2 As 202/2014 - 50

Přestupky - zákon č. 200/1990 Sb.

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
Judikatura (4)
x xx xxxxxxxx x xx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxam LTI může dojít k chybě měření v důsledku zasažení překážky mezi stanovištěm rychloměru a měřeným vozidlem měřicím laserovým paprskem. K tomu, aby tuxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxnosti výsledku měření [§ 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích].
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM RExxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xalobce: K. K., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického krxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx dne 23. 10. 2014, č. j. 52A 32/2014 - 50.
takto:
I.
Kasační stížnost
se zamítá.
II.
Žalovanému
se
náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx, č. j. 52 A 32/2014 - 50, zamítl Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dnx xxx xx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxsti silničního provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2001 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 měsíců.
[2] Důvodem pro udělení pokuty bylo porušení § 125c odst. 1 písm. fx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx. X v obci Pardubice, na ulici Hradecká u Wonkova mostu překročil v tomto místě nejvyšší dovolenou rychlost 50 km/h o 21 km/h, když se tohoto přestupku dopxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxí viny plně postačovaly k vydání rozhodnutí, nemohla být žaloba úspěšná jen na základě námitek, které nemohly samy o sobě bez dalšího vyvrátit závěry spxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxštěn tím, že přestupkové jednání bylo zdokumentováno a prokázáno oznámením o přestupku sepsaným policistou dne 6. 10. 2013, dále záznamem o přestupku x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxace přístroje ke dni spáchání přestupkového jednání žalobce. Uvedená dokumentace obsahuje snímek s detailem reg. zn. měřeného vozidla a osoby jeho řixxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxx dostatečně zjištěného skutkového stavu bylo dle krajského soudu možno vycházet i v řízení soudním a nebylo třeba dokazování doplňovat. Krajský soud sx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxdkem“, protože z toho, jak měřicí přístroj funguje, je zřejmé, že pokud byla rychlost vozidla změřena, byla změřena správně. Měřicí přístroj funguje axxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxek“ z hlediska „odbornosti“ tak, že se ani náznakem neblíží hodnotě znaleckému posudku a jeho vypovídací schopnost je nulová. V něm obsažené odpovědi pxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xalobce), ke kterým by mohl dospět i ten, kdo se nepovažuje za „odborníka“ na měření rychlosti vozidel silničního provozu.
[8] Krajský soud nepřisvědxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx nad bezpečností silničního provozu ze zákona. Je tedy dle názoru soudu nadbytečné zjišťovat, zda k obsluze zařízení jsou policisté oprávněni a proškoxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxh komunikacích, působili patřičně kvalifikovaní policisté.
[9] Krajský soud dále posuzoval postup, jakým stěžovatel uplatnil veškeré námitky až xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xřestupkovém řízení se ale nesmí jednat o obstrukční taktiku. Princip plné
jurisdikce
totiž neznamená, že by byly správní soudy další instancí správnxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxje pouze na přezkum otázek právních.
[10] Postup stěžovatele ohledně doručování na elektronickou adresu zmocněnce i zpochybnění výsledků měření ryxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x typický pro způsob procesní strategie v obdobných případech zastupovaných advokátem stěžovatele.
[11] Ohledně dalších námitek se krajský soud vyxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxné konkrétní důvody, pro které by bylo rozhodnutí správních orgánů pro žalobce příznivější, pokud by tato údajná vada neexistovala.
[13] Krajský soxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxkona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
II.
Kasační stížnost a vyjádření žalovaného k xx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxezuje, v čem konkrétně spatřuje důvody pro podání kasační stížnosti.
[15] Nejprve se domnívá, že nezákonnost rozhodnutí spočívala v nesprávném práxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx jako
marginální
vady, která nemá vliv na zákonnost rozhodnutí.
[16] Stěžovatel uznává, že soud obecně zruší rozhodnutí jen pro takové vady, jež mohxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí, k možnosti jejich uvedení až v řízení před krajským soudem, přičemž ten je odmítl právě s tím, že měly být předneseny dříve, a tedy na zákonnost rozhodnxxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xřekvapivost následného rozhodnutí, neboť měl právo, aby jeho vydání předcházela výzva k doplnění odvolání, kterou mu správní orgán nedoručil.
[18x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxem Mgr. Topolem, což se stěžovateli jeví jako upření práva na právní pomoc garantovaných čl. 37 Listiny základních práv a svobod.
[19] Sám stěžovatex xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxtřednictvím mohl jednodušeji nahlížet do spisu.
[20] Stěžovatel dále namítá nesprávné právní posouzení splnění podmínek pro rozhodnutí bez nařízxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xodmínky. Krajský soud tedy měl nařídit jednání, kde by stěžovatel podrobně vysvětlil žalobní body, které předestřel v žalobě.
[21] K vadě nenaříxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xdst. 3 a 4 s. ř. s.), neboť je vadou řízení před krajským soudem, jež by mohla mít ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[23] Dále má stěžovatel za to, že se správní orgán dopustil pochybení, když vydal rozhodnutí na základě skutkové podstatyx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xoud, který ve věci rozhodoval, rozhodnutí správního orgánu zrušit.
[24] Tato tvrzení stěžovatel odůvodňuje tím, že rychlost byla změřena vadně, nexxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx Takové měření pak jednoznačně neprokazuje, že se měřené vozidlo pohybovalo takovou rychlostí, jakou zobrazil rychloměr.
[25] Stěžovatel tuto námxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xopravní policie, dle kterého smí rychloměr užívat jen takoví policisté, kteří jsou k jeho obsluze proškoleni. Důkaz měl být tedy získán v rozporu se zákxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxní použito být nemělo.
[26] Z těchto důvodů shledává důvodnost kasační stížnosti dle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
[27] V nevypořádání námitek ohlexxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxatelnost rozhodnutí krajského soudu. Ve výše zmíněném tak shledává důvodnost kasační stížnosti dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[28] Stěžovatel txxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxnal náhradu nákladů řízení.
[29] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti pouze sdělil, že se zcela ztotožňuje s rozsudkem krajského soudxx
xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxuladu s ust. § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, přitom sám neshledal vady uvedené x xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx x xrvní řadě je nutno odmítnout stížní námitku, že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný. Není tomu tak; z rozsudku a v něm obsažené podrobné a logixxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxký soud též rozhodl bez nařízení jednání zcela v souladu se zákonem. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. (
s)oud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxx xxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxadně projevili nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. Zástupci stěžovatele byla výzva doručena dne 25 8. 2014 do datové, přičemž v zákonné xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxděl dokazování, rozhodnutí věci samé bez nařízení jednání nic nebránilo.
[34] Dokazování přitom krajský soud provádět nemusel, neboť to k rozhodnuxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx rozumná pochybnost o tom, jak proběhl rozhodný skutkový děj, že v rámci něho přestupkově relevantním způsobem jednal stěžovatel a že jeho jednání je přxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxé stěžovatel řídil, nemohou uvedený závěr zpochybnit. Není patrné, že by při měření rychlosti policisté postupovali jakkoli chybně; k měření použili xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxného vozidla, nýbrž i fotodokumentaci z okamžiků, kdy měření probíhalo, včetně záměrného kříže měřicího přístroje umístěného na měřeném vozidle stěxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxpodobné, že by rychlost při měření nebyla zjištěna správně, pokud sám přístroj měření provede a podá o něm příslušnou informaci (viz k podobnému probléxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx
xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx x xxxxxxxxx xxxxx xrvostupňového správního orgánu, v daném případě bylo měření prováděno rychloměrem upevněným na stativu a umístěným několik metrů od kraje vozovky, px xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx na níž se pohybovala měřená vozidla, a to tak, že na vozovku pronikal laserový paprsek některou z mezer mezi vícero (zřejmě ocelovými)
ca.
30 cm širokýmx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxlity měření zasažením pevné překážky v podobě uvedených sloupů, jež se nacházely mezi stanovištěm rychloměru na stativu a vozovkou s měřenými automobxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x měřeným vozidlem, dojít, nicméně v nyní projednávaném případě není vzhledem k popsané skutkové situaci patrné nic, co by vyvolávalo rozumnou pochybnxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. 5 As 110/2012, nebo ze dne 3. 3. 2011, č. j. 7 As 18/2011 - 54). Obecně vzato je třeba vycházet z pracovního (x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxx xxxxxátně proškoleni. Měření laserovým rychloměrem přitom z povahy věci není činností extrémně složitou, kterou by běžný policista po přiměřeném proškolxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxta, xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxdě není z dostupných informací patrné, že by o způsobilosti policistů provádět měření byly nějaké pochybnosti – protokol o měření žádnou nepravidelnoxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx důkaz v podobě „odborného posudku“ byl v dané věci nepotřebný, neboť popisoval v obecné rovině skutečnosti týkající se rozhodného skutkového děje, avxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxjský soud proto nepochybil, pokud detailní zkoumání výsledků měření v daném případě neprováděl a ve věci nenařídil jednání.
[38] Absence zásady konxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxupkového řízení jako řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (srov. rozsudek Nejxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxdu na jejich využití v odvolacím řízení. V daném případě však ani ve správním řízení, ani v řízení soudním však nevyšly najevo žádné skutečnosti, které bx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxvání ve správním řízení nejsou důvodné. Podle stěžovatele žalovaný a ani správní orgán I. stupně nedoručovali písemnosti podle žádosti zmocněnkyně sxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x správního řádu, neboť tomuto musí předcházet uložení písemnosti dle § 23 správního řádu. S ohledem na výše uvedené bylo tedy dle stěžovatele nutno za xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx 17. 4. 2014.
[40] Jak ale vyplývá ze správního spisu, správní orgán I. stupně, jako obvykle v jiných případech, doručoval nejprve na zmíněnou emailovxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxti. Proto následně správní orgány správně doručovaly další písemnosti na adresu zmocněnkyně stěžovatele, tj. tak, jako by adresát o doručení na elektxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxěžovatele vhozena do schránky dne 21. 1. 2014, takže je evidentní, že se s ní mohla seznámit a patřičným způsobem na ni reagovat.
[41] Jak již však bylo sxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxly v souvislosti s činností jeho zmocněnce nějaké těžkosti, které by mu zkomplikovaly možnost bránit se v řízení před správními orgány, tvrzení stěžovxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx zjištění správních orgánů zpochybnit. K úvahám o tom, že by tedy v řízení xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
IV.
Závěr a náklady řízení
[42] Nedůvodnou kasační stížnost proto Nejvyšší správní soud zamítl (§ 110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[43] x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxoto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx
xxxr. Karel Šimka
předseda senátu