II. ÚS 163/03

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (3)
xxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx
 
 
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti Mgr. P. H., zastoxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxx 2000, č. j. 11 Co 263/2000-52, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 1. 2000, č. j. 11C 209/99-21,
takto:
Ústavní stížnost se odmítáx
 
xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxěnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatele a jeho manželky vyklidit byt a odevzdat jej žalobci.
Stěžxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx").
Z obsahu napadeného usnesení Nejvyššího soudu vyplývá, že dovolací soud posuzoval včasnost dovolání podle znění o. s. ř. platného do nabytí účxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxony, a to s odkazem na ustanovení bodu 17, hlavy I, části dvanácté tohoto zákona, podle něhož se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přexx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxch právních předpisů. Podle odůvodnění napadeného usnesení upravuje podání dovolání § 236 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 240 odst. 1 o. s. ř. Z těchto ustxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxatel také namítá další porušení práva na spravedlivé řízení, k nimž mělo dojít v souvislosti s rozhodováním o jím vznesené námitce podjatosti a v souvisxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxtavní soud rovněž není povolán k přezkumu správnosti aplikace "jednoduchého" práva a může tak činit pouze tehdy, jestliže současně shledá porušení něxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxora uvedeného zákonného ustanovení neporušil
kogentní
normu jednoduchého práva a zda v důsledku toho neporušil ústavně zaručené základní právo stěxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxacího soudu vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. Řízení přxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx0 Sb. (dne 14. 1. 2000). Za této situace proto Nejvyšší soud nepochybil, když hodnotil dovolání podané stěžovatelkou podle úpravy platné do 31. 12. 200xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxuje na posouzení včasnosti dovolání, tedy že výrazy "projednají a rozhodnou" nezahrnují otázku včasnosti dovolání. Ústavní soud již několikrát ve shxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxa posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání, jakož i vymezení náležitostí píxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdy mimo jiné i posouzení včasnosti dovolání a v tomto výkladu Nejvyššího soudu nespatřuje Ústavní soud nic, co by bylo v extrémním rozporu s principy sprxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxípadě procesní institut působí vždy jako systémový celek tvořený jednotlivými částmi (podmínky řízení, přípustnost, způsob projednání, forma a nálxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxnovení procesního předpisu odkazují na aplikaci tohoto institutu v podobě platné k určitému datu, nelze aplikovat část tohoto institutu (způsob projxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxat jako k celku, pokud by zákonodárce výslovně nestanovil jinak.
V části napadající rozhodnutí dovolacího soudu je proto ústavní stížnost zjevně xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxdku opožděně podaného dovolání nevyčerpal procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (srov. ust. § 75 odst. 1 zákona č. 182/19xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxků jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zčásxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxé.
V Brně dne 1. dubna 2003
Vojtěch Cepl
předseda senátu
Zpět na text

Související dokumenty