2 As 19/2008 - 75

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
Obsah Typ obsahu
Předpisy ČR (2)
x xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 23. 11. 2005), tím spíše musí být takový txxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xejvyšší správní soud
rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věcx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx/M-2005, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2007, č. j. 10 Ca 11/2006 - 44, takto:
Kasační stíxxxxx xx xxxxxx x
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxvaný jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku městského soudu, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a mxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvo odvolání a potvrdil rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Praha, ze dne 8. 7. 2005, č. j. SCPP-2306xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxŘ-2003, s tím, že žalobce nenaplnil podmínky stanovené v § 122 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některýxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxsobenou nedostatkem důvodů, neboť stěžovatel ani správní orgán prvního stupně nezkoumaly nové skutečnosti, které na odstranění tvrdosti mohly mít vxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxaznil, že i v případě rozhodování podle § 122 odst. 5 tohoto zákona je třeba posoudit, zda by nešlo o nepřiměřený zásah do žalobcova soukromého nebo rodinxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxy stanovené v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též "s. ř. s.“). Nesouhlasí se závěrem městského soudu, neboť míra záxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx ze dne 22. 5. 2007, č. j. 8 Ca 14/2006 - 45. Ve shodě s citovaným rozsudkem, který v kopii doložil, má stěžovatel zato, že § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinců xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx zdejší soud rozsudek městského soudu zrušil.
Žalobce nevyužil možnosti vyjádřit se ke kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx x xx xx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxné v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ("nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení“), přičemž spornou pxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xdst. 5 zákona o pobytu cizinců posuzovat také jeho současné rodinné poměry a vážit, zda by výkon správního vyhoštění nezpůsobil nepřiměřený zásah do žaxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxrávním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí“. V nadpisu § 122 citovaného zákona je vyxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxhoštění z přechodného pobytu na území, pak ve svém odst. 5 zakazuje rozhodnutí o vyhoštění vydat, jestliže by jeho důsledkem byl nepřiměřený zásah do soxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxval a věnoval se přímo posouzení sporné právní otázky.
Ze stěžovatelem předložené kopie rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2007, č. j. 8 Ca 1xxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxtkově i právně obdobné věci totiž uvedl, že správní orgán v řízení o žádosti podle § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinců není povinen posuzovat míru zásahx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx k ní dochází a nelze jí zamezit s ohledem na princip nezávislosti soudců při výkonu jejich funkce (čl. 82 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny). Městskx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xterý prostřednictvím rozhodování mj. o kasačních stížnostech zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování ve správním soudnictví (§ 12 odst. 1 s. ř. s.xx
x xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x xx xxx2006 - 45), byl napaden kasační stížností a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2007, č. j. 1 As 38/2007 - 80, (dostupný na www.nssoud.cz) bxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx zrušení rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinců "coby mimořádného prostředku nápravy nepřiměřených tvrdostí xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxí rozhodnutí o správním vyhoštění v platnosti by bylo vůči cizinci nespravedlivé“. K otázce, zda správní orgány mohly, či přímo měly, při rozhodování o xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxštění, kterým "je zájem státu na tom, aby na jeho území nevnikaly a nepobývaly zde nežádoucí osoby, které by mohly ohrožovat jeho bezpečnost, celistvosx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxxo zákona, který taxativně upravuje důvody vydání rozhodnutí o správním vyhoštění. Dále poukázal na to, že "pominutí důvodů vydání správního rozhodnuxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxází k ohrožení zájmů státu a ponechání rozhodnutí o správním vyhoštění cizince již neplní svůj účel.
V tomto smyslu je tedy nutné v případě žádosti cizxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx, pro něž se cizinec domnívá, že již pominuly důvody jeho správního vyhoštění. Mezi takové skutečnosti bezesporu patří i možný zásah do rodinného a soukxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxléze § 119 odst. 7, ve znění do 24. 6. 2006), zakazuje vydat rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxí, tím spíše musí být takový tvrzený zásah posouzen u žádosti o zrušení takového rozhodnutí. Tvrzený zásah do soukromého a rodinného života je třeba posxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxes A, č. 193; Boultif proti Švýcarsku, stížnost č. 54273/00, ECHR 2001-IX).
Správní orgány rozhodující o žádosti žalobkyně tedy nemohly odmítnout zxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx dopady do rodinného života byly dle zákona posuzovány (pouze) před vydáním rozhodnutí o správním vyhoštění.“
Na uvedeném závěru Nejvyšší správní sxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxávním vyhoštění podle § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinců povinen vážit i nové skutečnosti, které na odstranění tvrdosti mohly mít vliv a které žalobce x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxbliky). I při rozhodování podle § 122 odst. 5 citovaného zákona je třeba posoudit, zda by výkon správního vyhoštění nezpůsobil nepřiměřený zásah do žalxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxí soud ve shodě se svým výše citovaným rozsudkem zdůrazňuje, že "povinnost správního orgánu zkoumat případnou nepřiměřenost zásahu do soukromého a roxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xda tak učiní je věcí jeho správního uvážení. Při této své činnosti však nesmí vybočit z mezí daných zákonnou úpravou a je povinen zabývat se všemi skutečnxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx kasační stížnosti uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tak nezjistil; proto kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou podle § 110 odst. 1 s. ř. s., poslxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxnikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně sxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty