xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxhází místní komunikace", a vyslovil, že žalovaný je povinen na vlastní náklady odstranit stavbu postavenou na části tohoto pozemku. Soud prvního stupxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxace, ostatní plocha, pokryl žalovaný v šedesátých letech 20. století bez dohody s právním předchůdcem žalobkyně živičným povrchem a je nyní částí komuxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxe nebyla projednána ve stavebním řízení. Vede k objektu firmy I. H. Vzhledem k tomu, že komunikace v části zbudované na sporném pozemku je uvedenou firmox xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxě u Městského úřadu ve V. vydání stavebního povolení k provedení stavby oplocení předmětného pozemku. Jmenovaný úřad rozhodnutím z 9. 4. 1998 přerušil xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxí námitkou", že sporný pozemek není komunikací, na soud. Soud prvního stupně žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala určení, že na sporném pozemku se xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxu (dále jen "OSŘ"). S odkazem na ustanovení § 132 a § 221 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen "ObčZ") ve znění do 31. 12. 1991 pak vyhověl žalobě v částix x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx k závěru, že do vlastnického práva právního předchůdce žalobkyně bývalý Městský národní výbor ve V. neoprávněně zasáhl a odstranění stavby předmětné xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xávrh, "aby žalovaný byl zavázán k povinnosti na vlastní náklady odstranit stavbu postavenou na části parcely v rozsudku uvedené. Při rozhodování o odsxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxska stavbou, neboť nanesení vrstvy živičného povrchu na pozemek nelze chápat jako zřízení stavby na něm. V tomto směru poukázal na konstantní judikatuxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx, že předmětná místní komunikace zůstala pozemkem, který není pojmově stavbou; samotné zpracování jeho povrchu na tomto závěru nic nemění. Předmětná xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxněný zásah do vlastnického práva žalobkyně byl způsoben právě stavbou. Uzavřel, že není-li takové stavby, není ani co odstraňovat. Vyhověl-li soud prxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxxacího soudu podává žalobkyně dovolání. Dovolání podává jen proti té části rozsudku odvolacího soudu, kterou byla zamítnuta žaloba na odstranění stavxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx stavební činnosti člověka (stejně jako rodinný dům, resp. objekt k bydlení). Odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Praze z 28. 2. 1994, sp. zn. 3 Cdo 40/9xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xbdobně vyznívá nález Ústavního soudu z 28. 3. 1996, sp. zn. I ÚS 198/95 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 23, svazek 5, str. 193), zabývající se xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x x xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x38/1992 Sb. v § 17 odst. 2 hovoří o "stavbě" veřejných dopravních cest, to je stavbách dálnic, silnic, místních komunikací a veřejných účelových komuxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxími předpisy regulováno. Proto závěr odvolacího soudu, že tato komunikace není z občanskoprávního hlediska stavbou a jako taková nemůže být odstraněxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xovolání důvodným.

Pokud občanskoprávní předpisy (např. § 135c ObčZ) používají pojem "stavba", nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebníxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx "stavba" dynamicky, tedy jako činnost, popřípadě soubor činností, směřujících k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné). Naopak pro úxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxobilý být předmětem občanskoprávních vztahů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1305/96, publikovaný v Soudních rozxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xovahy účelové komunikace se Nejvyšší soud opětovně zabýval; lze poukázat na rozsudek ze dne 3. 5. 2000, sp. zn. 22 Cdo 178/99, publikovaný v Soudních rozxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxku, dále na rozsudek ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1862/2000, publikovaný v Právních rozhledech č. 2/2001, a na rozhodnutí publikované pod C 450 Soubxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xení institutem soukromého práva, ale jde o veřejnoprávní oprávnění, které se neopírá o občanskoprávní předpisy, ale o zákon č. 13/1997 Sb., o pozemnícx xxxxxxxxxxxx xx xx x xx x xx x xxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx užívání komunikací, se postupuje, nestanoví-li tento zákon jinak, podle obecných předpisů o správním řízení. V občanském xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxdnány v řízení, provedeném silničním správním orgánem podle obecných předpisů o správním řízení. Pokud se však v soudním řízení o negatorní žalobě podxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxe o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, jako předběžnou podle § 135 odst. 2 OSŘ, aniž by bylo nutné k této otázce vydávat správní rozhodnutí (samozřxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxxx

xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxrá splňuje znaky, uvedené v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Je přitom zjevné, že vždy nemusí jít o stavbu, která by vyžadovala stavební povolxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx, jde jen o určitým způsobem užívaný pozemek, který je pozemní komunikací. Pozemek je tedy pozemní komunikací v případě, že jde o dopravní cestu určenou x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xěchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských lesních pozemků. Pozemek, který splňuje uvedená kritérixx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxník pozemku účelovou komunikaci anebo souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením (aniž by šlo o komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, kxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xadále obecné užívání pozemní komunikace. Soukromá práva vlastníka jsou v tomto případě omezena veřejnoprávním institutem obecného užívání pozemní xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Proto nelze zřídit účelovou komunikaci na pozemku xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxce) a vlastník (anebo jeho právní předchůdce) neprojeví, byť i konkludentně, souhlas s existencí a užíváním této komunikace, může se domáhat ochrany nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxého práva, bylo by možné se jejího odstranění domáhat jen podle § 135c ObčZ. Oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy, jaká tu byla v době xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxování soudu o neoprávněné stavbě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2392/99, Soudní rozhledy č. 6/2001, viz též C 414 Souboru roxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxku domáhat negatorní žalobou, aby se ten, kdo jeho vlastnické právo neoprávněně ruší, zdržel dalších zásahů a odstranil následky zásahů již provedenýxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxužije ohledně těchto výsledků pojem "stavba", aniž by předmět, který má být odstraněn blíže vymezil, a z obsahu žaloby, případně z přednesů žalobce je zxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxřesnou formulaci žalobního petitu. V takovém případě musí soud postupovat podle § 43 odst. 1 OSŘ, podle kterého předseda senátu vyzve účastníky, aby nexxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxa" je již právní kvalifikací toho, zda určitý objekt je stavbou či nikoliv. Pokud tedy žalobce označí v žalobním návrhu za stavbu jinak náležitě popsaný xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxní žalobu, kterou se žalobkyně domáhala podle § 126 odst. 1 ObčZ odstranění "stavby" účelové komunikace. Skutečnost, že šlo o negatorní žalobu, nikolxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxbkyní. Pokud žalobkyně označila výsledek stavební činnosti, který byl, jak se z obsahu spisu podává, stavbou ve smyslu stavebních předpisů, jako blížx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxmítl proto, že žalobkyně užila v žalobním návrhu slovo "stavba", aniž by ji poučil o nutnosti tuto stavbu dostatečně specifikovat (a aniž by poté o negatxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxt za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241 odst. 3 písm. b) OSŘ], a ke které dovolací soud přihlíží i bez návrhu.

Naopak právní názor odvolacího soxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxní činnosti, který je stavbou ve smyslu stavebních předpisů, nemusí být nutně stavbou ve smyslu občanského práva. Takovou stavbou je v případě, že je (i x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxavbou není, byť jde o stavbu podle veřejného práva. Obdobný právní názor zaujal Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. října 1999, sp. zn. 2 Cdon 1414/97, pubxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxkoviště představuje pozemek - parkovací plochu ve smyslu bodu 2 přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., kterou se provádí katastrální zákon, jehož povrch bxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx0/1996 xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxkace. "Místní" a "účelové komunikace" představují určitou kvalitu pozemku, jsou názvy pro druh pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxní režim či osud; nelze je od pozemku oddělovat, např. samostatně (odděleně jednu od druhé) převádět.