2 As 45/2005 - 65

Řízení před soudem: zastavení řízení soudem v občanském soudním řízení

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (4)
xx xxxxxxxxxx x x xxxxx x x x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxdnictví, tedy mezi soudy krajskými a Nejvyšším správním soudem. Na případy, kdy účastník podá žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve věci svého sxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxím) správním soudnictví vůbec nepřísluší (například k okresnímu soudu), pamatuje ustanovení § 104b o. s. ř.
II. Zastavení řízení podle § 104b odst. 1 ox xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxučení soudu jednajícího v občanském soudním řízení podat jednoměsíční lhůtě novou žalobu.
Věc: Žalobce P. B. proti Krajskému úřadu Moravskoslezskéxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxá.
Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasačnx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx. 4. 2004, č. j. DSH/4050/04/LI. Stěžovatel kasační stížnost opřel o ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správnxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx uvedl, že se řídil nesprávným poučením žalovaného o tom, že proti jeho správnímu rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné; měl dále za to, že jesxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx, jsou lhůty pro podání správní žaloby v pořádku, zvláště s ohledem na to, že byl vyzván k zaplacení soudního poplatku předem.
Dále stěžovatel namítal, xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx Krajský soud se však tímto problémem vůbec nezabýval, což stěžovatel považuje za nesprávné. Kdyby Okresní soud v Karviné splnil svoji povinnost, nedoxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxávního orgánu.
Stěžovatel k samotnému meritu věci, tedy k tomu, že byl podle svého názoru nespravedlivě a nezákonně shledán vinným spácháním dopravnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx nic nezavinil. Dal přednost řidiči G. podle svého názoru v souladu s ustanovením § 2 písm. q) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacícx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xeboť stěžovatel podle svého názoru řidiče G. nedonutil, aby náhle měnil směr nebo rychlost jízdy. Stěžovatel rovněž odmítl závěr žalovaného i správníxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxělo to vliv na skutečnost, že došlo k dopravní nehodě, neboť řidič G. porušil důležitou povinnost tím, že se nevěnoval plně řízení; stěžovatel k tomu pozxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxaných 20 km/h o 30 km/h více.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná a podle jejího obsxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx-li totiž kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle § 103 odst. x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x Azs 33/2004 - 98, zveřejněný pod č. 625/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní sxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxlova žaloba proti správnímu rozhodnutí žalovaného byla podána včas, a to jednak v souvislosti s poučením, které se stěžovateli dostalo ve správním rozxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxným postupem Okresního soudu v Karviné, který řízení o jeho žalobě zastavil, namísto aby věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě. Druhý okruh stížních xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxzka jeho viny na dopravním přestupku.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí krajského soudu a dospěl k závěru, že kxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxděně. Stěžovatel podal svoji žalobu proti správnímu rozhodnutí žalovaného věcně i místně nepříslušnému Okresnímu soudu v Karviné. Ten řízení o žalobx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxele poučil o možnosti podat svoji žalobu znovu v jednoměsíční lhůtě od právní moci usnesení okresního soudu k věcně a místně příslušnému Krajskému soudx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxudu v Ostravě bylo možno považovat za včasnou, musel jednak podat včas, tedy ve dvouměsíční lhůtě podle § xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxtravě. Stěžovateli bylo podle krajského soudu správní rozhodnutí žalovaného doručeno dne 20. 4. 2004 a poslední den dvouměsíční lhůty k podání žaloby xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu se Nejvyšší správní soud zcela ztotožňuje.
Důvodem odmítnutí stěžovatelovy žaloby v žádném případě nebyl postup soudů (Okresního soudu v Karviné x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxé, nikoli druhou žalobu podanou Krajskému soudu v Ostravě - podal opožděně, přičemž nutnou podmínkou věcné projednatelnosti druhé žaloby bylo, aby ta xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxvovat řízení o jeho žalobě, nýbrž věc postoupit Krajskému soudu v Ostravě podle ustanovení § 7 odst. 5 a 6 s. ř. s., je nepřípadný. Ustanovení § 7 odst. 5 a 6 sx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx a Nejvyšším správním soudem; na případy, kdy účastník podá žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve věci svého subjektivního veřejného práva k jinxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxísluší (například, jak tomu bylo i u stěžovatele, k okresnímu soudu), pamatují ustanovení § 104b o. s. ř. Základním pravidlem řešení takovéto situace xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxíslušnému soudu (§ 104b odst. 1 o. s. ř.). Přesně o tento případ se jednalo ve věci stěžovatele (o žádnou z věcí uvedených v § 104b odst. 2 o. s. ř. nešlo, takxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxci stěžovatelovy první žaloby zastavil a poučil jej o možnosti podat v jednoměsíční lhůtě novou žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Povinností a ani opxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxvých otázek přísluší toliko soudu, který je věcně a místně příslušný o žalobě rozhodnout, tedy v případě stěžovatele Krajskému soudu v Ostravě. Poučenx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x místně příslušný jeho věc projednat a dokdy nejpozději musí stěžovatel podat novou žalobu, chce-li vůbec uvažovat o tom, aby (za předpokladu splnění vxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx) jeho žaloba mohla být věcně projednána. Pokud tedy stěžovatel vyvozuje ze skutečnosti, že Okresní soud v Karviné jej poučil o možnosti podat v jednoměxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx, nelze s ním souhlasit.
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxní podmínky včasnosti podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Soudním poplatkům totiž podléhají všechny žaloby [§ 4 odst. 1 písm. a) zákona xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxzván k zaplacení soudního poplatku, nemůže účastník o včasnosti či nevčasnosti své žaloby ještě ničeho dovozovat.
Nepřípadná je i výtka stěžovatelex xx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxovatel zřejmě - tak si alespoň Nejvyšší správní soud jeho výtku vysvětluje - má na mysli, že žalobu podal nikoli ve dvouměsíční lhůtě podle § 72 odst. 1 s. řx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxvním soudnictví). Nejvyšší správní soud již vyslovil, že z ustanovení tehdy platného § 47 odst. 1 a 4 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxádných opravných prostředků v rámci právní úpravy správního řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2003, č. j. 7 Ads 42/2003 - 25x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxou stanoveny v § 47 odst. 1 spr. ř., podle něhož musí rozhodnutí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Podle § 47 odst. 4 spr. ř. obsahuje poučxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xpřípadně rozkladu), tedy pouze o řádném opravném prostředku správního řízení. Pokud v rozhodnutí žalovaného bylo uvedeno, že podle § 59 odst. 4 spr. ř. xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvuje povinnost poučovat účastníka řízení o tom, že jeho rozhodnutí může být za splnění předepsaných podmínek přezkoumáváno ve správním soudnictví; txxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx x xxxxxí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu obecně stanovuje poměrně dlouhou lhůtu dvou měsíců, dává i práva neznalým osobám dostatek času k tomu, aby k xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxní rozhodnutí vydané odvolacím správním orgánem napadnout, se s ním poradí; právní úpravu poučovací povinnosti v ustanovení § 47 odst. 1 a odst. 4 spr. xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxtanovení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod i čl. 13 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů xx xx x x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxno rozhodnutí žalovaného, nelze to přičítat k tíži žalovaného, nýbrž pouze k tíži stěžovatele samotného.
Námitkami týkajícími se „merita věci“, tedx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxší správní soud nezabýval, neboť se jimi ani zabývat nemohl. V řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud přezkoumává pravomocné rozhodnutí kraxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxrá, jsou v souladu se zákonem; jeho úkolem není přímo přezkoumávat samotné žalobou napadené správní rozhodnutí, nýbrž prověřovat, zda krajský soud přx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxaného rozhodnutí - jedná-li se o rozhodnutí, kterým se (jako je tomu v případě stěžovatele, jehož žaloba byla odmítnuta pro opožděnost) končí řízení přxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxnatelnosti žaloby, aniž by se zabývalo meritem, tedy vlastním věcným obsahem žaloby, je na Nejvyšším správním soudu, aby v mezích rozsahu a důvodů kasaxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxud správně posoudil nesplnění této „vstupní“ podmínky. Zabývání se meritem by znamenalo vybočení z přezkumné role, kterou Nejvyšší správní soud v řízxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx správní soud dospěl po přezkoumání kasační stížnosti k závěru, že tato není důvodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatel neměl ve věci úxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxi úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Státu, jednajícímu v tomto řízení žalovaxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x
xx xxxx
xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2006