28 Cdo 2075/2009

K postavení starosty obce

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (2)
xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvat o právních úkonech obce je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo, a to tak, že obecní zastupitelstvo rozhoduje o txxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxální (zbytkové) klausule uvedené v § 45 písm. p) zákona o obcích [zákona č. 367/1990 Sb.] o všech ostatních právních úkonech obce. Takové rozhodnutí obxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx právního úkonu. Starosta obce tudíž nemůže bez souhlasu obecního zastupitelstva (případně rady obce) platně učinit takový právní úkon, který by závaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce M. K. V., zastoupeného advokátem, proti žalovanému JUDr. J. P., zastoupenému adxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 1. 2009, č. j. 56 Co 31/2008 - 305, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. ledna 2009, čx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxu ze dne 25. 10. 1995 domáhal na Ing. R. P., CSc., právním předchůdci žalovaného, zaplacení částky 583.200,- Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxch prací na výměníkové stanici v objektu Z. v K. (dále jen "smlouva o dílo“), a na základě této smlouvy následně dne 8. 2. 1995 zaplatil předchůdci žalovanxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxchůdce žalovaného i přes výzvu žalobce nevrátil.
Právní předchůdce žalovaného navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že k dohodě o zrušení smlouvy o dxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxko soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. února 2002, č.j. 16 C 331/95-124, žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že účastníci platně uzxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx k závěru, že nejsou dány podmínky pro přiznání nároku žalobce, neboť se jedná o plnění poskytnuté dle platné smlouvy o dílo.
K odvolání žalobce Krajský xxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxo stupně, když uvedl, že žalobcem nárokovanou částku žalovaný od žalobce převzal v souladu s platnou smlouvou o dílo jako zálohu na cenu díla.
Dne 10. 4. xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxného nadále pokračovat s JUDr. J. P. jako jediným dědicem žalovaného.
K dovolání žalobce Nejvyšší soud jako soud dovolací rozsudkem ze dne 29. 4. 2004, xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxlovil závazný právní názor, podle kterého je uzavření smlouvy o dílo majetkoprávním úkonem, kterému musí předcházet podle § 45 písm. p) zákona č. 367/xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxdy, je smlouva o dílo absolutně neplatná dle § 39 obč. zák.
Soud prvního stupně po té rozsudkem ze dne 19. 11. 2007, č.j. 16 C 162/2005-274, žalovanému ulxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxem k absolutní neplatnosti smlouvy o dílo pro absenci předchozího souhlasu obecní rady představuje žalobcem poskytnutá záloha plnění z neplatného prxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxdávky vůči nároku žalobce, neboť dospěl k závěru, že žalovaný na základě smlouvy o dílo žalobci žádné plnění neposkytl.
K odvolání žalovaného odvolacx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x závěru, že vymáhání vrácení plnění z neplatné smlouvy (nikoliv podání samotné žaloby) je rovněž majetkoprávním úkonem obce, kterému musí předcházet xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xbce. V souzené věci rozhodl o podání žaloby vůči žalovanému pouze primátor města, aniž by k tomu měl souhlas obecní rady. Z uvedeného důvodu proto není v sxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxpustnost spatřuje v ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť rozhodnutím odvolacího soudu bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxho plnění z absolutně neplatné smlouvy vzniká již v okamžiku, kdy obě strany na základě takové smlouvy plní, a pro jeho uplatnění u soudu není nutný žádný xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxlatné smlouvy,“
rozsudek odvolacího soudu neobsahuje všechny
obligatorní
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx § 236 odst. 2 o.s.ř. není dovolání v souzené věci přípustné, neboť argumentace žalobce směřuje pouze proti odůvodnění rozsudku. Dále uvedl, že pro souxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxolutně neplatné. Dle názoru žalovaného je přitom prokazatelné, že v orgánech obce nebylo rozhodnuto o podání žaloby proti žalovanému, ačkoliv i takovx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx v souzené věci aktivně věcně legitimován. Konečně žalovaný uzavřel, že za neurčitý nelze považovat výraz "vymáhání vrácení plnění z neplatné smlouvyxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn. Dovolání je tedy přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Nadto dovolací soxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx část rozhodnutí odvolacího soudu.
D. Důvodnost
Dovolání je důvodné.
I. K otázce aktivní věcné legitimace žalobce
1. Ustanovení § 451 odst. 1 obč. xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxosti právnických osob (ve znění k 25. 10. 1995) "za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo pracovník (člen), který prokáže, že je oprávněn za ní jexxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxmo jiné "zabezpečuje řešení ostatních otázek spadajících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu.“
2. Nejvxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxli navenek sdělovat a projevovat.“ Z uvedeného rozhodnutí se rovněž podává, že "oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce je ze zákona beze zbytku rxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xdst. 1 a 2 zákona o obcích [zákona č. 367/1990 Sb.], zatímco obecní rada rozhoduje na základě generální (zbytkové) klausule uvedené v § 45 písm. p) zákxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxvažovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu a jeho absence zakládá absolutní neplatnost právního úkonu. Dle konstantní judikatury dovolaxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxx xxx x xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxrosta obce tudíž nemůže bez souhlasu obecního zastupitelstva (případně rady obce) platně učinit takový právní úkon, který by závažným způsobem ohrožxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xV. ÚS 576/2000, příp. nález Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04).
3. Dovolací soud rovněž připomíná, že český právní řád staví na koncexxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxávu proti určitému žalovanému autoritativně rozhodl (srov. Winterová, A. Civilní právo procesní. Praha: Linde, 2006, s. 215). Naproti tomu právo na pxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx základních práv a svobod.
4. Dovolací soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí správně rozlišix xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxcí soud však nesprávně interpretoval právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2005, sp. zn. 32 Odo 11/2004. Rozhodnutí o realxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxní, u příslušného soudu - nepatří do rozhodovací pravomoci obecní rady dle § 45 písm. p) zákona č. 367/1990 Sb., neboť se nejedná o právní úkon, který by vx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxdůvodného obohacení jeho případným promlčením. V dané souvislosti odkazuje dovolací soud i na nález Ústavního soudu ze dne 10. července 2001, sp. zn. Ixxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx tvoří nakládání s majetkem obce, by činila z práva
absurdní
nástroj, ignorující smysl a účel ústavního principu samosprávy.“ Obdobnou mechanickou axxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xx xxx/1990 Sb. odporuje smyslu a účelu ústavního principu samosprávy. Na základě předložené
interpretace
by nepodání žaloby starostou obce, resp. jeho xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxrého obecní zastupitelstvo rozhoduje o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 5.000,- Kč. Extenzivní xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx výkladu srov. též nález Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04). Dovolací soud proto uzavřel, že pokud odvolací soud dospěl k závěru, že prxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxázelo souhlasné rozhodnutí obecní rady, a není tak v souzené věci dána aktivní věcná legitimace žalobce, je jeho právní posouzení věci nesprávné [§ 241x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxilou dovolací námitkou není poukaz dovolatele na absenci řádného poučení o možnosti podání dovolání, neboť se jí neuplatňuje žádný z důvodů vypočtenýxx x x xxxx xxxxx x x x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxní v rozhodnutí odvolacího soudu (§ 157 odst. 1 o.s.ř.) je oprávnění dovolatele podat dovolání výjimečně ve lhůtě čtyř měsíců od doručení rozhodnutí oxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxžití výrazu "vymáhání vrácení plnění z neplatné smlouvy“ je natolik neurčité, že zakládá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxující vůči žalovanému jako dlužníkovi, tj. rozhodnutí o tom, zda bude či nebude podána žaloba u příslušného soudu. Z předeslaného popisu ostatně vycháxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxtože však napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a uplatněný dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. je naplněn, xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxí zrušil (§ 243b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxech původního řízení (§ 243d odst. 1 o.s.ř. v souvislosti s § 226 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředex xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxx xxxxxxx x xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty