8 Azs 131/2015 - 24

Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (2)
Judikatura (4)
x xxx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: R. V., zastoupeného JUDr. Annou Doležalovou, MBA, advokátkou se sídlem Štěpánská 633/49, Praha 1, proti žalovxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2015, čj. 49 Az 78/2013 – 40,
takto:
I.
Kasační stížnost
xx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxbce JUDr. Anně Doležalové, MBA, advokátce se sídlem Štěpánská 633/49, Praha 1,
se p ř i z n á v á
odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce
xxxx xx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxx xx xxx x9. 11. 2013, čj. OAM-269/LE-BE03-K07-2013 (dále „napadené rozhodnutí“), Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky (dále „žalovaný“) xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxx
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Praze. Krajský soud žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu, stejně jako xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx
xxx Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Krajský soud nevyvrátil žalobní námitku, že celkově bezvýchodná situaxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxky a pouze obecně konstatoval, že se zabýval stěžovatelovou rodinnou, sociální a ekonomickou situací, přihlédl k jeho věku a zdravotnímu stavu a neshlxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxmanitárního azylu je rovněž významné, že stěžovatel nemá v zemi původu žádné zázemí. Krajský soud nezdůvodnil svůj právní názor, že chybějící zázemí v xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xe krajský soud nevzal v potaz, že v zemi původu došlo k zásadní změně bezpečnostní situace, která může být
relevantní
pro udělení doplňkové ochrany. Soxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx
x
xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xa odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Skutkový stav byl spolehlivě zjištěn. Stěžovatelova situace nevykazuje žádné důvody hodné zvláštního xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx které by bylo důvodem pro udělení doplňkové ochrany. Tvrzeným důvodem podání žádosti byla snaha stěžovatele legalizovat svůj dlouhodobý nelegální pxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xchranu je tudíž účelová. Pro udělení mezinárodní ochrany není
relevantní
ani délka pobytu na českém území, ani stěžovatelova finanční situace, kterx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxt důvodem pro udělení humanitárního azylu (například těžká nemoc, těžké postižení, významná humanitární katastrofa).
V.
[5] Nejvyšší správní xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[6] Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věci mezinárodní ochrany je jejx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxadem institutu přijatelnosti se Nejvyšší správní soud zabýval například v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, na kterx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxdní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná
judikatura
Nejvyššího správnxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxi.
[8] Podle stěžovatele krajský soud nevyvrátil žalobní námitku, že celková bezvýchodná situace žadatele může být důvodem pro udělení humanitxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxrého spočívá jeho smysl v tom,
„aby rozhodující správní orgán
měl možnost azyl poskytnout i v situacích, na něž sice nedopadá žádná z kautel předpokládxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xx x x xx xxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxreagovat nejen na případy, jež byly předvídatelné v době přijímání zákona
o azylu jako obvyklé důvody udělování humanitárního azylu (např. u osob zvlxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
faktory), ale i na situace, jež předvídané či předvídatelné nebyly. Míra xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxkého
a právního státu.“
[9] Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozsudku demonstrativně vymezil okruh výjimečných a závažných případů, x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xvéprávný, na živobytí si vydělává prací a dle svých slov je zdravotně zcela v pořádku; neshledal tudíž u stěžovatele žádné výjimečné a závažné okolnostxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxžnosti. Netvrdil ani neprokazoval žádné konkrétní okolnosti, z nichž by bylo zřejmé, že jeho osobní situace zakládala důvod pro udělení humanitárníhx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxlze považovat za důkaz o jeho
„celkové bezvýchodné
situaci“
a tím méně za důvod pro udělení humanitárního azylu podle shora uvedené judikatury.
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxo okolnost dotýká jeho osobní situace. Nejvyšší správní soud k tomu obecně poznamenává, že bezpečnostní riziko spojené s aktuálním vnitřním ozbrojenxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx x xxx xx0/2015 – 25).
[11] Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s. Na závěr lze xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxvím institutů stanovených v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxmá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[13] Stěžovateli byla krajským soudem ustanovena zástupkyní advokátka; pxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8, § 120 s. ř. s.). Podle § 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 vyhlášky č. 177/1xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx právní služby spočívající v sepsání kasační stížnosti ve výši 3100 Kč a podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v paušální částce 3xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxsení nejsouopravné prostředky přípustné.
V Brně 10. prosince 2015
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu