4 Azs 150/2018 - 35

Pobyt cizinců

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (10)
Judikatura (10)
x xxx xxxxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxočila a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Simony Hájkové v právní věci žalobce: nezl. P. V. H., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Příkop 8, xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 5, Praha 1), proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2017, č. j. 3136/2017-HANOI-3, v řízení o xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxx x xxx
xxxxxx
xxxxxxek Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 3. 2018, č. j. 57 A 104/2017 - 66,
se
zrušuje
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadnx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx, že žalobcova žádost o povolení k trvalému pobytu na území České republiky za účelem soužití rodiny je nepřijatelná podle § 169h odst. 1 písm. a) a odst. x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xodání, ačkoli tato povinnost je zastupitelským úřadem stanovena, a nepodal žádost osobně.
[2] Žalobce v žalobě namítal, že ve smyslu § 169d odst. 3 záxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxu cizinců umožňuje v takovém případě žalovanému jednat pouze dvěma způsoby, a sice 1) upustit od povinnosti osobního podání nebo 2) vydat usnesení, ktxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxatelnosti, přičemž skutečnost, že žalobce doložil důvody pro upuštění od osobního podání, v označeném záznamu o usnesení vůbec nevypořádal.
[3] Krxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxterstvu) věc k dalšímu řízení.
[4] Krajský soud nejprve konstatoval, že rozhodnutí o nepřijatelnosti žádosti vydané podle § 169h odst. 3 zákona o pobxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx žádosti. Za této situace bylo nezbytné, aby napadené rozhodnutí bylo odůvodněno v souladu s § xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxh naplnění není vůbec nijak zdůvodněno.
[5] Soud dále neshledal, že by byl dán důvod nepřijatelnosti podle § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinxxx xxxxx xx x
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx ze dne 30. 5. 2017, č. j. 10 Azs 153/2016 - 52, které se zabývalo objednávacím systémem Visapoint. S ohledem na závěry učiněné v tomto rozhodnutí bylo za účxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx Nebyl zde vůbec žádný prostor pro vyslovení důvodu nepřijatelnosti podle § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Postupováno tak bylo v přímém rxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx cizinců, tedy že „
žádost nebyla podána osobně
“.
[6] Nad rámec výše uvedených závěrů krajský soud konstatoval, že žalobce současně s jejím podáním poxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxlený pobyt a cesta do Vietnamu pouze za účelem podání žádosti by pro ně byla finančně a časově náročná. Správní orgán tuto skutečnost vůbec nezmínil. Přixxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xobytu cizinců.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalobce
[7] Ministerstvo zahraničních věcí, s kterým krajský soud jednal jako se žalovaným (dálx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxlení o nepřijatelnosti podle § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Podle stěžovatele se v tomto případě nejedná o rozhodnutí, nýbrž pouze o sdělení, ktxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxí od 15. 8. 2017. Požadavek na odůvodnění sdělení podle § 68 odst. 3 správního řádu je zjevně nepřiměřený a v rozporu s textem i účelem § 169h odst. 3 zákona x xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxění od povinnosti osobního podání žádosti podle § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců a postupu, jehož výsledkem je sdělení o nepřijatelnosti samotné xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxtředních zjištění u žádosti o pobytové oprávnění podané na zastupitelském úřadu. V projednávaném případě se jedná o nesplnění zákonných požadavků přxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxkladně, řízení o žádosti není zahájeno a na žádost se hledí jako by nebyla podána.
[10] Naopak, podáním žádosti o upuštění od osobního podání žádosti o xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxrávnění je řízení o žádosti o pobytové oprávnění zastaveno. Lze souhlasit se závěrem krajského soudu, že ze zákona o pobytu cizinců jednoznačně vyplýxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xe byl zastupitelský úřad povinen rozhodnout o žádosti o upuštění od povinnosti osobního podání před vyslovením nepřijatelnosti. Zastupitelský úřad xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxné požadavky pro takové podání dle § 169d odst. 1 a § 169f zákona o pobytu cizinců. Až poté, kdy byla konstatována nepřijatelnost žádosti, se úřad mohl zaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxu cizinců, které na předmětnou situaci nedopadá a týká se pouze určitých řízení u Ministerstva vnitra o žádostech podávaných na území České republiky.
