6 Azs 284/2015 - 25

Pobyt cizinců

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (4)
Judikatura (7)
x xxx xxxxxxxx x xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobců: a) T. L. H., b) nezl. T. H., zastoupeni Mgr. Markem Sedlákem, advokátxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2015, č. j. CPR-36974-2/ČJ-2015-930310-V242, o kasační stížnosti žalobců proti rozsxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx x x1/2015 – 24,
se zrušuje
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Dne 14. 5. 2014 nebyl žadateli: N. P. T., (dále xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xx xx xxanovené době nevycestoval a dne 14. 10. 2014 se dostavil na pracoviště Policie, Oddělení azylové a migrační politiky v Ostravě.
[2] Rozhodnutím Polixxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxrt ze dne 15. 10. 2014, č. j. KRPT-227063-26/ČJ-2014-070022-CH-SV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), mu bylo uloženo správní vyhoštění podle ustxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxsuzovaný případ (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a stanovena doba, po kterou nelze jmenovanému umožnit vstup na území členských států Evropské unie x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx správního řízení ve věci správního vyhoštění pan N. netvrdil, že by měl na území České republiky rodinné příslušníky či s někým žil ve společné domácnosxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxtění pro něho nebude představovat
nepřiměřený zásah do jeho soukromého života“
. Netvrdil takovou skutečnost ani v odvolání (které bylo podáno blankxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxní dlouhodobého pobytu), a ani v žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2015, která byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2xx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xá v České republice manželku [žalobkyni a)], se kterou uzavřel sňatek dne 3. 11. 2014. Tyto skutečnosti jsou Nejvyššímu správnímu soudu známy z jeho úřexxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu v Ostravě ze dne 20. 5. 2015, č. j. 62 Az 1/2015 - 21, kterým byla zamítnuta žaloba pana N. proti rozhodnutí ze dne 18. 2. 2015 o neudělení mezinárodní ochxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx Sedlák.
[5] Dne 31. 8. 2015 podali žalobci, zastoupeni Mgr. Markem Sedlákem, odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění pana N. ze dne 15. 10. 201x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx řád, ve znění rozhodném pro posuzovaný případ (dále jen „správní řád“). Žalobkyně a) tvrdila, že v době správního řízení ve věci správního vyhoštění žixx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxelkou. V době vydání napadeného rozhodnutí i v současnosti je mezi panem N. a žalobcem b) vztah obdobný vztahu otce a syna. Rozhodnutí o správním vyhoštěxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxů.
[6] Žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 10. 2015, č. j. CPR-36974-2/ČJ-2015-930310-V242, odvolání žalobců zamítl jako nepřípustné podle § 92 odst. 1 xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx
x
xxxxx xxxx xxxxxxxxx s časovým odstupem prohlašuje, že ona a její syn jsou účastníky řízení z důvodu tvrzení
společného soužití s účastníkem řízení v době minulé, když účasxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx
xxxxxxxx
x xxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxětném
správním řízení účastníky řízení ve smyslu § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., když na této skutečnosti
nemůže změnit nic ani tvrzení účastnicx xxxxxx x xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxě, zmocnění právnímu zástupci Mgr. Marku Sedlákovi k podání odvolání. I kdyby tomu však tak bylo a uvedený zmocněnec takovou plnou moc pouze nedoložil, xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxřednictvím právního zástupce žalobu, kterou Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 16. 12. 2015, č. j. 18 A 11/2015 – 24 (dále xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xprávního vyhoštění pana N. Ve vztahu k žalobci b) vycházel krajský soud ze zjištění, že žalobkyně a) udělila plnou moc advokátu Mgr. Marku Sedlákovi pouxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxobou. Uvedený advokát byl tedy k podání žaloby zmocněn výlučně žalobkyní a). Pokud tedy advokát Mgr. Marek Sedlák podal žalobu i za žalobce b), aniž by k txxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxský soud uvedl, že podmínkou účastenství ve správním řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu je možnost přímého dotčení osoby na jejích právech nebx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxtění žili pan N. a oba žalobci ve společné domácnosti, pak rozhodně nic nebránilo tomu, aby žalobci vystupovali jako účastníci řízení ve správním řízenx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxm řízení nepochybně
museli vědět. Nic jim tedy nebránilo v tom, aby vystupovali jako účastníci řízení ve smyslu ust. § 27 odst. 2
I účxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxzhodnutí o správním vyhoštění pro něj nebude představovat nepřiměřený dopad a netvrdil, že má na území České republiky rodinné příslušníky, či že by žix x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxu, byť o tomto řízení věděla či mohla vědět, přičemž sám účastník řízení pan N. se o možném účastenství ani nezmínil,
„pak nemohla po právní moci správníhx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx žalovaného vydávat usnesení ve smyslu § 28 odst. 1 správního řádu.
II. Kasační stížnost a další podání
[10] Žalobci a) i b) [dále jen „stěžovatelxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xalovaného zamítnuta [výrok II.] a žaloba stěžovatele b) odmítnuta [výrok I.], přičemž stěžovatelům nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx x xx zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a navrhují zdejšímu soudu, aby napadený rozsudek zrušil.
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xádu je účastníkem řízení xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxal, že stěžovatelé účastníky řízení nejsou a pouze tvrdí, že jejich tvrzení přisvědčit nelze, aniž by vydal rozhodnutí, proti kterému by se mohli odvolxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxho soudu, že nepochybně museli či mohli vědět, že s účastníkem panem N. je vedeno správní řízení o vyhoštění.
[12] Stěžovatelé namítají, že pan N. se svxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx. Oba stěžovatelé tak svoje práva mohli uplatnit až v době, kdy podali odvolání. Do té doby o vyhoštění pana N. vůbec nevěděli. Mají k dispozici fotografix xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxí. Rovněž mohou navrhnout řadů svědků (sousedů, ze svých předchozích bydlišť), kteří potvrdí, že všichni tři žili ve společné domácnosti jako rodina. xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxz ohledu na tvrzení pana N. žili se jmenovaným ve společné domácnosti jako druh a družka společně vychovávající nezletilé dítě jednoho z nich, což zakláxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xoud postupoval příliš formalisticky, neboť žaloba byla podána i za zákonnou zástupkyni žalobce a z textu žaloby je zřejmé, že se dovolávají ochrany spoxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx
xxxx xxxovaný ke kasační stížnosti pouze odkázal na své vyjádření k žalobě a uvedl, že se ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozsudku. Vzhledem k tomu, že vyjáxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxm
[15] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxh důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); vedle vad, které stěžovatelé namítali, shledal i vady, kterými je povinen zabývat se i bez návrhu.
[16] Kasační stxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xávěru, že předmětná žaloba měla být věcně projednána, resp. že ji krajský soud nebyl oprávněn bez dalšího odmítnout.
[18] Krajský soud nepostupoval xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxou moc výslovně i jménem stěžovatele b), resp., že plná moc, kterou udělila, zmocňuje zástupce k zastupování jen její osoby.
[19] Nejvyšší správní soxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxávněně požadovat,
proto mohou státní orgány (tj. zejména správní orgány a soudy), jež vedou řízení o právech a povinnostech,
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxde-li najevo opak“.
(rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2006, č. j. 2 As 28/2006 - 49, publ. pod č. 1131/2007 Sb. NSS).
[20] Obecně lze v xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxktéž v kontextu všech skutkových okolností a posoudit, zda v daném případě existuje vůle účastníka řízení nechat se ve věci advokátem zastupovat (napřx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxávní soud upozornil, že i „
respektovaná prvorepubliková
judikatura
Nejvyššího správního soudu se v případě pochybností o procesním
postavení zásxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxto, že k odvolání není přiložena plná moc,
nýbrž úřad je povinen, má-li pochybnost o tom, zda osoba odvolání podávající byla k tomu zmocněna, straně
poxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxované v časopise Soudní
judikatura
99/4: 406 „Podá-li
zástupce účastníka správního řízení odvolání proti rozhodnutí a nepřipojí k němu písemnou plxxx xxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxění nedostatku podání; k tomu mu stanoví lhůtu a poučí jej o možných následcích.
Teprve zůstane-li výzva bez odezvy, může správní orgán prvního stupně xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxkem řízení.“ Pokud tedy správní orgán o zastoupení zjevně nezletilé žadatelky otcem - zákonným
zástupcem měl pochybnosti, měl je analogicky s citovaxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xxlovaný sice učinil samostatný výrok ve vztahu k nezl. žalobci b), opřený o stejně nesprávné posouzení předložené plné moci, nicméně současně v odůvodnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxdřené ve vztahu k jeho matce, žalobkyni a).
[23] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že měl-li krajský soud navzdory společnému zájmu obou stěžovatxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxvat, aby plnou moc udělenou jménem stěžovatele b) předložil. Pokud však žalobu nezletilého bez dalšího odmítl, byť ze skutkových okolností lze předpoxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxnu jeho práv v řízení před nezávislým x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxní pana N. (zda jim toto postavení svědčilo z důvodu, který tvrdili). V kladném případě odpovědi na první otázku, za druhé, zda mohli do řízení úspěšně vsxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxci tohoto rozhodnutí (§ 84 správního řádu). Žalovaný učinil ohledně první sporné otázky závěr, že stěžovatelé nejsou účastníky řízení ve věci správnxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxíkem řízení stanoví obecně § 27 správního řádu. Okruh účastníků řízení vymezí správní orgán. Pro řízení ve věci správního vyhoštění, vedeném podle § 1xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu je cizinec, o jehož vyhoštění se vede toto řízení, není však vyloučeno, aby účastníkem řízení byly i další dotčené osxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx byť vedeném na žádost podle § 122 odst. 6 písm. a) zákona o pobytu cizinců
(tj. v řízení, v němž může správní orgán na žádost
občana Evropské unie nebo jehx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxu příslušníku cizince, o jehož vyhoštění je vedeno řízení, neboť ten může být dotčen vyhoštěním např. svého otce. Obdobně proto nelze vyloučit ani účasxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx o pobytu cizinců, jsou-li takové osoby ve vztahu k cizinci, jenž má být vyhoštěn, zjištěny, popř. se postavení účastníka v konkrétním vedeném řízení doxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxy řízení o správním vyhoštění pana N. V podaném odvolání toto své postavení tvrdili, žalobkyně a) jako družka (následně manželka) pana N. a matka žalobcx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx žalovaný měl nejprve podle § 28 odst. 1 správního řádu usnesením vyslovit, že účastníky nejsou, i v žalobě uvedli, že jsou připraveni své tvrzení prokáxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxů výslechem svědků, kteří měli potvrdit, že stěžovatelé žili ve společné domácnosti s panem N. již v době před i v době řízení o správním vyhoštění.
[27x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx x xxnstantní judikaturou zastávanou správními soudy. xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx x47/2004 – 89). Napadený rozsudek krajského soudu je v této části nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[28] Návrh úxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx ř. s. (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 7 As 93/2014 – 48), v daném případě však krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jexxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx s takovým postupem souhlasí. Nebyl tudíž udělen všemi účastníky řízení souhlas k rozhodnutí bez nařízení jednání (výzva ve smyslu citovaného usnesenx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxzení před krajským soudem, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí o věci samé. Zejména s ohledem na důkazní návrhy stěžovatelů, s nimiž se sxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxs 1/2013 – 30, podle něhož, ani v případě, kdy by se mohla účast žalobce při jednání jevit zbytečnou, a soud disponuje nezpochybnitelnými a dostačujícímx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxeň upozorňuje na konstantní závěry své judikatury, dle které
„[z]ásada bezprostřednosti soudního jednání není v čl. 38 odst. 2 větě první Listiny zákxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xx xohl vejít (požaduje-li to účastník) v osobní kontakt a aby účastník mohl soudu
bezprostředně a přímo sdělit svoji verzi toho, co je předmětem rozhodovxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xe správního spisu má (a třeba i, jak se nakonec ukáže, oprávněně) za to, že účastník soudu žádnou
relevantní
informaci neposkytne. Uvedená zásada je sxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx 2 Afs 5/2005 - 96, publ. pod č. 558/2005 Sb. NSS).
[30] V důsledku uvedených vad řízení před soudem se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat podstatou spxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx, žili ve společné domácnosti již v době
před zahájením řízení, pak o probíhajícím správním řízení nepochybně museli vědět. Nic jim tedy nebránilo v toxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxodní ochraně (včetně jejich soudního přezkumu) jeví logickým. Nicméně bez dalšího nevylučuje věrohodnost tvrzení žalobců, že jim postavení účastníxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxení o správním vyhoštění musí být posuzován individuálně, podle konkrétních zjištění. Tvrzení osoby, která se domáhá přiznání takového postavení v řxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxistoupil ke zrušení napadeného rozsudku, však nic nebrání odpovědi na otázku, zda je za popsaných skutkových okolností nutné, aby žalovaný vydal rozhxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx15 do řízení o správním vyhoštění až po právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, dokonce až poté, co bylo rozhodnuto i o zamítnutí žaloby vyhoštěnéhx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí soud již v rozsudku ze dne 2. 7. 2015, č. j. 9 As 222/2014 – 147, uvedl, že usnesení podle § 28 odst. 1 správního řádu považuje za rozhodnutí, které již nelzx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxx
xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxolání
opomenutým účastníkem (viz podrobněji dále) nebo o návrh na obnovu řízení, rozhodující orgán si otázku
účastenství posoudí jako otázku předbxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xze tedy uzavřít, že žalovaný nepochybil, pokud nevydal usnesení o účastenství stěžovatelů dle § 28 odst. 1 správního řádu, a otázku, zda jsou či nejsou xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxi jako účastnící řízení odvolání podat (i vzhledem k časovému odstupu od vydání rozhodnutí o správním vyhoštění a navzdory protichůdným tvrzením pana xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxx xxxení
[34] Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta prvxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxní a přezkoumatelným způsobem posoudí jejich návrhy na provedení dokazování. Přitom je krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx