xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xrajského soudu v Brně, kterým tento soud pro vady řízení zrušil jeho rozhodnutí ze dne 18. 3. 2011, č. j. KUJI 22067/2011. [2.] Tímto rozhodnutím žalovanx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx S. shledán vinným ze spáchání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 a x xx xxxxx x xxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xx10 v blíže specifikované době a místě překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci o 30 km/hod, neboť mu byla naměřena rychlost 83 km/hod. Žalobce xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxových vozidel na 14 měsíců. [3.] Důvody, pro které krajský soud zrušil citované rozhodnutí stěžovatele, spočívaly v pochybení při doručování, kteréhx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx NSS viz www.nssoud.cz), krajský soud uvedl, že k ústnímu jednání na 24. 9. a 8. 10. 2010 byl předvolán pouze právní zástupce žalobce, ačkoliv bylo rozhodxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxx xx xx x xx xx/2010 - 48). Proto byl správní orgán povinen k projednání přestupku předvolat žalobce jako obviněného, protože měl v řízení osobně konat (§ 34 odst. 2 sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxného. V tom shledal krajský soud vady správního řízení.

II. Obsah kasační stížnosti [4.] Stěžovatel proti tomuto rozsudku v kasační stížnosti uplatňxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxrávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. [5.] Tuto nezákonnost spatřuje stěžovatel v tom, že byla nesprávně posouzena otázka úxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xdůkaz výslechem účastníka“ na straně druhé. V daném případě totiž měl správní orgán x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxx xx10 a správní orgán neměl za dané důkazní situace v úmyslu provádět důkaz výslechem účastníka řízení. Ústní jednání bylo nařízeno proto, aby byla splněnx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxto řízení udělenu generální plnou moc. Bylo proto na zástupci žalobce, zda a jakým způsobem bude hájit procesní práva svého klienta. Jedním z těchto práx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx.] Stěžovatel nezpochybňuje právo žalobce osobně se účastnit ústního jednání. Toto právo je však naplněno i účastí zástupce obviněného; viz čl. 6 odstx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxstního výběru. Tvrzení soudu, že při realizaci práv podle ustanovení § 36 správního řádu jsou účastníci nezastupitelní, považuje stěžovatel za nespxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx Nejvyššího správního soudu, na kterou krajský soud poukázal, na posuzovaný případ údajně nedopadá. V rozsudku sp. zn. 1 As 100/2008 se totiž řeší xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxliv jeho zástupce. Krajský soud přitom zcela opomenul, že v tomto rozsudku je odkaz na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1094/2000, podle něhož se xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx] Nad tento rámec stěžovatel konstatuje, že stejný krajský soud necelé 4 měsíce před vydáním napadeného rozsudku stejný postup správního orgánu výsloxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxnné a věcně správné, neboť je základním právem obviněného vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu. V takovém případě jej zmocněnxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxdnání řádně omluvil.

IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [10.] Nejvyšší správní soud poté, co zjistil, že jsou splněny všechny procesní podxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxěných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. [11.] Za situace, kdy stěžovatel namítá nezákonnost napadenéhx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdně by ustanovení byla nesprávně vyložena. Právě tuto námitku vznáší stěžovatel. [12.] Spornou právní otázkou se v daném případě jeví výkxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxímu jednání pouze xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxtavená žalobcem dne 1. 7. 2010, byla generální, tzn. nebyla omezena jen na některé úkony. Jak konstatoval zdejší soud již ve shora citovaném rozsudku spx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxupení, jakož i jeho obsah a rozsah. Typické pro tento vztah je, že zástupce jedná sice jménem zastoupeného, avšak důsledky jeho úkonů, které pro zastoupxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx hájit práva zastoupeného ve správním řízení, normuje správní řád zásadu, že i písemnosti, které jsou zastoupenému určeny, jsou doručovány výhradně jxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx, že zastoupenému (tedy účastníku řízení) se doručí takové písemnosti, které jej povolávají v daném řízení něco osobně vykonat. [14.] Krajský soud zalxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvního soudu sp. zn. 1 As 100/2008, podle něhož může správní orgán požadovat osobní konání zastoupeného v řízení jen tehdy, připouští-li takové jeho oprxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx sám.“ Současně zde Nejvyšší správní soud uvedl, že zákonný požadavek „nutnosti osobní účasti“ je třeba vykládat tak, že správní orgán může příslušnou xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xesouhlasu stěžovatele s nosnými důvody rozsudku krajského soudu. Je totiž učiněno sporným, zda se v daném případě jednalo o situaci, kdy byla účast žalxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xízení o přestupku a současně byl předvolán jako obviněný. V tomto oznámení byly popsány konkrétní okolnosti přestupků, kterých se měl dopustit. Žalobxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení a předvolání ze dne 9. 9. 2010 bylo doručováno již zástupci žalobce, protože dne 1. 7. 2010 byla vystavena plná moc advokátovi JUDr. Martinu Korbařovxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx bez důležitého důvodu nedostaví, může být přestupek projednán a o něm rozhodnuto v nepřítomnosti obviněného (§ 74 odst. 1 zákona o přestupcích). Rovněx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxnání se žalobce prostřednictvím svého zástupce omluvil s poukazem na pracovní cestu do zahraničí. [18.] Následovalo další předvolání k jednání na terxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xracovní neschopnost počínající dne 30. 9. 2010 s tím, že léčba si dle názoru lékaře pravděpodobně vyžádá minimálně dva měsíce. [19.] Přes tuto omluvu k úxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xmluvu správní orgán xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxužil v odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. 10. 2010. [20.] Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle ustanovení § 74 zákona o přestupcích koná o přestupku sxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Ve shodě se žalovaným soud konstatuje, že z obsahu správního xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxl nezbytný pro správné a úplné zjištění skutkového stavu. Jak totiž plyne ze spisu, správní orgán měl k dispozici řadu důkazů, které spáchání přestupku xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxí záznam Policie, výpis z evidenční karty řidiče a pravomocné rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 16. 3. 2009 (č. j. MUPI/2008/24318), z něhož mimo jxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx Z přípisu Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 4. 10. 2010 pak vyplynulo, že žalobce ke dne 4. 10. 2010 nepožádal o vrácení řidičského oprávnění a současně, že nexxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxně stejným způsobem rozhodl již dne 10. 6. 2010 (č. j. MMJ/OD/6831/2010-768485/2010/MMJ), nicméně protože toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce zrxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxvolání obviněného, které bylo tenkrát doručováno přímo žalobci, jelikož v té době ještě neměl zástupce. [22.] Z popsaného průběhu správního řízení prxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxl dostatečný prostor pro realizaci všech svých procesních práv, která mu ve správním řízení náleží. Mohl tedy navrhovat důkazy, podávat vyjádření, sexxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xotřebu výslechu účastníka od nutnosti konat ústní jednání před správním orgánem. V případě ústního jednání totiž skutečně není nezbytné, aby se ho obvxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx, pokud dospěl k závěru, že práva zakotvená v ustanovení § 36 správního řádu jsou právy výlučně účastníka řízení samotného a nemůže je proto vykonat jehx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxtnutí informací a musí jim být před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, jedná se ve všech případech z povahy věci x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx o případ, kdy má obviněný v řízení něco vykonat osobně ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu, a tedy že správní orgán nemůže komunikovat pouze x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxematického začlenění ustanovení § 36 správního řádu do dílu 2. označeného jako „Úkony účastníků“ dovozuje, že se nemůže jednat o práva zástupce účastxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxasně, že všechna zde uvedená práva musí účastník řízení vykonat osobně. Takovýto výklad by totiž vedl ke zpochybnění smyslu zastoupení. vxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí o řízení a uplatňování jakýchkoliv podání. Logika zastoupení je však přesně opačná: zástupce nemá vlastní práva, nýbrž jedná jménem zastoupeného a jxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx zastoupeného. Ostatně, výklad krajského soudu odporuje i gramatickému znění dílu 2., kde na několika místech jsou výslovně zmiňováni zástupci účastxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xejvyšší správní soud má za to, že s tímto právním výkladem není v rozporu ani právní názor, obsažený v jeho judikatuře, na kterou odkazoval krajský soud. xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxného, provedení výslechu účastníka řízení, je tento názor nepochybně správný. V nyní projednávaném případě nicméně ze shora uvedeného plyne, že žaloxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxdl zdejší soud v citovaném rozsudku 1 As 100/2008, i zákonný požadavek nutnosti osobní účasti je třeba vykládat tak, že „správní orgán může příslušnou oxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx je konečný výsledek zbudován.“ Je tak zřejmé, že nezbytnosti účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu je interxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xe v daném případě neúčast žalobce na ústním jednání za existující důkazní situace cíl řízení ohrozit nemohla. Rovněž v tomto směru je třeba přisvědčit axxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxviněnému z přestupku a sporným bylo, zda v té době již měl zástupce. V citovaném rozsudku je konstatováno, že „zastoupený účastník vykonává svá práva prxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxvními orgány dodržena u nezastoupeného účastníka ve vztahu k účastníku samotnému, u zastoupeného účastníka ve vztahu k jeho zástupci. K právům účastnxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx na tom, zda konkrétní úkon, který je správním orgánem vůči účastníku činěn, je činěn vůči účastníku v té chvíli zastoupenému či nezastoupenému.“ Nejvyxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxována, byla-li respektována ve vztahu k jeho zástupci.

xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxna jeho práva na spravedlivé projednání věci, jelikož veškerá svoje procesní práva měl možnost uplatňovat osobně anebo prostřednictvím svého zástupxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxtatečnou možnost je uplatňovat. Jejich uplatňování zákonem předvídaným způsobem však přitom nutně zůstává toliko jeho právem, nikoliv povinností. xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx resp. vztahu zástupce a zastoupeného v přestupkovém řízení, nýbrž pouze konstatuje ustálený právní názor, podle něhož má obviněný z přestupku podobnx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxé věci a podávat důkazní a jiné procesní návrhy, současně platí, že se jedná o jejich právo a nikoliv povinnost a je především v jejich vlastním zájmu, aby xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxvodu vymezeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a proto napadený rozsudek krajského soudu podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ř. s. zruxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx ř. s.), tzn. právním názorem týkajícím se zejména výkladu ustanovení § 36 a jeho vztahu k § 34 správního řádu. [29.] O náhradě nákladů řízení o kasační sxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx