8 As 1/2005 - 165

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxustné odvolání (rozklad) vždy rozhodnutím zamítne a teprve poté uváží, zda z tohoto odvolání nevyplývají důvody pro nařízení obnovy řízení nebo pro přxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxně říká i nová právní úprava (§ 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxené JUDr. Ivetou Slezákovou, advokátkou v Hodoníně, Velkomoravská 23, PSČ 695 01, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, Žerotínovx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2004, čj. 30 Ca 51/2002-131, takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu náklxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x075 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Okresníhx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxnutí Městského úřadu Hodonín, stavebního úřadu ze dne 15. 10. 2001, čj. SÚ/2884/2001/Šť-StPo, kterým bylo stavebníku Město Hodonín vydáno stavební pxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xx xx x xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxe 10. 3. 2004 zamítl. Uvedl, že zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je vůči zákonu č. 71/1967 Sb., o správním řízenx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxně. Žalobkyně tedy jako nájemnice bytu v domě postaveném na pozemku sousedícím s pozemkem, na kterém byla povolena stavba, nebyla účastníkem stavebníxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xe neztotožnil ani s názorem žalobkyně na povinnost odvolacího správního orgánu uvádět v rozhodnutí vydaném podle § 60 správního řádu důvody, proč nesxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxpustného odvolání ještě před tím, než začne jeho obsah přezkoumávat z hlediska možné obnovy řízení či přezkumu rozhodnutí mimo odvolací řízení. Z těchxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxodnutí. xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxm soudnictví. V daném případě šlo o sdělení Okresního úřadu Hodonín ze dne 14. 1. 2001.
Rozsudek krajského soudu napadla žalobkyně (stěžovatelka) kasxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxořádal s otázkou jejího účastenství ve stavebním řízení. Tvrdila, že podle § 14 správního řádu měla být účastníkem stavebního řízení, neboť její právx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx Ten prokázán nebyl. Krajský soud pak v této souvislosti nesprávně vyložil vztah správního řádu a stavebního zákona; platí sice, že stavební zákon je vůxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx. § 14 správního řádu, který na rozdíl od § 59 stavebního zákona stanoví postup, jakým mají osoby uplatňovat právo na účastenství ve správním řízení, a xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxího řízení (§ 3 odst. 2 správního řádu).
V druhé námitce stěžovatelka brojila i proti výkladu § 60 správního řádu. Tvrdila, že odvolací správní orgán xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx neshledá-li tyto důvody, odvolání zamítne. Důvodem pro zamítnutí odvolání dle tohoto ustanovení je nejen jeho opožděnost či nepřípustnost, ale také xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x rozhodnutí. Závěr o tom, že odvolání odůvodňuje obnovu řízení nebo změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení přitom není vázán až na právní mox xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx ke kasační stížnosti žalobkyně nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud (dále též soud“) nejprve posuzoval, zda řízení před krajským soudem nebylo zmatečxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxst. 1 písm. d) s. ř. s.] či nicotné. To nezjistil, a proto přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu v rozsahu a v mezích důvodů vymezených stížnosxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxý soud vyložil vztah stavebního zákona ke správnímu řádu. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí:
Podle § 140 stavebního zákona "není-li výslovně stanovxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xostupuje v případech, kdy stavební zákon příslušné instituty neupravuje. Účastníky stavebního řízení přitom stavební zákon vymezuje. Pozitivně je xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxjvyšší správní soud se s jeho hodnocením ztotožňuje.
Stěžovatelka je členkou stavebního bytového družstva H. a nájemcem družstevního bytu v domě, ktxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xlastnická a užívací práva k domu, tak tato práva stavebního bytového družstva. Názor stěžovatelky je však v přímém rozporu s již citovaným § 59 odst. 4 sxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx domu disponuje vlastnickými právy, je třeba konstatovat, že je pouze nájemcem příslušného bytu, a citované ustanovení na ni plně dopadá. Vlastnickýmx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva uzavřená podle § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. I z této smlouvy může stěžovatelka seznat, žx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxáv stěžovatelky jako nájemce je zajištěna občanským zákoníkem a nájemní smlouvou a její práva nájemce se stavebním povolením nemění.
Úprava okruhu úxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxití správního řádu pak zůstává místo, jde však toliko o procesní aspekt účastenství. Lze tedy souhlasit se stěžovatelkou, že tam, kde se účastenství v řxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx mohou být stavebním povolením dotčena, a stavební úřad tvrdí opak a nehodlá s touto osobou jako s účastníkem řízení jednat, musí o tom rozhodnout ve smysxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxzení.
Stěžovatelka upozorňuje na to, že se účastenství ve stavebním řízení domáhala ještě před zahájením stavebního řízení, nicméně stavební úřad s xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxu sousedícího se stavbou zimního stadionu žádá stavební úřad o sdělení, zda stavební úřad posuzoval více variant způsobu chlazení, jaký způsob chlazexx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxe, včetně vyjádření dotčených orgánů státní správy. V závěru dopisu pak vyjadřují předpoklad, že stavební bytové družstvo H. je účastníkem stavebníhx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxovat za písemnost, jíž by se stěžovatelka domáhala účasti ve stavebním řízení. Nebyl tedy dán předpoklad pro to, aby stavební úřad o účasti stěžovatelkx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxí orgán "povinen přezkoumat i opožděné nebo nepřípustné odvolání z hlediska toho, zda neodůvodňuje xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho ustanovení vedla teorie i praxe dlouhé spory. Vrchní soud v Praze svého času vyložil, že ustanovení § 60 správního řádu vytváří podklad pro dvojí a naxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx řízení a pak věcně příslušný správní orgán provede řízení podle části čtvrté oddílu druhého správního řádu (obnova řízení), resp. části čtvrté oddílu xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxtom o těchto skutečnostech pouze vyrozumí přípisem. V druhém případě správní orgán důvody neshledá a jedině tehdy (arg. "jinak“) odvolání zamítne (srxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx uváží, zda z tohoto odvolání nevyplývají důvody pro nařízení obnovy řízení nebo pro přezkum rozhodnutí mimo odvolací řízení. Odvolání přitom bude mít xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxm výslovně souhlasil. Tento názor lze nalézt např. v publikacích: Mikule, Kopecký, Staša: Stavební právo, Správní řízení ve věcech stavebních, 1997; xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx důvodů.
Nejvyšší správní soud se domnívá, že v daném případě je nejprve potřeba postavit najisto, že odvolání je skutečně opožděné nebo nepřípustné, xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxměnitelnosti (řádnými opravnými prostředky) a závaznosti rozhodnutí. Před právní mocí by sice mohl být tzv. shledán důvod obnovy řízení či přezkoumáxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xrováděny až po právní moci rozhodnutí.
Tento výklad dále odvolateli přináší daleko jistější postavení ve vztahu k případné žalobě k správnímu soudu, xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxgán, který by vedl eventuální mimoodvolací řízení, k závěru, že není důvod pro změnu nebo zrušení odvolání napadeného rozhodnutí, tuto okolnost by odvxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx č. 877/2001). Odvolatel by poté neměl k dispozici žádné rozhodnutí, proti jehož nezákonnosti by mohl u správního soudu brojit. Chyběl by mu prostor zejxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxch lze uzavřít, že zkoumání odvolání z hlediska toho, zda neodůvodňuje obnovu řízení anebo změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení, následxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xávěry, k nimž se Nejvyšší správní soud právě dobral, jsou totožné s novou právní úpravou založenou zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (srov. § 92 odst. x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu náklaxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x x xxxxx x xxxxx xxx x xx odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) a přiznal zástupci stěžovatele 1000 Kč odměny za jeden úkon právní služby xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2006
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.