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xyl dán důvod nepřijatelnosti z důvodu, že si cizinec předem nesjednal termín žádosti. Podle § 169f zákona o pobytu cizinců, je žadatel povinen sjednat sx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxitom definuje osobní podání žádosti tak, že se jím rozumí úkon žadatele, při kterém se žadatel osobně dostaví ke správnímu orgánu, u kterého má být žádosx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxy pobytových oprávnění a ve formě a způsobem, který stanoví tento zákon. Pokud má být žádost podle § 169d odst. 2 zákona o pobytu cizinců podána osobně v dxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxlem osobního podání žádosti termín, je ze systematiky těchto ustanovení zřejmé, že tato povinnost je splněna pouze, pokud se žadatel zaregistroval prx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx registrační povinnosti nepřijatelnost žádosti. Pokud stěžovatel v takové situaci odmítl přijmout žádost, jednal v naprostém souladu s uvedeným ustxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx dne 24. 1. 2018, č. j. 6 Azs 324/2017 - 34, a ze dne 23. 2. 2018, č. j. 5 Azs 312/2017 - 35, podle kterých respektování úředních xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxsce stěžovatele a zveřejněna na jeho webových stránkách. Přesto se žalobce rozvržení úředních hodin zastupitelského úřadu pro jednotlivé druhy pobyxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxká víza.
[13] Stěžovatel nakonec namítá, že rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost. Tu stěžovatel spatřuje v tom, že krajský soud opakoxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxi žádosti, do 14. srpna 2017 upravený v § 53 odst. 3 a 4 zákona o pobytu cizinců, dopadal na užší okruh situací, než nověji zakotvená nepřijatelnost žádosxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx stavu.
[14] Žalobce ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že z judikatury Nejvyššího správního soudu je zřejmý právní názor, že usnesení podxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx x x 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců, ze kterého vyplývá, že řízení o žádosti je zahájeno, pokud žadatel současně s doručením žádosti doloží důvody pro uxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxnání termínu pro její podání, anebo proto, že nebyla podána osobně v souladu s požadavky § 169d odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Zastupitelský úřad nemůžx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána, a zároveň o téže žádosti žalobce vydat dne 24. 10. 2017 usnesení 3136/2017-HANOI-3a, kterým zamítá žádxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxním deklaroval, že řízení není zahájeno a dalším usnesením toto „nezahájené“ řízení zastavil.
[16] Žalobce také uvádí, že podle jeho názoru zastupixxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxzinců z důvodu nesjednání termínu pro osobní podání žádosti. Proto z tohoto důvodu nemůže být nepřijatelnou ani žalobcova žádost. Pokud zákon o pobytx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxže zastupitelský úřad zveřejnit jakýkoliv způsob sjednání termínu podle vlastního uvážení. Žalobce v této souvislosti poukazuje na své ústavně zaruxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxje rozsudek xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxnné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační sxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxé Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.
[19x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxzumitelnosti. Rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., pokud z něj nelze jednoznačně dovodit, jakým práxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx a podle jakých právních předpisů byla v kontextu podané správní žaloby posuzována zákonnost napadeného správního rozhodnutí, nebo pokud je jeho odůvxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxh nelze zjistit, jak vlastně soud rozhodl, a v některých jiných speciálních případech (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 4. 2013, č. j. 6 Ads 17/2013 - 25).
[xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x pobytu cizinců nesprávně označil pojmem „nepřípustnost“. Tato terminologická nesprávnost však nevyvolává žádné pochybnosti o právním posouzení xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxx xe stěžovatel v kasační stížnosti se závěry krajského soudu polemizuje a kromě formální záměny dvou termínů na žádnou reálnou nesrozumitelnost rozsudxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x x. ř. s. Podle tohoto ustanovení platí, že [n]
epřijatelnost
žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxisterstvo nebo zastupitelský úřad cizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní
o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškexx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xbdobně podle věty druhé
.
[23] Nejvyšší správní soud konstatuje, že touto právní otázkou se již zabýval v rozsudku ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 Azs 82/2018 x xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxko by nebyla podána – s konečnou platností tedy
rozhoduje o osudu této žádosti (srov. body 37 a 40 odůvodnění usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího spxxxxxxx
xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxeli poskytlo bezprostřední a účinnou ochranu, neboť po zrušení
tohoto usnesení by byla věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení (respektive v první fáxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
.“ Uvedený závěr byl potvrzen také v rozsudcích ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 Azs 80/2018 - 19, a ze dne 12. 7. 2018, č. j. 9 Azs 123/2018 - 26.
[24] Pokud stěžovaxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx rozhodnutí je třeba podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu chápat v materiálně formálním smyslu, tj. samotná procesní forma úkonu sxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxého senátu se v případě usnesení podle § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. s ohledem na jeho dopad do práx xxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx zpráva k návrhu zákona může přitom být důležitou pomůckou při výkladu zákona, výsledek
interpretace
právního předpisu je dán především pomocí různýxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxovatel dále namítal, že krajský soud nesprávně posoudil vztah řízení o žádosti o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti podle § 169d odst. 3 zákxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xizinců.
[26] Podle § 169d odst. 1 zákona o pobytu cizinců, [ž]
ádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou
diplomatického nebo zvláštního víza, žáxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxlému pobytu je cizinec
povinen podat osobně
.
[27] Podle § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců, [z]
astupitelský úřad může v odůvodněných případech
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx žádosti. Řízení je v případě xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. Zastupitelský úřad může od povinnosti osobního
podání žádosti upustit také bez uvedení dxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxbního podání žádosti upouští
pro určitý druh žádostí o pobytová oprávnění podaných v budoucnu, a to zejména v případech, pokud je cizinec
nebo jeho zaxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxa nepřijatelnost žádosti stěžovatele shledána ze dvou důvodů: 1) Podle § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, tj. jelikož cizinec si předem nesxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxst. 3 zákona o pobytu cizinců, tj. jelikož žádost nebyla podána osobně.
[29] Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že souhlasí se závěrem krajského sxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx zastupitelský úřad povinen rozhodnout o žádosti o upuštění od povinnosti osobního podání před vyslovením nepřijatelnosti.
[30] Nejvyšší správní xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxa o pobytu cizinců.
[31] Z § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců vyplývá, že podáním žádosti je zahájeno řízení o věcném posouzení žádosti o pobytové oxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxeným cizincem pro upuštění od osobního podání žádosti, žádost věcně posoudí. V opačném případě řízení o žádosti zastaví. Nevydává však samostatně rozxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxedem termín podání žádosti, žádost je nepřijatelná a podle § 169h odst. 3 zákona o pobytu cizinců v takovém případě není řízení zahájeno, a na žádost se hxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxů je možné aplikovat pouze na žádosti, které nebyly spojeny s žádostí o upuštění od povinnosti osobního podání. Bylo by zcela nelogické, aby žádost bylx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxiž by bylo postaveno najisto, zda cizinec vůbec musí žádost podat osobně. V případě spojení žádosti o pobytové povolení s žádostí o upuštění od povinnosxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxx. a) tohoto zákona. V případě neshledání důvodů pro upuštění xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxjský soud v napadeném rozsudku nesprávně odkázal na § 169d odst. 4 zákona o pobytu cizinců namísto § 169d odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Obě ustanovení xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxrávního orgánu.
[35] V posuzovaném případě je nicméně nutno s ohledem na rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 5. 2017, č. j. 10 Azs 153/2016 - 52, čx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxti podle § 169h odst. 1 písm. a) ani odst. 3 zákona o pobytu cizinců.
[36] Nejvyšší správní soud konstatuje, že v posuzovaném případě byla žalobcova žádxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxvého oprávnění. Přesto ji však bylo nutné věcně posoudit, jelikož žalobce se byl povinen objednat k jejímu podání přes systém Visapoint, tj. způsobem, xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xprávního soudu k této otázce v cit. rozsudku č. j. 10 Azs 153/2016 - 52 uvedl: „
Na jedné straně účinky žádosti „nouzově“ podané způsobem, který je obecně
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxměřené lhůtě možnost podání žádosti postupem zákonem standardně
předpokládaným. Zde rozšířený senát konstatuje, že závěry judikatury o tom, že žádxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxx účinným nástrojem k ochraně práva žadatelů na to, domáhat se stanoveným postupem
svého práva u správního orgánu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x
xx xx xxxejné správě, jakým způsobem „technicky“ uspořádá
vyřizování žádostí o nejrůznější pobytová oprávnění tak, aby byla schopna je za přiměřených náklaxx xxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxjné správě, zda ke splnění tohoto úkolu využije informační
technologie, vícestupňovou proceduru posuzování žádostí, prvky náhodného výběru, nástxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xxx xxloženy na racionálních a férových pravidlech a umožňovat průběžnou i následnou kontrolu toho, že nejsou
zneužívány či používány svévolně
.“
[39] S xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxé na žádost žalobce, přestože byla podána „nouzovým“ způsobem, pohlížet jako na žádost podanou zcela řádně a nebyl zde vůbec žádný prostor pro xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx, že závěry rozšířeného senátu již neobstojí ve světle rozsudků NSS ze dne 24. 1. 2018, č. j. 6 Azs 324/2017 – 34, a ze dne 23. 2. 2018, č. j. 5 Azs 312/2017 – 35, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxřen vstup do prostor velvyslanectví, jelikož se dostavili mimo úřední hodiny vyhrazené pro podání žádosti o pobytové oprávnění, přičemž se o podání žáxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxnému zásahu. Žádost o povolení k pobytu v těchto případech nebyla vůbec podána.
[41] V nyní posuzovaném případě však žalobce doložil, že se pokoušel oxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxxx xapadené rozhodnutí. Posuzovaný případ je tedy třeba odlišit od případů posuzovaných zdejším soudem v rozsudcích ze dne 24. 1. 2018, č. j. 6 Azs 324/2017 x xxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx
xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x
xxx xxxx xxxvřít, že žalovaný b) by jednal nezákonně, pokud by stěžovatelce odmítl umožnit podat žádost
o povolení k dlouhodobému pobytu pouze proto, že neměla doxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxa i skutečnost, že se tak snažila učinit mimo vyhrazené úřední hodiny, nelze žalovanému b) jeho postup
vytýkat
.“ Závěry uvedené v tomto rozsudku tedy zxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xýše citovaném rozsudku rozšířeného senátu.
[43] Nejvyšší správní soud byl však nucen z úřední povinnosti přihlédnout k vadě řízení podle § 103 odst. x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxcí, ačkoliv měl jednat s Velvyslanectvím České republiky v Hanoji.
[44] Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 3. 10. 2017, č. j. 4 Azs 168/2017 - 15, č. xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxým senátem v opakovaně citovaném rozsudku č. j. 10 Azs 153/2016 - 52, podle něhož „
Ve výše popsaných oblastech (přijímání
žádosti včetně upuštění od poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx zastupitelskému úřadu) je proto zastupitelský
úřad správním úřadem v kompetenčním smyslu, a tedy žalovaným ve smyslu § 83 s. ř. s. v případě,
že v souxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xx xx x
.“
[45] Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku č. j. 4 xxx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxával v dané věci své
kompetence
. Významné zde tedy je materiální pojetí pojmu, nikoli pojetí formální
či institucionální. Podle § 4 odst. 1 zákona o zahxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xšak může být toliko
pomocným vodítkem v hraničních případech, nejde o kritérium rozhodující. Soud znovu zdůrazňuje,
že v předmětné věci byl s ohledex xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxsový materiál a odepřel
stěžovatelce možnost do něj nahlédnout. Právě ZÚ ČR v Hanoji vykonával v dané věci určité
kompetence
,
které mu byly svěřeny záxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxe o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, žalovanou stranou je ze zákona (§ 69 s. ř. s.) správní orgán, který napadené rozhodnutí (proti němxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxosti podané na tomto zastupitelském úřadě Velvyslanectví České republiky v Hanoji, nikoli Ministerstvo zahraničních věcí. Na ministerstvo ani půsoxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxou stranou s Velvyslanectvím České republiky v Hanoji, nikoli s Ministerstvem zahraničních věcí. Toto pochybení krajského soudu mělo vliv na zákonnoxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxdnat určitým způsobem anebo ve vztahu k němuž může být autoritativně a závazně deklarováno, že se dopustil nezákonnosti, totiž soud jednal s někým, s kýx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxského soudu podle § 110 odst. 1 věty první s. ř. s. a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, ve kterém bude krajský soud vázán vysloveným právním názorex xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxsti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsouopravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu