7 Azs 265/2014 - 17

Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
Judikatura (5)
x xxx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: M. V., zastoupená JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou se sídlem Přívozská 703/10, Oxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxi rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2014, č. j. 64 Az 17/2009 – 203,
takto:
I.
Kasační stížnost
se odmítá
pro nepřijatelnost.
xxx
xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxx částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem zx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xministerstvo“) ze dne 7. 3. 2009, č. j. OAM-125/VL-18-08-2009, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany podle ust. § 16 oxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud, po konstatování přípustnosti kasační stížnostxx xx xx xxxxxx xxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xak nebylo, musela by být podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.
Přesahem vlastních zájmů stěžovatele (stěžovatelky), který ve xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxbjektivního práva jednotlivce, pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. To znamená, žx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxem Nejvyššího správního soudu v tomto řízení je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxud nebyly vůbec či plně řešeny v judikatuře Nejvyššího správního soudu nebo jsou v dosavadní judikatuře řešeny rozdílně. Dalším případem přijatelnosxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxí stěžovatele. O takové pochybení se může jednat především xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxký soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že Nejvyšší správní xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxvodně domnívat, že pokud by k němu nedošlo, věcné rozhodnutí krajského soudu by bylo odlišné. Nevýrazná pochybení, především procesního charakteru, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxovatelky, aby v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu uvedla, v čem spatřuje, v mezích kritérií přijatelnosti výše uvedených, v daném případě přesxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxla v zemi původu pronásledována z důvodu pohlaví, přičemž státní orgány tomuto pronásledování fyzickou osobou (manžela) nebyly schopny zabránit, lzx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxní mezinárodní ochrany, typickým příkladem potíží působených soukromými osobami, které zpravidla nepostačují k udělení některé z forem mezinárodnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx 3 Azs 22/2004 – 48 nebo ze dne 14. 6. 2007, č. j. 9 Azs 49/2007 - 68, podle kterých skutečnost, že žadatel o azyl má v zemi původu obavy před vyhrožováním soukxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx pro azylové řízení významnými. V usnesení ze dne 10. 9. 2008, č. j. 9 Azs 49/2008 – 55, Nejvyšší správní soud, vyslovil, že „
domácí násilí
je bezesporu cexxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxitému pohlaví. Jako takový přitom může být za určitých
okolností také azylově relevantním důvodem a právě tyto okolnosti, které záleží především na zxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxn zajistit oběti domácího násilí potřebnou ochranu nebo zda je na místě poskytnutí mezinárodní
ochrany, a to na základě příslušnosti k určité sociálnx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxželem či bývalým manželem, může za určitých okolností naplňovat znaky pronásledování (ve vztahu k azylu) nebo nebezpečí vážné újmy (ve vztahu k doplňkxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxlu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 5. 3. 2009 uvedla, že měla problémy s manželem, jak během manželství, tak i po rozvodu, a proto xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxila přesídlit do jiné části země a situaci vyřešila odjezdem do České republiky. Za tohoto skutkového stavu xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xozsudek ze dne 14. 6. 2007, č. j. 9 Azs 49/2007 – 68, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil závěr, že „
skutečnost, že žadatel
o azyl má v zemi původu obavy přxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx č. 2/2002 Sb.,
tím spíše v situaci, kdy politický systém v zemi původu žalobce dává občanům možnost domáhat se ochrany svých
práv u státních orgánů, a txxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxčankou, neboť jej nelze považovat za pronásledování ve smyslu ust. § 2 odst. 8 zákona o azylu. Stěžovatelka si na postup policie nestěžovala, neučinila xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xo České republiky, tak z vlastního rozhodnutí nevyužila možnosti nalézt účinnou ochranu v jiné části státu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxx/2004 - 41, podle kterého pro to, „
aby bylo
možné shledat absenci ochrany ze strany státu, musel by stěžovatel vyčerpat všechny reálně dostupné prostřxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxkaturu, dospět k závěru, o důvodnosti stížní námitky.
Nejvyšší správní soud se dále zabýval tvrzením stěžovatelky, že splňuje podmínky pro udělení xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxch částí dříve celistvého státu, volbami, útoky
separatistických organizací apod., a to již na celém území Ukrajiny.“
V této souvislosti Nejvyšší spxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx x
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxího konfliktu musí žadatel prokázat dostatečnou
míru individualizace, a to např. tím, že prokáže, (1) že již utrpěl vážnou újmu nebo byl vystaven přímxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxt účinnou ochranu v jiné části země; či (3) že jsou u něj dány jiné
faktory (ať už osobní, rodinné či jiné), které zvyšují riziko, že terčem svévolného (nexxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxjící ozbrojený konflikt nedosahuje takové intenzity, že by každý civilista z důvodu své přítomnosti na území Ukrajiny byl vystaven reálnému nebezpečx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxě kolísá. Rovněž tak nelze odhlédnout od skutečnosti, že místem pobytu stěžovatelky na území Ukrajiny byl Žydačivský okres ve Lvovské oblasti, který jx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xasažena, a nelze tudíž dovozovat, že by zde stěžovatelce hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy ve smyslu ust. § 14a odst. 1 zákona o azylu.
Ustálená a vxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností kasační stížnost svým významem xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xx).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 věta první za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxů stát (§ 35 odst. 8 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. c), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx x x xxxxx Kč a náhrada hotových výdajů 2 x 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky). Celková částka odměny tedy činí 6.800 Kč.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx