xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxstrátu města Hradec Králové ze dne 6. 2. 2013, zn. P/3212/2012/OS1/Jad, a toto potvrdil. Tímto prvoinstančním správním rozhodnutím byl žalobce uznán xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx x xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jehož se měl žalobce dopustit tím, že porušil ustanovení § 6 odst. 8 písxx xx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxí značky, řídil na 66,0 km dálnice č. D11, ve směru jízdy na Prahu, uvedený automobil, přičemž nerespektoval nejvyšší dovolenou rychlost jízdy (130 km/xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxost jízdy 171 km/h. Při silniční kontrole nepředložil svůj řidičský průkaz.

Již její úvod je obecnou disputací se žalovaným ohxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxumatelné, jelikož žalovaný nereflektoval žalobcem prezentovanou judikaturu právě ústavní a správního soudnictví na daný případ, a zcela prý svévolxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxecné rovině otázkám správního uvážení správních orgánů ve správních xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxeným způsobem. Žalovanému vytýká, že správní orgán prvého stupně nikdy neprovedl žádný důkaz, tedy jednal zcela v rozporu se zákonem. Problém správníxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxramen důkazu“. Proto existuje mnohaletá důkazní nauka, která danou terminologii vysvětluje.

V dané věci se jedná o trestní obvinění ve smyslu čl. 6 Exxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx právní nauka Musil, J., Kratochvíl, V., Šámal, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 3. přepracované a doplněné vydání. Prahx x xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxhto souvislostech žalobce zdůrazňoval, že pouhý soupis jednotlivých pramenů důkazů, bez jejich objektivního zkoumání postupem podle § 51 a násl. spxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xádném případě považovat za právo na spravedlivý proces. A pokračoval, že námitky, připomínky či návrhy se podávají toliko k danému důkazu a výsledku jexx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx vypovídající hodnotu, resp. je důkazem opominutým.

V uvedeném duchu (obecné teorie) pokračoval žalobce až na stranu sedmou žaloby, přičemž z uvedexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxumentován, aniž bylo provedeno dokazování, ohledáním pramenů důkazů prostřednictvím důkazních prostředků.

Žalovaný a i správní orgán prvého stuxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xo protokolu. Žádný z těchto listinných a jiných důkazů nebyl tedy proveden.

Ani jeden z písemných dokumentů nebyl proveden jako důkaz a video či jakékxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxo výsledek je zcela nepřezkoumatelný.

Žalovaný, stejně jako správní orgán prvého stupně, vychází u měření rychlosti pouze z písemných dokumentů ozxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xůkazu je již vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který uvedl, že je nutné provést ohledání a následnou protokolaci takového ohledání [závěry rozšířenéhx xxxxxx xxx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxálního záznamu je specifickým případem ohledání ve smyslu § 54 správního řádu. Při provádění takového důkazu (…) tedy musí být vyhotoven protokol dle x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xízení daňovém nebo v trestním a civilním soudním řízení. Dokazování není možno až na zákonem stanovené výjimky provádět utajeným kabinetním způsobemxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxtom velmi podrobně a opakovaně namítal, že nejen že nebyly provedeny příslušné důkazy, ale zejména o nich nebyl ani sepsán protokol se zákonem požadovaxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx záznamu.

V další části žaloby žalobce v různých obměnách v podstatě namítal, že v pozici obviněného musí znát výsledek objektivně zachyceného dokazxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx sepisováním pro úkony, které souvisí se správním řízením. V § 18 je uvedeno, že o ústním jednání (§ 49) a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalcxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam. A dále je v dalším odstavci uvxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxní průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla. xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxního zákona.

V řízení o přestupcích je tedy bezpodmínečně nutné zachovat zásadu ústnosti vyjádřenou § 74 odst. 1 zákona o přestupcích, a to jak v přítxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xx xx xx správního řádu a provedené důkazy zaznamenat v mezích stanovených § 18. U provádění důkazů listinou je tedy nutno v protokolu uvést označení úkonu, tj. xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xíslo jednací je-li uvedeno a další údaje směřující k přesné identifikaci tak, aby listina byla zcela nezaměnitelná s jinou listinou, jakož i průběh přexxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx protokolu a při provedení důkazu sdělením obsahu se sdělený obsah diktátem v protokolu zaznamená. Tomu podle žalobce koresponduje i § 73 odst. 2 přestuxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxmu dodal, že správní orgán je oprávněn vycházet v rozhodnutí jedině z řádně provedených důkazů a že „Správní orgán k tomuto neprovedl žádný důkaz ani lisxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx odkazoval na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 96/2008 a nález Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2004, sp. zn. II. xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxé dokazování nemůže spočívat pouze na úředních záznamech, je-li možné vyslechnout ve věci svědka (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21x xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, a tím pochybily

„Důvodem je především skutečnost, jak uvedl výše zmíněný rozsudek NSS, že pro správní trestání obdobné principy jako pro trestánx xxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxší spornou otázku a analogie není k újmě účastníka řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, čj. 1 As 27/2008 - 67, publikován xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xřední záznam, v němž je zachyceno vysvětlení osoby získané před zahájením trestního stíhání, neslouží jako důkazní prostředek (s výjimkou podle § 314x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxuje ustanovení trestního řádu, která vymezují použití úředního záznamu k dokazování s tím, že k tomu žádný souhlas nedal a neoznačil žádnou věc za nespoxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xalobce v obecné rovině věnoval nadále od strany dvanácté žaloby až po její závěr. Odkazoval přitom různé obecné zásady trestního práva, např. „Každý, kxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě.“

Správní orgán, ač byl k tomu judikaturou, a to dokonce i Ústavního soudu, povixxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. Opět přitom odkazoval na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxípadě byla podle žalobce podána písemná výpověď. jeho nevyslechnutím však bylo porušeno právo žalobce nechat dát vyslechnout svědka, zejm. klást mu oxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xvobod. Nelze přitom podle žalobce v pozici obviněného tvrdit, že výslech nežádal. O této možnosti totiž nebyl správním orgánem ani procesně poučen, texx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xprávního orgánu, jež mu předcházelo, zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení.

xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxx xodrobně zabýval na stranách č. 10 až 23. Konstatoval, že prvoinstanční správní orgánz oznámení přestupku, úředního záznamu, evidenční karty řidičex xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxozáznam byl pořízený policií silničním rychloměrem POLCAM PC2006 s platností ověření silničního měřidla k měření rychlosti jízdy do 1. 12. 2012, ze ktxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxdy 171 km/h. Správní orgán I. stupně měl dostatek podkladů a nebyla pochybnost o tom, že se žalobce předmětných přestupků dopustil. Proto byla věc vyřízxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxmu jednání o přestupku, které bylo nařízeno na 6. 2. 2013, byli předvoláni správním orgánem žalobce a jeho zmocněnec. Jeho průběhu byl podle protokolu pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx x xx xx xxxxxx xxxnam – list č. 4, Evidenční kartu řidiče – list č. 5 až 6, CD nosič s dokumentací rychlosti jízdy – list č. 7). Substitut P.K. při tomto ústním jednání uvedl: „xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xoskytl zdejší správní orgán, se písemně vyjádříme“ (viz list č. 22). Tímto zástupce žalobce potvrdil, že se seznámil se spisem, včetně pořízených důkaxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxřené rychlosti vozidla žalobce. Není pochyb o tom, že dokazování prostřednictvím promítnutí pořízeného videozáznamu bylo prováděno při ústní jednáxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxpovědně a nezaujatě, posoudil všechny skutečnosti, včetně posouzení závažnosti jednání a důvodnosti uložené sankce. Navrhoval žalobu xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxl na žalobě v celém rozsahu a žalobním petitu, jak je v ní uveden. Namítal, že správní orgány při projednání přestupku xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxejmě z vlastní neznalosti a nedostatečné proškolenosti nadřízenými tyto důkazy nečetly a nevyzvaly zmocněnce, zda se chce k prováděným důkazům vyjádxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxého materiálu a jeho přečtení.

Dalším žalobním důvodem je skutečnost, že nebylo vyhověno návrhu žalobce na provedení svědeckých výpovědí zasahujíxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxů ve svůj prospěch. Zmocněnec žalobce zastával názor a nadále zastává, že zasahující policisté by xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxlcam PC 2006. V současné době žalobce zastává názor, že podezřelý neměl být odsouzen, pouze na základě záznamu o měření rychlosti, jako tzv. privilegovxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxobce navrhuje provedení důkazů o měření soudem, jedná se o fotografie, videozáznam způsobu měření.

Dále žalobce navrhuje, aby soud přezkoumal, zda xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxho zmocněnci, právnické osobě ALLEXPERT, s.r.o., což považuje žalobce za nesprávné v tom smyslu, že sdělení o obvinění z přestupku musí správní orgán zxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx činu se vždy doručuje osobě podezřelé a nikoliv pouze právnímu zástupci, advokátovi. Žalobce sdělení obvinění o přestupku dosud nikdy neviděl, pouze xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxo za vinu a jak bylo jeho údajné provinění správními orgány z hlediska správního práva kvalifikováno. Nezačalo tedy přestupkové řízení vůči žalobci a nxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx zahájeno podle zákona, je podle právního názoru žalobce nicotné. Další důvod nicotnosti spatřuje žalobce v tom, že rozhodnutí v jeho věci nečinily oprxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxího názoru žalobce správní řízení má vést oprávněná úřední osoba, která provádí dokazování a zároveň ve věci rozhoduje, což nelze oddělit, neboť jinak xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xylo určeno více oprávněných osob, než dvě, resp. Jedna a druhá jako náhradní, zastává žalobce názor, že takový postup je v rozporu se správním řádem. Proxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxarentním způsobem správním orgánem měněny. Nelze ani připustit, aby nadřízení oprávněné úřední osoby ve smyslu pracovního práva mohli ovlivňovat a txx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xalobce dopustil jednoho přestupku, ačkoliv ve skutečnosti spáchal dva přestupky se samostatnou skutkovou podstatou. Správní orgán prvého stupně ve xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxotnost je, že žalobce byl odsouzen pro přestupek kvalifikovaný jako § 125 c) odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, aniž by bylo uvedeno (uveden odkxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxáchal přestupek podle § 125 c) odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, ve spojení s § 6 odst. 8 písm. a) zák. o silničním provozu, tedy že neměl při řízenx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx tvrdit, že xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxzor, že je nutno zkoumat i řádnost měření rychloměrem Polcam PC 2006, neboť se jedná o složité měřící zařízení a vždy je nutno zkoumat u tohoto měření rychxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxkládá do spisu vyjádření k měření zařízením značky Polcam, vytisknutého z webových stránek police.cz.

A na závěr se žalobce vyjadřuje tak, že žaloba xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxo žalobci, než sepsat delší žalobu, ve které se snažil vypořádat s tvrzeními správních orgánů, které v rozhodnutí o přestupku vůbec být nemusela.“

K dxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx dne 6. 2. 2013 měl zmocněnec P.K. platné zmocnění ve věci jednat. K dotazu krajského soudu, co sleduje zopakováním „důkazů“, a to konkrétně přehráním vixxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxlásil, že je toho názoru, že zmocněnec žalobce byl seznámen pouze s obalem CD. Ke sdělení obvinění z přestupku došlo podle něho oznámením a předvoláním zx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxímo žalobci a následně k jeho odporu zrušen.

Pověřená pracovnice žalovaného se odkázala na stanovisko k žalobě ze dne 9. 9. 2013, které bylo zasláno záxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxaný protokol ze dne 6. 2. 2013, má za to, že CD nosič byl přehrán v rámci důkazního řízení, o čemž svědčí vyjádření zmocněnce P.K., „dnešního dne jsem se sezxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxgán, se písemně vyjádřím“.

Nato zástupce žalobce reagoval tím, že „Ke sdělení obvinění z přestupku došlo oznámením a předvoláním ze dne 3. 1. 2013, ktxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxedně k jeho odporu zrušen.

Poté byl krajským soudem sdělen podstatný obsah správního spisu, a to s důrazem na protokol o ústním jednání ze dne 6. 2. 2013x xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxm 4). Byl přehrán celkem 3x a zastavován v místech dle požadavků zástupce žalobce. Přitom bylo zjištěno, že naměřená rychlost byla skutečně 177 km/hod. x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxska odborného, zda skutečně proběhlo měření správně ze strany policie či nikoliv, neboť se mi jeví, že vozidlo při ukončení měření má na videozáznamu věxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xdresy www. policie.cz. Navrhuji, aby záznam byl posouzen buď soudním znalcem z příslušného oboru, event. navrhuji nějaké autorizované metrologické xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx policií bylo vadné, neboť na konci měření podle videozáznamu bylo vozidlo větší, než na začátku měření x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxnce měření, ale v tuto chvíli přirozeně nelze videozáznam vizuálně analyzovat natolik přesně, aby bylo spolehlivě prokázáno, že měření proběhlo řádnxxx

xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxležitou pro daný případ, resp. ku svému prospěchu. Odkázal se na větu, že důležitým faktorem je dodržení stejné vzdálenosti mezi vozidly na začátku a na xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xelze tuto skutečnost jednoznačně zjistit.

Návrhu, aby byl videozáznam rychlosti vozidla žalobce posuzován soudním znalcem, případně nějakou autxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx

xxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxvědčení o technické způsobilosti 3200, osvědčení obsluhy radaru H., osvědčení obsluhy radaru V. a ověřovací list 2012. Jejich fotokopie byly předány xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx 2010 považuji za nevěrohodné a nepřezkoumatelné, neboť podle záhlaví měla školení provést firma Ramet C. H. M. a.s. a zároveň podle spodní části osvědčxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx policií nebo firmou Ramet C. H. M. a.s , čili nelze z toho zjistit, kdo vlastně školil policistu J. H. a osvědčení tak trpí vadami. Obdobně je tomu i u osvědčxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x schválení technické způsobilosti typu konstrukční části vozidla nebo výbavy vozidla č. 3200 tak, že je sice založeno ve spise, ale není důkaz o tom, že sx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxe mého názoru vůbec nic podstatného. Dále e vyjadřuji k ověřovacímu listu č. 265/11 a to tak, že nevím, kdo je jeho původcem, neboť hlavička obsahuje názex xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx obdobně považuji za vadné, že ověřovací list je označen kulatým razítkem, po obvodu s nápisem autorizované metrologické středisko Ramet C.H.M. a.s. Oxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xinak tato listina nemohla být vadně, jak bylo uvedeno, označena. Zejména však ověřovací list ověřuje měřidlo silniční rychloměr Polcam PC 2006, výrobxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxidlo žalobce změřeno. Policie ČR a ani správní orgány tedy neověřily, zda bylo měřeno měřícím zařízením, které by bylo ověřeno autorizovaným metrologxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x x xxxxxxx xx xxxx xxutečnost zrušeno a vrácena věc správnímu orgánu k dalšímu řízení, neboť úlohou soudu není v tuto chvíli zjišťovat a vést dokazování, zda byla skutečně mxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx

xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxu žaloby navrhuje zrušení rozhodnutí správních orgánů v celém rozsahu a to z toho důvodu, že správní orgány ve věci nevedly dokazování ve smyslu správníxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxazování. Zároveň se nepodařilo prokázat soudu, že by na ústním jednání orgánu prvního stupně byl P. K. jako substitut seznámen s obsahem CD o měření rychxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxoby žalobce, neboť mu bylo upřeno právo vyslýchat ve věci svědky, tj. zasahující policisty, zejména k měření rychlosti vozidla, přičemž při ohledání zxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxní vyplynulo, že správní orgán neopatřil a Policie ČR nedodala spolehlivý důkaz o tom, že měřící zařízení, kterým byla měřena rychlost, bylo autorizovxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxkud není důkaz o tom, že měřící zařízení, kterým byla měřena rychlost bylo řádně certifikováno a příslušnou autoritou ověřeno. Žalobce navrhuje přiznxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx za správné. Práva na náhradu nákladů řízení se žalovaný vzdal.

Poté krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxním závěrům.

Předně je nutné zdůraznit, že podle § 75 odst. 2 s.ř.s. soud přezkoumává naxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxh přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je tak ve správním soudnictví vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxzsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 – 54, z poslední doby např. rozsudek téhož soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2xxx x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxé učinil ve správním řízení, např. odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (srov. rozsudek NSS ze dne 28.5.2003, č.j. 5 A 27/2000-49xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xozsudek NSS ze dne 22.1.2007, č.j. 8 Afs 55/2005-74, dále i srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17.2.1995, č.j. 6 A 15/94 39, SP č. 136). Jestliže xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxchybení, je zcela dostatečné, pokud se k takto obecným námitkám vyjádří krajský soud jen v obecné rovině. Není totiž úkolem soudů ve správním soudnictvxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx, přičemž Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) již v minulosti vyslovil, že „jinou vadou řízení před soudem“ s vlivem na zákonnost rozhodnutí o věci saxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xostup krajského soudu je nejen popřením dispoziční zásady, kterou je ovládáno správní soudnictví, ale znamená i zásah do principu rovnosti účastníků xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxek NSS ze dne 14.2.2008, č.j. 7Afs 216/2006-63).

Určitý průlom do dispoziční zásady ovládající správní soudnictví představuje povinnost soudu vysxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxpřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, přičemž tato povinnost připadá v úvahu jen v případě, kdy tato xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxesení rozšířeného senátu NSS ze dne 8.3.2011, č.j. 7 Azs 79/2009-84). Další případy týkající se možnosti tohoto průlomu stanovila jen v urxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx , aplikace zásady „non-refoulement“, aplikace právního předpisu či ustanovení, které na věc nedopadají – avšak to jen při splnění předpokladů staxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x5.11.2011, č.j. 7 As 31/2011-101). Rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 8.3.2011, č.j. 7 Azs 79/2009-84, dále judikoval, že krajský soud je oprávněn dáxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnutí v rozsahu žalobních bodů, byť je žalobce výslovně v žalobě nenamítl (tj. jedná se o případy, kdy rozhodnutí není schopno přezkumu z hlediska žalobnxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xokud bude postrádat srozumitelnost či důvody v takové míře, že vylučuje zkoumání důvodnosti žaloby, anebo ji soud sezná na základě jiných rozhodných sxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxněprávního ustanovení Listiny základních práv a svobod ze strany správního orgánu, které nebude předmětem žalobních námitek. Důvodem pro tuto výjixxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxk je třeba připomenout, že smysl procesních norem spočívá ve vytváření mechanismů k ochraně hmotného práva. Procesní normy nelze vnímat jako samoúčelxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xmotněprávní ustanovení Listiny základních práv a svobod i za situace, kdy žalobce tuto námitku v žalobě vůbec neuplatnil (podle rozsudku NSS ze dne 13x xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí správního orgánu, neboť základní úvaha aplikovaná v tomto případě je použitelná i v tomto řízení).

Na tomto místě krajský soud považuje za vhodné přxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx odpovědi na každou námitku (ve vztahu k soudům srov. např. odst. 61 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Van de Hurk v. Nizozemí). Nadto je txxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxzor, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy - minimálně – vypořádá. Nelze proto bez dalšího uzavřít, že absenxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxo nepřezkoumatelnost. Takovýto přístup by totiž mohl vést zejména u velmi obsáhlých podání až k absurdním důsledkům a k porušení zásady efektivity a hoxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxpř. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9Afs 70/2008 – 13).

Zároveň je nutné dodat, že rozsah reakce soudu na konkrétní námitkx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxv. např. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9Afs 70/2008 – 13, dostupný na www.nssoud.cz/), případně (za podmínek tomu přiměřeného kontextu) i s akcepxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxení ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10 /odstavec 5 odůvodnění/, usnesení ze dne 7. 5. 2009, II. ÚS 515/09 /odstavec 6 odůvodnění/, či rozsudek Nejvxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxůvodnění svého rozhodnutí soud prezentuje od názoru žalobce odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní tak, že toto zdůvodnění poskytuje dostatečnox xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxjí vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, xxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxx xxx xxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx 44/2013 - 30, bod 41, popř. ze dne 3. 7. 2013, č. j. 1 As 17/2013 – 50, bod 17). Ostatně i Ústavní soud v případě, že námitky stěžovatelů nejsou způsobilé změnxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxl dalšími námitkami stěžovatelky, protože by rozhodnutí o nich nebylo způsobilé změnit výrok.“), neboť si je plně vědom toho, že požadavky kladené na oxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx byly výrazem přepjatého formalismu, který by ohrožoval funkčnost těchto orgánů, především pak jejich schopnost efektivně (zejména v přiměřené době x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxý soud je povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, když jeho úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (sxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxz dalšího považovat za porušení jeho práv. Právo na spravedlivý proces nelze vykládat tak, že jde o právo jednotlivce na vyhovění jeho návrhu či na rozhoxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxdnutí Ústavního soudu/ na http://nalus.usoud.cz).

Není rovněž smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxjvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005 – 130 publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 xx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxrve zabýval otázkou, zda existuje některá z výše zmíněných výjimek ve vztahu k aplikaci dispoziční zásady, tj. zda je dán důvod pro to, aby soud aplikovax xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxm. a) s.ř.s. a že není nicotné (§ 76 odst. 2 s.ř.s.). Netrpí totiž takovými vadami, aby je za takové bylo možno označit. Žalované rozhodnutí i jemu předcxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxzpornými nebo právně či fakticky neuskutečnitelnými, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu (viz § 77 sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxný vliv xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xouze zástupci obviněného z přestupku, pak nepochybil (viz rozsudek NSS ze dne 24. 7. 2014, č.j. 4 As 120/2014-21). Přednesy zástupce žalobce při jednánx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxjně jako odkazy na analogii v trestním právu. Neopodstatněné jsou rovněž námitky ohledně oprávněné úřední osoby vedoucí přestupkové řízení. Jak je toxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x. J. (viz záznam ze dne 7. 11. 2012), tedy jmenovaný byl oprávněnou úřední osobou k provádění příslušných správních úkonů v dané věci. Na této skutečnostx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx, tedy osoba s vrcholnou odpovědností za chod tohoto správního orgánu. Jde o čistě organizační opatření na prvoinstančním správním orgánu a nelze z něhx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxčního správního orgánu jedna jediná oprávněná úřední osoba, výsledek její činnosti, příslušné správní rozhodnutí, podepsala v souladu se správním řxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx x

xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx „podle rozhodnutí správního orgánu se žalobce dopustil jednoho přestupku, ačkoliv ve skutečnosti spáchal 2 přestupky se samostatnou skutkovou podsxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxnán vinným ze spácháni dvou přestupků, a to dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3. a dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Neodpovídx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxe žalobce postrádal jeho ustanovení § 6 odst. 8 písm. a/ (viz jeho přednes na straně 3. protokolu z jednání krajského soudu). To je však uvedeno ve výrokovx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx o další výše zmíněné případy průlomu do dispoziční zásady. Proto se krajský soud dále zaměřil na přezkoumání žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxobem. Na toto téma žalobce popsal celkem 15 stran žaloby, ovšem jak je z vpředu uvedeného zřejmé, velmi obecným způsobem, včetně polemiky se žalovaným o xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxsto převážné většině obsahu žaloby není. Žalobce se v ní totiž obecně zabývá právní teorií a praxí a analogií trestního práva v přestupkových věcech, juxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxto obecného rámce jsou pak jen části žaloby ohledně průběhu dokazování, podle nichž správní orgány neprovedly žádné dokazování xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxestupku, které však samy o sobě nemají důkazní hodnotu. Dále prý žalobce nevěděl, co bylo výsledkem dokazování a nebylo vyhověno jeho požadavku na provxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxobce nesdílí, byť by si jistě dokázal představit lépe vybavený správní spis, nicméně i z něho má žalobcovu vinu za prokázanou. Předně nebylo žádných pocxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xástupce žalobce, přičemž tato otázka mu nebyla položena náhodou, nýbrž záměrně s ohledem na nezvyklou frekvenci zástupců žalobce v průběhu celé věci. x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx xřejmé, že se mu dostalo všech potřebných poučení již v něm (obsahuje totiž mimo jiné popis skutků kladených žalobci za vinu, poučení o právu vyjádřit se kx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx Na tomto místě třeba zmínit, že toto oznámení a předvolání nebylo zasíláno jen zástupci žalobce, ale i žalobci samotnému, přičemž podle podepsané doruxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxní dne 6. 2. 2013 projednal prvoinstanční správní orgán danou přestupkovou věc se zástupcem žalobce P.K., který byl před zahájením jednání znovu poučex x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx se ve správním spisu, přičemž k nim v protokolu napsal, že s nimi byl zmocněnec žalobce seznámen. A zde je ten sporný bod, kdy žalobce namítá, že podle spráxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe důkaz listinou se provede jejím přečtením, důkaz videozáznamem jeho přehráním atd. O něčem takovém není z jazykového hlediska v protokolu o jednání zxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxeno, nebyly čteny, že by videozáznam nebyl přehrán. Jen se stále točil na tvrzení, že nebyly provedeny důkazy zákonnou formou. Dotýkal se v podstatě čisxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxozáznamu. A došel k závěru, že ano. Vycházel totiž z prohlášení zástupce žalobce o tom, že se seznámil se spisovou dokumentací a obdržel informace zaznaxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xx x xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxich hlavního obsahu, včetně přehrání videozáznamu, tedy nešlo by se při jednání do obsahu jednotlivých podkladů rozhodnutí, pak by se kdokoliv sotva mxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxx xx x xxxxxxolu uváděné „seznamování“ bylo z materiálního hlediska čtením listin použitých coby důkazního prostředku a přehráním videozáznamu. O provedení jedxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxu vyjadřovat, má krajský soud v kontextu výše uvedeného za účelové. I když na jednu stranu to lze pochopit. Co totiž říci x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxních rozborů, to je prostě fakt, který lze těžko vyvracet. I z toho důvodu zřejmě zmocněnec žalobce při projednávání přestupků mlčel.

Žalobce dále naxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx Ani s touto námitkou se krajský soud neztotožňuje, neboť argumentace žalobce zcela odhlíží od toho, že úřední záznamy nebyly jediným listinným důkazexx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxuální rychlosti, čase a jeho poloze. Již jen ten a ověřovací list měřiče rychlosti prokazovaly stíhané jednání bez důvodných pochybností (§ 3 správníxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxazování výslechy policistů. Pokud pak zástupce žalobce až při jednání krajského soudu o žalobě začal zpochybňovat průpravu policistů k měření s měřícxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xim již z tohoto důvodu krajský soud nemohl přihlédnout a tedy ani vyhovět požadavkům žalobce na posouzení předmětného videozáznamu soudním znalcem, pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxtupkovém řízení na správním orgánu, bylo na žalobci, aby prokázal to, co sám tvrdil, pokud by měl správní orgán právě z jeho tvrzení vycházet. Žalobce všxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxdou dokazovat pouhé spekulace.

Postup správních orgánů zúčastněných na řízení proto nebyl v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxící byl pořízený videozáznam, včetně ověřovacího listu měřiče rychlosti, jež prokázaly stíhané jednání bez důvodných pochybností. Žalobce na místě xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxídal o tom, co již bylo zapsáno v oznámení o přestupku a jen naiva by mohl očekávat, že by jeho výpověď přinesla nové skutečnosti. Respektive, že by se jeho xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxžebním zákonem.

k pochybnostem o korektnosti měření krajský soud poznamenává, že správní orgány zúčastněné na řízení rozhodovaly v xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxnuálem k obsluze (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.1.2013, č.j. 3As 82/2012- 27, dále pak např. rozsudek Nejvyššího spráxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxitky ohledně nefunkčnosti měřícího zařízení, proškolenosti jeho obsluhy, dodržení návodu k jeho obsluze atd., byly uplatněny opožděně.

Vzhledem x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxestupkového řízení možnost vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí. Proto s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti krajský soud žalobu jako nexxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx

xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení pro případ úspěchu vxxxxx