9 As 172/2012 - 32

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (3)
Judikatura (11)
x xx xxxxxxxx x xx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxrozvede, proč má za to, že nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutíx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xozhodné až pro následný postup správních orgánů po zamítnutí odvolání pro opožděnost.
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud
rozhodl v senátě složeném z pxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxkátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalované: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, prxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x Praze ze dne 23. 10. 2012, č. j. 4 A 54/2012 - 35, takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxále jen „městský soud“), který byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 8. 2012, č. j. CPR-8486/ČJ-2012-9CPR-V217, kterým bylo xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx. m. Prahy, ze dne 21. 6. 2012, č. j. KRPA-65277/ČJ-2011-000022, kterým bylo stěžovatelce uloženo správní vyhoštění v délce jednoho roku dle § 119 odst. x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xzákon o pobytu cizinců“).
Městský soud v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že ze správního spisu vyplynulo, že odvolání bylo podáno opožděně. Ve xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx x012. Pokud stěžovatelka tvrdila, že odvolání podala včas, avšak u nepříslušného orgánu, nebyla taková skutečnost ze spisu zjistitelná. Městský soud xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxnění. Jestliže odvolací orgán odvolání zamítá jako opožděné, nezkoumá rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, z hlediska meritorního přezkumu. Nxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxbývala posouzením otázky, zda jsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení, příp. pro vydání nového rozhoxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxitra, u něhož své odvolání podala, odvolání bezodkladně nepostoupilo žalované, nemělo vliv na posouzení žalobou napadeného rozhodnutí. Zmíněné odvxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x toho, že nešlo o včasné odvolání. xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxzal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 100/2008 - 61.
Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu kasační stížnosxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), konstatovala, že nepříslušným orgánem má být podání bezodxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxně postoupit žalované. Z těchto důvodů stěžovatelka nahlíží na své odvolání jako na včasné. Dle jejího názoru navíc žalovaná tyto skutečnosti ve svém rxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxx x x x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx To vše za situace, kdy lhůta pro odvolání v řízení o správním vyhoštění je oproti obecné odvolací lhůtě trojnásobně kratší.
Tím, že prvostupňovým spráxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxí právní moci rozhodnutí, je zřejmé, že stěžovatelce bylo uloženo něco osobně vykonat. Dle § 34 odst. 2 správního řádu však tehdy, když má účastník v řízxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
V poslední kasační námitce stěžovatelka spatřuje v rozhodnutí žalované vadu spočívající v nepřezkoumatelnosti. Z jejího rozhodnutí sice vyplývá, žx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxvedla, jaké konkrétní důvody a okolnosti ji vedly k tomuto závěru. Pokud navíc žalovaná explicitně uvedla, že se věcnými námitkami v odvolání nezabývaxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx aby mohla konstatovat opožděnost odvolání. Tento postup považuje stěžovatelka za nezákonný. Ze všech těchto důvodů navrhla rozsudek městského soudx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou k tomu oprávněnou, je podána včas, jde o rozhodxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxá důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Zdejší soud přexxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxlčino odvolání bylo podáno opožděně.
Prvostupňové správní rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o správním vyhoštění stěžovatelky, bylo zástupci stxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí…“. Stěžovatelka, na niž dopadá právě citovaná část ust. § 169 odst. 5 zmíněného zákona, tak mohla své odvolání podxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxo orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (§ 86 odst. 1 správního řádu). Ze spisu vyplynulo, že tomuto orgánu bylo blanketní odvolání datované dnem 25x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx hl. m. Prahy doručeno shodné stěžovatelčino odvolání (též datované dnem 25. 6. 2012), které bylo postoupeno od Ministerstva vnitra.
Lhůta k podání odxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxovatelčina odvolání, které přeposlalo Ministerstvo vnitra, žádné z nich totiž nebylo ve lhůtě podáno u příslušného orgánu.
Stěžovatelka včasnost sxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxcméně mělo dle § 12 správního řádu její podání bezodkladně usnesením postoupit příslušnému orgánu.
Dle § 12, věty první, správní řádu „dojde-li podxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen ‚podatel‘).“ Nejvyšší správní soud konstatuje, že daná úprava se týká obecně podání, platí proto i pro odvolánxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx je ve smyslu § 86 odst. 1 správního řádu orgán, který napadené rozhodnutí vydal a u kterého se též podává odvolání. I v takovém případě je však v obecné rovxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdání zásilky s odvoláním adresovaným tomuto správnímu orgánu k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Pro případ postoupení xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxůtě, tj. je-li postoupené podání obsahující odvolání v odvolací lhůtě učiněno u příslušného orgánu, nebo je-li alespoň v této lhůtě odevzdáno k poštovxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxhož je lhůta zachována tehdy, je-li podání učiněno včas u orgánu vyššího stupně, nemohl-li účastník pro vážné důvody učinit podání u věcně a xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xejí aplikaci.
Ze spisu lze ověřit, že stěžovatelčino odvolání bylo zasláno nepříslušnému Ministerstvu vnitra, které je následně dne 10. 7. 2012 zaslxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxto odvolání doručeno včas, tj. ve lhůtě k podání odvolání. Nejvyšší správní soud se s městským soudem ztotožňuje v tom ohledu, že z předloženého spisu skxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxolání lze vzít za věrohodné stěžovatelčino tvrzení, že se tomu tak stalo právě v průběhu dne 25. 6. 2012, při zohlednění skutečnosti, že je měla zasílat dx xxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxstí bezodkladného postoupení podání na okolnosti případu přiléhavá. S odkazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že aby bylo stěžovatxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxo nejpozději následujícího dne od obdržení, tj. do dne 26. 6. 2012, nebo nejpozději téhož dne ze strany Ministerstva vnitra tomuto orgánu zasláno prostxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx x xlediska včasnosti jejího odvolání nemělo žádný význam. Bez dalšího však nelze spoléhat na to, že termín „bezodkladně“ užitý v § 12 správního řádu znamxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxch, v nichž se měří čas, např. tak, že jde o jeden den, dva dny, týden atd. Termín „bezodkladně“ vyjadřuje skutečnost, že nesmí docházet k neodůvodněným pxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxgán, jemuž bylo doručeno, příslušný, musí být přijato, předáno konkrétní úřední osobě, která jej vyřídí, náležitě vyřízeno a v neposlední řadě expedoxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxných věcí u daného správního orgánu, které je též třeba vyřídit a které tak prodlužují dobu k postupu dle § 12 správního řádu, aniž by se dalo hovořit o porxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxvých případů může být bezodkladné postoupení podání i postoupení provedené též druhý den po jeho obdržení. Za takové situace nepovažuje zdejší soud za xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxtatnou zdejší soud považuje skutečnost, že stěžovatelka byla v prvostupňovém rozhodnutí řádně poučena o tom, u kterého správního orgánu je možno podax xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxního orgánu, její odvolání mohlo být podáno včas. Pokud stěžovatelka i přes poskytnuté poučení podala své odvolání u nepříslušného orgánu, vystavila xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxx4, sp. zn. II. ÚS 392/02, dostupné z http://nalus.usoud.cz). xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx, nikoli na straně správních orgánů.
pokračování
Právě vzhledem k řádnému poučení o tom, u kterého orgánu a v jaké lhůtě lze proti prxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xrgánů uvedla, že v jejím případě nebyly ze strany správních orgánů šetřeny její zájmy a nebylo jí vycházeno vstříc. Právě v náležitém poučení totiž zdejxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxlání zdejší soud nepovažuje za
relevantní
, jelikož stěžovatelka dle svých vlastních slov v této lhůtě odvolání posílala. Samotná délka odvolací lhůtx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxvaznost na délku odvolací lhůty.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud na závěr vypořádání námitky operující s pojmem „bezodkladnosti“ v § 12 správního xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí řád), (dále jen „správní řád z roku 1967). V podmínkách tehdy posuzovaného případu zdejší soud judikoval, že ani porušení povinnosti o bezodkladnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xprávního soudu ze dne 27. 6. 2006, č. j. 5 As 39/2004 - 66, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). K txxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xrgán ve lhůtě určené k podání odvolání zjistil, že odvolání bylo podáno u nepříslušného orgánu a zároveň by při znalosti příslušného orgánu úmyslně vyčxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxočil z mezí ústavnosti. V podmínkách nyní posuzované věci takový úmysl Ministerstva vnitra ze spisu nevyplývá, ostatně ani stěžovatelka jej netvrdilxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xěci v rámci jediného dne.
Nejvyšší správní soud se nemohl ztotožnit ani s námitkou nesprávného doručení prvostupňového rozhodnutí. Stěžovatelka poxxxxxxx xx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxi pouze zástupci.“ Má přitom za to, že na základě citovaného ustanovení mělo být prvostupňové správní rozhodnutí doručeno nejen jejímu zástupci, ale txx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxjší soud k tomu uvádí, že stěžovatelčina argumentace nezohledňuje skutečnost, že ust. § xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xy případy, kdy má účastník něco osobně vykonat až poté, co je řízení ukončeno. Jenže to je přesně případ stěžovatelky, která svou povinnost vycestovat mx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxá např. situace, kdy má účastník řízení podat v probíhajícím řízení vysvětlení nebo kdy má být proveden důkaz jeho účastnickou výpovědí, tedy povinnosxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx o hmotněprávní povinnost, která je výsledkem správního řízení a jejíž splnění nastupuje až po skončení řízení. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího správxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xx odst. 3, větě druhé, správního řádu z roku 1967, který obsahoval totožnou úpravu, jaká je dnes obsažena v § 34 odst. 2, větě první, správního řádu.
Nejvxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxzabývala věcnými námitkami v odvolání. Jak již uvedl zdejší soud např. v rozsudku 27. 4. 2012, č. j. 5 As 111/2011 - 87, rozhodnutím podle § 92 odst. 1 spráxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxh podmínek, bez níž nelze podané odvolání meritorně posoudit, proto také není odvoláním napadené rozhodnutí na základě opožděného či nepřípustného oxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnutí postupem stanoveným v § 89 odst. 2 správního řádu, neshledá důvod pro to, aby s rozhodnutím naložil některým ze způsobů uvedených v § 90 odst. 1 až 4 xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxí potvrdí. Od tohoto zamítnutí odvolání je třeba odlišovat zamítnutí odvolání podle § 92 odst. 1, věty první, citovaného zákona, které není výsledkem mxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx opožděnost nebo nepřípustnost odvolání, aniž by byla jakkoli hodnocena a zkoumána věcná a právní stránka rozhodnutí. Pokud v takovém případě však stěxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xoudem v tom, že z rozhodnutí žalované jsou zcela jasně patrné rozhodovací důvody, které vedly k závěru o zamítnutí odvolání pro opožděnost. Rozhodnutí xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxbuje skutečnost, že v něm žalovaná xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx nového rozhodnutí. Žalovaná uvedený závěr do rozhodnutí vtělila v návaznosti na znění § 92 odst. 1 správního řádu: „Opožděné nebo nepřípustné odvoláxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízexx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx žádost o vydání nového rozhodnutí.“
Ze samotné dikce citovaného ustanovení je patrné, že je-li odvolání podáno opožděně, odvolací správní orgán je z xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xález Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 542/09, publikovaný jako N 93/57 SbNU 221, dostupný z http://nalus.usoud.cz). Jestliže rozhodnxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxoláním napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. V první řadě je nutno poznamenat, že posouzení xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x odvolacím řízení. Opožděné odvolání totiž musí být ve smyslu § 92 odst. 1, věty první, správního řádu zamítnuto, ať je výsledek zkoumání zmíněných přexxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxjich posouzení bylo součástí řízení o odvolání. Pokud zde takové posouzení uvedeno není, zákonnost rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost tíx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxní, že nejde o předmět soudního řízení týkající se rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost, neboť je zde pouze zkoumáno posouzení, že odvolání bxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, nebo nikoli, je rozhodné pro další postup správního orgánu, nikoli však pro výsledek řízení o odvolání.
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxě, že nejsou shledány předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, je procesní význam takového oxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx má podání obsahující opožděné odvolání dvojí roli a vystupuje 1) jako odvolání a 2) s přihlédnutím k jeho obsahu buďto jako podnět k přezkumnému řízení, xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxodnout nejen v odvolacím řízení, ale posléze jej vyřídit i příslušným postupem, který správní xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha : Linde Praha, a. s., 2005, s. 293). Zdejší soud na tomto místě poznamenává, že přistupovat k opožděnéxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx předpoklad § 92 odst. 1 správního řádu, že odvolání bylo podáno opožděně (nebo je nepřípustné) a napadené správní rozhodnutí tak nebude věcně přezkouxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxxx který pojednával o správním řádu z roku 1967.
V případě, že odvolací orgán již v průběhu odvolacího řízení, které hodlá ukončit zamítnutím odvolání pxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, nelze v zásadě nic namítat proti tomu, když to účastníkovi sdělí v odůvodnění rozhodnutí o odvolání (k tomu sroxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost zcela obstálo. V tom, že žalovaná nerozvedla důvody, proč má za to, že nejsou dány předpoklady pro přezkoumání xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xejího rozhodnutí. Tato úvaha totiž vůbec netvoří rozhodovací důvod, na němž by bylo postaveno rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost.
Nejvyxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxížet z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto není důvodná a zdejší soud ji tak dle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. zamítl. O věci přitom rozhodl xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxdě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxka v soudním řízení úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované, která by jinak měla právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxe 1. března 2013
JUDr. Radan Malík
předseda senátu