3 As 95/2016 - 64

Zdravotnictví a hygiena

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Judikatura (1)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: M. G., zast. JUDr. Jaromírem Hanušem, advokátem se sídlem Kosmova 9xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xalované ze dne 14. 11. 2013, č. j. SVS/2013/054840-G, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2016, č. j. 22 Ad 4xxxxx x xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx
x x x x x x x x x x x x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxvodnění:
Rozhodnutím Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj ze dne 4. 7. 2013, č. j. SVS/2013/044844-T (xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o potravinách), kterého se dopustil porušexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxené koňské maso o celkové hmotnosti 320 kg, u něhož byla prokázána rezidua farmakologicky účinné látky phenylbutazonu a jeho metabolitu – oxyphenbutaxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxupňové rozhodnutí změněno v části týkající se výše uložené pokuty, a to tak, že žalobci se ukládá pokuta ve výši 100.000 Kč. V částech nedotčených změnou xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxnuta žaloba žalobce proti přezkoumávanému rozhodnutí žalované, když krajský soud neshledal námitky žalobce, související zejména s nutností aplikaxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xasační stížnost, v níž uplatnil důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), tedy nesprávné pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xeho hodnocení splnění podmínek liberace z odpovědnosti za správní delikt ve smyslu § 17i zákona o potravinách. Stěžovatel již v řízení před správním orxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxo právní laik nicméně nedohlédl na to, aby byla jeho námitka zaprotokolována. Tuto skutečnost však lze ověřit u zástupců jmenované společnosti.
Stěxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx v místě sídla jeho dodavatele). Dle názoru stěžovatele tak i dodavatel masa porušil svým postupem právo. V této souvislosti pak stěžovatel uvedl, že upxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx vyloučeni z odpovědnosti za uvádění nebezpečné potraviny na trh, ale každý nese odpovědnost odpovídající tomu, jakou měrou se na takovém skutku podílxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxlí pro zproštění odpovědnosti za správní delikt ve smyslu § 17i zákona o potravinách je nutno považovat takovou aktivitu, která odpovídá podmínkám konxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx informací u jiných odběratelů) splnil podmínku vynaložení veškerého úsilí, protože nejen v jeho případě není maloobchod uzpůsoben tomu, aby odebírax xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxištěm trvá, znemožňuje prodej jakékoliv čerstvé potraviny. Za této situace by se dle názoru stěžovatele měla odpovědnost za správní delikt dělit mezi xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xvého dodavatele, zda zvíře bylo léčeno, či nikoliv), jehož „vynaložené úsilí“ mohlo spočívat například v tom, že mohl zvířeti nechat udělat rozbor krvx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xsou limitovány časem a místem. Dle stěžovatele lze proto považovat za dostatečnou senzorickou kontrolu, kontrolu dokladů apod.
Závěrem kasační stxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se k obsahu kasační stížnosti nevyjádřila.
Nejvxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxěnou (§ 102 věta první s. ř. s.), je přípustná (§ 102 věta druhá a § 104 s. ř. s.
a contrario
) a stěžovatel je řádně zastoupen (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).
Při xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)], nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li nxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxl, že napadený rozsudek považuje za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Na tomto místě je proto vhodné připomenout, že nepřezkoumatelnost pro nexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxdy skutkových zjištění, o něž soud opírá své rozhodovací důvody. Takovými vadami mohou být zejména případy, kdy soud opřel rozhodovací důvody o skutečxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 – 75, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 9 xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx, že ačkoliv není zdejší soud vázán důvody kasační stížnosti, je-li rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný (§ 109 odst. 4 část věty za středníkem sx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxta a preciznost ve formulaci stížnostních bodů a jejich odůvodnění v kasační stížnosti předurčuje obsah rozhodnutí kasačního soudu. Jinými slovy, s vxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxalo, že by Nejvyšší správní soud měl skutečnosti, které zakládají nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu, či vady řízení před tímto soudem, dovxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx
x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxrům nezbývá zdejšímu soudu než konstatovat, že napadený rozsudek nelze považovat za nepřezkoumatelný. Krajský soud se řádně zabýval všemi žalobními xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxo nedostatek důvodů. Stěžovatel navíc uplatnil důvod nepřezkoumatelnosti toliko v obecných rysech a nikterak nespecifikoval, v čem konkrétně tvrzexxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxdu, což v případě nepřezkoumatelného rozhodnutí zpravidla nepřichází v úvahu. Stejně tak neshledal zdejší soud ani žádnou jinou vadou v řízení před krxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxdstatou předmětného řízení je posouzení otázky, zda v kontextu skutkových okolností projednávané věci bylo možno dospět k závěru, že stěžovatel není xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxědnosti za správní delikt. Namítá dále, že za porušení povinností vyplývajících ze zákona o potravinách měl být potrestán především jeho dodavatel.
xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
x
xxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx téhož zákona
[p]
rovozovatel potravinářského podniku, xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxaviny podle § 11 odst. 2 písm. a).“
Podle § 17i odst. 1 téhož zákona
[p]
rávnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže,
že vynaložilx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx
x
xxx
x xxxxxxxnost za jednání, k němuž došlo při
podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu
právxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxotiprávní jednání bez podmínky zavinění neboli odpovědnost za výsledek. Tohoto typu odpovědnosti se nelze zprostit odkazem na smluvní ujednání či poxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxopise Soudní
judikatura
, č. sv. 1, roč. 2000, str. 39). V ustanovení § 17i odst. 1 zákona o potravinách je tak formulován obecný liberační důvod, spočívaxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxuje liberaci „úsilím“, je třeba vyjít z toho, že se jedná o aktivní činnosti k zabránění porušení (srov. přiměřeně rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxximku ze zásady objektivní odpovědnosti, uplatní se pouze ve výjimečných a opodstatněných případech. Poměrně příznačnými se v této souvislosti jeví zxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxerací z odpovědnosti podle zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxovídá jednak
konstrukce objektivní odpovědnosti těchto osob za správní delikty a úzce vymezený liberační důvod, jednak
i výše zákonných sazeb saxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx
x
xx xxxxxxxí těchto parametrů pohonných hmot. Provozovatelé čerpacích stanic
nesou i riziko spojené s případným porušením povinností ze strany jejich dodavaxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxelé čerpacích stanic zajistí, aby jimi prodávané pohonné hmoty vyhovovaly předpisům, je ponechán
na jejich úvaze. Pokud se však chtějí liberovat v pxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xa to, že tato technicky možná opatření po nich nebylo možno
spravedlivě požadovat, protože by to nebyla ekonomická. Na tomto místě soud konstatuje, žx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxl.“
Ačkoliv byly citované závěry přijaty v návaznosti na odpovědnost za správní delikt nastalý v souvislosti s prodejem pohonných hmot, skutkové oxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxchodisko rovněž v posuzovaném případě.
Smyslem a účelem zákazu uvádění do oběhu potravin zdravotně nikoliv nezávadných je zcela nepochybně zajištxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxový zákazník mohl v jeho prodejně koupit potravinu, která by mohla mít (i potenciálně) negativní vliv na jeho zdraví. Mezi účastníky řízení přitom není xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxdua farmakologicky účinné látky phenylbutazonu a jeho metabolitu – oxyphenbutazonu. Jak uvedl i sám stěžovatel ve své kasační stížnosti, jedná se o láxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx posoudit, zda nabízené maso tyto látky obsahuje, či nikoliv, a nemají tak v tomto ohledu jinou možnost než spoléhat na prodejce a jeho „svědomitost“ při xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx masa nabízeného k prodeji, která není schopna přítomnost farmakologicky účinných látek odhalit (nebo též případné dotazování se na spolehlivost dodxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxím, zcela jistě nemůže postačovat ani stěžovatelovo spoléhání na svého dodavatele.
Stěžovateli lze zcela nepochybně přisvědčit v tom, že maso je výxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxdat je ještě před uplynutím doby minimální trvanlivosti. Patrně by proto nebylo možno po stěžovateli požadovat, aby při každé dodávce masa, které nese xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxt zdravotně závadných látek. Zajisté po něm však lze požadovat, aby své dodavatele kontroloval alespoň v určitých časových intervalech (tzn. s určitox xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxbránění uvedení nikoliv nezávadné potraviny na trh v konkrétním případě (pokud by doba její minimální trvanlivosti byla opravdu kratší než doba realixxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxrolního mechanismu vůči svým dodavatelům, za pomoci kterého by se mohl v budoucnu vyhnout objednávání zboží od těch nespolehlivých. V kombinaci s něktxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxně označeno jako zdravotně nezávadné, či skutečnosti, že xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx soud se tak v hodnocení této otázky ztotožňuje s krajským soudem i s žalovanou.
Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou ani námitku spočívající v nexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx přiměřeně odkázat na rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 1. 2015, č. j. 8 Afs 25/2012 – 351, v němž byl vysloven právní názor, dle něhož
[…]
posouzení vinx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxť již jiný obviněný, poškozený nebo jiná osoba) nemá
subjektivní právo domáhat se zahájení řízení o správním deliktu s jiným subjektem nebo požadovat xxxxxx xxxx
xxxx
xxx
x
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxodnutích přitom bylo dostatečným způsobem prokázáno, že stěžovatel se předmětného správního deliktu dopustil. Ze skutečnosti, že nebylo zahájeno řxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxisející s nutností zohlednit, jakou měrou se stěžovatel a jeho dodavatel na nastalém protiprávním stavu podíleli, nebyla uplatněna již v řízení před kxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxah dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 větou poslední s. ř. s. zamítl.
Stěžovatxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Nejvyšší správní soud mu proto náhradu nákladů xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx.
V Brně dne 6. dubna 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu
Zpět na text

Související dokumenty