Rozhodnutím ze dne 17. 2. 2010, č. j. 2558/DS/2010/SRx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) box x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxm. c) a § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za což mu bylx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxdnutí a povinnost zaplatit náklady řízení spojené s projednáním přestupku ve výši 1000 Kč. Výše uvedeného přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 29. xx xxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxx xx xejvyšší dovolená xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xigitálního rychloměru MINISPEED 2000 naměřena rychlost 135 km/h. V měřeném úseku mimo obec, kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovena právním předxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxní ve výši ± 3 % byla žalobci jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 130 km/h a 148 km/h; rychlost jízdy mimo obec tedy překračoval v rozmxxx xx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad se základními zásadami správního řízení (§ 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxa řádně zdokumentována, vozidlo bylo zastaveno a totožnost řidiče byla ověřena podle občanského průkazu.

Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovanéxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx x xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxmitce nenaplnění materiálního znaku přestupku uvedl, že v posuzované věci nelze věc srovnávat s případem rozhodovaným Nejvyšším správním soudem pod xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx pozemních komunikacích, jež ohrožovalo zdraví a život všech účastníků silničního provozu nacházejících se v inkriminované době v blízkosti jím řízexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx se jej snažil využít ve svůj prospěch.

Krajský soud nepřisvědčil rovněž námitce, že napadené rozhodnutí žalovaného nenabylo právní moci. Je pravdoux xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxho zástupce) o to zřejmě nestál. Při jednání konaném 6. 1. 2010 na Městském úřadu Hořice totiž do protokolu uvedl adresu, na niž mu mají být písemnosti dorxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxůsobem, takže z materiálního hlediska nebyl zkrácen na svých právech. Úvahy o důsledcích nevyzvednutí si žalovaného rozhodnutí jsou proto liché.

Žaxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxt. 1 písm. a) a c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), tj. nezákonnost spočívající v nesprávxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx posouzení právní otázky spatřuje stěžovatel v závěru krajského soudu, že jeho zástupce požádal o doručování písemností na jím zvolenou adresu a že z maxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxem. Na jednání dne 6. 1. 2010 byl zástupce stěžovatele požádán o předložení občanského průkazu a sdělení kontaktní adresy, což učinil. Zástupce ovšem nxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xe bohužel skutečností, že správní orgán prvního stupně do protokolu ze dne 6. 1. 2010 uvedl „adresu pro doručování písemností“, což by mohlo být chápáno xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxtele nebylo a nebylo to uvedeným způsobem chápáno ani příslušným správním orgánem, jenž protokol sepsal, neboť městský úřad doručoval své rozhodnutí x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx a v rozporu se zákonem nezaslal napadené rozhodnutí do datové schránky zástupce stěžovatele.

V posuzovaném případě byla porušena zákonná pravidla dxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Uvedený závěr krajského soudu, že porušení zákonem stanovených pravidel doručování při oznxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxobem, podle stěžovatele neobstojí z několika důvodů. Za prvé je v příkrém rozporu s § 19 a § 91 správního řádu. Dále ve svém důsledku představuje zmařenx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xdst. 2 správního řádu, které dopadá pouze na prvostupňová správní rozhodnutí (k tomu stěžovatel odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2001, spx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího správního soudu, podle něhož není-li dodržen zákonný postup při doručování rozhodnutí o odvolání, nemůžx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx x x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxému zmocněnci žalobce doručeno zákonem stanoveným způsobem, nebylo proto řádně oznámeno a nemohlo ani nabýt právní moci.

Závěrem stěžovatel dodal, xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xyznačení plné moci na rozhodnutí správního orgánu prvního stupně mělo v posuzovaném případě za následek trestní stíhání stěžovatele, který vycházel xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxh na přiznání odkladného účinku. Uvedl, že je proti němu v dané době vedeno trestní řízení pro údajné spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx dosud nenabylo právní moci, a proto není třeba se jím prozatím řídit.

Ze všech shora uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxil způsob doručování. Veškerá korespondence v řízení před správním orgánem prvního stupně probíhala prostřednictvím provozovatele poštovních sluxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xe dne 6. 1. 2010 vyplývá, že adresou pro doručování písemností je: JUDr. T. B., U. 684/6, 108 00 P. 10. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo dorxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxe žalobce je na citované adrese přebral. Způsob doručování byl napaden až v žalobě podané dne 10. 3. 2010 u Krajského soudu v Hradci Králové. První kontakx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxonatelnosti rozhodnutí. Na základě shora uvedeného žalovaný navrhl, aby byla kasační stížnost zamítnuta.

Přípisem ze dne 29. 10. 2010 vzal stěžovatxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx

x xxxxxce k podání žalovaného stěžovatel uvedl, že s ohledem na vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti ověřil u obecného zmocněnce celý postup doručování xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxec považoval takový způsob doručování za nesprávný, s ohledem na § 84 správního řádu podal z opatrnosti odvolání. Není ovšem pravdivé tvrzení žalovanxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxm datové schránky až do vydání správního rozhodnutí prvního stupně. Konkrétně dne 7. 1. 2010 zaslal městský úřad stěžovateli doklad o proškolení svědkx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x protokolu však nevyplývá, že by obecný zmocněnec žádal o změnu zákonných způsobů doručování a namísto do datové schránky žádal o doručování prostřednxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxího orgánu; nejasné formulace by proto měly být vykládány k tíži správního orgánu, nikoliv účastníka řízení.

Nejvyšší správní soud při posuzování kaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx a osobou oprávněnou, a není důvodné kasační stížnost odmítnout pro nepřípustnost. Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezíxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xdst. 2, 3 s. ř. s.).

Kasační stížnost není důvodná.

Stěžejní námitkou kasační stížnosti je tvrzení stěžovatele, že napadené rozhodnutí žalovaného xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx následující skutečnosti. Z protokolu o ústním jednání se stěžovatelem ze dne 6. 1. 2010 je patrné, že stěžovateli bylo sděleno obvinění z přestupku, byx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxání písemností xx xxxxx xx xxx xxx xx xx xxxxxx xxx xx xx xx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxedenou adresu, ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí, tak se písemnost posledním dnem lhůty považuje za doručenou.“ (srovx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx (č. l. 78a správního spisu). Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 8. 1. 2010 bylo zástupci stěžovatele zasláno prostřednictvím provozovxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx poštovních služeb. Dne 9. 2. 2010 správní orgán prvního stupně předložil spis k rozhodnutí o odvolání Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje. Ten roxxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxovatele poštovních služeb dne 24. 2. 2010. Následně dne 10. 3. 2010 podal zástupce stěžovatele proti citovanému rozhodnutí žalovaného správní žalobu xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxrpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Právní normativní systém totiž představuje toliko jeden ze způsobů řešexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxpech v oblasti práva nelze od obecně platných pravidel a představ. V daném případě, kdy se spornou jeví otázka výkladu institutu doručováxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxm důsledkům, jež se zásadně odlišují od běžného vnímání tohoto institutu ve společnosti. Jakkoliv totiž je institut doručování v právním řádu značně vxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxt fakt, že svojí podstatou se jedná o komunikační prostředek, kdy doručení slouží k seznámení účastníků konkrétního řízení s určitými úkony, provedenxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xýt výrazně dotčeni na svých právech (včetně přístupu k soudu), na straně druhé nelze přijmout formalistický přístup těchto účastníků (obdobně srov. rxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx

x xxxxxdnávané věci je proto nutné vnímat otázku doručování správních rozhodnutí v kontextu celého smyslu a souslednosti správního řízení.

Podle § 19 odst. x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxé schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednicxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie. Z druhého odstavce citovaného ustanovexx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxvatele poštovních služeb. Správní orgán zvolí xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxdu s požadavky tohoto zákona na doručení písemnosti. Konečně z § 19 odst. 3 správního řádu vyplývá, že nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xřispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.

Podle § 17 odst. 1 xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xkonech“), umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxhránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doruxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo ustanovení pak vyplývá, že připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxioritu doručování prostřednictvím datových schránek, což ostatně vyplývá i z důvodové zprávy k zákonu o elektronických úkonech podle níž „[c]ílem zaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxění komunikace mezi občanem a orgánem veřejné moci a komunikace mezi orgány veřejné moci. Pokud orgány veřejné moci efektivně využijí skutečnosti, že xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx. (…) Úprava přihlíží k reálným možnostem všech potenciálních účastníků této komunikace, a proto je používání datových schránek pro elektronickou koxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxám zřizovány výhradně na základě jejich žádosti. (…) Veškerá komunikace má probíhat elektronicky, pokud je to z povahy věci možné. V případě orgánů veřxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxenu datovou schránku, musí orgán veřejné moci doručovat v elektronické formě právě do datové schránky dané osoby.“ (srov. sněmovní tisk č. 445/0, dostxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxti primárně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, což je rovněž v souladu se shora citovaným cílem zákona o elektronických úkonech, xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxce, je možné doručovat ji prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a to prioritně na adresu, kterou si účastník řízení zvolí (§ 19 odst. 3 sprxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxt jej do jeho datové schránky (nedoručuje-li se na místě nebo veřejnou vyhláškou). (…) Pravidla pro doručování upravují ustanovení § 19 a násl. správnxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xdst. 1 správního řádu). Nelze-li písemnost doručit tímto způsobem, může ji správní orgán doručit sám nebo prostřednictvím provozovatele poštovnícx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xísta podnikání nebo na její elektronickou adresu (požádá-li o to dle § 19 odst. 3).“ (srov. Macková, A., Štědroň, B. Zákon o elektronických úkonech a autxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xx xxxx

xxxxxný postup obsahují i další procesní předpisy, z nichž lze zmínit kupř. občanský soudní řád či soudní řád správní. Ustanovení § 45 zákona č. 99/1963 Sb., xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xoud při jednání nebo jiném soudním úkonu (odstavec 1). Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datoxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odstavec 2). Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxučuje písemnosti do datové schránky, není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držixxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xoručení i jiný státní orgán. Podle pátého odstavce téhož ustanovení pak platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xvá rozhodnutí obecnému zmocněnci stěžovatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nikoliv do datové schránky. Správní orgány údajně xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xicméně zpochybnil, že by jeho zástupce požádal o doručování na citovanou adresu ve smyslu § 19 odst. 3 správního řádu, a trval na tom, že mu veškeré písemxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxem stanovená pravidla pro doručování, neboť doručovaly svá rozhodnutí zástupci stěžovatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, ačkxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxt vydaných rozhodnutí, resp. na platnost jejich doručení. V tomto ohledu je významnou skutečnost, že jak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně txx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xn se s jejich obsahem seznámil a následně proti rozhodnutí žalovaného podal včas správní žalobu. Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahex xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxdporuje rovněž odborná literatura, podle níž „[n]ebudou-li dodržena pravidla, resp. pořadí způsobů doručování, vyplývající z § 17 odst. 1 zákona č. xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxtinné podobě převezme, došlo tedy k faktickému doručení (adresát se s písemností seznámil), bylo sice doručováno formálně v rozporu se zněním relevanxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxuje i dikce ustanovení § 19 odst. 6, případně § 84 odst. 2 správního řádu. Pokud tedy bylo účastníkovi fakticky doručeno a on měl možnost s písemností se sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxmentářem, včetně souvisejících zákonů a prováděcích předpisů. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. s. 81 - 82).

Rovněž z ustálené judikatury Nejvyšxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxz o tom, že daná osoba písemnost převzala. Důvodem existence právní úpravy doručení je jistě mimo jiné i potřeba zabezpečit, aby si doručující správní oxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxd.cz).

Na tomto místě lze zmínit rovněž judikaturu prvorepublikového Nejvyššího správního soudu, z níž rovněž vyplývá právní závěr, že „[p]odal-li xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxí bezúčinnost doručení platebního rozkazu, prohlašuje nejvyšší správní soud za nepřípustnou, poněvadž rozřešení otázky, komu se má doručovati v danxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxv. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 1919, Boh. A 171/1919).

Námitku stěžovatele, že závěr krajského soudu je v rozporu s rozsudkem Nexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxkou právní moci rozhodnutí, potažmo i otázkou předčasnosti podané žaloby, ovšem za situace, kdy žalobou napadené rozhodnutí bylo doručováno přímo žaxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxšlo o nedodržení zákonného postupu doručování (což je podstatou sporu v projednávaném případě), nýbrž o nerespektování zastoupení účastníka řízení xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxovatele v souladu se zákonem.

Nejvyšší správní soud se neztotožnil ani s argumentací stěžovatele o nepřípustné analogii správního řádu, je-li ustanxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxm z materiálního pojetí samotného doručení, jímž je seznámení se účastníků řízení s doručovanou písemností. Princip materiálního právního státu a raxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxbliky akceptuje a respektuje princip legality jako součást celkové koncepce právního státu, neváže však pozitivní právo jen na formální legalitu, alx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx1/2000 Sb.), dostupný na http://nalus.usoud.cz/]. Obdobně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 521/06 ze dne 21. 2. 2007 (N 35/44 SbNU 443), dostupnxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xo základních práv a svobod v jejich materiálním pojetí, tímto přístupem Ústavní soud mimo jiné respektuje doktrínu materiálního právního státu, na ktxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x hlediska jejich skutečného a účinného uplatnění, a to s ohledem na funkci, kterou (…) plní.“ Výše uvedený výklad Nejvyššího správního soudu respektujxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx řízení vůči správnímu orgánu, aby mu doručoval písemnosti na adresu pro doručování je třeba chápat jako podání ve smyslu § 37 správního řádu, tj. jako úxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxěn zákonem stanoveným způsobem (§ 37 odst. 4), tj. např. ústně do protokolu. Takový postup současně chrání správní orgán před možnými námitkami účastnxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx4). Je-li v protokolu o ústním jednání uvedeno, že adresa pro doručování je: JUDr. T. B., U. 684/6, 108 00 P. 10, současně s poučením o důsledcích nevyzvedxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxolu vepsal správní orgán prvního stupně, aniž by o to stěžovatel či jeho zástupce požádali. Zástupce stěžovatele, jako osoba práva znalá, měl překontrxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xe nebylo jeho úmyslem zvolit si adresu pro doručování ve smyslu § 19 odst. 3 správního řádu. Tato otázka se však v důsledku shora podaného výkladu stává bxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxoučit doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, má-li adresát rozhodnutí datovou schránku zřízenu a zpřístupněnu.

Nejvyxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxed všemi ostatními způsoby doručování, následně dospěl ke správnému závěru, že v posuzované věci je podstatnou skutečnost, že se napadené rozhodnutí xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxlním smyslu doručeno a že napadené rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci. Nejvyšší správní soud nad rámec závěrů uvedených v rozsudku krajského soxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x případě, že ji má účastník řízení, resp. jeho zástupce zřízenu a zpřístupněnu. Teprve není-li možné doručit písemnost do datové schránky, doručí ji spxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxo doručování právnickým osobám je obdobný postup stanoven v § 21 odst. 1 zákona).

Návrhem stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnostx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxyšší správní soud proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx x xasační stížnosti žádné náklady nevznikly.