6 Azs 267/2015 - 23

Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (5)
Judikatura (15)
x xxx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: I. Z, zastoupen Mgr. Andrejem Perepečenovem, advokátem se sídlem Veronské nám. 590, Praha 10, proti žalxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx ze dne 24. 4. 2015, č. j. OAM-7/ZA-ZA05-K08-2015, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2015, č. j. 1 Az 16/201x x xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxížnosti.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení
[1] Žalobce podal dne 6. 1. 2015 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Je státním pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx v roce 2007 zde proti němu bylo vedeno trestní stíhání pro spolupachatelství při krádežích aut, od roku 2007 do roku 2010 byl v České republice ve výkonu txxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxx xxxx x xxxxxxxm na strach z osob, které pomohl na Ukrajině usvědčit z drogových deliktů, a za účelem legalizace svého pobytu; mezinárodní ochrana mu nebyla udělena. V xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xrovádějí teroristické činy ve formě výbuchů vojenských správ, obchodů s vojenskou výbavou, kanceláří, bytů a domů dobrovolníků podporujících ukrajxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxtat do nebezpečné situace, protože pracoval jako taxikář a pohyboval se po celém městě. Terčem útoku se stala i kancelář na ulici Krásného v Oděse, kam chxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x4. 4. 2015, č. j. OAM-7/ZA-ZA05-K08-2015 tak, že se mezinárodní ochrana žalobci podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve zněxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx soud“). Uvedl, že informace, ze kterých vycházel žalovaný, jsou zastaralé minimálně o tři měsíce a situace se v mezidobí změnila. Pokračuje ostřelováxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xotřeba k ochraně práv žalobce, který podal žalobu se všemi zákonem vyžadovanými náležitostmi. Poté žalobu v záhlaví uvedeným rozsudkem jako nedůvodnxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxý udělit azyl podle § 12 písm. a) či b) zákona o azylu. Žalobce za důvod neochoty vrátit se do vlasti uvedl obavu o svůj život v souvislosti s událostmi v Oděxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx potíže řešit prostým přestěhováním v rámci Ukrajiny. Soud stejně jako žalovaný neshledal podmínky pro udělení azylu podle § 13 azylového zákona, jelixxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxního zřetele hodný důvod pro udělení azylu podle § 14 zákona o azylu, žalovaný se s touto otázkou řádně vypořádal. Městský soud se ztotožnil s žalovaným i x xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxlu. V případě návratu do vlasti by mohl být povolán do ukrajinské armády, existence této občanské povinnosti v jednotlivých státech, a dokonce i tresty xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx žalobce zároveň neprobíhá takový ozbrojený konflikt, jehož důsledky by bylo možno pokládat ve vztahu k žalobci za vážnou újmu podle § 14a odst. 2 písm. cx xxxxxx x xxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xovou žádost o mezinárodní ochranu, která by se opírala o tvrzení změny bezpečnostní situace. Žalovaný by pak byl povinen posoudit tuto žádost jako přípxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxní stížnost a vyjádření žalovaného
[5] Žalobce („stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu včas podanou kasační stížností. Uvádí, že v řízení xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxledává nedostatky ve způsobu doručení poštovních zásilek od soudu. O nařízeném jednání se dozvěděl teprve dva dny před jeho konáním, a to náhodou při náxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx může žít v České republice, může najít též prostředky na svou obhajobu.
[6] Městský soud i správní orgány posoudily jeho případ pouze v obecné rovině, xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx do malé Zakarpatské oblasti. Navíc tamní obyvatelé mají jinou mentalitu, odlišnou víru a jinou jazykovou skupinu (v Zakarpatí je hungarština).
[7] xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxrajině xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxltury, mezi nimiž mohou být i jeho známí. Odmítnutí příkazů v armádě se považuje za vlastizradu, za níž hrozí doživotní vězení. V případě zajetí protivnxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxů ve městě Oděse.
[8] Závěrem stěžovatel poukazuje na radikálně nacionalistické tendence v ukrajinské společnosti. Strany, které prosazují nenávxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxtací, když jeho matka je Židovka a otec Rus.
[9] Žalovaný pokládá všechny námitky stěžovatele za nedůvodné. Opakuje, že v případě návratu stěžovatelx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxx2008 – 68:
„při posuzování hrozby vážné újmy zakotvené v § 14a odst. 2 písm. c) zákona
o azylu je nutné aplikovat třístupňový test. Tento test lze přeformxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxdní
ochranu civilistou?; (3) hrozí žadateli o mezinárodní ochranu vážné a individuální ohrožení života nebo tělesné
integrity z důvodu svévolného xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x
xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx“
Nicméně již první z podmínek třístupňového testu není splněna, neboť na Ukrajině neprobíhá takový konflikt, který by bylo možné považovat za mezináxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxských bezpečnostních složek a proruských separatistů, které probíhají ve dvou z 24 administrativních oblastí Ukrajiny, a jejichž existenci správní xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxvinnostem občanů států a je takto chápána i v mezinárodním měřítku a nelze ji samu o sobě označit za projev pronásledování dle ust. § 12 zákona o azylu. V téxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxní, viz rozsudek ze dne 7. 8. 2012, č. j. 2 Azs 17/2012 – 44, a dospěl též k závěru, že ji ani při mobilizaci nelze považovat za ohrožení svévolným násilím vypxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx. 9. 2015, č. j. 2 Azs 175/2015 – 34. Stěžovatel ani v řízení nenamítal či jinak hodnověrně nedoložil, že by výkon vojenské služby či hrozící trest za nesplxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxční jednání či trestání žalobce ze zákonem stanovených důvodů).
III. Posouzení kasační stížnosti
[11] Nejvyšší správní soud dospěl x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxdněno. Přestože by v tomto případě bylo namístě kasační stížnost odmítnout bez odůvodnění, Nejvyšší správní soud nad rámec zákonného požadavku stručxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx nepřijatelnost, jestliže svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; k tomu, kdy je kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xoud uvedl: „
O přijatelnou kasační stížnost se tak prakticky
může jednat v následujících typových případech: 1) Kasační stížnost se dotýká právních oxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může vyvstat na úrovni
krajských soudů i v rámci Nejvyššího správního soudxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxh případech sezná,
že je namístě změnit výklad určité právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně. 4) Další případ
přijatelnosti kasační sxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xostavení stěžovatele. O zásadní právní pochybení
se v konkrétním případě může jednat především tehdy, pokud: a) Krajský soud ve svém rozhodnutí nerexxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxnotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva.
Zde je však třeba zdůraznit, že Nejvyšší správní soud není v rámci této katexxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxx xxxxxxx xxmnívat, že kdyby k němu nedošlo, věcné rozhodnutí krajského soudu by bylo odlišné.
Nevýrazná pochybení především procesního charakteru proto zpravxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx stížnosti ničeho neuvedl a ani Nejvyšší správní soud podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatele ve smyslu výše uvedeném z obsahu kasační stížnosti xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxvit tlumočníka, jakmile vyjde najevo, že je toho potřeba k uplatnění práv účastníka řízení [srov. § 18 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řáx xx xxxxxxx x x xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxými rovněž v českém jazyce, nejsou dány
důvody stanovené v § 18 odst. 2 xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxxx xxxžovatel před městským soudem o tlumočníka nežádal a správní žalobu podal v českém jazyce. V českém jazyce také podáním ze dne 8. 6. 2015 doložil své majetxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x pohovoru o žádosti o mezinárodní ochranu výslovně uvedl:
„Už znám
dobře český jazyk, komunikace s českými zákazníky pro mě nepředstavuje problém“
. Pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xoručení předvolání k ústnímu jednání. Stěžovatel se ústního jednání dne 20. 10. 2015 zúčastnil a měl možnost před soudem své výhrady k napadenému rozhoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx jistě nepoukazuje na systémové nedostatky v doručování soudních písemností.
[14] Stěžovatel mylně dovozuje, že mu nebyl ustanoven bezplatný advoxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx
xxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx 6. 2015, č. j. 1 Az 16/2015 – 22, neustanovil advokáta, jelikož dospěl k závěru, že toho není potřeba k ochraně jeho práv v situaci, kdy podal žalobu se všemx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx stěžovatel netvrdil, že by byl v zemi původu pronásledován za uplatňování politických práv ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, nebo že má odůvodněný sxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x azylu. V kasační stížnosti uvádí jako důvod svých obav neochotu k mobilizaci a strach z diverzních proruských skupin, které v Oděse útočí zejména na vláxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xastaralé minimálně o tři měsíce a situace se v mezidobí změnila. Žádné nové skutečnosti ohledně této „změny“ nicméně neuvedl a upozornil pouze na ty skuxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xe kterým se lze ztotožnit. K otázce odmítání nástupu k výkonu základní vojenské služby se zdejší soud vyjádřil zásadním způsobem poprvé v rozsudku ze dnx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxlze bez dalšího považovat za důvod pro udělení azylu podle § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,
ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zvláště není-li takové odxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxx xxmi původu vymezila brance jako určitou sociální skupinu ve smyslu § 12 písm. b) xxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xít odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud na jedné straně čelí hrozbě násilí ze strany terorisxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxnout dostatečnou ochranu, a na straně druhé naopak čelí hrozbě trestů odnětí svobody a dalších sankcí
ze strany státu pro případ, že by vojenskou službx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxovatele takové konkrétní okolnosti dány nejsou, přičemž netvrdil ani nedoložil, že by byl vůbec k výkonu vojenské služby povolán. V kasační stížnosti xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx (Informace Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z 15. 1. 2015), kde se uvádí, že
lidé vyhýbající se odvodu do armády mohou dostat trest pohyxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxe 2013 nikdo). Analýzou některých z těchto případů (16) bylo zjištěno,
že všichni, kdo byli uznáni za vinné, byli odsouzeni k administrativní pokutě, xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
x
xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxtečně zapravdu v tom, že k útokům dochází (to vyplývá z citovaných informací Infobanka ČTK – Země světa, Ukrajina; k vyjádření ke kasační stížnosti přilxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxé patriotistické organizace). Stěžovatel sám ovšem uvedenými incidenty osobně postižen nebyl, a zodpovědné státní orgány situaci řeší. Pokud by se sxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxěžovatele, že žalovaný má zřejmě na mysli Zakarpatskou oblast, kam nelze přemístit 4 milióny lidí. Za prvé, podle již citovaných informačních zdrojů (xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx x xikoliv 4 milióny. Za druhé, žalovaný neměl na mysli pouze Zakarpatskou oblast na samém západě země, ale kteroukoliv z 24 oblastí, na něž se Ukrajina admixxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxyšší správní soud se v nedávné minulosti několikrát zabýval bezpečnostní situací na Ukrajině, přičemž dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. totální konxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx (srov. např. usnesení ze dne 15. 1. 2015, č. j. 7 Azs 265/2014 - 17, usnesení ze dne 25. 3. 2015, č. j. 3 Azs 259/2014 – 26, či usnesení ze dne 18. 9. 2015, č. j. 2 Axx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxopagují násilí, v ukrajinském parlamentu, uplatnil stěžovatel až v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud se touto skutečností nemůže blíxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxi byl ve vlasti osobně dotčen. Jedná se totiž o skutkové tvrzení, které nemohlo být přezkoumáno v řízení před městským soudem a jde tak o námitku nepřípusxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xx04, č. j. 2 Azs 8/2004 – 55, v němž uvedl, že mezi obvyklé důvody udělování humanitárního azylu
„lze příkladmo zařadit například udělování humanitárníhx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxofou, ať už způsobenou lidskými či přírodními faktory […]“
Pokud jde o otázku přezkoumávání rozhodnutí týkajících se humanitárního azylu, vyslovil xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxštního zřetele. Není na něj právní
nárok a posouzení důvodů žadatele je otázkou správního uvážení správního orgánu… Samotné správní
rozhodnutí podxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxsy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním
postupem. Za splnění těchto předpokladů není soud oprávněn z týchž skutečností dovozovat jiné nebx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
[20] Nejvyšší správní soud uzavírá, že žádný důvod přijatelnosti z kasační stížnosti a napadeného rozsudku nezjistil, pročež kasační stížnost odmxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxx xxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx