xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxel domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 20xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxubic, odboru správních agend, oddělení přestupků, č. j. OSA/P-1728/13-D/33, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 pxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx stěžovatel dopustit tím, že se dne 24. 10. 2013 v době od 10:45 do 12:50 hodin jako řidič motorového vozidla tovární značky Volvo, registrační značky vozxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxkaz zastavení“). Stěžovatel měl na uvedeném místě zastavit a stát, čímž porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve vxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx

x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, neboť požádal o doručování písemností na elektronickou adresu „X“, přičemž z informací dostupných ve spisovém materiálu se žalovaný ani nepokusil o xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxobě zpochybnil relevantnost xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx Z toho důvodu považuje rozhodnutí za doručené až okamžikem nahlédnutí do spisu substitučním zástupcem žalobce dne 29. 10. 2014, přičemž odpovědnost zx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xež byla věc pravomocně skončena. Rovněž zpochybňoval postup správního orgánu při řízení spočívající v nedostatečném prokázání viny, zejména v nevysxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxbýval námitkami žalobce ohledně doručení rozhodnutí žalovaného a dospěl k názoru, že námitky nejsou důvodné. Rozhodnutí bylo podle jeho názoru doručxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xx uplynutí lhůty, proto ji krajský soud výše uvedeným usnesením odmítl.

Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje kasační důvod podle § 103 odst. 1 písxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xostup při doručování podle § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť se nepokusil rxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxresu trvalého pobytu zmocněnce. Dále upozorňuje na chybnou interpretaci § 19 odst. 3 správního řádu. Krajský soud dospěl k názoru, že správní orgán doxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxení a správní orgán není povinen na žádost účastníků řízení na elektronickou adresu doručovat. To stěžovatel považuje za extenzivní výklad zákona, nexxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxho orgánu, neboť jeho správní uvážení nahradil vlastním názorem nad rámec tohoto uvážení. Úvaha správního orgánu o způsobu doručování musí být provedxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx postupu. Stěžovatel považuje tvrzení žalovaného o nemožnosti odeslání e-mailu z důvodu, že elektronická adresa obsahuje diakritické znaménko, za lxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxm žalovaný, jakož i jiné správní orgány používající systém GINIS na takovou adresu písemnosti vypravují, což se stěžovatel dozvěděl od jiného klienta xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx dá souhlas. Stěžovatel rovněž považuje za nesprávnou úvahu krajského soudu, že mohlo být dostatečné doručování na elektronickou adresu „X“, neboť xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxickou adresu xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx podle § 19 odst. 3 správního řádu platné pro správní orgán, kterému je podání týkající se doručovací adresy doručeno, a tedy případné podání plné moci Mxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxě a navrhuje, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se přes výzvu Nejvyššího správního soudu ke xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxdníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených (§ 109 odst. 3, věta před středníkem s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajícxxx x x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xx xx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxt. 1 písm. e) s. ř. s. Kasační stížnost míří proti usnesení, kterým krajský soud žalobu v předložené věci odmítl pro opožděnost, tedy žalobu neposuzovax xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxdané žaloby. Z obsahu kasační stížnosti lze rovněž usuzovat, že stěžovatel namítá též vadu řízení před krajským soudem, nicméně i tyto vady v případě odxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxxx

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou vady řízení před krajským soudem, neboť vada řízení, která by mohla mít vliv na zákonnost závěru soudxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxah krajského soudu do diskreční pravomoci žalovaného, neboť se zabýval zákonností doručování nejen nad rámec žalobní námitky, ale závěr o správnosti xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxbou procesního postupu, o který se v daném případě jednalo. Krajský soud se vždy musí zabývat včasností žaloby, a to bez ohledu na žalobní tvrzení i bez ohxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xx). Vzhledem k tomu, že řešení otázky, zda byl žalovaný povinen doručovat na elektronickou adresu a zda byly splněny podmínky pro doručování poštou, mělx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxem a odmítnutí žaloby nebylo důsledkem jeho vadného postupu.

Stěžovatel dále namítal, že správní orgán neměl právo nedoručovat písemnosti na elektxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx pěti letech od zavedení možnosti uvedení národních znaků v elektronických adresách schopen tuto úpravu reflektovat.

Postup správního orgánu při dxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxekážku. Podle § 19 odst. 3 správního řádu je možné na elektronickou adresu doručovat na požádání účastníka řízení, a to zejména může-li to přispět k uryxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvrdí adresát zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxdal. Podle odst. 9 téhož ustanovení učiní správní orgán neprodleně další pokus o doručení, vrátila-li se písemnost jako nedoručitelná, přičemž až v přxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

x xaném případě je ze správních spisů zřejmé, že na sdělení o zahájení správního řízení a předvolání k ústnímu jednání reagoval podáním ze dne 11. 3. 2014 K. xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx x x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxá o doručování na elektronickou adresu „X“. Správnímu orgánu se odpověď na toto podání na danou elektronickou adresu nepodařilo doručit. Následně K. Sx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxvolacím bylo doručováno na elektronickou adresu „X“. K tomuto podání opět připojil kopii plné moci ze dne 7. 3. 2014 obsahující požadavek na doručování xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxiginálu plné moci a výzvu k doložení originálu plné moci mu nejprve neúspěšně zasílal na elektronickou adresu „X“ a poté poštovní zásilkou. Prvostupňoxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xrgán I. stupně následně zaslal novou výzvu k doložení originálu plné moci, a to na obě uvedené elektronické adresy; přičemž ze spisu není zřejmé, na kterxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxování na elektronickou adresu „X“. V odvolacím rozhodnutí žalovaného je v rozdělovníku uvedeno kdo rozhodnutí obdrží, přičemž u K. S. jsou postupně uvxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx x. 18, 19 spisu žalovaný doručoval na obě elektronické adresy; na adresu „X“ se nepodařilo zásilku odeslat, ve vztahu k druhé adrese ve spise není obsaženx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx 2014, přičemž právní moc je na rozhodnutí vyznačena dnem 28. 7. 2014 a je zjevně odvozena od doručení fikcí.

Krajskému soudu skutečně nelze přisvědčix x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxelnou, a že proto na ni nemusel v souladu s § 19 odst. 3 správního řádu doručovat. Tomu totiž postup správních orgánů nenasvědčuje. Nelze argumentovat axx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxpně totiž k doručování xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxoliv zmocněnci. Je vedlejší, zda tento jeho postup byl správný (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/201x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xtěžovatel v žalobě ani v kasační stížnosti proti tomuto postupu správního orgánu I. stupně nebrojí a z hlediska určení včasnosti žaloby to není vůbec roxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxděl v různých podáních odlišně, celkem ve dvou verzích. Není jasné, z jakého důvodu se stěžovatel dovolává rozsudku tohoto soudu sp. zn. 5 As 44/2010, z nxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxa,

2. vydání, s. 249), není ve prospěch stěžovatele použitelný, a hlavně na stav v této věci nedopadá. Zmocněnec stěžovatele vyslovil žádost o doručovxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxonickou adresu i obsahem originálu plné moci předložené až po podání odvolání; problém je, že se tato dvě podání co do znění elektronické adresy liší. Byxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxru, která z těchto adres je pro jeho postup . Takové upřesnění by mohlo vést ke zjednodušení jeho postupu při doručování. To, že tak neučinil, xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxjenými elektronickými adresami a že uvede podstatný důvod, proč potřebuje, aby mu bylo doručováno na obě adresy, přičemž tento postup může skutečně přxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxní na obě tyto adresy také hodnotil; proto se Nejvyšší správní soud bude zabývat podmínkami doručení poštou ve vztahu k oběma těmto elektronickým adresxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxsahující diakritická znaménka, která nemůže jít k jeho tíži. Předně je třeba uvést, že z dokladu o neúspěšnosti odeslání rozhodnutí žalovaného na tuto xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xo řízení vznesl žalovaný ve svém vyjádření a krajský soud tyto důvody nepovažoval za podstatné pro svůj závěr. Nejvyšší správní soud nemůže vyloučit, žx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx č. j. 8 As 55/2015 - 26, který osvětluje, že povinnost správního orgánu doručovat na elektronickou adresu není absolutní, a to zejména v případech, kdy txxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx x .

Nemožnost odeslání písemnosti na elektronickou adresu „X“ jistě může teoreticky mít i jiné příčiny, ať už by šlo o obstrukční záludnosti sxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxich odhalení není podstatné a platí zde rovněž závěry plynoucí z výše uvedeného rozsudku. Je třeba vycházet z toho, že správní orgán je povinen své rozhoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx předpokládaným způsobem. Smyslem zákonné úpravy je zajištění co nerychlejšího průběhu řízení i seznámení účastníků řízení s rozhodnutím.

Nejvyxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xaopak i výše jmenovaný rozsudek se týká věci obdobné posuzovanému případu stěžovatele, a to s týmž zmocněncem a stejnou elektronickou adresou. Navzdoxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxvat na nezbytnosti opakovaného pokusu odeslání téže listiny ve smyslu § 19 odst. 4 správního řádu, který tuto povinnost ukládá v případě, že se zásilka xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxh.

Pokud jde o elektronickou adresu „X“, stěžovatel ani netvrdí, že by nedostatek podmínek pro doručování poštou měl být s touto adresou spojen. Krajxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xde o podání předložené v odvolacím řízení. Z hlediska včasnosti žaloby bylo proto na místě posoudit i výsledek tohoto doručení. Jak bylo výše uvedeno, a xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxhodující doručení rozhodnutí poštovní zásilkou, které, vyjma výše uvedeného vztahu k elektronickému doručování, stěžovatel nezpochybňuje.

Kraxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxx xxx xxxxní žaloby tak marně uplynula dne 29. 9. 2014 (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). Za takové situace bylo odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. zákonné.

K xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxdený názor byl vysloven nad rámec rozhodovacích důvodů. I kdyby Nejvyšší správní soud souhlasil se stěžovatelem, že nemožnost odeslání písemnosti na xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xako by stěžovatel o doručování na elektronickou adresu vůbec nepožádal.

Přesto, že Nejvyšší správní soud neakceptoval některé argumenty krajskéhx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x věta druhá s. ř. s. zamítl.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Stěžoxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxí o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední čxxxxxxx xxxxxxxxxx