I.

Předcházející řízení a obsah kasační stížnosti

[1] Rozhodnutím ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. SŘV-ZNL/672/U53/xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxV-ZNL/672/12, jímž nebyla schválena žádost žalobce o úhradu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče, ale byla jím schválena příspěvková lázexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxvou poruchu a abnormalitu vestibulárního aparátu, není novou skutečností, tudíž žalovaná po opakovaném vyhodnocení zdravotního stavu žalobce dospxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxšším správním soudem zjištěno, že vyjádřením ze dne 24. 2. 2012, sp. zn. SŘV-ZNL/672/12, revizní lékař neschválil úhradu komplexní lázeňské péče, ale xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx zdravotnictví. Usnesením ze dne 4. 5. 2012, sp. zn. SŘV-ZNL/672/U-53/12 náměstek ředitele pro zdravotnictví podle § 156 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sbxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xe proti němu možné podat odvolání. O odvolání proti tomuto usnesení bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím.

[3] Žalobce proti napadenému rozhodnutí xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxmi, kterými poukazoval na to, že komplexní lázeňská péče je nezbytná součást jeho léčebného procesu, která navíc byla žalobci doporučena řadou speciaxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxlobce dále nesouhlasil s tím, že se žalovaná nevypořádala s jeho námitkami směřujícími vůči nedostatečnému posouzení věci ze strany náměstka ředitelx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxtní stav byl stabilizován, opak je podle něj pravdou. Žalobce poukazoval na to, že teprve v loňském roce se u něj objevil vestibulární syndrom s levostraxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx a objektivně posouzen.

[4] Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 20. 11. 2012, v němž uvedla, že rozhodování pojišťovny v dané věci xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Žalobce žádal poskytnutí komplexní lázeňské léčby pro diagnosu F 43.1 - posttraumatická stresová porxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxa o veřejném zdravotním pojištění a vyhláškou č. 58/1997 Sb., mu bylo vyhověno poskytnutím příspěvkové lázeňské péče. Komplexní lázeňskou léčbu lze pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xchopnosti při trvalé ambulantní léčbě; tyto podmínky žalobce nesplňoval, neboť v jeho případě jde o onemocnění chronické, nejednalo se o jeho doléčenxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxkytnutí příspěvkové lázeňské péče. Po vyhodnocení podkladů žalovaná nenašla důvod pro změnu svého stanoviska. Vestibulární syndrom není zařazen v Ixxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxého lékaře. Konstatování žalobce, že příspěvkovou lázeňskou péči nemůže absolvovat vzhledem ke své nepříznivé sociální situaci, není rozhodující, xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx xx x3/2012 - 18, žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jex xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť se jedná o rozhodování o způsobu či druhu poskytnuté léčby žalobci, kterým nedochází k zásahu do osobnostních xxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxsační stížnost. V doplnění kasační stížnosti ze dne 23. 1. 2013 stěžovatel uvedl, že se krajský soud dopustil libovůle při odmítnutí žaloby a porušil záxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

x xxx xxxxxxxx x xx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxedek procesního institutu, jehož účelem je ochrana účastníka nacházejícího se v tíživé zdravotní situaci. Stěžovatel na rozdíl od krajského soudu doxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxobě meritorně. Stěžovatel nesouhlasil se závěrem krajského soudu, který se podle stěžovatele snažil přinutit jej, aby podal civilní žalobu na ochranx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xázeňské léčby je podle stěžovatele rozhodnutím správního orgánu ve veřejnoprávní věci, a proto podléhá soudnímu přezkumu.

[7] Žalovaná se ke kasačnx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxvání správního orgánu ve veřejnoprávní věci. Stěžovatel měl pouze právo být informován, proč nebylo jeho žádosti vyhověno; stejnou informaci obdržex x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxkého posouzení závěru revizního lékaře v podmínkách zdravotní pojišťovny a systému veřejného zdravotního pojištění. Stěžovatel byl podle žalované xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx

xxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xodání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě vzešlo (ustanovení § 102 s. ř. s.), kasační xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxustnost.

[9] Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s ustanovením § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx neuvedl důvod kasační stížnosti podle ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. Pokud ovšem stěžovatel kasační stížností napadá usnesení o odmítnutí žaloby, z xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx o odmítnutí návrhu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 7/2004 - 47 ze dne 18. 3. 2004; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správníxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxnutí krajského soudu a důvody, o které se toto rozhodnutí opírá, jsou v souladu se zákonem; jeho úkolem není věcně přezkoumávat, zda je žaloba stěžovatexx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxiž vymezen povahou a obsahem přezkoumávaného rozhodnutí. Jestliže krajský soud žalobu odmítl a věc samu neposuzoval, může Nejvyšší správní soud v řízxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxícími se „merita věci“, tedy toho, zda žaloba je důvodná (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, č. j. 1 Azs 24/2004 - 49; ze dne 21. 4x xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx

xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xe kasační stížnost je důvodná.

[12] Podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

[xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

[14] Krajský soud žalobx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xegislativní zkratky, neboť se nejedná o rozhodnutí v oblasti veřejné správy.

[15] K výkladu § 65 odst. 1 s. ř. s. se Nejvyšší správní soud vyjádřil napřx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxí právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského postavení. Námitky stěžovatele, že předmětná rozhodnutí neměla příslušnou foxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxvyšší správní soud dospěl k závěru, že „aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a n. s. ř. s.) bude dána vždy xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

[16] Nejvyšší správní soud v souladu se shora citovanou judikaturou dospívá k závěru, že napadené rozhodnutí žalované je rozhodnutím ve smyslu ustanxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxím aktem, neboť se týká konkrétního subjektu (stěžovatele) a konkrétní věci (otázky poskytnutí komplexní léčebně rehabilitační péče), který byl vydxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxm pojištění ohledně poskytnutí komplexní léčebně rehabilitační péče zcela zjevně nevystupuje v rovném postavení s pojištěncem, předmětná právní úpxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo plnění ze sociálního zabezpečení v oblasti zdravotního pojištění nebo nikoli.

[17] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že nesouhlasí se závěrem kxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx zabýval tím, zda na napadené rozhodnutí nedopadá výluka podle ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s., neboť pokud by tomu tak bylo, bylo by na místě žalobu rovnxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 Afs 104/2008 - 66).

pokračování

4 Ads 134/2012 - 52

[19] Aplikací ustanovení § 70 písm. d) sx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xdravotně znevýhodněnou podléhá soudnímu přezkumu, či je zde dána výluka podle § xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxení rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu k posouzení otázky povahy napadeného rozhodnutí správního orgánu z hlediska přípustnosti jeho přxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxizací čl. 29 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod“, a měl tedy stejně jako on pochybnosti o tom, zda by výluka ze soudního přezkumu nebyla v rozporx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx s. ř. s., předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení tohoto ustanovení ve slovech „zdravotního stavu osob nebo“ a řízení na dobu do rozhodnutí Ústavníhx xxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxěru, že dotčené ustanovení není protiústavní v celé své šíři, nýbrž působí protiústavně pouze při vztažení na některá specifická rozhodnutí dotýkajíxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xezakládá překážku k výkonu povolání či zaměstnání, i v tom, že opačný výklad napadeného ustanovení by nebyl vhodným řešením nastalého protiústavního xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx nesmí dopadat na taková rozhodnutí, která se dotýkají základních práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. Výsledkem napxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxkoumání vyloučeny, - ledaže by samy o sobě znamenaly právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxeného senátu ze dne 19. 2. 2013, č. j. 6 Ads 109/2009 - 114, a posléze šestý senát tohoto soudu v rozsudku ze dne 10. 4. 2013, č. j. 6 Ads 109/2009 - 123.

[21] Poxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxvní soud je s ohledem na výše uvedený závěr Ústavního soudu přesvědčen, že v případě rozhodování o poskytnutí komplexní léčebně rehabilitační péče nenx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxně konstatuje i krajský soud), přímo se dotýká základních práv stěžovatele zaručených Listinou základních práv a svobod. Za toto právo garantované Lixxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxdeným rozhodnutím, na které nenavazuje jakýkoli jiný individuální právní akt žalované, bylo žalovanou rozhodováno o tom, zda-li bude žalobci poskytxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx zákona o veřejném zdravotním pojištění a všeobecného zdravotního pojištění vzniká velmi složitý komplex vztahů, které vykazují některé soukromoprxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3507/2008), nebo správní orgány, mezi něž Nejvyšší správní soud řadí i zdravotní pojišťovnxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxd nezávislým soudem, přičemž vyšel z faktu, že v posuzovaném případě se jedná o vztah mezi zdravotní pojišťovnou a jejím pojištěncem vzniklý na základě xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxvuje součást vztahu mezi zdravotní pojišťovnou a jejím pojištěncem podle zdravotního pojištění, mají pravomoc rozhodovat o zákonnosti rozhodnutí zxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx rozhodovat o zákonnosti a správnosti rozhodnutí, jehož obsahem je posouzení nároku pojištěnce vůči zdravotní pojišťovně na poskytnutí plnění podle xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxst. 1 s. ř. s., na něž není možné aplikovat soudní výluku podle ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s. Krajský soud v Ostravě proto s ohledem na výše uvedené postxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx

xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx

xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxvodů dospěl Nejvyšší správní soud po přezkoumání napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě k závěru, že byl naplněn tvrzený důvod pro podání kasačxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xx

xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxá a Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ř. s. usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle ustanovení § 110 oxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí.“

[27] V novém rozhodnutí krajský soud rozhodne v souladu s ustanovením § 110 odst. 3 větx xxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx