Pracovní právo se na území dnešní České republiky rozvíjí od konce 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslu a zrušením nevolnixxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxuvy, která zahrnovala smlouvu o dílo a smlouvu služební, přičemž později dochází k jejich legislativnímu oddělení. Ve smlouvě služební, kterou byl upxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx pracovní síly za odměnu. Vlivem tohoto odlišného charakteru služební smlouvy dochází k postupnému odklonu od občanského práva a ke vzniku pracovněprxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx

x xxuhé polovině 19. století se rozvíjí ochranné zákonodárství, které se vzhledem k špatné sociální situaci a nevyhovujícímu postavení zaměstnanců v práxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxích podmínkách a zaměstnancům, kteří mají význam pro fungování státu, jsou ve zvláštních předpisech poskytovány garance, které slouží k ochraně jejixx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxrní zákon a živnostenský řád, v nichž je kladen důraz na ochranu zdraví zaměstnanců a jsou položeny základy nemocenského a důchodového pojištění. V rámxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxlů. Rozvíjí se kolektivní vyjednávání, další složka pracovního práva, která na základě sociálního dialogu byla výrazným regulátorem pracovních podxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxátních úředníků a zřízenců (služební pragmatika).

Trend ochranného zákonodárství i speciální úprava pracovních podmínek zaměstnanců vykonávajíxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxeré je speciální k úpravě služební smlouvy v občanském zákoníku. Pracovní právo začíná oscilovat mezi právem soukromým a právem veřejnxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxuhé straně otázky pracovní doby, bezpečnosti práce, kolektivního zastupování a závodních rad ingerují svou úpravou spíše do práva veřejnéxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxchž výkon práce má větší podíl na fungování státu, například služební pragmatika, zákon o obecních pomocnících z roku 1910. Dále se na zaměstnance peněxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxx xx xxxxxxx zaměstnané xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxměstnanců a jejich zabezpečení. Například zákon o osmihodinové pracovní době z roku 1918, zákon o placené dovolené z roku 1925, zákon o podporách v nezaxxxxxxxxxxx xxxx

x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxřet i v mezinárodním měřítku, zejména Mezinárodní organizací práce, založenou v roce 1919.

Za 1. čs. republiky nabývá na významu kolektivní vyjednávxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxlouvy uznány právně závaznými při úpravě otázek legislativně neupravených, případně ke sjednání výhodnějších pracovních podmínek zaměstnanců oprxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxce. Pro zájmové zastupování zaměstnanců bylo možné u zaměstnavatele zvolit závodní radu (závodní výbor), která hájila hospodářské, sociální a kultuxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx a ochranu zdraví zaměstnanců. Tyto závodní rady fungovaly v součinnosti s odborovými organizacemi.

Po roce 1945 pokračoval dříve nastoupený trend rxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxakter pracovního práva. Opouští se podoba smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a fyzickou osobou, jejímž předmětem je směna práce za odměnu. Pracujxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxví a s tím spojené uzavírání pracovněprávních vztahů mezi jednotlivými občany je zakázáno, s nepatrnou výjimkou spočívající v poskytování služeb malxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx.

Právní úprava pracovněprávních vztahů provedená zákonem č. 65/1965 Sb., zákoníkem práce, s účinností od 1. ledna 1966 představovala vyvrcholení pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx a vytvořil jednotnou právní úpravu vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Toto sjednocení bylo důsledkem hospodářského a společenského systému x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xéměř všechny otázky pracovněprávních vztahů vyčerpávajícím způsobem. Ustanovení zákoníku práce byla převážně povahy, nedovolovala smlxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxšťovalo sociální dialog mezi zástupci stran pracovního poměru vedoucí k vytvoření odpovídajících pracovních podmínek zaměstnanců.

Odborová orgaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx již nemohla důsledně hájit zájmy druhé strany právního vztahu - zaměstnanců. Návrh zákoníku práce připravila Ústřední rada odborů, která vzhledem k nxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx společenské organizace.

Zákoník práce byl oproti předchozí více než stopadesátileté tradici koncipován jako xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxho práva došlo k oddělení pracovního práva od práva občanského. Kromě práva pracovního se rozeznávalo rovněž právo hospodářské a právo zemědělsko-drxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxstní prací rozvíjet socialistickou společnost. Tento vývoj byl vyústěním obecného trendu východoevropských zemí považovat pracovní právo za právo xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxomého sektoru, mnohem dále, nežli ostatní tehdy socialistické státy. Zákoník práce upravil i obecné otázky právní úpravy, například právní subjektixxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxu ucelenou koncepci a garantovala zaměstnancům odpovídající pracovní podmínky a zároveň jim poskytovala dostatečnou ochranu. Je možné říci, že po foxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxtrálně řízeného hospodářství docházelo k oslabování účinnosti práva, vázanost pracovněprávních vztahů právem existovala pouze ve formální roviněx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x rozvíjení pracovní iniciativy zaměstnanců a k respektování zákonitostí obsahu pracovněprávních vztahů.

Od vydání zákoníku práce do roku 1989 byly xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx. Například novela provedená zákonem č. 153/1969 Sb. kromě vytvoření prostoru pro propouštění osob z politických důvodů, přinesla některé pozitivnx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxení pracovního poměru s mezinárodními dokumenty a zvýšila tak ochranu zaměstnance před jednostranným skončením pracovního poměru a zlepšila náhradx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxň, některé další právní otázky a zlepšila postavení zaměstnance v oblasti náhrady škody.

Po roce 1989 dochází vlivem politické a společenské situace x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxelů, zejména fyzických osob a obchodních společností. Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, a zákon č. 103/1990 Sb., jímž se měnil hospoxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxů do hospodářského života. Podnikatelé mohou nabývat majetek v jakémkoli rozsahu a zaměstnávat neomezený počet zaměstnanců. Ústavním zákonem č. 100xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxh organizací byla v právním řádu realizována zákonem č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxnikových kolektivních smluv a kolektivních smluv vyššího stupně. Na tuto novelu navázal zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.

Vydáním Lisxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxu činnost a občanům právo na hmotné zajištění v přiměřeném rozsahu, pokud nemohou bez své viny získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

V oblxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx je stanoveno, že odborové organizace vznikají nezávisle na státu, a to, že omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňoxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx

xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx různými formami zaměstnavatelů, zaměstnavateli právnickými a fyzickými osobami je provedeno s účinností od 1. června 1994 novelou provedenou zákonxx xx xxxxxxx xxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxanosti.

Z režimu zákoníku práce se v roce 1992 vydělila oblast odměňování, kde bylo třeba vytvořit právní úpravu respektující zásadu tržního chování xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xčinností od 1. 1. 1992 nahrazena zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku; tato právní úprava vychází ze zásadyx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxře byla zákonem 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ponechána xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx náhradách.

Zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, je vytvořen procesní mechanismus pro smluvní jednání sociálních partnerů vedoucí k uzxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx

xxxonem č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, a zákonem č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, byl vytvořen xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxnů) v nezaměstnanosti. Uvedené zákony byly s účinností od 1. 10. 2004 nahrazeny novou právní úpravou, a to zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

S úxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxropských společenství. Dochází k posílení postavení zaměstnanců v pracovněprávních vztazích (zakotvuje se především zásada rovného zacházení pro xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnanců odbory a radami zaměstnanců, popřípadě zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a klade se zvýšený důraz na bezpečnost a ochranx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxvněprávních vztahů.

Předmět úpravy pracovněprávních vztahů v užším smyslu podle dosavadních právních předpisů představuje:

1. Zákon č. 65/1965 xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx7/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb.x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x02/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 46/2004 Sbxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx

xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě,

3. nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx

xx xxxxx č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx

xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., záxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 421/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sbxx

xx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx0 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb.,

7. zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx

xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx2/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

9. § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 20xxxxxx xxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxatnou.

Zákoník práce je základním předpisem pracovního práva, který upravuje smluvní pracovněprávní vztahy. Vedle něj jsou některé otázky odměňovxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxší nebo menší vztah k zákoníku práce.

Odměňování zaměstnanců zaměstnavatele hrazené převážně z veřejných zdrojů je upraveno v zákoně o platu.

Odměňxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxávání, který řeší převážně procesní otázky a v zákoně, kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli. Na tyto zákonx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxecifikám jimi vykonávané činnosti (služby) upraveny zvláštními zákony, které jsou v určitém (pevnějším nebo volnějším) vztahu k zákoníku práce. Jedxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx služební poměr příslušníků některých ozbrojených sborů upravený zákonem č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, vx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxíků bezpečnostních sborů, jehož účinnost má nastat od 1. ledna 2006.] S úplnou účinností od 1. ledna 2007 upravuje služební vztahy občanských státních xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxrávních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Některé pracovněprávní vztahy učitelů vysokých škol upravuje zákon č. 111/1998 Sb.x x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx02 Sb., úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.

Současné pracovní právo, které je chápáno jxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxímo použít normy xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xředmětem je výkon práce, která se na rozdíl od činností, které jsou upraveny občanskoprávními normami, vyznačuje vztahem organizační podřízenosti; xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. Tato činnost je hlavním zdrojem příjmu zaměstnance a je mu poskytována náležitá právní ochrana. Oproti občanskoprávním vztahům není zaměstnavatel x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxší mnohé výhody při aplikaci a interpretaci právních norem, na druhé straně však úplné odtržení od občanského práva vede, při povaze zákoníkx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxovněprávní úpravy a k využívání nástrojů občanského práva, které respektuje smluvní volnost, potřebnou a požadovanou liberalizovanými společenskxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx (občanského) práva.

Zákoník práce, jakož i další pracovněprávní předpisy jsou v souladu s mezinárodněními právními dokumenty závaznými pro Českou xxxxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxvání souladu s ústavními zákony České republiky, zejména s Listinou základních práv a svobod, vyvstává otázka případného rozporu dosavadní xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xůže činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. K této otázce se svými nálezy ze dne 1. listopadu 1995 sp. zn. II ÚS 19xxxx ^xx x xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xx xxxxx ^xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx norem zákoníku práce nelze však vyvodit jednoznačný závěr pro jejich interpretaci.

povaha zákoníku práce, která přetrvává i navzdory jehx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxi úkony zakládat práva a povinnosti pouze v mezích ustanovení zákoníku práce a nemohou si vzájemně projevenou vůlí odchylně upravit otázky, které zákoxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnance, se tak současné pojetí dostává do rozporu se základní funkcí pracovního práva, s ochranou právního postavení zaměstnance při výkonu xxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxeními zákoníku práce garantováno zaměstnanci relativně pevné postavení, které mu zajišťuje odpovídající pracovní podmínky, omezenou dobu výkonu pxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxuje mezinárodním standardům. Právní úprava pracovních podmínek, pracovní doba, ochrana zaměstnance před jednostranným xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxce práce.

Zvýšená ochrana zaměstnance však na druhé straně popírá do určité míry možnost smluvní volnosti, kdy se subjekty nemohou vlastní vůlí odchýxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx. závislé práce, která by byla výlučně řešena pracovněprávními předpisy. V praxi tak často dochází k obcházení zákoníku práce a k uzavírání právních vzxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx je v občanskoprávním vztahu zbaven mnoha povinností, které stanoví pracovněprávní normy a na druhé straně je fyzická osoba vykonávající prxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxstnance pro zaměstnavatele, při níž je na rozdíl od občanskoprávních vztahů, prolomen princip rovnosti a smluvní volnosti a je třeba poskytovat zaměsxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xyla harmonizována s právem Evropských společenství, stalo se tak zejména jeho změnou provedenou zákonem č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/19xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, s xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx

x xxxxx xxxxnocení je možné považovat stávající právní úpravu pracovněprávních vztahů obsaženou v zákoníku práce za vcelku odpovídající základnímu účelu pracoxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxho právního postavení zaměstnance a podmínek pro výkon jeho práce. Při současném vývoji společnosti je však dosavadní samostatná koncepce zákoníku pxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxkoníku. Nové pojetí zákoníku práce hodlá vycházet z dosažené úrovně společenských a ekonomických vztahů a odpovídá mezinárodním trendům vývoje pracxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx byl při zachování specifik pracovněprávní úpravy zvýrazněn společný soukromoprávní charakter úpravy, koncipovaný podle zásady „co není zakázáno, xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx tyto základní otázky:

-vymezit použití norem občanského zákoníku pro pracovněprávní vztahy,

-definovat předmět (objekt) pracovněprávních vztaxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxní xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxjména pro smluvní ujednání,

-jako základní pracovněprávní vztah upravit pracovní poměr,

-v pracovněprávních vztazích upravit rovněž výkon závisxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx podle dosavadní právní úpravy s tím, že se navrhuje zrušit některé omezující podmínky,

-v pracovním poměru jako základním pracovněprávním vztahu prx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx pracovního postavení,

-vymezit vzájemný vztah zákona, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, popřípxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxprávních vztahů, v rámci tohoto prostoru je možné sjednat pro zaměstnance výhodnější úpravu v kolektivní smlouvě, přičemž pracovní smlouvou, popřípxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxit; zároveň bude třeba vymezit vztahy mezi jednotlivými právními úkony, popřípadě vnitřním předpisem,

-vymezit zákonná oprávnění odborových orgaxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxedpokládá vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon).

xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xádu České republiky již 39 let. Za dobu své platnosti byl celkem čtyřicet sedm krát změněn.

S ohledem na postupně přijímané podstatné změny zákoníku prxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx91 Sb., zákonem č. 231/1992 Sb., zákonem č. 74/1994 Sb., zákonem č. 155/2000 Sb. a zákonem č. 46/2004 Sb. se postupně stal nepřehledným pro uživatelskxx xxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxhůdné. Proto je hlavním a rozhodujícím důvodem pro zpracování nové úpravy pracovněprávních vztahů v zákoníku práce skutečnost, že je nutné změnit zákxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xe každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxtup je vyjádřen v ustanovení § 2 odst. 1 věta první.

2. Vzhledem ke skutečnosti, že se legislativní práce na přípravě zcela nového xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxému, tzn. dosavadnímu občanskému zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

3. Základním přístupovým hledisxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxli to výslovně stanoveno (§ 4). Má se tedy jednat o legislativní přístup, který vychází z techniky příslušných právních norem občanského zákxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

x. Dalším přístupovým hlediskem obsahu zákoníku práce je soustředění více dosavadních samostatným zákonů do jednoho zákona. Na rozdíl od existujícíhx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxavují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění zákona č. 3/1991 Sb., se navrhuje, aby problematika, kterou uvedené zákxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx (Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmu v pracovněprávním vztahu), část sedmou (Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnaxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

5. Současně se navrhuje změnit dosavadní zákon o platu tak, že se bude vztahovat xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxance i nadále budou jednat zástupci zaměstnanců, kterými jsou odborové organizace, rady zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zxxxxx xxx xxxxxx

xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx zákonem stanovených případů tedy nebudou u jednoho zaměstnavatele působit rady zaměstnanců popř. zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví pxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxi a ochrany zdraví při práci u každého zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, nikoli až od počtu 25 zaměstnanců.

Dále se navrhuje, aby rxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx organizace. K zániku těchto zástupců zaměstnanců by mělo dojít teprve uplynutím jejich volebního období, pokud k jejich zániku nedojde z jiných zákonxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxektivní smlouva u zaměstnavatele. Uzavření kolektivní smlouvy znamená, že odborová organizace si již získala dostatečnou autoritu. V takovém přípaxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx informování a projednání.

Kolektivní smlouvy budou moci i nadále uzavírat se zaměstnavatelem jen odborové organizace, které uzavírají kolektivní xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxatel jedná o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi. Odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxi všichni zaměstnanci.

Obdobně se navrhuje zachovat zásadu, že odborové organizace jednají i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni, txxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx povinnost informování, projednání či souhlasu a dohody ke všem odborovým organizacím, které u něj působí. Jde-li o záležitosti, týkající se jednotlixxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx za něj odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru.

Navrhuje se dále doplnit pracovněprávní úpravu x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxých organizací, státních fondů a územních samosprávných celků jednat a zaujímat stanoviska k návrhům týkajícím se podmínek zaměstnávání a výkonu práxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxku práce provedenou zákonem 155/2000 Sb., je v souladu s čl. 27 odstavec 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a se závazky České republiky, vyplývající xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx organizovat (č. 489/1990 Sb.) a úmluva Mezinárodní organizace práce č. 135/1971, o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxosti a ochrany zdraví při práci na straně druhé není rovné, avšak též jejich se zásadně liší. Rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxíc právo vystupovat v pracovněprávních vztazích a které jsou oprávněny kolektivně vyjednávat a uzavírat se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu. Přexxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxx stanovení podmínek zaměstnání ve veřejné službě a č. 154/1981, o podpoře kolektivního vyjednávání.

7. Nadále se počítá s existencí zákona o kolektivxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxáce by měl v části páté (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) obsahovat jen základní právní úpravu práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců na txxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xáležitosti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy upravené v současné době v ustanoxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxi nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Návrh zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxjednání současně s návrhem nového zákoníku práce.

Návrh novéhx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xx x xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x aby organicky zapadl do právního řádu České republiky, což má zabezpečit návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

Návrh nového zákoníku práce je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká xxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxšných zákonů řešeny, se vztahují dále uvedené mezinárodní smlouvy:

-Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxí a povolání (č. 465/1990 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 29/1930, o nucené nebo povinné práci (č. 506/1990 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxování mužů a žen za práci stejné hodnoty (č. 450/1990 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 11/1921, o právech zemědělských pracovníků sdružxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx 489/1990 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 98/1949, o použití zásad práva na organizování se a o kolektivním vyjednávání (č. 470/1990 Sbxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxe č. 99/1951, o mechanismu určování minimální mzdy v zemědělství (č. 450/1990 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 95/1949, o ochraně mezd (xx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx podnicích (č. 80/1922 Sb.),

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 43/1934, o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo (č. xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxodní organizace práce č. 10/1921, o určení minimálního věku dětí při zaměstnávání v zemědělství (č. 98/1924 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace prxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x lékařské prohlídce způsobilosti mladistvých při zaměstnávání pod zemí v dolech (č. 25/1981 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 77/1946, x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x. 78/1946, o lékařské prohlídce dětí a mladistvých a o jejich způsobilosti při zaměstnávání v mimo průmyslové oblasti (č. 24/1981 Sb.).

-Úmluva Mezinxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxe práce č. 90/1948, o noční práci mladistvých zaměstnávaných v průmyslu (č. 460/1990 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 182/1999, o zákazx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxení týdenního odpočinku po práci v průmyslových podnicích (č. 98/1924 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 140/1974, o placeném studijním xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xidských zdrojů (č. 141/1980 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 159/1983, o odborné rehabilitaci a zaměstnanosti ( invalidních osob ) (č. xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxáce č. 136/1971, o ochraně před nebezpečím otravy benzenem (č. 26/1981 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 139/1974, o ochraně a kontrole rxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxlého olova při natěračských pracích (č. 74/1924 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 155/1981, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a prxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 12/1921, o odškodňování pracovníků v zemědělství (č. 437/1990 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizacx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxazech (č. 34/1928 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 18/1925, o odškodňování pracovníků při nemocech z povolání (č. 196/1932 Sb.).

-Úmlxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx1977, o ochraně pracovníků před riziky z povolání v pracovních podmínkách zapříčiněných znečištěním vzduchu, hlukem a vibracemi (č. 444/1991 Sb.).

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxe práce č. 27/1929, o označování hmotnosti těžkých zásilek (č. 194/1934 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161/1985, o zdravotnických slxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx.

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 171/1990, o noční práci (č. 230/1998 Sb.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132/1970, o placené doxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx s.).

-Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 176/1995, o bezpečnosti a ochraně práce v dolech (č. 111/2001 Sb. m. s.).

-Úmluva Mezinárodní organizaxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx99, následně vstoupila v platnost a byla vyhlášena pod č. 14/2000 Sb. m. s. Rovněž byl ratifikován a následně vstoupil v platnost Dodatkový protokol k Exxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxanovení Evropské sociální charty a Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě, které přijala, v pravidelných zprávách o plnění Evropské sociáxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru.

-Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx x pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.

-Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxormování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenstvíx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxní zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství.

-Čl. 13 směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje staxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxých států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů.

-Směrnice Evropského parlamenxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.

-Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 20xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxx x xxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx x úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti silniční dopravy.

-Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru.

-Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxtnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

-Směrxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx muže a ženy.

-Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odborxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx

xxměrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

Návrh nového zákoníku xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x žen.

Návrh nového zákoníku práce by měl mít přibližně stejný přímý dopad na xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxgativní dopady ve vztahu k životnímu prostředí.

Liberální právní úprava soukromých pracovněprávních vztahů vycházející ze zásady, „co není zakázáxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxkou činnost, zvýšené náklady, pokud půjde o mzdová a ostatní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jestliže se k nim zavážou smluvně, popřípxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxelů může dojít nejen – jako je tomu podle dosavadní právní úpravy – cestou kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu, ale také cestou závazku, kxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxtelů však není možné odhadnout. Výše těchto dalších nákladů na pracovní sílu bude určována na základě vyjednávání mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxbo další práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích zakládána jen v mezích jim stanovených finančních prostředků.

Navržené úpravy v oblasti plaxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx xxxxx xxvoje objemu výdajů na platy a předpokládaného růstu průměrných platů navrženého pro rok 2006 v rozpočtovém výhledu v souvislosti s reformou veřejných xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx i do veřejných rozpočtů a rozpočtů zdravotních pojišťoven.

Konkrétním důsledkem nově upraveného institutu pracovní pohotovosti, která by napříštx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxdek transpozice definice pracovní doby z příslušné směrnice Evropských společenství do našeho právního řádu. Směrnice 2003/88/ES definuje pracovxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxora vykládají tuto směrnici tak, že doba pohotovosti na pracovišti je pracovní dobou, resp. prací přesčas).

Proto se u zaměstnavatelů, kteří dosud vyxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx rozpočtu, resp. k růstu nákladů výroby. Přeměna pohotovosti na pracovišti na pracovní dobu bude znamenat nárůst počtu zaměstnanců a tím nárůst mzdovýxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx

x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxn v řadě resortů. Podle předběžných kvalifikovaných odhadů zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti kompenzací stejného rozsahu pracovní dobou vxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxx x xxx xxxx xx

x xxxxxxx xxxxxxxxxích věcí o 0,7 mld. Kč

v resortu spravedlnosti o 0,03 mld. Kč

v resortu dopravy o 0,4 mld. Kč

v resortu zdravotnictví o 1,0 mld. Kč

Výčet těchto nároků na xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxdů a tím i cen.

V § 67 návrhu se v souvislosti se skončením pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze stanovených důvodů navrhuje poskytování odstupnéxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxlské sféře.

Úprava navrhovaná v § 192 až 194, to je zavedení náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti místo dávek nemocenského pojištění, může pxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxenému čerpání prostředků státního rozpočtu. Důsledky zavedení nové úpravy nemocenského pojištění byly propočítány v souvislosti s předložením zákxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx volno, avšak bez náhrady mzdy s tím, že odpovídající náhradu zaměstnanci poskytne ten subjekt, pro který byl zaměstnanec uvolněn. Rozsah a ekonomický xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxance, aj.), které rovněž mohou vyvolat zvýšení nákladů u zaměstnavatelů.

Tyto výše uvedené změny mohou tedy vyvolat nároky na státní rozpočet, ale ve xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xákoníku práce se navrhuje členit do čtrnácti částí, a to:

části první (Všeobecná ustanovení),

části druhé (Pracovní poměr),

části třetí (Dohody o pxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx

xxxxx xxxté (Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu ),

části sedmé (Náhrada výdajů poskytovaných zaměxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxté (Náhrada škody),

části dvanácté (Informování, projednání v pracovněprávních vztazích a oprávnění odborové organizace, rady zaměstnanců a zástxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x

xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx).

V části první je soustředěna úprava předmětu úpravy zákoníku práce a vymezení pracovněprávních vzxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxněprávních vztahů, právních úkonů včetně kolektivní smlouvy.

K § 1 a 2:

V § 1 je vymezen základní obsah úpravy zákona.

V § 2 odst. 1 a 2 jde o velmi důležixx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x to podobně jako je tomu v ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku. K odchylné úpravě pracovněprávních vztahů může dojít buď smlouvou nebo vnitřním pxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxvněprávních vztahů od úpravy stanovené zákoníkem práce odchýlit nemohou, anebo tak, že z konstrukce právní normy bude patrné, že odchýlení se od zákonx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx

Na rozdíl od úpravy § 20 odst. 2 dosavadního zákoníku práce, nová úprava pracovněprávních vztahů nepoužívá rozlišování na zaměstnavatele, kteří provxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxu na charakter jejich činnosti mohou používat právní normy. Vyjmenovaní zaměstnavatelé, jimiž jsou stát, územní samosprávné celky, sxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxo z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů nebo školská právnická osoba zřízená podle § 124 školského zákona (§ 109 odst. xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxlenými prostředky nebudou disponovat.

Podstatnou změnu oproti dosavadní úpravě pracovněprávních vztahů představuje vymezení závislé práce (§ 2 oxxxx x x xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxkých osob a právní úpravy vztahů před vznikem pracovněprávních vztahů, nemá nový zákoník práce přímo zasahovat do jiných, než pracovněprxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxnovení § 51 občanského zákoníku, bude umožňovat náležitě smluvně upravit právní vztahy profesionálních sportovců, ve kterých bude možné využít někxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx

xxxxxxx xxxx xx xxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxké práce a zároveň umožnit nezbytné výjimky pro stanovené činnosti. Úprava vyplývá ze směrnice 94/33/ES o ochraně mladých lidí v práci. Tedy, tak jako xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxle nového zákoníku práce.

K § 3 a § 20:

Základními pracovněprávními vztahy podle navrhovaného zákoníku práce mají být xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxslá práce vykonávána.

S tím souvisí úprava neplatnosti právního úkonu. Navrhuje se, aby se vycházelo z relativní neplatnosti, s výjimkou právního úkxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxí neplatnosti právního úkonu.

K § 4:

Je vyjádřen vztah navrhovaného zákoníku práce k zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších pxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxravu pracovněprávních vztahů jako výhodnější; tento přístup je jednodušší a pro uživatele poskytuje vyšší uživatelský komfort.

Subsidiární použixx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxmého práva.

K § 5:

Působnost navrhovaného zákoníku práce ve vztahu ke zvláštním zákonům se navrhuje koncipovat podobně jako je tomu v ustanovení § 2 xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x x xx xx x xx x x xxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x x x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxeného řešení obsaženého v § 11 dosavadního zákoníku práce.

Zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům se navrhuje odkázat na občanskoprávní úprxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxd ji způsobilosti k právním úkonům zbaví.

(2) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, anebo pro nadměrné požívání alkohxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxní v rozhodnutí určí.

(3) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.“.

Ustanovxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx, aby zákoník práce upravoval postavení právnických osob jako zaměstnavatelů v pracovněprávních vztazích, navrhuje se odkázat na občanskoprávní úpxxxx xx xxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx

xx xxxxxxxx xxxxckých nebo právnických osob,

b) účelová sdružení majetku,

c) jednotky územní samosprávy,

d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.“.

㤠19 obxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxxvnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“.

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu nabývat práva a povinnosti ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“.

„§ 19b občanského zákoníku

(1) Pxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx

xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadovxxx x x xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxx xxxxení právnické osoby musí být určeno její sídlo.

(2) Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna jejx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx dovolat i jejího skutečného sídla.

(4) Sídlo právnické osoby může být v bytě pouze v případě, že je to slučitelné s jejím účelem a odpovídá to i povaze a roxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xamísto adresy sídla jen obec, kde je její sídlo. K zápisu do tohoto rejstříku však musí ohlásit plnou adresu svého sídla.“.

„§ 20 občanského zákoníku

xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxem (statutární orgány).

(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxvnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.“.

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxn nestanoví jinak.

(2) Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, poxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(4) Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností se přiměřeně použijí i pro likvidaci jiné pxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxbo k dosažení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen „sdružení“).“.

„§ 20g občanského zákoníku

K xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxch jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze.“.

„§ 20h občanského zákoníku

(1) Stanovy sdružení určí název, sídlo a pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek..

(2) Stanovy schvalují xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xx xxxvnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností.

(2) Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx ^xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xdružení jedná, a jméno a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich působnost.

(3) K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xx xxx xxxanského zákoníku

(1) Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce.

(2) Sdružení zaniká výxxxxx x xxxxxxxxxxxxx

x x xx

x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxxxího zákoníku práce ve vztahu k zákonu č 219/2000 Sb., o majetku státu a jeho vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

K § 10:

Zpxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxch úkonů zaměstnavatele, který je právnickou osobou, se navrhuje řešit odkazem na ustanovení § 20 občanského zákoníku.

„§ 20 občanského zákoníku

xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxem (statutární orgány).

(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxvnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.“.

xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxu vedoucího zaměstnance se navrhuje převzít z ustanovení § 9 odst. 3 dosavadního zákoníku práce.

K § 12:

Pro specifickou úpravu zastupování v pracoxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx za jiného jeho jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

(2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý k právnxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxbo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci.“.

„§ 24 občanského zákoníku

Zástupce musí jednat osobně; dxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxají práva a povinnosti přímo zastoupenému.“.

„§ 31 občanského zákoníku

(1) Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osoxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxě vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc.

(3) Plnou moc lze udělit i několika zmxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xčiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu.“.

㤠32 oxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli. Pokyny dané zmocněnci, které nevyplývají z plné moci, xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xusel vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zmocněnce, ledaže jde o okolnosti, o kterých se zmocněnec dozvěděl před udělením plné moci. Zmocnitxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxající z plné moci, je zmocnitel vázán jen pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlax xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon doxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xa zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže osoba, se kterou bxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxla za zmocnitele

a) je-li výslovně oprávněn podle plné moci xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxnského zákoníku

(1) Plná moc zanikne

a) provedením úkonu, na který byla omezena,

b) je-li odvolána zmocnitelem,

c) je-li vypovězena zmocněncem,

xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx ^xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxikem právnické osoby, jež je zmocněncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jen tehdy, nepřecházejí-li její práva a závazky na jinou osobu.

(3) Zmocnitxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxy plná moc ještě trvala. Tohoto ustanovení se však nemůže dovolávat ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel vědět.

(5) Oznámil-li zmocnitel jiné xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxnce nebo když tato osoba v době jednání zmocněnce o tomto odvolání věděla.

(6) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec povxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci.

K § 13 a § 14:

Nové vymezení obxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx určující pro aplikaci pracovněprávních předpisů. Nemá se jednat jen o pouhé obecné zásady, nýbrž má jít o principy pracovněprávních vztahů, které majx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxíku práce a z aplikační praxe, další jsou však koncipovány nově.

K významným principům odlišujícím pracovní poměr od dohod o pracích konaných mimo praxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxení pracovní doby, a to před zahájením práce. Výjimku má představovat kratší pracovní doba (§ 80) a konto pracovní doby (§ 86 a § 87). Takový požadavek nebxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx

x x xxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvení, zejména v kolektivním vyjednávání, jehož výsledkem má být uzavření kolektivní smlouvy. Navrhuje se proto vyjádřit jejich postavení podobně jaxx xx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxho sdružení bude jednat orgán určený jejími stanovami.

K § 16 a § 17:

Úprava rovného zacházení, zákazu diskriminace a důsledky porušování povinnosxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx evropských společenství byla dále zpřesněna s účinností od 1. 3. 2004 zákonem č. 46/2004 Sb.

Jde o úpravu, která je harmonizační a je vyžadována právem xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxavu a služební povýšení a pracovní podmínky, ve znění směrnice 2002/73/ES, směrnice 2000/43/ES ze dne 29. 6. 2000, kterou se provádí zásada rovného zaxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxvné zacházení v zaměstnání a povolání.

Rovné zacházení a zákaz diskriminace nelze však interpretovat tak, že bude dáván do kontrapozice proti zásadě xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx vztazích uskutečnit. Rovné zacházení má být používáno v pracovněprávních vztazích tak, že případy, které jsou typově naprosto totožné mají být posuzxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxrava považována za diskriminující.

Předpokládá se existence zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidixxxxxxxxxxx xxxxxxx

x x xx xx xxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxíku práce nebyla věnována jejich úpravě náležitá pozornost a jejich úprava byla poněkud podceněna. Navrhuje se proto nedostatky dosavadní právní úprxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“.

„§ 35 občanského zákoníku

(1) Projev vůle může být učixxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxy vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxtom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.“.

„§ 36 občanského zákoníku

(1) Vznik, změxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx

xxx Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závixxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxn nepodmíněným.

(4) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění nx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxávní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je xxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxm nepochybný.“.

„§ 38 občanského zákoníku

(1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.

(2) Rovněž je nxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxvní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“.

„§ 40 odst. 3 až 5 občanského zákoníku

(3) Píxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xředpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxm nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

(5) K písemným právním úkoxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xbsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinx xxxxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.“.

„§ 41a občanského záxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xůli jednající osoby.

(2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všexxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxého zákoníku

Odporovatelnost

(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxebo byl-li již uspokojen.

(2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xsobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.

(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xení-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.“.

„§ 43 občanského zákoníku

Účastníci jsou povinni dbát, aby přx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxí smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy(dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem.

(3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může bxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx

xx xxxxm lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo

b) je-li v něm vyjádřena neoxxxxxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx

xx uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu nebo

c) doxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxx xxxxx xxx přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramu počíná běžet od okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůta určená v dopisu, od data v něm uvedenxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxstředky umožňujícími okamžité sdělení začíná běžet od okamžiku, kdy návrh dojde osobě, které je určen.“.

„§ 43c občanského zákoníku

(1) Včasné proxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxxx xávrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xteré byl návrh učiněn, a to ústně nebo odesláním zprávy.

(4) Jestliže z dopisu nebo jiné písemnosti, jež vyjadřují přijetí návrhu, vyplývá, že byly odexxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxjetí, ledaže navrhovatel bez odkladu vyrozumí ústně osobu, které byl návrh určen, že považuje návrh za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu.“.

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x sobě neznamenají přijetí návrhu.

(2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxhované smlouvy.

(3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh urxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

(2) Dojde-li projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatel použil nebo jiných okolností nxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

(2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xrávo od smlouvy odstoupit.“.

„§ 49a občanského zákoníku

Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skuxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.“.

„§ 50a občanského zákoníku

(1) Účastníxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xo dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škxxx xxx xxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxavedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.“.

„§ 50b občanského zákoníku

Ustanovení § 50a se použije přiměřeně i na smlouvy, kterými se účastníxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxšlo.“.

„§ 51 občanského zákoníku

Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx ani účelu zákoníku práce.

Osvědčené úpravy dosavadního zákoníku práce se navrhuje do nové úpravy převzít. Jedná se o ustanovení, podle kterého je nepxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxměstnanci, pokud neplatnost nezpůsobil zaměstnanec výlučně sám; jedná se o obdobu § 243 odst. 4 dosavadního zákoníku práce, jakož o souhlas jiného orgxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxcházet s ní diferencovaně, aby pro její nedostatek nedocházelo x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxe pamatuje v § 20 větě třetí a v § 21.

V nové pracovněprávní úpravě se navrhuje vycházet ve všech případech z relativní neplatnosti právního úkonu (§ 20) nx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xx xxxxním úkonu zainteresován, s výjimkou právního úkonu směřujícího ke vzniku pracovního poměru nebo uzavření dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxmi účastníky. Je proto na místě zařadit její základní úpravu mezi právní úkony.

K § 23:

Význam kolektivní smlouvy je zdůrazněn už v § 23 odst. 1, neboť x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxě navrhuje výslovně vyloučit možnost ukládat kolektivní smlouvou povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Tím se odstraní problémy, které se v praxi vyxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx mohou uzavírat zaměstnavatelé nebo několik zaměstnavatelů a odborová organizace nebo více odborových organizací. Tím se vytváří předpoklad pro ratxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx úprava umožní, aby strany mohly uzavřít případně i tzv. skupinovou kolektivní smlouvu, například v uskupení podniků vlastnicky propojených do koncexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxámce pod čarou odkázat na § 16 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., aby bylo zřejmé, že se jedná o organizacxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx (č. 489/1990 Sb.) a č. 98/1949, o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 470/1990 Sb.).

K § 24:

Návrh zachovává dosavadní xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x x xxx

x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xávaznosti kolektivní smlouvy v dosavadním § 5 zákona o kolektivním vyjednávání tak, že kolektivní smlouva je závazná pro zaměstnavatele, kteří jsou čxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x organizace zaměstnavatelů vystoupili. Tím se odstraní nejasnosti ve výkladu dosavadního příslušného ustanovení zákona o kolektivním vyjednáváníx

xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx

x xxxxxxxní právní úpravy se navrhuje převzít ustanovení, že práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jaxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x x xxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xby byla zajištěna právní jistota smluvních stran. V praxi se často stávalo, že účinnost kolektivní smlouvy byla vymezena do uzavření nové kolektivní sxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxít. Proto se navrhuje výslovně stanovit, že kolektivní smlouva musí obsahovat údaj o nejzazší době její účinnosti.

Nově se navrhuje, u kolektivní smlxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx ode dne její účinnosti. To znamená, že kolektivní smlouva uzavřená na dobu neurčitou bude účinná minimálně dvanáct měsíců. Tento stabilizační prvek jx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx

xstanovení odstavce 2 s ohledem na jeho hmotně právní obsah se navrhuje převzít z § 6 odst. 2 zákona o kolektivním vyjednávání a zařadit jej do nového zákonxxx xxxxxx

x x xxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxnovit, že podniková kolektivní smlouva je neplatná v té části, která upravuje práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsaxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx z kolektivní smlouvy vyššího stupně.

K § 28:

Pro kolektivní smlouvu se navrhuje vyloučit ustanovení § 41a a 42a občanského zákoníku, která upravxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

(2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxči účastníku, který jej považoval za nezastřený.“

„§ 42a občanského zákoníku

Odporovatelnost

(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxk proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.

(2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učixxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxa zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxx xxxorovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.

xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.“.

K § 29:

Naxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxí. Povinnost k seznámení zaměstnanců s obsahem kolektivní smlouvy by měla být dána oběma smluvním stranám přímo v zákoníku práce. Dosud byla tato povinxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxděna úprava výběru fyzických osob a jednání účastníků před vznikem pracovního poměru, pracovního poměru, pracovní smlouvy a vzniku pracovního poměrxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxvědních důvodů, okamžitého zrušení pracovního poměru, společných ustanovení o rozvázání pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z pxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx a účast odborových organizací při rozvázání pracovního poměru, hromadného propouštění, ostatních případů skončení pracovního poměru, odstupnéhox xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx vychází v zásadě jednak z osvědčených principů, které jsou upraveny v dosavadním zákoníku práce, přebírána jsou harmonizovaná ustanovení s ohledem nx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx x povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, úpravu pracovního poměru na dobu určitou a hromadné propouštění.

V případě pracovního poměru na doxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxzí z principů úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 158/1982, o skončení pracovního poměru z podnětu zaměstnavatele, ze které vychází i dosavadní záxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxody spočívající v organizační povaze, důvody spočívající ve způsobilosti zaměstnance k plnění povinností vyplývajících z jeho pracovního závazku, xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx poměru tak, že všechny otázky, které se k této problematice vztahují, budou soustředěny v části týkající se pracovního poměru; to se týká úpravy rozvázxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxí pracovního poměru se napříště nenavrhuje stanovit důvod spočívající v rozvázání pracovního poměru pro porušení pracovní kázně. Institut kázně v zaxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx. Úprava kárných opatření byla v dosavadním zákoníku práce zrušena s účinností od 1. 2. 1991 zákonem č. 3/1991 xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxany zaměstnavatele, jež spočívají v neplnění pracovního závazku zaměstnancem tak, že půjde o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vzxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxx xxxx

x x xxx

xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxacovního poměru nebo před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vyžadovat od fyzické osoby, která se u něho uchází o zaměstxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xdajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů se tak ještě před vznikem pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele zamezuje nadbytečnéxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

x x xxx

xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxcovní místo, musí být fyzická osoba, která se uchází o konkrétní zaměstnání, zaměstnavatelem seznámena s právy a povinnostmi, které pro ni z tohoto práxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xvláštních právních předpisů ve vztahu k vykonávané práci.

K § 32:

Zaměstnavatel je povinen před uzavřením pracovní smlouvy zajistit, aby se fyzicxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh činností vykonávaných v pracovním poměru se pro praxi jeví účelné, aby se povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní lékařské prohlídky vztahovala xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx

x x xxx

xxxxxxx xxxxe i nadále předpokládá, že pracovní poměr bude zakládán především pracovní smlouvou mezi fyzickou osobou –zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Pokud zvxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxní lze sjednat pracovní smlouvu.

Liberální právní úprava nového zákoníku práce bude rovněž umožňovat, aby s vedoucím zaměstnancem (manažerem) mohlx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxtnanec zájem, aby na manažerském místě zaměstnanec pokračoval i v dalším období, bude moci dojít k prodloužení smlouvy.

U vedoucích organizačních slxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xodniků, vedoucích státních fondů, jestliže je v jejich čele individuální orgán, vedoucích příspěvkových organizací, vedoucích organizačních jednxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxm.

K § 34:

Navrhuje se do nové právní úpravy převzít dosavadní podstatné náležitosti pracovní smlouvy i její písemnou formu. V pracovní smlouvě zaxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxmé, že pracovní smlouva může obsahovat i více druhů práce.

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxinnost zaměstnavatele uzavřít pracovní smlouvu písemně není postižena sankcí neplatnosti. Zavedení sankce neplatnosti pracovní smlouvy v případě xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxlné pracoviště pro účely cestovních náhrad a místo výkonu práce, které se považuje za pravidelné pracoviště, bylo v pracovní smlouvě sjednáno v širším xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xísto či místa výkonu práce (jeho šíři) bez jakéhokoli omezení lze považovat za spravedlivé a vyvážené, aby zaměstnavatel vždy nesl náklady na vyšší než xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxdeném případě se nebude jednat o pracovní cestu a nebude k vyslání na takovou cestu třeba souhlasu zaměstnance, neboť k takovému výkonu práce se v pracovxx xxxxxxx xxxxxxxx

x x xxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx doby by měl v celém rozsahu sloužit k vzájemnému ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujícxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxže konat práci, protože v této době nedochází k výkonu práce. O dobu strávenou překážkami v práci by se proto měla zkušební doba vždy prodloužit. V zájmu pxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxx který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance a takto sjednaxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x x xxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx x x xxxxadě, že v tento den zaměstnanec do práce ve skutečnosti nenastoupil. Pokud však zaměstnanci nebrání v nástupu do práce překážka v práci, nebo do týdne nexxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx čili hledí se na ni, jako kdyby nebyla nikdy uzavřena.

K § 37:

V souladu se Směrnicí Rady 91/553/EHS, o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnance o základních právech a povinnostech, které pro něho vyplývají z uzavřeného pracovního poměru, nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměrxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xvedených ve směrnici 91/553/EHS bývá sjednána již v pracovní smlouvě, považuje se uvedení údajů požadovaných směrnicí v písemné pracovní smlouvě za sxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxnách v právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru.

Zaměstnavatel je dále povinen seznámit zaměstnance s pracovním řádem a s právními a xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxůtách zprávy o nových pracovních poměrech.

K § 38:

V tomto ustanovení se uvádějí základní právní povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele vyplývaxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xx xxxx x xxměstnanec je povinen konat osobně práce podle pokynů zaměstnavatele v rozvržené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovníhx xxxxxxx

x x xxx

xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx

Přitom maximální celková doba trvání jednoho nebo více na sebe navazujících pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž účastníky může činit nejvýše xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo pracovního poměru. To neplatí pro případy, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví uzavření pracovního pomxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxu překážek v práci na straně zaměstnance (např. při dlouhodobé nemoci, při mateřské a rodičovské dovolené). Vyloučení výše uvedeného omezení z vážnýcx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxou-li tyto důvody vymezeny v dohodě zaměstnavatele uzavřené s odborovou organizací. Jestliže u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, lze tuxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xrčitou je zákonem konstruována , podle níž byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou, pokud zaměstnanec kvalifikovaným způsobem projxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xvouměsíční prekluzívní lhůta pro uplatnění soudního návrhu na určení, zda byly splněny zákonem stanovené podmínky pro sjednání pracovního poměru na xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxecký výkon chráněný podle zvláštního zákona).

K § 40:

Smluvnímu principu vzniku pracovněprávního vztahu odpovídá i princip, podle něhož změnu obxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx pracovní smlouva sjednána písemně. Výjimky z tohoto principu jsou stanoveny v § 41.

K § 41:

Navržená úprava převedení zaměstnance na jinou práci vxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxst zaměstnance převést na jinou práci na základě svého jednostranného opatření. Jde o případy, je-li toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi. Těmito převedeními se naplňuje akt orgánu veřejné moci a zaměstnavatel xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx významu.

Zákon rovněž taxativně vymezuje výjimečné případy, kdy zaměstnavatel může na základě své úvahy a jednostranného rozhodnutí zaměstnance pxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Převedení zaměstnance podle § 41 odst. 5 v případě prostoje nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy je podmíněno souhlasex xxxxxxxxxxxx

x x xx x x xxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen tehdy, jestliže s tím zaměstnanec souhlasí. Může se tak stát i konkludentně xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxacovní cestu vyslal. Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavatelixx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxci organizoval, řídil a kontroloval.

V případě přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa ukládá zaměstnanci pracovní úkoly, jeho práci orxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxen.

K § 44 až 47:

Návrh zákona předpokládá, že převedení či přeložení zaměstnance je mimořádným dočasným opatřením, a proto, odpadnou-li důvody prx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxech, kdy zaměstnanec sám žádá o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, je zaměstnavatel povinen mu to umožnitx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxouvě, je zaměstnavatel povinen předem projednat toto opatření s odborovou organizací.

Návrat do práce ve vyjmenovaných případech se navrhuje řešit xxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx

x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxivně technického uspořádání, se v zásadě přebírá úprava dosavadního zákoníku práce, která odpovídá mezinárodně uznávaným standardům.

V tomto ustaxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxčení pracovního poměru. Pracovní poměr lze skončit dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době, což platí i pro pracovní poměr vxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxadu práce.

K § 49:

Pracovní poměr může skončit dohodou účastníků. Vzhledem k závažnosti tohoto právního úkonu se nově navrhuje, aby dohoda byla uzaxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xyhotovení dohody vydává zaměstnavatel zaměstnanci.

x x xxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí důvod musí být jednoznačně skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným výpovědním důvodem a nemůže být dodatečně měněn.

Výpověď, kterx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx

x § 51:

Výpovědní doba činí dva měsíce, je stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele, není-li sjednána mezi účastníky pracovního poměru výpovědní doba xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx, že podle čl. 4 odst. 4 Evropské sociální charty je pro zaměstnance s více než patnácti roky praxe vzhledem k Chartě nepřiměřená dvouměsíční výpovědní dxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxovědní doba počíná až prvým dnem měsíce následujícího po doručení.

K § 52:

Výpovědní důvody jsou v návrhu zákona pro zaměstnavatele stanoveny kogexxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxzačních, ekonomických, technologických či technických okolnostech souvisejících s provozem zaměstnavatele.

Důvody uvedené v odstavci 1 písm. d) x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxený v odstavci 1 písm. d) je koncipován nově a je spojen s právem na výplatu odstupného (§ 67 odst. 1).

Důvody uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) spočívají v oxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x x xx x x xxx

xxxxx xxxxvědi je specifickou ochranou zaměstnanců v situacích, kdy skutečnost, že obdrží od zaměstnavatele výpověď, by byla pro ně nepřiměřeně tvrdá. Ochrana xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xchranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává.

K ustanovení § 54 písm. a) se uvádxx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxvajícími z přijatých závazků. Podle závěru Evropského výboru pro sociální práva k plnění čl. 8 odst. 2 Evropské sociální charty nelze přemístění zaměsxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxě rodičovské dovolené.

Přemístění zaměstnavatele nebo jeho části nemůže být proto výpovědním důvodem v případech, kdy se zaměstnavatel nebo jeho čáxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx

x x xxx

xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xaměstnancem zrušit okamžitě pracovní poměr, spočívají především v pravomocném odsouzení zaměstnance pro úmyslný trestný čin. To znamená, že musí jíx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxcovního procesu.

Dalším důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxsti s ním zvlášť hrubým způsobem.

K § 56:

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr tehdy, jestliže nemůže dále konat práci bez vážného ohrožxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxbo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí pravidelného termínu splatnosti.

V případě okamžitého zrušení pxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x x xxx

xxxxxxxx xxx xxx xxxxx výslovně stanovil, že zaměstnavatel nemůže učinit jednostranný právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru pro porušení povinností stanovxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxnském pojištění (tisk 1005).

K § 58 a § 59:

V těchto ustanoveních zákona se navrhuje stanovit lhůty, v nichž zaměstnavatel nebo zaměstnanec mohou, pxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

x x xxx

xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxdi se navrhuje stanovit, že i při okamžitém zrušení pracovního poměru musí být důvod jednoznačně skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jixxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx

x x xxx

xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xrojednat s odborovou organizací. Odborová organizace má právo vyslovit své stanovisko ke všem výpovědím ze strany zaměstnavatele i k okamžitým zrušexxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx svého funkčního období a v době jednoho roku po skončení tohoto funkčního období chráněni tím, že odborová organizace dává k právnímu úkonu směřujícímx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxně písemně neodmítne udělit zaměstnavateli souhlas v době 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. Protože souhlas předchází vlastnímx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxlit, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné. Tuto neplatnost však v případném sporu musí vyslovit soud. Dá-li zxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxnec možnost domáhat se u soudu žalobou neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Soud pak posoudí všechny ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxlze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení platné.

K § 62 až § 64:

Návrh upravuje procedurálxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxené povinnosti zaměstnavatele pro rozvázání xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpůsobuje neplatnost výpovědí či dohod o skončení pracovního poměru, avšak nesplnění povinnosti doručit písemnou zprávu příslušnému úřadu práce má zx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

x x xx

xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxné doby pokračuje s vědomím zaměstnavatele v konání prací, změní se ze zákona - bez ohledu na vůli smluvních stran – pracovní poměr uzavřený na dobu určitxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx

x x xx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxkoníku práce.

K § 67 a § 68:

Již tradiční institut, jímž je odstupné při rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodu organizačnícx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxvu, který platil do 31. 5. 1994, než byl změněn zákonem č. 74/1994 Sb.

Zároveň se navrhuje stanovit, aby právo na odstupné příslušelo i v případě, kdy byl xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x

K § 69 až 72:

Úprava neplatného rozvázání pracovního poměru vychází z úpravy dosavadní, obsahuje však některá zpřesnění, a tím lépe odráží realitu xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx platu, kterou má zaměstnavatel zaměstnanci zaplatit, byla ze zákona snižována. Obdobně se upravuje možnost zaměstnavatele požadovat na zaměstnancx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nebo vzdání se tohoto místa se navrhuje koncipovat podobně, tak jako je tomu v úpravě podle dosavadního zákoníku práce s tím, že je upřesněno, kdo vedoucx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxcházejí z předpokladu existence potřeby výkonu pracovních činností menšího rozsahu, které vykazují znaky závislé práce, které proto nemají být vykoxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxížné vystačit pro výkon závislé práce výlučně s pracovním poměrem, který by pak musel být vnitřně rozlišován na pracovní poměr vykazující standardní zxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xákoně by činilo problémy, a to zejména v případech, kdy by se jednalo o výkon práce v malém rozsahu.

Existuje možnost na úpravu těchto vztahů malého rozsxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xejeví s ohledem na v praxi zažitou dosavadní právní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jako správné.

Navrhuje se proto převzít i do novxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx x kalendářním roce. V ostatním se přejímá dosavadní úprava jen s dílčími upřesněními a bez nedůvodných omezení.

Vzhledem k tomu, že i do budoucna se předxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxy o pracích konaných mimo pracovní poměr nebudou vztahovat.

Podle čl. 28 Listiny základnxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx

x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xprava obecných ustanovení o pracovní době a době odpočinku, rozvržení pracovní doby, včetně rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxku mezi dvěma směnami, dnů pracovního klidu a nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce přesčas, noční práce, pracovní pohotovosti, společných ustanovxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxchranného sboru podniku.

Úpravu pracovní doby charakterizuje, že jde o řešení záležitostí, které podléhají harmonizačním vlivům práva Evropských xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxušena a nahrazena směrnicí 2003/88/ES ze dne 4. 11. 2003) o některých aspektech úpravy pracovní doby.

Další charakterizující okolností je, že se navxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxky od obecné úpravy pracovní doby promítnout na základě zmocnění v prováděcím právním předpisu (nařízení vlády).

K § 78:

Definice týkající se pracxxxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx a jeho aplikací.

Definování pracovní doby v odstavci 1 písm. a) se navrhuje jako úplná transpozice čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/88/ES, o některých aspekxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxe, s výjimkou doby poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech.

Změna v definování směny [odstavec 1 písm. c)], spočívá v tom, že i kratší pracovní dobx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xxx xx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtnanců ve směnných pracovních režimech. Důvodem změny je potřeba upřesnit vymezení, co se rozumí dvousměnným, třísměnným a nepřetržitým pracovním rxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxem na vývoj judikatury Evropského soudního dvora týkající se pohotovosti na pracovišti, navrhuje se upravit jen pohotovost na jiném se zaměstnancem dxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxvrhuje, aby po omezený počet hodin xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x x xxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxočinku vymezen pojem týdne. Doplnění tohoto pojmu [odstavec 1 písm. j)] je vyvoláno potřebou při rozvrhování pracovní doby (rovnoměrně nebo nerovnomxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxkační problémy.

Z důvodu zvýšené potřeby práce, např. v době podávání oběda, dochází u některých zaměstnavatelů k tomu, že dvě skupiny zaměstnanců z rxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxoblémem však zůstává posouzení toho, zda se jedná o jednosměnný nebo vícesměnný pracovní režim, v návaznosti na definování směny [§ 78 odst. 1 písm. c)]x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx

x x xxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xavrhuje zachovat diferenciaci stanovené týdenní pracovní doby v závislosti na pracovním režimu zaměstnance.

Oproti úpravě § 83a odst. 2 písm. d) dosxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxt, což je v souladu s používaným pojmem mladistvého zaměstnance (§ 245 odst. 2). Další zpřesnění úpravy spočívá v tom, že podle čl. 8 směrnice Rady 94/33/xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxx xx xomu v úpravě dosavadního zákoníku práce (§ 83a odst. 4), navrhuje se, aby i při novém přístupu vycházejícím ze zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ bylx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxa podle navržených ustanovení § 79 je vymezena jako stanovená týdenní pracovní doba. Vymezení stanovené týdenní pracovní doby je významné pro aplikačxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx

x x xxx

xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxo je tomu v úpravě dosavadního zákoníku práce, má i napříště příslušet při kratší pracovní době mzda odpovídající kratší pracovní době.

K § 81 až 83:

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxo úkolů, účelná organizace práce,vytvoření dobrých pracovních podmínek včetně zajištění bezpečnosti práce. Pro zaměstnance je rozvržení pracovní xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xracovní doby, obdobně jako je tomu v dosavadní úpravě zákoníku práce, se navrhuje, aby délka směny při rovnoměrném rozvržení nepřesáhla 9 hodin a při nexxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxmezit týdny po sobě jdoucími.

Podle úpravy dosavadního zákoníku práce je vyrovnávací období spojeno s 12 kalendářními měsíci po sobě jdoucími. Docháxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxlikační problémy. Skutečností je, že kalendářní rok není plně totožný s 52 týdny, neboť může xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí v týdnech, čímž bude zajištěna přímá návaznost stanovené týdenní pracovní doby na průměrnou délku rozvržené týdenní pracovní doby ve vyrovnávacím oxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx

x x xxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxovat písemný rozvrh pracovní doby navazuje na ustanovení § 13 odst. 3. Stanovení této povinnosti sleduje ochranu oprávněných zájmů zaměstnance, ale i xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxrh je vypracován na celé období, na které je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena.

K § 85:

Oproti dosavadní úpravě dochází v návrhu ke zpřesnění v tox xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx navrhuje zpřesnit formy pružné pracovní doby. I nadále se předpokládá, že pružná pracovní doba se bude uskutečňovat jako denní, týdenní, popřípadě čtxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xtanovených podmínek i vnitřní předpis.

K § 86 a § 87:

Dosavadní právní úprava zákoníku práce neobsahuje na úseku pracovní doby institut, který by zaxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx. Dosud je možné k tomuto účelu použít jen úpravu tzv. částečné nezaměstnanosti podle § 130 odst. 2 dosavadního zákoníku práce, podle které je možné za stxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xřestože se úprava tzv. částečné nezaměstnanosti v § 209 zachová a umožňuje se, aby ji využívali i zaměstnavatelé, u kterých nepůsobí odborová organizaxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxím období zaměstnavateli umožnit, aby zaměstnanci v pracovním poměru přiděloval práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jeho potřebě, ale zxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxné sjednat jak u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace, tak u zaměstnavatele, kde odborová organizace působí. Podmínky úpravy kontx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxo, že vyrovnávací období pro maximální délku týdenní pracovní doby je nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích; pouze kolektivní smlouvou je možné sjednat totx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx

x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx může podle konkrétní situace volit období libovolně kratší. Také pro zvolené kratší období platí, že zaměstnavatel vypořádá účet pracovní doby a účet xxxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxidenci jak pokud jde o účet pracovní doby, tak i na účtu mzdy, která je zaměstnanci jako stálá mzda zaměstnavatelem vyplácena.

Rozdíly, které xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxak potřebné, aby zaměstnavatel dopředu získal předchozí souhlas s kontem pracovní doby od dotčených zaměstnanců. Bude tomu tak proto, že nebude muset xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

x x xx x x xxx

xxxxxuje se upravit přestávku v práci na jídlo a oddech a právní důsledky bezpečnostní přestávky ve vztahu ke stanovené týdenní pracovní době společně.

Na rxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx, kdy však nedošlo k přerušení práce, se započítává do pracovní doby, tudíž za tuto dobu přísluší mzda nebo plat.

Podobný účel, tedy zpřesnění, které je xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx

xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx možnost dělení přestávky v práci na jídlo a oddech do několika částí s tím, že délka části nemůže být kratší než 15 minut.

K § 90 až 92:

Úprava nepřetržixxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, včetně poskytnutých odpovídajících náhradních dob odpočinku při jeho zkrácení. Dále se navrxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxava organicky navazuje na § 91, který má upravit výkon práce ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu a ve svátek. Zaměstnancům, kteří v těchto dnech praxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxacují v nočních směnách, právo na celou dobu odpočinku v týdnu nebo ve svátek, navrhuje se převzít úpravu, která je součástí prováděcího právního předpxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxm právní úpravy je vymezit, kdy začíná den pracovního klidu u zaměstnanců pracujících v nočních směnách.

Jestliže u zaměstnavatele, u kterého pracujx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x tohoto zaměstnance bude začínat nikoli hodinou, kdy končí jeho směna, ale hodinou odpovídající nástupu té směny, která v daném týdnu nastupuje podle rxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx charakter.

K § 93:

Práce přesčas je svým charakterem výjimečná, navrhuje se zachovat možnost jejího nařizování zaměstnavatelem na 150 hodin v kalxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx x xxx xx xxxx jdoucích zůstává zachován.

K § 94:

Harmonizovanou úpravu noční práce, která odráží požadavky xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx, která má být uvedena v § 78 odst. 1 písm. k).

K § 95:

Úprava pracovní pohotovosti navazuje na její definici v § 78 odst. 1 písm. h). Navržené změny reaguxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxy, vyplývá, že jakákoli přítomnost zaměstnance na pracovišti, kterou na něm zaměstnavatel požaduje je pracovní dobou.

K § 96 až 99:

Hlava VIII částx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxci na úseku pracovní doby, odpracované doby v době pracovní pohotovosti, úpravu překážek v práci a zjišťování práce přesčas při uplatnění pružného rozxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxu pracovní doby.

K § 100 a § 394 bod 15:

Dosavadní úpravu zvláštností pro vyjmenované zaměstnance v dopravě obsaženou dosud v zákoně č. 475/2001 Sb., x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxje stanovit na základě zákonného zmocnění v prováděcím právním předpisu (nařízení vlády), které by mělo upravovat předmětnou problematiku.

Na pracxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxu některých zaměstnanců v dopravě podle zákona č. 475/2001 Sb.).

Vzhledem k tomu, že zaměstnanci – členové jednotky hasičského záchranného sboru podxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xozvržení pracovní doby, byly umožněny odchylky v úpravě pracovní doby a doby odpočinku, jakož i v délce směny, která nepřesáhne 16 hodin. V souvislosti x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xákladě zákonného zmocnění v prováděcím právním předpisu (nařízení vlády).

Podle xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx

Navržená úprava vychází z požadavků transpozice práva Evropských společenství prováděné postupně v posledních letech. Podle článku 118a Smlouvy o xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxi Evropských společenství. Byla přijata rámcová směrnice 89/391/EHS ze dne 12. 6. 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxrhu zákoníku práce byla transponována směrnice 89/654/EHS x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxh na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xrátce po porodu nebo kojících dítě.

Dále byla do navržené úpravy zapracována směrnice 94/33/EHS ze dne 22. 6. 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Do tohoto návrxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxová směrnice, která stanoví základní zásady pro vytvoření systému ochrany života, zdraví a bezpečnosti práce zaměstnanců, byla vypracována s cílem zxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxné úrovni a umožňovaly vznik konkurence na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Návrh převzal dosavadní úpravu základních práv a povinností zxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xchrany zdraví při práci, a pouze tam, kde to bylo nutné, ji zpřesnil.

Cílem navrhované právní úpravy je řešit základní povinnosti zaměstnavatele při zxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxdem na prevenci rizik na pracovišti.

Navrhovaná právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude ve svém souhrnu plně harmonizována s právem xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx životy a zdraví zaměstnanců, která souvisí s výkonem práce. Povinností zaměstnavatele je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí podmínky zaměstnanců více zaměstnavatelů pracujících společně na jednom pracovišti a všech fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele zdržxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx xx xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxosti zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Většina zde stanovených povinností je převzata z úpravy dosavadního zákoníku prxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxců nebo jejich nepříznivého zdravotního stavu, z nedostatečného poučení a informování zaměstnanců, či z nedostatečného plnění povinností zaměstnaxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxé právní úpravy zapracování požadavků článku 5 a článku 6 rámcové směrnice 89/391/EHS, o zavádění xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxik a všeobecné zásady pro zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí.

Uvedená ustanovení obsahují také povinnosti vůči zaměstnancům, zxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxnancům.

Nově se v § 103 odst. 1 písm. e) navrhuje v návaznosti na čl. 21 úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 155/1981, o bezpečnosti a zdraví pracovnxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx se zaměstnanec v zájmu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podrobí pracovnělékařské prohlídce, nesmí to být vůči němu spojeno se žádnou zxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxsticích a dezinfekčních prostředků v souladu s příslušnou směrnicí Evropských společenství. S ohledem na skutečnost, že i předcházející právní úpraxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání, a to obdobným způsobem jako v § 133c dosavadního zákoníku práce.

K § 106:

Ustanovení upravuje prxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxáce.

K § 107:

Navrhuje se upravit další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxu vyvolány skutečností, že řešená problematika má vztah k technické a zdravotní bezpečnosti a s ohledem na evropskou legislativu podléhá častým změnáxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxosti a ochrany zdraví při práci a zejména další povinnosti zaměstnavatelů v této oblasti a práva a povinnosti zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxEHS.

K části šesté – Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu (§ 109 až 148):

Podle čl. 28 Listixx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx

x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxrava obecných ustanovení o mzdě, platu, odměnách z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ustanovení specifických pro mzdu, plat, odměnu z dohox x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxujících se k podmínkám splatnosti a výplaty mzdy, platu, odměn z dohod o pracích konaných xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxn za práci v pracovněprávních vztazích jsou upraveny v dosavadním zákoníku práce, kterým se vymezuje podstata mzdy (platu) jako odměny zaměstnance v pxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxu odměn za práci zvláštními právními předpisy pro dvě základní skupiny zaměstnanců, jejichž podmínky odměňování jsou odlišné. Těmito právními předpxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Odměňování za práce konané xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xalší podmínky týkající se procesu odměňování, například informování o mzdách, projednávání mezd odbory a jejich kontrolní působnosti, o právu na úprxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxích zaměstnanců při poskytování mezd, o mzdě domáckých zaměstnanců, o mzdě při školení a studiu a při vyslání zaměstnanců na území jiného členského stáxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xa osoby, na které se nevztahují uvedené speciální zákony o odměňování. Na proces odměňování se však vztahují i ostatní ustanovení dosavadního zákoníkx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx a o průměrném výdělku zajišťuje nad rámec stanovený dosavadním zákoníkem práce zvýšenou ochranu zaměstnanců ve mzdové oblasti proti mzdám nepřiměřexx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxek, v noci, a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, mzdu za výkon jiné práce a při vadné práci, podmínky pro poskytování mzdy v nepeněžní foxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku naplňuje v oblasti právní rxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx

xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxanizacích a orgánech se pro vymezený okruh zaměstnanců odměňovaných z veřejných rozpočtů (resp. z jiných veřejných zdrojů) stanoví jednotlivé složkx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx nepodnikatelské sféře se prostřednictvím tohoto právního předpisu zajišťuje rozdělování prostředků jednotlivým zaměstnancům, stimulace a xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxy pracovněprávních vztahů, zejména pracovního poměru, jako nejdůležitějšího pracovněprávního vztahu, vyplývá, že odměňování zaměstnanců je jednxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx soustředění všech ustanovení, jejichž předmětem je odměňování za práci do jednoho zákona, a to při zachování všech jeho funkcí. Nejedná se xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

x xxxxx x x§ 109 až 112) se navrhuje stanovit společné jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců, kterými jsou ochrana proti mzdám (platům) nxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxkatelské sféře – mzdy, pro zaměstnance v tzv. nepodnikatelské sféře (ve veřejných službách a správě) – platy a pro zaměstnance všech zaměstnavatelů, kxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x zaručené mzdě. Nejpodstatnější změnou proti dosavadní právní úpravě je postavení odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr na roveň mzdě a xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxdnoty). V hlavě II (§ 113 až 121) se navrhuje specifická úprava pro ochranu zaměstnanců ve mzdové oblasti v tzv. podnikatelské sféře, jejímž předmětem jx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xracovním prostředí a v sobotu a v neděli), při poskytování mzdy v naturální formě a při uplatnění konta pracovní doby. Úprava v této hlavě je sestavena taxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxzování zájmů fyzických osob, které jsou v pracovněprávních vztazích v nevýhodném postavení. Cílem uvedené úpravy je rovněž vytvoření dostatečného pxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxx (§ 122 až 135) se navrhuje komplexně stanovit postup při určování platu zaměstnancům ve veřejných službách a správě, včetně působnosti zaměstnavatelx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x navrhované změny proti současnému stavu spočívají v nahrazení strnulého vymezení výše sazeb některých platových plnění absolutními částkami a v přexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxa o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce). Navržená právní úprava je shodná s úpravou v dosavadním zákoníku práce. Smluvní volnost se však navrhxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx

x xxxxx x xx xxxx x xxxx xxxx xxxt při výkonu jiné práce, v hlavě VI (§ 138) – odměna za pracovní pohotovost, v hlavě VII (§ 139 až 142) – společná ustanovení pro mzdu a plat, která se týkají jxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxxx xx xxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

x x xxxx

V prvním odstavci se stanoví základní právo zaměstnance na plnění za vykonanou práci s odkazem na další ustanovení nového zákoníku práce nebo na další xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxosti s pracovním poměrem, která odměnou za práci nejsou (například náhrady mzdy nebo platu). V odstavcích 2 a 3 se navrhuje charakterizovat zásadní odlxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xráci poskytují plat. Okruh těchto zaměstnavatelů, kterými jsou stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, ve které výše pxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx, ačkoliv jsou v pracovním poměru k subjektu, který na platy svých zaměstnanců čerpá veřejné zdroje. Jde o zaměstnance České republiky, kteří jsou občaxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xro pracovněprávní vztahy s mezinárodním prvkem stanoví § 16 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, kolizní pravidla tak, xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxích sil), směrodatný , tj. právo místa výkonu práce. V těch případech, kdy v uvedených pracovněprávních vztazích dojde k volbě práva Čexxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx místních pracovních sil možnost sjednat mzdu s přihlédnutím k místním podmínkám (například k obvyklé výši mzdy za požadovanou práci), popřípadě mzdu xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxdy, zápočet praxe, poskytování všech složek platu upravených zákonem, na které zaměstnanci vznikne právo). Tato právní úprava sleduje zjednodušení xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxe mzdu a plat poskytovat. Tím se doplňuje základní vymezení mzdy a platu jako plnění poskytovaná za práci. Mimo bližší charakteristiky mezd a platů má toxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxislost s vykonávanou prací) mohou vést k poškozování (diskriminaci) některých zaměstnanců.

Odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (oxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

Směrnice 75/117/EHS, o sblížení zákonů členských států týkající se uplatnění zásady stejné odměny pro muže i ženy, ukládá členským státům přijmout do xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxy. Proto se navrhuje stanovit v odstavci 1 uvedenou zásadu spolu s pravidly pro posuzování hodnoty prací uvedenými v odstavcích 2 až 5. Aplikace zásady sxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejnou odměnu pouze v rámci svého zaměstnavatele.

K § 111 a § 112:

Ochranu zaměstnanců před poskytováním nxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx změnami proti současnému stavu:

-Zdůrazňuje se ochrana práv zaměstnance na mzdu nebo plat podle zákoníku práce a právních předpisů vydaných k jeho prxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxbo jeho právo vyplývá z písemného oznámení zaměstnavatele. Nově se souhrn těchto práv navrhuje označit termínem zaručená xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

-Institut minimálních mzdových tarifů se navrhuje nahradit posloupností sazeb nejnižších úrovní zaxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxt v poměru 2,5 : 1 s lineárním nárůstem po sobě jdoucích sazeb.)

-Sazby nejnižších úrovní zaručených mezd se navrhuje ve smyslu úmluvy Mezinárodní orgaxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx pouze tam, „kde neexistuje účinný systém pro stanovení mezd kolektivními smlouvami nebo jinak“ (čl. 1 úmluvy). Navrhuje se proto uplatnit systém nejnxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxmo do zákoníku práce se navrhuje uvést zmocnění pro vládu ke stanovení sazeb minimální mzdy a sazeb nejnižší úrovně zaručené mzdy diferencovaných podlx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxidního důchodu) a sazeb nejnižší úrovně zaručené mzdy diferencovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce.

-Zpřesňuje se způsob doxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxch nebo měsíčních sazeb) nutno projednat nebo stanovit předem (v ostatních případech se uplatní doplácení do hodinových sazeb).

-Při stanovení minixxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxlatku za práci ve ztíženém prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek od mzdy (platu) zaměstnance pro účely jejího porovnání s minimální mzdou a nejnixxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x v neděli, který se podle navržené úpravy má stát nárokovou složkou mzdy (nárokovou složkou platu je již podle současné právní úpravy).

K § 113:

V odsxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx smlouvě, stanovení mzdy vnitřním předpisem nebo určení mzdovým výměrem. Jedná se o formy, které umožňovala i dosavadní právní úprava, avšak navrhovaxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx právní úpravě nemění a ponechává se orgánu, který statutární orgán do funkce ustanovil. Stejně jako dosud se navržená úprava vztahuje na zaměstnance, xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdseda představenstva akciové společností, jednatel společností s ručením omezeným). Mzdu zaměstnance, který je statutárním orgánem, může určit i jxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxelo výkonu práce, a to ať se jedná o výkon prací na začátku pracovního poměru nebo o změny výkonu prací v jeho průběhu.

Nově se upravuje v odstavci 4 vydáváxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxstupu do práce nebo v den, kdy nabývají účinnosti příslušné změny, o způsobu odměňování (forma mzdy, ukazatele, podle nichž je zaměstnanci poskytovánx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxx výplaty mzdy.

K § 114:

V úpravě mzdy a náhradního volna za práci přesčas se stejně jako v dosavadní právní úpravě navrhuje stanovit právo na příplatex x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxlna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku s tím, že jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx x xřípadné práci přesčas, kterou připouštěla současná právní úprava, se nově nenavrhuje, protože její uplatňování bylo spojeno se značnými obtížemi. Nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx x průměrného výdělku, což zákon nevylučoval, a tím se prakticky připouštělo porušování čl. 6 úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1/1919, omezující xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxnit méně než obvyklá sazba zvýšená o jednu čtvrtinu. Současná ani navrhovaná úprava mzdy za práci přesčas nevylučuje poskytování mzdy za předpokládanxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xa základě práva na placené volno v době veřejných svátků obsažené v čl. 2 odst. 2 Evropské sociální charty Rady Evropy (č. 14/2000 Sb. m. s.) se navrhuje stxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xe zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, poskytne se zaměstnanci příplatek za práci ve svátek místo náhradního volna. Příplatek se navrhuje v minimxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxsluší v rozsahu práce konané ve svátek. Navrhuje se upravit právo na náhradu mzdy za období čerpání náhradního volna za práci ve svátek a dále na náhradu mxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxradu mzdy za svátek při neomluveném zmeškání směny předcházející nebo následující po svátku (§ 6 odst. 3 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovnx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xůsledně úpravu obsaženou v právu Evropských společenství a ani Evropskou sociální chartou.

K § 116:

V návaznosti na doporučení Generální konferexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx výši 10 % průměrného výdělku. Vychází se z předpokladu, že xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxí práce.

K § 117:

Z praktických důvodů se navrhuje, aby ztížené pracovní prostředí i výši příplatku za práci v něm vymezila vláda nařízením; do tohotx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx se ještě práce podle platných předpisů připouští.

K § 118:

Zásah do osobního života zaměstnanců, který vyplývá z výkonu práce v sobotu a neděli, ktexx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xe tomu při práci v noci nebo při práci přesčas. Navrhuje se proto nově stanovit minimální úroveň mzdové za práci v sobotu a v neděli ve výši 10 % xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx zemích obvyklé pracovní volno připadá na jiné dny v týdnu než jsou sobota a neděle. Práce v tyto dny v takovém případě představuje pro zaměstnance obdobnx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx na sobotou a neděli. Návrh proto umožňuje zaměstnavatelům, kteří vysílají zaměstnance na práci do těchto zemí, poskytovat zaměstnancům k dosažené mzxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxx

x x xxxx

Účelem ustanovení o poskytování mzdy v naturální formě je ve smyslu úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 95/1949, o ochraně mzdy (č. 411/1991 Sb.) ocxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx návykových látek a před poskytováním mzdy v naturální formě, v rozporu s potřebami zaměstnance, místo mzdy v penězích.

Postup pro stanovení výše natuxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

x x xxxx

x xxxxxxxsti na navrhovanou úpravu konta pracovní doby se navrhuje také odlišný způsob poskytování mzdy. Navrhuje se, aby byla dána možnost poskytovat zaměstnxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxého výdělku zjišťovaného u zaměstnanců, u kterých se konta pracovní doby uplatňují. Stanovení nejnižší úrovně stálé mzdy nemá vliv na uplatňování ustxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xejich porovnání vykazovat na účtu mzdy zaměstnance.

K § 121:

Jestliže je souhrn práv po ukončení vyrovnávacího období na dosaženou mzdu vyšší než sxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xaměstnance za vyrovnávací období na dosaženou mzdu nižší než souhrn vyplacených stálých mezd, může zaměstnavatel srazit pouze tu část, která odpovídx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxacených mezd za vyrovnávací období způsobený jinými důvody, zaměstnavatel takto vzniklý rozdíl srazit nesmí.

K § 122:

Plat je peněžité plnění posxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx státního rozpočtu, z ostatních veřejných rozpočtů nebo z veřejného zdravotního pojištění). Navržená úprava platových poměrů uvedeného okruhu zaměxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnancům plat (tj. čerpat veřejné zdroje) v přesně vymezeném rozsahu, tzn. podle zákona (resp. podle prováděcího právního předpisu – nařízení vlády vydxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxostředků, z nichž jsou platy poskytovány, a z toho vyplývajícího způsobu právní úpravy platových poměrů, je kolektivní vyjednávání o platech (ale takx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxů stanoví právní předpisy. Určení platu jiným způsobem (např. individuálním sjednáním v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě) není dovoleno, stejně jxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xředpisy.

Návrh řeší i způsob určení platu vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky (stxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxk. Shodně se navrhuje postupovat i v případě zástupců, není-li pracovní místo statutárního orgánu zaměstnavatele nebo vedoucího organizační složky xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx všech věcech zaměstnavatele samostatně, rozhodovali o výši vlastních platů.

K § 123:

Platový tarif bude podle návrhu (stejně jako tomu bylo dosudx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx a namáhavosti vykonávané práce (zařazení do platové třídy) a na míře praktických zkušeností, kterých nabyl předchozím výkonem práce (zařazení do plaxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxkonává náročnější práce než jsou práce, jejichž výkon řídí, zařadí se do platové třídy odpovídající vykonávané práci, tj. shodně jako řadový zaměstnaxxxx

xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxh. V zájmu účelné diferenciace platových tarifů a k řádnému ocenění složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací se navrhuje zákonem rovněž stanovit xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xro jednotlivé platové třídy se stanoví minimální platové tarify, jako nepodkročitelná minima, která bude vláda povinna respektovat při stanovení stxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xe podle návrhu rovněž zmocněna stanovit způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli xx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx, kvalifikační předpoklady pro jednotlivé platové třídy a podmínky pro určení započitatelné praxe (pro účely zařazení do platového stupně), stejně jxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx praxe není účelné (např. u sportovců).

K § 124:

Příplatek za vedení se navrhuje koncipovat jako složku platu, kterou se oceňuje náročnost řídící prxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xaměstnanců a poskytne se i těm zaměstnancům, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, ale vedoucí zaměstnance dlouhodobě zastupují (dosud byla tato formx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxají se i čtyři řídící úrovně. Za zásadní změnu lze pokládat skutečnost, že sazby příplatků za vedení jsou navrženy ve formě podílu z nejvyššího platovéhx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxení k platovému tarifu, tj. zachování jeho reálné hodnoty i v případě zvýšení platových tarifů (současné sazby příplatků za vedení byly naposledy zvýšxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx x xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxí konkrétního vedoucího zaměstnance k náročnosti (složitosti, odpovědnosti a namáhavosti) práce, kterou vykonává (čím náročnější práce, tím vyšší xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxého ustanovení upravujícího příplatek za vedení nebude vyžadovat vydání prováděcího nařízení vlády a zaměstnavatelům bude dán poměrně široký prostxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx čtyřstupňovou škálu příplatků za vedení dále členili. Tím jsou vytvořeny předpoklady pro to, aby navržená právní úprava vyhovovala všem zaměstnavatxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx zaměstnanci zaměstnavatele (nepředstavují stupeň řízení), ale jsou podle organizačního řádu oprávněni organizovat a řídit práci dalších zaměstnaxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxi.

K § 125:

Příplatkem za noční práci se zaměstnancům kompenzují zhoršené pracovní podmínky i zásah do jejich osobního života. Poskytování tohoto xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxstnavatele tento nárok vyloučit nebo omezit. Navrhuje se proto stanovit výši příplatku podílem z průměrného výdělku (20 %) bez možnosti stanovenou výxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxího života, popř. života jejich rodin. Příplatek se stanoví pro zaměstnance ve veřejných službách a správě jako nárokový, neboť na rozdíl od zaměstnanxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxuje pro zaměstnance obdobný zásah do osobního života jako práce v sobotu a v neděli v České republice, kde připadají dny nepřetržitého odpočinku v týdnu xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx zaměstnancům k dosažené mzdě příplatek shodný s příplatkem za práci v sobotu a v neděli za práci v těchto dnech místo příplatku za práci v sobotu a v neděli xxxxxxxxx xx

x x xxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxé části platu, kterou výkonem práce přesčas dosáhne.

Příplatek za práci přesčas se navrhuje stanovit diferencovaně, přičemž práce přesčas konaná v dxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxdnou pro kalkulaci příplatku je průměrný výdělek stejně jako je tomu u ostatních tzv. režimových příplatků poskytovaných k platu.

Shodně jako je tomu x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxdnou. Protože u zaměstnanců ve veřejných službách a správě jsou měsíční platy jedinou přípustnou formou odměňování, navrhuje se, aby zaměstnancům nexxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo okruhu zaměstnanců již od roku 1992 a z důvodu jednoduchosti a všeobecné tohoto postupu se nenavrhuje změna.

K § 128:

Návrh zmocňuje vlxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxumí. Návrh rovněž svěřuje vládě, aby stanovila výši platové za práci ve ztíženém prostředí. Toto řešení je praktičtější s ohledem na skutexxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxeálné. Výši platové za práci ve ztíženém prostředí vláda stanoví v závislosti na míře ztěžujících vlivů působících na výkon práce.

K § 1xxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xteré jsou neoddělitelně spjaty s výkonem konkrétní práce nebo pracovního režimu. Stupeň zátěže a míra rizik bude vyjádřena ve čtyřech skupinách, ve ktxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx vyplývající z charakteru či režimu práce a výkonu práce za běžných podmínek.

Diferenciace míry rizik a ztěžujících vlivů stejně jako stanovení výše zxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxy vyplývající z výkonu práce v tomto specifickém pracovním režimu. Sazba stanovená podílem (%) z průměrného hodinového výdělku za každou rozdělenou sxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx

K § 131:

Osobní příplatek je koncipován jako nenároková složka platu, která oceňuje výkonnost a kvalitu práce zaměstnance v porovnání s ostatními xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxi zaměstnanci, pokud jde o její množství a kvalitu. Navržená výše osobního příplatku vytváří dostatečný prostor pro účelnou platovou diferenciaci v zxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxslosti na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, a který sehrává v platovém systému zaměstnanců ve veřejných službách a správě domxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxadě protichůdných návrhů jednotlivých připomínkových míst.

K § 132 a § 133:

V souladu s dosavadní právní úpravou se navrhuje převzít do nové právní xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xako tomu je v § 8a a § 9a zákona o platu.

K § 134:

Odměny se navrhují stanovit jako doplňková nenároková složka platu zaměstnanců ve veřejných službách x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxh výše.

K § 135:

Podle ustanovení o právu na placené volno v době veřejných svátků obsaženého v čl. 2 odst. 2 Evropské sociální charty Rady Evropy (č. 1xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxradní volno (plat se za dobu jeho čerpání nekrátí) nebo v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, na příplatek za práci ve svátek místo poxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx

x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xřípustnou formou odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě jsou měsíční platy, jejichž výše se nemění v závislosti na počtu pracovních dnx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxdl na jeho obvyklý pracovní den.

K § 136:

Návrh taxativně vymezuje složky platu zaměstnanců ve veřejných službách a správě a současně stanoví postux xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxi zápočtu doby praxe rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně (rozhodnutí o zápočtu doby jiné praxe), při stanovení výše některých nárokxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxtní výši platu jednotlivých zaměstnanců nelze odvodit přímo z předpisu, měl by být zaměstnanec při vzniku pracovního poměru informován o výši platu a jxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xoskytnout zaměstnanci písemný platový výměr, který by xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxx na úpravu vyplývající z § 122, se navrhuje stanovit, aby vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizačxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxil, nestanoví-li právní předpis jinak).

K § 137:

Informační systém o platech byl vytvořen zákonem č. 217/2000 Sb., kterým byl změněn zákon č. 1/199x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxtému a jejich strukturu stanoví v současné době nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního sysxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtního rozpočtu a Ministerstvu práce a sociálních věcí jako zpětná informace o výši a struktuře platů ve veřejných službách a správě.

Správcem systému xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xlatových předpisů. Výsledky rovněž zahrnuje do širšího statistického celku – Informačního systému o průměrných výdělcích. Návrh předpokládá zachoxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x podmínek pro jejich poskytování se navrhuje ponechat ve výlučné pravomoci zaměstnance a zaměstnavatele; omezení se však, na rozdíl od současné platnx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxrhuje stanovením povinnosti dodržovat zásadu stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty a poskytovat odměny z dohod o pracích konaných mimo xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xšak podmínky sjednány, navrhuje se přiměřeně uplatnit ustanovení o splatnosti a výplatě mzdy a platu.

K § 139:

Jako důvod pro poskytnutí doplatku kx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxna v pracovní smlouvě a za niž přísluší nižší mzda nebo plat, a to i bez souhlasu zaměstnance.

Zaměstnanci, kterému přísluší po jeho převedení na jinou pxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxx x xx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxt mzdu nebo plat do výše průměrného výdělku.

Tento způsob doplácení se navrhuje ve stanovených případech, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnance pxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxdných situací (§ 41 odst. 4 návrhu).

Obdobně se navrhuje přiznávání doplatku do výše průměrného výdělku za dobu převedení na jinou práci podle § 41 odstx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxěstnanec z uvedeného důvodu nebude odsouzen.

K § 140:

Pro všechny zaměstnance, kterým přísluší mzda nebo plat se navrhuje stanovit stejnou minimáxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxvní dny a dny pracovního klidu nebo podle místa jejího výkonu; předpokládá se, že její konkrétní výše bude sjednána nebo určena přímo u zaměstnavatele.

x x xxxx

xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx konaných mimo pracovní poměr), se navrhuje ohraničit na jedné straně okamžikem vykonání práce a vznikem práva na mzdu nebo na plat (popř. na odměnu z dohxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxstranění případného nejednotného postupu zaměstnavatelů se navrhuje výslovně stanovit, že mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednaxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxavec 2). V zájmu zamezení spekulací s prostředky na mzdy a zvýšení jistoty zaměstnanců při sjednávání jejich pravidelných plateb (úhrady nájmů, splátxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxektivní smlouvě; nebude-li tento termín sjednán, stanoví se zaměstnavatelům povinnost projednat jej s odborovou organizací (odstavec 3).

Stanovexx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxst. 2 úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 132/1970, o každoroční placené dovolené (č. 229/1998 Sb.). Navrhuje se zároveň umožnit poskytování přimxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx

x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x. 95/1949, o ochraně mzdy (č. 411/1991 Sb.) se rovněž navrhuje jednoznačně stanovit, v jaké lhůtě je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu px xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

x x xxx x x xxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxavatele, rovněž se navrhuje stanovit místo a dobu výplaty. Tato úprava vyplývá i z úmluvy o ochraně mzdy. Pro zjednodušení a zpřesnění procesu výplaty sx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxit zaměstnavateli povinnost vydat zaměstnanci doklad, ze kterého podstatné skutečnosti o vyplacené mzdě a platu vyplývají. Dále se navrhuje jednoznxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxostním způsobem, aby ani vztahy vyplývající z tohoto procesu nebyly na újmu zaměstnance ani zaměstnavatele.

Výplatu mzdy v cizí měně se navrhuje umožxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxení spekulací se dále stanoví náležitosti přepočtu cizí měny, ve které je mzda poskytována, na Kč.

x x xxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx se však zaměstnavatel se zaměstnancem, navrhuje se přiměřeně aplikovat ustanovení pro splatnost a výplatu mzdy a platu obsažená v § 141 a § 142 návrhu. Jxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxlatí zaměstnavatel zaměstnanci takovou odměnu v nejbližším výplatním termínu určeném pro mzdu nebo plat po splnění pracovního úkolu.

Není-li jiné dxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx je v zájmu zaměstnanců, aby tato peněžitá plnění byla vyplácena spolu se mzdou nebo platem.

K § 145 až 150 a § 327:

Úprava srážek z příjmu zaměstnance z xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

Je soustředěna na jednom místě a vychází z úpravy § 121 dosavadního zákoníku práce, § 12 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o pxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Zpřesněny byly rovněž vztahy ke zvláštním zákonům, a to k § 2xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxacovněprávního vztahu podle § 150 se navrhuje nově.

xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxínek, o kterých se zmiňuje čl. 28 Listiny základních práv a svobod. Z definování závislé práce vyplývá, že se tato práce uskutečňuje na náklady zaměstnxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx,

-poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který není státem, státním fondem, územním samosprávným celkem, příspěvkovou organxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školskou právnickou osobou zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx územním samosprávným celkem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona a

-společná ustanovení o cestovních náhradácx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xyjádřené v § 2 odst. 3, podle které má náklady spojené s výkonem práce nést zaměstnavatel. Pokud tedy při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním vznikxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

x x xxx xx xxxx

xxxxxují se druhy výdajů, za které se poskytují cestovní náhrady.

Protože cestovní náhrady poskytuje zaměstnavatel, svěřuje mu nová úprava i určování podxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxě. Počátek zahraniční pracovní cesty však určuje zaměstnavatel nejčastěji na území České republiky (např. bydliště či pravidelné pracoviště zaměstxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x x xxxx

Navrhuje se určit podmínky, za kterých lze poskytovat cestovní náhrady i zaměstnancům, kteří vykonávají pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxhuje se stanovit druhy náhrad, které je vždy zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout, pokud mu v souvislosti s pracovní cestou nebo s cestou mimo xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx, ke kterým se zaváže, avšak za cestovní náhrady se považují pouze ty, které jsou poskytnuty v souvislosti s případy uvedenými v § 152 písm. a) až f), např. xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx

x x xxx xx xxxx

x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx, se upravují podmínky pro náhradu jízdních výdajů, ať již použije zaměstnanec dopravní prostředek určený zaměstnavatelem, nebo jiný způsob úhrady u xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

x x xxx x x xxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxládá se zaměstnavateli povinnost hradit zaměstnanci nejdéle jednou za 4 týdny náhradu jízdních výdajů za cestu k návštěvě člena rodiny a zpět. Osoby, kxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx

x x xxxx

xxx xxxxxxxx xxxxínek cesty určuje zaměstnavatel i způsob ubytování. V souladu s těmito podmínkami je potom zaměstnavatel povinen uhradit výdaje za ubytování, které mx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxtel zaměstnanci výdaje za ubytování po celou dobu trvání cesty. Tato povinnost mu odpadá v době návštěvy člena rodiny zaměstnance; pokud si však zaměstxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxtovacím zařízení mnoho osobních věcí, je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci výdaje za ubytování i za tuto dobu. V případech, kdy se zaměstnanex xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxně, tedy i když výdaje za ubytování po tuto dobu musel zaměstnanec uhradit.

K § 163 a § 189:

Při cestách na území České republiky hradí zaměstnavatel zxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxoliv tedy veškerých výdajů na stravování). Stravné je proto stanoveno paušální částkou, která zakládá nárok zaměstnance v závislosti na délce cesty, xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xředpisem mění v závislosti na vývoji cen (§ 189). Konkrétní výši stravného, kterou bude zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat, sjedná nebo stanoví pxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx.

Pro případy, kdy je zaměstnanci poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, nikoliv tedy pouhého občerstvení, se umožňuje zamxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxého jídla. Horní hranice krácení stravného je stanovena tak, aby se mohl zaměstnanec během pracovní cesty občerstvit. Skutečnou míru krácení za poskyxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx zda poskytnuté jídlo hradil zaměstnavatel, ale skutečnost, že na ně zaměstnanec nepřispíval.

Při dodržení odděleného posuzování doby pracovní cesxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xdstranění této tvrdosti umožňuje zákoník práce dobu trvání pracovní cesty ve dvou kalendářních dnech sčítat.

Stravné se v zásadě poskytuje po celou dxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxavatel rozšiřovat na jiné případy, nemůže např. vázat poskytování stravného pouze na dobu výkonu práce.

K § 164:

Navrhovaná úprava zabezpečuje, axx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xa dopravu a úschovu nutných osobních a pracovních zavazadel, pracovních pomůcek a nářadí, za parkování vozidel, za telefonování, účastnické poplatkx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi tyto výdaje podle jeho prohlášení, může je však korigovat podle svých zkušeností o cenách věcí a služeb obvyklých v době a místě konání pracovní cesty.

x x xxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxeré vzniknou zaměstnanci přeloženému z tohoto důvodu do jiného místa výkonu práce. Tyto vyšší náklady hradí zaměstnavatel zaměstnanci ve stejném rozxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x souběh nároků na náhrady při vyslání tohoto zaměstnance na pracovní cestu mimo místo přeložení.

K § 166:

Úpravou se navrhuje stanovit druhy cestovxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx náhrady, například kapesné.

K § 167:

Pro odchylnou úpravu náhrady jízdních výdajů než stanovenou v § 157 až 160 není věcný ani právní důvod. Výjimkox xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx, aby pro případ, že z vážných důvodů (např. proto, že jej v určité zemi není možné získat) nepředloží zaměstnanec doklad, mohl zaměstnavatel poskytnoux xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x x xxx x x xxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxsahem do osobního života zaměstnance a jeho rodiny, proto se ukládá zaměstnavateli povinnost hradit zaměstnanci jízdní výdaje za cestu k návštěvě člexx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxtěvě rodiny. Z tohoto důvodu nestanoví zákoník práce žádné limity a ponechává termíny a četnost těchto návštěv plně na sjednání či stanovení před začátxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxob úhrady.

K § 169:

Pro odchylnou úpravu náhrady výdajů za ubytování při zahraniční pracovní cestě není věcný ani právní důvod, proto se poskytuje zx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxx x x xxxx

x x xxx x x xxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxměrně zatěžovala, a vyžadovala by jeho častou změnu, svěřuje se jeho úprava prováděcímu právnímu předpisu s tím, že se v § 189 stanoví rámec podmínek, ke xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxojů ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy – může být takto stanovená výše zahraničního stravného pro zaměstnavatele zejmxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxl zahraniční stravné nižší, ale stanoví dolní nárokovou hranici. Horní hranice pro případ, že je stanovená sazba zahraničního stravného vzhledem k poxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxo stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.

Zahraniční stravné má jednoznačně umožnit zaměstnanci, aby se mohl v zahraničí sxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxmulování stravného při více zahraničních cestách v jednom kalendářním dnu, protože pak také neplní zahraniční stravné svůj účel a zaměstnavateli neoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xá charakter snídaně, oběda nebo večeře, nikoliv tedy pouhého občerstvení, se umožňuje zaměstnavateli, aby podle délky cesty stravné krátil, přičemž xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxnanec mohl v zahraničí ještě alespoň občerstvit. Skutečnou míru krácení za poskytnuté jídlo však musí zaměstnavatel oznámit stanovenou formou předex xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxytuje po celou dobu trvání zahraniční pracovní cesty bez ohledu na způsob jakým je tato doba trávena. Výjimky z této zásady stanoví zákoník práce. Tyto vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxaniční pracovní cestu z důvodu šetření nákladů přerušovat v místě konání zahraniční pracovní cesty, jestliže o to zaměstnanec sám nepožádá.

K § 171x

x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxši a za podmínek stanovených v § 164 ve spojení s § 154.

K § 172:

Formu finančního zabezpečení zaměstnance, se kterým zaměstnavatel sjedná místo výkoxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxnací. Nárokově upravuje zákoník práce pouze náhradu výdajů zaměstnance spojených s cestou do místa výkonu práce v zahraničí a zpět.

K § 173 a § 174:

Zxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx pouze na základě právních předpisů. Proto je nutné, aby se pro tyto zaměstnavatele v některých případech zúžily meze pro rozhodování o výši náhrad a uprxxxxx xx x xxxxxxx x x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxx

x x xxxx

xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx u jednotlivých zaměstnavatelů či zaměstnanců byla z veřejných zdrojů hrazena rozdílná sazba základní náhrady za používání silničního motorového voxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxe pro všechny zaměstnavatele používání sazby základní náhrady stanovené zákoníkem práce a prováděcím právním předpisem.

K § 176:

Při poskytovánx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxň 5 hodin. Jinak se postupuje i u těchto zaměstnavatelů podle § 163 odst. 2, 4 a 5.

K § 177 a § 178:

Obecně platí zásada, že při uzavírání pracovního poměrx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxvinnosti. Totéž platí pro přeložení na žádost zaměstnance. Mohou však nastat případy, kdy na přijetí zaměstnance má zájem zaměstnavatel. Proto se umoxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx plnění, které nemusí být poskytováno v plném rozsahu jako při přeložení zaměstnance z provozních důvodů (§ 181) ani co do titulů ani co do výše. Součaxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxžné dávat do souvislosti s přijetím do pracovního poměru a vůči ostatním zaměstnancům by bylo těžko zdůvodnitelné. Současně se však umožňuje poskytovxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xodiny, nepočítá. U zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou, u nichž se rovněž nepočítá s přestěhováním celé rodiny do dočasného místa výkonu práxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx

xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxěhuje do obce místa výkonu práce, čímž zanikne možnost poskytování náhrad, umožňuje se mu poskytnout taxativně stanovené náhrady spojené se stěhovánxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x x xxxx

xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxů hrazena rozdílná výše zahraničního stravného, která v zásadě vychází z podmínek zahraničních pracovních cest, za kterých je konají jejich zaměstnaxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxch se předpokládá stravování v restauracích vyšších kvalitativních tříd. Proto se umožňuje těmto osobám zahraniční stravné přiměřeně zvýšit. Vylučxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxém se pro některé vedoucí organizačních složek státu stanoví zahraniční stravné jako násobek stravného stanoveného pro zaměstnance.

K § 180:

Při xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxropitné číšníkům, nosičům, vstupné do muzeí, na výstavy, drobné dárky pro spolupracovníky, rodinné příslušníky apod. Proto se umožňuje zaměstnavatxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xedy před případným krácením za poskytnuté jídlo.

K § 181:

Pro zaměstnance zaměstnavatelů, jejichž činnost je zcela nebo převážně hrazena ze státnxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxe o poměrně rozsáhlou úpravu pro úzkou skupinu zaměstnanců, která by neúměrně zatěžovala zákonnou úpravu a vyžadovala jeho častou změnu, proto se svěřxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx

x x 182:

Účelem paušalizace cestovních náhrad je dosáhnout zjednodušení jejich účtování a likvidování a zhospodárnit jejich poskytování. Paušalizacx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxvních náhrad. Paušalizace přichází v úvahu zejména u zaměstnanců, kteří většinou pravidelně cestují do stejných míst nebo v určitém okruhu různých míxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxek těchto zaměstnanců, které nesmí mít velké výkyvy. Pokud se tyto podmínky zásadním způsobem změní, musí se změnit i paušál. I u těchto náhrad platí, že xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxkytovat pouze ty cestovní náhrady, které nebyly do paušálu zahrnuty. Proto je stanovena pro sjednání nebo stanovení písemná forma. Podklady musí mít dxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xest nese zaměstnavatel, není zaměstnanec povinen vynakládat na příslušné výdaje svoje prostředky. Proto navrhovaná úprava ukládá zaměstnavateli pxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxlých neodkladných cest, ať již tuzemských nebo zahraničních.

Při zahraniční pracovní cestě se připouští poměrně široká možnost forem i měn, ve kterýxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx

Stanoví se pořádkové lhůty pro vyúčtování zálohy a způsob její likvidace. Umožňuje se i odlišná dohoda, která bude praktická zejména při zapůjčení plaxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxá za následek ztrátu práva. Zaměstnavatel však zmeškání lhůty bez vážných důvodů může posuzovat jako porušení povinností vyplývajících z pracovního xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx v případech, kdy nebyla poskytnuta záloha, bude velmi blízký postupu při vyúčtování zálohy, nebude však z povahy věci totožný. Např. místo kurzu vyhláxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx pracovní cestu.

K § 185, § 158 odst. 3 a § 164:

Navrhuje se upravit postup, kdy zaměstnanec nesplní svoji povinnost prokázat ve stanovených případecx xxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx příp. dalších okolností. Kromě případů stanovených v § 158odst. 3 a § 164nemá zaměstnavatel povinnost neprokázané výdaje uhradit.

K § 186:

Protožx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxytování nebo výši ovlivnit tak, aby měl zaměstnavatel možnost o dalším postupu rozhodnout. Např. na místě zaměstnanec zjistí, že není možné použít zamxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxtovní náhradu, např. změna bydliště zaměstnance, a tedy o zamezení bezdůvodnému obohacení nebo složitostem při účtování.

K § 187:

Taxativně stanxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxní cestovních náhrad zaměstnanci. U jiných osob, např. u druha, se žití v domácnosti se zaměstnancem vyžaduje. Domácnost se posuzuje podle § 115 občanxxxxx xxxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxnárodní smlouvy, byly zachovány alespoň práva, která zabezpečuje zákonná úprava. Protože pro zaměstnance v České republice nemůže být z povahy věci pxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx o vzájemné výměně zaměstnanců, pro kterého jde o zahraniční pracovní cestu.

K § 189:

Pro případy, kdy by konkrétní úprava neúměrně zatěžovala zákox x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxrými se mají řídit a další podklady, ze kterých mají vycházet, i termíny úprav.

K § 190:

Navrhovaná úprava zabezpečuje zaměstnanci promítnutí obecxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx x pro případy, kdy zaměstnavatel souhlasí s tím, aby zaměstnanec používal k výkonu práce vlastní nářadí, zařízení a předměty. V takovém případě tedy musx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxm právním předpise. Proto konkrétní úpravu musí podle konkrétních podmínek sjednat nebo stanovit zaměstnavatel.

xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxend v překážkách v práci na straně zaměstnance, který byl nastoupen již změnou dosavadního zákoníku práce, provedenou zákonem č. 3/1991 Sb., se navrhuxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxu.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele, s výjimkou změněné úpravy překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu tzv. částečné nezaměstnanxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxé byly v dosavadní úpravě řešeny na různých místech dosavadního zákoníku práce, popřípadě v jiných právních předpisech, se navrhuje soustředit v jednx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí o překážkách v práci na straně zaměstnance, překážky v práci na straně zaměstnavatele.

K § 191:

Ve vyjmenovaných případech zaměstnavatel omluví nxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxtnanci po tuto dobu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, s výjimkou prvého období dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény (§ 192 až 194). xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxjetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení“, neboť oba případy jsou současně kryty dočasnou pracovní neschopností zaměstnance. Dále se navrhuje xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho pojištění náleží zaměstnanci ošetřovné, tedy jednak rozšířit o ošetřování „jiného člena domácnosti“, jednak zpřesnit okruh dosavadních důvodů pxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxštního dětského zdravotnického zařízení, popř. jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož péči jinak dítě je.

K x xxx xx xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx že po určitou dobu od vzniku pracovní neschopnosti bude místo nemocenských dávek poskytovat zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu. Na rozdíl od součaxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxlnosti nebo rozhodnutí zaměstnavatele, aby náhrada mzdy nebo platu mohla být zaměstnancům poskytnuta ve vyšší částce, než je uvedeno v § 192 odst. 2, nixxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxů.

S ohledem na skutečnost, že náhradu mzdy nebo platu místo nemocenských dávek bude poskytovat zaměstnavatel, bude mít zaměstnavatel rovněž možnosx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xávažnost tohoto porušení.

Zaměstnavateli se přiznává oprávnění kontrolovat, zda zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovnx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Porušení této povinnosti ze strany zaměstnance nemá povahu porušení povinností vztahxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx nebo platu místo nemocenských dávek vycházejí z dosavadních předpisů a stanoví, v jakém termínu je zaměstnanec povinen předložit příslušné doklady pxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxch 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody. Za tím účelem a pro tento případ platí pro zaměstnancx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx

x x xxx xx xxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxdičovské dovolené po novele dosavadního zákoníku práce, provedené zákonem č. 155/2000 Sb., je plně slučitelná s právem Evropských společenství a nečxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx nadále pouze zaměstnankyni, která porodila dvě nebo více dětí a nikoli také zaměstnankyni osamělé. Obdobná změna se navrhuje v případě mateřské dovolxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx matka zemřela, přičemž omezení doby jejího poskytování se posouvá z dosavadních osmi měsíců na jeden rok věku dítěte. Z hlediska zařazení mateřské a roxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxná úprava v odstavci 1 a 3 vychází z dosavadního pojetí důležitých osobních překážek v práci z jiných důležitých důvodů týkajících se osoby zaměstnancex xxx xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx bude nahrazena dosavadní úprava obsažená v příloze nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

V druhém odxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něho vykonávají práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.

Další práva zaměstnanců xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxadní úpravy – náhrada mzdy nebo platu nesmí převýšit průměrný výdělek zaměstnance, čímž se zdůrazňuje účel této náhrady.

V odstavci 4 se navrhuje upraxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xčelem humanitární pomoci v zahraničí, a to obdobně jako tomu je podle § 21 odst. 3 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a něktexx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx

x x xxxx

xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxičního pojetí. Jde o 3 skupiny překážek, které jsou v následujících ustanoveních blíže charakterizovány. Rozdíl proti dosavadní právní úpravě spočíxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxt vůči právnické nebo fyzické osobě, pro níž byl zaměstnanec uvolněn, pokud není právním předpisem stanoveno jinak nebo není-li dohodnuto jinak. Navrxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxípady se rozumějí výkonem veřejné funkce. Nejde o vymezení věcného charakteru určité funkce, ale o způsob a formu, jakým byl zaměstnanec do funkce ustaxxxxxx

xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xaměstnance k výkonu veřejné funkce byl rozsah poskytnutého pracovního volna v kalendářním roce časově omezen. Jde o případy, kdy zaměstnanec vykonávx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxx xxxxxa k plnění občanských povinností je založena pro jednotlivé případy ve zvláštních právních předpisech a z nich mu vyplývá povinnost, jejímž nevykonánxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxnen absolvovat podle zdravotnických předpisů. Věcným rozsahem je navrhovaná úprava shodná s dosavadní právní úpravou.

K § 203:

Z důvodu legislatxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxyhláška č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu). V navrhované úpravě jsou rovněž soustředěny další případy jiných úkonů v obecném zájmu, kterx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxje poskytnout v případech, kdy tak vyplývá z mezinárodních smluvních dokumentů, jimiž je Česká republika vázána. Je tomu tak v souvislosti s výkonem čixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxuty (č. 108/2001 Sb. m. s.)] a k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu nejméně 5 pracovních dní v kalendářním roce, nebrání-li tomu xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

x xxxx xxxxxxxx xxkon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), nepočítá s neprofesionální vojenskou službou, nelze vyloučit případy, kxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxbo výjimečného vojenského cvičení. Navrhovaná úprava ukládá zaměstnavateli poskytnout pracovní volno k zajištění potřebných úkonů, včetně tzv. cexxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxohlubování kvalifikace. Jde o školení nebo o jiné formy přípravy k tomu, aby zaměstnanec mohl vykonávat práci, kterou má sjednánu v pracovní smlouvě. Jx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xyzickou osobu, která kvalifikační předpoklady (požadavky) nesplňuje, ačkoli jsou pro pracovní místo právním předpisem stanoveny, popř. zaměstnavxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxňuje, aby si chybějící kvalifikaci doplnil (vysloví s tím souhlas), nemůže to jít k tíži zaměstnance, z toho důvodu je zaměstnavatel povinen to posoudix xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxrhuje stanovit zaměstnanci povinnost, aby o pracovní volno předem požádal a překážku v práci prokázal. V případě neodkladné důležité osobní překážky x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxžce v práci předem, je však povinen tak učinit bez zbytečného průtahu po jejím vzniku.

Nově se navrhuje stanovit, že právnické a fyzické osoby jsou povixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxanovenu povinnost prokazovat existenci vyšetření nebo ošetření zaměstnance, případně délku trvání tohoto úkonu.

I do nové právní úpravy se navrhujx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxu absenci nebo se po skončení pracovního volna včas nevrátil do práce.

K § 207:

Úprava prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnosxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xově postavit na roveň překážce spočívající v přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy také překážku z důvodu živelní události.

x x xxx x x xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxtele než prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a tzv. částečnou nezaměstnanost, kdy zaměsxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxu).

Při nepřidělování práce z důvodu tzv. částečné nezaměstnanosti má příslušet zaměstnanci náhrada mzdy v rozsahu nejméně 60 % průměrného výdělku. xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxizací. U zaměstnavatelů, kde odborová organizace nepůsobí, není možné náhradu mzdy v nižší částce zaměstnancům vůbec poskytovat. Tento stav je vůči zxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxzhodl příslušný úřad práce ve správním řízení, aby nedocházelo k obcházení zákona a neodůvodněnému poškozování zaměstnanců. V případě kladného rozhxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxmo pravidelné pracoviště určuje zaměstnavatel, musí nést i náklady spojené se svým rozhodnutím, které znemožňuje zaměstnanci vykonávat v pracovní dxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxtnanec odměňován formou mzdy, která je závislá na jeho výkonu nebo např. na tržbách, a mzda by mu proto ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xradiční úpravě pracovněprávních vztahů, která musí mít nezastupitelné místo i v novém zákoníku práce.

Úprava dovolené obsahuje základní ustanovenxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxlené.

K § 211:

Navrhovaná úprava vyjmenovává jednotlivé druhy dovolené. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy je z tohoto výčtu vypuštěna další dovxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxje sjednání dalšího druhu dovolené, není vyloučeno, aby zaměstnavatel při zachování zásady rovnosti a zákazu diskriminace poskytoval i jiné druhy doxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx x není v rozporu s mezinárodněprávními dokumenty.

K § 213:

Délku dovolené se navrhuje i nadále upravovat v týdnech; z týdenní výměry vychází jak směrxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx (č. 229/1998 Sb.).

V souladu s požadavkem uvedené směrnice Evropských společenství se navrhuje ponechat délku základní výměry dovolené v rozsahu 4 txxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxncům těchto zaměstnavatelů xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxvených podmínek právo na 5 týdnů dovolené; další prodloužení dovolené těmto zaměstnancům však nebude možné. Zákon rovněž nepřipouští prodlužování dxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxavatelů, než těch, kteří jsou uvedeni v § 2 odst. 1 věta třetí, může být dovolená prodloužena bez jakéhokoliv omezení. Na rozdíl od dosavadní právní úpraxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům pracujícím u zaměstxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx respektovat úpravu rovného zacházení.

Úprava čerpání dovolené zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou podle dosavadního zákoníku pxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxa taková úprava příliš kazuistická a dopadala na všechny myslitelné případy. Proto se v zásadě přebírá dosavadní úprava výpočtu dovolené u zaměstnancx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxajících na 1 týden, se započtou všechny harmonogramem stanovené směny (pracovní dny).

Určení příslušného počtu pracovních dnů dovolené vyplyne ze vxxxxxx

                 xx
xxxx  x  xxxxxxxx   x     xx
                  xx 

xxxxxxxx

xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx

xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby,

pt = počet týdnů v období, na které byla pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,

pd = počet týdnů dovolxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxy, z něhož lze dovodit, že zaměstnavatel by měl při určování doby čerpání dovolené postupovat tak, aby nedocházelo ani ke zvýhodňování, ani ke znevýhodxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xdy by zaměstnavatel určoval zaměstnanci čerpání dovolené pouze v týdnech, kdy má podle harmonogramu směn odpracovat větší počet dnů, anebo pouze v týdxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx

x x xxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxít ji i do nové právní úpravy. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, která podmiňuje právo na dovolenou za odpracované dny odpracováním alespoň 22 dnů v pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxících na 1 kalendářní měsíc. Jde o úpravu, která ve svých důsledcích zajišťuje větší ochranu zaměstnanců.

K § 215:

Dodatkovou dovolenou se navrhujx xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxníků, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých xxxxxx x xxxxxxxxx

xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxavadních 22 na 21 dnů.

K § 216:

V souladu s dosavadní právní úpravou se ve společných ustanoveních o dovolené navrhuje stanovit, co se rozumí týdnem dxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxdě jakýchkoliv 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů (např. od úterý jednoho týdne do pondělí dalšího týdne). Úprava obsažená v odstavci 2 má dopady nejen xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxíštího kalendářního roku.

V souvislosti s dikcí odstavce 2 „bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru“ se uvádí, že tato podmínka je sxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xastoupil k výkonu práce prvním pracovním dnem po skončení předchozího pracovního poměru. Uvedená podmínka bude považována za splněnou i v případě, že xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxx nevznikly pochybnosti o tom, které doby se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, se navrhuje v souladu s dosavadní podzákonnou úpravou tyto oxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxěny podmínky vzniku práva na dovolenou, posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán na stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu praxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx

x x xxxx

xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxmá z dosavadní úpravy (§ 108 dosavadního zákoníku práce). Plán dovolených se navrhuje nahradit pojmem „rozvrh čerpání dovolené“. Rozvrh čerpání dovoxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxo přihlížet nejen k úkolům zaměstnavatele, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance, postavení zaměstnanců by se nemělo změnit. V souladu s hlavním cílem xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxerý vzniklo právo na dovolenou.

Zákon však upravuje jednu výjimku, kdy v určování doby čerpání dovolené nemá zaměstnavatel dominantní postavení; jexxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxeřské dovolené.

Postavení zaměstnavatele v souvislosti s čerpáním dovolené je limitováno také jeho povinností nahradit zaměstnanci náklady, kterx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxl nesmí určit čerpání dovolené v případech taxativně uvedených v § 217 odst. 4.

Zaměstnavatel má možnost určit zaměstnanci dovolenou i dříve, než zaměxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxho poměru) tyto podmínky splní. Protože, až na výjimky, dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, je na něm, zda určí dovolenou zaměstnanci dříve, nxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxtví.

Návrh taxativně vymezuje případy, kdy lze dovolenou, na kterou vzniklo právo v jednom kalendářním roce, převést do příštího kalendářního roku.

x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx pokud má na ně právo, přitom není z hlediska tohoto čerpání podstatné, zda se jedná o dovolenou za příslušný kalendářní rok nebo za předchozí kalendářní xxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxané dovolené nelze poskytnout, návrh stanoví, že pokud zaměstnavatel neurčil zaměstnanci dovolenou v kalendářním roce z důvodu dočasné pracovní nesxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx roku. Zákon připouští možnost, že 4 týdny dovolené nebudou vyčerpány nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Jde o případ, kdy zaměstnavatel xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxené určit po skončení rodičovské dovolené.

Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání 4 týdnů dovolené nejpozději do konce příštího kalendářního roku (s výxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxáva soudní cestou.

K § 219:

Navrhovaná úprava přejímá dosavadní právní úpravu případů, kdy dochází k přerušení dovolené. Další případy přerušení xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxené se přejímá z dosavadní právní úpravy. Protože dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, se stanovenými výjimkami, záleží na něm, zda zaměstnanxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxlené nezapočítává.

K § 220:

Právní úprava hromadného čerpání dovolené se v praxi osvědčila, a proto se navrhuje v podstatě ji převzít i do nové právnx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxá organizace nepůsobí, stanoví hromadné čerpání dovolené sám zaměstnavatel. Podmínka provozních důvodů však musí být splněna vždy. Nově se stanoví, xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xavrhuje se proto převzít ji v podstatě i do nové právní úpravy. Z návrhu však vyplývá, že zaměstnavatelé se na výši náhrady mzdy nebo platu, jakož i na tom, xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x dosavadního zaměstnavatele a pracovním poměrem u jiného zaměstnavatele nebyla doba, po kterou zaměstnancův pracovní poměr netrval, s výjimkou dobyx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxrhuje i nadále stanovit, že náhrada mzdy za 4 týdny nevyčerpané dovolené přichází v úvahu pouze v případě skončení pracovního poměru. Hlavním cílem takxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxatu za nevyčerpanou dovolenou přichází v úvahu pouze u té části nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny, pokud zaměstnanec nemohl tuto dovolenox xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xplynutím tohoto příštího kalendářního roku nárok na náhradu mzdy (platu) za nevyčerpanou dovolenou.

Pokud zaměstnanec dovolenou za příslušný kalexxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xrávo nevzniklo, (např. zaměstnanec ukončil v průběhu kalendářního roku pracovní poměr), je povinen vyplacenou náhradu mzdy nebo platu vrátit.

V souxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxhradu mzdy nebo platu poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

Nově se navrhuje (odstavec 1 a 5) stanovit v prxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxho výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.

K § 223:

Právní úprava krácení dovolené se v podstatě přejímá z dosavadní právní úpravy.

I nadále xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxzí ke krácení dovolené z důvodů tzv. neomluvené nepřítomnosti v práci. Při krácení dovolené z důvodu tzv. omluvené nepřítomnosti v práci, se na rozdíl ox xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxeškal více než 100 pracovních dnů a kdy dále nastává progresivnější krácení za každých dalších 21 zameškaných pracovních dnů. Dovolenou z důvodu tzv. oxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx upravit v souladu s dosavadní právní úpravou. Na rozdíl od povinnosti zaměstnavatele krátit dovolenou z důvodu tzv. omluvené nepřítomnosti v práci, nxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx

xxxxxdem k tomu, že právo na dovolenou je spjato s příslušným kalendářním rokem, navrhuje se rovněž stanovit, že dovolenou lze krátit pouze z důvodů, které vzxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx

xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxé podřadit pod úpravu pracovních podmínek, kterou předvídá čl. 28 Listiny základních práv a svobod.

Nedílnou součástí úpravy pracovněprávních vztxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xiberální pojetí bude umožňovat zaměstnavatelům, aby zaměstnancům přiznali péči ve větším rozsahu. Bude se tak moci stát na xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx zaměstnanců, odborný rozvoj zaměstnanců, stravování zaměstnanců a zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců.

K § 224 až 226:

V § 224 se jedxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx

x xxxxxx x x25 se v podstatě recipuje úprava obsažená v § 19 dosavadního zákoníku práce o spolurozhodování odborové organizace se zaměstnavatelem, který podle vyxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx ustanovení § 226 upravuje v zájmu péče o zaměstnance povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnou úschovu svršků a dalších osobních předmětů zaměstnxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xovinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnou úschovu dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět. Je tomu tax xxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx na budování hlídaných parkovišť. Náklady za jejich provozování by museli zaměstnavatelé nést.

K § 227 až 235:

V návrhu § 227 se podává demonstratixxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xvyšováním kvalifikace. Navrhovaná úprava respektuje úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 140/1974, o placeném studijním volnu (č. 491/1990 Sb.)x

x x xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxškolením nebo zaučením a zajistit zaškolení nebo zaučení zaměstnance.

V § 229 se navrhuje stanovit povinnost zaměstnavatele postarat se o zabezpečexx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxvit, aby odborná praxe byla považována za výkon práce, za který zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Návrh rovněž definuje, kdo se pro účely tohoto ustaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x x xxx xxxxx x x x xxxx xxxxvadního zákoníku práce. Zákon ukládá zaměstnanci prohlubovat si svoji kvalifikaci, přičemž účast zaměstnance na školení nebo studiu za účelem prohlxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxní úpravu, jde například o právní úpravu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle zákona č.563/2004 Sb., o právní úpravu odborné způsobiloxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xodle zákona č.96/2004 Sb.

V návrhu § 231 se upravuje, co se považuje za zvýšení kvalifikace zaměstnance. Vychází se z § 142b xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí v úvahu, jestliže to je podloženo potřebou zaměstnavatele. I návrh právní úpravy zvýšení kvalifikace, tak jako návrh právní úpravy prohlubování kvaxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxva zabezpečení při zvýšení kvalifikace v § 232 a § 233 je úpravou minimální. Stanoví minimální právo zaměstnance na pracovní volno s náhradou mzdy nebx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxečné zkoušky. Návrh rovněž stanoví, kdy v souvislosti se zvyšováním kvalifikace nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. Návrh předpokládá, xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xovněž umožní, aby byla zrušena právní úprava obsažená ve vyhlášce č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xe se zapracovávají některá zpřesnění. V souvislosti se zvyšováním kvalifikace se umožňuje uzavření kvalifikační dohody, jejíž součástí je zejména zxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xet.

V § 234 odst. 2 se navrhuje stanovit částku, která je rozhodující pro možnost uzavřít kvalifikační dohodu i na prohlubování kvalifikace. Podmínkox xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx s dosavadním právním stavem představuje navrhovaná úprava zpřísnění.

Ustanovení § 235 taxativně vyjmenovává doby, které se do doby setrvání zaměstxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x x xxxx

x x xxxx xxxxxx xx své místo stravování zaměstnanců. V podstatě se navrhuje vycházet z § 140 dosavadního zákoníku práce.

Podmínky pro zvýhodnění stravování zaměstnanxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxního zabezpečení. Zvláštní právní předpisy (vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách stáxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxe, zaměstnancům čerpajícím dovolenou a práce neschopným zaměstnancům.

Navrhovaná úprava zvláštních pracovních podmínek některýxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxk, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby, přestávky ke kojení, pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců) v zásadě recipuje § 148 až 168 xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xa xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx

x x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxvány ženy, těhotné ženy, kojící ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu.

K navržené úpravě § 238 odst. 1 se poznamenává:

Dosavadní úprava zákazx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxí zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odborné přípravě a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, zejména čl. 3 xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxší Československo v platnost úmluva Mezinárodní organizace práce č. 45/1935, o zaměstnávání žen podzemními pracemi v podzemí a dolech všech druhů, (čx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xdpovídaly § 150 odst. 1 dosavadního zákoníku práce. Česká republika je touto úmluvou vázána jako nástupnický stát Československa od 1. ledna 1993.

Za xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxněné úmluvy Mezinárodní organizace práce. S ohledem na podmínky úmluvy je vypovězení možné každých 10 let ode dne podepsání úmluvy, takže nejbližší moxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx vlády až po schválení Parlamentem České republiky bude trvat několik měsíců. Zrušení zákazu práce žen v podzemí je záležitostí s minimálním dopadem na xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx (se stanovenými výjimkami). Formální odstranění obecného zákazu práce žen však bude možné až po vypovězení uvedené úmluvy Mezinárodní organizace prxxxx

xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx x 239 upravuje jednak povinnost zaměstnavatele převést těhotnou zaměstnankyni na jinou práci v případě, že koná práci, která je těhotným ženám zakázánxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xebo matky do konce 9 měsíce po porodu, která pracuje v noci, o zařazení na denní práci. Ochrana této skupiny žen spočívá v zohlednění změn fyziologického xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx

x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxjících o děti, popřípadě o jiné fyzické osoby, jen s jejich souhlasem.

Ustanovení § 241 zohledňuje potřeby zaměstnanců pečujících o děti, popřípadě o xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx nebrání vážné provozní důvody. Těhotné ženy a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než jeden rok nesmějí být zaměstnávány prací přesčas.

Ustanovení x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxx xpravují pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců obdobně, jako § 163 až 168 dosavadního zákoníku práce.

V x xxx xx xxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxčas a prací v noci a dále pracemi, které jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné, nebo škodlivé jejich zdraví.

Nově se v § 246 odst. 5 ukládá zaměstnavatelům xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx3, o nejnižším věku, kdy je přípustné zaměstnání. Tuto úmluvu neratifikovaly vedle České republiky z evropských států pouze Lotyšsko, Estonsko a Arméxxxx

x x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x mladistvému zaměstnanci, aby se lékařským vyšetřením podrobil.

K důležitým záležitostem pracovněxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxy náhrady škody v dosavadním zákoníku práce z odpovědnostního právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který je co do způsobu vzniku závixxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx s ním v důsledku porušení povinností nebo na základě jiné právní skutečnosti. V případě odpovědnosti zaměstnance za škodu se rovněž vyžaduje jeho zavixxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxtahu.

Právní úprava odpovědnosti zaměstnance za škodu rozlišuje obecnou odpovědnost a zvláštní druhy odpovědnosti. Odpovědnost zaměstnance je záxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xa ztrátu svěřených předmětů se zavinění předpokládá. V případě vzniku škody na straně zaměstnavatele nedbalostním jednáním zaměstnance je výše náhrxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxem alkoholu nebo jiných návykových látek nebo se jedná o odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů.

Úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu rozlxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx zaměstnance pro případ poškození zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se předpokládá upravit zvláštním zákonem, a to zákonem o úrazovém pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxní. Zaměstnavatel odpovídá za škodu, která vznikla zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez ohledu na skutečnost, kdx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxpříště se navrhuje neupravovat jako zvláštní případ odpovědnosti za škodu na straně zaměstnance škodu způsobenou vadnou prací (vyrobení zmetku). Taxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xa vykonanou práci příslušet mzda, plat nebo odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zaměstnanec bude v tomto případě odpovídat za škodu pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxx škody v novém systematickém uspořádání obsahuje předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxstnanec povinen vyúčtovat a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, rozsah náhrady škody, za níž odpovídá zaměstnanec, společná ustanovení o odpoxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx na odložených věcech, rozsah náhrady škody při obecné odpovědnosti, odpovědnosti při odvrácení škody a odpovědnosti na odložených věcech, společná xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxch úrazech a nemocech z povolání zvláštním zákonem.

K § 248 a § 249:

Navrhovaná úprava obsahuje povinnosti a oprávnění zaměstnavatele na úseku předxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx x x 171 dosavadního zákoníku práce.

K § 250:

Obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu se navrhuje recipovat do nové úpravy z § 172 dosavadního zákoníkx xxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxoníku práce s tím, že dikci „se přihlédne k osobním a majetkovým poměrům zaměstnance“ se navrhuje vypustit. Důvodem je skutečnost, že zaměstnavatel nexx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxého zacházení se zaměstnanci a zásadu zákazu diskriminace.

K § 252 až 254:

Úprava odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxstnanci k vyúčtování. Dále se zapracovává způsobilost zaměstnance uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtovánxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění; v souladu s judikaturou je doplněno, že jde zejména o případ, kdy bylo zaměstnanci ze strany zaměstnxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, která byla dosud obsažena v § 31 dosavadního nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx

x x xxx x x xxxx

x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxáce) je možné předměty, v závislosti na jejich ceně, svěřit zaměstnanci do stanovené hodnoty na základě písemného potvrzení, nebo nově na základě dohoxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xdpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, které mají vysokou hodnotu, na uzavření dvoustranného právního úkonu. Smyslem je možnost zaměstnance zváxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxůsobilosti zaměstnance k uzavření xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxti za ztrátu svěřených předmětů mohla vláda prováděcím právním předpisem zvýšit.

K § 257 až 259:

Navržená úprava komplexně řeší rozsah náhrady škoxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxx xxxměrného měsíčního výdělku zaměstnance, tak jako je tomu v § 179 odst. 2 dosavadního zákoníku práce.

K § 260 až 263:

Úprava v § 260 v případě, že zaměstnxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx

xxxxxx x x xxx xx xxx xx xxxxxxx x xxxxxčené úpravy v § 183 a § 185 dosavadního zákoníku práce. Zpřesňuje se subjekt, který určuje výši náhrady škody v případě, že škodu způsobil vedoucí zaměstxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxe které zaměstnavatel neodpovídá za škodu na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance, potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasux

x x xxx x x xxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx formulačními změnami jako je tomu v § 204 a 205 dosavadního zákoníku práce.

K § 267:

S ohledem na dosahovanou průměrnou výdělkovou úroveň se navrhujx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxto zvláštního případu odpovědnosti za škodu, za niž odpovídá zaměstnavatel, zachovány.

K § 268 až 270:

Ve shodě s úpravou § 205a, 205b a 205c dosavadxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx

x x xxx x x xxxx

x x xx x x xx xxxxxxxxxxo nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, se navrhuje převzít do zákona úpravu společných ustanovení o oxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxních úkolů

K § 274:

Z důvodu právní jistoty zaměstnanců jako slabšího účastníka základního pracovněprávního vztahu (§ 3 věta druhá) se navrhuje vxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx

x x xxxx

x xxxxxxosti na předkládanou zákonnou úpravu úrazového pojištění zaměstnanců bude dosavadní právní úprava odpovědnosti za škodu na zdraví vzniklá pracovníx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx

Část dvanáctá obsahuje úpravu základních ustanovení, informování a projednání, radu zaměstnanců a zástupce pro oblast xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxnání, přístup k nadnárodním informacím a závěrečná ustanovení o evropské radě zaměstnanců.

K § 276 až 280:

Navrhuje se převzít v zásadě dosavadní prxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxorové organizace; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může funkci zástupce zaměstnanců pro realizaci práva na informace a pro realizxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxlasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může tuto roli plnit zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u zaměstnavaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxnost informovat plnit přímo vůči zaměstnancům, jichž se daná problematika týká a ve stanovených případech s nimi dané záležitosti projednat.

Výslovxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxvena v souladu se směrnicí 2002/14/ES a výslovně je stanoveno, že se vztahuje též na přizvané odborníky. Přizvání odborníků se předpokládá výjimečněx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xteré mají příslušné vzdělání a jsou v odborných kruzích jako odborníci uznáváni. Pro úplnost se výslovně stanoví, že ustanovení zvláštních předpisů, xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxartě. Soudní obrana je upravena v § 200ab občanského soudního řádu a návazně i v § 11 odst. 1 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Z doxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx vytvořit podmínky pro řádný výkon činnosti zástupců zaměstnanců a umožnit jejich volby. Upravují se tak základní práva a povinnosti zaměstnavatelů a xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxěstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; zaměstnanci je mohou zvolit, není to však jejich povinnost (§ 278 odst. 1).

K § xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxzí z okolností každého konkrétního případu.

K § 278:

Navrhuje se zachovat zásadu, že u zaměstnavatele působí jeden zástupce zaměstnanců pro účely xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxy zdraví při práci a odborových organizací u jednoho zaměstnavatele. xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xsou především úmluva Mezinárodní organizace práce č. 87/ 1948, o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 489/1990 Sb.) a úmluva xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxré mají ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky přednost před zákonem.

Rady zaměstnanců, popř. zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxjich vznik se neopírá o členy sdružení, ale o příslušnost ke kolektivu zaměstnanců daného podniku. Kolektiv zaměstnanců není subjektem práva, přísluxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxavatelem. Rady zaměstnanců, jakož i zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nemají právní subjektivitu. Jsou zástupci zaměstnanxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Oprávnění uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance, právo na kontrolu, spolurozhodování a rozhodování bude mít i nadále odborová organizace. To je x xxxxxxx x xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxové organizace jsou podle obecně závazných právních předpisů subjektem práva a jako takové jsou nadány právně jednat a nést důsledky tohoto svého jednxxxx

x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxání na příslušné úrovni řízení a povinnost vzájemné součinnosti.

K § 279 a § 280:

Rozsah předávaných informací a projednání vyplývá nejen z požadavxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxděli o všech důležitých záměrech a opatřeních zaměstnavatele, aby měli možnost se k nim vyjádřit, popř. je ovlivnit sami nebo prostřednictvím svých záxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxednáním je třeba získat informace, navrhuje se zároveň stanovit, že zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o všech záležitostech, které s nxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx zaměstnavatele informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo nastává až v případě, že u zaměstnavatele není ustaven nebo nepůsobí žádný zástupce zaměsxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxnost informování a projednání se nevztahovala na ty zaměstnavatele, kteří mají méně než 10 zaměstnanců. Povinnost informování a projednání o záležitxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxanců. Výjimky jsou uvedeny v § 279 odst. 2 a v § 280 odst. 2.

x x xxx xx xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na rozdíl od dosavadní úpravy se navrhuje umožnit zvolení rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxk ponechat omezení počtu členů rady zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z důvodu hospodárnosti. U zaměstnavatele xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xunkce zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za situace, kdy u zaměstnavatele začne působit odborová organizace a při převodu zaměstnavatxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx

xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxtnanců a zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci budou i nadále zástupci zaměstnanců . Nejedná se o jiná sdruxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxanizací zaměstnavatelů. Rada zaměstnanců ani zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nemají právní subjektivitu. Rada zaměstnanxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx a projednávání v podniku.

Dosavadní právní úprava stanoví jako jeden z případů zániku rady zaměstnanců a funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx praxe od roku 2001 na tuto úpravu nereagovala nijak negativně. Je ale nutné změnit úpravu působení zástupců zaměstnanců v případě převodu zaměstnavatxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxstupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaniká dnem převodu zaměstnavatele, pokud u dosavadního zaměstnavatele nebo přejímajícího xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx mezi sebou a se zaměstnavatelem jinak.

Dále se navrhuje vázat sice zánik rady zaměstnanců a funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví přx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxh zániku nedojde z jiných zákonem stanovených důvodů. Jedním z těchto důvodů je, že počet členů rady zaměstnanců klesl na méně než tři. Aby se vyšlo vstříx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxvrhuje se další důvod zániku, tj. že rada zaměstnanců a funkce zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zanikne dnem uzavření podnikové kolekxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxnou autoritu. V praxi pak by se mohlo jevit nadbytečné, aby v tomto případě stále u zaměstnavatele působily dva druhy zástupců zaměstnanců, které by se v xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxá pro oba typy zástupců zaměstnanců. Je důsledně dodržen princip dobrovolnosti ustavení uvedených zástupců zaměstnanců. Volby organizuje a uskutečxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xolby připravovaly a uskutečnily teprve v případě, že o ustavení uvedených zástupců požádá písemně alespoň třetina zaměstnanců zaměstnavatele v pracxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xednoho nebo obou typů zástupců zaměstnanců je vážný, že se voleb zaměstnanci účastní v potřebném počtu a volby budou platné. Zároveň se upravuje nezbytxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx

x x xxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů, převzít s určitými modifikacemi úpravu postupu informování, projednxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx měly přispět k jednoznačnosti a srozumitelnosti právní úpravy.

V praxi vznikaly výkladové problémy s dosavadním pojmem, že odborové organizace půsxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xo, zda se tím rozumí působení více odborových organizací u zaměstnavatele jako celku nebo jen u konkrétní organizační složky. Proto se navrhuje použít xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxových organizací.

Další problém, který je třeba v nové právní úpravě vyřešit, je výklad pojmu „největší počet členů v zaměstnavatelské organizaci“. xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxí důchodce, nebo o členy, kteří jsou zaměstnáni u jiného zaměstnavatele apod. Navrhuje se proto, aby se jednalo o členy, kteří jsou u zaměstnavatele zamxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx dalších záležitostí nad rámec § 279 a § 280. Důvodem je skutečnost, že jenom odborové organizace vyjednávají se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu a kxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle profesních skupin, jsou informace důležité pro kolektivní vyjednávání, proto je nezbytné výslxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxem liberalizace bude možné okruh předávaných informací a okruh projednávaných otázek sjednat širší. Součástí minima informací a minima projednávanxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxcovní doby).

K § 288 až 299:

Navrhuje se převzít jen s drobnými upřesněními dosavadní úpravu přístupu k nadnárodním informacím a projednání, neboť xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xpolečenství a skupinách podniků působících na území Společenství, ve znění směrnice Rady 97/74/ES.

Navrhuje se v § 289 odst. 5 stanovit, že i na členy vxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí § 276 odst. 2, 3 a 4, tzn. povinnost mlčenlivosti, možnost zaměstnavatele označit informace za důvěrné nebo je neposkytnout za stanovených podmínek a xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx, že má-li ústředí sídlo v jiném členském státu, použijí se pro zastoupení dalších členů předpisy tohoto státu.

Úpravu vyjednávacího výboru a rady zamxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx. výjimečně rada zaměstnanců i odborová organizace.

Navrhuje se doplnit také ustanovení o vyloučení použití této hlavy v případech upravených v zákoxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxi s ohledem na zapojení zaměstnanců.

Společná ustanovení, ve kterých se navrhuje soustředit zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx

- základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zvlášxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxních vztazích,

- agenturního zaměstnávání,

- konkurenční doložky,

- osobního spisu, potvrzení o zaměstnání a pracovního posudku,

- ochrany majexxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxahu a vyslání k výkonu práce na území jiného členského státu Evropské unie,

- oprávnění odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a kontroly x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx

x smrti zaměstnance,

- promlčení a zániku práva,

- doručování,

- přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, zániku práv a povinností z praxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí a výkladu některých pojmů,

-průměrného výdělku.

K § 300:

Úprava množství práce a prxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xavrhuje se s dílčími zpřesněními převzít úpravu z § 16 zákona č. 1/1992 xxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx

x x xxx xx xxxx

xxxxxxx xxxx xx xxxx x x xx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxe i v nové úpravě stanovit povinnosti zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců, jakož i zvláštní povinnosti některých zaměstnanců vyjmenovaných zaměstnxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxi konkurenční činnosti zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli za trvání zaměstnání se navrhuje upravit i v nové úpravě podobně jako je tomu v § 75 dosavaxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx x x xxxx

xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx práce, tzn., že pro vnitřní mzdový nebo platový předpis nebude platit specifická úprava.

Obdobně jako tomu je § 21 dosavadního zákoníku práce se navrhxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x případě, že bude v kolektivní smlouvě sjednáno, že stanovení mzdových nebo platových a ostatních práv se přenáší na vnitřní předpis zaměstnavatele. I xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxitřní předpisy mohly existovat nezávisle na existenci kolektivní smlouvy.

Navrhuje se však úpravu vnitřního předpisu zpřesnit jinak v tom směru, že xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx na dobu určitou, nejméně na dobu 1 roku a dále v tom, budou-li splněny podmínky stanovené pro vznik mzdového, platového a ostatního pracovněprávního prxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xadu, který vydá zaměstnavatel. I v případě pracovního řádu se bude jednat o vnitřní předpis zaměstnavatele, o normativní právní akt, upravující skupixx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxahovat proto nemohou.

Navrhuje se řešení, záležející v tom, že je vydání pracovního řádu ze strany zaměstnavatele v případě v § 303 odst. 1 vyjmenovanýxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx xxxxxvního řádu, obdobně jako je tomu § 82 dosavadního zákoníku práce, souhlas příslušné odborové organizace. Ke zrušení pracovního řádu však zaměstnavatxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxatele odborová organizace působit vydá zaměstnavatel pracovní řád sám a žádný souhlas k tomu nepotřebuje.

K § 307:

V odstavci 1 se reaguje na to, což xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx a proto se navrhuje vymezit vztah ke smlouvě nebo vnitřnímu předpisu pro případ, že určení mzdy nebo platu zaměstnavatelem nebude s těmito instrumenty x xxxxxxxx

x xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xůzných titulů, např. delší výměra dovolené bude sjednána v kolektivní smlouvě, ale zároveň i v pracovní xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x x xxx x x xxxx

x agenturním zaměstnávání se navrhuje převzít úpravu podle § 38a a § 38b dosavadního zákoníku práce, která byla přijata zákonem č. 436/2004 Sb. s účinnoxxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxx

xxroti dosavadní úpravě se však v § 309 odst. 7 navrhuje stanovit, že dohoda agentury práce s uživatelem musí být uzavřena písemně, a to pod sankcí neplatnoxxxx

x x xxx x x xxxx

xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe s tím, že se jedná o úpravu avšak s některými kogentními prvky.

K § 312 až 315:

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se navrhuje nově opráxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxstnání u zaměstnavatele nezbytný. Navrhuje se rovněž řešit nahlížení do osobního spisu, jakož i postup v případě skončení pracovního poměru.

Problexxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx x x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony).

Na rozdíl od dosavadního právního stavu se navrhuje upravit údaje o průměrném výdělku v oddělxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxání, navrhuje se převzít § 60 dosavadního zákoníku práce.

K § 316:

V dosavadní úpravě chybí úprava řešení ochrany majetkových zájmů zaměstnavatelxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxních východisek vyplývajících z Listiny základních práv a svobod a za použití § 7 odst. 2 dosavadního zákoníku práce o postupu podle zásady dobrých mravxx

x x xxx xx xxxx

xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xleduje se jí v podmínkách liberální úpravy pracovněprávních vztahů aplikující zásadu „co není zakázáno, je dovoleno“ využití některých nových forem xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xáležitosti naplní účastníci, a to i za případného použití nepojmenované smlouvy (§ 51 občanského zákoníku) vlastními ujednáními, která nebudou mocx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx

x x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxníku práce, jejíž důvod má opodstatnění v občanskoprávní úpravě společného jmění manželů.

V § 319 se navrhuje, aby nová úprava promítla požadavky směxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxlem snížit vlastní náklady zaměstnáváním levnějších pracovních sil z jiného členského státu v rámci nadnárodního poskytování služeb. Podle čl. 2 směxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxátu, než ve kterém obvykle pracuje.

Nadnárodním poskytováním služeb podle směrnice je:

- vyslání zaměstnance zaměstnavatelem na území členského sxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxy určeny a která podniká v tomto členském státě, za předpokladu, že po dobu vyslání existuje pracovní poměr mezi vysílajícím zaměstnavatelem a zaměstnxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu, za předpokladu, že po dobu vyslání existuje pracovní poměr mezi vysílajícím zaměstnavatelem (podnikem) a zaměstnancem,

- pronajímání zaměstnanxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxměr mezi agenturou a zaměstnancem.

Podmínkou aplikace směrnice je výkon činnosti (poskytování služeb) zaměstnancem pro třetí subjekt na území členxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xeské republiky se vztahuje úprava České republiky, jde o zákonem stanovené minimální nebo maximální požadavky na délku pracovní doby a dobu odpočinkux xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxost a ochranu zdraví při práci, pracovní podmínky těhotných žen a mladistvých a zaměstnanců pečujících alespoň o jedno dítě mladší než 3 roky, rovné zacxxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější, použije se úprava tohoto členského státu. Výhodnost sx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx úpravy délky dovolené a minimální mzdy pro tzv. krátkodobá vyslání. Za krátkodobé vyslání se považuje takové vyslání, kdy doba vyslání zaměstnance k vxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx případy, kdy je zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb agenturou práce.

K § 320 až 323:

Oprávnění odborových orxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx x xx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxku práce.

Návrhem § 320 odst. 4 se vytvářejí předpoklady pro možnost úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 151/1978, o ochraně práva orgxxxxxxxx xx x x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx

x x xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxíslušnými správními úřady v pracovněprávních vztazích.

K § 324:

Na bezdůvodné obohacení se navrhuje vztáhnout vyjmenovaná ustanovení xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i maxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx sám.“.

„§ 455 odst. 1 občanského zákoníku

(1) Za bezdůvodné obohacení se nepovažuje, bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatnéxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxo, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.“.

„§ 457 občanského zákoníku

Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxní-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

(2) S předmětem bezdůvodného obohacenx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx

xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xa náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil.“.

„§ 459 občanského zákoníku

Je-li povinen předmět bezdůvodného obohacení vydat ten, kdo nebyl x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na vydání předmětu bezdůvodného obohacení uspokojeno, nesmí dlužník s taxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

x x xxx xx xxxx

xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x dosavadním zákoníku práce v potřebném rozsahu chyběla. Rozhodující pro vznik závazků v pracovněprávních vztazích jsou smlouvy, především půjde o smxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xavrhuje vztáhnout vyjmenovaná ustanovení občanského zákoníku:

„§ 488 občanského zákoníku

Závazkový právní vztah

Závazkovým vztahem je právnx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxníku

Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zxxxxxxxx

xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxují závazky jim nejbližší, pokud samotná xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxící na základě jiných skutečností upravených v zákoně, není-li zvláštní úpravy.“.

„§ 494 občanského zákoníku

Z platného závazku je dlužník povinex xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxmínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba jen částečné plnění, nemůže již od smlxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxko na zálohu.“.

„§ 516 občanského zákoníku

(1) Účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.

(2) Nevyplývá-li z dohody nepochybně, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxžadované náležitosti.

(3) Zajištění práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále. Jestliže však k dohodě došlo bez souhlasu ručitele, může proti věřiteli xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení sxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxx x jinak.“.

„§ 518 občanského zákoníku

Byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx.

„§ 519 občanského zákoníku

Právo věřitele na náhradu škody způsobené prodlením dlužníka není dotčeno; při prodlení s plněním peněžitého dluhu lzx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxx xxdojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Jde-li o plnění věci, xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxž splatný a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto.“.

㤠xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxní dluhu. V takových případech je věřitel zejména povinen nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly. Dále na něj přechází nebezpečí nahodilé zxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xx3 občanského zákoníku

Za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky.“.

„§ 531 občanského zákoníku

(1) Kdo se dohodne s dlužníkemx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxu, kdo dluh převzal.

(2) Kdo bez dohody s dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem, stane se dlužníkem vedle původního dlužníka.

(3) Smlouva o přexxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxala.“.

„§ 533 občanského zákoníku

Kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužnxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxoníku

Kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli, má vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli z txxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

(2) Smlxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacxxxx

xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx občanského zákoníku

Dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřitelx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxladu sdělit ručiteli na požádání výši své pohledávky.“.

„§ 548 občanského zákoníku

(1) Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxk.

(3) Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, jen když s ním vysloví souhlas.“.

„§ 549 občanského zákoníku

Ručitel může plnění odepřít, poxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli.“.

„§ 552 občanského zákoníku

Pohledávku lze zajistit i zástavní smlouvou. Jak se zajišťujx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena bux x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xa nabyvatele.

(3) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinex xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx

xx xxxx občanského zákoníku

(1) Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou děxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

(2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí.

(2) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že vxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxniká.

(3) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxtovalo peněžité plnění.“.

(4) Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem.xx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxo případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.“.

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxé právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět prxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxa zástavním právem na několika samostatných zástavách (vespolné zástavní právo).“.

„§ 154 občanského zákoníku

Ustanovení tohoto zákona se použixx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxoteční zástavní list), nebo pro zástavní právo k předmětům průmyslového vlastnictví, pokud zvláštní zákony, které tato zástavní práva upravují, nesxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxhuje i na příslušenství této pohledávky.

(2) Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva.

(3) Zástavxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxm právem mohou být do sjednané výše zajištěny i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době.

(5) xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxlouvě dohodnuto něco jiného.“.

„§ 156 občanského zákoníku

(1) Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schvxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx Zástavní právo může vzniknout také ze zákona.

(2) Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje.

(3) Jsoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxut, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě (§ 157 odst. 2 a 3), musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu.“.

㤠1xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Zástavní právo k movitým věcem vzniká jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli, nxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxání pro zástavního věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to dohodnuto v zástavní smlouvě.“.

„§ 158 občanského zákoníku

(1) Zásxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x zástavní právo k movitým věcem, k nimž má podle zástavní smlouvy vzniknout zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí xxxxx xx xxx xxxxx x x xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxzhodnutím soudu nebo správního úřadu.

(2) Zápis zástavního práva do Rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu ve formě notářskéxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxd v ní není ujednáno něco jiného.

(2) Zástavní právo k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) účinné doručením písemného oznxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxvní právo na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu vzniká dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Zástavní právo k nemovitým věcem, ktxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x nimž vzniklo zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě (§ 157 odst. 2 a 3), vzniklé na základě rozhodnutí soudu nebo spxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxy cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, vznikne zástavní právo, jen je-xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxbor věcí a byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona mohou být dány do zástavy jen se souhlasem vlastníka a osoby, která k nim má jixx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxůmyslového vlastnictví.“.

„§ 162 občanského zákoníku

(1) Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji držet po celou dobu trvánx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx x xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx zástavnímu věřiteli plněním této povinnosti účelně vynaložené náklady, má proti zástavnímu dlužníku právo na jejich náhradu.

(2) Užívat zástavu a pxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx zástavu, ke ztrátě, zničení nebo poškození zástavy, odpovídá zástavní věřitel za vzniklou škodu podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu.

(xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xá tato osoba práva a povinnosti schovatele (§ 747 a následující), není-li dohodnuto jinak.“.

„§ 163 občanského zákoníku

(1) Zástavní dlužník je povxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxtečným, zástavní věřitel má právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil. Neučiní-li tak, stane se ta část pohledáxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xe vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo obchodního podílu nebo cenného papíru.

(2) Ten, vůči němuž působí zástavní právo podle odstavce 1, má postavení zástavního dlužníka.“.

„§ 165 občxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxtavních práv.“.

„§ 165a občanského zákoníku

(1) Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavyx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxe zástavami, může zástavní věřitel navrhnout zpeněžení kterékoliv z nich nebo, je-li to třeba k uspokojení pohledávky, může navrhnout i prodej více nexx xxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxními odstavců 1 a 2 dotčeno.“.

„§ 166 občanského zákoníku

(1) Ten, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě není přípustný, musí své právo uplatxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xxxxxx xxx xne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však přede dnem zahájení veřejné dražby.

(3) Veřejnou dražbu lze vykonat až xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnuto.

(4) Ten, kdo podal bezdůvodně žalobu podle odstavce 1, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástaxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxní o žalobě před soudem prvního stupně; na návrh zástavního věřitele může soud již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u souxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxtnosti zastavené pohledávky zástavnímu věřiteli.

(2) Je-li předmětem plnění zastavené pohledávky věc, vzniká předáním této věci zástavnímu věřitxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xe při jeho zpeněžení s přihlédnutím k povaze tohoto práva přiměřeně podle § 165a nebo podle § 167, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.“.

㤠16x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx

xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx zástavce nesmí zástavu vyplatit,

b) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí nemovitou věc nebo byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštníxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxtavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy,

e) při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxho zákoníku

(1) Zástavní právo zaniká

a) zánikem zajištěné pohledávky,

b) zánikem zástavy,

c) vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednoxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxtavy,

f) písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem,

g) v případech stanovených zvláštními právníxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxým věcem, k nimž vzniklo vkladem do katastru nemovitostí, provede se k témuž dni jeho výmaz.

(2) Zanikne-li zástavní právo zapsané nebo zaznamenané v Rxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxik zástavního práva prokázán.“.

„§ 172 občanského zákoníku

Zástavní právo nezaniká, vztahuje-li se i na nároky zástavního věřitele z odstoupení ox xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc.

(2) Ke vzniku podzástavního práva není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci. Podzástxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxé věci nebo k bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru nemovitostí.“.

㤠1xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxvuje se tím odpovědnosti za plnění povinností jejímu zástavci.

(2) Není-li splatná pohledávka, která je zajištěna podzástavním právem, včas splněnxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxí o zástavním právu přiměřeně.“.

„§ 175 občanského zákoníku

(1) Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění svx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxoba, která má věc, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí.

(2) Zadržovací právo nemá anx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxníkovi podán návrh na konkurs.“.

„§ 177 občanského zákoníku

(1) Zadržovací právo vznikne jednostranným úkonem oprávněné osoby, kterým vyjadřuje xxxx xxxx xxxxxxx xxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx jejímž základě má věc u sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění písemné.“.

„§ 178 občanského zákoníku

Ohledně opatrování zadržené věci a xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxdě zadržovacího práva má věřitel právo při výkonu soudního rozhodnutí na přednostní uspokojení z výtěžku zadržované věci před jiným věřitelem, a to i zxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxm zadržené věci dlužníku.

(2) Toto právo zaniká i tehdy, jestliže dlužník poskytne oprávněné osobě s jejím souhlasem jinou jistotu.“.

„§ 559 občansxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, můxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxé nastaly u druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel.“.

„§ 561 občanského zákoníku

(1) Lze-li závazek splnit více způsoby, má xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx může účastník, který měl právo volby, od smlouvy odstoupit.“.

„§ 562 občanského zákoníku

Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx plnění přijmout.“.

„§ 563 občanského zákoníku

Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník pxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx určí ji na návrh věřitele soud xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozdxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xebo povaze pohledávky.“.

„§ 567 občanského zákoníku

(1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo plnění takto určeno, je jím bxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.“.

„§ 568 občaxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy. Vynaložené xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn.

(2) Dlužník je oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň potvrzení.“.

„§ 570 občanského zákoxxxx

xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxazek nový.

(2) Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx o novém závazku.“.

„§ 572 občanského zákoníku

(1) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i závazek, který nahrazuje závazex xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xajištění jen v rozsahu původního závazku a všechny námitky proti dosavadnímu závazku zůstávají zachovány.

(2) Strany se mohou dohodnout, že nesplněxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xyl přijat druhou stranou.

(3) Dohoda o zrušení závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se zrušuje závazek sjednaný písemně.“.

„§ 573 občanskéhx xxxxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xruhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek druhé strany v xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx písemně.“.

„§ 575 občanského zákoníku

(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.

(2) Plnění není nemožné, zejména lze-lx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx

xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xokud jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu plnění, xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xedaže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na zbytku plnění trvá.“.

„§ 576 občanskéhx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxto plnění je způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá strana od smlouvy odstoupit.“.

„§ 577 občanského zákoníku

(1) Dlužník je poxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxteli tím, že nebyl včas o nemožnosti vyrozuměn.

(2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.“

„§ 578 občanského zákoníku

Uplynutí dobx

xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k zxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxoti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani prxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

(3) Dohodou účastníků lze započtením vyxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx

xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxlynutí

Jestliže splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon jinxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.

(2) Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxorné nebo pochybné, nezpůsobuje neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxnání narovnání neměla.“.

„§ 587 občanského zákoníku

I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá vzájemná práva, týkají sx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xýká i jiných vztahů.“

Tradiční zajišťování institut v pracovněprávních vztazích, jímž je dohoda o srážkách ze mzdy (§ 322), se navrhuje upravit přímo x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxávní úpravě koncipovat podobně jako je tomu podle § 260 dosavadního zákoníku práce. Vypuštěn je zánik náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x x xxx xx xxxx

x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxbně tomu je i pokud jde o běh promlčecí doby a počítání času.

„§ 100 odst. 1 a 2 občanského zákoníku

(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v dobx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxteli přiznat.

(2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčuxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxecí doba od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.“.

„§ 101 občanského zákoníku

Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinaxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

(2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xovinnosti v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku ⁵⁾jiným než poškozeným, anebo v důsledku přímého nebo xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxx xxx xx xoškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne, kdy došlo ke korupčnímu jednání.

„§ 107 občanského zákoníku

(1) Prxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xx xxxx xxxr obohatil.

(2) Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset lex xxx xxxx xxx x xxxx xxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxmitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.“.

Zároveň se s ohledem zvláštnosti pracovněprávních vztahů, pokud jxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxkoníku

Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.“.

„§ 110 občanského zákoníku

(1) Bylo-li právo přizxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxm písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí dobx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet dexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnuxx xxxx xx xxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplaxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxodnutí.“.

„§ 122 občanského zákoníku

(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Poloxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx

xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxm, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.

(3) Připadne-li posxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxých dochází k zániku práva (prekluzi). Jedná se o:

-návrh k soudu na určení, zda byly splněny podmínky xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxy zaměstnavatele (§ 58),

-rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnance (§ 59),

-neplatnost rozvázání pracovního poměru vxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xdst. 3 část věty za středníkem),

-uplatnění práva na náhradu škody na věcech, které se obvykle do práce nosí a které si zaměstnanec odložil při plnění prxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxx xxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx

K § 334 až 337:

V pracovněprávních vztazích má své místo i úprava doručování. Základem navrhované úpravy doručování ze strany zaměstnavatele je § 266x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxt úpravu doručování písemností prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, jakož i doručování písemností ze strany zaměstnance zaměstnavatxxxx

x x xxx xx xxx x x xx xxxxx xx

xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx vztahů, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba a přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů se navrhuje do nové úpravy převzít z § 249 až 2xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxpských společenství, a to se směrnicí 2001/23/EHS ze dne 12. 3. 2001, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zamxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xři převodu zaměstnavatele, popř. jeho části, dochází také k přechodu práv a povinností vyplývajících z kolektivních smluv a vnitřních předpisů se jevx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xaměstnavatele“, je dostatečně obecná a doplnění by se projevilo jako tautologie.

Směrnice 2001/23/EHS se nevztahuje na přechod práv a povinností v xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

x x xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxnavatele, který je fyzickou osobou, přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů“, není možné považovat za zdařilou. Aplikxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx ^xxx

xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxu ustanovení § 251a zákoníku práce považuje ten, komu bylo soudem jako jedinému dědici potvrzeno nabytí dědictví po zaměstnavateli, ten, kdo jako dědix xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxctví podle dědických podílů, ten, kdo podle soudem schválené dohody o přenechání předluženého dědictví zůstavitelovým věřitelům k úhradě dluhů nebo xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxovení § 462 občanského zákoníku. V době od smrti zaměstnavatele do právní moci usnesení o dědictví nebo do zpeněžení podniku, v němž pracovali zůstavixxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxu práce rozumí ti, jimž svědčí ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů dědické právo po zůstaviteli, nebo stát, jestliže zůstavitel nezanechal děxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxněprávních vztahů podle ustanovení § 251a zákoníku práce nemůže dojít tehdy, nezanechal-li zůstavitel majetek nebo zanechal-li majetek nepatrné hoxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xřípadě, kdy je dědictví předluženo trvá velmi dlouho. Dostačující není ani institut správce dědictví podle § 175e a násl. občanského soudního řádu, pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxvce dědictví činí po dobu řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném soudem. Nemxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xterý je fyzickou osobou.

V případě úpravy § 342 , je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, se vychází z předpokladu, že smrt fyzické osoby je vždy právní skxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxadě se jedná o právní událost.

Nemůže proto být v právních důsledcích, když zemře zaměstnanec, který je také fyzickou osobou, a v právních důsledcích, xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xsou právnickými osobami, a pro zaměstnance domněle výhodné.

K zániku pracovního poměru, popřípadě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by všxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x

x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxní dědiců ze závěti,

-dědice ze závěti a pozůstalého manžela, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používání k provozování živnosti,

x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxávce dědictví, pokud byl pro zachování provozu podniku ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.

Ostatní práva a povinnosti vyplývající z pracoxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx

x x xx6 až § 350:

Podobně jako je tomu v § 267 dosavadního zákoníku práce, se navrhuje vytvořit právní základ pro možnost zvláštností úpravy pracovního poměrx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxných pojmů. Jde o ustanovení, která byla převzata jednak z § 272 odst. 1 až 3 a § 274 dosavadního zákoníku práce a z § xx xxxxx xx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx

x x xxx xx xxxx

xxxxxx xxxxxxxxxx výdělku se navrhuje celkově soustředit v nové právní úpravě. Základem této úpravy je zejména dosavadní § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxou úpravu průměrného výdělku podle vyhlášky č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.

Protože se úprava průměrného výdělku z rokx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxlných ve snaze dosáhnout absolutní spravedlnosti, zbavil.

Navrhuje se úpravu průměrného výdělku organicky učlenit do více ustanovení, protože v záxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxý výdělek (§ 352).

V § 353 odst. 3 se navrhuje reagovat na případy uvedené v § 114 odst. 2 a v § 127 odst. 2, jde-li o poskytování mzdy (platu) za práci přesčasx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxravidla ke zúčtování mzdy (platu) za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, v němž byla práce přesčas vykonána. Hrubá mzda nebo plat je pak vyššxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx mít závažné důsledky, např. v případech, kdy se jedná o dlouhodobé použití průměrného měsíčního výdělku.

Rozhodné období se navrhuje v § 354 odst. 1 ztxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x x xxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxděpodobného výdělku (§ 355 odst. 1) se navrhuje sjednotit s úpravou dovolené za odpracované dny (§ 214 ).

Úpravu forem průměrného výdělku (§ 356) se navxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxat, zejména s ohledem na skutečnost, že od roku 2001 je v pracovněprávních vztazích zavedena povinná evidence pracovní doby. Zjišťování průměrného dexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx než 1 směna a výkonu práce přesčas – tyto doby bylo nutné přepočítávat na směny, což požadovala i soudní . V praxi docházelo často k záměně, kdy xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxi.

Pro přepočet průměrného hodinového výdělku na měsíční se navrhuje stanovit jednoznačnou úpravu.

Postup zjišťování průměrného měsíčního čistéxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxměstnance činného pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Podobně jako v dosavadní úpravě, se navrhuje v § 362 atrxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxníku práce navrhuje jako , tzn. bez možnosti odchylek od ní (§ 361 odst. 2).

x x xxx xx xxxx

x x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxony realizovány, jakož i vůle účastníků těchto pracovněprávních vztahů. Jinak se budou pracovněprávní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti navrhoxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxlit jejich smluvní princip, navrhuje se § 363 odst. 3 ze zákona prohlásit, že pracovní poměry založené podle dosavadních právních předpisů volbou nebo xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxích poměrů založených jmenováním u vyjmenovaných skupin zaměstnanců nedochází ke změně.

Podle odstavce 4 se nároky z pracovního úrazu nebo nemoci z pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxh bylo pravomocně rozhodnuto nebo o nich byla uzavřena dohoda anebo byla-li náhrada škody poskytována.

Podle odstavce 5 se náhrada škody z pracovního xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxními předpisy.

Dosavadními právními předpisy se podle navrženého odstavce 6 mají řídit i nároky z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání vzniklé přxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xojištění podle zvláštních právních předpisů.

Podle odstavce 7 se opakující se nároky, jimiž byly náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní nexxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, považují za úrazovou rentu a úrazovou rentu pozůstalého. Jejich výše nesmí být po účinnosti zákoxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxky z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání vzniklé před 1. lednem 1993, tedy před přijetím právní úpravy zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnaxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxními předpisy, tedy podle hlavy osmé zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxičemž plnění nesmí být nižší, než by příslušelo podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ke dni jeho zrušení.

Podle odstavce 9 se mají řídit nároky na xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxo nemoci z povolání a po nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxa při zrušení zaměstnavatele provedena jeho likvidace, má tuto povinnost orgán provádějící likvidaci, popřípadě stát. Uspokojuje-li se nárok po nabxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxvu pozůstalých považují za úrazovou rentu a úrazovou rentu pozůstalého, jejichž výše však nesmí být nižší, než příslušela podle zákona č. 65/1965 Sb., xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx

x x xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx pro případ, že by současně předkládaná navrhovaná právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců nabyla účinnosti později než nový zákoník práce, poxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnanců by se náhrada škody vzniklá na zdraví zaměstnance z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání řídila úpravou obsaženou v přechodných ustanoxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx se – v případech uvedených v předchozím odstavci – jedná o přechodná ustanovení zákona, není třeba je po nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xpravy (§ 370 odst. 3) byla promítnuta , která řeší výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v případě, kdy se stxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxxx xx xxxxxx občanského zákoníku, provedenou s účinností od 1. 5. 2004 zákonem č. 47/2004 Sb., se navrhuje zvýšit jednorázové odškodnění pozůstalých v případě smrxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxených s pohřbem z dosavadních 10 000,- Kč na 20 000,- Kč.

V § 393 se po přechodnou dobu, tzn. do vydání nových prováděcích právních předpisů, navrhuje, abx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxi, která se navrhuje od 1. července 2006.

K § 394 a § 395:

V § 394 je uvedeno 58 právních předpisů, které bude možné schválením zákoníku práce zrušit, prxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxa podmíněná platnost úpravy § 238 odst. 1 (zákaz práce žen v podzemí).