xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxx 6. 12. 2006, č. j. 9 Ca 123/2005 - 49, zamítl žalobu podanou žalobkyní (dále jen "stěžovatelka") proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxná stěžovatelkou a osobou zúčastněnou na řízení ad 1) podaná proti rozhodnutí Obecního úřadu Štěchovice (dále jen "stavební úřad") ze dne 30. 8. 2004, čx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxx x xx xxxt. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "stavební zákon"). Stavební úřad v tomto rozhodnutí současně stanovil podxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xxxxxx4/Š vyrozuměl účastníky řízení ve smyslu § 47 odst. 6 xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx 8. 2004, č. j. 936/04/S, ve kterém při písemném vyhotovení vypadlo ve výroku slovo "změna". Proto část výroku rozhodnutí byla opravena takto: "...dodaxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxe zabýval námitkou nicotnosti správních rozhodnutí a dospěl k závěru, že nejsou stižena vadami zakládajícími jejich nicotnost. Obě rozhodnutí byla vxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtnost rozhodnutí stavebního úřadu, a tím méně rozhodnutí krajského úřadu, nezakládala ani oprava rozhodnutí stavebního úřadu provedená přípisem ze xxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxvolení změny stavby před jejím dokončením (§ 68 stavebního zákona), ale o žádosti o dodatečné povolení stavby v podobě přístavby, kterou stavebníci zaxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xěstského soudu nebyla nezbytně nutná, stavební úřad zřejmě hodlal zdůraznit fakt, že dodatečně povoluje přístavbu ve změněné podobě oproti přístavbxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxi krajský úřad nepochybil, když odvolání stěžovatelky vyhodnotil jako opožděné. V tomto směru ostatně stěžovatelka ani nic nenamítala. V souladu s usxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx anebo změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení. S ohledem na vazbu ustanovení § 60 a § 65 správního řádu se městský soud zabýval otázkou charxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxrzení stěžovatelky, že byla na svých právech zkrácena v důsledku nevyužití dozorčího práva odvolacím orgánem. Městský soud v této souvislosti také uvxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxmitku, v níž stěžovatelka argumentovala nedoručením opravy rozhodnutí osobě zúčastněné na řízení ad 1) jako účastníkovi správního řízení. I kdyby k txxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x takovém případě měla nápravy závadného stavu domáhat sama. Stěžovatelce v soudním řízení nepřísluší hájit procesní práva třetích osob.

Stěžovatexxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xx x x) s. ř. s. Podle stěžovatelky je rozsudek městského soudu odůvodněn rozporuplně, nepřesvědčivě a nedostatečně, neboť je toho názoru, že z judikatury nxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxsaná písemná forma těchto rozhodnutí. Stěžovatelka zdůraznila rozdíl mezi povolením celé přístavby a změny této přístavby. Trvá na tom, že mělo být roxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xu stačilo posoudit pouze určité změny, které v již povolené přístavbě hodlá stavebník provádět. Nicotnost správního aktu se zakládá na naprostém rozpxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx stejně jako celé odůvodnění rozhodnutí svědčí o tom, že stavební úřad rozhodoval o přístavbě jako celku, a nikoli o její změně. S touto skutečností se měxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxdostatek důvodů. Dále stěžovatelka označila za nesprávný výklad městského soudu, podle něhož je z obsahu rozhodnutí stavebního úřadu zřejmé, že se jexxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxstavby" a nikoli "změnu přístavby", jak zní opravené rozhodnutí stavebního úřad. Pokud se v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvádí, že stavební úřad zaháxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxsm. a) s. ř. s.]. Vnitřní rozpornost a neurčitost, a tedy i nicotnost, rozhodnutí správního orgánu nemůže nahradit městský soud výkladem, co měl správxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx orgán dospěl, nemá oporu ve spise, neboť v něm není nikde zmínka, že by se dodatečně povolovala přístavba ve změněné podobě. V rozhodnutí stavebního úřaxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí povolení ze dne 22. 8. 1997. Jelikož stavební úřad rozhodoval na základě skutkové podstaty, která nemá oporu ve spisech, je podle stěžovatelky dán kasxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxhodnutí stavebního úřadu a krajského úřadu je nejasné, proč oprava rozhodnutí sdělená stavebním úřadem krátce předchází zamítavému rozhodnutí odvoxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xikoli správní orgán I. stupně, ale případně orgán odvolací. Stěžovatelka nepovažuje dodatečný postup stavebního úřadu za opravu provedenou podle § 4x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxvně rozhodl o nicotnosti rozhodnutí krajského úřadu a stavebního úřadu a dopustil se svévolného výkladu vůle jiného správního orgánu (stavebního úřaxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxvat rozhodovací vůli správního orgánu jako státního orgánu jiného druhu. Městský soud se rovněž nezabýval žalobními argumenty týkajícími se pochybnxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxravě zjevné vady". Proto stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí sousedního pozemku. Také nesdělil, proč odmítá důkazy poskytnuté osobou zúčastněnou na řízení ad 1) a stěžovatelkou. Stavební úřad rovněž nesprávnx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxva rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29. 11. 2004 a spolu se stěžovatelkou nemohla odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu podat, neboť se nacházexx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xhůty nebyl nikde uveden. Městský soud se rovněž nezabýval výhradou, podle níž osoba zúčastněná na řízení ad 1) ani stěžovatelka nebyli v rámci stavebníxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxlkou navrhla zrušení napadeného rozsudku.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanoveníx x xxx xxxxx x x x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Ke všem uplatněným stížním námitkám, ať už se týkají nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxého úřadu, kterým bylo její odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu zamítnuto jako opožděné. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 5. 12. 2003x xx xx x x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x x xx xxxxxního řádu se soud v prvé řadě zabýval otázkou charakteru podnětu k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení a to v případech, kdy tento podnět nebyl sxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx práva a užití jeho prostředků ve smyslu ustanovení § 65 správního řádu nemají účastníci řízení právní nárok. Odložením podnětu jako nedůvodného a tedx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxvýmto negativním výsledkem přezkumu naprosto nedotčena. Správní akt, kterým je výsledek takovéhoto přezkumu sdělen účastníkovi řízení, nelze napaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpožděným odvoláním (§ 60 správního řádu). Ani na výkon tohoto práva nemají účastníci správního řízení právní nárok, a nelze dovodit, že by tím, že nebyx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxém v tomto rozsudku rozhodnutí správního orgánu podle ustanovení § 60 správního řádu je sice rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., ale xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxvrdil Nejvyšší správní soud i ve své judikatuře, především v usnesení rozšířeného senátu ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 As 51/2006 - 105, www.nssouxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxžděné, a zda byl tudíž žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu.

V daném případě je třeba konstatovat, že stěžovatelka sprxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxí nebyla opožděná, neboť v předmětné věci nebylo odvolatelům řádně doručeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně formou náhradního doručení, uplatxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx odst. 1, § 108 odst. 1 s. ř. s.), ale rozšiřovat rámec žalobních, potažmo stížních, bodů, jimiž jsou správní soudy vázány (§ 75 odst. 2, § 109 odst. 3 s. ř. xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxré zároveň neuplatnila v kasační stížnosti stěžovatelka. Pokud tedy odvolatelé hodlali dosáhnout přezkumu rozhodnutí krajského úřadu v tom směru, zxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx věci podala, nebo aby osoba zúčastněná na řízení ad 1) rovněž podala žalobu, která by tuto námitku, opět ve vztahu k jejímu odvolání, obsahovala.

Je roxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xmyslu ustanovení § 62 správního řádu. Stěžovatelka namítala výhradně nezákonnost, resp. nicotnost, rozhodnutí stavebního úřadu a dovolávala se texx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxledal důvody pro zahájení takového řízení, nepodléhá soudnímu přezkumu. S tímto konstatováním by bylo možné za jiných okolností bez dalšího, pouze s oxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx stížnosti, namítala nicotnost rozhodnutí stavebního úřadu, z čehož dovozovala rovněž nicotnost rozhodnutí krajského úřadu, je třeba se vypořádat s xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx přezkum rozhodnutí o zamítnutí opožděného odvolání pouze na otázku opožděnosti podaného opravného prostředku.

Nejvyšší správní soud dospěl k závxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxcotnosti. Jak však vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 4 As 31/2004 - 53, publikovaného pod č. 619/2005 Sb. NSS, správnx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxávního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 7 Afs 17/2005 -42, www.nssoud.cz či z rozsudku ze dne 22. 8. 2006, č. j. 5 As 67/2005 - 88, www.nssoud.cz. Tyto závěry je xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxo podáno včas odvolání, nabylo právní moci (§ 52 odst. 1 správního řádu). Žaloba, která by směřovala pouze proti takovému rozhodnutí, by byla ve smyslu xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxzhodnutí správního orgánu I. stupně již, na rozdíl od odvolacího rozhodnutí podle § 59 správního řádu, netvoří jednotu s rozhodnutím nadřízeného sprxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xy ovšem bylo odvoláním napadené rozhodnutí zároveň potvrzeno.

Odvolací orgán se tedy v rozhodnutí podle ustanovení § 60 správního řádu zabývá otázxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xpožděně, a že tedy je napadené rozhodnutí pravomocné, zabývá se dále tím, zda existují případně důvody pro zrušení či změnu tohoto pravomocného rozhodxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xozorčího práva, nemá-li za následek zahájení přezkumného řízení, soudnímu přezkumu nepodléhá, a z tohoto hlediska nemůže být rozhodující, zda je jakx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxla rozhodující ani v případě, že by nadřízený správní orgán odpověděl na podnět k takovému přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podle ustanovexx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx § 92 přináší určité upřesnění v tom ohledu, že obě fáze činnosti odvolacího orgánu, tedy přezkoumání odvolání z hlediska jeho opožděnosti a následný vxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xni dikce ustanovení § 60 správního řádu však nemůže vést, pokud jde o zvažovanou otázku, k jiným závěrům.

Stěžovatelka tedy nebyla oprávněna namítax xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxrzená nicotnost rozhodnutí odvolacího orgánu ve vztahu k soudem přezkoumatelné otázce opožděnosti odvolání zakládala výhradně na vadách rozhodnutx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxem v daném případě nebylo.

Pokud městský soud přesvědčivě a srozumitelně zdůvodnil meze přezkumu rozhodnutí krajského úřadu o zamítnutí odvolání xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxení, nemůže být rozhodnutí městského soudu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a nemohou být úspěšné ani ostatní stížní námitky za situace, kdy stxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx námitkou nicotnosti rozhodnutí stavebního úřadu, činil tak nad rámec zákonné povinnosti své rozhodnutí řádně odůvodnit.

Stěžovatelka konkrétně xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxební úřad dodatečně povolil změnu přístavby rodinného domu či tuto přístavbu jako celek. V tomto ohledu je třeba v prvé řadě vycházet z tehdy platného stxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxmi dokončených staveb" zákonem definované nástavby, přístavby a stavební úpravy, tedy takovou změnou dokončené stavby byla i přístavba, na niž stavexxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx obdobně jako stavby samotné. Z tohoto důvodu se také termín "stavba" (ve smyslu stavebně právním) a "povolení stavby" často používal i v širším významux xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxinoval § 139b odst. 4 stavebního zákona jako změnu proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem. Taková změna stxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx veškerá ostatní ustanovení o stavebním řízení, tedy o vydání stavebního povolení na stavbu samotnou.

V daném případě není sporu o tom, že stavebníci xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxntace, aniž by předtím požádali stavební úřad o vydání povolení změny přístavby před jejím dokončením. Výsledkem tohoto porušení zákona je stavba (přxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxedmět tohoto řízení musí být definován dostatečně určitě, aby v případném rozhodnutí o odstranění stavby mohlo být zcela konkrétně specifikováno, co xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx stavebník odstranit všechny změny, jimiž se odchýlil od ověřené projektové dokumentace. U staveb postavených v rozporu se stavebním povolením v zásaxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxvolením, a je možno je odstranit při zachování zbytku stavby, a pak je stavební úřad povinen nařídit odstranění pouze těchto prvků či částí stavby, nebo xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxka realizovat stavbu podle původního stavebního povolení nemá tato skutečnost žádný vliv. Co je předmětem řízení o odstranění stavby, by mělo být zároxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxínek k takovému rozhodnutí.

Jak vyplývá ze správního spisu, zejména z projektové dokumentace předložené stavebníky k žádosti o dodatečné povoleníx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xiší nejen provedením střechy, ale i půdorysem. Stavební úřad tedy nepochybil, rozhodoval-li o dodatečném povolení přístavby jako celku, přičemž tutx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxx xxxxx x délce 5,2 m a v šířce stávajícího objektu o 2 NP se sedlovou střechou v prodloužení stávající střechy směrem k pozemku p.č. 151/4 na hranici s pozemkem p.čx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxní přístavby. Toto rozhodnutí stavebního úřadu tedy nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, co je jeho předmětem, a rozhodně netrpí v daném ohledu vadami, xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxebním povolením, nelze ani tvrdit, že by rozhodl dvakrát o téže věci, tedy v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté.

Z tohoto pohledu je třeba xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xměna přístavby, přičemž ovšem i nadále zůstávají ve výroku rozhodnutí vymezeny celkové parametry přístavby, se jeví za těchto okolností jako nadbytexxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxo jednat o opravu chyby v psaní či jiné zřejmé nesprávnosti podle § 47 odst. 6 správního řádu. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že takto zamýšlená zmxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu, ale neúčinnost takto provedené "opravy" tohoto správního rozhodnutí, které tedy zůstává v podobě, jak bylo již předtím doručeno účastníkům řízenx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx závěry platí i pro rozhodnutí krajského úřadu, neboť jeho nicotnost nemůže založit pouhá skutečnost, že odkazuje na rozhodnutí stavebního úřadu, jímx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xe výroku rozhodnutí krajského úřadu jednoznačně definováno datem vydání, číslem jednacím atd.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx x. s., podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxdu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhraxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xx xxzení má podle ustanovení § 60 odst. 5 ve spojení s § 120 xx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxle ji může soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. V daném řízení osoby zúčastněné na řízení neplnily žádné povinnosti, které by jxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx