3 As 11/2013 - 33

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (1)
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: J. P., zastoupené Tomášem Máchou, advokátem se sídlem Blanická 25, Praha 2 - Královské Vinohrady, proti žalovanxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xOSC/62/AS/3, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 11. 2012, č. j. 10A 63/2012 - 42, txxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Tomáše
Máchy, advokáta.
Odůvodnění:
Krajský úřad kraje Vysočina (dále „stěžovatel“) rozhodnutím ze xxx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxlhřimov (dále „městský úřad“) ze dne 13. 1. 2012, čj. D 321/11; OVV/1531/2011, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125c odxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxla ust. § 4 písm. a) a § 5 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona. Přestupku se žalobkyně dopustila tím, že dne 2. 10. 2011 ve 23.30 hodin na místní komunikaci v obcx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxchání přestupku byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 3.500 Kč a zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Zároveň ji bylx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxrý žalobu postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích. V žalobě namítala, že rozhodnutí městského úřadu bylo vydáno na záklaxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxení městského úřadu, který po vydání rozhodnutí o přestupku, nepovolil jejímu (nově zvolenému) zástupci nahlédnutí do spisu. Žádala proto zrušení obxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx (dále „krajský soud“) rozsudkem ze dne 16. 11. 2012, č. j. 10 A 63/2012 - 42, napadeným nyní posuzovanou kasační stížností, posoudil správní žalobu jako xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu, že správní orgán rozhodl a projednal věc v nepřítomnosti žalobkyně (resp. jejího zástupce). Tuto námitku přitom seznal důvodnou. Krajský soud odkáxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále „zákon o přestupcích“). Upozornil zejména na charakter přestupkového řízení a zdůxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxě neomluvil. Konstatoval, že pokud měl správní orgán za to, že omluva ze dne 16. 12. 2011 nebyla doložená, bylo jeho povinností vyzvat žalobkyni (jejího xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xalobkyně se mohlo jevit nepravděpodobným, avšak správní orgán jej nijak nevyvrátil. Krajský soud zároveň poukázal na předchozí omluvy zástupce, ktexx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx. 2011, tím spíše v případě, pokud na ni správní orgán nikterak nereagoval. Správní orgán proto měl vyrozumět žalobkyni (jejího zástupce), že omluvu nexxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxím orgánem prvního stupně, kde došlo k porušení základního práva dle čl. 38 odst. 2 Listiny. Krajský soud proto, s odkazem na § 78 odst. 1 a 3 zákona č. 15xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx stížnost
Kasační stížností ze dne 3. 1. 2013 doplněnou podáním ze dne 25. 2. 2013 napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) rozsudek krajského soudu s odxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxí orgán prvního stupně přistoupit k projednání přestupku v nepřítomnosti obviněného.
Stěžovatel nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že bylo povxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxastníka z jednání, je zcela v jeho dispozici, zda omluvu doloží a tím ji učiní náležitou, prokazující důležitý důvod.
pokračování
3 As 11/2013 - 34
Stxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xůležitého důvodu avizoval. Avizovaný doklad o pobytu v zahraničí (důvod omluvy) navíc nepředložil ani později a obsah omluvy je tak stále neprokázanýx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xkutečností se proto domnívá, že městský úřad správně vyhodnotil jednání žalobkyně (jejího zástupce) jako obstrukční a účelové a byly tak splněny podmxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení.
Vyjádření ke kasační stížnosti
Žalovaný se ke kasační stížnosti stručně vyjádřil dne 5. 4. 2013. Ztotožňuje se x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xejvyšším správním soudem
Pro samotné posouzení kasační stížnosti je vhodné rekapitulovat podstatné skutečnosti plynoucích ze správního spisu. Saxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxto skutečnost byla zjištěna hlídkou Policie ČR, která ji ve dvou měřeních naměřila 0,69 a následně 0,67 promile alkoholu v krvi. Na xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xilničním provozu. Současně s oznámením o zahájení řízení byla žalobkyně předvolána k ústnímu jednání, které se mělo konat dne 9. 11. 2011 v budově městsxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx úkonům ve věci ústního jednání.
Z jednání dne 9. 11. 2011 se zmocněnec omluvil. Důvodem byly přetrvávající zdravotní potíže, které nebyly blíže specixxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxvním spise je dále založená druhá omluva zmocněnce, tentokrát z ústního jednání stanoveného na 18. 11. 2011. Nejvyšší správní soud poznamenává, že zázxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xtejně jako v předcházejícím případě, byly důvodem omluvy přetrvávající zdravotní obtíže zmocněnce. Městský úřad bez dalšího akceptoval i tuto druhox xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx něj reagoval omluvou odeslanou městskému úřadu dne 14. 12. 2011 (došla 16. 12. 2011, dále „třetí omluva“). Omluvu odůvodnil pobytem mimo ČR, který nelzx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xodáno po jeho návratu, nejpozději však do 14. 2. 2012.
Posledně uvedenou omluvu již městský úřad neakceptoval a o přestupku rozhodl v nepřítomnosti žaxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxvní orgán se spoléhal, že jeho plánovou nepřítomnost na území České republiky nemůže náležitě omluvit i dodatečně“. Proti rozhodnutí městského úřadu xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxípustná. Stěžovatel namítá důvod uvedený pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx stížnosti a zde uplatněnými důvody.
Spornou otázku, kterou musí Nejvyšší správní soud v dané věci vyřešit primárně, tvoří přípustnost ústního projexxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxnce byla omluvou náležitou obsahující důležitý důvod tak, jak to předpokládá § 74 odst. 1 zákona o přestupcích a měla být tudíž městským úřadem akceptovxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxx xxxxkového děje je patrné, že městský úřad přistupoval k hodnocení prvních dvou omluv zmocněnce jinak, než ke třetí omluvě. První dvě omluvy byly doručeny mxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx tyto nedostatky, které mohou naznačovat jistou míru účelovosti a nevěrohodnosti, však městský úřad omluvy akceptoval a zmocněnci vyhověl tím, že jedxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxího účasti u jednání spadá do diskrečního oprávnění xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxpřípadě ze dne 14. 6. 2012, č. j. 1 As 55/2012 - 32, všechna citovaná rozhodnutí sou dostupná na www.nssoud.cz).
Z toho, že městský úřad uznal jako důvod nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxoli doložení tohoto stavu, nelze ovšem bez dalšího dovozovat, že tím byl “jednou pro vždy“ v dané věci založen určitý režim posuzování omluv účastníka nxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xusel poté správní orgán postupovat i v dalších případech. Právě na podobné situace pamatuje
judikatura
tohoto soudu, viz třeba rozsudek ze dne 14. 5. 2xxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx0 Sb., o přestupcích) je třeba posuzovat z hlediska jejího pořadí, obsahu, v jakém stadiu řízení byla omluva uplatněna (doba od zahájení správního řízexx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxjího zástupce působit průtahy v řízení nebo dosáhnout zániku odpovědnosti za spáchání přestupku apod.“ Nicméně jistý druh legitimního očekávání mohx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxestupek.
Na tomto místě je vhodné poznamenat, že třetí omluva nejvíc připomínala řádnou omluvu, jelikož ji zmocněnec zaslal v dostatečném předstihu xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xastat, nicméně k takové omluvě nejsou vždy objektivně podmínky (náhlé onemocnění, úraz, které brání uvedené omluvě). Proto také ani zákon o přestupcíxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx omluvě‘ a ustanovení § 59 zákona č. 500/2004 Sb. o ‚bezodkladné omluvě správnímu orgánu s uvedením důvodů‘. Z těchto ustanovení proto nelze dovodit, xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxx x xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxhž došlo k pracovní neschopnosti. Obecně proto náležitou omluvou či bezodkladnou omluvou správnímu orgánu může být i omluva učiněná s určitým odstupex xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxek zdejšího soudu ze dne 12. 3. 2009, č. j. 7 As 9/2009 - 66). Zbylé parametry třetí omluvy byly shodné s dvěma předchozími. Důvod nebyl dostatečně konkrétxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxho úřadu, mohl předpokládat, že i třetí omluva bude akceptována, avšak také připomíná, že správní orgán měl dostatek času tvrzení zástupce žalobkyně oxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx a dává za pravdu krajskému soudu. Městský úřad měl o neakceptování omluvy zmocněnce (žalobkyni) informovat, popřípadě vyžádat si od něj doklady, kterx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xe jedná o principy uvedené pod § 2 odst. 3 a § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále „správní řád“), rozhodně bez ohledu na benevolentxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxí) takové úvahy měl právo i povinnost vyžadovat doklady osvědčující tvrzení zmocněnce. Případnou nečinností zástupce žalobkyně by byl býval mohl podxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xřad nepostupoval.
Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že se zmocněnec mohl pokusit o sjednání termínu ústního jednání před jeho odjezdem do zahranxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí. Z teoretického hlediska i z konstantní judikatury zdejšího soudu, případně i z historické judikatury Nejvyššího správního soudu z doby 1. republikxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx, č. j. 1 As 96/2008 - 115), kdy jednotlivé instituty trestního práva se projevují i v právu přestupkovém [např.
presumpce
neviny (rozsudek ze dne 12. 3. xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxxx
xx xxxxx xxx xxx
xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxublikového nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 1922, sp. zn. 6380/22 ) a další]. Je proto možné vztáhnout na danou věc závěr vyslovený Ústavním soudxx x xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxněprávní zakotvení (čl. 37 odst. 1 a 2, čl. 40 odst. 3 a 4 Listiny), je koncipováno tak, že obviněný se může, avšak nemusí hájit; taktika a způsob vedení xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxčívá v kterémkoli okamžiku trestního řízení na orgánech činných v trestním řízení; obviněného v trestním řízení netíží žádné důkazní břemeno“. Nebylx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxjoby. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že naopak povinností i právem městského úřadu bylo organizovat průběh řízení, tedy také určovat a nařizovax xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xařídit na jiný vhodný termín, který by s pobytem zmocněnce v cizině nekolidoval. Tak by byla žalobkyně donucena k činnosti x xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxat účelovost jednání žalobkyně (jejího zmocněnce).
Na závěr kasační stížnosti poukazuje stěžovatel na skutečnost, že zmocněnec nedoložil svůj pobxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxvána za řádnou. Ani této námitce však nemůže Nejvyšší správní soud přisvědčit. Tento soud předně poznamenává, že městský úřad měl dost času zmocněnce vxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxovými doklady nepochybně disponoval. Zmocněnec důvod omluvy nedoložil ani do 14. 2. 2012, jak v omluvě avizoval a neučinil tak ani později v řízení před xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxní již byla žalobkyně zastoupena jiným zástupcem. Pokud tedy nebyl zmocněnec vyzván v řízení před městským úřadem, aby důvody omluvy doložil, nebylo jxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xrajský soud akceptoval závěr stěžovatele o účelovém obcházení zákona žalobkyní (jejím zmocněncem) a podle této úvahy o důvodnosti projednání věci bex xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xdst. 1 písm. a) tedy v uvedeném smyslu nemohl být opodstatněný. Pro takový závěr sice správní orgány ani krajský soud nezískaly v důkazním řízení dostaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xprávními orgány) existovala a vyvstává otázka, zda by k ní měl Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti - § 109 odst. 4 s. ř. s. Uvedená skutxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxu existoval již v řízení před krajským soudem, takže pro zrušení správních rozhodnutí rozhodně byly splněny podmínky dle § 78 odst. 3 s. ř. s.
Celkově txx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxt dle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxužby v částce 3.100 Kč s připočtením režijního paušálu 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 a § 7, a dále § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.x x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx00 +714), jejíž náhrada byla uložena neúspěšnému stěžovateli.
Poučení:
Proti xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR