[1] Nezletilá žalobkyně, občanka Vietnamu, podala na Velvyslanectví České republiky v Hanoji dne 14. 4. 2014 v doprovodu ženy vystupující jako jejx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxn o pobytu cizinců“). Žádost podala za účelem společného soužití s otcem, taktéž občanem Vietnamu, který pobývá na území ČR na základě povolení k trvaléxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxtupce žalobkyně.

[2] Poté, dne 30. 4. 2014 podal otec nezl. žalobkyně jejím jménem podání označené jako „x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců a následně řízení o žádosti podle § 169 odst. 8 písm. c) zákona o pobytu cizinců xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx ministerstva potvrdila rozhodnutím označeným v záhlaví.

[3] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalobu. Krajský soud žalobě vyhověl rozsudkem ze dxx xxx xx xxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxna je umožnit cizincům podávat žádosti o povolení k trvalému pobytu na území ČR tehdy, pokud na něm pobývají oprávněně z některého z důvodů uvedených v § 6x xxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxvá i z důvodové zprávy k zákonu o pobytu cizinců. Pokud by správní orgán vyžadoval, aby rodič vycestoval z ČR pouze z důvodu podání žádosti na zastupitelsxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x času podání žádosti žalobkyně. Vzhledem k tomu, že nezl. žalobkyně se za účelem podání žádosti dostavila na zastupitelský úřad osobně, měl zastupitelxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xne 30. 4. 2014 otcem nezl. žalobkyně vyplývá, že nešlo o novou žádost. V podání se totiž jasně vysvětluje, že zákonní zástupci požadují, aby bylo rozhodnxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx zástupců žalobkyně.

[4] NSS ke kasační stížnosti žalované zrušil první rozsudek krajského soudx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxdost o povolení k pobytu na zastupitelském úřadu v Hanoji. Vzhledem k procesní nezpůsobilosti žalobkyně z důvodu nedostatku věku za ni samozřejmě musí xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x § 69 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, tedy žádost podat na zastupitelském úřadu. Dále NSS vysvětlil, proč podání otce nezl. žalobkyně v ČR dne 30. 4. 2014 nxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxou řízení, kterou následně otec žalobkyně zhojil dne 30. 4. 2014 podáním žádosti na území ČR (na Ministerstvu vnitra), je tento jeho závěr v rozporu se záxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx

xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxt tyto obtíže výkladem jdoucím jednoznačně proti textu zákona nelze. Lze si ostatně představit i celou řadu jiných situací, v nichž by bylo trvání na osoxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx věta § 169 odst. 14 zákona o pobytu cizinců možnost od požadavku osobního podání upustit. Žadatel musí v případech jiné než osoxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxu pobytu. NSS nicméně zdůraznil, že z předložených spisů ani z tvrzení samotných účastníků řízení tato okolnost nevyplývá (bod 21).

xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxané opětovně zrušil. Většina žalobních námitek byla s ohledem na obsah odůvodnění rozsudku NSS nedůvodná. Dále se pak soustředil na výklad § 169 odst. 1x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxý úřad je povinen upustit od povinnosti podle věty první ustanovení § 169 odst. 14 zákona o pobytu pokaždé, kdy zde objektivně budou skutečnosti svědčícx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxdána žádost o upuštění od povinnosti podle věty první § 169 odst. 14 zákona o pobytu, resp. zde objektivně nebudou skutečnosti svědčící pro závěr o existxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xelze vůbec ověřit. Dále odkázal na odůvodnění rozhodnutí žalované, která vycházela z těchto skutečností: „ “

[7] Krajský soud zkritizoval, že zastupitelský úřad v souladu s § 18 odst. 1 správnxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxrávním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. „ .“

[8] Závěr správních orgánů o tom, že se k podání učiněnéxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx4 se nedozvěděly o skutečnostech svědčících pro závěr o existenci „odůvodněného případu“ ve smyslu ustanovení § 169 odst. 4 věta druhá zákona o pobytu cxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxtky nezletilé žalobkyně a přítomnost otce žalobkyně na území ČR je nutné považovat za „odůvodněný případ“, xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxry, ke které došlo rozsudkem NSS ze dne 14. 9. 2016, čj. 6 Azs 25/2016-34 (č. 3495/2016 Sb. NSS). Závěry tohoto rozsudku jsou prý zcela aplikovatelné na nxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

[10] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala i proti druhému rozsudku krajského soudu kasační stížnost. V ní především odmítá, že by došlx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx § 110 odst. 4 s. ř. s., tedy pravidla vázanosti krajského soudu předchozím zrušujícím rozsudkem NSS. Krajský soud v rozporu s předchozím zrušujícím roxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxého státní správa musí prokázat, že žadatelka nepodala žádost o upuštění od povinnosti osobního podání. Pokud má cizinec za to, že existují důvody pro uxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x zastoupení nezl. cizince, je může uplatnit do protokolu. To se však v nynějším případě nestalo. Proto navrhuje zrušení rozsudku krajského soudu.

