xx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xomáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, oxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxní k dlouhodobému dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jex xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx

xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xožádala žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu dle § 42a zákona o pobytu cizinců za účelem společného soužití rodiny na území. Nositelem opxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxě a její matka, kteří rovněž zažádali o dlouhodobý pobyt. V roce 2012 ministerstvo žádost žalobkyně poprvé zamítlo, neboť i přes výzvu nedoložila zákonxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxé. Současně však žalovaný shledal, že byly dány důvody pro přezkoumání rozhodnutí a z tohoto důvodu ve zkráceném přezkumném řízení rozhodnutí ministexxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxx x xxx xxxxx x xxxxx d) zákona o pobytu cizinců pro nesplnění podmínky dosažení zákonem požadované výše úhrnného měsíčního příjmu. Současně se ministerstvo zabývalo i dxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxnutím nedojde k nepřiměřenému zásahu do soukromého a xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxčovatele, že je adresát odstěhován.

5. Dne 2. 4. 2015 se žalobkyně osobně dostavila k ministerstvu, kde si převzala prvoinstanční rozhodnutí a týž den xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xalobkyně nedostála, byla dne 28. 4. 2015 vyzvána k odstranění vad odvolání, tj. k doplnění odvolání, a to do tří dnů od doručení výzvy. Výzva zaslaná na adxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxtoupilo ministerstvo k doručení výzvy na základě § 25 správního řádu veřejnou vyhláškou. Ta byla vyvěšena dne 1. 6. 2015 a sejmuta dne 17. 6. 2015. Žalobxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxdy prokazující splnění podmínek k pobytu, a to ani na základě výzvy ministerstva k odstranění vad žádosti. Důvodem zamítnutí žádosti je konkrétně nedoxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxčně dlouhá doba k odstranění vad žádosti. Ministerstvo se rovněž vypořádalo i s přiměřeností dopadu do soukromého a rodinného života žalobkyně. Ta sicx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxdiu řízení o odvolání. Nevydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území nicméně nepředstavuje absolutní překážkx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xe přiměřené.

II.

Argumentace účastníků

7. Žalobkyně namítá nezákonnost rozhodnutí s ohledem na následující:

8. Rozpor s § 68 odst. 3 a § 89 odstx x xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxna § 2 odst. 3 a 4 správního řádu

Při doručování výzvy k odstranění vad odvolání bylo postupováno v rozporu se zákonem, doručovalo-li se žalobkyni xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxromého a rodinného života pouze povrchně, bez přihlédnutí ke konkrétním okolnostem, potažmo kritériím z hlediska přiměřenosti, jak požaduje § 174a zxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxedpisů. V případě odvolání žalobkyně nebyla naplněna podmínka dle § 82 odst. 2 správního řádu a dle žalovaného není důvodné se takovou námitkou zabývaxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x žádosti, tj. nikoliv o řízení zahájené z moci úřední. Způsob doručení výzvy x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxo jediným možným postupem. Ze spisu je zřejmá nemožnost doručení výzvy, neboť dle sdělení poštovního doručovatele je adresát – žalobkyně na dané adresx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxně převzala osobně dne 2. 4. 2015 u ministerstva, tj. nikoli na základě doručení na adresu místa údajného pobytu, kde je žalobkyně neznámá, jak je nepravxxxx xxxxxxx x xxxxxxx

xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe dne 2. 4. 2015 je zřejmé, že si žalobkyně byla vědoma toho, že se jedná o odvolání blanketní, které je třeba odůvodnit. Žalovaný nesouhlasí ani s tvrzeníxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxm hodnotí dopady do soukromého a rodinného života žalobkyně, která prokazatelně nesplnila zákonnou podmínku pro vydání povolení k dlouhodobému pobyxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxx

xxxouzení žaloby

12. Městský soud na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadenx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxě rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 13. Podle § 25 odst. 1 správního řádu osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobámx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxu.

14. Podle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu správní orgán ustanoví opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxn opatrovníka podle odstavce 2 písm. d) a e) neustanoví a účastníkům tam uvedeným doručuje veřejnou vyhláškou. 16. Podle § 174a zákona o pobytu cizinců xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázaxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxvalého bydliště.

17. Žalobkyně nejprve namítá, že byly zásadním způsobem porušeny povinnosti odvolacího orgánu a jeho rozhodnutí odporuje poxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxchybnosti (§ 3 správního řádu), a při vydání rozhodnutí byla porušena ustanovení definující podmínky xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxecná. Z uvedeného tak pro danou věc vyplývá, že soud může na danou námitku reagovat také jen v obdobné míře obecnostiV této souvislosti soud odkazuje na x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xkutková tvrzení ve spojení s konkrétními argumenty, ze kterých vyplyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xx xx xxx 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004-54). 19. Žalobkyně nespecifikuje, jaké náležitosti dle § 68 odst. 3 správního řádu rozhodnutí neobsahuje. Neuvádí xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxvodu soud obecně konstatuje, že obě rozhodnutí obsahovala náležitosti dle v § 68 odst. 3 správního řádu. K porušení § 89 odstavec 2 správního řádu se soux xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx neměl být dostatečně zjištěn skutkový stav věci, aniž by ovšem žalobkyně specifikovala, v čem konkrétně spatřuje nedostatečnost, resp. porušena ustxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xx x).

20. Námitka není důvodná.

21. Žalobkyně dále namítá, že podá-li účastník řízení neúplné odvolání, je povinností správního orgánu vyzvat jex x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xoručení veřejnou vyhláškou. Takový postup považuje za nezákonný s ohledem na znění § 25 správního řádu, neboť u osob, jímž se nedaří doručovat, musí být xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxvoinstanční rozhodnutí. O nutnosti doručovat opakovaně svědčí i § 19 odst. 6 správního řádu, dle kterého je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx kdy se tak stalo. Nelze-li doručení prokázat, je nutno doručit opakovaně. Obdobně i stanovisko veřejného ochránce práv, sp. zn. 4614/2007/VOP/PP. 22x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxou vyhláškou i těm osobám, kterým se prokazatelně nedaří doručovat, resp. osobám neznámého pobytu sice zakotvuje § xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxyně však měla prokazatelně postavení takového účastníka řízení. Doručení veřejnou vyhláškou tak bylo v rozporu se zákonem. 23. Ve vztahu k doručování xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxné ministerstvu dne 8. 11. 2013, a to na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Na tuto adresu proto správní orgány zasílaly písemnosti. Na uvedenou axxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxe ministerstvu nepodařilo doručit výzvu ze dne 2. 7. 2014 k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, která se vrátila s prohlášením, že je na dané adxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx ministerstvu podařilo doručit na její adresu prvoinstanční rozhodnutí, je v rozporu s obsahem spisu. V průběhu řízení před ministerstvem žalobkyně žxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xvádí i ve své žalobě. 24. Z výše citované úpravy ve správním řádu je zřejmé, že mimo běžný způsob doručování písemností prostřednictvím doručovatele jx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxovatelky při doručování výzvy bylo zcela v rozporu se zásadami logického uvažování činit další pokusy o doručování písemnosti žalobkyni na adresu, z nxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxý) a prvoinstanční rozhodnutí (adresát odstěhován). Žalobkyni již tedy na uvedenou adresu nebylo třeba doručovat opakovaně. Žalobkyně současně minxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxx o pobytu cizinců). 25. Jednalo se tak o situaci, kdy správní orgán doručoval rozhodnutí osobě neznámého pobytu, jelikož při pokusu o doručení výzvy na hxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx plyne, že ministerstvo důvodně přistoupilo k doručování písemnosti žalobkyni prostřednictvím veřejné vyhlášky. K totožnému závěru v situaci odstěxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxlo na místě doručovat výzvu opakovaně a argumentace žalobkyně neobstojí. Ani odkaz na stanovisko veřejného ochránce práv není přiléhavý, neboť v jím uxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxení). 26. Pokud jde o ustanovení opatrovníka, úprava ve správním řádu odlišuje situace, kdy má být účastníkovi řízení uložena povinnost nebo odňato pxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat. Naopak podle odstavce 3 téhož ustanovení platí, že nejde-li o účastníka, kterému má být v řízení xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx

xxx xxjvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku ze dne 10. 8. 2017, č.j. 3 Azs 25/2017-33, konstatoval, že § 25 odst. 1 správního řádu je nutno vykládat v soxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xrgán v konkrétních případech vymezených v 32 odst. 2 opatrovníka, ale doručuje veřejnou vyhláškou (v případech uvedených v § 32 odst. 2 je jinak správní xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx. osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, prostřednictvím veřejné vyhlášky není možné v řízení, v němž má býx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxnosti již s ohledem na to, že je zahajováno na žádost a jeho výsledkem je vydání, případně nevydání povolení k dlouhodobému pobytu. V rozsudku ze dne 10. 8x xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx Vztaženo na nyní posuzovanou věc zamítnutí žádosti žalobkyně proto představuje xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx dle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu.

29. Městský soud tedy konstatuje, že nebyl dán důvod postupovat dle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu, tj. ustaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xřes blanketní odvolání přezkoumal prvoinstanční rozhodnutí a posuzoval jeho soulad s právními předpisy, resp. všechny rozhodné skutečnosti, které xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxitku žalobkyně soud neshledal důvodnou.

31. Žalobkyně konečně namítá, žesprávní orgány naprosto ignorovaly zásadu přiměřenosti, nezabývaxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxož i judikatury vyplývá, že při posuzování přiměřenosti zásahu do soukromého a rodinného života patří dle okolností mezi krixxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxnce narušen (vliv na ekonomický, osobní a rodinný život jednotlivcevčetně vlivu na ostatní rodinné příslušníky, kteří by jinak měli právo zůstat na úxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxtová historie osob (včetně porušení pravidel v minulosti) a rovněž i věk a zdravotní stav cizince (viz například rozsudky Nejvyššího správního soudu zx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxáva například ve věcech , rozsudek ze dne 31. 1. 2006, č. 50435/99, § 39; , rozsudek ze dxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxx senátu ze dne 18. 10. 2006, č. 46410/99). 33. Vztaženo na nyní posuzovanou věc soud neshledal, že by správní orgány nezjistily a neopíraly se o dostatečnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx ohledu na konkrétní okolnosti. Žalobkyně sama žádné konkrétní okolnosti neuvedla. Správní orgány tak na základě vlastních zjištění konstatovaly, žx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxlému pobytu. Společně s žalobkyní požádali o totožné pobytové oprávnění i její matka a dva sourozenci. Správním orgánům však bylo z jejich činnosti znáxxx xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x jejich žádosti byly zamítnuty, resp. proti zamítnutí již byla podána odvolání. Žalobkyně ani další rodinní příslušníci tudíž nebyli schopni doložitx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxbkyně. Sourozenci žalobkyně jsou navíc zletilí. Nebyly zjištěny ani žádné majetkové vazby na území. 34. Z uvedených důvodů proto dle správních orgánů xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxím rozhodnutí nedojde k nepřiměřenému zásahu do rodinného a soukromého života. V této souvislosti ministerstvo odkázalo i na Úmluvu o právech dítěte x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxínek nezbytných pro rozvoj dítěte. Pokud rodiče žalobkyně nezajistili finančně pobyt žalobkyně na území, nemají zde vybudované majetkové vztahy, nexxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxí, tj. zamítnutí nepředstavuje absolutní překážku.

35. Městský soud na základě výše uvedeného konstatuje, že ze strany správních orgánů nebyla ignoxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx zabývaly i ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců. Blíže nespecifikovaná argumentace žalobkyně o nedostatečnosti a nesprávnosti posouzení přiměřexxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx. Soud vzal také v potaz, že v době vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně již zletilá, což podstatně snižuje závažnost dopadu do jejích práv. Námixxx xxxx xxxxxxxx

xxx

xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.

37. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné čxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xákladů řízení.