xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxx x xxx xxmto rozsudkem krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxkytnutí mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje spojeného s úhradou poplatku za smetné na rok 2009 na Magistrátu města Přxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxnostech v průběhu řízení. Dne 9. 7. 2009 správní orgán I. stupně rozhodnutím č. j. 47563/2009/PRR nepřiznal požadovanou dávku, což odůvodnil odkazem nx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxch osob za dostačující k zabezpečení všech nezbytných potřeb. Žalobce v odvolání proti tomuto rozhodnutí konstatoval, že s ohledem na § 82 odst. 2 zákoxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí“).

xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x němž nebylo ke konci srpna 2009 rozhodnuto (konkrétně je ve spisu založeno usnesení č. j. 0 Nc 932/2008 - 20, jímž soud ustanovil žalobci k ochraně jeho prxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxbce). Správní orgán I. stupně ve svém vyjádření k odvolání konstatoval, že žalobce v žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi uvedl, že doposud nebyl pravomxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx009/OSV-SP/7204, č. j. KUOK 84265/2009, v němž potvrdil správnost závěru o nepřiznání požadované dávky a neshledal ani jiné důvody pro zrušení nebo zmxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx JUDr. K. H., z jehož obsahu vyplývá, že znalec ustanovený v řízení před okresním soudem dospěl k závěru, že stěžovatel netrpěl v srpnu 2009 (tedy ani v dobx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxl, že (a) správní orgány měly povinnost ustanovit mu opatrovníka k ochraně práv, že (b) správní orgány porušily svou povinnost poučit jej o jeho právech x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdy pro rozhodnutí o dávce na úhradu mimořádného jednorázového nákladu.

Krajský soud rozsudkem ze dne 10. 1. 2011, č. j. 73 Cad 7/2009 - 31, žalobu zamítlx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxení o osobním stavu žalobce ukázal, že žalobce nebyl stižen duševní poruchou, která by zastoupení opatrovníkem vyžadovala. Krajský soud nepřisvědčix xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxrávní orgány obou stupňů postupovaly při posouzení této žádosti, ačkoliv výpočet je uveden teprve v odvolacím rozhodnutí a není úplně přesný. Toto pocxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xmotné nouzi.

Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž brojí proti závěrům krajského soudu o tom, xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxtele k právním úkonům, vznikly pochybnosti o jeho způsobilosti hájit svá práva, což mělo vést správní orgán k opatřením zajišťujícím účinnou ochranu pxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxesním soudem týkajícím se jeho způsobilosti k právním úkonům. Žalovaný navrhuje kasační stížnost zamítnout a trvá na tom, že nepochybil, když stěžovaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx úsudek o otázkách osobního stavu, a tím ani nemohl ustanovit opatrovníka, z výsledku soudního řízení ve věci způsobilosti k právním úkonům vyplývá, že xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), osobou oprávněnou (§ xxx xx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxě námitky stěžovatel uplatňoval již v řízení před krajským soudem, proto jsou přípustné i podle § 104 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud neshledal anx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxst. 2 a 3 s. ř. s.).

Kasační stížnost je nedůvodná.

Nejprve se Nejvyšší správní soud zabýval námitkou týkající se nedostatečného poučení stěžovatexxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxi řízení, kdy již nemohl řádně uplatnit svá práva. Z listin prokazujících splnění poučovací povinnosti navíc není seznatelné, v jakém rozsahu se mu pouxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvací povinnost (…) je projevem ústavně zakotveného práva na právní pomoc, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státnxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxobám poučení o právech a povinnostech vyplývajících z právních předpisů upravujících řízení před správními orgány. Poučovací povinnost týkající se xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx řízení a nestranného přístupu k nim.“ (rozsudek ze dne 26. 8. 2008, č. j. 6 Ads 57/2007 - 42, dostupný na www.nssoud.cz).

Námitka nedostatečného poučovxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxm poměrům bylo takové poučení potřebné. Krajský soud kromě toho, že konstatoval obecnost této námitky, shrnul, že rozhodnutí vydaná ve správním řízenx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xbsahuje podrobné poučení o právech a povinnostech vyplývajících stěžovateli ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, o sankcích, které mu moxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxx x xx x x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxli předáno v den podání žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi, tedy 1. 7. 2009, a stěžovatel podpisem potvrdil, že s poučením byl seznámen. Toto poučení týxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxat. Poučení o opravném prostředku odvolání bylo stěžovateli poskytnuto xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxl, mu scházely v poučeních, ani netvrdí žádnou újmu, která by mu byla způsobena nedostatečným poučením, například žádná konkrétní práva či konkrétní kxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx soud tuto námitku nedůvodnou.

Pokud jde o námitku týkající se procesní způsobilosti stěžovatele před správními orgány a o povinnost správního orgánx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xinit úkony ve správním řízení je upravena v § 29 správního řádu, podle něhož „[k]aždý je způsobilý činit v řízení úkony samostatně (dále jen "procesní zxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxlost „fyzické osoby, které byly soudem zbaveny způsobilosti k právním úkonům; osoby, jejichž způsobilost k právním úkonům byla soudem omezena, nemajx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxahu zletilostí. Podle § 10 občanského zákoníku „jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právnx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), a pravomoc rozhodovat o této otázce mají soudy v občanském soudním řízení podle § 1xx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxdy od okamžiku nabytí právní moci do budoucna (autorský kolektiv Fiala, J., Kindl, M., Hurdík, J., Bezouška, P. a další. Komentář k zákonu, Občanský zákxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx

xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxud omezil, soud ustanoví opatrovníka, který je zákonným zástupcem takové osoby (§ 26 a § 27 odst. 2 občanského zákoníku, § 192 o. s. ř.).

Vzhledem k toxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx podle § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu, o níž si ovšem nemůže učinit úsudek samotný správní orgán.

Podle § 57 odst. 2 věty první správního řádu „[p]rxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxle § 64.“

Podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu „[s]právní orgán může řízení usnesením přerušit, probíhá-li řízení o předběžné otázce …“ Podle § xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxmínky, že s přerušením souhlasí všichni.“

Stěžovatel namítal, že žalovaný mu měl ustanovit opatrovníka podle § 32 správního řádu. Toto ustanovení uxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxého zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona [§ 32 odst. 2 písm. a) správního řádu] či tehxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x těchto případech správní orgán rozhoduje na základě odborného lékařského posudku [§ 32 odst. 2 písm. g) správního řádu]. Stěžovatel v žalobě uváděl, xx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xízení činily úkony, jestliže si nezvolily zmocněnce. V kasační stížnosti stěžovatel nenabízí argument, podle kterého z důvodů uvedených v § 32 správxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxem či žalovaným.

Podle § 32 odst. 2 písm. a) správního řádu správní orgán ustanoví opatrovníka účastníkovi řízení, který nemá procesní způsobilost nxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xprávní orgán nemůže učinit úsudek sám, k tomuto závěru by mohl dojít pouze na základě rozhodnutí soudu o této otázce. Správní orgán I. stupně ani žalovanx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxovateli ustanovit opatrovníka (zda mělo být za této situace vyčkáno rozhodnutí soudu přerušením řízení, bude vysvětleno dál).

Ustanovení § 32 odst. x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx omezení způsobilosti, které je obsaženo již ve výše uvedeném písm. a) daného ustanovení. I podle komentářové literatury se jinou právní překážkou mysxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, nebo výkon trestu odnětí svobody podle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a další. Takové jiné právní překážky stěžovatel ve svých xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xe účastníkem řízení je osoba stižená přechodnou duševní poruchou, která jí brání samostatně v řízení jednat, je-li to nezbytné k hájení jejích práv. Tyxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx x xx xxxxx x xísm. b) správního řádu je jednou z podmínek pro omezení na způsobilosti či jejího zbavení duševní porucha, která není jen přechodná. Ustanovení opatrxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxízení jeho stížnosti ze dne 28. 4. 2009 k jinému řízení stejným správním orgánem I. stupně. Stěžovateli tajemník správního orgánu I. stupně sdělil: „V txxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxcí, že trpíte duševní poruchou, nelze Vám ustanovit opatrovníka.“ Nejvyšší správní soud nepovažuje toto poučení a sdělení za úplně přiléhavé. V přípaxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xyžádal vypracování lékařského posudku i proto, aby byla práva dotčené osoby řádně v řízení hájena. Osoba trpící přechodnou duševní poruchou si nemusí xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxávního řádu předpokládá, že jakmile správní orgán nazná, že by mohl být účastník řízení stižen přechodnou duševní poruchou, která mu brání v řízení samxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxanovil účastníku řízení opatrovníka. Správní orgán však má prostor pro správní uvážení k posouzení, zda je ustanovení opatrovníka nezbytné k hájení pxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxené meze správního uvážení nebo zda správní uvážení nezneužil (§ 78 odst. 1 s. ř. s., ).

Ze spisu Nejvyšší správní soud konstatuje, že žalovaný sx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxx/2008 - 94, jímž byl pro řízení ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který měl zodpovědět například dotaz soudu, zda vyšetřovxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxvení opatrovníka není k hájení práv stěžovatele v řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi nezbytné, a to například s ohledem na to, že k posouzení žádosti měl xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xuto úvahu správní orgán neučinil, jednalo by se o nesprávný postup, který by za jiných okolností mohl skutečně zkrátit účastníka řízení na jeho právechx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxed ukončením odvolacího řízení pro účely soudního řízení ve věci způsobilosti k právním úkonům by v tomto konkrétním případě popsaný postup neměl žádnx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxecký posudek.

Vyjde-li najevo, že probíhá řízení o způsobilosti účastníka řízení k právním úkonům, citovaná právní úprava neukládá správním orgánůx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xstanovení § 57 odst. 2 správního řádu odkazuje v případě, že probíhá řízení o předběžné otázce, na postup podle ustanovení § 64 správního řádu, které uxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xízení … obecně xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxčuje, že by správní orgán usnesením přerušit ve svém vlastním zájmu řízení měl, pokud probíhá řízení o předběžné otázce“ (Vedral, J. Správní řád, Komenxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxd s ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení (§ 6 správního řádu).

Tento postup může být vhodný s ohledem na konkrétní okolnosti právě v řízexxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x x xxxxxxxěch žadatele, který by musel vyčkat na řízení před jiným soudem, než mu bude požadovaná dávka přiznána. V posuzovaném případě se navíc jednalo o dávku mixxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxžná mimořádná událost. Nelze tedy obecně konstatovat, že je nutné řízení před správním orgánem přerušit do doby, než bude rozhodnuto o způsobilosti doxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx rozhodnutí těchto soudů nemělo mít vliv na úkony učiněné účastníkem řízení v době, kdy ještě o otázce způsobilosti k právním úkonům nebylo rozhodnuto. xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxnu povinnost řízení o žádosti přerušit v případech, kdy o přerušení účastník řízení vedeného na jeho žádost, tedy i žadatel o dávku pomoci v hmotné nouzix xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxý náznak, že by stěžovatel přerušení řízení požadoval (například z protokolu o jednání). Jak bylo uvedeno výše, měl zde žalovaný na základě jemu dostupxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxševní poruchou a zda je tato přechodného rázu, nicméně nevyužil-li této možnosti vzhledem ke konkrétním skutkovým okolnostem a k specifičnosti řízenx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xprávní uvážení nezneužil.

Za této situace Nejvyšší správní soud neshledal pochybení v právním hodnocení krajského soudu ani ohledně ustanovení opaxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxutí krajského soudu, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ve smyslu § 109 odst. 3 s. ř. s. a kasační stížnost zamítl.

Stěžovatel neměl ve věci xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxá ani žalovaný, neboť podle § 60 odst. 2 s. ř. s. je přiznání nákladů řízení orgánu ve věcech sociální pomoci vyloučeno.

Stěžovateli byl usnesením Krajxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxval stěžovatele nadále i v řízení před Nejvyšším správním soudem a požadoval pro toto řízení na náhradu nákladů částku za tři úkony právní služby (převzxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx zástupci stěžovatele již Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc, rozsudkem ze dne 10. 1. 2011, č. j. 73 Cad 7/2009 - 31. Z toho důvodu přiznává zástupci oxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxx x xx xxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxx f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 500 Kč. Dále náleží ustanovexxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxty, celkem tedy odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů včetně této daně činí 960 Kč. Pro zaplacení odměny soud stanovil přiměřenou lhůtu.