xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx x50/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 10. 10. 2016 Městskému soudu v Praze a postoupenou Kraxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxlovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno usnesení Celního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xb., správní řád, ve znění zákona č. 243/2016 Sb. (dále jen „správní řád“) ustanovil žalobce opatrovníkem pana A. B. J., trvale bytem v P. (dále jen „opatxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxatuje, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu nemohou být zákonná ustanovení upravující možnost ustanovení opatrovníka používána jen z důvodx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx a že musí být zajištěna ochrana zájmů a základních práv nepřítomného účastníka řízení. Ustanovení opatrovníka účastníku řízení, jehož pobyt není znáxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxmto kontextu žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2001, sp. zn. I. ÚS 322/2000). Žalobce uvádí, že opatrovníka je třeba primárně hledxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxo funkci zastávat.

3. Postupem xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“), podle něhož nesmí být nikdo nucen činit to, co zákon neukládá. Žalobce rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího spráxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx Usnesení o ustanovení opatrovníka musí být dostatečně odůvodněno, aby měl opatrovník možnost seznámit se s důvody tohoto procesního postupu a aby mohx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx

xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxnosti v plném rozsahu jako zástupce smluvní. Žalobce jako územní samosprávný celek vykonává přenesenou i samostatnou působnost, plní řadu povinnostx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xchopen dbát ochrany práv a zájmů opatrovance a řádně hájit jeho zájmy, v důsledku čehož bude třeba ustanovit opatrovníkem někoho jiného (§ 32 odst. 7 sprxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xe svém vyjádření k žalobě podotýká, že se s argumentací žalobce, uplatněnou již v odvolání, podrobně a přezkoumatelně vypořádal v napadeném rozhodnutxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx vydání napadeného rozhodnutí předcházelo vydání rozhodnutí ze dne 14. 7. 2016, jímž žalovaný zrušil usnesení celního úřadu ze dne 23. 6. 2016, kterým bxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xalovaný nepostupoval formalisticky a neuplatňoval přístup, jehož jediným účelem by bylo urychlené vyřízení věci (jak tvrdí žalobce).

6. Soud ze sprxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxx xx xxx6 dopustit porušení povinností souvisejících se systémem elektronického mýtného. Dne 10. 5. 2016 vydal celní úřad příkaz, jímž shledal opatrovance vxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxučit prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu trvalého bydliště opatrovance v P.; podle doručenek byl opatrovanec na adrese neznáxxx

xx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x. zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 7. 2016 s odůvodněním, že místo, kde se správní orgán dozvěděl o podezření ze spáchání přestupku opatrovancxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xpatrovníkem opatrovance. Vycházel přitom z ustanovení § 32 odst. 2 písm. d) a odst. 3 správního xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx x. – R. M. – I35, jenž se nachází ve správním obvodu žalobce. Žalobce při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem vyjádřený v právních předpisech, a proto dxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxí opatrovníkem (administrativní možnosti, odborné znalosti či personální kapacity). 10. Žalobce podal proti usnesení celního úřadu ze dne 18. 7. 201x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx přičemž zdůrazňoval nezbytnost souhlasu opatrovníka s ustanovením. V závěru konstatoval, že není schopen dbát na ochranu práv a zájmů opatrovance.

xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxovníka, kterými jsou existence zákonného důvodu pro ustanovení a existence vhodné osoby. Protože se obálka s příkazem dvakrát vrátila jako nedoručitxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxejnou vyhláškou. Z důvodu cizí státní příslušnosti opatrovance a nedostatku relevantních údajů o jeho osobě nebylo namístě, aby celní úřad pátral po oxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xím, že vhodnost dovodil na základě kritéria územní souvislosti. K odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že preventivní deklarovaná absence vůle opatroxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xdst. 4 správního řádu výslovně stanoví povinnost vhodné osoby přijmout funkci opatrovníka. , na níž žalobce odkazoval, se týkala funkce oxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xx xxxx xelze při ustanovování opatrovníka podle správního řádu vycházet, což plyne z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 20xxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxspecifikované důvody, pro které žalobce údajně nezvládá agendu opatrovnictví, žalovaného s ohledem na reálné možnosti žalobce nevedly k tomu, aby usxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx

xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, přičemž vyxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxboť účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), přičemž dospěl k závěru, že žaloba není xxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx “

14. Podle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu „[s] xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x Tato osoba je povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody.(…) “ (důraz přidán soudem).

15. Jádro právě souzené věci spočívá v tom, zda lze obec ustanovit opatrovníkem podle správního řádu proti její vůxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xteré bylo vydáno necelé dva roky před podáním žaloby žalobcem. Před rozhodnutím rozšířeného senátu existovaly dvě protichůdné judikatorní linie. Prxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xěmž bylo vysloveno, že v občanském soudním řízení nelze obec ustanovit opatrovníkem účastníka proti jejímu nesouhlasu. Druhá linie judikatury naopxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxvením. Rozšířený senát se v citovaném usnesení přiklonil ke druhé linii judikatury, neboť shledal, že institut opatrovnictví je pro občanské soudní xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx senát konstatoval, že správní orgán není povinen obstarávat si souhlas osoby zamýšlené pro funkci opatrovníka „ “ 16. Závěry rozšířxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx s tím nesouhlasí, proto nemůže obstát. Usnesením rozšířeného senátu byl také překonán rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 5 Ca 100/2009-34, kterým bxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxrávního soudu a zaujímá názor, že souhlas není předpokladem pro ustanovení opatrovníka ve správním řízení (srov. rozsudky Městského soudu v Praze ze dxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx

xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo správního soudu č. j. 4 Azs 19/2009-61 na souzenou věc rovněž nepřiléhají, neboť v dané věci soud přezkoumával usnesení Krajského soudu v Praze ze dne xxx xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx xxx xxxxxxx x x 64 s. ř. s.). Protože pro danou věc byla rozhodná právní úprava opatrovnictví pro občanské soudní řízení (která stanoví, že jinou osobu než advokáta lzx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xudikatury rozšířeného senátu však ve správním řízení toto pravidlo neplatí. 18. K argumentaci žalobce, podle něhož je třeba opatrovníka primárně hlexxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxat, že i ta pramení z úpravy obsažené v o. s. ř., a nikoli ve správním řádu. Správní řád obsahuje rozdílnou posloupnost osob vhodných pro ustanovení opatxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxná osoba. Ústavní soud v nálezu ze dne 8. 11. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1433/11, zabývajícím se jmenováním opatrovníka podle správního řádu, poznamenal, že přx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxi zdůraznil, že „ “ Vzhledem k tomu, že opatrovanec je osobou cizí státní příslušnosti a ze správního spisu neplyne, že by celní úřad disponoval informací o tom, xx xx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x péči jiné osoby) nebo že by měl znalost o existenci vhodné osoby blízké, nepovažuje soud za nesprávné to, že celní úřad rovnou přistoupil k ustanovení obxx xxxx xxxxxxxxxxxx

xxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxon neukládá, žalovaný v napadeném rozhodnutí trefně poznamenal, že § 32 popisuje důvody a podmínky pro využití institutu opatrovnictví a v odst. 4 explxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxl žalobce nucen vykonávat funkci opatrovníka bez existence odpovídajícího zákonného příkazu. 20. Argumentace žalobce stran překážek na jeho straněx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xřenesené působnosti. Ačkoli soud nemá důvod zpochybňovat obecné tvrzení o vytíženosti žalobce, za situace, kdy není podloženo konkrétními údaji svěxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx statutárním městem, u něhož zvláště ve srovnání s menšími obcemi nelze předpokládat nedostatek personálních či jiných zdrojů. Žalobce vedle nekonkrxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxíka vykonávat, a tak bylo jeho ustanovení opatrovníkem v souladu se zákonem i judikaturou. 21. Závěrem lze konstatovat, že žalobce nerozporuje kritérxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xroblematikou zabývat.

22. Protože soud neshledal žalobu důvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí (§ 78 odst. 7 s. ř. s.) 23. O náhradě nákladů řízení účastnxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxní o žalobě netvrdil ani ze soudního spisu neplyne, že by mu vznikly nějaké náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

24. Podle § 11 odst. 2 písm. b) záxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxmosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen. Správní řád ani zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxobnosti. Ustanovení § 149b odst. 3 obecního zřízení pouze stanoví, že výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku obcí je výkonem pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxnkce tzv. procesního opatrovníka, je třeba řešit v intencích judikatury Ústavního soudu týkající se problematiky hmotněprávního opatrovnictví z doxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxastnit správního řízení, povinován ochranou jejího základního práva na spravedlivý proces, a tam, kde neexistuje vhodná soukromá osoba, jež by mohla xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxdle § 32 odst. 4 správního řádu považován za výkon přenesené, nikoli samostatné působnosti obce (přiměřeně srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 7x xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xelé jeho výši v souladu s § 10 odst. 2 zákona o soudních poplatcích.