IV. ÚS 219/96

Právo na soudní a jinou právní ochranu

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (3)
USPrnSO
Právo na soudní a jinou právní ochranu
IV. ÚS 219/96
> Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústava ČR, § 82 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu], k této nápravě nemůže však dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právo rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. <
Ústavní soud České republiky
rozhodl dne 19. srpna 1996 ve věci ústavní stížnosti společnosti S. R., s. r. o., zastoupené JUDr. P. H., advokátem AK, proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 12. 4. 1995, čj. FŘ 4894/4/94,
t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í:
Ve své ústavní stížnosti napadá stěžovatel shora uvedené rozhodnutí správního orgánu a navrhuje zrušení pouze tohoto rozhodnutí, ačkoli na základě žaloby na přezkoumání rozhodnutí zmíněného správního orgánu rozhodoval ve věci, a to pod sp. zn. 28 Ca 239/95, Městský soud v Praze, jenž žalobu zamítl. Právě toto rozhodnutí Městského soudu v Praze je nepochybně tím pravomocným rozhodnutím, jež ústavní stížností musí být v prvé řadě napadeno [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je totiž náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, § 82 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu], k této nápravě nemůže však dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním prostředku, poskytovaném zákonem k ochraně práva. Rozhodnutí o ústavní stížnosti, směřující jen proti rozhodnutí správního orgánu, by totiž v projednávané věci vedlo k tomu, že rozhodnutím Ústavního soudu by rozhodnutí Městského soudu v Praze zůstalo nedotčeno, což by bylo nepochybně v rozporu s principem právní jistoty.
Všechny uvedené skutečnosti, byť procesní povahy, jsou, podle názoru Ústavního soudu, natolik evidentní a pro rozhodnutí o ústavní stížnosti
relevantní
, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
P o u č e n í:
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 19. srpna 1996