2 Azs 17/2012 - 44

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
x xxx xxxxxxx x xx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xadovana Havelce v právní věci žalobce: M. B., zastoupeného Mgr. Pavlem Mařanem, advokátem se sídlem nám. Míru 14, Mladá Boleslav, proti žalovanému: Mixxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xx Az 16/2011 - 44, takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II.
III.
Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Průběh řízení [1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal dne 20. 2. 2008 žádost o udělení mezinárodní ochrany odůvodněnou txxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxt Kurdy, neboť nechce, aby někdo zemřel. V pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 20. 2. 2008 stěžovatel upřesnil, že opustil Turecko, proxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxupit službu v armádě. [2] Rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR (dále „žalovaný“) ze dne 25. 2. 2008, č. j. OAM-144/LE-C06-K03-2008, stěžovateli nebyla xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx x xxx x xxx x x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxé republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalovaný vyšel z Informace Evropské komise - Hodnotící zprávy z hlediska kritérix xxx xxxxxxx xx xx xx xxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxsažených v databázi České tiskové kanceláře. Shledal, že vzhledem k tomu, že stěžovatel nevyvíjel žádnou činnost směřující k uplatňování politickýcx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxní ochrany, nelze podřadit ani taxativně vymezeným důvodům obsaženým v § 12 písm. b) zákona o azylu. Stěžovatel nedoložil žádný důkaz svých tvrzení a nexxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx jeho povolání k vojenské službě mělo perzekuční charakter. Turecké orgány v případě vyhýbání se vojenské službě udělují spíše nízké tresty, typicky fxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxstů, ani o diskriminaci osob kurdské národnosti. Předmětnou krizovou situaci navíc nelze označit za válečný stav. Na základě informací o zemi původu oxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxh pouze ty, jejichž loajalita k tureckému státu nebyla zpochybněna. Žalovaný navíc dospěl x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxí části, a konstatoval, že stěžovatel nesplňuje ani podmínky § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu. [3] Toto rozhodnutí zrušil Krajský soud v Praze rozsudxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti úmyslně nasazováni na jihovýchodě země. Vytkl také žalovanému, že v této otázce vyšel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť zpráva z rxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu o stavu dodržování lidských práv v Turecku a informace České tiskové kanceláře jsou zaměřeny pouze na nejdůležitější politické události v Turecku. Kxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxazování o pohovor konaný dne 31. 3. 2011 a o Výroční zprávu Human Rights Watch z roku 2011, informace o Turecku a situaci kurdských odvedenců získané v rámxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxoc uprchlíkům, která stěžovatele zastupovala. Na tomto základě vydal žalovaný nové rozhodnutí ze dne 29. 4. 2011, č. j. OAM-144/LE-C06-P08-R2-2008, xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxx x xxx x xxx x x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxl pronásledován podle § 12 písm. a) zákona o azylu, ve vztahu k posouzení důvodnosti stěžovatelových obav z pronásledování ve smyslu písm. b) téhož ustaxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxy. Žalovaný rekapituloval obsah aktuálních zpráv, z nichž dovodil, že v Turecku nedochází k pronásledování Kurdů na základě jejich národnosti, nanejxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx ani to, že Turecko nepřipouští možnost vykonat civilní službu, nemůže vést k automatickému udělení azylu stěžovateli. Z doplněných aktuálních zpráv xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxského původu diskriminovány, ostatně zastoupení Kurdů prakticky ve všech vojenských hodnostech odráží jejich zastoupení v populaci. Odvedenci alexxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxní i na jihovýchodě země. Je vysoce nepravděpodobné, že by odvedenci, jejichž postoj ke konfliktu by byl zdrženlivý, byli v tomto regionu nasazeni, naoxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xokuta. Nehrozí mu tedy ani odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu, ani nebezpečí vážné újmy odůvodňující udělení doplxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxovaný nezjistil dostatečně skutkový stav a porušil § 12 písm. b) a § 14a zákona o azylu. Soudem ustanovený zástupce Mgr. Pavel Mařan tuto žalobu doplnil v xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xvrzení uvedených v napadeném rozhodnutí. Ve stěžovatelově případě přitom již nejde jen o nedostavení se k lékařské prohlídce, jak tvrdil žalovaný, alx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxecké republiky zaměřena silně protikurdsky a stěžovatelovo rozhodnutí nenastoupit do turecké armády je výrazem jeho politického přesvědčení. [6] Txxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxhém rozhodnutí, za dostatečné a seriózní; žalovaný navíc zhodnotil i důkazy předložené stěžovatelem. Krajský soud dále porovnal situaci řešenou v roxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxžovatele nedopadá pronásledování v podobě rozebírané v uvedeném rozsudku. Co se týče možnosti vyššího trestu za nenastoupení vojenské služby, s tím axx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx příslušníka zvláštní sociální skupiny, která může v zemi původu cítit azylově
relevantní
obavy ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu; a krajský soud se x xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx dále neupřesnil, takže krajský soud na jeho námitku ani nemohl jakkoli reagovat. Ohledně stěžovatelova tvrzení, že mu v případě návratu hrozí vážná újxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx vágně naznačené nebezpečí, že by mohl být po návratu z vězení nucen k výkonu trestu odnětí svobody, neodpovídá vážné újmě ve smyslu tohoto ustanovení. Txxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx vojenskou službu, popřípadě jej soud za její nenastoupení i potrestá.
II. Obsah kasační stížnosti [7] Stěžovatel podal kasační stížnost opřenou obexxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxn zástupce, doplnil, že žalovaný sice v napadeném správním rozhodnutí používá řadu odborných studií a zpráv, stěžovatel nicméně trvá na tom, že bezpečxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxe, takže nelze vycházet z podkladů starých několik let. Trvá na tom, že stěžovatel odmítl nastoupit do armády proto, aby nemusel bojovat proti Kurdům, cxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xx xx xxx xxxxxxx pouze finanční pokuta za odmítnutí lékařské prohlídky, nýbrž nepodmíněný trest odnětí svobody v délce tří let za dlouhodobé odmítání nastoupit vojenxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xe zaměřena silně protikurdsky a stěžovatelovo rozhodnutí nenastoupit do turecké armády je výrazem jeho politického přesvědčení, které však v Tureckx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxo udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, a navrhuje, aby byl napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušen a věc mu vrácena k dalšímu xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxze ze dne 30. 9. 2008, přičemž provedl se stěžovatelem nový pohovor a ve snaze dostát požadavkům objektivnosti, vyváženosti a aktuálnosti podkladovýcx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxzení stěžovatelovou tehdejší právní zástupkyní, k nimž se vyjádřil v odůvodnění rozhodnutí. Námitka nepřezkoumatelnosti je tedy irelevantní. Žaloxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xékařské prohlídce předcházející nástupu výkonu vojenské služby. Žalovaný však setrvává na tom, že stěžovatel není bezprostředně ohrožen výkonem trxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxon povinné vojenské služby ani jeho národnost však u stěžovatele nezakládají ohrožení pronásledováním ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu. V případě xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxuace v Turecké republice liší od stavu popsaného ve správním rozhodnutí, je obecného rázu a nedokládá, jak v této otázce žalovaný pochybil. [9] Žalovanx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx být pokládána za přijatelnou. Navrhuje proto její odmítnutí pro nepřijatelnost, případně její zamítnutí pro nedůvodnost.
IV. Přijatelnost kasačnx xxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxmem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a je tedy přijatelná. Nejvyšší správní soud se vymezení institutu přijatelnosti kasační stížnostx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx o přijatelnou kasační stížnost se může jednat mimo jiné tehdy, pokud se dotýká právních otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího spráxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxkládat odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu, ve vztahu ke specifickým problémům povolávání kurdských branců v Turexxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx soud přezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s) a doxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx x. ř. s.] napadeného rozsudku krajského soudu, kterou však stěžovatel namítá pouze v obecné rovině, když toliko odkazuje na kasační důvod obsažený v § 10x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx, z jehož odůvodnění není jednoznačně zřejmé, proč soud nepovažoval za důvodnou právní argumentaci stěžovatele v žalobě a proč jeho námitky považuje zx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx Za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů je např. možné považovat i takové rozhodnutí soudu, které opomíjí přezkoumat některou z uplatněných žalobxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxku nijak dál nekonkretizuje a Nejvyšší správní soud shledal, že se krajský soud srozumitelně a dostatečným způsobem vypořádal s důvody, které uplatnixx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., pak jedinou vadou, kterou stěžovatel uvádí, je údajná zastaralost podkladů, z nichž žalovaný ve svém rozhodnutí vycházelx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxutí; ve vztahu k rozhodnutí nyní posuzovanému je ovšem zjevně nedůvodná. Ze správního spisu je zřejmé, že si o Turecku žalovaný opatřil Informaci získaxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxizace pro pomoc uprchlíkům z prosince 2010, Informaci Ministerstva zahraničních věcí Nizozemska ze září 2010, Zprávu o zemi Ministerstva vnitra Velkx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxřená tomu, že samotné správní rozhodnutí bylo vydáno dne 29. 4. 2011. Stěžovatel ostatně ani nenaznačuje, v čem se situace v jeho zemi původu oproti výše xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxz upřesnění toho, v čem je odlišná, zcela nekonkrétní, a proto nepřezkoumatelná. Nejvyšší správní soud tedy neshledal vadu řízení ve smyslu § 103 odst. x xxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxdle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatel je totiž nespokojen s tím, jak nejprve žalovaný a poté krajský soud posoudili právní otázku odůvodněnosti jxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxádřil k tomu, kdy zakládá odůvodněné obavy z pronásledování odmítání vojenské služby, respektive následky spojené s takovým odmítáním; nyní je potřexx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxdní vojenské služby se zdejší soud vyjádřil zásadním způsobem poprvé v rozsudku ze dne 29. 3. 2004, č. j. 5 Azs 4/2004 - 49 (publ. na www.nssoud.cz): „Odmxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zvláště není-li takové odmítání spojeno s reálně projeveným politickým přesvědčením nebo nxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxkon vojenské služby byl spojen s rizikem účasti při bojových akcích ve válečném konfliktu. Může je xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxě případě dána. Odmítání z důvodu náboženského přesvědčení stěžovatel nikdy netvrdil, a co se týče politického přesvědčení, to uvádí teprve nyní v kasxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxi „reálně projevil“. [17] Azylově
relevantní
by bylo také odmítání vojenské služby odůvodněné tím, že by znamenalo ve smyslu rozsudku Vrchního soudu x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x xxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxných (jako např. genocida, etnické čistky, kruté vedení války proti civilnímu obyvatelstvu, vraždění zajatců ap.) právě z těchto důvodů (a nikoli z poxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxhem správního řízení žalovaným nevyplývá, že by se takových činů v jihovýchodním Turecku armáda dopouštěla, a navíc, jak žalovaný prokázal, stěžovatxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxložila hrozba, jež by v dané zemi původu vymezila brance jako určitou sociální skupinu ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu. K takovým hrozbám se v případx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxních skutkových okolností považováni za specifickou sociální skupinu, jejíž příslušníci mohou mít odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu § 12 xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxužbu nastoupí, přičemž příslušný stát (Alžírsko) není schopen jim před tímto nebezpečím poskytnout dostatečnou ochranu, a na straně druhé naopak čelx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxecku však taková hrozba nedopadá. Stěžovatel nijak netvrdí, že by byl postaven mezi dvojí hrozbu ve smyslu citovaného rozhodnutí, neboť násilí ze straxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xzylově
relevantní
pronásledování automaticky, ale jen tehdy, pokud je trestní sankce důsledkem toho, že se branec odmítne zúčastnit bojových operaxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxtuací pamatuje čl. 9 odst. 2 písm. e) směrnice 2004/83/ES, o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez stxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxany (dále jen „kvalifikační směrnice“), podle nějž za pronásledování ve smyslu odstavce 1 může být mimo jiné považováno také: „trestní stíhání nebo trxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxí uvedených v čl. 12 odst. 2;“ tedy spáchání zločinu proti míru, válečného zločinu, zločinu proti lidskosti, vážného nepolitického zločinu a činů, ktexx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxti Turecka spadaly pod některou z těchto situací, nemluvě o připomenutí toho, že pravděpodobnost stěžovatelova nasazení do těchto operací je při jeho xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxmě původu hrozit trestní stíhání, a to s větší pravděpodobností trestní stíhání pro nedostavení se k odvodní lékařské prohlídce, s menší pravděpodobnxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxodmíněným trestem odnětí svobody. [21] Samotné trestní stíhání či následné potrestání ovšem v této situaci nezakládá pronásledování ve smyslu § 12 píxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxval lidská práva. Ani to se však v nyní posuzovaném případě neprokázalo. Stěžovatel sice tvrdí, že by pro něj výkon trestu byl vzhledem k jeho kurdské nárxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx ať už v trestním stíhání nebo ve výkonu trestu. Stejně tak z těchto podkladů nevyplývá, že by výkon trestu v tureckých věznicích porušoval lidská práva, xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxmíněného trestu odnětí svobody je omezením osobní svobody, omezení však není totéž jako porušení těchto práv. Nelze konečně přehlédnout, že i český trxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxinnost občanů zmírněna tím, že podle čl. 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nemůže být nikdo nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x 81 (publ. pod č. 77/2004 Sb. NSS), je toto právo „spíše součástí nadstandardní ochrany lidských práv dané relativní moderností Listiny než součástí zxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xyloučit, že by branci mohli být ve smyslu výše citovaného rozsudku č. j. 5 Azs 18/2008 - 83 pokládáni za určitou sociální skupinu, přičemž její určitost xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxní a z jejich obecné kritiky předkládané stěžovatelem v kasační stížnosti však vyplývá, že branci hlásící se v Turecku ke kurdské národnosti takovou urxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxí zjevné, že by tyto operace zahrnovaly jednání či zločiny ve smyslu čl. 12 odst. 2 kvalifikační směrnice, jak předpokládá její čl. 9 odst. 2 písm. e). Kurxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx důvody se domnívat, že by tento trest byl uplatňován diskriminačním způsobem právě vůči Kurdům, či že by ukládání tohoto trestu či jeho výkon byl nepřimxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxháni a trestáni stejně jako jiní občané xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxedené argumentace dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná, neboť krajský soud posoudil právní otázku odůvodněnosti sxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxy vymezené v § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 110 odst. 1 věta druhá s. ř. s. zamítl. [24x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxadu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovaný v řízení plně úspěšný sice byl, nicméně mu nevznikly náklady řízení nad rámec jeho činnosti, proto se mx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8, § 120 s. ř. s.). Ustanovenému zástupci stěžovatele náleží v soulaxx x x xx xxxxx xx x xx xx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní tarif), odměna za dva úkony právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy obhajoby, doplnění kasační stížnosti), a to ve výši 2 x 2xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xe plátcem daně z přidané hodnoty, navyšuje se tato částka o daň z přidané hodnoty v sazbě 20 %, tedy o 960 Kč na celkových 5760 Kč. Tato částka bude vyplacena x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxstné.
V Brně dne 7. srpna 2012
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu
Zpět na text

Související dokumenty


Vlevo vyberte vztahy, o které máte zájem.