[1xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx je povinen zjišťovat, proč se k podání žádosti osobně nedostavili cizinec či jeho zákonní zástupci, a sám z moci úřední může upustit od osobního podání. xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xracovníci nezachytili obsah komunikace do protokolu, ačkoliv je to jejich zákonná povinnost, nemůže jít k tíži žalobkyně.

xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxo původní rozhodnutí bylo zrušeno NSS; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem NSS.

[13x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xrušovacím rozhodnutí. Jednou vysloveným právním názorem je vázán nejen krajský soud, ale také NSS sám, rozhoduje-li za jinak nezměněných skutkových xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx56, č. 1723/2008 Sb. NSS).

[14] NSS předně potvrzuje názor stěžovatelky, že v dané problematice nedošlo k judikatornímu obratu. Rozsudek ze dne 14. 9x xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xx

xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxmco jeho zákonní zástupci na území ČR nejsou. Krajský soud pominul, že to výslovně zdůraznil NSS v odůvodnění cit. rozsudku čj. 6 Azs 25/2016-34. Nezletxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx ČR vychovával, a dále s právním zástupcem zmocněným k právnímu jednání. Správní orgán měl proto v takové situaci řízení podáním žádosti považovat za zaxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxx x xxzsudku čj. 6 Azs 25/2016-34. NSS tak jasně uvedl, že podané závěry na věc nynější nedopadají. K žádné změně nebo obratu judikatury tedy nedošlo.

[16] Oxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx rozkol na úrovni NSS (k němuž však nedošlo). Výjimku z dopadu vázanosti krajského soudu (§ 110 odst. 4 s. ř. s.) představuje jen změna judikatury formou xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx Soudního dvora EU v otázkách, které se řídí právem EU (viz usnesení rozšířeného senátu NSS čj. 9 Afs 59/2007-56).

[17] Již v prvém rozsudku NSS dospěl k xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx, kterou NSS v prvém rozsudku a , proto v tomto vázanost prvým rozsudkem na krajský soud nedopadá. Žalobkyně totiž v žalobě tvrdxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xbsenci pořízení protokolu, v žalobě namítala nedostatek pořízení fotokopie celého obsahu žádosti. V žalobě na s. 2 uvádí, že přílohou žádosti byly lékxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xx x xxxxx

xxxx xxxxx x xxx xxxx. 14 zákona o pobytu cizinců, ve znění do 17. 12. 2015, [ž] x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxt o upuštění od povinnosti osobního podání , musí přesto zastupitelský xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxu ve smyslu § 169 odst. 14 věty druhé zákona o pobytu cizinců.

[19] NSS se s krajským soudem v této otázce (viz bod [7] a [8] shora) v zásadě ztotožňuje. Ztoxxxxxxx xx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xčetně příloh, které babička předkládala zastupitelskému úřadu. Zastupitelský úřad nijak spisově nepodchytil obsah žádosti žalobkyně, nevytvořil x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xvrzení, bez opory ve spisovém materiálu, uzavře, že určité skutečnosti žalobkyně zastupitelskému úřadu nesdělila, resp. nepředložila určité písemxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxbkyně v onen den zastupitelskému úřadu předložila.

[20] Podle stěžovatelky neměl zastupitelský úřad ve věci povinnost sepsat protokol, neboť ve smxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxítomnost příslušné osoby (zákonného zástupce žalobkyně) prý nemohlo probíhat řízení. NSS však zdůrazňuje, že řízení by přesto probíhat mohlo, aplikxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xesepsal.

[21] Krajskému soudu nelze vyčítat, že by snad po stěžovatelce požadoval prokázání negativní skutečnosti. Ve skutečnosti správní orgány xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xěty druhé zákona o pobytu cizinců. Pokud byl zastupitelský úřad zpraven o nemoci matky nezl. žalobkyně a pobytu otce žalobkyně na území ČR, mohl dospět k xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxutečnost v žalobě, a nevyplývá-li opak ze spisu (neboť žádný spis zastupitelského úřadu v této kauze neexistoval), bylo nutno dát žalobkyni za pravdu. xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xaopak pochybením zastupitelského úřadu, že k této důkazně komplikované situaci došlo. Rozhodně však, jak správně uvádí žalobkyně v žalobě, nelze neexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxční stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta poslední s. ř. s.).

[23] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 za xxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx plně úspěšná, a proto jí vůči stěžovatelce náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají s přihlédnutím k § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. xxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč (sepis vyjádření ke kasační stížnosti) a v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč; celkem tedy 3 400 Kč. Vzhledem k toxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xx x xx částku 4 114 Kč, kterou je stěžovatelka povinna zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce.