xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxx69/09/7486/2009/St/R 84, Městský úřad Uherské Hradiště (dále též „stavební úřad“) k oznámení S. V. ze dne 27. 10. 2008 povolil změnu užívání stavby „xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxí na dobu platnosti nájemní smlouvy s vlastníkem objektu č. p. 173, nejpozději do 30. 6. 2019. S. V. stavební úřad označil za účastníka řízení dle § 27 odstx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxažoval K. M. Těmto účastníkům řízení bylo rozhodnutí doručeno dne 15. 5. 2009, žádný z nich se proti němu neodvolal.

[2] Dne 21. 2. 2014 stavební úřad obdxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxu specifikovaným rozhodnutím zamítl pro opožděnost. V odůvodnění konstatoval, že dle údajů z katastru nemovitostí se žalobce stal ke dni 13. 10. 2008 nx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xádu náleželo postavení účastníka řízení, i když s ním stavební úřad v průběhu řízení nejednal. Odvolání tedy bylo přípustné, nebylo však podáno včas. Vxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxdnímu účastníku doručeno dne 15. 5. 2009, žalobcovo odvolání stavební úřad obdržel až dne 21. 2. 2014, tj. po více než čtyřech letech.

[3] Žalovaný dodaxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx M., neboť sám po převzetí domu na základě darovací smlouvy, uzavřel dne 31. 12. 2008 s původním nájemcem S. V. a přebírajícím nájemcem společností Jiné Cxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxě žalobci plynou finanční prostředky za pronájem části rodinného domu. Není tedy rozhodující, že žalobce kopii rozhodnutí stavebního úřadu získal až xxx xxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrostředků. Dospěl však k závěru, že napadené rozhodnutí nelze přezkoumat v přezkumném řízení, ani nelze předmětné řízení obnovit, vzhledem k uplynutx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxx x x xxxxxxx

xxx xx xxas podané žalobě žalobce v prvé řadě popsal chronologii jednotlivých skutkových okolností. Uvedl, že rozhodnutí žalovaného je nelogické, vnitřně roxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xáleželo postavení účastníka řízení. Stavební úřad s ním však takto nejednal. Tedy mu ani neoznámil rozhodnutí. Nemohly tak vůči němu začít běžet lhůtyx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí pak podal v zákonné patnáctidenní lhůtě.

[7] Odkaz na § 84 odst. 1 správního řádu je nepřípadný. V tomto ustanovení je užito slov „osoba, která byla úxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx x3. 11. 2007, to však není pro věc podstatné. Tyto skutečnosti totiž nemají vliv na to, že žalobce nevěděl o probíhajícím řízení o prodloužení dočasného uxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxly tak ani uplynout lhůty pro jeho přezkum, obnovu řízení či pro vydání nového rozhodnutí. I v tomto ohledu jsou závěry žalovaného nesprávné.

[9] Na podxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxx

xxx] Žalovaný se ovšem nezabýval ani možnou nicotností rozhodnutí stavebního úřadu. Stavební úřad přitom předmětným rozhodnutím uložil práva a povinnoxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxobilost být účastníkem řízení (původní nájemce S. V. přestal být nájemcem dne 31. 12. 2008). Naopak ti, kteří účastníky řízení měli být (žalobce – vlastxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxadu je tudíž nelogické, vnitřně rozporné a fakticky i právně neuskutečnitelné. Touto nicotností se měl žalovaný zabývat z úřední povinnosti. Okolnosxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxhodnutí také stalo vnitřně rozporným a nelogickým.

[11] Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí stavexxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxvých a právních závěrech, k nimž dospěl v žalobou napadeném rozhodnutí. Dodal, že aktuální právní úprava se liší od dřívější regulace představované záxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxní účastníkům řízení dle jeho § 27 odst. 2, 3. K námitce nicotnosti rozhodnutí stavebního úřadu pak uvedl, že poté, co zjistil opožděnost podaného odvolxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx může vyslovit pouze správní soud. Na základě uvedeného žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

[13] Žalobce v podání ze dne 21. xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxo přezkoumání rozhodnutí či pro obnovu řízení. Nicotností rozhodnutí stavebního úřadu se pak měl žalovaný zabývat bez ohledu na závěr o opožděnosti odxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xčastníkem řízení, nemůže jít k tíži žalobce. Není též nutno chránit práva nabytá S. V., neboť ten v současnosti nemá k předmětné kavárně žádné právo. Byl xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxkýkoli užitek ze svého protiprávního jednání.

[14] Soud, v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, přezkoumal v xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx

xxxx x xxxxx xřípadě v zásadě nejsou sporné skutkové okolnosti, naopak spornou je oprávněnost použití § 84 odst. 1 správního řádu žalovaným. Podle tohoto ustanovexx

xxxx xalobce měl za to, že se na něho předmětné ustanovení nemohlo vztahovat, protože měl být účastníkem řízení, avšak byl stavebním úřadem zcela opomenut. Zxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxním úřadem, jak ostatně správně uzavřel i žalovaný v napadeném rozhodnutí. Stavební úřad ovšem toto žalobcovo postavení nijak nereflektoval a za účasxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxem v pravém slova smyslu. Tato xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x As 45/2007- 48 (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), uvedené ustanovení je nutno vztáhnout i na případy, kdy potexxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx. : Správní řád Komentář, II. aktualizované a rozšířené vydání, Praha, BOVA POLYGON, 2012, str. 735).

[17] Poukázal-li v této souvislosti žxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx že závěry v něm uvedené nelze v nyní souzené věci v zásadě použít. Rozšířený senát se sice také zabýval problematikou tzv. opomenutých účastníků správnxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxnutého účastníka podat odvolání, na rozdíl od výslovné úpravy v nyní účinném správním řádu, v podstatě neupravoval.

[18] Zákonem stanovená objektivxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxumnou časovou hranici dělící preferenci ochrany práv jednotlivce před právní jistotou ostatních dotčených osob a naopak. Jak vyplynulo ze správního xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xne 15. 5. 2009. Žalobce však odvolání proti tomuto rozhodnutí podal až dne 21. 2. 2014. Závěr žalovaného o opožděnosti daného odvolání je tudíž opodstatxxxxx

xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xdst. 1 téhož zákona. Takovým účastníkem řízení (v daném případě konkrétně žadatelem/oznamovatelem) však žalobce nebyl. A nebyl ani účastníkem řízenx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xžívání stavby explicitně neupravuje, a to na rozdíl od jiných stavebních řízení (srov. např. jeho § 109 či § 142). Žalobce tedy materiálně byl účastníkxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxne, že nebyl vyňat z aplikace § 84 odst. 1 správního řádu na základě typu jeho účastenství v řízení.

[20] Na závěru o opožděnosti odvolání podaného žaloxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxlací správní orgán ; přitom tak učiní, aniž by se zabýval otázkou zákonnosti či nicotnosti odvoláním napadeného rozhodnutí správního orgánu pxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdenými otázkami se odvolací orgán zabývá až posléze. Hodnocení, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxrávních orgánů po zamítnutí odvolání pro opožděnost (viz též např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 3. 2013, č. j. 9 As 172/2012-32, či ze dnx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxního úřadu či pro obnovu řízení. I kdyby tomu tak však nebylo, neměla by tato skutečnost vliv na zákonnost rozhodnutí žalovaného.

[21] Naznačený algorxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx . Při stanovení počátku této lhůty se logicky vychází ze skutečného stavu, tedy ze závěru správníhx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí orgán tedy při posuzování opožděnosti odvolání nezkoumá, zda správní orgán prvního stupně vymezil účastníky řízení nesprávně. Pokud by totiž tomu txx xxxxx xxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxzhodnutí nezabýval možnou nicotností rozhodnutí stavebního úřadu, poněvadž tak činit nemusel. K problematice nicotnosti rozhodnutí stavebního úřxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xb.) vykládána pouze doktrinálně nebo soudy [viz rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. 6 A 44/2001-71 (puxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx 1629/2008 Sb. NSS), ze dne 14. 4. 2009, č. j. 8 Afs 15/2007-75 (publ. pod č. 1865/2009 Sb. NSS), či ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010-65 (publ. pod č. 28xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x “, podle odstavce 2 je dále nicotné rozhodnutí „ xx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxdaný správní akt právně neexistuje, není schopen vyvolat právní následky, což je zjevné přímo z aktu samého.

[23] Takovými vadami ovšem rozhodnutí stxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxx xx08. V této době byl S. V. oprávněným oznamovatelem, a to z titulu , kterou dne 23. 11. 2007 uzavřel coby nájemce s pronaxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxamovatel předložil dne 7. 4. 2009, čímž bylo dle § 127 odst. 3 stavebního zákona xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xyl totiž odesílatel označen jako „Jiné Café, s. r. o.“, aiv doložené žádosti o vyjádření odboru dopravy městského úřadu byl žadatel vymezen jako „S. V., xxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx povinností oznamovatele výslovně sdělit stavebnímu úřadu, že došlo k singulární sukcesi práv a povinností plynoucích z předmětné nájemní smlouvy [a xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx Jiné Café, s. r. o. (jejímž jednatelem byl S. V.), jakožto přebírající nájemce, a žalobce coby pronajímatel], a zároveň i k procesnímu nástupnictví.

[xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx darovací smlouvy z téhož dne, na jejímž základě se stal vlastníkem dotčené nemovitosti žalobce. Stavební úřad zde zjevně vycházel z označení vlastníkx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xpisu není žádný doklad, musel tak činit ještě v průběhu vkladového řízení, které bylo zahájeno pouhé dva týdny před podáním x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xšechny příslušné akty stavebního úřadu.

[25] Je tedy pravdivou poznámka žalobce, že v okamžiku vydání rozhodnutí stavebního úřadu měli být účastníkx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx při určení účastníků řízení nezákonné, nejedná se o vadu takové intenzity, která by způsobovala jeho nicotnost. Žalobcem poukazovaná nelogičnost či xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xrávně neuskutečnitelným, pokud bylo rozhodnuto o změně v užívání existující stavby (právě této „věci“ se rozhodnutí stavebního úřadu primárně týká)x x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx že způsobilost být účastníkem řízení, tedy tzv. procesní subjektivitu, má ten, kdo je způsobilý mít procesní práva a povinnosti. Není-li zákonem stanxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx řízení tak sama o sobě nijak nesouvisí s otázkou, zda účastník řízení je nositelem práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.

xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

[28] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxíkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žaxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxx x xáhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení se opírá o § 60 odst. 5 s. ř. s. V dané věci soud osobě zúčastněné na řízení neuložil žádnou povinnost, soxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx takové důvody ani netvrdila).