Žalobce (dále jen "stěžovatel") se podanou kasační stížností domáhal zrušení v zxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxa Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v zastoupení proděkana pro magisterský studijní program JUDr. Jiřího Hřebejka, ze dne 18. 1. 2007, č. Pxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxávního soudu) a označený jako "žádost o přezkoumání rozhodnutí PF/112/8/2006", mimo jiné sděleno, že klasifikace zkoušky není správní rozhodnutí, a xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxI. SSZK z "neprospěl" na "dobře", žádost o omluvu od zkoušejících z občanského a trestního práva a návrh o propracování procesního postupu státních zkoxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxerzity Karlovy v Praze, Prof. JUDr. Aleše Gerlocha, CSc., č. PF/112/8/2006, ze dne 5. 12. 2006, není koncipována jako rozhodnutí, a z tohoto důvodu nemůxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále txx xxx xx xxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxé rozhodnutí děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ze dne 18. 1. 2007, č. PF/114/2007, jimž byla vyřízena podání stěžovatele, kterými brxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxm, kterému bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob v oblasti veřejné správy. Klasifikace státní zkoušky je posouzením odborxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxnostech, pouze jsou hodnoceny vědomosti studentem při zkoušce prezentované. Z těchto důvodů se nelze domáhat toho, aby soud zrušil klasifikaci státnx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxodnutí (přípisů) děkana. Odkázal přitom na zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve zxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx ani Studijní a zkušební řád. Naproti tomu zákon o vysokých školách taxativně vyjmenovává případy, kdy je třeba rozhodnutí o žádosti studenta odůvodnix x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x x xxx

xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxátní zkoušce nelze domáhat, neboť se nejedná o práva a povinnosti studenta, nýbrž o hodnocení jeho znalostí. Fakticky samozřejmě nelze zabránit tomu, xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxl stěžovatel. Vyřízení takové stížnosti je pak písemným stanoviskem představitele školy, není však úkonem, kterým by bylo rozhodováno o konkrétních xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxanovisko k obsahu podané stížnosti, čímž došlo k formálnímu ukončení "stížnostního řízení". Závěrem, ve vztahu k argumentaci stěžovatele rozsudkem xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx nepřijetí ke studiu. Vztahuje se tedy k době, kdy dosud nedošlo k zahájení studia.

V kasační stížnosti a v jejím následném doplnění stěžovatel uvedl, xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx veřejné správy v oblasti vzdělávání svěřené jí zákonem o vysokých školách. Dle § 1 písm. b) zákona o vysokých školách umožňuje v souladu s demokratickýmx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxního řízení a podmínky pro složení závěrečné státní souborné zkoušky musí být proto předem určeny a musí vycházet z principu rovnosti příležitostí. Stxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxadující objektivizovatelná hlediska. To v případě stěžovatele nebylo dodrženo, neboť samotná právnická fakulta v rámci žalobou napadeného rozhodnxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xkušebních komisí mohou mít specifický styl projevu, včetně způsobu zkoušení, a že stěžovatelova zkouška z občanského práva trvala cca 28 minut namístx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxenty a neodůvodněné zacházení s ním, když mu nevytvořila prostředí vhodné k vykonání závěrečné státní zkoušky, ačkoliv tak učinit měla a své rozhodnutx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxčné státní souborné zkoušce ze soudního přezkumu nevylučuje a tudíž je proti jejímu rozhodnutí (potažmo proti rozhodnutí děkana o tom, že žádný opravnx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx, že pokud mají soudy ve správním soudnictví přezkoumávat rozhodnutí vydaná v oblasti veřejné správy, je z povahy věci nutné, aby byla odůvodněna. U stěxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxx xxlo nanejvýš namístě, aby rozhodnutí zkušební komise bylo odůvodněno a pokud proti němu není přípustný opravný prostředek, měly by to příslušné předpixx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxdějí a nevylučují existenci opravného prostředku proti rozhodnutí státní zkušební komise, zvláště pokud řízení před touto komisí probíhalo nestandxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx a v této souvislosti stěžovatel poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, č. j. 8 As 26/2006 - 71, kterým bylo přezkoumáno rozhoxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxlobkyně ke studiu. V jeho případě se sice nejedná o zkoušku nutnou k přijetí ke studiu, ale o závěrečnou zkoušku, která má však dle stěžovatele stejně zásxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx

x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxe něhož platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení. Rxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí opírá. V souvislosti s tím stěžovatel rovněž upozornil, že Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze teprve dne 7. 2. 2007, opatřením děkana č. 1/2xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxe stručně tuto kvalifikaci odůvodní. Do protokolu může komise zaznamenat i jiné skutečnosti z průběhu zkoušky, které považuje za důležité."

K absenxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xádal a rovněž požadoval, aby jeho námitka vztahující se k průběhu zkoušky a následně i ke konečnému rozhodnutí byla uvedena do protokolu. To se ovšem nesxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxovatel učinil s tím, že toto i své následné podání jednoznačně formuloval jako žádosti (dle Studijního a zkušebního řádu právnické fakulty, části IV. Rxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxovatel nucen podat žalobu nikoliv ihned přímo proti rozhodnutí zkušební komise ze dne 16. 10. 2006, ale až proti následnému rozhodnutí děkana, kterým bxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxěhu a vyhodnocení závěrečné státní zkoušky, po které může žalovaný (v případě úspěšného složení) udělit akademický titul Mgr., je dle stěžovatele typxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxkulty nebo dle obecných správních předpisů. Na obsah takového řízení je pak nutné klást určité nároky, a to přinejmenším takové, že by se zkoušející stuxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, které je výsledkem skutečnosti, že stěžovatel s rozhodnutím zkušební komise nesouhlasil a byl poučen předsexxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxdě by tento opravný prostředek postrádal smysl.

V tomto směru stěžovatel poukázal na judikaturu Ústavního soudu vydanou ještě ve vztahu ke staré úprxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxx000, a nález ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. I. ÚS 282/01. Současně poukázal taktéž na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se otázek soudního přezxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x. j. 6 A 25/2002 - 42; v neposlední řadě stěžovatel odkázal taktéž na rozsudky Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 As 73/2006, 2 As 37/2006 a 3 As 10/20xxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxd objasnit případné nejasnosti, a to i vzhledem k tomu, že žalovaný po celou dobu jednal značně neurčitě, nesprávně, zmatečně a opožděně. Na základě všexx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxnal kasační stížnost důvodnou) a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že městský soud zaváže k projednání věci samé.

Žalovaný prostřednictvím děkana xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu a trvá na již dříve vysloveném právním názoru, že klasifikace u státní zkoušky není rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy. Právo na vzdělání je xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxže objektivně posoudit svůj výkon u státní zkoušky a toto posouzení je plně v kompetenci řádně ustavené komise.

Dále žalovaný uvedl, že stěžovatel ve xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxažuje za účelovou, když ji stěžovatel opírá o neexistenci odůvodnění rozhodnutí o klasifikaci "neprospěl" u státní zkoušky dne 16. 10. 2006, neboť ani xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx7 (ode dne účinnosti 19. 2. 2007) xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxlovaný poukázal na to, že zákon o vysokých školách zakládá odlišný právní režim pro přijímání ke studiu (§ 48 až § 50) a pro státní zkoušky (§ 53) a tudíž nenx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx 8 As 26/2006 - 71, který se klasifikace při zkouškách netýká.

Z těchto důvodů žalovaný navrhuje podanou kasační stížnost odmítnout a tím potvrdit usnxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxx x xxx

x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx Stěžovatel neuspěl u státní souborné zkoušky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která se konala dne 16. 10. 2006 před zkušební komisí sloxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxnocení 4) a JUDr. M. Z., CSc. (obchodní právo - hodnocení 3). Následně se podáním ze dne 19. 10. 2006, označeným jako žádost o změnu klasifikace III. SSZK z xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxrátil na děkana uvedené fakulty, Prof. JUDr. Aleše Gerlocha, CSc., s tím, že brojil především proti výsledku zkoušky v oboru občanského a trestního práxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxulty Univerzity Karlovy je patrné, že komise, před kterou stěžovatel dne 16. 10. 2006 od 13. hod. skládal III. část státní zkoušky, byla řádně ustanovenxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx legitimní, předem zveřejněné otázky. Dále je zde popsán průběh zkoušky, jakož i uvedení důvodů, dle kterých není stěžovatelem požadovaná změna klasixxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxel vylosoval, jakož i ohodnocení jednotlivých zkoušejících. Děkan připustil, že jednotliví členové zkušebních komisí mohou mít specifický styl proxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxx xxxžovatele chtěli jakkoliv poškodit či ponížit. To, že stěžovatel chtěl uplatnit svou připravenou odpověď, kdežto zkoušející trval na jiném zaměření oxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxho lze stěží objektivně dovodit, že došlo ke stěžovatelem namítanému hrubému zásahu do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod a k porušení jexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xtudenta zkoušela. Určení klasifikace "od stolu" nepřísluší ani děkanovi fakulty, který u zkoušky nebyl přítomen, nepřísluší však ani studentovi samxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxx xmocí a zvážil i argumenty druhé strany, proč byl klasifikován "neprospěl".

Žádostí datovanou dne 8. 11. 2006 (správně zřejmě 8. 12. 2006, pozn. Nejvyxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxpení věci xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxspěl, neboť mu to nebylo řečeno. Podle čl. 19 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu právnické fakulty se mají důvody, kdy je student klasifikován známkou xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxh došlo k hrubému porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod a k porušení jeho veřejných subjektivních práv.

Přípisem ze dne 18. 1. 200xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxčněného dne 21. 12. 2006, jemuž byl přítomen. Současně stěžovateli sdělil, že klasifikace u zkoušky není správní rozhodnutí, proto se na ni nemohou vztxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxlo být posuzováno jako podání podle správního řádu. Proto ani odpověď děkana není koncipována jako rozhodnutí, čímž nemůže obsahovat ani poučení o oprxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxní stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel má vysokoškolské právnické vzdělání, které je poxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxžnosti a v rámci uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.), ověřil při tom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx rozhodným důvodem kasační stížnosti je důvod uvedený pod ustanovením § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xx xxxxxhna zde cit. rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz) - totiž platí, že v případě, kdy je kasační stížností napadeno usnesení o odmítnxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx

x x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxcí považovat ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., přičemž otázkou, kterou je třeba v rámci posouzení zákonnosti napadeného usnesení vyřešit, je, xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxávním soudnictví. Pro odpověď na tuto otázku je přitom určující povaha tohoto rozhodování, jakož i postavení vysokých škol.

Vysoké školy jsou - jako xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxrním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti s tím, že mj. umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, zísxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxlání a získání odpovídající profesní kvalifikace pramení z práva na vzdělání zakotveného v čl. 33 Listiny základních práv a svobod, které je třeba vníxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxolečnosti, jejíž další vývoj je významně ovlivňován právě úrovní dosaženého vzdělání (a s tím souvisejícího vědeckého pokroku, duchovního a kulturnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxvažovány za zásadní, neopominutelné a závazné pro školy a školská zařízení všech zřizovatelů; a je veřejnou službou (srov. Klíma, K. a kol., Komentář k xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxoké škole, a to při zachování rovnosti šancí na dosažení této úrovně vzdělání, jež je ovšem podmíněna schopnostmi občana a možnostmi společnosti (čl. 3x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxěn studovat na vysoké škole, jakou si sám zvolí, a že by stát byl povinen zaručit komukoliv takové vzdělání, jaké si přeje (srov. nález Ústavního soudu ze xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xx xx xxx xxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu jsou dostupná též z http://nalus.usoud.cz).

Právo na vysokoškolské vzdělání je, jakožto součást široce formulovaného práva na vzdělání zakotvexxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xice zákon o vysokých školách. Právo na vysokoškolské vzdělání je tedy primárně určováno citovaným zákonem, v jehož mezích lze dané právo realizovat a dxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxmci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu, jenž stanoví časovou a obsahovou posloupnost předmětů, formu jejich studia (prezenxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx přičemž studium se ukončuje absolutoriem příslušného studijního programu, tj. dnem, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou, případně i další významní odborníci v daném obxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxudijním oboru je vysokoškolský diplom.

Podle zákona o vysokých školách je vysoká škola právnickou osobou a rozlišuje se na dva typy: univerzitní nebx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xkoly je zvláště patrný z možnosti vydávat vnitřní předpisy veřejné vysoké školy, z nichž nejvýznamnější je statut, jenž obsahuje mj. i podmínky studia x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxtů, tedy patří do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy. Tato skutečnost, která výslovně vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 písm. c), d) a e) zákona o xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické tituly. O udělení akreditace rozhoduje ministerstvo (v návaznosti na stanovisko Axxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxedpisy vysokých škol.

Touto formou státní správa zabezpečuje realizaci základních úkolů veřejné správy v oblasti vysokého školství, mezi které paxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxosti určitým způsobem garantuje zákonnost vysokoškolského vzdělávacího systému. Přístup k vysokoškolskému vzdělání a získání odpovídající profexxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxím její pedagogické činnosti na straně jedné a přípravy samotného studenta na straně druhé. Součástí tohoto systému je mimo jiné i státní zkouška, při kxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxno pouze její ohodnocení, ale zákon s konáním zkoušky spojuje také subjektivní veřejné právo studenta na to, aby daná zkouška proběhla za podmínek stanxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxanovené podmínky dodržet. V tomto kontextu lze v kontrole jejich dodržení spatřovat výkon státní správy. Jinými slovy veřejná vysoká škola, resp. jejx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxtelem veřejné správy, která na něho byla přenesena právě prostřednictvím akreditace daného studijního programu a registrace vnitřních předpisů, včxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x povinnostech studenta, na které se vztahuje ustanovení § 68 zákona o vysokých školách; to znamená, že pokud student v tomto směru podá žádost, musí být o xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxe jako orgán veřejné správy.

Dle Nejvyššího správního soudu je proto nutné vnímat veřejnou vysokou školu jako právnickou osobu svého druhu s charaktxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxporativní veřejnou samosprávu v oblasti výzkumu a výuky. Veřejná vysoká škola, resp. její orgány rozhodující o právech a povinnostech studentů vystuxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxt, neboť nelze akceptovat, aby se v tomto ohledu veřejná vysoká škola vymkla jakékoliv kontrole a svému účelu, k jehož plnění je zavázána státu, jakožto xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrávního soudu, který opakovaně judikoval, že funkce univerzity, resp. její fakulty jsou jednou funkce orgánu , po druhé funkce státního úřaxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx II. ÚS 18/92, dle kterého je vysoká škola orgánem veřejné moci v případech jí zákonem svěřených, či stěžovatelem zmiňované usnesení Ústavního soudu ze xxx xxx xxx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx týkající se výsledků přijímacího řízení rozhodoval v postavení orgánu veřejné správy.

V obecné rovině má tedy rozhodnutí ve věci dodržení podmínek xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Městský soud proto pochybil, pokud v části svého odůvodnění dospěl k opačnému závěru. Skutečnost, zda se jednx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxxxx xx výše citovaného rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 620/2000, že v obou zmíněných případech lze vycházet z autoritativní povahy rozhodxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxvanou věc podstatné.

Za situace, kdy děkan veřejné vysoké školy rozhoduje v postavení orgánu veřejné správy, je z povahy věci nutné, aby své rozhodnuxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdnit a kdy jsou proti zamítavému vyřízení žádosti připuštěny opravné prostředky (§ 68 odst. 3 a 4). Pokud by tomu bylo naopak, postrádal by soudní přezkxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxh, jimiž se děkan při posuzování dané věci řídil - nebylo co přezkoumávat; nehledě na to, že nedostatečné odůvodnění svým způsobem eliminuje i smysluplxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxu odpovídající povinnost správního orgánu je jedním ze základních principů materiálního právního státu, kterým je respektování zásady předvídatelxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxdu zákazu libovůle Ústavní soud formuloval v několika svých rozhodnutích tak, že jedním z principů, představujícím součást práva na řádný proces a vylxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx na straně druhé (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 1997, sp. zn. III. ÚS xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx

xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx o vysokých školách, které konstatuje, že vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy umožňují přístup k vysokoškolskému vzdělání v souladx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxosti a zákazu diskriminace a neodůvodněně nerovného zacházení jako esenciální zásady materiálního právního státu), jistě patří i fundamentální zásxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxě shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, přičemž tyto zásady nacházejí svůj výraz právě v odůvodnění rozhodnutí (blíže viz roxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx

xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx sporu v nyní projednávané věci je však otázka jiná, a to otázka přezkumu rozhodnutí děkana ve věci klasifikace státní zkoušky.

Zákon o vysokých školáxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxě řečeno student při konání státní zkoušky nemá právo na "výsledek", ale na "řádný proces" s ní související, který je primárně určován podmínkami danýmx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxv a rovné zacházení se všemi studenty za obecným způsobem stanovených podmínek.

Hodnocení vědomostí uplatněných studentem u zkoušky náleží pouze zxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xraze. Jak již bylo výše uvedeno, právo na vzdělání v sobě (bez dalšího) negarantuje právo na dosažení určité úrovně vzdělání. To je, zvláště u vysokoškoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxvy a pedagogické činnosti vysoké školy a které lze zvláště při ústní formě zkoušek zpětně jen obtížně hodnotit, a to tím spíše, že hlediska odborná mohou xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudenta, které nemohou být podrobeny soudnímu přezkumu.

Princip přezkumu (státních) zkoušek na vysoké škole nespočívá a ani spočívat nemůže v přezkxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxti těch postupů, které lze ve smyslu shora uvedeného podřadit pod výkon státní správy.

V závislosti na zjištěném porušení podmínek "řádného procesux xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxdně jiného porušení pravidel stanovených právními či studijními předpisy, rozhodnout o anulaci příslušné zkoušky (práva studenta by byla obnovena axxxxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxky, tj. dotčení svých zákonných veřejných práv spatřoval v klasifikaci "neprospěl" a žádal její změnu na "prospěl", a to jak ve své žádosti, tak v následxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx 2 Studijního a zkušebního řádu, a proto důvody, pro které byl student klasifikován známkou "neprospěl", nemusely být v protokolu o průběhu státní zkouxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx že se nejednalo o rozhodování ve smyslu § 68, z hlediska striktně právního nadbytečné (viz výše), byť replika děkana byla samozřejmě projevem základní xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx x správního řádu).

Pokud jde o argumentaci žalovaného, spočívající v "konzumaci" klasifikace "neprospěl" úspěšným vykonáním státní zkoušxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxho neúspěšného pokusu u státních zkoušek z důvodu porušení stanovených podmínek, ale požadoval změnu své klasifikace, ačkoliv v den podání žaloby již xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxk eventuální nezákonný postup při prvním konání státních zkoušek (porušení "řádného procesu") nemůže být zkonzumován úspěšným vykonáním zkoušky na xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxčit, že by taková zkouška sama o sobě nemohla zasáhnout právní sféru dotčeného studenta.

Nejvyšší správní soud i přes výše uvedené (dílčí) nesprávné xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí děkana ve věci klasifikace u státní zkoušky dána nebyla. Vědomosti uplatněné studentem při výkonu zkoušky nepodléhají přezkumu ve správním soudnicxxxx

xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxí, jednalo by se o formalistický přístup, jehož jediným výsledkem by bylo převzetí příslušné části argumentace Nejvyššího správního soudu městským sxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxsudek ze dne 19. 1. 2006, č. j. 2 Afs 100/2005 - 106), že pokud je rozhodnutí krajského, resp. městského soudu ve výsledku (co do výroku) věcně správné, lze xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xniž by napadené rozhodnutí bylo zrušeno (srov. např. rozsudek ze dne 16. 2. 2005, č. j. 1 Afs 20/2004 - 51, publikovaný pod č. 1045/2007 Sb. NSS, a rozsudek xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxší správní soud odkazuje na ustanovení § 109 odst. 1 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje zpravidla bez jednání. Jednání nařizuje, jen uzxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxdnávané věci dokazování neprováděl, neboť k řádnému objasnění věci to s ohledem na vyslovenou argumentaci nebylo třeba.

Nejvyšší správní soud tedy xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, větu první, s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxý ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalované Univerzitě Karlově v Praze, Práxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx použití § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.