9 As 329/2016 - 42

Ostatní

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (21)
Judikatura (19)
x xx xxxxxxxx x xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxe (§ 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání) je opatřením obecné povahy. Soudy ve správním soudnictví proto mají pravomoc takové sdělení přxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xprávní soud
rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xraha 3, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x x xxxxxxxx x xxx
xxxxxx
x x
xxxxxxx stížnost
se zamítá
.
II.
Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížnosxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxodu nedostatku pravomoci správních soudů podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dáxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx vyššího stupně na roky 2013 – 2016, uveřejněného pod č. 157/2016 Sb. (dále jen „Sdělení“). Sdělením byla rozšířena závaznost Dodatku č. 1 ke Kolektivnx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxěstnavatelů - Svazem dopravy ČR - sekcí silniční dopravy (dále jen „Dodatek“), na další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódx xx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxí napadá jako nezákonné rozhodnutí.
[2] Městský soud dospěl k závěru, že Sdělení není ani zásahem, ani správním rozhodnutím. Jedná se o úkon, jímž žalxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxtivním vyjednávání“), xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxa závaznou i pro další zaměstnavatele. Žalovaný předmětné sdělení nevydává ve správním řízení, neboť jím nerozhodoval v určité věci o právech či povinxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx se netýká oblasti veřejné správy, ale kolektivního vyjednávání. Publikací Sdělení ve Sbírce zákonů není zasahováno do veřejných subjektivních práv xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxadá výlučně do pracovněprávních vztahů, které do oblasti veřejné správy nespadají. To jasně vyplývá i z Dodatku, který řeší nárok zaměstnance na příplxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xolektivním vyjednávání nevystupuje v postavení správního orgánu rozhodujícího o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřexxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xeztotožňuje, jednalo by se s ohledem na soukromoprávní oblast práva, do níž zasahuje, o rozhodnutí ve smyslu § 46 odst. 2 s. ř. s., tedy o rozhodnutí, jímx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxh správního soudnictví by bylo rovněž nutno odmítnout.
[5] Neshledal přiléhavým ani odkaz na usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. IV. Úx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxudnictví.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[6] Proti usnesení městského soudu brojí stěžovatelka kasační stížností.
[7] Sxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxatelům ve vymezených odvětvích, kteří nejsou členy Svazu dopravy ČR. Dodatek nad zákonný rámec zakládá nová práva zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x x x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx není zajištěna reprezentativnost obou smluvních stran kolektivní smlouvy vyššího stupně, ale pouze jedné z nich. Žalovaný navíc nezkoumá ani odůvodxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu.
[8] Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2008, č. j. 4 Ans 9/2007 – 197, 1717/2008 Sb. NSS, vyplývá, že k tomu, aby byla dána pravomoc souxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxdovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Všechny tyto podmínky jsou splněny. Žaxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xákonem a mělo by se dít ve veřejném zájmu.
[9] Nelze také přehlížet, že v občanském soudním řízení se proti Sdělení bránit nemůže. Pokud odmítá svou praxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx veřejné moci, pokud není přezkum výslovně vyloučen. Je nepřípustný zužující výklad, který by zbavoval fyzické a právnické osoby právní ochrany.
[1xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx x. 2007, č. j. Konf 30/2006 – 5, č. 1244/2007 Sb. NSS, ve kterém byla posuzována činnost orgánu veřejné správy, při které bylo pouze deklarováno splnění záxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxah orgánu veřejné moci, který není žalovatelný v občanském soudním řízení, dospěl zvláštní senát k závěru, že ochranu může poskytnout pouze správní soxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxčanském soudním řízení, neměl žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale podle § 46 odst. 2 s. ř. s., což má mimo jiné za důsledek povinnost sxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xoud dospěl k závěru, že tento názor městského soudu byl správný, pak by měl sám usnesení městského soudu zrušit, žalobu odmítnout a řádně stěžovatelku pxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxením kolektivní smlouvy vyššího stupně vznikají dotčeným zaměstnancům a zaměstnavatelům nová práva a povinnosti, ale ty nevyplývají z postupu žalovxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxm vůle smluvních stran a práva a povinnosti z nich vyplývající jsou normativními právními smlouvami, považovanými za pramen práva. Žalovaný dále upozxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxtl.
[14] Navrhl proto, aby kasační stížnost byla zamítnuta.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[15] Nejvyšší správní soud posoudil forxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxěžovatelka je zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Poté přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci upxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x x x xx xx xxxx x xospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[16] Soud předesílá, že dle konstantní judikatury kasačního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího sprxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Soud proto přezkoumal napadené usnesení městského soudu podle § 103 odst. x xxxxx xx xx xx xxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxnností odmítnutí žaloby stěžovatelky, a to v rozsahu jí vznesených stížnostních námitek, případně (s ohledem na § 109 odst. 4 s. ř. s.) nad jejich rámec x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxé mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí o odmítnutí žaloby, a případnou nepřezkoumatelností rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby.
[17] Městskx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxí v oblasti veřejné správy. K ověření správnosti tohoto závěru je nicméně nezbytné se nejprve zabývat otázkou, jakou povahu Sdělení má a jak jej lze kvalxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x. 2003, sp. zn. Pl. ÚS 40/02, 199/2003 Sb. (dále jen „nález k závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně“), s účinky k 31. 3. 2004. V něm Ústavní soud v oxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxledal protiústavní. V návaznosti na to přijal zákonodárce novelu zákona o kolektivním vyjednávání č. 255/2005 Sb., která zavedla s účinností od 1. 7. 2xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxno podle § 7 zákona o kolektivním vyjednávání. Podle něj mohou smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxačeném kódem Odvětvové klasifikace ekonomických činností. V předmětném ustanovení je dále rozvedeno, jaké podmínky musí být splněny pro to, aby žaloxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxnávání je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení pro další zaměstnavatele s převažující xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxce“), platí, že kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Z § 23 zákoníku práce vyplývá, že v kolektivní smlouvě je možnx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xe-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatelex xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx § 25 zákoníku práce je kolektivní smlouva závazná pro její smluvní strany. Je mimo jiné také závazná pro zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxtnavatelů vystoupili. Práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnancx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xleny organizace zaměstnavatelů, kteří takovou smlouvu uzavřeli. Jedná se tak skutečně o výsledek kolektivního vyjednávání mezi smluvními stranamix xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxdnout nebýt členem organizace zaměstnavatelů, v důsledku čehož se na něj uzavřená kolektivní smlouva nevztahuje (případně pouze ta, která nabyla účixxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxnictvím odborové organizace, potažmo svazu odborových organizací. Pro ně však nemohou vzniknout z kolektivní smlouvy povinnosti, ale pouze práva. Jx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxprezentují, na kolektivní smlouvě shodnou a pokud ano, pak v jakém rozsahu.
[22] V důsledku rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x x x x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxavatele, kteří se na vyjednávání kolektivní smlouvy nijak nepodíleli ať už z toho důvodu, že nejsou členy žádné organizace zaměstnavatelů, nebo takovxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxům a práva zaměstnancům nevznikají v důsledku (byť zprostředkovaného) projevu jejich vůle, ale v důsledku vrchnostenského opatření. Do doby, než žalxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxnosti z uzavřené kolektivní smlouvy vyššího stupně nevztahují. Nelze se tak ztotožnit s námitkami žalovaného, že povinnosti zaměstnavatelům nevznixxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx žalovaný k dispozici, ale to, jaké účinky v důsledku uveřejnění jeho sdělení podle § 7 zákona o kolektivním vyjednávání nastávají.
[23] I v nyní posuzxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xze tedy uzavřít, že rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně na další zaměstnavatele žalovaným prostřednictvím sdělení ve Sbírce zákxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx orgánem podle definice obsažené jak v § 4 písm. a) s. ř. s., tak podle § 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dáxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxních soudů je podstatné pouze to, zda je sdělení o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně vydáváno v rámci správního řízení. Kromě tohxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxení. To je upraveno v části druhé a třetí správního řádu, ale další postupy činnosti správních orgánů jsou upraveny v části čtvrté až šesté správního řádxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxupně xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xčelem je vydání rozhodnutí, jímž
se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci
prxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxbě, nebo osobám, neboť tyto osoby jsou v něm vymezeny obecnými kritérii – odvětvím, ve kterém převážně vykonávají svou činnost. Naopak § 65 s. ř. s., ktexx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx obecnými kritérii je typické pro další činnosti správních orgánů, a to pro vydávání právních předpisů nebo opatření obecné povahy.
[28] Pravomoc žaxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xx xxxra legem
). Zákon tedy musí stanovit mantinely pro prováděcí právní předpis, který následně zákon provádí v dalších podrobnostech (viz obdobně např. nxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx x xaném případě není. Důsledkem uveřejnění sdělení o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně však není bližší rozvedení práv a povinnosxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxo chování, vztahující se na všechny případy stejného druhu. Samo sdělení o rozšíření závaznosti smluv vyššího stupně pravidla chování nezakotvuje, nxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxou představu o vhodnosti a potřebnosti úpravy pracovněprávních vztahů, ale je povinen jej uveřejnit, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxedpisem ani svou formou. Ačkoliv Ústava České republiky pro normotvorbu ministerstev žádné formální označení nezavádí (na rozdíl od nařízení vlády pxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxdpisů. Z něj vyplývá, že právní předpisy vydávané mj. ministerstvy se nazývají vyhláškou. Naopak forma sdělení je užívána pro „další akty státních orgxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxného) podle § 7 zákona o kolektivním vyjednávání docházelo podle právní úpravy účinné do doby zrušujících účinků nálezu k závaznosti kolektivních smlxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x právní předpis nejednalo. Pro posouzení toho, o jaký právní akt se jedná, je podstatná i jeho forma, byť nejde o xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxtnutí stížnosti proti uvedenému usnesení ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. III. ÚS 1085/11).
[31] Lze tedy dospět k závěru, že se nejedná o právní předpis.
[xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxou literaturou a judikaturou. Opatřením obecné povahy je třeba rozumět správní akt s individuálně vymezeným předmětem a obecně určenými adresáty (vix xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxk rozšířeného senátu ze dne 27. 7. 2016, č. j. 5 As 85/2015 – 36, č. 3460/2016 Sb. NSS, který uvedl:
„[18]…
Opatření obecné povahy obecně představuje spráxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxrý není ani individuálním rozhodnutím, ani právním předpisem. Rozhodnutím není z toho důvodu,
že nesměřuje vůči jmenovitě určené osobě či osobám, alx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxi stanovení obecného
pravidla chování, vztahujícího se na všechny případy stejného druhu. [19] Zákonodárce zůstal definici opatření
obecné povahx xxxxxx x xx x xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxních orgánů, tedy činnosti normotvorné a rozhodovací.
Opatření obecné povahy tvoří jistý mezičlánek mezi správním rozhodnutím a obecně závazným prxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx
xxxx xxxxení o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně uvedeným definicím odpovídá. Jak bylo uvedeno shora, nejde ani o individuální rozhodnuxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xyššího stupně závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví. Žalovaný v rámci toho musí posoudit, zda jsou splněny podmínky § 7 záxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxcké je, že důsledky sdělení jsou obdobné, jako v případě právního předpisu, neboť výsledkem závaznosti konkrétní kolektivní smlouvy vyššího stupně pxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxli tomuto atypickému důsledku o opatření obecné povahy nejednalo.
[34] Městskému soudu lze přisvědčit v tom směru, že rozšíření závaznosti kolektixxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxivní smlouvy se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců vyplývající z pracovněprávního, tedy soukromoprávního, vztahu. To však nic nexxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxké takovým zásahům do práv a povinností prováděných veřejnou správou, která se týkají soukromoprávních věcí, ale jimž se dotčené osoby nemohou bránit x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx i v situaci, kdy bylo nicotné rozhodnutí vydáno v soukromoprávní věci, neboť zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxém usnesení ze dne 5. 3. 2012, č. j. Konf 53/2011 – 25, č. 2644/2012 Sb. NSS, o pravomoci vyslovovat nicotnost rozhodnutí (dále jen „usnesení o pravomoci vxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxoduje kasatorním způsobem.
Před tímto soudem je naopak celá věc (spor či jiná právní věc) znovu projednána (v mezích podané žaloby
s výjimkami obsažexxxx x x xxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxek nahrazuje rozhodnutí správního orgánu
(§ 250j o. s. ř.). Vyslovení nicotnosti rozhodnutí, jehož se žalobci a) a b) domáhají, nelze považovat za naxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xeklaratorní
výrok o nicotnosti rozhodnutí tomuto požadavku neodpovídá,
soud by v takovém případě ničeho nenahrazoval. Jinými slovy nahrazením spxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xxuze druhem vady rozhodnutí, a jako taková musí být v souladu s čl. 36 odst. 2 Listiny
základních práv a svobod podrobena soudní kognici, lhostejno ve ktxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxmoprávních), ačkoliv obecně nejsou zákonem z projednávání před soudy vyloučena, měla být ze soudní
kontroly spočívající v posuzování jejich nicotnxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxch rozhodnutí nemohou a současně
soudy ve správním soudnictví obecně takovou pravomocí disponují.“
[37] Stejně tak správním soudům náleží ochraxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxním řízení taková ochrana není zakotvena (usnesení zvláštního senátu sp. zn. Konf 30/2006). Stejné platí také v případě ochrany před nečinností správxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrávního soudu ze dne 14. 7. 2004, č. j. 5 As 31/2003 – 49, č. 487/2005 xxx xxxxx
xxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxektivní smlouvy vyššího stupně. Jak vyplývá z usnesení o pravomoci správních soudů vyslovovat nicotnost rozhodnutí, cílem takového řízení je stanovxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxak nemůže dojít ke stanovení práv a povinností konkrétně určeným účastníkům.
[39] Pro posouzení možnosti poskytnutí ochrany v občanském soudním říxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxr mezi stěžovatelkou a jejími zaměstnanci o nároky vyplývající zaměstnancům z Dodatku. Usnesení o pravomoci vyslovovat nicotnost rozhodnutí poukázxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxost rozhodnutí v soukromoprávní věci platí i za té situace, kdy si soudy v občanském soudním řízení musí otázku nicotnosti posoudit v jiných řízeních jaxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx x důsledku uveřejnění Sdělení ve Sbírce zákonů došlo k zásahu do práv a povinností stěžovatelky, a proto má právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x násl. s. ř. s. nic nebrání. Stejně tak jsou chráněna i práva dalších osob dotčených uveřejněním Sdělení ve Sbírce zákonů, neboť mají možnost stát se osobxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx správním soudnictví mají pravomoc zrušit sdělení o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně v rámci řízení o zrušení opatření obecné pxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxlka domáhala obdobných výroků jako v řízení před městským soudem. Ústavní soud její stížnost odmítl s tím, že stěžovatelka ve věci podala zároveň správxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xteré by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci. Nejxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xejí ústavní stížnost pro nevyčerpání procesních prostředků k ochraně práva.
[43] Závěr městského soudu, že soudy ve správním soudnictví nemají praxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xalovaného.
[44] Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je podle § 85 s. ř. s. nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými prostředxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx ochranu před nezákonným zásahem (viz shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2012, č. j. 1 xxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxukazovala stěžovatelka v žalobě. To vycházelo z toho, že „
[t]akové rozhodnutí
(pozn. NSS: o rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně)
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxy o ochraně lidských práv a základních svobod podřadit pod pojem
"občanských práv a závazků" (civil rights and obligations). Takový zásah pak musí být xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxlezu k závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně, jednak z citovaného usnesení vyplývá, že jej považoval za rozhodnutí, které zasahuje do práv, nixxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxti kolektivních smluv sice formou vyhlášky žalovaného, zároveň však byly konkrétně uvedeni zaměstnavatelé, na které se rozšíření vztahuje. Proto Úsxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxistovala úprava obrany proti opatřením obecné povahy ani nezákonným zásahům. Z citovaného usnesení proto nelze jakkoliv dovodit, že by nyní posuzovaxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx bylo již rozebráno shora v bodě [27], Sdělení není rozhodnutím, neboť správní řád i soudní řád správní vychází z toho, že rozhodnutími se závazně určují xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xeho zrušení nemůže sloužit úprava řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s., jinak by ostatně zvláštní úprava pro zruxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrgánu je proto Sdělení vyloučeno podle § 70 písm. a) s. ř. s., neboť jde o úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, a proto je taková žaloba nepřípuxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx nepřipouštěla žádné pochybnosti, že stěžovatelka se domáhala ochrany proti účinkům Sdělení ve formě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokyxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxvídá argumentace v odůvodnění žaloby, citovaná ustanovení soudního řádu správního, jakož i
petit
. Ostatně opětovně je tato kvalifikace znovu uvedenx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx správního soudu ze dne 22. 5. 2013, č. j. 1 Ans 21/2012 - 42, xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xvolit jeden žalobní typ vymezený v soudním řádu správním a nemůže jednotlivé žalobní typy navzájem zaměňovat nebo je v žalobě směšovat (srov. rozsudky xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxcí judikatury nepřipouští dokonce ani alternativní či eventuální
petit
, pokud by alternativy či eventuality měly spočívat v odlišných žalobních typxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx x x7). To je odůvodněno zejména faktem, že jednotlivým žalobním typům odpovídají v soudním řádu správním relativně samostatné procesní úpravy, které se xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxu soud zjišťuje skutkový a právní stav atd. Bylo by proto mimořádně obtížné vést řízení o jedné a téže žalobě tak, aby bylo možno na jeho konci rozhodnout v xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxně svých práv před určitým jednáním státní správy (např. z důvodu chybějící či nejednotné prejudikatury k dané otázce) a chce z procesní opatrnosti vyčxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxinit v jediném podání. Za každou takto podanou žalobu také musí zaplatit samostatně soudní poplatek (srov. výše citované rozsudky Nejvyššího správníxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxx x xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx mezi jednotlivými žalobními typy upravenými v soudním řádu správním zeď, skrze niž je obtížné, ba téměř nemožné, se v průběhu řízení prolomit na druhou xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxy Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2006, č. j. 6 Ap 2/2005 - 60, či ze dne 9. 7. 2009, č. j. 7 Aps 2/2009 – 197). K tomu však v nyní posuzovaném případě nexxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxaturního obratu, případně předchozí roztříštěné judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2012x xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxhozí
judikatura
neexistovala a stěžovatelka se tak nemohla spoléhat při podání své žaloby na předchozí rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxodů, není to důvodem ke zrušení napadeného usnesení. Nic by se totiž neměnilo na (pro věc jediném relevantním) závěru, že stěžovatelčinu žalobu nebylo xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx změnit; pokud by kasační soud jen z tohoto důvodu usnesení městského soudu zrušil, musel by též současně (opět) žalobu odmítnout (§ 110 odst. 1 s. ř. s.)x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxjvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2004, č. j. 2 Afs 17/2003 - 54, ze dne 10. 8. 2011, č. j. 1 Ans 2/2011 - 103, nebo ze dne 24. 3. 2016, č. j. 3 As 8/2014 - 78).
xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxtel domáhá mj. přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V takovém případě totiž musí bxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx na místě usnesení městského soudu zrušit a odmítnout žalobu místo něj (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 9 As 36/2014 - 30)x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx že usnesení městského soudu z hlediska zákonnosti jeho výroku o odmítnutí žaloby plně obstojí, a proto zdejší soud kasační stížnost jako nedůvodnou zaxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxovatelka v soudním řízení úspěch neměla, proto dle uvedených ustanovení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na nxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xřípustné.
V Brně dne 4. května 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu