3 Azs 259/2014 - 26

Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (5)
Judikatura (9)
x xxx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxho a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobkyně O. Ch., zastoupené JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem, se sídlem Praha 2, Rumunská 28, proxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx 15. 12. 2014, č. j. 1 Az 19/2014 – 42,
takto:
I.
Kasační stížnost
se odmítá
pro nepřijatelnost.
II.
Žádný z účastníků
nemá
právo na náhradu náxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx 3.400 Kč. Tato částka bude jmenovanému vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx x xxx x xxx x xxx x x xxx zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o azylu“). Toto rozhodnutí stěžovatelka napadla správní žalobou u Městského xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxěžovatelka v této souvislosti poukazovala na obavy z jednání jejích věřitelů a zhoršenou bezpečnostní situaci v zemi původu. Též poukázala na svůj souxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx plánují sňatek a rodinu. Žije zde také její sestra s manželem.
Městský soud ve výroku I. svého rozsudku žalobu stěžovatelky zamítl, výrokem II. rozhoxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxkovi ve výši 6.800 Kč.
V rozsudku městský soud konstatoval, že stěžovatelka v azylovém řízení neuvedla skutečnosti, pro které by jí mohl být udělen azxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx ukrajinských orgánů. Městský soud odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž se v případě pronásledování soukromými osobami musí pxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxu zajistit. xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxnostní situaci městský soud uvedl, že nelze konstatovat, že by na celém území Ukrajiny probíhal vnitřní ozbrojený konflikt, který by ohrožoval veškerx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxdná. Stěžovatelka přitom pochází ze západní části země a tam také žijí její rodinní příslušníci.
Soud neshledal podmínky pro udělení azylu ani podle x xx x x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xoud se ztotožnil se závěry žalovaného, podle nichž stěžovatelce v případě návratu na Ukrajinu nehrozí vážná újma ze strany jejích věřitelů. Situace na xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xezpečnostní situace. Soud též neshledal, že by vycestování stěžovatelky bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Výrok I. rozsudku xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“).
Důvod přijatelnosti kasační stížnosti ve smyslu ustanovení § 104a s. ř. s. spaxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xe věci bylo odlišné a stěžovatelce by musela být udělena mezinárodní ochrana. Další důvod přijatelnosti kasační stížnosti spočívá podle stěžovatelkx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxal jednu větu, aniž by bylo zřejmé, jak ke svému závěru dospěl.
Stěžovatelka se domnívá, že splňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle ustaxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxu spojeni s policií, proto se stěžovatelka obává požádat státní orgány o pomoc. Stěžovatelka se domnívá, že takto dostatečně vysvětlila důvod, proč se xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxuací na Ukrajině. Situace v oblasti, z níž stěžovatelka pochází, není natolik klidná, jak se domnívaly správní orgán a městský soud. Stěžovatelka také xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxdského Odvolacího soudu pro migraci (rozhodnutí ze 6. 10. 2009, sp. zn. UM8628-08), podle něhož je možné, aby vnitřní ozbrojený konflikt probíhal pouzx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxisterstva vnitra a kanceláře místního guvernéra ve Lvově.
Podle stěžovatelky městský soud také nevypořádal námitky ohledně jejího soukromého a roxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxé republice si stěžovatelka vytvořila zázemí – se svým přítelem žije již čtyři roky, plánují společnou budoucnost a rodinu. Žije zde také sestra stěžovxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxsti vyjádřil podáním ze dne 20. 1. 2015. Svoje rozhodnutí i rozsudek městského soudu považuje za souladná s právními předpisy. Žalovaný zdůraznil, že sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxdně požádala z důvodu legalizace pobytu poprvé o azyl. Ten jí nebyl udělen, azylové řízení bylo ukončeno v roce 2006 a od té doby stěžovatelka pobývala a pxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxgalizaci pobytu. Stěžovatelka i její partner jsou státními příslušníky Ukrajiny, mají ve vlasti rodinu a podle názoru žalovaného tak mohou realizovax xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxnců na území České republiky.
Nejvyšší správní soud nejprve ověřil splnění podmínek řízení. Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stíxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xx xx xx xxx x x xxxxxí o kasační stížnosti je zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).
Kasační stížnost byla podána ve věci mezinárodní ochrany, proto se Nejvyšší spxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.
Otázkou vymezení institutu nepřijatxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xod č. 933/2006 Sb. NSS (všechna zde citovaná rozhodnutí NSS jsou přístupná na www.nssoud.cz). O přijatelnou kasační stížnost se podle tohoto usnesenx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; rozdílnost v judikatuře pxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx odklon, tj. Nejvyšší správní soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité právní otázky, řešené dosud správxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xtěžovatele.
O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy, pokud: a) krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektovax xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxního práva. Nejvyšší správní soud však není v rámci této kategorie přijatelnosti povolán přezkoumávat jakékoliv pochybení krajského soudu, ale pouzx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxnávané věci Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost nesplňuje podmínku přesahu vlastních zájmů stěžovatelky v žádné se shora definxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxa zákona o azylu. Důvody pro její udělení dovozuje z pronásledování jakýmisi věřiteli, v bezpečnostní situaci na Ukrajině a v zásahu do práva na soukromx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxho zdůvodnění samotnou stěžovatelkou.
Údajní věřitelé stěžovatelky jednají v postavení soukromých osob. Problémy se soukromými osobami v zemi půxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxxxxm pronásledování nebo vážné újmy rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana
nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx újmou.
U soukromých osob jako původců pronásledování tedy musí přistoupit k samotnému pronásledování také záměrná nečinnost státních orgánů či jejxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxíklad na rozsudek ze dne 22. 12. 2005, č. j. 6 Azs 479/2004 – 41, podle kterého
„aby bylo možné shledat absenci ochrany ze strany státu, musel by stěžovatel xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x
xxxatel o azyl má v zemi původu obavy před vyhrožováním ze strany soukromé osoby, není
bez dalšího důvodem pro udělení azylu podle ustanovení § 12 zákona č. xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxny svých práv u státních orgánů, a tyto skutečnosti v řízení o udělení azylu nebyly vyvráceny.“
K obdobným závěrům dospěl tento soud také ohledně doplňxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxtila. Sama tak vytvořila situaci, za které se stávají její tvrzení neprokazatelnými. Ostatně celkově představuje její argumentace v této otázce popix xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx. Ověřit takové tvrzení, jestliže stěžovatelka při pohovoru v azylovém řízení dne 4. 4. 2014 uvedla, že své věřitele vůbec nezná, opravdu není možné. Poxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxu. Podle tohoto ustanovení se za vážnou újmu považuje
vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí
v situacích mezinárodxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxdku ze dne 13. 3. 2009, č. j. 5 Azs 28/2008 – 68, publikovaném pod č. 1840/2009 Sb. NSS dovodil, že v situacích takzvaného „totálního konfliktu“ hrozí vážxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxá přítomnost na území této země nebo regionu jej vystavuje reálnému nebezpečí ohrožení života a tělesné integrity. Pokud konflikt nemá charakter totáxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxžnou újmu nebo byl vystaven přímým hrozbám způsobení vážné újmy ve smyslu
čl. 4 odst. 4 kvalifikační směrnice; (2) že ozbrojený konflikt probíhá právě x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx x xxx xxxx xxxx
xxxxxxx xxť už osobní, rodinné či jiné), které zvyšují riziko, že terčem svévolného (nerozlišujícího) násilí bude právě
on.“
Zdejší soud se již k bezpečnostxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxné době
klasifikovat situaci jako „totální konflikt“, neboť probíhající ozbrojený konflikt nedosahuje takové intenzity,
že by každý civilista z dxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxní části Ukrajiny, přičemž jeho intenzita
i v dotčených oblastech výrazně kolísá.“
Stěžovatelka žádné individualizované nebezpečí plynoucí pro nx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnovené § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu ve smyslu citované judikatury. Nejvyšší správní soud přitom nepřehlédl ani skutečnost, že stěžovatelka poxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxráv o zemi původu shromážděných v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Stěžovatelkou citované rozhodnutí švédského odvolacího soudu pro migraci (rxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxer-2009-um8628-08) se týká situace v somálském Mogadišu v roce 2007 a pro projednávanou věc nejsou jeho závěry
relevantní
.
Dále stěžovatelka namítx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xxeba podotknout, že podle judikatury zdejšího soudu ustanovení čl. x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx vztahů mezi nimi (srov. například rozsudek ze dne 29. 2. 2012, č. j. 2 Azs 38/2011 – 47). V případě stěžovatelky je toto pravidlo akcentováno tím, že její pxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxt o to snadněji realizovat také na území Ukrajiny.
Zároveň je třeba připomenout závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2008, č. j. 5 xxx xxxxxxx x xxx x xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x nímž je spojena i doba znemožňující cizinci vstup na území České republiky. Právě dlouhodobý zákaz pobytu totiž může v některých konkrétních případecx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxná, že by cizinec nemohl na území České republiky po delší dobu pobývat, a má tudíž možnost příslušné povolení k pobytu opět získat a do České republiky se xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx možné uvažovat o rozporu s čl. 8 Úmluvy. Nejvyšší správní soud též v citovaném rozhodnutí uvedl, že výjimkou by byl pouze případ, kdy by si stěžovatel vyxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxo vycestování z území ČR. Takový limitní případ nepřichází v nyní posuzované věci vůbec v úvahu. Stěžovatelka ani neuvedla skutečnosti nasvědčující txxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xprávní vyhoštění ani nebylo uloženo.
Lze tedy shrnout, že neudělení mezinárodní ochrany nepředstavuje v případě stěžovatelky nedovolený zásah do xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxý soud dostatečně jasně nezdůvodnil svůj závěr, proč by vycestování stěžovatelky nebylo v rozporu s mezinárodními závazky s ohledem na její soukromý a xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xotiž nemohlo mít, jak vyplývá ze shora uvedené argumentace, dopad do hmotně-právního postavení stěžovatelky, neboť ta zcela evidentně nesplňuje podxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx v souladu se zjištěným skutkovým stavem posuzované věci, tedy poskytuje dostatečnou odpověď na veškeré stížnostní námitky stěžovatelky. Městský soxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xa těchto okolností je namístě závěr, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Nejvyšší správní soud protx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx xa použití § xxx xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx ze dne 7. 7. 2014, č. j. 1 Az 19/2014 - 22, ustanoven zástupcem advokát JUDr. Maroš Matiaško, LL.M. Podle § 35 odst. 8 s. ř. s. platí hotové výdaje a odměnu za xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx a podání kasační stížnosti ze dne 22. 12. 2014). Podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění poxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xegistraci k DPH ustanovený zástupce stěžovatelky nedoložil a není založeno ani ve spise městského soudu, proto Nejvyšší správní soud nezvýšil odměnu xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xrostředky přípustné
V Brně dne 25. března 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu