7 Azs 187/2004 - 94

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci stěžovatele Z. S., zastoupeného JUDr. Jaromírem Heto, advxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxkého soudu v Brně ze dne 9. 3. 2004, č. j. 55 Az 7/2003 - 68, takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo n a náhradu nákladů říxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxa zamítnuta žádost stěžovatele o přiznání postavení uprchlíka z důvodu nesplnění podmínek uvedených v ust. § 2 odst. 1a§3 zákona č. 498/1990 Sb., o uprxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx x000, č. j. U-1424/AŘ-99, a věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí správnímu orgánu I. stupně. Novým rozhodnutím Ministerstva vnitra, odborx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx x x3 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxnosti, že stěžovatel podal i proto tomuto rozhodnutí rozklad, Ministerstvo vnitra (dále jen "správní orgán“) svým rozhodnutím ze dne 23. 1. 2002, č. j. xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxbu, o které rozhodl krajský soud napadeným rozhodnutím tak, že ji zamítl, neboť došel k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem.
xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxávního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s.“). Uvádí, že soud nesprávně posoudil právní otázku týkající se naplnění skutkové podstaty ustx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx je občanem, a že v případě povolání do armády by mu hrozila msta ze strany kosovských Albánců. Dále se soud nezabýval vztahem stěžovatele k jeho dvěma dětxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xdst. 1 písm. b) zákona o azylu, když právě uvedená Úmluva garantuje vzájemná práva dětí a rodičů. Poukazuje na fakt, že jak námitku týkající se chybějícíxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxší správní soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět krajskému soudu. Žádá, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxrávní orgán ve svém vyjádření uvedl, že za uprchlíky nelze považovat osoby, které opouštějí svou vlast z důvodu válečného konfliktu, tedy i z obavy před xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xepubliky, proto neudělením překážky vycestování nejsou porušeny mezinárodní závazky České republiky. Dále uvedl, že chybějící odkaz na správní řád xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxsu, který soudu předložil správní orgán, vyplynuly následující podstatné skutečnosti:
Stěžovatel podal dne 31. 3. 1999 žádost o přiznání postavenx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxti o přiznání postavení uprchlíka na území České republiky, ze kterého byl vyhotoven protokol. Stěžovatel uvedl, že prvním důvodem jeho odchodu z Jugoxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxí občanství. Byl vojákem srbské armády v záloze a byla zde velká pravděpodobnost, že by byl povolán do války v Kosovu. Dále uvedl, že obě děti se narodily zx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxení o udělení azylu ze dne 17. 1. 2000, který byl se stěžovatelem veden v srbochorvatském jazyce, uvedl, že by zde chtěl legalizovat svůj pobyt. Při odjezxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xapadený rozsudek a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat pouze z důvodx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxní stížnosti podat pouze z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxt k dopadu těchto ustanovení. Nesprávné právní posouzení věci spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní závxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxak dostačující k učinění správného skutkového závěru, ve spisu obsažený vede k jiným skutkovým závěrům, než jaké učinil rozhodující orgán. Skutková pxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxrávného skutkového závěru. Taková pochybení Nejvyšší správní soud v napadeném rozhodnutí Krajského soudu v Brně ani v předchozím správním řízení z důxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxu národnosti ve státě, jehož občanství má, Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že tato stížní námitka je nedůvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xabývaly všemi tvrzeními stěžovatele, které se týkaly jeho vztahu k občanské válce. Jak vyplývá i z rozhodnutí krajského soudu, stěžovatel neprokázalx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxikuje, co konkrétně mělo být správním orgánem prokázáno. Nejvyšší správní soud dodává, že i na řízení o azylu se aplikují ustanovení správního řádu. Výxxxxxx
x xxxxxxxxx
x xxxx x x xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxylového řízení možnost navrhovat důkazy, které by prokázaly, že jeho žádost o udělení azylu je důvodná. To, že této zákonné možnosti stěžovatel nevyužxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxávech dítěte. Nejvyšší správní soud konstatuje, že krajský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že na stěžovatele není možno aplikovat režim ust. § 14 a § 91 xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Není
relevantní
, zda jsou mechanizmy tohoto zákona pro stěžovatele "složité“, jak uvádí vx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxé poměry s českými občany jiným způsobem než v rámci řízení o azylu.
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se krajský soud zabýval stěžovatxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxzem na nepřiměřeně dlouhou dobu rozhodování, avšak toto pochybení nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť ve správním soudnictví není xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xovažuje dále za vhodné se vyjádřit k tvrzení stěžovatele obsaženému v kasační stížnosti, že "žádá o legalizaci svého pobytu v ČR“. Azylové řízení je proxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxeří mají odůvodněný strach z takového pronásledování. Jak je patrné, zákonodárce nekonstruoval toto řízení jako prostředek k legalizaci pobytu na úzxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxdrobit režimu jiného zákona, a to bez ohledu na "složitost mechanizmů“, které tento upravuje.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxvrh, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ust. § 107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud o tomto návrhu nerozhodl, neboť se jedná o věc, která xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxx xrvní, s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, kterx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxní. Správní orgán nárok na náhradu nákladů řízení nevznesl, proto mu ho soud nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředkx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.