183/2006 Sb.

1. Stavbou rozuměti jest pouze prostor podle umění stavitelského zděmi obklíčenýx

xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxbního řádu sluší se rozuměti takovou, jejíž korektní provádění předpokládá jistou míru stavebně-technických znalostí a jež pro svou povahu jest způsxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx

3. Důkladnost není pojmovxx xxxxxx xxxxxxx

4. Ke zřízení prkenné stěny větších rozměrů (6 m dl. a 7 m vys.), jejíž postavení vyžaduje technických znalostí, jest třeba povolení.“

xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxštěných, při domě zřízená, jest stavbou, která vyžaduje stavebního povolení po rozumu § 27 st. ř.

xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

8. „Postavení dřevěné tabule na dřevěných sloupech v nádražní zahradě není stavbou ve smyslu stavebního řádxxx

xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx, jako je vykopání jámy, vyhloubení struh nebo zřízení náspu apod., nýbrž pouze změnu přivoděnou činností stavební podle zásad stavitelského umění, txx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

10. Povolení ku zřízení, změně nebo používání osobní zdviže v obytné budově jest stavební věcí.

xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxnsnímu.

12. Stavby provisorní, jak nasvědčuje ustanovení § 121 st. ř., pro svou provisorní povahu nejsox x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx konsens definitivní, pak bez positivního zákonného zákazu stavebního povolení provizorního - a zákaz takový ve stav. řádu obsažen není a z jeho ustanoxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní povolení provisorní, tj. na dobu časově omezenou, uváží-li se, že provisorní stavební povolení touto svou časovou obmezeností znamená minus proti xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx, o sobě spatřovati nezákonnost.

14. Za novou stavbu sluší pokládati takovou stavbu, kteráž ve všech částech od samých základů jest nově provedena.

xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx třeba provésti řízení, předepsané pro ustanovení čáry a výšky rovinné.

16. Pro reklamu mohou být vyxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxího zákona. Je přitom nerozhodné, zda jde o stavbu movitou či nemovitou.

xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxzn.: nyní § 2 odst. 3 zákona), v němž se uvádí, že za stavbu se považují veškerá díla stavební bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel, či xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxna, k jakému účelu má sloužit, resp. zda se z časového hlediska jedná o stavbu provizorní nebo trvalou. Pro vymezení pojmu „stavba“ je též nerozhodný způxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xávisí na zhodnocení zjištěných skutečností a jejich právní kvalifikaci stavebním úřadem, resp. správním orgánem. Správní orgán si ale nemůže při tomxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxka zákona je „stavba“ výsledkem stavební činnosti, tj. činnosti, kterou se s použitím stavebního materiálu vytvoří nový stavební objekt.

xxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx stavby vyčerpávajícím způsobem a naprosto konkrétně, nýbrž ponechává prostor pro volnou úvahu - správní uvážení správního orgánu. Všeobecně se však xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxba přitom může vzniknout nejen tzv. mokrým procesem (zděním nebo litím), ale i pracemi pouze tesařskými nebo truhlářskými, při nichž jsou jednotlivé sxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxlehlé podpěry oběžného lana i horní (vratná) a dolní (poháněcí) stanice jsou upevněny do podkladu (travnaté plochy), jen vetknutím trnů či malých betoxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxit a napravit, je přemístitelnou stavbou, avšak nikoliv přenosnou stavbou ve smyslu § 79 odst. 3 písm. j) stavebního zákona z roku 2006. [Pozn.: Tento x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxm „přenosná stavba“, obsažený např. v cit. ustanovení (přenosné stavby, zařízení a konstrukce) a dále např. v § 103 odst. 5 písm. g) bod 3. zákona (přenosxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xosavadní právní úprava platná do 31. 12. 2012. Proto rozlišování přenosných a přemístitelných staveb, které mělo zcela klíčový význam podle dosavadnx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxt jen takovou, kterou lze přemisťovat s použitím pouhé lidské síly, tj. bez jakýchkoliv mechanismů, bez použití jakýchkoliv technických prostředků. xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx 1. 1. 2013 zařadit do kategorie uvedené v ustanovení § 79 odst. 2 písm. o) zákona (viz komentář k tomuto ustanovení), pro kterou vzhledem k cit. ustanovexx x xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x

xxx xxxxx xxýrobek plnící funkci stavby“ je nutno rozumět tak, že se jedná o výrobek, který plní funkci, kterou obvykle plní stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního záxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxx umístěný na určitém, konkrétním místě trvale nebo dlouhodobě. Takovým výrobkem může být i silniční vozidlo. Stavební zákon hovoří zcela obecně o „výxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxde umístění takového výrobku na pozemek podléhat ohlášení stavebnímu úřadu. Skutečnost, zda je předmětný výrobek umístěn na pozemku trvale či dlouhoxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx svůj záměr výslovně stavebnímu úřadu nevyjeví. Záměru ponechat výrobek na pozemku dlouhodobě nebo trvale bude tak např. nasvědčovat umístění předměxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxmi vodítky pak mohou být terénní úpravy provedené v souvislosti s umístěním předmětného výrobku, vybudování stálých přístupových cest k tomuto výrobxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxy jako stavebního díla, zatímco podle platné právní úpravy účinné od 1. 1. 2013 se výrobek plnící funkci stavby nově považuje za stavbu, tj. při posuzováxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxá zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 350/2012, kde se uvádí mj.: „Doplněním se výslovně uvádí, že výrobek plnící funkci stavby se považuje za stavbu (§ 2 oxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxtně posuzování souladu s obecnými požadavky na výstavbu a povinnosti oznámení odstranění. Platný stavební zákon používá termín ‚výrobek plnící funxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xbjekty, které lze koupit a na pozemku pouze smontovat (stejně jako např. skříň) nebo mohou být na pozemek vcelku dovezeny, např. mobilní domy (‚mobilhexxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxce výrobku z § 2 písm. a) zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Protože je nezbytné, aby umisťování a základní požadavky na vlastnosxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx jako účinky a užívání staveb sloužících stejným účelům, je třeba to přesně v zákoně vyjádřit.“]

21. Pro rozhodnutí ve věci je nutxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxtích, je změnou stavby ve smyslu § 54 stavebního zákona (pozn.: rozumí se ve smyslu § 54 zák. č. 50/1976 Sb., dnes analogicky podle § 108 odst. 1 ve spojení x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxliv pouze bytová jednotka (...) ve vlastnictví stěžovatelky. Obdobně jako správní orgány pak Nejvyšší správní soud při posouzení nadnesené otázky vyxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxní stavby. Za stavební úpravu se považují i změny ve vytápění stavby, pokud se nejedná o pouhé opravy ústředního vytápění (...). Jako druhou v pořadí pak xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx, jak je výše uvedeno. I v tomto bodu musel dát soud za pravdu argumentaci uvedené v napadeném správním rozhodnutí. Zřízení samostatného plynového vytáxxxx xxx xxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx2000 Sb., o hospodaření energií (...). Je zřejmé, že vytápění jednotek v budově tvoří vzájemně provázaný systém, kdy změna ve vytápění jednotky má vliv xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xa řadu technických podmínek a nelze je posuzovat izolovaně, bez zřetele na celkovou tepelnou bilanci stavby a na bezpečnostní a požární předpisy. O tom xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxvého etážového vytápění bytu stěžovatelky (...) je svým charakterem změnou stavby bytového domu (...), že tento dům je v podílovém spoluvlastnictví a x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx přijalo shromáždění společenství vlastníků usnesení se souhlasem všech vlastníků jednotek. Na základě této výchozí úvahy pak posoudil Nejvyšší sprxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxje za změny a úpravy uvnitř bytu, které jsou výlučně v dispozici vlastníka jednotky a ostatních vlastníků se nijak nedotýkají. Jak je zřejmé z předloženx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xtavební úprava zamýšlená stěžovatelkou by se tedy jejich práv bezprostředně dotkla. I kdyby však předchozí skutečnosti nebylo, byl by nutný souhlas vxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx: nyní § 2 odst. 5 zákona). Z tohoto hlediska pak považuje Nejvyšší správní soud za zcela irelevantní argument stěžovatelky, že odpojení topných těles v xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxznit, že žádost stěžovatelky o stavební povolení nebyla zamítnuta z důvodů věcných, tj. z důvodu nemožnosti takové úpravy, ale z důvodu nesplnění zákoxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxků jednotek v budově (...).

22. Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda v daném případě byly dány podmínky aplikace § 56 xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x xxxxx xxxpadě je nutno vycházet z definice pojmu „stavební xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxx x xxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxhuje především legální definici pojmu „změna dokončených staveb“. Rozlišuje a) změny, jimiž se stavby zvyšují, b) změny, jimiž se stavby půdorysně roxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx ad c) jako stavební úpravy. I když formulace tohoto ustanovení, zejména písm. c), není nejlepší a není např. použita formulace „stavební úpravy, jimiž xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xxfinici pojmu „změna dokončených staveb“ za použití dalších, rovněž definovaných pojmů. Pojem „stavební úpravy“ v § 139b odst. 3 písm. c) stavebního záxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxnto pojem v podstatě totožný s pojmem „změna dokončené stavby“. Ve stavebním zákoně jsou oba tyto pojmy používány, a to nikoliv jako synonyma. Např. v § xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxí § 79 odst. 6 zákona: rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.) I v případě posledně uvedeného ustxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxice obsažené v § 139b odst. 3 písm. c) stavebního zákona (...). Především základním principům tvorby a výkladu právních předpisů by odporoval závěr, žx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xak tomu ani v daném případě není. Nic na tom nemůže změnit ani to, že § 56 včetně písm. g) stavebního zákona je bezesporu ustanovením speciálním, upravujíxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxovení § 103 odst. 1 a § 108 odst. 1 zákona.)

23. Pokud dojde k úplné výměně stožárů elektrického vedení, včetně nového zemního osazxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxba“ z hlediska občanskoprávního. Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, tak jak ji chápe stavební zákon a jeho prováxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxoliv tedy součást jiné věci). Stavba jako věc v právním smyslu je přitom věcí nemovitou nebo xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemnícx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xodlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxy nebo dokončovacích prací tak ke stavbě přiroste, stává se její součástí a vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vznikux x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxvá být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. U staveb obytných a staveb občanských tato zásada pxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxlení, pro individuální rekreaci, stavby občanského vybavení a ve zcela převažující většině i stavby sloužící výrobním účelům zanikají vždy destrukcx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Z hlediska posouzení otázky zániku původní stavby přitom není rozhodující objem nově zbudovaných xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku původní stavby je tedy v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoliv to, co bylo nově vxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxdových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx pozemcích, tedy upravit okolní terén definitivním způsobem, může stavební úřad nařídit odstranění nepovolených terénních úprav [§ 88 odst. 1 písm. bx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xobě - bez výše uvedené subjektivní složky - znamenat provedení nepovolených terénních úprav. (...) Právě tato subjektivní složka jednání žalobce ve sxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xprav“. Samotná skutečnost navezení určitého materiálu na určité místo neznamená, že jsou automaticky provedeny terénní úpravy. (Podle rozsudku Měsxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxxx

1. Viz bod 2. k § 92.

2. Jestliže dotčený orgán rxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxku 2004 vyžádal potvrzení či změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného dotčenému správnímu orgánu, dopustí se podstatného porušenx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xodmíněno závazným stanoviskem dotčeného orgánu, je postup přezkoumání závazného stanoviska upraven v § 149 odst. 4 správního řádu. Podle tohoto ustaxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xprávního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska.“ Účelem je zajistit, aby odvolací námitky, které směřují pxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxcího orgánu disponuje odpovídajícími znalostmi. V těchto případech dochází k prolnutí dvou principů, které nalezly své uplatnění ve správním řádu, a xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxným stanoviskem dotčeného orgánu, je i odvolací orgán vázán stanoviskem orgánu nadřízeného dotčenému orgánu a nemůže se od něj odchýlit. To samozřejmx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx pouze podkladem pro vydání rozhodnutí o odvolání. xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxkladem pro rozhodnutí (§ 3 správního řádu). V případě odvolání směřujícího proti závaznému stanovisku, o něž opřel své rozhodnutí správní orgán I. stuxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdmětné námitky uplatněné stěžovatelem proti vydanému stavebnímu povolení byly svojí povahou námitkami, které směřovaly proti obsahu závazného staxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xodle § 149 odst. 4 správního řádu a vyžádat si potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného HZS kraje, což však neučinil. xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxvodní stanovisko vydáním souhlasného stanoviska, které ovšem navíc postrádá jakékoliv odůvodnění, a není z něj tedy patrné , zda a jak se tento správní xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxom disponoval přezkumným stanoviskem generálního ředitelství HZS. S uvedeným postupem nemůže Nejvyšší správní soud souhlasit. Pokud si žalovaný nexxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxí, postupoval v rozporu s § 149 odst. 4 správního řádu, a zatížil tím řízení vadou, jež mohla mít za následek jeho nezákonné rozhodnutí ve věci samé. V posuxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xřezkoumat generální ředitelství HZS. Navíc vedle toho, že v odvolacím řízení nebyl již HZS kraje funkčně příslušný k tomu, aby se k věci vyjadřoval, nelxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx námitkami stěžovatele vypořádal a shledal je nedůvodnými. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 68/2008-126, č. 1786/2009 xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxtčený orgán vydal souhlasné závazné stanovisko, aniž by dotčený orgán zároveň z odborného hlediska posoudil námitky účastníka řízení (...).

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx odborné vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví ke vznesené námitce, a naopak vycházel výlučně ze souhlasného stanoviska vydaného orgánem ochranx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxým podkladem pro rozhodnutí o námitkách účastníka řízení, porušil tím § 37 odst. 2 a § 126 stavebního zákona z roku 1976 (pozn.: dnes § 90 a § 4 zákona) a zxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxliv k této změně došlo teprve v průběhu odvolacího řízení.

1. Při sloučení územníxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxona, nyní § 78 odst. 3 zákona a § 140 spr. ř.) nelze připustit, aby ve výsledném stavebním povolení bylo umístění stavby na stavebním pozemku věnováno méxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxeny rovněž podmínky, jež svým obsahem patří do rozhodnutí o umístění stavby, tedy musí být jimi určeno i polohové umístění stavby a její odstupy od hranix xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxá dokumentace stavby k žádosti o stavební povolení nebyla v souladu s podmínkami pro její umístění, nebylo by možno stavební povolení vydat. Nelze totix xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxá dokumentace na druhé straně v rozporu s podmínkami pro umístění stavby obsaženými ve výroku stavebního povolení. Pokud by stavební povolení takovétx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxi. (Podle rozsudku KS v Hradci Králové ze dne 13. 3. 2001, č. j. Ca 142/99-31.)

xx xxxxxxx xxxxodnutí se nevyžaduje jenom pro stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby [§ 32 odst. 2 písm. a) a § 139b odst. x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxotihlukové stěny u dálnice, neboť jí dochází ke změně výškového ohraničení stavby dálnice. Protože protihluková stěna je ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xozemních komunikacích, silniční pozemek - § 11 zákona o pozemních komunikacích; obecně k pojmu „součást věci“ - viz § 120 odst. 1 zákona č. 40/1961 Sb.x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxoně o pozemních komunikacích není stanoveno jinak (§ 16 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích).

Vzhledem k tomu, že zákon o pozemních komunikacícx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxkona [pozn.: nyní shora uvedené ustanovení zákona], podle nějž územní rozhodnutí nevyžadují stavební úpravy (...) Stavebními úpravami, které spadaxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxsm. c) stavebního zákona] [pozn.: nyní výše citované ustanovení zákona]. Tím se odlišují od jiných změn dokončených staveb, jimiž jsou nástavby a příxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxné i výškové ohraničení staveb, není ve smyslu § 32 odst. 2 písm. a) stavebního zákona vyžadováno územní rozhodnutí [pozn.: nyní ve smyslu § 81 odst. 3 píxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx

xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxit ani skutečnost namítaná žalovaným, že právní předpisy upravující povolování pozemních komunikací mají ustanovení týkající se stavebních úprav, x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xždy předcházet stavebnímu řízení, s výjimkou případů, kdy se podle stavebního zákona buď územní rozhodnutí nevyžadují, nebo lze územní řízení sloučxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx x x xxxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxozn.: nyní podle § 82 zákona), nelze při zkoumání souladu se závazným územním plánem vycházet ze spekulací o budoucím využití částí pozemku jeho vlastxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxa] podkladem územně plánovací dokumentace a stavební úřad podle odstavce 2 téhož ustanovení [pozn.: nyní podle § 90 písm. e) zákona] posoudí návrh přexxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx 1 a s předchozími rozhodnutími o území (...). Závaznost územně plánovací dokumentace jistě nesměřuje zpětně a nelze ani požadovat po vlastnících pozexxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí; v takovém případě je stavební úřad povinen zkoumat žádost z hlediska souladu se závazným územním plánem. Je tak nerozhodné, jak byl předmětný xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xozdělení pozemku je územním rozhodnutím, na které má žadatel při splnění zákonných podmínek nárok; nejedná se o rozhodnutí vydávané na základě absoluxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xze teoreticky řešit problém jinou právní cestou. Jen z hlediska zákonných podmínek je správní orgán oprávněn a povinen návrh zkoumat a z tohoto hlediskx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxu, který je zahradou k bytovému domu, pro využití jako jednotlivé zahrádky není v souladu s využitím stanoveným územním plánem a není vhodným ani z hledixxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx zeleně. Návrh ovšem spočíval pouze v rozdělení pozemkové parcely, aniž by se tím nějak měnilo její využití, a rozhodnutí pouze spekuluje s tím, že by došxx x xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxným a proti němuž žaloba zejména směřuje. Žalovaný rozšířil důvody o argumentaci, že po rozdělení pozemku by docházelo k oplocování jednotlivých částxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx skutečností, ale ze spekulací, k čemu by mohlo rozdělení pozemku vést. Jistě nelze vyloučit takovou snahu vlastníků částí rozděleného pozemku, ovšem xxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xx xxxxx xx x. A 4/2003-53)

1. Je evidentní, že důvodem zařazení předmětné legální definice do stavebního zákona bylo posílení principu rychlosti a hospodárnosti příslxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxdním pozemkům a stavbám na nich. Jakkoli lze tomuto záměru rozumět, nelze z pohledu Ústavního soudu pominout, že uzavřená legální definice, absolutně xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xředmětem řízení (tedy i vlastníky pozemku za potokem, za cestou, za zjevně bagatelním co do výměry vklíněným pozemkem ve vlastnictví jiné osoby), jejixxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxhou být práva nemezujícího souseda dotčena. Napadené ustanovení § 139 písm. c) stavebního zákona tím, že vymezuje pojem soused přímo v zákoně, bere tax xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxto nález Ústavního soudu, přestože byl vydán ve věci, v níž šlo o posouzení xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxtku i na otázku vymezení okruhu účastníků územního řízení podle nové právní úpravy] dotčena ve svých právech, a to i právech ústavně chráněných, jako je xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx odst. 3 stavebního zákona [pozn.: nyní podle § 109 písm. e) zákona], je nedostatečné, neboť s ohledem na dikci § 250 odst. 2 občanského soudního řádu vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xistiny základních práv a svobod, neboť z práva na přístup k soudu a na soudní ochranu vylučuje toho, kdo nejen tvrdí, že může být správním rozhodnutím dotxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xx jaké šíře či vzdálenosti mohou tzv. sousední pozemky, pokud nebude platit podmínka společné hranice, sahat.

Nezbývá však než konstatovat, že posouzxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx), a to jak na úrovni rozhodovací praxe stavebních úřadů, tak na úrovni rozhodování o přezkoumávání těchto rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Saxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxgální definice, která nebude sice činit žádné interpretační problémy, nicméně její existence může zužovat prostor pro ochranu ústavně zaručených prxxx

xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxánování a stavebním řádu (stavební zákon)] a předpisy o ochraně přírody a krajiny jsou ve vztahu speciality. Zájmy na ochraně přírody a krajiny proto nexxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx. Tato přísluší okresnímu úřadu (pozn.: nyní podle § 76 odst. 3 zák. o ochr. přír. a kraj. obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností), ktexx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxy zájmy ochrany přírody a krajiny, chráněné podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., upravuje § 70 uvedeného zákona. Místně příslušná jednotka občanského sdxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxtví v řízení je pak založeno tehdy, jsou-li uvedené zákonné požadavky splněny současně. (podle rozsudku KS v Českých Budějovicích ze dne 2. 7. 2001, č. jx xx xx xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zahájeno z podnětu účastníka, musí být osmidenní lhůta pro přihlášení se k účastenství počítána od okamžixxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx právní normy je zjevně zajistit postavení účastníka řízení občanským sdružením, a to při zachování podmínek zákonem stanovených a v případě, že se ke sxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxože však správní řízení lze zahájit dvěma způsoby a v obou může být zahájeno takové řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chrxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxších zákonných podmínek, musí být zachováno. Je-li řízení zahájeno z podnětu správního orgánu a existuje-li tedy záměr správního orgánu zahájit spráxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx zamýšlený termín zahájení správního řízení, je reálné, aby se občanské sdružení v osmidenní lhůtě ke svému účastenství přihlásilo. Jiná je ovšem situxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxu, kdy je občanské sdružení o zahájení řízení informováno. (podle rozsudku NSS ze dne 16. 2. 2005, č. j. 3 As 10/2004-72)

4. V posuzoxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x. 50/1976 Sb. (pozn.: dnes § 80 zákona - rozhodnutí o změně využití území) a spor mezi účastníky se týká především účastenství žalobkyně v něm. Podle § 3x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx: dnes žadatel) a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být roxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxna), na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn - také vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx rozhodnutím přímo dotčeno - odst. 2 písm. b) cit. ustanovení zákona.] Podle § 34 odst. 3 věty první stavebního zákona účastníkem každého územního řízexx xx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxšné od osoby, která sice není navrhovatelem, ale má vlastnické nebo jiné právo k pozemkům nebo stavbám na nich územním řízením přímo zasaženým, zákon poxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx, nebo vlastnické právo takové osoby ke stavbě postavené na těchto sousedních pozemcích, a b) možnost přímého dotčení těchto vlastnických nebo jiných xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xe sice vztahuje k tomuto pojmu zákonodárcem užitému v § 59 odst. 1 téhož zákona [pozn.: dnes § 109 písm. e) zákona], který upravuje účastníky řízení ve staxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xudikatury není rozhodující existence fyzické hranice mezi pozemkem stavebníka a „souseda“ (potenciálního účastníka řízení), ale možnost, že i přes xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxbně judikoval při vymezení „souseda“ jako účastníka stavebního řízení i prvorepublikový Nejvyšší správní soud [srovnej např. Boh. A 14314/38 (1636/xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxuje možnost dotčení jejich vlastnických nebo jiných práv k pozemkům nebo stavbám na nich, rozhodnutím v určitém stupni intenzity (přímé dotčení práv)x xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx jde o kumulativní požadavky, musí osoba splňovat oba zákonné požadavky současně. Řádné vymezení okruhu účastníků řízení je jednou ze základních povixxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxná, že správní orgán je v každém individuálním případě povinen stanovit okruh účastníků řízení podle okolností konkrétního případu. Právě okolnosti xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxemního řízení, nýbrž i v rámci téhož druhu (např. jiný bude okruh účastníků řízení o umístění stavby rodinného domu a jiný v řízení o umístění výrobní halx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxem řízení. Bude jím vždy jen ten vlastník, jehož vlastnická nebo jiná práva mohou být rozhodnutím, k němuž územní řízení směřuje, přímo dotčena. Jestlixx xxxxx xxxxxx xx x xxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxrávními předpisy chráněné specifikovat a dále své tvrzení opřít o konkrétní skutkové důvody. Nepřiznání účastenství takové osobě předpokládá, že se xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxavebního řízení o umístění a povolení stavby rodinného domu je podle § 34 odst. 1 a § 59 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 [pozn.: dnes § 85 odst. 2 písmx xx x x xxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxt umisťovanou (povolovanou) stavbou přímo dotčena. (Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2006, č. j. Ca 198/2004- 52.)

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xákona] je nutno interpretovat vždy s ohledem na okolnosti spočívající v povaze umisťované stavby a jejích možných dopadech na okolí. Přímým dotčením vxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxtenzitou dopravy v důsledku rozhodnutí o umístění velkoskladu, který bude zásobován denně přijíždějícími a odjíždějícími kamiony pohybujícími se txx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx

xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xízení odvozuje z § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je správní orgán povinen se věcně vypořádat pouze v případě, že se týkají xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxej zejména § 1-3 citovaného zákona). V opačném případě postačí, pokud správní orgán přezkoumatelným způsobem zdůvodní, proč se námitky uplatněné občxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů. Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xprávy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxována. Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 zúčastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx občanské sdružení založené za účelem ochrany přírody a krajiny je za splnění podmínek uvedených v § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny účastnxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxch sdružení hájit veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny. Tento zájem však zároveň determinuje obsah námitek a také rozsah, v jakém se správní orgánx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxat (§ 39 stavebního zákona) (pozn.: povinnost stavebního úřadu rozhodnout o námitkách účastníků řízení byla „velkou“ novelou z ustanovení § 92 zákona xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xd postavení každého konkrétního účastníka řízení. Námitky ekologického občanského sdružení je vždy nutno posuzovat právě s přihlédnutím k zájmům, kxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx správního řízení, nelze dovodit, že má možnost hájit v tomto řízení i zájmy jiné, s ochranou přírody a krajiny nesouvisející (...). Hodnotí-li tedy sprxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxd zájmy upravené zákonem o ochraně přírody a krajiny (srovnej zejména § 1-3 citovaného zákona), případně pod jiný zákon, který rovněž občanským sdružxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxpisů). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje dotčené zájmy velmi široce a to, zda argumentace ekologickxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxvní soud k závěru, že uplatňuje-li občanské sdružení, které postavení účastníka správního řízení odvozuje z § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, náxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx námitky netýkají zájmů, které má občanské sdružení v řízení hájit. Neobstojí proto závěr krajského soudu, že úkolem správních orgánů není zkoumat, zdx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xe způsob, jakým se správní orgány s námitkami účastníka řízení vypořádaly, byl čistě formální. Veškeré jeho námitky správní orgány v podstatě pouze ozxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxrávního rozhodnutí, aby správní orgán uvedl, proč námitky účastníka řízení nelze považovat za související se zájmy, které jako občanské sdružení ve sxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxí (v daném případě např. námitka týkající se zhoršení situace drobných živnostníků), a námitky, u nichž nelze jednoznačně vyloučit, že se ochrany přírxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxoč se správní orgán námitkami věcně nezabýval, zatímco ve druhém případě je správní orgán povinen se jejich obsahem podrobněji zabývat, a shledá-li je x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxvé životní prostředí, stane se tato třetí osoba účastníkem řízení podle § 34 stavebního zákona z roku 1976 (pozn.: dnes § 85 zákona). Třetí osoba je tak v xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxu krajinného rázu může být dotčena na právu pokojně užívat svůj majetek, jehož součástí je i právo na to, aby poměry v území, v němž se tento majetek nacházxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxíky řízení podle § 34 stavebního zákona z roku 1976 (pozn.: nyní § 85 zákona), však nemají a ani nikdy nemohou mít subjektivní veřejné právo na to, aby pomxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxžení ve správním řízení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou dodrženy i v případě, kdy žádost o informace o zahajovaných spxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx x xxxxem právní úpravy, kdyby bylo předmětné ustanovení vykládáno tak, že podmínky pro účast občanského sdružení ve správním řízení mohou být splněny pouze xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx

Ústnx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx nyní § 87 odst. 1 zákona - viz komentář k tomuto ustanovení), končí až okamžikem provedení posledního úkonu v protokolu (§ 22 spr. ř.) (pozn.: nyní § 18 xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxnovení musí být z protokolu patrno, kdy se řízení provádělo, a tento požadavek nelze dodržet jinak než uvedením doby jeho počátku a ukončení. V předmětnxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xšak bylo až v době, kdy byl protokol z jednání již účastníky podepisován, jak tvrdí správní orgán, žalobce se dostavil k jednání sice se zpožděním, ale jexxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxu. (podle rozsudku KS v Hradci Králové ze dne 30. 7. 2003, č. j. 30 Ca 217/2002-27)

1. „Námitky účastníků územního či stavebního řízení, týkající se obtěžování výhledem, kouřem, hlučností, prašností, zápaxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxmitky územně technického či stavebně technického charakteru, které stavební úřad posoudí ve své pravomoci, aniž by s nimi účastníky řízení odkazoval xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxvebního úřadu odkázat účastníky řízení s jejich námitkami na soud, pokud překračují xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxzení, popřípadě jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou sprxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxvebního zákona) (pozn.: nyní § 89 zákona) není, tvrdí-li soused stavebníka, že nedostatečné podklady pro rozhodnutí mu neumožňují věc posoudit, a naxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx odpadních vod, spatřující porušení zákona v nesrozumitelném údaji o vzdálenosti umisťované stavby od hranice žalobcova pozemku (buď 5, nebo 8 metrů)x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xdstup umisťované stavby od společné hranice, a že je tedy žalobce „na svém právu zkrácen (§ 247 odst. 1 o. s. ř.).“ (podle rozsudku VS v Praze ze dne 21. 9. 1xxxx xx xx x x xxxxxxxxx

xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxx xx x xxxxxxx řízení omezeno zásadou koncentrace řízení. Proto námitky k umístění navržené stavby, neuplatněné včas, není možno účinně uplatnit v odvolání. To všax xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx xx xpozn.: viz výše), je ovšem v případě územního řízení limitováno zásadou koncentrace řízení, která zde platí. Jestliže tedy lze námitky a připomínky k nxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxna) (pozn.: nyní § 89 odst. 1 zákona), a později k nim nebude přihlédnuto, není je možné účinně uplatnit v odvolání. Výjimkou by byl pouze případ, kdy by k xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxláškou bez splnění zákonných podmínek k takovému postupu, neupozornění na možnost podání námitek a připomínek, neupozornění na zásadu koncentrace řxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xx xx xxxxx x. j. 5 A 156/2000-25)

4. „Koncentrační zásada vyjádřená v § 36 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon (pozn.: nyní v § 89 odst. 1 xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxti účastníků řízení (§ 4 odst. 2 spr. ř.) (pozn.: nyní § 7 odst. 1 spr. ř.) k takové námitce přihlížet. Pouze v případě, že obsahem uplatněné námitky bude xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxa uplatněna po marném uplynutí lhůty. To lze vyvodit z ustanovení § 3 odst. 1 a § 46 spr. ř. (pozn.: nyní § 2 odst. 1 až 4 a § 3 spr. ř.) zakotvujících požadaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx x x xxxxch stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“ (podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 11. 2003, č. j. 52 Ca 1/2003-77)

1. „Stavební úxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx zákona] zkoumá možnost vlivu umisťované stavby na sousední pozemek podle skutečného stavu a podle stávajícího využití v době rozhodování. Nemůže přxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx pozemku. Jestliže je vlastníkovi povoleno umístění stavby na pozemek zákonem předpokládaným postupem, nejde bez dalšího o porušení vlastnického prxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx v § 90 písm. e) zákona - viz komentář k tomuto ustanovení] posoudit návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxcným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a soulad s dalšími předpisy, zajišťujícíxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxhnických požadavků na výstavbu, stanovených prováděcími předpisy. Žalobci žalovanému vytýkají právě xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxář k tomuto ustanovení] stanoveny vyhláškou č. 5/1979 Sb. NVP, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (pozn.: nyní vyhlxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx citovanou vyhlášku]. (Pozn.: Pokud jde o použití zkratky „OTP“ v dalším textu - jde o chybu; uvedená zkratka označuje tehdy platnou celostátní vyhláškx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxxxx xxxxx xákonných podmínek pro vydání územního rozhodnutí posuzuje stavební úřad ke dni vydání rozhodnutí. Žalobci vytýkají konkrétně porušení § 5 odst. 1 a § xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxíž umístění bylo daným územním rozhodnutím povoleno, ovšem není stavbou pro bydlení; na pozemku žalobců se rovněž žádná stavba tohoto charakteru nenaxxxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvat, musel by se stavební úřad vztahem těchto staveb z technického hlediska zabývat. K tomu by však musel mít k dispozici skutková zjištění takové hodnoxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxcího územního řízení spočívaly v nekonkrétním a nedoloženém tvrzení, nemohl k nim stavební úřad přihlížet jako k existujícím skutečnostem, když jen txxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xodle § 3 spr. ř.). Ten ovšem nasvědčuje závěru, že porušení vzdálenosti mezi obytnými domy nepřichází v úvahu a že k rozporu s § 40 odst. 4 OTP nedojde. Žaxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxrétní situace, polohy ve městě a okolní zástavby, pokud to není u některých druhů staveb touto vyhláškou závazně stanoveno. Tam, kde je stavba umístěna xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxůčelí na této hranici. U tohoto ustanovení nejde jen o vztah obytných objektů, neboť to byl právě případ, kdy vyhláška stanoví konkrétní kritéria. Ustaxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxti jejich tvrzení podle podkladů z katastru nemovitostí není stavební parcelou, nepochybně dané ustanovení slouží i k ochraně jeho využití. Tím lze roxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxarakteru pozemku.

Pokud jde o stávající využití, bylo v řízení řádně zjištěno, a s možným vlivem sousední stavby se stavební úřad i žalovaný xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxy pozemku a vycházel z nich. Pozemek žalobců není pozemkem stavebním, u něhož by byl stavební úřad povinen respektovat jeho určení a vycházet z toho, aby xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxný podklad k závěru, že by se pozemek mohl stavebním stát a že na něm bude umístěna stavba konkrétního druhu a uspořádání.

Závěr žalovaného, že umístění xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx x x 89/98-35)

xx xxxxxxxxxxxx xxxxedé jako účastníci územního řízení či řízení o odstranění stavby, že by navrhovaná či dodatečně povolovaná stavba bránila budoucím stavebním záměrůmx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxm stavebním úmyslům se nepřihlíží a sousedé se v tom případě mohou úspěšně bránit pouze poukazem na rozpor projednávané stavby s obecně závaznými právnxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxxx

xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx v územním řízení je rozhodující skutečný charakter stavby, nikoliv označení stavby v projektové dokumentaci. Pro hodnocení rozsahu podlahové plochx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxením v rodinném domě. Do výměry takových prostor je proto nezbytné zahrnout plochu místností a prostor, jejichž účelové určení má souvislost s uspokojxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxovicích SjS 2/2001, č. 774, č. j. 10 Ca 21/2002-21.)

4. „Pro rozhodnutí po návrhu na umístění stavby je rozhodný právní a skutkový stxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxí územního rozhodnutí (§ 37 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) (pozn.: nyní § 90 zákona) již tato pozměněná územně plánovací dokumentacxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xe třeba poznamenat, že stavební úřad musel rozhodnout o věci na základě skutkového a právního vztahu xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxtav“ - viz v úvodu citovaná právní věta), který tu byl až ke dni rozhodnutí o něm. Rozhodující tak není den podání návrhu či žádosti na vydání rozhodnutí, nxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxxxx

1. Bylo-li územní řízení o umístění stavby (podle stavebního zákona z roku 1976) pravomoxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxých koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění do 31. 12. 2001, nebyl povinen ji oznámit příslušnému orgánu ve smyslu § 5 citovaného zákona. Ve smxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxy je třeba vztáhnout i na řízení o povolení stavby (stavební řízení), nikoliv jen na územní řízení o umístění stavby (územní řízení). V obou řízeních byl xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxzení o povolení stavby (podle stavebního zákona z roku 1976) zahájeno po 31. 12. 2001, tedy po nabytí účinnosti zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlixx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxry, které nepodléhaly režimu zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí (do 1. 1. 2002), nepodléhaly rexxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxx xx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx újma ve smyslu § 250c o. s. ř., a není tu tedy právní důvod pro odklad vykonatelnosti takového rozhodnutí. Po podání žaloby žalobce požádal o odklad vykoxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxouzeny aspekty vlivu zamýšlené stavby na životní prostředí.

Z územního rozhodnutí však nevyplývá oprávnění k vlastní stavební činnosti; to bude zalxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxž stavební úřad stanoví závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení (pozn.: stanovení podmínek pro provedxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx stavby nemůže ještě žalobci vzniknout závažná újma ve smyslu ustanovení § 250c o. s. ř., a není proto právního důvodu před rozhodnutím o žalobě samotné xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxženým umístěním stavby (případně i stanovit podmínky), anebo vyslovit nesouhlas. Tento správní orgán však nemůže autoritativně stanovit umístění sxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxně takovou pravomoc nemá ani stavební úřad.

(...). Správní orgán může ve svém rozhodnutí omezit jeho účinnost do budoucna jen tehdy, pokud takováto moxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxyslu, že má právní účinky) obvykle od právní moci či vykonatelnosti s některými účinky (zejména procesními) již od oznámení adresátům. Do budoucna je rxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxních zákonů, a to tak, že doba účinnosti je uvedena přímo zákonem. Ze zvláštního zákona může také vyplývat pravomoc správního orgánu stanovit účinnost xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xle tohoto zákona pravomoc správního orgánu omezit účinnost rozhodnutí nezakládá, a nevyplývá to ani z vlastní povahy takového rozhodnutí (souhlasu)x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxí stavby jsou podmínky pro umístění stavby, v jejichž rámci stavební úřad stanoví územně technické požadavky na umístění stavby uvedené příkladmo v § 4 xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxené vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. K obecným technickým požadavkům na výstavbu patří i připojení stavby nx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xechnických požadavcích na výstavbu) [pozn.: nyní § 23 odst. 1 věta první vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (OVÚ)], kterx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx stavební úřad spolehlivě posoudit a jako jednu z podmínek rozhodnutí o umístění stavby stanovit jedině tehdy, když v rozhodnutí vymezí mimo jiné přístxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxo nástavba či přístavba.

V každém územním rozhodnutí je proto nutné vždy přesně vymezit přístup ke stavbě, a to konkrétní specifikací pozemků, ze kterxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx KS v Hradci Králové ze dne 1. 4. 2009, č. j. 52 Ca 22/2003-39)

4. Jestliže správní orgán v rozhodnutí o umístění stavby k námitce účastxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxx k tomuto ustanovení), navrhovateli podmínku, že projektová dokumentace ke stavebnímu řízení musí obsahovat i detail zaatikovaného žlabu s řešením pxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxním řízení, nikoliv v řízení o umístění stavby.

Na správnosti tohoto úsudku nic nemění, namítá-li stěžovatel, že stavební řízení již proběhlo, je praxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxím řízení postavení účastníka řízení - viz § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona [pozn.: nyní § 109 odst. 1 písm. c) až e) xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx žlabu s řešením proti zatékání dešťové vody a tajícího sněhu na zeď restaurace. Případné námitky proti vhodnosti navrhovaného technického řešení mohx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxení, bylo by povinností správního orgánu k ní přihlédnout (pozn.: rozumí se ve stavebním řízení) a posoudit její důvodnost. (podle rozsudku NSS ze dne 2x xx xxxxx xx xx x xx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx jako důvod pro změnu územního rozhodnutí - § 41 stavebního zákona (pozn.: nyní § 94 zákona - viz komentář k tomuto ustanovení) představují okolnosti nxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx práva.

Institut změny územního rozhodnutí spočívající v nahrazení původního rozhodnutí rozhodnutím novým (pozn.: nyní naopak nahrazení jen dosavxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xx x xxxxxxx xxxx xx xtavební úřad může z podnětu navrhovatele (pozn.: nyní na žádost oprávněného) nahradit územní rozhodnutí, z nichž nejfrekventovanějším je právě rozhxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxky v území. Z dikce citovaného ustanovení tak jednoznačně vyplývá, že stavební úřad sice může své původní rozhodnutí o umístění stavby nahradit rozhodxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx změna podmínek v území (...) . Co se rozumí podklady pro územní rozhodnutí, je zřejmé z § 37 stavebního zákona (pozn.: nyní § 18, 19, § 25 a násl., § 36 a náslxx x xx x xxxxx x x xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxtěné při místním šetření, soud poznamenává, že situace na pozemku stavebníka, stejně jako situace na pozemku žalobců, byla úřadu známa již při vydání pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxopadá. Totéž platí i ve vztahu k pojmu "změna podmínek v území". Takovou změnou z hlediska ustanovení § 41 odst. 1 stavebního zákona (pozn.: nyní § 94 odsxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxící změnu důvodů pro původní umístění konkrétní stavby, ale bez toho, že by takový důvod založila činnost stavebníka, provedená v rozporu s původním úzxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxle § 94 odst. 1 zákona) nelze napravovat případná pochybení stavebního úřadu, ale ani legalizovat stavby nebo jejich části zřízené v rozporu se stavebxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxx xomentář x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxxxna).

Jinými slovy řečeno, změnou podmínek v území nutno rozumět okolnosti nastalé objektivně, tedy nezávisle na počínání stavebníka samého v rozporx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxi mezi nimi. Nedodržení územního rozhodnutí a stavebního povolení by pak následně bylo legalizováno a stavebník by nikterak nebyl nucen respektovat pxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxtněným a stavebním úřadem uznaným v původním řízení. Soud proto uzavírá, že v souzeném případě nebyly dány zákonem stanovené podmínky pro vydání novéhx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx (podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 10. 2000, č. j. 10 Ca 197/2000-16)

xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxř. areály školské, vnitrobloky) a kde nová stavba, doplňující zpravidla tento soubor staveb, nemůže ohrozit veřejné zájmy hájené v územním řízení staxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxitroblok v tomto smyslu byl vždy považován v praxi za typický příklad uzavřeného prostoru existujících staveb. [Pozn.: tento byl vydán ještě xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx zejména nově stanoveno, že uzavřený prostor musí být ohraničen existujícími budovami - k pojmu „budova“ viz § 3 písm. a) vyhl. OTP, když stavba v něm umisxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxě územního souhlasu. Nově je také výslovně stanoveno, že se umístěním stavby nesmí změnit jak půdorysné, tak výškové ohraničení prostoru, v němž je staxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxemní opatření o stavební uzávěře (§ 97 stavebního zákona z roku 2006), tedy při úvaze, zda je toto opatření zapotřebí, protože by mohlo dojít ke ztížení xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xituace, kdy bylo schváleno zadání územního plánu a nebyl dosud zpracován návrh tohoto plánu, je třeba vycházet především z tohoto zadání. Jestliže všax xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xeznamená, že tento návrh pak musí být (v původním znění) vždy schválen zastupitelstvem. Tento orgán se musí vypořádat mj. se všemi námitkami a připomínxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxěru úžeji, než tomu bylo v daném případě.

2. xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxrou územní opatření zasahuje do práv dotčených subjektů tím, že omezuje, resp. zakazuje stavební činnost ve vymezeném území, představuje jeden z jeho xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxkumných bodů posouzení souladu územního opatření o stavební uzávěře se zákonem. Za vybočení z přípustného časového rámce působení územního opatření x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxení o stavební uzávěře zrušit, lze považovat teprve dlouhodobou, bezdůvodnou a svévolnou nečinnost obce při přijímání územního plánu, v rámci jehož pxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxm opatřením o stavební uzávěře zasahováno.