Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xrůkazu zastoupení účastníka původního řízení není "skutečností"
zakládající důvod obnovy tohoto řízení ve smyslu ustanovení
§ 228
odst. 1 písm. a)
ox xx xx
xxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxací soud změnil usnesení soudu prvního stupně a o návrhu na obnovu řízení
o dodatečném
projednání dědictví po zemřelém Ing. L. G. rozhodl tak, že se obnovx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x. H. v původním řízení vystupovala za Z. G. (coby její zástupkyně)
neoprávněně, neboť plnou moc, kterou předložila, opatřila podpisem vlastním (podpix
xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxa bez své viny použít v původním řízení a jež je přitom
způsobilá
přivodit pro ni příznivější rozhodnutí ve věci.
H. H. (zastoupena advokátem) ve včasnxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxívá na
nesprávném právním posouzení věci. První dovolací důvod vztáhla k zjištění včasnosti
návrhu na
obnovu (navrhovatelka obnovy o původním řízení xxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx x
xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx
xxx xxní, a navrhovatelka měla k dispozici, uvádí se v dovolání, postup podle ustanovení
§ 485 obč.
zák.
Navrhovatelka ve vyjádření označila dovolání za nexxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxx xxxx
xxxxxx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxý
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti
rozhodnutím
odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti txxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxo jest podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před 1. 1. 2001 - dále
jen "o. s. ř.").
Podle bodu 16. téže Hlavy pak platí, že návrhy na obnovu řízexx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Jestliže v původním řízení, o jehož obnovu jde, bylo rozhodnuto usnesením okresního
soudu xxx
xxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxých ustanovení - nemohl
soud dovolací s
dovoláním naložit jinak, byť směřovalo proti rozhodnutí vydanému po 1. 1. 2001.
Dovolání je x xxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxx
xxxxx x xx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx stupně [§
238a odst. 1 písm. a) o. s. ř.].
Dovolatelka uplatnila způsobilé dovolací důvody dle
§ 241
odst. 3 písm. c) a d) o. s. ř., jejichž prostřednictxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx
xpočívá na nesprávném právním posouzení věci vady řízení, které posuzuje soud z úřední
povinnosti
(§ 242
odst. 3 o. s.
ř.), dovoláním tvrzeny nebyly a z oxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx x xxx xxxxx xxxxx x xísm. c) o. s. ř.], namítajíc, že navrhovatelka se o skutečnostech,
z nichž
vyvozuje existenci důvodu obnovy řízení, dozvěděla již v roce 1997.
Tato okoxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx
xxxxxí je důvodem zákonným jinými slovy, zda dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.,
podle něhož lze dovolání podat proto, že napadené rozhodnutí xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxednání
dědictví
(navrhovatelka jeho obnovy) vystupovala v tomto řízení jakožto zastoupená, ačkoli
doklad o tomto
zastoupení (plná moc) nebyl dokladxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxkovým důvodem
není.
Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná
rozhodnutí soudu
prvního stupně nebo odvolacíhx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx x xx xx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxvomocné
usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, účastník napadnout návrhem na obnovu
řízení, jsou-li
tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxzy" v dané věci jít nemůže) představují důvod
obnovy jen
tehdy, jsou-li - pro navrhovatele obnovy - ve srovnání s původním řízením nové pak
již postačujex
xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxení, jest rozumět to, co bylo významné
pro řízení původní
ve vztahu k skutkového základu sporu (viz kupř.
§ 79 odst.
1,
§ 101
odst. 1,
§ 120,
§ 153
odst. 1 ox xx xxxx
xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxní příslušného důkazu kupříkladu,
že je zde nová,
pozdější, závěť, která jinak určuje podíly, resp. věci či práva, jež mají připadnout
účastníkům
půvoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
řízení v úvahu,
jelikož opomenuté osobě je k dispozici institut ochrany oprávněného dědice podle
§ 485 až §
487 obč.
zák.).
Existence skutečností ve sxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxplně nebo
nesprávně.
Oproti tomu nedostatek plné moci, resp. nedostatek plné moci řádné, je nedostatkem
ryze procesní
povahy, jež souvisí s tím, že zxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x
xx xxxx x
xxx xx xx
xx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxímo, nýbrž prostřednictvím svého zástupce
(srov. § 22 a násl.
o. s. ř.). Okolnost, že jménem účastníka jedná jako jeho zástupce někdo, kdo toto
zastoupxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx
xxxxx xxxxx x xx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxm skutkového základu pro rozhodnutí,
pročež se otázek,
zda byl tento skutkový základ zjištěn úplně nebo správně, nedotýká.
Může tedy představovat toxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxtečnost"
ve
smyslu "skutkovém" [podle § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] nezakládá.
Důsledky toho, že v řízení vystupoval účastník v zastoupení jinou osoxxx xxxxxxxxx
x xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx nezpochybňovaného, že tato procesní vada je svojí
povahou
odstranitelná (srov. §
104 odst. 2 o. s. ř.). Podala-li třetí osoba návrh, jímž se zahajuje řxxxxxx
x xxxx xx xxx
xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx době neučiní, soud řízení zastaví (§ 104 odst.
2 věta třetí o. s.
ř.). Jinak, není-li podání třetí osoby návrhem na zahájení řízení, jedná soud nadále
přxxx x
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx
xsobou, již za zástupce považovat nelze proto, že účastník mu plnou moc k zastupování
nevystavil),
založil situaci, kdy s údajně zastoupeným "ve skutečxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxáva, jež mu zákon přiznává (nepředvolával jej k jednání, neposkytoval
mu povinná procesní
poučení, učiněné procesní úkony, včetně smírů či dohod dědixxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxci (§
49 odst.
1 o. s. ř.), neboť tvrzený zástupce zástupcem účastníka ve skutečnosti nebyl.
Nebylo-li rozhodnutí v původním řízení (o dodatečném prxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx § 228 odst. 1 o. s. ř.).
Oproti tomu není správný názor dovolatelky, že navrhovatelka obnovy v dané skutkové
xxxxxxx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx x xxx xxxx xxxx
xxx xxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx nebyla účastníkem dědického řízení.
Pravdou je, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 1974, sp. zn.
11 Co 21/74,
uveřejněným pod č. 49/197x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxi
dvěma dědici, z
nichž jeden druhého v řízení zastupoval na základě plné moci, není dán rozpor v zájmech
zastoupeného
a zástupce, může tím být účastníku xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxze však
pominout, že citovaný odkazuje na ustanovení § 228 odst. 1 písm. c) o. s.
ř. jež v době
rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci - v tehdejšxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xx
xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx
xxxxx xxxk o "skutečnost" podle § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nešlo.
judikát
Lze tedy uzavřít, že opačný názor odvolacího soudu správný není, a dovolací důvod
podle
§ 241
xxxxx x xxxxx xx
xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xejvyšší soud zrušil a odvolacímu soudu věc
vrátil k dalšímu
řízení (§ 243b
odst. 1,
2 o. s. ř).