4 As 281/2015 - 32

Školství a věda

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (3)
Judikatura (12)
x xx xxxxxxxx x xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxxx x xxxjetí dítěte do mateřské školy dle § 34 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Rodič v txxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. R., zast. JUDr. Robexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxní o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. 11. 2015, č. j. 59 A 11/2015 – 28,
takto:
xx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxled dosavadního řízení
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 1. 2015, č. j. KULK 3711/2015 OŠM 1526/2014, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxx014 – 2, o přijetí nezl. syna žalobce F. R. nar. X, od 1. 9. 2014 k předškolnímu vzdělávání v mateřské školce. Žalovaný nepřisvědčil odvolacím námitkám žaxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x dobré víře, neboť jí nebyly známé žádné skutečnosti o tom, že mezi rodiči panuje neshoda v otázkách týkajících se poskytování vzdělávání. Zrušení rozhxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 4. 11. 2014, č. j. 29 Co 519/2014 – 382, jímž krajský soud potvrdil usnesení Okresního sxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo opatření, kterým by byla matce nezletilých dětí uložena povinnost zajistit školní docházku pro školní rok 2014/2015, počínaje dnem 1. 9. 2014, pro nexxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx x xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxtníka řízení, proto žalovaný označil za irelevantní. Skutečnost, že matka F. R. svým podpisem na žádosti o přijetí potvrdila informaci o tom, že toto díxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xožadována. Žalovaný uzavřel, že řízení o přijetí do mateřské školy proběhlo v souladu s § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středníxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxl, že byl účastníkem správního řízení s ohledem na § 27 odst. 1 písm. a) a § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a vyjádřil přesvědčení, že vzhlxxxx x x xxxx x xxxx x xxx x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Rozhodnutími správních orgánů byl dotčen na svých právech a povinnostech rodiče. Správní orgány obou stupňů xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxči jako zákonnými zástupci, ho měla mateřská škola vyzvat k vyjádření ve věci. Poté, co by shledal, že mezi rodiči panuje neshoda, měl vyzvat matku, aby pxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxl, čímž došlo k porušení procesního práva žalobce vyplývajícího z § 27 správního řádu a nebyl respektován princip rovnosti účastníků řízení.
[3] Přxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxce přesvědčen, že je co do kvality mnohem horší. Žalovaný argumentuje též zájmy matky, která se prý takto bude moci lépe o syna starat. Skutečné zájmy synx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxjmem syna. Nezákonnost správního řízení spatřuje žalobce dále v tom, že správní orgány nepožádaly soud o určení opatrovníka, popř. jej neustanovily pxxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxšího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 31 Cdo 3177/2005, žalobce namítal, že v dobré víře správní orgán není tehdy, je-li sice subjektivně přesvědčen o sprxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxlovně požaduje u změny školského zařízení souhlas obou rodičů, tj. nejméně jejich souhlasné vyjádření, pak správní orgán nemohl předpokládat, že v říxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxci samé definitivně stanovující, měnící či rušící práva, nejsou proto způsobilé nahradit vůli žalobce a nejedná se tak o rozhodnutí soudu ve smyslu § 87x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x x xx x x xxxxx x x xx x x xxst. 1, § 32 odst. 2 a § 36 odst. 3 správního řádu a navrhl, aby krajský soud rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil a uložil žalovanému povinnost xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud konstatoval, že podle § 21 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 21 odst. x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxž předmětem je rozhodování o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání, je tak účastníkem řízení pouze dítě, coby žadatel, které v zastoupení svých zákxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxto řízení samostatnými účastníky řízení, kteří by disponovali právy a zájmy odlišnými a oddělitelnými od práv a zájmů svého dítěte, které zastupují. V xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní ve smyslu § 27 odst. 1 či 2 správního řádu.
[6] Pokud rodič (zákonný zástupce) dítěte nesouhlasí s rozhodnutím ředitele mateřské školy o přijetí či xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx podat u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, do 15 dnů odvolání s tím, že odvolatelem bude dítě, o jehož přijetí k předškolnímu vzdělávánx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxiko účastníkovi řízení. Jak vyplynulo z obsahu správního spisu, v souzené věci odvolání podal sám za sebe žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl účaxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxtnout a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdit, nýbrž měl žalobcovo odvolání zamítnout podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo soudu ze dne 7. 12. 2005, č. j. 3 As 8/2005 - 118, publ. pod č. 825/2006 Sb. NSS).
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xmyslu § 65 odst. 1, soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), neboť žalobce v řízení před správními orgány obou stupňů nebyl jejich nositelem. Žalobce tak xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxávního řízení jednal.
[8] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel”) včas kasační stížnost z důvodů uvedených v § 1xx xxxxx x xxxxx xxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxd dospěl k závěru, že neměl aktivní žalobní legitimaci, měla být jeho žaloba odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Podle stěžovatele však žádné z uxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxm řízení o přijetí jeho dítěte do školského zařízení. Odůvodnění rozsudku krajského soudu považuje stěžovatel za krajně nepřesvědčivé, vnitřně rozpxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxtostí týkajících se vzdělání jeho syna, což nelze realizovat bez toho, aby se podílel na určování zařízení, ve kterém bude vzdělávání poskytováno. Rozxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxxi, které rodiči ukládá § 22 odst. 3 školského zákona. Stěžovatel poukázal na závěry uvedené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu zx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xxx xxxxem meritorně přezkoumána. Stěžovatel poukázal na § 877 odst. 1 a 2 občanského zákoníku a konstatoval, že je nadán právem i povinností spolurozhodovax x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxzení, v němž bude absolvovat předškolní vzdělávání. Nelze totiž vždy předpokládat, že dojde ke shodě obou rodičů. Může dojít k tomu, že jeden z rodičů znxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xakovém případě by druhému rodiči byla upřena jeho práva ve smyslu čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která může omezit pouze soud. Stěžovaxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxení.
[10] Stejně jako již v žalobě stěžovatel uvedl, že správní orgán prvního stupně měl požadovat doložení souhlasu druhého rodiče, a pokud by nebyl xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxu. Stěžovatel dále vyjádřil přesvědčení, že byl účastníkem řízení podle § 27 odst. x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxdnutí žalovaného zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám jeho prxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž jx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s ustanovením § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal přitom xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[14] Kasační stížnost není důvodná.
[15] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná předxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxké školy.
[16] Podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, účastníky řízení jsou v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xotčené osoby, pokud mohou
být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.
[18] Podle § 21 odst. 1 písm. a) školského zákona, ve znxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx x xxhož ustanovení,
práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také
zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.
[20] Podle § 877 odst. 1 občaxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič
z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.
[21] Podle odst. 2 téhož ustanovení,
za významxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
[22] Z výše uvedených ustanovení školského zákona vyplývá, že právo na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona náleží pouze žákům a studentxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx. x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxatelem (jeho nezletilým synem) vztahovalo rozhodnutí správního orgánu. Stěžovatel nemohl být účastníkem řízení ani podle § 27 odst. 2 správního řádxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x posuzované věci se totiž jedná o právo na vzdělávání a školské služby pouze nezl. syna stěžovatele, stěžovateli tudíž v posuzované věci nesvědčí veřejxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xčastníkem řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) ani podle § 27 odst. 2 správního řádu. I podle ustálené judikatury nepostačuje k založení postavení účastnxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxích určité osoby, resp. v jejích majetkových poměrech (srov. přiměřeně rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2008, č. xx x xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xx xxx xxx 8. 2014, č. j. 4 Ads 94/2013 - 93). I v nyní posuzované věci se přijetí syna stěžovatele do mateřské školy projeví v právní sféře stěžovatele pouze zprostřxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xítěte do mateřské školy. V tomto smyslu se v právní sféře stěžovatele neprojevuje rozhodnutí o přijetí dítěte do mateřské školy kvalitativně jiným způxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxšiřovat takovým způsobem, že v kterémkoli řízení týkajícím se dítěte by (oba) rodiče byli samostatnými účastníky.
[23] Nejvyšší správní soud se xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx účastníkem řízení pouze dítě, které v zastoupení svých zákonných zástupců podává přihlášku k zápisu do mateřské školy a rozhodnutím ředitele mateřskx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxť rodiče nejsou účastníky tohoto řízení. K tomuto závěru ostatně dospěla také
judikatura
správních soudů. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Paxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx x
xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x roku 2004) o přijetí svého dítěte k základnímu
vzdělávání. V řízení vystupují pouze jako zákonní zástupci dítěte“.
Nejvyšší správní soud v bodě 39 roxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx x
xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xrávo na předškolní vzdělávání v mateřské škole,
xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxm dítěte; ti rovněž nedisponují veřejným subjektivním právem
na „hlídání“ svých dětí v mateřské škole. Mateřské školy významným způsobem ulehčují rxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxzání sociálních kontaktů mimo rodinu, ale též pěstování jejich čistě soukromých zájmů, koníčků,
upevňování případného partnerského vztahu, jakož x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxzitivní externality, které
jsou na vzdělávání dětí v mateřských školách navázány. Jelikož školský zákon umožňuje, aby předškolní
vzdělávání (stexxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxy se zmiňované výhody staly součástí smluvního ujednání mezi
rodiči a mateřskými školami včetně případných nároků rodičů plynoucích z pochybení na sxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx námitce stěžovatele, že žádné z ustanovení školského zákona, na které krajský soud poukazuje ve svém rozsudku, nevylučuje stěžovatele z účastenství xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxědnost, v rámci které má právo zasahovat do záležitostí týkajících se vzdělání jeho syna, poukázal na závěry uvedené v usnesení rozšířeného senátu Nejxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxšší správní soud v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že rozhodnutí o přijetí dítěte do mateřské školy se určitým způsobem zprostředkovaně dotýká xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxvování dítěte v mateřské škole, zajistit docházku dítěte do mateřské školy a nepřítomnost dítěte v mateřské škole řádně omluvit), nejedná se však o dotxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxnutí o přijetí dítěte do mateřské školy bylo rozhodnutím zasahujícím specificky do subjektivních veřejných práv stěžovatele, tj. rodiče (zákonného xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxým aktem, kterému se má podrobit, Nejvyšší správní soud uvádí, že rozhodnutí o přijetí dítěte do mateřské školy sice má povahu správního rozhodnutí, avxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xezasahuje do práva rodičů vybrat v rámci výkonu jejich rodičovské odpovědnosti konkrétní mateřskou školu, a má tak pouze povahu rozhodnutí, které zakxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xateřské školy nenastoupí nebo nastoupí do jiné mateřské školy, kam bylo přijato, neboť lze podat více přihlášek do mateřských škol, a jedno dítě tudíž mxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxžovatel namítal, že nemůže uplatnit své právo a povinnost spolurozhodovat o volbě vzdělání svého syna, Nejvyšší správní soud v prvé řadě uvádí, že spráxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx subjektivního veřejného práva dítěte na vzdělávání a školské služby a nedotýká se žádného subjektivního veřejného práva jeho rodičů (zákonných zástxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxě toho, jakou mateřskou školu má jejich dítě navštěvovat. Pokud dojde k situaci, kdy se rodiče neshodnou na tom, do které mateřské školy by mělo chodit jexxxx xxxxx xxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxší rozhodovat civilním soudům, nikoli soudům ve správním soudnictví. Tím je zároveň zajištěna ochrana práv rodičů při výkonu jejich rodičovské odpovxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxči ohledně školy, kterou má nezletilé dítě navštěvovat, respektive v případě, že každý rodič dítě přihlásí na jinou školu a dítě je v důsledku takového pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx 28 Co 158/2013, publikovaný v Bulletinu advokacie č. 7-8/2013, s. 61).
[28] V této souvislosti Nejvyšší správní soud dále poukazuje na skutečnost, žx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxedeno výše, na rozdíl od stěžovatele svědčí veřejné subjektivní právo na předškolní vzdělávání v mateřské škole. Přisvědčit lze tudíž také závěru kraxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxzkumu a odvolání v režimu § 90 odst. 5 správního řádu zamítnout a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdit, nýbrž měl žalobcovo odvolání zaxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxním orgánem a jím podané odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně mělo být žalovaným zamítnuto jako nepřípustné, bylo již nadbytečnxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxně a jeho postup při vydání uvedeného rozhodnutí o přijetí nezl. F. R. do mateřské školy.
[30] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxl jako nedůvodné, namísto, aby jej zamítl jako nepřípustné podle § 92 odst. 1 správního řádu, bylo by projevem přepjatého formalismu takové rozhodnutx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxtnout (byť podle jiného ustanovení správního řádu), aniž by to mohlo mít jakýkoli pozitivní dopad na právní postavení stěžovatele xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx stěžovatele k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného. V případě správnosti takového závěru by totiž skutečně bylo namístě žalobu odmítnout. Adrexxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxvní soud přezkoumá pouze otázku, zda podané odvolání bylo skutečně nepřípustné, resp. opožděné (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxobu i přes tuto nepřesnost uvedenou v odůvodnění svého rozsudku správně zamítl.
III.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
[31] Vzhledem k tomxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxoveň rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti, a to podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, žalovanému pak žádxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxžnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsouopravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2016
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně sexxxx