7 As 83/2010 - 63

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (3)
x xx xxxxxxx x xx
xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxectví vedlo k určitému výsledku řízení, v němž má podat svědectví.
II. Projeví-li policista v souvislosti s řešením údajného přestupku na úseku doprxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxrobí řidiče kontrole dokladů a testu, zda není pod vlivem alkoholu, jakož i rozsáhlé kontrole technického stavu vozidla a povinné výbavy (zde: kontrolx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xezénu rezervního kola, které bylo z tohoto důvodu třeba odmontovat z umístění na spodku vozidla), aniž by vyvstal jakýkoli důvod k podezření, že některx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxho nezaujatosti jako svědka.
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud
rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šixxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem Třída Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. 6. 2010, č. j. 57 Ca 90/2009 - 34 zamítl žalobu podanou žalobcem (dále jxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxtnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Městského úřadu v Kroměříži, odboru dopravy (dále jen „městský úřad“) ze dne 7. 5. 2009, č. j. 13/21240/36xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xdst. 1 písm. f) bod 1. zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „přestupkový zákon“). Tohoto skutku se dopustil tím, že dne 4. 11. xxxx x xxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxsm. c) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním provozu“). V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že v úřexxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxznamu žádné rozpory nejsou. Oznámení o přestupku i úřední záznam sepsali dva policisté, kteří měli být předmětnému jednání stěžovatele přítomni. Sprxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxodně a stejně tak shodně odpovídali na dotazy správního orgánu i stěžovatele, přičemž dopředu nemohl ani jeden z nich vědět, jaké otázky budou kladeny. xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxrkou. xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx Podle názoru krajského soudu je zcela logické, že pokud by měl stěžovatel ve vozidle handsfree sadu, jak namítal i v žalobě, určitě by tuto skutečnost jaxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxž stěžovatel je účastníkem řízení a policisté vystupují v roli svědků a jejich svědeckou výpověď pak správní orgán hodnotí jednotlivě i v souvislosti s xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxlním telefonem, byl policisty zkoumán i technický stav jeho vozidla a byl vyzván k provedení dechové zkoušky na alkohol, krajský soud k tomu uvedl, že tyxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xochybovat o pravdivosti tvrzení policistů, kteří byli slyšeni jako svědci, což vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Policisté při tom, xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx výsledku toho, jak dopadne projednání přestupku, neměli žádný zájem, na rozdíl od stěžovatele, který měl zájem na tom, aby nebyl uznán vinným z přestupxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxými materiály ucelený důkazní řetězec, a proto lze zcela spolehlivě dovodit odpovědnost stěžovatele za přestupkové jednání.
Proti tomuto rozsudku xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxávně posoudil právní otázky celé projednávané věci, a to zejména z hlediska stěžovatelem tvrzených rozporů o provedených důkazech a následným absoluxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x celého přestupkového řízení nikde nevyplynulo, v jakém postavení bylo vozidlo policistů a vozidlo stěžovatele. Není tedy možné dovodit, zda policisxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxáčení plně řízení vozidla, což, jak stěžovatel předpokládá, jistě činil, a nemohl tedy logicky sledovat řidiče jiného motorového vozidla. Stěžovatexxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx barvy. Z čelního pohledu je vozidlo neprůhledné a tmavě modrá přepážka značným způsobem omezuje rozlišovací možnosti při pohledu do vozidla. Krajský xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xo, že závěry krajského soudu jsou teoretickou obhajobou činnosti policie a jednání jednotlivých policistů. Nelze pominout ani skutečnost, že v řízenx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx resp. krajský soud je posoudil jako snahu vyhnout se případné sankci. Takový přístup k hodnocení věci nelze považovat za objektivní a nestranný. Vzhlexxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxvní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v souladu s ust. § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxto, že stěžovatel podřadil své stížní námitky pod ust. § 103 odst. 1 a) s. ř. s., podle jejich obsahu jde o námitky ve smyslu písm. b) citovaného ustanovenxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxyl zjištěn dostatečně. Podle stěžovatele se také krajský soud nevypořádal s namítanými rozpory ve skutkových zjištěních správních orgánů. Namítá texx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxa uvedeného dne hlídka ve složení nstržm. H. a stržm. H. výkon služby v obci Pačlavice. Při projíždění obcí spatřila hlídka v 9:35 h vozidlo zn. Fiat Ducatx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxyž spatřil hlídku měl telefon odložit. Na dotaz hlídky, zda si je vědom nějakého přestupku, řidič odpověděl, že není. Při sdělení, že byl hlídkou viděn jxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xeznámen s tím, že přestupkem je i držení telefonu v ruce. Poté policisté provedli kontrolu technického stavu a povinné výbavy vozidla a řidič byl podrobxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx00 Kč, sdělil hlídce, že s přestupkem nesouhlasí, že telefon v ruce nedržel a že má právo na změnu výpovědi. Z oznámení (odevzdání) přestupku ze dne 4. 11. xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xznámení napsat, že u něj provedli kontrolu stavu vozidla.
Podle obsahu protokolu o ústním jednání ze dne 28. 1. 2009, č. j. 13/21240/361- 476/08/5, stěxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xehož spáchání je podezřelý a s tímto nejdříve souhlasil“ je vymyšlené. V oznámení o přestupku ze dne 4. 11. 2008 se stěžovatel vyjádřil na druhé straně toxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xozidla a jeho stavu, lékárničky, vesty a žárovek, poté byl stěžovatel zkontrolován dechovou zkouškou a následně byl náhle obviněn, že při jízdě telefoxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxle je zakázáno a používá handsfree sadu. Stěžovatel dále vypověděl, že policisty během kontroly, když jej donutili, abych demontoval ze spodní části vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxsleli tezi s telefonem. Nstržm. O. H. do protokolu dne 26. 3. 2008 uvedl, že viděli, jak stěžovatel v levé ruce u ucha drží telefon. Rovněž nstržm. T. H. do pxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxžděl, tak škubl rukou dolů, policisté se za ním služebním vozidlem rozjeli a zastavili ho. V té době měl stěžovatel telefon vedle sebe na palubní desce.
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx x x x x xxxxx xxx
xxxxx x xxxx x xxxxxxy zákona o silničním provozu se bodovým hodnocením xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxých porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxcích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.
Příloha k zákonu o silničním provozu obsahuje přehled jednání spočívajících v pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla stanoví 3 body.
Při dosažení zákonem stanovené hranicx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xídit motorové vozidlo. Znemožnění řídit motorové vozidlo je nutno považovat za velmi citelný zásah do svobody jednotlivce činit vše, co nezasahuje nexxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxí rovině je k němu možno přikročit pouze na základě zákonem stanoveného postupu. Tímto zákonem stanoveným postupem jsou pravidla přestupkového práva xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxo pro reo
, zásadě postihu za zaviněné jednání (nikoli jen za způsobení škodlivého následku) a požadavku patřičného důkazního standardu, tedy že postix xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. 2 As 46/2005 - 55, www.nssoud.cz). V řízení o přestupku se proto nelze spokojit s tím, že skutečnost, že obviněný se dopustil pxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx možnost, že skutkový děj se odehrál jinak než tak, že naplňuje všechny znaky skutkové podstaty přestupku, nepřipadá shledání viny spácháním přestupkx x xxxxx x
xx xxxxx xxx xxx
xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx za přestupek; zkoumá se tu tedy oprávněnost trestního obvinění v širším slova smyslu, jak je chápe čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základnxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxo pro trestání soudní (…).“ (viz rozsudek ze dne 22. 1. 2009, č. j. 1 As 96/2008 - 115 publ. pod č. 1856/2009 Sb. NSS a na www.nssoud.cz.)
K procesnímu postxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxějších předpisů (dále jen „správní řád“).
Podle § 3 správního řádu nevyplývá - li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn sxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx, včetně toho, co uvedli účastníci. K provedení důkazů lze podle § 51 odst. 1 správního řádu užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx záznamu slouží svědecká výpověď osoby, která úřední záznam sepsala, nikoli tento záznam (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, čx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xa výpovědích policistů držel stěžovatel při řízení vozidla v levé ruce mobilní telefon. Podle verze založené na tvrzení stěžovatele žádný telefon v ruxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxdat vinným ze spáchání přestupku spočívajícího v držení mobilního telefonu v ruce při řízení motorového vozidla jen tehdy, pokud provedené důkazy po jxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxmohou vést k jinému závěru než že stěžovatel mobilní telefon při řízení motorového vozidla držel v ruce. Nebude-li možno provedené dostupné důkazy takxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxledat vinným ze spáchání přestupku.
Postih stěžovatele za přestupek je opřen o výpovědi policistů. Při posouzení a hodnocení výpovědí policistů vycxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxcz, v němž se rovněž jednalo o přestupek spočívající v držení mobilního telefonu řidičem při řízení motorového vozidla. V tomto rozsudku vycházel Nejvxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx uvedl, že „K osobě policisty a tím i věrohodnosti jeho výpovědi Nejvyšší správní soud dodává, že nemá důvodu pochybovat o pravdivosti jeho tvrzení, nebxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xby případný zásah do práv a svobod osob, jimž by v souvislosti s jeho činností mohla vzniknout újma, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxaci této - v obecné rovině přiléhavé - judikatury však pominuly, že uvedený závěr je založen na klíčovém výchozím předpokladu, že o důvěryhodnosti výpoxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx jakýkoli zájem. Citovaná
judikatura
totiž vychází z úvahy, že je přirozené, že osoba, které hrozí postih za přestupek, není ve své věci nestranná a je u xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxjektivně přesvědčen, že jsou pravdivé. Proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že policisté, kteří byli slyšeni jako svědci, neměli v tehdejší koxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxx xxní tento výchozí předpoklad splněn. Pomineme-li speciální důvody pochyb o nestrannosti jako např. rodinněprávní, kamarádský či jiný užší vztah polixxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxstu považovat za nestranného svědka tehdy, není-li žádným způsobem motivován, ať již negativně či pozitivně, aby jeho svědectví vedlo k určitému výslxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxbo nepřímo, skrytě či oficiálně, podle toho, s jakou úspěšností se mu daří dosahovat postihu jednotlivců za přestupky nebo jiná protiprávní jednání. Jxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxán, nedaří-li se mu to. To pak je důvod ke zkoumání věrohodnosti, pravdivosti a přesvědčivosti jeho svědecké výpovědi. Nejvyšší správní soud v žádném pxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xepravdu. Pouze upozorňuje, že mohou vést v některých případech k takovému jednání a v jiných případech mohou vyvolat v policistovi subjektivní přesvěxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx vyslechnuti jako svědci, existovala taková motivace. Ze svědeckých výpovědí, zejména v těch částech, v nichž se shodují s tvrzeními stěžovatele, všax xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxž oba policisté projevili velmi neobvyklou horlivost a důkladnost, aniž by pro to vzhledem k okolnostem vyvstaly jakékoli zvláštní důvody. Stěžovatex x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxý stav vozidla a povinná výbava. Podle tvrzení stěžovatele, které svědci nepopřeli, a naopak nstržm. H. v podstatě potvrdil, byl kontrolován výstražnx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxo kola, které bylo z tohoto důvodu třeba odmontovat z umístění na spodku vozidla. Z obsahu správního spisu přitom není patrné, že při kontrole vyvstal důxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxsty tedy nutno považovat za namátkovou, neopřenou o konkrétní podezření z porušení předpisů a přitom nanejvýš rozsáhlou a důkladnou. Zejména kontrolx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxovatel a policisté se na druhé straně neshodují v tom, co kontrole předcházelo. Stěžovatel tvrdí, že kontrolou začal celý postup policistů vůči němu, kxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx - završen smyšleným obviněním, že měl za jízdy telefonovat. Policisté naproti tomu uvádějí, že stěžovatele spatřili, jak při jízdě telefonuje, a protx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxcistů, tedy bylo-li by důvodem nezvykle důkladné kontroly to, že stěžovatel odmítl „přijmout“ řešení přestupku v přestupkovém řízení, samotný fakt, xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní pochyby o jejich nestrannosti a nezaujatosti, a tedy i pochyby o objektivitě a věrohodnosti jejich svědecké výpovědi. Otázkou je, jaká mohla být motxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxstupku spočívajícího v telefonování za jízdy, avšak poté, co se neúspěšně snažil se s policisty „domluvit“, odmítl věc projednat v blokovém řízení, lzx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xebo snaha u něho přece jen objevit jednoduše prokazatelné porušení zákona, když postih za telefonování za jízdy se mohl policistům jevit jako důkazně nxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx. Nelze vyloučit, že kontrola byla motivována oběma výše uvedenými důvody současně.
Není úkolem Nejvyššího správního soudu, zaměřeného primárně na xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx x xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtkového stavu správním orgánem), aby se uvedenými podezřeními v důkazní rovině zabýval a aby zkoumal, z jakých důvodů policisté postupovali proti stěxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xx xxxx xxtivaci, aby byl pokud možno shledán vinným ze spáchání přestupku. Bude na krajském soudu, a zejména na krajském úřadu, aby se uvedenými otázkami zabývax x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxl v kasační stížnosti, a které namítal i v žalobě, lze mu dát z pravdu, že se jimi krajský úřad vůbec nezabýval a že krajský soud tento postup aproboval, anix xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxt na to, že alespoň jeden z policistů skutečně v rozhodný okamžik viděl, že stěžovatel drží cosi u svého ucha (podle výpovědi policistů levého) a že to, co xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxdpokládá, že oba policisté, či alespoň jeden z nich, byli ve svém vozidle v takovém postavení k vozidlu stěžovatele, že vzhledem k rozměrům obou vozidelx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxných skel za kabinou vozidla stěžovatele apod.) telefonujícího stěžovatele mohli vidět, a to natolik detailně, že si byli jisti, že to, co drží v levé ruxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxm. H., že okna vozidla stěžovatele byla čirá. Nebylo např. vůbec v řízení zjištěno, v jaké konkrétní vzájemné pozici se vozidla policistů a stěžovatele xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxdobné, aby viděl) i ten z policistů, který řídil policejní vozidlo. Skutečnost, že nstržm. H. konkrétně popsal stěžovatelův mobilní telefon, svědčí vx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx i při tvrzeném telefonování za jízdy se však správní orgány vůbec nezabývaly.
V rozsudku ze dne 22. 10. 2008, č. j. 1 As 64/2008 - 42, dostupném na www.nssxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxovaly rozpory, které nedokázala spolehlivě vysvětlit, Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „(z) odůvodnění rozsudku krajského soudu neplyne, že by sxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxědi a srovnal je s výpověďmi svědků - zasahujících policistů. Jestliže stěžovatelka v oznámení o přestupku své stanovisko k věci vůbec neuvedla a oznámxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x x x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx xožadovali předložení telefonu, což ona odmítla (č. l. 9 správního spisu), a u ústního jednání dne 9. 1. 2007 tvrdila, že u sebe žádný telefonní přístroj nxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxžovatelka přitom v kasační stížnosti existenci uvedených rozporů ve svých výpovědích nezpochybnila a nenabídla soudu jejich případné hodnověrné vyxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx přenosné dopravní značení zákazu vjezdu všech vozidel, mimo jiné namítal, že přenosná dopravní značka nebyla umístěna v souladu s povolením příslušnxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxčátku tvrdil, že svůj mobilní telefon při řízení nedržel a nikdy nepřipustil, že by tomu bylo jinak. Pouze z úředního záznamu sepsaného policisty a z jejxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxslosti na to, že pouze to, že byl stěžovatel obviněn z přestupku, mu nelze při hodnocení jeho výpovědi klást k tíži, s ohledem na zásadu
presumpce
nevinyx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xe svůj prospěch, konkrétně to, že údajně telefonuje pouze s Hands Free, jak uvedl poprvé ve vyjádření k obvinění z přestupku dne 28. 1. 2009, hned od počátxx xxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx soudu ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 82/07, č. 13/2008 Sb. ÚS). Navíc otázka případného použití Hands Free vůbec ve správním řízení nevyvstala, neboť sxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxestupku, avšak opět jen v souvislosti se svým setrvalým tvrzením, že v rozhodném okamžiku vůbec netelefonoval. Uvedl, že tak nečinil, a tedy ani s Hands xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xodstata, z níž krajský úřad v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech. Správní orgány v rozporu se skutkovými zjištěními vzaly jednu varixxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xatrné z jejich výpovědí (nezvykle důkladná kontrola vozidla stěžovatele, přičemž není zřejmé, že by pro ni za daných okolností existoval zvláštní důvxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxu pouze na základě toho, že ji rozporně s výpověďmi policistů tvrdil obviněný. Krajský soud pak pochybil, pokud takový postup akceptoval.
Stejně tak kxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx do jeho kabiny vidět. Nejvyšší správní soud setrvale zastává názor, že „není-li z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu zřejmé, proč soud nexxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxkládat takové rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. zejména tehdy, jde-li o právní argumentaci x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxtatuje, že je nesprávná, avšak neuvede, v čem (tj. v jakých konkrétních aspektech, resp. důvodech právních či případně skutkových) její nesprávnost sxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxř. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 - 73, publ. pod č. 787/2006 Sb. NSS a na www.nssoud.cz), z jehož závěrů lze xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. V odůvodnění svého rozsudku se krajský soud sice svědeckými výpověďmi policistů xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx měl stěžovatel držet, popsal jako stříbrné barvy s modrou šňůrkou. Přitom takové sdělení samo o sobě nemá zásadní důkazní hodnotu. Tyto úvahy krajskéhx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxva vozidla vidět. Rozsudek krajského soudu je proto v tomto ohledu nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.
Nejvyšší správní soud proto napadený rozxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx. 3 citovaného ustanovení vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. O věci bylo rozhodnuto bez jednání postupem podle § 109 odst. 1 s. ř. s., poxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xoud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2011
JUDrx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx