4 As 13/2004 - 55

Řízení před soudem: rozhodnutí správního soudu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxávního orgánu a označí-li je za správné, nevypořádá se ale s věcnými či právními námitkami v žalobě uplatněnými proti takovým závěrům.
Věc: Žalobkyněx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx xa 612/2001 - 32.
Výrok:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2003, čj. 28 Ca 612/2001 - 32, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízenxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxnostenského odboru Úřadu městské části Praha 10 (dále jen „živnostenský úřad“) ze dne 6. 8. 2001, čj. ŽO/3763/01/K, a napadené rozhodnutí bylo potvrzexxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxvněné podnikání“ podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisůx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxcké činnosti v dopravě - provozování parkovišť“ dle nařízení vlády České republiky č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, čxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xx xxxxx x xxxxesní stránce.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, v níž namítala, že účelem vybírání parkovného byla snaha nepřímo regulovat počet autxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxkonává smluvní partner žalobkyně podnikatel P. F. na základě svého živnostenského oprávnění, svým jménem a nikoliv jménem žalobkyně. Tato nesouhlasx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxle směrnice č. 11. Žalobkyně poukazuje na to, že její hlavní činností je poskytování zdravotní péče. Nesouhlasí s argumentací žalovaného, který spatřxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxje na to, že s podnikatelem P. F. má smluvní vztah, který mu umožnil v areálu nemocnice provozovat podnikatelskou činnost - placené parkování. Svůj smluxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxrhovala, aby rozhodnutí žalovaného správního orgánu a rozhodnutí živnostenského úřadu byla zrušena a věc byla postoupena žalovanému k dalšímu řízenxx
xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xízení. Ve svém rozhodnutí vycházel z obsahu správního spisu. Citoval ustanovení § xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xodstatu neoprávněného podnikání, je podstatné, zda činnost, kterou vykonávala, je činností, která je předmětem živnosti. Pojem živnost je pozitivnx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxi pečlivě zdůvodněno, jaké právní úvahy vedly žalovaného k závěru, že činnost žalobkyně je živností a že nespadá pod negativní vymezení živnosti. S těmxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxdl, že žalobkyně ve svých námitkách pouze opakuje důvody, které uváděla v odvolání proti rozhodnutí živnostenského úřadu, a na něž vyčerpávajícím způxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xakto získané žalobkyní využity či jaké důvody k této činnosti žalobkyni vedly. Podstatné je, zda byla naplněna skutková podstata správního deliktu poxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxání žalobkyně spatřuje provozování činnosti, která je předmětem živnosti „technická činnost v dopravě - provozování parkovišť“. Stejně tak není příxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxpřímo, a dovozuje tak, že předmětem její činnosti není tato činnost sama, ale pouze smluvní vztah s jiným subjektem). Podstatné však není, zda žalobkynx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxmětem živnosti, ale ve svém souhrnu stále žalobkyně tuto činnost kontroluje a řídí, a tudíž ji i provozuje. Tímto způsobem žalovaný hodnotil důkazy (výxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxkého vyvozování, žalovaný zjištěný skutkový stav přiléhavě právně posoudil v souladu s ustanovením § 34 odst. 5 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízexx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx2 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), zamítl jako nedůvodnou.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen sxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxudu vytkla nedostatek odůvodnění jeho rozsudku, neboť soud pouze odkázal na odůvodnění rozhodnutí žalovaného, které doplnil citací několika ustanoxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxna. Stěžovatelka nesouhlasila se závěrem městského soudu, že vykonává činnost, která je předmětem živnosti, a smluvní partner stěžovatelky podnikaxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxly k regulaci počtu automobilů vjíždějících do areálu nemocnice a zde parkujících déle než 30 minut. Vyslovila názor, že žádný zákon neukládá, aby se stxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxikatelskou činnost. Stěžovatelka konstatovala, že by neměla žádný regulační nástroj proti neukázněným řidičům, pokud by nezískala podnikatelské oxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxstřednictvím podnikatele Pavla Formana, který má pro tuto činnost živnostenské oprávnění. Stěžovatelka však odpovídá za řádné plnění své hlavní funxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxentní lékařskou pomoc, s vozidly bezohledných řidičů, kteří považují areál nemocnice za veřejné bezúplatné parkoviště. Stát nezajistil svými příslxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxednictvím podnikatelské činnosti podnikatele P. F.
Stěžovatelka dále nesouhlasí se závěrem městského soudu vyplývajícím z hodnocení směrnice č. 1x x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxl P. F. na základě pověření, stěžovatelka kontroluje a řídí. Zdůrazňovala, že její hlavní činností je poskytování zdravotní péče. Parkovací plochy v axxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxou vymezeny ve směrnici č. 11. Stěžovatelka proto využila podnikatelské činnosti podnikatele P. F., aby omezila parkování těch subjektů, které v areáxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxvá tržby za parkování stěžovatelce, usuzují, že stěžovatelka provozuje živnost za účelem dosažení zisku. Poukázala na skutečnost, že má smluvní vztax x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxtě) za odměnu, a tento smluvní vztah mezi stěžovatelkou a podnikatelem P. F. je právním důvodem, na základě kterého stěžovatelka inkasuje peníze od podxxxxxxxx xx xx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxa, že na základě provedených důkazů dospěl soud k nesprávným skutkovým zjištěním ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a z nich učinil nesprávný právní xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxstenského zákona, a proto se nemohla dopustit správního deliktu neoprávněného podnikání podle § 61 odst. 1 živnostenského zákona. Opačný závěr, kterx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xalšímu xxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx x. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxa uplatňuje důvody kasační stížnosti uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a písm. d) s. ř. s.
Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxávní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názoxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťováxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xoud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí sxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezáxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx důvodů spočívající v tom, že městský soud pouze odkázal na odůvodnění rozhodnutí žalovaného, které doplnil citací několika ustanovení živnostenskéxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx byla tato námitka stěžovatelky důvodná, již tato okolnost by musela vést ke zrušení rozsudku městského soudu, aniž by se Nejvyšší správní soud mohl zabxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxním principům, které představují součást práva na řádný proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i součást pojmu právního státu xxx xxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxí musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Nepřezkoumatelné roxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx 84/94, zveřejněný pod č. 34 ve svazku č. 3 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nález Ústavního soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97, zveřejxxxx xxx xx xx xx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx.
Uvedená stálá
judikatura
Ústavního soudu našla svůj odraz i v konstantní judikatuře Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx správního soudu ze dne 8. 4. 2004, čj. 4 Azs 27/2004 - 74, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, čj. 7 As 60/2003 - 75, či rozsudek Nejvyššxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx zřejmé, proč soud nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení v žalobě a proč žalobní námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x právní argumentaci z hlediska účastníka klíčovou, na níž je postaven základ jeho žaloby. Nestačí, pokud soud při vypořádávání se s touto argumentací úxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxnost spočívá.
V odůvodnění napadeného rozsudku městský soud správně uvedl, že pro posouzení skutečnosti, zda se stěžovatelka dopustila neoprávněnxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxutí žalovaného je jasně, srozumitelně a velmi pečlivě odůvodněno, že činnost stěžovatelky je živností a nespadá pod negativní vymezení živnosti. Měsxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx.
Městský soud v Praze konstatoval, že v této věci není vůbec podstatné, jaké důvody vedly stěžovatelku k činnosti, která byla žalovaným kvalifikovánx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxstatek odůvodnění rozhodnutí soudu je o to závažnější, že podle názoru Nejvyššího správního soudu je pro posouzení, zda se jedná o živnost, rozhodujícxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Důvody, které vedly stěžovatelku k vybírxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxodnutí soudu nemůže posoudit správnost uvedeného konstatování.
Závěr městského soudu, že byla naplněna skutková podstata správního deliktu podle xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx nedostatečně se soud vypořádal s argumentací stěžovatelky uvedenou v žalobě ze dne 21. 12. 2001, když nejprve uvedl, že stěžovatelka pouze opakuje důvxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xámitek stěžovatelky, přičemž z odůvodnění jeho rozhodnutí není zřejmé, zda se vůbec zabýval předloženými důkazy a jakým způsobem je hodnotil.
Z arguxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxulovat počet automobilů vjíždějících do areálu nemocnice a parkujících v tomto areálu déle než 30 minut. Tato nepřímá regulace počtu automobilů je podxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxrech. Stěžovatelka odpovídá za životy a zdraví svých pacientů, a proto dostupnými prostředky snižuje rizika jejich poškození. Městský soud v Praze se xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xisku, založenou na prokázané skutečnosti, že veškeré tržby plynou stěžovatelce. Faktické důsledky činnosti (inkaso tržeb) však podle názoru Nejvyšxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xdůvodněna. To však soud neučinil.
S ohledem na výše uvedené považuje Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2003, čj. 28 Cx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxt a věc mu vrátit k dalšímu řízení, neboť kasační stížnost stěžovatelky byla důvodná, když rozsudek městského soudu je nepřezkoumatelný pro nedostatex xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxistoupit poté, co by výsledkem řízení před Městským soudem v Praze bylo jeho přezkoumatelné rozhodnutí. Nejvyšší správní soud se tak nezabýval námitkxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxosti stěžovatelky, kterou je poskytování zdravotní péče a služeb v lékařských oborech, a není vykonávána za účelem dosažení zisku, ani dalšími námitkxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xe krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby řádnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxnil, zda je předmětná činnost stěžovatelky skutečně vykonávána za účelem dosažení zisku, a splňuje tak veškeré znaky živnosti, a zda není vybírání parxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxud se tak bude muset zabývat všemi žalobními námitkami stěžovatelky uvedenými v žalobě, avšak nikoliv tím způsobem, že by pouze převzal argumentaci žaxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty