3 Azs 421/2004 - 86

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobců: a) D. H., b) H. L., oba právně zastoupeni Jxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxch stížnostech žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 Az 337/2003 – 43, 30 Az 339/2003 - 48 ze dne 1. 7. 2004, takto:
I. Kasační xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx. Janě Pánkové se přiznává odměna za zastupování ve výši 1675 Kč, která jí bude vyplacena do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí z účtu Nejvyššího spráxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxtelé“) nadepsaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byly zamítnuty jejich žaloby, jimiž se domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovanéxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxtelům neudělil azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxka vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona. Krajský soud neshledal existenci procesních důvodů nezákonnosti napadených správních rozhodnutí. U stěžxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxně nezákonného jednání soukromých osob, které nelze považovat za pronásledování ve smyslu azylového zákona. Soud poukázal na skutečnost, že stěžovaxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xejich využití v podstatě rezignovali. Soud nepřehlédl, že stěžovatelé požádali o azyl až po jednom roce stráveném v České republice, z čehož dovodil, žx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx zákona) a humanitárního azylu (§ 14 azylového zákona) a výroku o neexistenci překážek vycestování ve smyslu § 91 azylového zákona. Zejména s ohledem xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx jako nedůvodné.
V kasačních stížnostech stěžovatelé shodně namítají, že napadený rozsudek byl doručen pouze jim, a to 16. 8. 2004, a nikoli jejich obxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxí tedy zúčastnit a podrobněji rozebrat důvody svých žádostí o azyl. Tím podle jejich názoru došlo k porušení § 49 odst. 1 s. ř. s., neboť toto ustanovení uxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xéto skutečnosti vadné. Jsou přesvědčeni, že je splněn důvod pro zrušení napadeného rozsudku ve smyslu § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., kterým je zmatečnoxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxjvyššímu správnímu soudu, aby kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Zároveň shodně pxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxsením č. j. 30 Az 337/2003 - 32, 30 Az 339/2003 - 42 ze dne 10. 3. 2004 spojil ke společnému projednání řízení o žalobách stěžovatelů; stejným usnesením byl xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx x xx xx xxx xxx xx xxxx xxl k jednání o žalobách předvolán zástupce stěžovatelů a to vz. č. 028 kancelářského a spisového řádu pro okresní a krajské soudy. Tento přípis byl podle zxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxčastnil zástupce stěžovatelů, stěžovatelé jednání přítomni nebyli. Napadený rozsudek byl stěžovatelům podle doručenek založených v soudním spise xxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxm č. j. 30 Az 337/2003 - 63, 30 Az 339/2003 - 50 ze dne 31. 8. 2004 byla stěžovatelům ustanovena zástupkyní pro řízení o kasačních stížnostech JUDr. Jana Pánxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xřípustná kasační stížnost může být soudem věcně projednána.
Stěžovatelé byli v řízení o žalobě zastoupeni ustanoveným zástupcem. Napadený rozsudxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxní stížnosti ze strany stěžovatelů. Na skutečnost, že rozsudek v době podání kasační stížnosti nebyl jejich zástupci doručen, ostatně sami stěžovatexx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx x) s. ř. s. nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže tento byl podán předčasně. Kasační stížnost musí být zásadně podána do dvox xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxsti stěžovatelů odmítnout pro předčasnost, neboť tyto byly podány ještě před doručením xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xředčasně podané. Smyslem odmítnutí návrhu pro předčasnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je ochrana účastníků řízení před tím, aby soud nerozhodovxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxsnost ve smyslu cit. ustanovení naopak nelze vykládat jako prostředek pro procesní formalismus, a to ani ze strany soudů, ani ze strany účastníků řízenx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xx xx xxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xtěžovatelů jako předčasných bylo příliš formálním postupem ze strany soudu. Je totiž nepochybné, že stěžovatelům bylo napadené rozhodnutí doručenox x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x opatrnosti kasační stížnosti bez toho, že by čekali na případné doručení napadeného rozsudku právnímu zástupci. Z kasačních stížností je nepochybnéx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxm způsobem brojit. Nelze rovněž přehlédnout, že odmítnutím kasačních stížností pro předčasnost by byli stěžovatelé fakticky zkráceni na svém právu nxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx dvou týdnů od dodatečného doručení rozhodnutí krajského soudu toto rozhodnutí kasační stížností (opětovně) nenapadli, a to zřejmě i s vědomím, že tak xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého soudu nabyl právní moci (§ 54 odst. 5 s. ř. s.), jednak to, že lhůta pro podání kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 2 s. ř. s. v daném případě již uběhxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx neboť jejich kasační stížnosti by bylo třeba opětovně odmítnout, tentokrát pro opožděnost ve smyslu § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Vzhledem k tomu, že kasxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xxx x x xxxxxxx xa ostatní shora uvedené argumenty Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnosti netřeba odmítnout a je možné se jimi zabývat meritorně.
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxatelé označili důvod svých kasačních stížností odkazem na § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., z obsahu jejich podání Nejvyšší správní soud zjistil, že ve skuxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx o věci samé. Nejvyšší správní soud však důvodnost kasačních stížností neshledal.
Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že krajský soud pochybil, jestližx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxupci stěžovatelů, nikoliv jim samotným. Předmětem sporu je tedy otázka, zda v řízení před krajským soudem měly být k jednání předvoláni sami stěžovatexx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx (stěžovatelů), aby jejich jednání bylo vedeno zásadně v jeho přítomnosti a s možností činit procesní návrhy a vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Txxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xákladních svobod, čl. 90 a čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky a čl. 36 a 38 odst. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Toto právo však nebylo poxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxanoven zástupcem advokát, a to i přesto, že zastoupení advokátem v řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů není obecně vyžadováno. Jsou-xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xsobně vykonat; v takových případech je třeba doručit písemnost i jim. Tak tomu ovšem v daném případě nebylo, resp. jednání soudu nelze považovat za přípxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xoud v dané věci v souladu s odmítavým stanoviskem stěžovatelů k možnosti soudu rozhodnout bez jednání takové jednání k projednání žalob nařídil. K tomuxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxho a spisového řádu pro okresní a krajské soudy, tohoto jednání se zúčastnil a činil v rámci něj jménem stěžovatelů procesní úkony. Za této situace osobnx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxení byla hájena ustanoveným právním zástupcem účastným na nařízeném jednání. Vzhledem k tomu, že krajský soud při předvolání účastníků řízení a při poxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx x x xx xx xx xxx xxxx xxedvolání k jednání doručoval pouze zástupci účastníků řízení a jestliže neshledal důležité důvody k odročení jednání, nelze tento jeho postup považoxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx stížnosti stěžovatelů podle § 110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodné zamítl.
S přihlédnutím k § 78b odst. 1 azylového zákona, podle něhož se cizinci, kterx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxho účinku, udělí na žádost vízum za účelem strpění pobytu, nerozhodoval Nejvyšší správní soud samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku podanxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xalovaný správní orgán měl ve věci úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Soud mu prxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxovatelů platí stát (§ 35 odst. 7 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Ustanovené zástupkyni náleží v souladu s § 11 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxvzetí a přípravu zastoupení, ve výši 1000 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném případě šlo o společný úkon při zastupování dvou osob, náleží ustanovené zástupxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xe výši paušální částky 75 Kč za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky. Ustanovené zástupkyni se tedy přiznává náhrada nákladů v celkovx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 7. prosince 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.