto nařízením rozděleny do tří kategorií. Ve vztahu k prekursorům kategorie 2 a 3 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxmezuje pro každou z těchto látek zvláštní režim (například pro výrobu, dovoz, prodej a držení acetonu není nutné žádné oprávnění, přičemž oprávněním sx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxtropní látky a jedu (§ 282) bylo realizováno praxí požadované rozdělení omamných a psychotropních látek na “měkké” a “tvrdé”, přičemž pojem bez povolexx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx České republiky ze dne 14. listopadu 2001 č. 1177 a ze dne 22. ledna 2003 č. 88 byly drogy rozděleny do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní a společexxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxví ze dne 13. března 2003 č.j. 6898/03; OZP/4-179/2 byly do první nejlehčí skupiny zařazeny konopné látky – kanabinoidy (rostlinné produkty obsahujícx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxerých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byly vymezeny tyto látky podle přílohy 3 – konopí a pryskyřice z konopí a podle přílohy 4 tetrahydxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxvce 2. “Přechovávání ve větším rozsahu” zůstává okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k oběma samostatným skutkovým podstatám xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx

Osnova zavádí v návaznosti na diferenciaci držení drog pro vlastní potřebu podle typu drogy také novou skutkovou podstatu trestnxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxchto drog za účelem samozásobitelství (tzn. že navazujícím krokem není distribuce a s tím související ohrožení zdraví třetích osob) oproti sankcím prx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xnalogická k současnému návrhu úpravy skutkové podstaty držení drog pro vlastní potřebu a stejně jako ona řeší odkazem na vládní nařízení v § 287 stanovxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxlní vývoj v epidemiologických trendech.

Zároveň takováto úprava naplňuje záměr vlády, vyjádřený v usneseních vlády České republiky č. 1177/01 a 75xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxod 4 Přílohy 1177/01). Vlastním smyslem je zachovat trestnost (držení a) pěstování psychotropních rostlin – a z nich zejména nejčastěji pěstovaného kxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxších rostlinných drog a hub) z účasti na trhu, na němž se vyskytují s komparativně významně nebezpečnějšími drogami typu heroinu, metamfetaminu, kokaxxx xxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xak jej měla na mysli vláda ve shora citovaném usnesení č. 1177/01.

Formulace privilegované skutkové podstaty nedovoleného pěstování rostlin obsahxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxí nebo omamné látky, které jsou pěstovány pro výrobu (např. kokový keř atd.) a nikoli pro vlastní potřebu podle skutkové podstaty nedovolené výroba a jixxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxím účinkem, které dosud žádnému zákonnému omezení nepodléhají (jako je puškvorec, muškátový oříšek, petúnie atd.).

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx v souladu s Úmluvou OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 62/1989 xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby.

U šíření toxikomanie (§ 285) byly doplněny pouze okolnosti podmiňxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxbě mladší patnácti let tak, aby tyto zvlášť ohrožené osoby byly proti takovému jednání zvýšeně chráněny.

Vymezení šíření toxikomanie navazuje na dexxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxvatelné látky, např. tabák, káva, čaj, čokoláda apod., na které také může u člověka vzniknout návyk, ale na rozdíl od ostatních návykových látek nepřízxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxout jednání, které je vykonáváno se záměrem zmírnit negativní psychické, zdravotní a sociální dopady zneužívání návykových látek na jejich uživatelxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xopadů a poškození způsobovaných užíváním drog snížit s tím spojené společenské náklady. To souvisí i s terciální prevencí v oblasti sociální práce s užxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxg (např. extáze). Terciální prevence není totiž orientována na omezování poptávky po drogách, nýbrž na minimalizaci škod a úmrtí způsobených drogamix

x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xátkami s hormonálním účinkem, a to v návaznosti na mezinárodní antidopingovou úmluvu (ve smyslu sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2005 Sbxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx 1 písm. e) zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu ve znění pozdějších předpisů, podle něhož bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zmocněxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx, je také trestněprávní postih některých společensky nebezpečných jednání týkajících se nakládání s některými látkami s dopingovým účinkem, která dxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxtou skutkovou podstatou “Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem”. Zneužití látek s anabolickým nebo hormonálním účinkem je vzhledem x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxobit zdravotní poškození komukoliv, tj. nejen osobám mladším 18 let. xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx

xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxých látek (jejichž vymezení ve stávajícím nařízení vlády č. 72/1997 Sb., kterým se stanoví, co se považuje za anabolika a jiné prostředky s anabolickým xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx stejná, jako například nebezpečnost anabolických steroidů. Půjde tedy o tyto látky:

- anabolické látky (androgenní anabolické steroidy, ostatní axxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx

x xxxxx x xxxxxxtrogenní aktivitou.

Všechny tyto látky jsou v zásadě všechny látkami hormonálními, z nichž některé mají anabolický účinek a ostatní mají účinek jinýx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xebo jinému nakládání s látkami s hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem.

Zároveň jsou nově vymezeny okolnosti podmiňující použití vyšší trxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxuje postup orgánů činných v přípravném řízení trestním (viz rozdílné tabulky v závazném pokynu policejního prezidenta č. 39/1998 a v pokynu obecné povxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx a jedů, což má za následek nejednotnost v postupu orgánů činných v trestním řízení, osnova v § 287 zmocňuje vládu, aby vládním nařízením stanovila, jakx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxé je množství větší než malé ve smyslu § 283. Osnova dále zmocňuje vládu, aby vládním nařízením stanovila, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hoxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx

Česká republika je vázána mezinárodními závazky vyplývajícími z Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel přijaté v roce 1970 x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxalu (vyhláška č. 16/1974 Sb.). – srov. i Tokijskou úmluvu o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla (vyhláška č. 102/1984 Sb.)x

xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxušován provoz leteckých služeb a oslabována důvěra v bezpečnost letecké dopravy. Ve stejném rozsahu je osnovou poskytována ochrana civilním plavidlxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby (č. 100/2005 Sb.m.s.) a k Protokolu o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti pevných plošix xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxkem a civilním plavidlem i na pevné plošiny na pevninské mělčině, neboť Česká republika je od 10 března 2005 vázána předmětnou úmluvou. Takové rozšířenx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x x xxx x xxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxkání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a nově i pevnou plošinou (§ 288), u které mimo doplnění o pevnou plošinu na pevninxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxm trestným činům proti životu a zdraví.

Ustanovení § 289 o trestném činu ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxnů ohrožujících bezpečnost civilního letectví přijatá v roce 1971 v Montrealu (vyhláška č. 16/1974 Sb.), neboť chrání nejen bezpečnost, ale i provoz vxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxného dopravního prostředku do ciziny (§ 290) osnova přebírá z platné právní úpravy obsažené v trestním zákoně s obdobnými úpravami okolností podmiňujxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxjzávažnější kvalifikované skutkové podstaty (odstavec 3).

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxího prostoru člověka, živočichů i jiných organismů. Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Výčet složek životního prostředí je jen demonstrativní.

Ochrana životního xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí těchto složek (ochrana přírody a krajiny). Dále je tato ochrana zajišťována právní úpravou režimu činností, které mohou mít na jednotlivé složky živxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx

Úvodní ustanovení skutkových podstat trestných činů namířených proti životnímu prostředí byla osnovou převzata v zásadě z jedné z posledních novexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxnů proti životnímu prostředí, jak v obecných skutkových podstatách poškození a ohrožení životního prostředí (§ 291) a poškození a ohrožení životního xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxrých jeho složek, tj. lesa (§ 293), zvláště chráněných nebo ohrožených živočichů a rostlin nebo volně žijících živočichů a rostlin (§ 297 až § 299), respx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx x odnímání nebo ničení živočichů a rostlin (§ 299).

Tím byly odstraněny některé výkladové a aplikační potíže vyplývající z mnohdy obecných a neurčitýxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxahů do životního prostředí. Stávající formulace ustanovení § 291 až § 299 tedy již umožňují efektivnější trestněprávní ochranu životního prostředí xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxpublika plní některé mezinárodní závazky vyplývající zejména z Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx 572/1992 Sb.).

Druhovým objektem trestných činů podle § 291 až § 299 je zájem na ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. K naplnění jxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xodstatách výslovně vyjádřena odkazem na příslušné právní předpisy (jde o skutkové podstaty s blanketní dispozicí),

b) nežádoucí stav x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxtní sankce za některé případy porušování ústavně zakotvené zásady, podle níž má každý právo na příznivé životní prostředí (čl. 35 odst. 1 LPS) a při výkoxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxnou zákonem (čl. 35 odst. 3 LPS).

V některých případech jde v základních skutkových podstatách o trestné činy ohrožovací (např. v § 299), jinde zákon vxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xproti stávající úpravě jen některé alternativní tresty k trestu odnětí svobody u trestného činu ohrožení a poškození životního prostředí (§ 291).

x xxxxxxxxxxxx x xxx x x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx ochrany nejen u zvláště chráněných území, ale rovnocennou měrou i u evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, které tvoří dohromady část celoevrxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx x x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxě přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a povinnost je vyhlásit a chránit vyplývá ze směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxozí České republice sankce ze strany Evropské unie.

U poškození lesa současná úprava nepostihuje všechny případy záxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxsa dochází neoprávněnou těžbou těsně pod stanovenou hranici 1,5 ha, přičemž takových ploch může být více umístěno blízko sebe (např. v lese téhož vlastxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxledkem kalamit vzniklých působením abiotických (vítr, mokrý sníh) nebo biotických (kůrovec) činitelů. Tyto holiny zůstávají obvykle dlouhodobě nexxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxnění. Celková újma na lese je v takových případech mnohem vyšší než při jednorázovém vykácení lesa na ploše větší než 1,5 ha uvnitř neporušeného zralého xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxsedních lesů, kterým hrozí nárůst škod následkem větrných kalamit na nově vzniklých porostních stěnách, tak i veřejnost, protože les z hlediska životxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxční funkce atd.).

Úprava tohoto ustanovení má úzkou návaznost na § 291 a § 292. Doplňuje se zde na základě požadavků z pxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxících případech, což v případě nepostižitelnosti může mít za následek ještě závažnější poškození životního prostředí než jedno takové zasažení.

xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxkladě Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání a Rámcového xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xa provádění Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 a protokol k této úmluvě z roku 1978, v platném znění (Marpol 73/78), které je txxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx ve Směrnici a Rámcovém rozhodnutí, a tím byla zlepšena námořní bezpečnost a zvýšena ochrana mořského prostředí před znečištěním z lodí.

“Znečišťuxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xakékoli vypuštění z lodi nebo jiného námořního plavidla bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, podle článku 2 úmluvy Marpol 73/78. Námořními plavidxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx úmluva Marpol 73/78 obsahuje značné množství výjimek [srov. například výjimky stanovené v příloze I pravidle 9, pravidle 10 nebo pravidle 11 písm. a) nxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxeba v dikci skutkové podstaty podle § 295 vyjádřit, že vypuštění se musí stát v “rozporu s mezinárodní smlouvou”.

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx bylo vypuštěno slovo “nebezpečné”. Důraz je totiž kladen v základních skutkových podstatách na ohrožení životního prostředí a nikoliv na skutečnostx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxiňující použití vyšší trestní sazby v odstavci 4. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k páchání trestné činnosti v rámci organizovaných skupin byla do odxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Oproti platné úpravě jde pouze o nápravu nepřesně použitých pojmů v odstavci 2 § 297, a to pro dva typy objektu ochrany: jednak pro naše zvláště chxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxrodním obchodě, což jsou převážně chráněné druhy rostlin a živočichů z jiných zemí (papoušci, velké kočkovité šelmy, orchideje atd.). V § 297 odst. 2 jxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxanovení je chráněno nakládání v rozporu s právními předpisy na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, tento počet je nově stanxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxt. 2 tak, že jde v prvém případě o takového rostlinného nebo živočišného jedince, který patří mezi zvláště chráněné druhy, a navíc spadá do kategorie krxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxoženého vyhubením nebo vyhynutím, který je definován v čl. 2 písm. t) a čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx “vyhynutím”, protože pojem vyhubení neodpovídá oficiálnímu překladu v nařízení č. 338/97 (tam je uvedeno vyhynutí) a neodpovídá přesně ani obsahemx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxce zákonů pod č. 134/1999 Sb. Nad rámec platné úpravy bylo do této skutkové podstaty zařazeno nejen odnímání, ale i “ničení” a byla upravena příslušná txxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxí zvířat (§ 300), který je do této hlavy s ohledem na obecný chráněný zájem přeřazen, osnova zásadním způsobem přepracovává, neboť dosavadní postih je pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxo novým způsobem formuluje skutková podstata, aby na jedné straně byla odlišena od přestupku, vymezeny nejnebezpečnější formy jednání a byl umožněn nxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xa tento trestný čin stanoví, zvyšují se i trestní sazby jak u základní skutkové podstaty, tak i u zvlášť přitěžujících okolností, které jsou nově formulxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xztahu k většímu počtu zvířat. Současně se však zachovávají i relace k trestným činům proti životu a zdraví lidí (srov. hlavu I zvláštní části).

xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xpůsobena zvířatům smrt nebo trvalé následky na zdraví, které jsou dosud postihovány jen jako přestupky podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxhá z různých důvodů (odjezd na dovolenou, opuštění bydliště atd.) bez potřebné péče a zvířata strádají žízní, hladem, působením klimatických vlivů a nxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxat chovaných k hospodářským účelům, což vyvolává oprávněně pozornost celé veřejnosti. Jako příklad lze uvést i situace, k nimž dochází při nesprávnýcx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x těchto důvodů osnova upravuje novou skutkovou podstatu trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, která bude postihovat pachatele, který z hxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xa zdraví. Přísněji trestný bude pak takový pachatel, který se tohoto činu dopustí ve vztahu k většímu počtu zvířat. Případy, kdy dojde sice k zanedbání pxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxoti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx přestupku pytláctví. Základním pojmem tohoto trestného činu je ulovení zvěře nebo ryb, kterým se rozumí jakákoliv činnost směřující ke skolení či jinxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxtu, odstřelu nebo jiného usmrcení. Je přitom nerozhodné, zda-li se pachatel dostal se zvěří nebo rybami do kontaktu či zda se tam v kritickou dobu nějaká xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xpět do přírody. Návrh také podrobněji upravuje okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby.

Jednou z oblastíx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxářských zvířat. Ve většině případů jde o látky antimikrobní, protizánětlivé, hormonální, antihormonální, látky s beta adrenergním účinkem, které jxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx jednáním však může být v důsledku přítomnosti reziduí těchto látek v potravinách živočišného původu významně postiženo zdraví u spotřebitele takovýxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxomností těchto látek jak v tělech zvířat, tak v potravinách živočišného původu. Na tyto předpisy navazují zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změně a dopxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxerinární zákon). Cílem obou těchto předpisů je ochrana zdraví zvířat, ochrana životního prostředí a zejména ochrana člověka (spotřebitele) před nepxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxé zkušenosti, které navazují na výkon dozoru v této oblasti, ukazují, že možnost pouze správních postihů není dostatečná, když se objevily i v této oblaxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xéčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat (§ 303), který zajišťuje náležitý trestněprávní postih takového jednání, včexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xen s určitými terminologickými úpravami (pojem “choroby” je nahrazen pojmem “nemoci”) trestné činy šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 304), šíření naxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx důležité zvíře” nahrazeny pojmy “zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat a volně žijících zvířat”, které obsahují platné právní předpisy [x x xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxi a změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů].

xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx tj. jeho ústavní zřízení, bezpečnost a obranyschopnost. Osnova, na rozdíl od dosavadní úpravy, poskytuje ochranu nejen České republice, ale v určitéx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxx

xxxxxxxx xxchto základních zájmů demokratického státu se zabezpečuje též ochrana základních práv a svobod občanů. Pouze demokratické ústavní zřízení garantujx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxkratické principy, a tím zabezpečuje občanovi reálnou možnost ovlivňovat politické a ekonomické uspořádání státu. Současně zaručuje, že vůle většixx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x x x xxxxxx xxxx

xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxé ústavní zřízení je zárukou práv a svobod občanů, musí být i prostředky trestního práva chráněno před jednáním, kterým má být násilnou, nedemokratickxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxnity státu směřují i ustanovení této hlavy trestního zákona poskytující trestně právní ochranu bezpečnosti republiky a její obranyschopnosti před xxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxmezena v platné právní úpravě, přičemž výčet trestných činů, kterých se dopustí občan České republiky ve spojení s cizí mocí, je přizpůsoben s ohledem nx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxnu a s přihlédnutím k nejvyšší výměře trestu odnětí svobody (§ 55 odst. 1) je upravena i výše sazby trestu odnětí svobody.

xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxéně dvou osob). Upravena je též sazba trestu odnětí svobody u kvalifikované skutkové podstaty (odstavec 2), a to vzhledem k závažnosti tohoto trestnéhx xxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxnů v mezinárodním rozsahu dosáhlo v poslední době značných rozměrů. Jsou zaznamenávány čím dál tím častější a stále nebezpečnější projevy terorismu, xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxací či organizací států samotných. Státy se tomuto jevu brání nejen prostředky založenými na čistě vnitrostátních úpravách odrážejících jejich vlasxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x dalších dokumentů. Tyto principy reflektuje i osnova a vychází přitom zejména z následujících instrumentů, majících vazbu na problematiku mezinároxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxdnána dne 14. IX. 1963, přístup 23. II. 1984, vstoupila v platnost 23. V. 1984 (vyhláška č. 102/1984 Sb.)

- Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xrotiprávních činů, ohrožujících bezpečnost civilního letectví (Montreal); podepsána dne 23. IX. 1971, ratifikována 10. VIII. 1973, vstoupila v plaxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxmatických zástupců (New York); podepsána dne 11. X. 1974, vstoupila v platnost 20. II. 1977 (vyhláška č. 131/1978 Sb.)

- Mezinárodní úmluva proti branx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx

x xxxxxx x xxxxxxx xchraně jaderných materiálů, podepsána dne 14. IX. 1981, ratifikována 23. IV. 1982, vstoupila v platnost 8. II. 1987 (sdělení MZV č. 27/2007 Sb.m.s.)

- xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xmluvu o potlačování protiprávních činů, ohrožujících bezpečnost civilního letectví), podepsán dne 24. II. 1988, ratifikován dne 19. III. 1990, vstoxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx ratifikována 18. XII. 1991, vstoupila v platnost 21. VI. 1998 (Úmluva č. NEO4/91)

- Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útokůx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xŘím); sjednána 10. III. 1988; ratifikována 10. XII. 2004; pro ČR stoupila v platnost 10. III. 2005

- Protokol o potlačování protiprávních činů proti bexxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxil v platnost 10. III. 2005 (sdělení MZV č. 101/2005 Sb.m.s.)

- Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu; ratifikována 25. VII. 2006x xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxání 9. XII. 1999; podepsána 6. IX. 2000; ratifikována 27 XII. 2005; pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 26. I. 2006 (sdělení MZV 18/2006 Sb.m.sxxx

xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx92, ratifikována 15. IV. 1992, vstoupila v platnost 15. VII. 1992 (sdělení FMZV č. 552/1992 Sb.).

Řada dokumentů má přímou vazbu i na další konkrétní uxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxř. u trestných činů ohrožujících bezpečnost letecké dopravy).

Projevy mezinárodního organizovaného zločinu dosahují stále větších rozměrů, stávxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxtur přitom dosahuje dnes již takové mezinárodní úrovně, že dochází ke kooperaci jednotlivých entit specializovaných nejen podle dělby činnosti, ale xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxžným negativním jevům, urychluje pronikání těchto zločineckých struktur do národních ekonomických i správních struktur a dochází tak k plošnému ohrxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxtného, které by dovolovaly – a to rovněž i z pohledu mezinárodních potřeb – postihovat tvrdě a přísně, při zachování pravidla spravedlivého procesu, ty xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxace hmotných, zejména finančních, zdrojů, jež jsou pro uvedené zločinecké struktury jak cílem tak i současně prostředkem k jeho dosažení.

Proto musx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxtí a chce-li být jako taková také ze zahraničí vnímána. Cílem této úpravy je především a zejména (a právě proto je realizována povinně v členských státecx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xskutečňovaný orgány ochrany práva v oblasti mezinárodní trestní spolupráce na základě Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2002/475/SVV o boxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxaných činností státu, která vede fakticky k ohrožení základních hodnot života člověka a napadá funkce státu jako představitele společnosti, organizxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxolovanými skupinami lidí (nebo i organizacemi s mezinárodní působností či celých států). Proto osnova formuluje skutkovou podstatu trestného činu txxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxna jako orgánům veřejné moci (k pojmu “orgán veřejné moci” srov. důvodovou zprávu k § 147) je poskytnuta i mezinárodním organizacím ve smyslu mezinárodxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx činnosti v mezinárodním měřítku jednotně, pomocí těchto organizací, a také cizím státům (§ 311). Uvedená skutková podstata chrání v nejširší míře uvexxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxům Rámcového rozhodnutí Rady o boji proti terorismu.

Nově formulovaná samostatná skutková podstata podle odstavce 2 postihuje stejným způsobem i jxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx [jde tedy jednak o činnost, která je podřazena pod jednání, popsané ve všech alternativách písmen a) až g) odstavce 1 a jednak o finanční a jinou podporu xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxe zásad uvedených v § 24, zejména v podobě poskytování prostředků ke spáchání trestného činu. Protože však jde o jednání natolik specifické a může mít řaxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxuktur, je plně namístě vyjádřit zavrženíhodnost takového jednání formulací zvláštní skutkové podstaty, z níž jednoznačně vyplývá, že finanční podpxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxnkcí, pokud došlo k některé ze zde uvedených okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby.

Osnova zachovává xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx šlo o teroristický útok podle § 309. Na rozdíl od platné úpravy již nepovyšuje pokus na úroveň dokonaného trestného činu, neboť pro to není s ohledem na usxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx

xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxích demokratickým principům, na nichž stojí moderní lidská společnost, se zřetelně ukázala nedostatečnost izolovaného přístupu k trestněprávnímu xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx států samotných, chránících takovou úpravou jen sama sebe. Každý moderní stát, chce-li se počítat mezi skutečně demokratické, je povinen s těmito jevx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xtátu vyznávajícímu stejné principy, nebo proti jakékoli mezinárodní organizaci tyto principy ve své činnosti prosazující. Z tohoto pohledu již shorx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxtanovení o terorizmu, který je i Česká republika povinna transformovat do své vlastní vnitřní právní úpravy v oblasti hmotného práva trestního (v podoxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xroti terorismu jako jedné z nejhorších forem jejího projevu zvláště.

Z těchto důvodů osnova poskytuje ochranu podle § 309 až 310 nejen České republixx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx

U trestného činu sabotáže (§ 312) osnova rozšiřuje ochranu podobně jako u teroristického útoku i na mezinárodní organizaci a rozšiřuje možnoxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxůsobení současné právní úpravě.

Osnova formuluje novou skutkovou podstatu trestného činu zneužití zastupování stxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxzinárodní organizaci, v níž je Česká republika členem, vyjednávat s cizí mocí nebo jinak chránit zájmy České republiky nebo takové mezinárodní organixxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxnárodní organizace, v níž je Česká republika členem, s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci. Obě tato jednání jsou postižitelná podle této skutkové xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxtatnost, anebo poškodit mezinárodní organizaci.

Úprava trestných činů proti bezpečnosti České republiky, cxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx některých zákonů (byť tento zákon nebyl v celém rozsahu zrušen), především nahradil pojem “utajovaná skutečnost” pojmem “utajovaná informace”.

Txxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxace”. Vymezuje ji [§ 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb.] a rozumí se jí informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s txxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxu utajovaných informací. Národní bezpečnostní úřad zpracovává návrh seznamu utajovaných informací. Seznam utajovaných informací vydává vláda svýx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xb. (srov. § 139 zák. č. 412/2005 Sb.). Zákon dále klasifikuje utajované informace podle závažnosti hrozící újmy do čtyř stupňů utajení:

a) Přísně tajxxx

xx xxxxxx

xx xxxxxxxx

xx xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxané informace z nedbalosti (§ 316) z platné právní úpravy jen s drobnými upřesněními zejména týkajícími se okolností podmiňujících použití vyšší tresxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx který používá i trestný čin vlastizrady, a jíž se rozumí každý stát mimo Českou republiku bez ohledu na postoje, jaké k České republice zaujímá, ale i nadxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxce cizího státu nebo uvedené nadstátní organizace reprezentované jejich pracovníky (vládní úředníci, diplomaté, vojenští funkcionáři, pracovnícx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxje v kvalifikované skutkové podstatě podle odstavce 4 sazba trestu odnětí svobody.

Ve skutkové podstatě ohrožení utajované informace z nedbalostx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxěru o nadbytečné uplatňování trestní represe u nedbalostního jednání, které lze postihnout dostatečně jiným způsobem.

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxjska a ozbrojeného sboru uvedeny “nepřátelské ozbrojené síly”, pak je, vzhledem k závažnosti tohoto trestného činu a s přihlédnutím k nejvyšší výměře xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxa č. 585/2004 Sb., obranné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). Branný zákon se na ozbrojené sbory nevztahuje.

xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxtné trestním zákonně (obdobně jako v § 318 jsou zde uvedeny “ozbrojené síly”), ale sazba trestu odnětí svobody je zásadně snížena (až na pět let). Vzhlxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx ve znění pozdějších předpisů, bylo do tohoto ustanovení doplněno, že se tak musí stát “v rozporu s jiným právním předpisem”. Vstup do ozbrojených sil jixxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxh občanství a vstupuje do ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, a dále v případě vstupu do ozbrojených sil jiného státu za předpokxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxžující okolnost podle odstavce 2 osnova přebírá z platné právní úpravy s upravenou sazbou na tři léta až deset let odnětí svobody, tedy tak, aby navazovxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx který sem byl v souladu s jeho objektem přesunut z hlavy týkající se trestných činů proti branné povinnosti, osnova upravuje v zásadě ve shodě s platným zxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxisů, který stanoví osobní a věcné povinnosti pro obranu státu, xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

Hlava desátá zvláštní části trestního zákoníku chrání široké spektrum společenských vztahů, zájmů a hodnot, které jsou nezbytné k tomu, aby stát xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx ohrožují řádnou činnost orgánů státu, územní samosprávy, jiných orgánů veřejné moci nebo jinak ohrožují pořádek ve věcech veřejných, zejména nerušexx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxci úředních osob (dříve “veřejných činitelů”), čistotu veřejného života a ochranu obecných zájmů i práv a svobod jednotlivců v rámci veřejného pořádkxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx

x xxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxdný chod činnosti orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, soudů a ostatních orgánů veřejné moci a dále výkon pravomoci úředních osob před násixxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxí osobu byl veden v úmyslu rozvrátit nebo poškodit ústavní zřízení, územní celistvost, obranyschopnost nebo samostatnost republiky, bylo by takové jxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xřed úmyslným i nedbalostním porušováním povinností úředních osob,

- díl třetí (§ 329 až 332) chrání čistotu veřejného života, nestranné a objektivnx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx

x xxx xxxxxx xx xx3 až 349) chrání další důležité zájmy spjaté s činností státu a jeho orgánů před různými formami jednání, která narušují řádnou činnost orgánů veřejné mxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx

x xxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxrodnostního, rasového, etnického, náboženského, třídního, příslušnosti k určité skupině osob, anebo z důvodu omezování práv a svobod jejich přísluxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx podobnými projevy,

- díl šestý (§ 354 až 357) chrání veřejný pořádek proti jednáním šířícím poplašné zprávy, výtržnickým, vandalským a jiným podobnxx xxxxxxxxxxxx

x xxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxré se v osnově označuje nově jako organizovaná zločinecká skupina; v zájmu této ochrany, obdobně jako v jiných státech, se postihuje jako samostatný trxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxti, které vážně narušují zákonnost, veřejný pořádek a ohrožují úsilí státu v boji se zločinností.

Trestné činy nxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxody velkého rozsahu (5 000 000 Kč) byl nahrazen pojmem značné škody (500 000 Kč), který více odpovídá majetkovým poměrům úředních osob, a dále pojem “orgxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxjem orgánů veřejné moci používá např. Ústava České republiky [srov. čl. 87 odst. 1 písm. d) atd.] a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxtavního soudu sp. zn. I. ÚS 229/1998, podle kterého jsou za orgány veřejné moci považovány orgány autoritativně rozhodující o právech a povinnostech sxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx, a za určitých podmínek ji může vykonávat i prostřednictvím dalších subjektů. Kriteriem pro určení, zda i jiný subjekt jedná jako orgán veřejné moci, jx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xo těchto práv a povinností zasahovat. Orgánem v právním slova smyslu je právnická osoba vykonávající svou činnost jako povinnost nebo kompetenci a je zxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxx

xx xxxxxxxxxxxxx xxxxkové podstaty byla pak doplněna zvlášť přitěžující okolnost způsobení poruchy v činnosti některého orgánu uvedeného v odstavci 1. Obdobně bylo upravxxx x x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxtní správy a územní samosprávy i ostatní vykonavatelé veřejné správy, kterými jsou i orgány jiných, zejména zájmových, samosprávných korporací, mezx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxny institucí, které nelze označovat jako samosprávné, neboť nemají žádnou členskou základnu, kdy jde zejména o instituce typu veřejného ústavu (podnxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxejného činitele, který byl charakteristický pro totalitní stát, nahrazen pojmem úřední osoby, který je definován v části třetí v § 125. Jinak nedošlo v xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxx x xrestným činům směřujícím proti orgánu veřejné moci (§ 321 a 322), tak k trestným činům proti životu a zdraví (§ 138 až 146) či k nebezpečnému vyhrožování xx xxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xystoupila na podporu nebo na ochranu některého z orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, soudů nebo ostatních orgánů veřejné moci anebo úřednx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xodle dosavadní úpravy, ale i na ochranu některého z uvedených orgánů (odstavec 1). Dále byla novým odstavcem 2 společného ustanovení ochrana podle § 32x xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xx xxxxxxx často, v souvislosti s pácháním trestných činů zejména organizovanými skupinami, vyskytují případy, kdy se pachatelé vydávají za úřední osobu, nebo xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xen z moci úřední takového orgánu, a proto osnova navrhuje, po vzoru některých zahraničních úprav (např. § 132 německého trestního zákoníku), i takové jxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxtné činy úředních osob (§ 125). U trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby (§ 327) jsou doplněny a upřesněny některé okolnosti podmiňující použixx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxové slabosti nebo nezkušenosti jiného, při snížení dolní hranice sazby trestu xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí škody velkého rozsahu nebo získání pro sebe nebo pro jiného prospěchu velkého rozsahu, a to se sazbou odnětí svobody na pět až dvanáct let nebo propadnuxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxalosti (§ 328).

Trestné činy přijetí úplatku (§ 329) a podplacení (§ 330) osnova upravuje a upřesňuje tak, aby poxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxka pak bude posuzována podle formy a míry jeho účasti buď jako spolupachatelství (§ 23) nebo jako účastenství (§ 24).

V rámci úplatkářství, a to jak u přxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx 2003 o boji s korupcí v soukromém sektoru (32003F0568) a Společné akce ze dne 22. prosince 1998 přijaté Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unix x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxby (§ 125).

U trestného činu přijetí úplatku (§ 329) a podplacení (§ 330) jsou, vzhledem k společenské závažnosti takového jednání a v návaznosti na Vlxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xinů od dalších navazujících trestných činů.

Osnova přebírá i skutkovou podstatu trestného činu nepřímého úplatkářxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx jiného působit na úřední osobu (§ 125 odstavec 1), přičemž obdobně se to bude týkat i podplacení (odstavec 2). Trestní sazba v odstavci 1 je zvýšena obdobxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxx

x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxou úpravou zcela xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xž 331) tak, aby zahrnoval i jakoukoli osobu zastávající funkci či zaměstnanou nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu, v nadnárodní nebo mezinárxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x boji proti korupci úředních osob ES nebo členských států EU ze dne 26. května 1997 a Protokol k úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenstxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx a Účetního dvora jsou podle trestního práva dané smluvní strany trestně odpovědni za přijetí úplatku a podplacení obdobně (podle důvodxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x), b), c) osnovy]. Navrhovaná úprava také zajišťuje trestní odpovědnost úředníků nebo jiných zaměstnanců ES podle článků 1 písm. b) výše uvedené Úmluvx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxm věcí obecného zájmu. Pojem mezinárodní organizace zahrnuje i tzv. mezivládní organizace.

Odstavec 3 promítá plnění protikorupčních opatření sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxy o Evropské unii.

U trestného činu zasahování do nezávislosti soudu (§ 333) osnova doplnila do odstavce 2, při sníženx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxo vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, a dále kvalifikovanou skutkovou podstatu podle odstavcx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx velkého rozsahu, a to se sazbou odnětí svobody na pět až dvanáct let.

Skutková podstata pohrdání soudem (§ 334) je oproxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxě často i přes uložení pořádkové pokuty nerespektují takové úkony soudu, přičemž nemusí dojít přímo k zmaření jednání soudu (např. se dostaví z deseti sxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx nebo nepředložení listin apod. více osobami může být sporné, kdo z nich vlastně jednání zmařil atd.). K vyvození trestní odpovědnosti v takových přípaxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

Také u trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 335) osnova upřesňuje znění skutkové podstaty v souladu s požadavky praxe txxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxí (srov. § 97 odst. 6), ochranné výchovy a nově i zabezpečovací , ale i zmaření jejich výkonu.

Proti současné úpravě toto ustanovení [odst. 1 písxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána, ale i takové jednání, při němž vykonává činnost, pro kterou mu bylo odňxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxé vozidlo, ačkoli mu bylo odňato řidičské oprávnění. Navrhovaná úprava tedy umožňuje postihnout již každý druhý případ řízení motorového vozidla bez xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx orgánem, pokud tento právní stav v době řízení trval. Znamená to tedy, že trestněprávní postih už není vázán výlučně jen na porušení zákazu činnosti. V nxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxení zákona o přestupcích dopadá i na případy, kdy osoba řídí motorové vozidlo, ač vůbec není držitelem řidičského oprávnění (srov. k tomu část osmou doxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx

xxxx xxxx xxxxxxxx xxxava i v § 335 odst. 1 písm. e) tak, aby znaky tohoto trestného činu naplnil i ten, kdo bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxmi byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, odsouzenými osobami. S přihlédnutím k typové závažnosti všech jednání zahrnutých pod ustanovení odsxxxxx x xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx

xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxních úprav (např. § 120 německého trestního zákoníku) zavádí osnova i skutkovou podstatu osvobození vězně (§ 336), neboť toto jednání nelze vždy postixxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x tomto směru vyvíjet žádnou iniciativu.

U trestného činu násilného překročení státní hranice (§ 337) osnova přejímá xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx tři roky), tak i do odstavce 3 další okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby vázané na způsobení těžších následků (těžké újmy na zdraví u nejxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxovoleného překročení státní hranice (§ 338) byla nově formulována jak v základní skutkové podstatě, tak i v kvalifikovaných skutkových podstatách v sxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xobytu (2002/946/SVV). Dosavadní výše trestních sazeb uvedená v základní skutkové podstatě i v kvalifikovaných skutkových podstatách, kde byly doplxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxovány tak, aby vyjádřily v návaznosti na další skutkové podstaty obvyklé závažnější případy spáchání tohoto trestného činu, byla v evidentním nepoměxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxmi chyběla možnost přísně postihovat taková jednání, kde se projevuje vazba na mezinárodní organizovaný zločin právě v podobě existence organizovanxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxegálně transponovány přes hranice jednotlivých států, dojde k ohrožení jejich života v podobě vzniku těžké újmy na zdraví těchto osob nebo dokonce k jexxxx xxxxxx

xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxného typu (Česká republika má pouze vzdušnou vnější schengenskou hranicí - letiště) nebo při dočasném znovuzavedení kontrol na tzv. vnitřních pozemnxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxnců (§ 340) navazují na Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xostihovat jednání osob, bez nichž by nelegální migrace osob byla velmi obtížná, neboť jim zajišťují možnost ilegálního pobytu na území státu, na které xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xde se nelegální migranti koncentrují, popřípadě kudy jsou transferováni, je tu sledován i další zájem – minimalizovat i příležitost a podmínky pro to, xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxineckých organizací. Mimo neoprávněného zaměstnávání nelegálních přistěhovalců tato skutková podstat také postihuje zaměstnání nebo zprostředkxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx.

Kvalifikované skutkové podstaty u obou trestných činů (§ 339 a 340) umožňují přísnější postih zejména organizovaných struktur, které se zabývajx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxní aplikována pouze v rámci vnějších schengenských hranic. Půjde tedy o postih za napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§ 339) a za neopxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxému pohybu osob v rámci Evropské unie.

Trestný čin porušení předpisů o mezinárodních letech (§ 341) přebírá osnova z pxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx

xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxkytly různé formy vzpour i odporů vězňů, které významně destabilizují vězeňství, a proto trestný čin vzpoury vězňů (§ 342) osnova upravuje tak, aby mimx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx i doplněné okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u kvalifikovaných skutkových podstat podle odstavců 2 a 3, xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxu újmu na zdraví, značnou škodu a škodu velkého rozsahu).

Také u trestného činu křivého obvinění (§ 343) osnova v návazxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxažnější formy tohoto trestného činu vázané na úmysl zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin, obvyklé těžší následky (např. spáchá-li takový čin v xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx. Jinou vážnou újmou se v praxi rozumí citelný zásah do základních práv lživě obviněného, jako např. jeho vzetí do vazby, odsouzení, ztráta zaměstnání nxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxivého tlumočení (§ 345), které postihují úmyslné jednání svědků, znalců a tlumočníků (srov. § 13 odst. 2) a které byly nedávno novelizovány (zákonem č. xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxvení trestního zákoníku nahrazen pojmem “orgán veřejné moci”, a dále je zde doplněn postih nepravdivé svědecké výpovědi nebo nepravdivého znaleckéxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe postihuje křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek i před mezinárodním soudním orgánem. Pokud se zejména ze strany tlumočníků objevuje tvrzení, xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxkého trestního zákona. V některých zahraničních právních řádech jsou pak tlumočníci zahrnováni pod znalce, a proto odpovídají za trestný čin křivého xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxe doplňuje možnost uložit trest zákazu činnosti a neurčitě formulovaná zvlášť přitěžující okolnost “jiný zvlášť závažný následek” se nahrazuje, podxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxní, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu”, který lépe vystihne újmu poškozeného v případech, jež jsou uvedeny u tohoto trestnxxx xxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxkud se tak stalo v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé a dále i na výrobu, nabízení, prodej, zprostředkování nebo jinou formu zpřístupnění, opatření nebx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxého nebo přizpůsobeného k padělání nebo pozměnění veřejné listiny. Tím se příprava k tomuto trestnému činu spočívající v uvedených formách jednání, vxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxný trestný čin.

Zároveň zpřísňuje postih zvýšením horních hranic sazeb u základní (odstavec 1) i kvalifikované skutkové podstaty (odstavec 2) a dopxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxý zločin, páchání teroristických nebo podobných útoků a způsobení škody velkého rozsahu nebo získání prospěchu velkého rozsahu.

V souvislosti s tíx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx

U trestného činu nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka (§ 347) osnova nahrazuje nevhodný pojem stáxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxávající znění beze změny.

Trestný čin padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu (§ 348) je v oxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx se může obdobného jednání dopustit např. i v řízení před Nejvyšším správním soudem nebo před Ústavním soudem. Kvalifikovaná skutková podstata v odstaxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

Trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda (§ 349) je z hlediska dikce skutkové podstaty osnovou přebírán v podstatě beze změny z pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxí ke skupině lidí, přičemž pachatelé často na takovou příslušnost usuzují z barvy pleti či jiných vzhledových znaků napadené osoby, aniž by jim skutečnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 350) osnova zdůrazňuje, že tento čin může být motivován jak skutečnou, tak i domnělou rasovou, etnickou, nároxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx do základní skutkové podstaty alternativní trest zákazu činnosti k odnětí svobody, a dále do kvalifikované skutkové podstaty (odstavec 2) další okolxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxizované skupiny, se zbraní nebo na jiném, který vůči pachateli plnil svou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nexx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxlňuje zvýšená ochrana poskytovaná svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, zdravotnickému pracovníkovi při vxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxní nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona; půjde tedy o případy podobné, kdy poškozený plnil svou povinnost např. záchranáře, hasiče apod., směřujíxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx skupiny osob (§ 352) se přebírá z platné právní úpravy. Okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby zde bude i spáchání tiskem, filmem, rozhlasexx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxnávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 353) osnova přebírá z platného trestního zákona s úpravou odstavce 3 písm. b), v kteréx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx jinou nenávist okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby a nikoli samostatnou skutkovou podstatou, jako tomu je v platné právní úpravě.

xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx záchranného systému, nejen na základě poplašné zprávy, ale i jiné vědomě nepravdivé zprávy (např. o pohřešování určité osoby). Současně se text zákonx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxa. Do kvalifikovaných skutkových podstat jsou pak doplněny obvyklé okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby tak, aby vyjadřovaly těžší násxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxání členem organizované skupiny) atd.

Trestný čin výtržnictví (§ 355) osnova přebírá z platné právní úpravy po té, co xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xouze do okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby byla doplněna nová okolnost “opětovně”, aby bylo zvýšeně postiženo jednání výtržníků, kxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx (§ 356) se doplňují jen obvyklé okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby spáchání činu v úmyslu získat majetkový prospěch nebo zakrýt nebo usxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx

x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxtného činu” přesnějším pojmem “činu jinak trestného”, který je používán i v jiných ustanoveních trestního zákoníku (např. § 29), čímž se rovněž sjednxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxná zločinecká skupina”, která je definována v § 127. Tento pojem lépe odpovídá pojetí organizovaného zločinu, jak je chápán v mezinárodních smlouváchx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxtních mezinárodních dokumentech.

Základní skutková podstata trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 358) je v osnově uvedenax xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxdy Evropské unie č. 2002/475/SVV o boji proti terorismu. S přihlédnutím k tomuto Rámcovému rozhodnutí jsou upraveny i sazby trestu odnětí svobody.

xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxy nebezpečných činů zde převažuje nad potrestáním pachatelů trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině.

xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxifické případy, kde přichází v úvahu (např. obchod s narkotiky, úplatkářství atd.). Toto řešení lépe odpovídá principu zákonnosti a hovoří pro něj též xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxvané zločinecké skupině (odstavec 1), ale i pro vyjmenované trestné činy v odstavci 2. V této souvislosti je řešena i otázka provokace (srov. rozsudek Exxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx x xx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxé zločinecké skupině (odstavec 1) tak, že ohledně vyjmenovaných trestných činů v odstavci 2 se agent nestává beztrestným, pokud organizovanou zločixxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xinů podněcování k trestnému činu (§ 361) a schvalování trestného činu (§ 362) přebírá osnova z platného trestního zákona jen s nezbytnými úpravami, nexxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxnu podle § 361 omezuje jen na podněcování k trestnému činu a u schvalování trestného činu se trestnost verbální formy omezuje pouze na zločiny.

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxení skutkových podstat v trestním zákoníku xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxn nadržování se typem jednání a svou závažností blíží trestnému činu podílnictví, jakož i v návaznosti na zvýšení trestních sazeb u trestných činů postxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxch peněz vyplývá z rámcového rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní špinavých peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajixxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxnavých peněz, vysledování, zajištění a propadnutí výnosů z trestné činnosti bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně čtyřx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxvých peněz mimo jiné považuje i “úmyslné jednání spočívající v přeměně majetku, o němž ten, kdo se ho dopouští, ví, že tento majetek tvoří výnos, a to za účxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxedené jednání lze postihovat formou trestného činu nadržování, je zapotřebí dostát požadavku rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV.

x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtné činy, na které se trestní odpovědnost za trestné činy nepřekažení nebo neoznámení vztahuje. V tomto směru bylo vycházeno nejenom ze závažnosti vyjxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxtavci 2 byla oproti platnému znění vypuštěna věta druhá, čímž byly zrušeny výjimky z beztrestnosti neoznámení trestných činů uvedených v odstavci 1 ve xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xepřekažení akcentovat především subjektivní vztah pachatele a potenciálního oznamovatele.

Beze změny osnova přebrala i ustanovení, podle kteréxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxované církve nebo náboženské společnosti za podmínek stanovených v odstavci 3 § 365.

xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, ovlivňují i zásadním způsobem vojenskou problematiku v trestním zákoně. V kontextu s citoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxliky xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a vojáci vykonávající vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, pokud jsou dobrovolně zařazovxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxost (čl. 4 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) zůstává zachována pro nutné doplňování ozbrojených sil České republiky v sxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxa České republiky (dále jen “občan”) plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen “ozbrojené síly”); zahrnuje povinnost občana (nerozlišujx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxzhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaným při odvodním řízení se občan stává vojákem [srov. § 1 zákona č. 585/2004 Sb., o bxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Po provedené profesionalizaci ozbrojených sil plní občan brannou povinnost již jen za stavu ohxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx za válečného stavu může občan, kterému nevznikla branná povinnost, a občan státu sdruženého v obranných systémech mezinárodních organizací, jichž jx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu. Podmínkxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxplnění ozbrojených sil.

Nástrojem zabezpečujícím obranu státu je především armáda, kterou tvoří jak vojáci z povolání, tak občané konající v ní služxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxy, které od ní stát vyžaduje. Druhy vojenské činné služby branný zákon rozlišuje podle toho zda se jedná o dobu míru nebo o dobu stavu ohrožení státu nebo xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxžení státu a za válečného stavu všichni vojáci, tedy ti, kteří ji vykonávají v době míru, a dále ti, kteří budou povoláni ze zálohy nebo nově odvedení, budxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xovinnosti, obcházení branné povinnosti, jakož i nenastoupení služby v ozbrojených silách, je druhovým objektem trestných činů proti branné povinnoxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxení způsobilosti k službě (§ 366), neplnění odvodní povinnosti (§ 367) a trestný čin obcházení branné povinnosti (§ 338), které osnova převzala s potřexxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x x xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxečného stavu, trestného činu podle § 366 se může dopustit jak v době míru, tak i v době ohrožení státu nebo válečného stavu. V době míru je doplňování ozbrxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxlání, ve znění pozdějších předpisů, je služební poměr vykonáván na základě branné povinnosti. Citovaný zákon v § 19 stanoví pravidla pro propuštění zx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxt k sebepoškozování s cílem dosáhnout zániku branné povinnosti. Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu bude zřejmě přicházet maření způsobilxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách (§ 370) a nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách z nedbalosti (§ 371) byly novým způsoxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxu. Trestného činu podle § 369 se může dopustit voják v aktivní záloze povolaný za nouzového stavu k vykonání výjimečného vojenského cvičení za základě xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xivelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty. Stav ohroženx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx demokratické základy (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky). Válečný stav vyhlašuje rovněž Parlament ČR, je-li Českx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxky, ve znění pozdějších předpisů, je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu nepříteli. Ozbrojené síly plní též úkoly, které xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xlnit své poslání, musí být vysoce organizované a neustále připravené k okamžitému nasazení. Z této potřeby vyplývá i nutnost poměrně široké a podrobné xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtu celou řadu omezení (přísná , formalismus vztahů, nutné omezení některých ústavních práv a svobod), jimž se v zájmu funkčnosti celku musx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx Jejich společným znakem je speciální subjekt. Pachatelem nebo spolupachatelem vojenského trestného činu může být pouze voják. Pojem voják vztahuje xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx 112 odst. 3).

Osnova v podstatě zachovává rozsah trestnosti vyjádřený v jednotlivých skutkových podstatách a v zásadě přebírá členění hlavy XII z plxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx

x xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxké podřízenosti a vojenské cti (§ 372 až 380),

- díl 2 – Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu (§ 381 až 384),

- díl 3 – Trestné činy proti xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx

x xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx

x xxx x x xrestné činy proti služebním povinnostem příslušníků bezpečnostních sborů (§ 395 a § 396).

Trestný čin ublížení parlamentáři, který byl v platném zxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxčné trestné činy (§ 414).

Trestní sazby u některých trestných činů – podle § 373, 376, 380, xxxx xxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx (§ 138 a násl.), jakož i vzhledem k tomu, že se zvyšuje horní hranice trestu odnětí svobody (§ 55 odst. 1), na kterou pak navazuje výjimečný trest (§ 54). Saxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xkutkových podstat) byly také upraveny tak, aby na sebe lépe vzájemně navazovaly.

Rozkaz je formou velení. Právo xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xměřovat k plnění úkolů ozbrojených sil, tj. k bojové a výcvikové činnosti, k bojové připravenosti, k vnitřní organizovanosti i k činnosti v oblasti vojxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx k povinnostem, které pro příslušníky ozbrojených sil vyplývají z ustanovení základních řádů a předpisů. Rozkazem nadřízený ukládá podřízenému konkxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xovinen rozkaz splnit přesně a včas, tj. v termínu rozkazem určeném nebo z něho plynoucím. Nesplnění rozkazu osnova v souladu s platnou úpravou (srov. § 2xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx z nedbalosti (§ 373). Pokud jde o okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby přebírá je převážně osnova z platné právní úpravy; vypouští z důvodx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxstranění je třeba vynaložit náklady nejméně ve velkém rozsahu. Pojmy “vojenský útvar”, “vojenské zařízení” a “vojenský záchranný útvar” jsou vymezexx x x x xxxxx xx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxen u vyjmenovaných typů vojenských útvarů, ale i u dalších organizačních jednotek v působnosti Ministerstva obrany (např. u Generálního štábu a vojenxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxice trestu odnětí svobody na dvacet let.

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xj. v projevení úmyslu pachatele nepodrobit se zásahům vojáka, který plní vojenské povinnosti, anebo v úmyslu donutit takového vojáka k porušení vojenxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxkové podstaty trestného činu podle § 374 odst. 3 byla v návaznosti na § 55 odst. 1 zvýšena horní hranice trestu odnětí svobody na dvacet let.

xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xímž je snižována čest a vážnost jeho funkce anebo jeho hodnosti (srov. § 276 platného trestního zákona). Urážlivý projev nemusí být spáchán veřejně ani xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx tohoto ustanovení bude i tzv. urážka skutkem, tj. fyzickým útokem, který sice zasahuje do tělesné integrity uraženého, ale vzhledem k malé intenzitě jx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxní sazby je urážka jiného, spočívající ve spáchání činu na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, polixxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxtního zákoníku (např. § 350) může být tento čin motivován jak skutečnou, tak i domnělou rasovou, etnickou, národnostní nebo jinou příslušností ke skuxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx, přičemž pachatelé často na takovou příslušnost usuzují z barvy pleti či jiných vzhledových znaků napadené osoby, aniž by jim skutečná rasová, etnickxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx

xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrestné činy urážky mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 376) a urážky vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 377). Také v těchtx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznáxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxov. § 279 platného trestního zákona). Z okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby se vypouští pouze okolnost “pokusí-li se činem uvedeným v xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxné trestní sazby (srov. § 21 odst. 1 k § 378 odst. 2 písm. a) – pokus směřující k způsobení těžké újmy na zdraví – se sazbou určenou podle § 21 odst. 2).

xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxjmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností (§ 380) osnova přebírá, pokud jde o základní skutkové podstaty, v podstatě z platné právní úpravy (srov. § 2xxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxí plnění služebních povinností podle služebního zařazení a podle rozkazů nadřízeného. Za výkon služby lze podle téhož ustanovení uznat činnost konanxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxého.

U obou těchto trestných činů je také obdobným způsobem a ze stejných důvodů upravena nová zvlášť přitěžující okolnost spočívající ve spáchání čxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxně nebo domněle bez vyznání.

Skutkové podstaty vyhýbání se výkonu služby (§ 381) a vyhýbání se výkonu služby z nxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx0 Sb. a čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky), a jednak za stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo bojové situacxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx) osnova upravuje v podstatě ve shodě s platným trestním zákonem (§ 282), pouze upravuje hranice sazeb tak, aby vyjadřovaly závažnost okolností podmixxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xx. Trestného činu zběhnutí se voják může dopustit jak v době míru, tak i v době stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo za bojové situace. Může být spáchxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxení. V jaké době je spáchán, to se adekvátně odráží ve výši trestů.

Zásadně bylo naproti tomu přepracováno znění trestxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxstní postih při svémocném vzdálení vojáka. Také tohoto trestného činu se voják může dopustit jak v době míru, tak i v době stavu ohrožení státu, válečnéhx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxých a humanitárních akcích a vojenských cvičení. Kde a v jaké době je spáchán, to se adekvátně odráží ve výši trestů.

V prvním odstavci je postihováno sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé vzdálení nad 24 hodin od svémocného vzdálení trvajícího déle než tři dny. Na základě zkušeností z praxe i srovnáním s některými zahraničními úpravami xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxění zvlášť důležitých úkolů. Třetí odstavec § 384 pak tyto lhůty přiměřeně prodlužuje a zvyšuje trestní postih za takové svémocné vzdálení.

Vyšší pxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxvá ve zcela zvláštním právním postavení na základě rozhodnutí vrcholných státních orgánů, by tak zřejmě způsobil závažné problémy jak ozbrojeným silxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxsledkům s dopady i do mezinárodních závazků České republiky.

Definici “svémocného vzdálení” obsahuje § 113.

xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xiné službě pomocí úskoku, jehož některé nejčastější formy zákon příkladmo vypočítává (sebepoškození, předstírání nemoci, padělání listiny, zneužxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxtatám a s přihlédnutím k § 55 odst. 1 upravuje hranice sazby trestu odnětí svobody jak u základní, tak u kvalifikovaných skutkových podstat (srov. sazbx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xůže voják jak v době míru, tak za stavu ohrožení státu, za válečného stavu i za bojové situace. Rozlišení, ve kterém období je trestný čin spáchán, se projxxx x xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxatou porušení povinnosti strážní služby (§ 386), který z hlediska jeho znění osnova přebírá beze změny (§ 285 platného trestního zákona). Strážní služxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xypické pro strážní službu (srov. R 12/1985, s. 137 až 138). Pravomoc a povinnosti stráží mají rovněž strážní hlídky, ozbrojené doprovody vojenských trxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxbě rovnocenná, i když nemá všechny uvedené typické znaky strážní služby a není výslovně jako strážní služba označena (srov. R 12/1985), např. eskortní xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxu služby v ozbrojených silách, ale i k výkonu služby příslušníků bezpečnostních sborů (§ 396). Takovými objekty jsou například objekty důležité pro obxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech, pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnických práv náleží Ministerstvu obrany, pozemky a sxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx za válečného stavu mohou mít strategický význam a rovněž je určí vláda. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxt základní skutkové podstaty i okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby, a to s přihlédnutím k navazujícím trestným činům a k § 55 odst. 1 (oxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xorušování povinností při obraně vzdušného prostoru jsou formulována jen obecně tak, aby za ně bylo možno považovat nejen současné, ale i budoucí prostxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xazby u základní skutkové podstaty.

Osnova odstraňuje ze znění trestného činu (§ 288 platného trestního zákona) ohroxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx pod šíření malomyslnosti a jednak šlo i o závažný způsob rozvracení kázně, nejen o soustavné takové jednání. U tohoto trestného činu osnova z hlediska jxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxé skutkové podstaty.

Skutková podstata trestného činu porušení služební povinnosti vojáka (§ 390) byla oproti stávaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xzbrojených sil, zatímco porušení služební povinnosti příslušníků bezpečnostních sborů bylo upraveno samostatně (srov. § 395). Pojem “výstroje, výxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxem”. Vojenský materiál definuje § 2 odst. 7 až 10 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Vojenský materiál tvoří vojenská výstroxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx

Dikce skutkových podstat trestných činů zbabělost před nepřítelem (§ 391), nesplnění bojového úkolu (§ 392), opuštění vojxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xlatného trestního zákona). Pojem vojenský materiál definuje § 2 odst. 7 až 10 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil.

Jinak u těchto trestných činů s výjimkou trestného činu zbabělosti před nepřítelem (§ 391) osnoxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxkladních, tak u kvalifikovaných skutkových podstat. U trestného činu zbabělosti před nepřítelem byla sazba trestu odnětí svobody na základě požadavxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxrovat nepřítele, jednalo by se o některý z trestných činů proti republice (§ 307 a násl).

S ohledem na důležité rozdíly xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx samostatně skutkovou podstatu porušování služebních povinností příslušníka bezpečnostního sboru (§ 395). Účinností zákona č. 361/2003 Sb., o služxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxíků bezpečnostních sborů, tj. dnem 1. ledna 2007, byl pojem ozbrojený sbor nahrazen pojmem bezpečnostní sbor. Za takový sbor zákon považuje Policii Čexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xlužbu a Úřad pro zahraniční styky a informace. Věcnými prostředky se rozumí především výzbroj a výstroj příslušníka takového bezpečnostního sboru, jxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxý čin porušení služební povinnosti vojáka (§ 390).

Toto ustanovení v návaznosti na § 112 odst. 4 upravuje výčet trestxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xeské republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informaxxx

xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy v důsledku plnění mezinárodněprávních závazků. Jde zejména o závazky stíhat jednání, která mezinxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxní § 397 a § 401 navazují na Čl. IV Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Zařazení těchto skutkových podstat do hlavy XIII jx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxženskou zášť může po uchopení moci vyústit v režim, ve kterém dochází ke zločinům proti lidskosti.

Mezinárodní právo trestní definuje válečné zločixx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxx x sobě vraždu, zlé nakládání nebo deportaci civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo v něm k otrocké práci, nebo pro jakýkoli jiný účel, vraždu válxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx nebo pustošení neodůvodněné vojenskou nutností.

Za zločiny proti lidskosti považuje vraždu, vyhlazování, zotročování, deportace a jiné nelidskx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxo perzekuce při provádění kteréhokoli zločinu proti míru nebo kteréhokoli válečného zločinu nebo v souvislosti s ním, dále vyhnání obyvatelstva z půdxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxránění a trestání zločinu genocidia, a to i v případě, že tyto činy nejsou porušením vnitřního práva země, v níž byly spáchány.

V souvislosti s připravxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxm statutu se skutkovými podstatami obsaženými v navrhovaném trestním zákoníku, zejména se zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny. Na základě téxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxech těchto zločinů na základě předpisů vnitrostátního práva.

Valné shromáždění Organizace spojených národů prohláxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xyla přijata Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia. Článek II. Úmluvy definuje genocidium jako:

a) usmrcení příslušníků některé národní, xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxx kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení,

d) opatření směřující k tomu, aby se x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxstečně některou národní, etnickou, xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx přímé a veřejné podněcování k jeho spáchání, pokus jeho spáchání a účastenství na genocidiu.

Článek I. prohlašuje, že genocidium je zločinem podle mxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxho činu genocidia (§ 397) z platného trestního zákona (§ 259), přičemž ji doplňuje o páchání tohoto zločinu na “třídní nebo jiné podobné skupině lidí”. xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxstí z dob totalitního režimu v České republice a je zásadně přípustné, neboť vnitrostátní trestní právo může poskytovat širší trestně právní ochranu nxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx s ohledem na již uvedený a pociťovaný nedostatek uvedené definice očekávat [srov. k tomu i čl. 9 a 10 Statutu Mezinárodního trestního soudu, který byl přxxxx x xxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx byť zatím nebyl ratifikován].

Z hlediska závažnosti zločinu genocidia v poměru k ostatním skutkovým podstatám a s přihlédnutím k § 55 odst. 1, podle kxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx hranice sazby trestu odnětí svobody až na dvacet let. Dále na místo postihu účastenství, který je obsažen v platném trestním zákoně v § 259 odst. 2, se výxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxná úprava § 24 a je proto ji nadbytečné znovu zdůrazňovat v dikci této skutkové podstaty. Spolčení k spáchání trestného činu genocidia je postihováno v xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxx xxxxxx x xxxx

V souladu s mezinárodními úmluvami týkajícími se zločinů proti lidskosti definuje osnova novou skutkovou podstatu útoku prxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxního dvora (č. 164/1947 Sb.), článku 7 odst. 1 Statutu Mezinárodního trestního soudu, článku 5 Statutu xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xrestnost jednání považovaných mezinárodním právem za zločiny proti lidskosti upravuje nejednotně. Některá jednání lze v současnosti postihovat jaxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx svobody, zbavení osobní svobody, znásilnění a některá pouze za války jako trestný čin persekuce obyvatelstva. Pro odlišení jednání, která budou kvalxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxoku proti lidskosti znak “spáchání předmětného jednání v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu”. Útox xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, deportace nebo násilný přesun skupiny obyvatelstva, znásilnění, sexuální otroctví, vynucenou prostituci, vynucené těhotenství, vynucenou sterxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx jiný nelidský čin obdobné povahy, včetně nově kodifikovaného nedobrovolného zmizení osob (enforced disappearance of person), kterým se rozumí zatýxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxké organizace, a následné odmítnutí potvrdit, že došlo ke zbavení osobní svobody, či podat informace o osudu nebo místě pobytu těchto osob, s úmyslem dlxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxdskosti).

Z obvyklých znaků zde není uveden jen znak “věznění”, který je třeba podřadit pod obvyklý vnitrostátní znak “zbavení osobní svobody”, kam xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx^xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxm způsobení velkých útrap nebo těžké tělesné újmy či poruchy duševního nebo tělesného zdraví”, který je třeba podřadit pod znak “jiný nelidský čin obdoxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx nelidské činy obdobné povahy spočívající v úmyslném způsobení velkých útrap nebo těžké tělesné újmy či poruchy duševního nebo tělesného zdraví”. Obexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxšiřování zločinu útoku proti lidskosti v budoucnu, obdobně jako je tomu u zločinu genocidia (srov. k tomu i čl. 9 a 10 Statutu).

Jednotně je též stanovexx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxň dostatečně široká, aby umožnila soudům zohlednit konkrétní okolnosti spáchaného případu i osobu pachatele.Vzhledem k povaze a závažnosti tohoto txxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxheidu ze dne 30. listopadu 1973 (č. 116/1976 Sb.) osnova také upravuje novou skutkovou podstatu apartheidu a diskriminace skupiny lidí. xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxi a která je zároveň dostatečně široká, aby umožnila soudům zohlednit konkrétní okolnosti spáchaného případu i osobu pachatele. Úprava tohoto zločinx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxo nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu, ač tomu tak zpravidla i u tohoto zločinu bude. V případě, že se tak stane, pak bude xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xodpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 400), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxce těchto ustanovení (srov. § 260 až 261a platného trestního zákona). U trestného činu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx počítačovou sítí (např. Internetem) tak, aby to odpovídalo vymezení této zvlášť přitěžující okolnosti u jiných trestných činů [např. § 187 odst. 3 písxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxla ochrana rozšířena i na popírání, schvalování nebo ospravedlňování jiného genocidia než jen nacistického nebo komunistického.

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxnovení (§ 405) o negativním vymezení, kdy nejde o takovou přípravu nebo podněcování útočné války, nahrazují dosavadní skutkovou podstatu trestného čxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xtatut Mezinárodního trestního soudu jej nedefinuje a pravomoc Mezinárodního trestního soudu xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx), kterou však s ohledem na ustanovení čl. 121 Statutu Mezinárodního trestního soudu nebude možné uzavřít dříve než za sedm let od vstupu Statutu v platnxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxx xxx xxxsince 1946). Oproti dosavadní úpravě se navrhuje po vzoru některých zahraničních úprav (např. § 80 a § 80a německého trestního zákoníku) jednoznačnějxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx na dokonaný trestný čin. Závažnosti tohoto trestného činu odpovídá i navrhovaná sazba trestu odnětí svobody včetně výjimečného trestu. Poněkud mírnxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx

xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxho trestního zákoníku) zavádí i novou skutkovou podstatu styků ohrožujících mír (§ 406), která sankcionuje jednání občana České republiky nebo osoby xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxbo jinému státu tím, že naváže nebo udržuje styky s cizí mocí. Trestem v základní skutkové podstatě je odnětí svobody až na deset let a v kvalifikované skuxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxí přebírá osnova z platné právní úpravy v podstatě beze změny, pouze zvlášť přitěžující okolnost jiný zvlášť závažný následek nahrazuje konkrétními oxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xx x xxxxxxxx xxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxx xsou provedením zejména Petrohradské deklarace o zákazu používání výbušných nábojů ve válce z roku 1868, Úmluvy o zákonech a obyčejích pozemní války a Řxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xč. 173/1938 Sb.), Ženevských úmluv z roku 1949 (č. 65/1954) a Dodatkových protokolů k Ženevským úmluvám z roku 1977 (č. 168/1991 Sb.) a Úmluvy o zákazu výxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxého nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí (č. 77/1980 Sb.). Velmi důležitý je z tohoto hlediska i článek 8 Statutu Mezinárodníxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxních znaků (§ 412) z platné právní úpravy (srov. § 262 až 265 platného trestního zákona) jen s dílčími upřesněními dikce těchto ustanovení a zejména s rozxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxní boje podle § 408 odst. 2 osnova odstraňuje omezení pouze na velitele takové jednání nařizující. V osnově je ponecháno i rozlišování pojmů “civilní oxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxyvatelstvo” a “civilní osoby”, které požívají ve válce ochranu proti nebezpečím vznikajícím v důsledku vojenských operací. Civilní obyvatelstvo anx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxyvatelstvu anebo civilním osobám z důvodů represálie (odvety) jsou zakázány. Civilní obyvatelstvo nebo jednotlivé civilní osoby nesmějí být použitx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxotokolu k Ženevským úmluvám – Protokol I.).

V rámci trestného činu perzekuce obyvatelstva (§ 410) nově osnova trestá i národnostní, náboženskou, třxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu. U trestného činu plenění v prostoru válečných operací osnova odstraňuje omezující znaky: využití něčí tísně nebo záminky válečné potřeby.

Jinax x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxby trestu odnětí svobody jak u základních, tak u kvalifikovaných skutkových podstat.

Osnova zavádí v souladu s článkem 8 Statutu Mezinárodního tresxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxích znaku (§ 412), který je vázán na zneužití označení zdravotnických institucí nebo vlajky, znaku, insignie nebo stejnokroje neutrálního státu za váxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx jeden rok až pět let odnětí svobody. Dále přísnější sazbou trestu odnětí svobody (dvě léta až osm let) postihuje i zneužití vyhlášeného příměří.

x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvá podstata trestného xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxa na speciální subjekt vojáka (§ 112 odst. 4).

V návaznosti na čl. 28 Statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) kodixxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx. U těchto zločinů, jež kodifikoval Statut v čl. 5 až 8, ale které byly v zásadě uznávány již v předchozích pramenech týkajících se zločinů podle mezinároxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xdpovědnost vojenského nebo jiného hierarchického nadřízeného, jenž vykonával svou pravomoc nad podřízeným, který podléhal jeho faktickému velení x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xdpovědnosti nadřízeného, která spočívá v zaviněném nezabránění, nepřekažení nebo nepostižení jednání podřízeného, který spáchal trestný čin genoxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxku a nedovoleného vedení boje (§ 408), válečné krutosti (§ 409), perzekuce obyvatelstva (§ 410), plenění v prostoru válečných operací (§ 411), zneužitx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xdůraznit, že samo formální postavení vojenského velitele či jiného nadřízeného nestačí k trestní odpovědnosti, neboť zákon vyžaduje i faktický vztax xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xdpovědnost nadřízeného za zločiny, kterých se dopustí ozbrojené síly spadající pod jeho velitelskou nebo jinou pravomoc a kontrolu. Na trestní odpovxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

Přexxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxm je třeba rozhodnout podle § 389 odst. 1 trestního řádu.

Ustanovení o souhrnném trestu, který je upraven v § 43 odst. 2, se v takovém případě neužije.

xxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxit. Přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které od účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.

xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xx stanovena s přihlédnutím předpokládané délce legislativního procesu a potřebné legisvakanci.

V Praze dne 19. prosince 2007

předseda vlády České xxxxxxxxx

xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx