40/2009 Sb.

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxmezuje okruh činů (skutků), na které se s ohledem na místo jejich spáchání bude vztahovat český trestní zákoník. Místní působnost je výslovně upravena xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xx xx

xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxsti trestních zákonů vyňaty. Jde o tzv. hmotněprávní exempci, která je upravena v Ústavě, nikoliv v trestním zákoníku - srov. čl. 27 a čl. 65 Ústavy. Naxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxna trestní odpovědnost za trestný čin.

Věcná působnost trestních zákonů vymezuje okruh zájmů České republiky, cizího státu či mezinárodní organizaxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xrestní zákoník se tedy uplatní na trestné činy fyzických a právnických osob (u posléze xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

Dále je třeba zdůraznit, že pokud trestní zákoxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxsoudit např. otázku viny podle jednoho souhrnu trestněprávních předpisů, a poté ukládat trest či ochranné opatření podle jiného souhrnu. V tomto směrx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x x x x xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx

xxx xxxxxx xxázky trestnosti činu u jednočinného souběhu platí, že jediný skutek nelze posoudit ve vztahu k některé právní kvalifikaci podle jedné právní úpravy (nxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x tomu srov. R 34/1952.

Naproti tomu v případě vícečinného souběhu spáchaných trestných činů je nutno každý sbíhající se čin posuzovat samostatně, a to x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xobě jeho spáchání, zatímco další podle pozdějšího zákona účinného po jeho spáchání (retroaktivně), avšak jen za předpokladu, že to bude pro pachatele xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxu na to, zda jde o nový trestní zákon či dřívější trestní zákon (R 11/1962).

Spáchání trestného činu může být dílem okamžiku, ale jeho páchání může probíhat i po delší dobu. To platí zvláště u pokračování v trestném činu, u tresxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxx xxxxx xx x x x xxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx dokončení jednání, jímž je čin spáchán. Toto ustanovení navazuje na odst. 1, část věty před středníkem ("...trestnost činu se posuzuje podle zákona účxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxon účinný v době dokončení jednání (např. u pokračování je to zákon účinný v době spáchání posledního dílčího útoku, resp. ve smyslu odst. 4 v době konání xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xákon účinný v době spáchání činu, neboť to je doba, kdy byl čin spáchán ve smyslu ustanovení odst. 1, část věty před středníkem, a výkladového ustanovení xxxxxxxxxx x xxxxx xx

xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx. posouzení otázky příznivosti pozdějšího zákona.

Pokud alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 116) byl spáchán za účinnosti nového xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska § 2 odst. 1 jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli. Závěr o trestnosti všech dílčích útokx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxkterý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některé skutkové podstaty i xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxá působnost trestních zákonů posuzuje nejméně ke třem souhrnům trestněprávních předpisů. Jde o:

x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxu obsaženou v odstavci 1 uplatní pravidlo o posouzení trestnosti činu pachatele podle zákona, který je ze všech v úvahu přicházejících trestních zákonx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx přísnější než předchozí zákon (tj. zákon, jenž nabyl účinnosti po spáchání činu, avšak v době rozhodování již byl nahrazen pozdějším zákonem), pak se nxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxích z odst. 1 počítajícího s možností četnějších změn trestních zákonů. Ostatně za situace, kdy tr. zákoník byl v období zhruba tří let již více než desexxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx zákoníku.

xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xx x xxxxiska ustanovení o časové působnosti posuzuje samostatně (jde o dobu, kdy účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat, nikoliv o dobu, kdy xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxk § 116 o pokračování v trestném činu. Dobou spáchání činu je doba spáchání posledního útoku zakládajícího účastenství na trestném činu (usnesení Nejxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx

xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx 4). Naproti tomu v případě promlčení trestní odpovědnosti se pro běh promlčecí doby uplatní zásada akcesority účastenství - srov. § 34 odst. 2.

xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvání časové působnosti trestních zákonů spočívá v tom, že se ve výše uvedeném smyslu neuplatní pravidlo, podle něhož je třeba trestnost činu posuzovat xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x x xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx je nejprve třeba posoudit, zda použití nového zákona vcelku - tzn. jak z hlediska ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovením obecné částx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxv. R 19/1962).

Pokud soud v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 vysloví vinu pachatele trestným činem např. podle dřívější právní úpravy, pak při ukládánx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx jej zákon současný. V takovém případě na posouzení trestnosti činu fakticky aplikuje dva komplexy trestněprávních norem.

Výše uvedené podmínky vztahující se k subsidiárnx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxtiční spolupráci ve věcech trestních. Oproti předchozí úpravě se v § 8 odst. 1 písm. b) uplatnění zásady subsidiární univerzality podmiňuje tím, že vyxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxdání k výkonu trestu odnětí svobody, pokud pachatel byl pro daný trestný čin již v cizině odsouzen.

Nově se podmiňuje [§ 8 odst. 1 písm. c)] uplatnění subxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxemí České republiky skutečně proběhlo a osoba nebyla vydána nebo předána.

Podmínky přípustnosti předání a vydání do ciziny nyní upravuje zák. č. 104/xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xx xx xxx x x xxx xx xxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx podmínek vyžadovaných v ustanovení § 8 odst. 1 nebo 2, pak v případě odsuzujícího rozsudku nesmí pachateli uložit trest přísnější, než jaký umožňuje uxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxe horní hranici trestní sazby téhož druhu trestu, která je stanovena zákonem státu, na jehož území byl čin spáchán. V případě, že dolní hranice trestní sxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx horní hranici v cizozemské úpravě. Rovněž nesmí ukládat přísnější druh trestu, než který pachateli hrozí v cizině. Pokud byl čin spáchán na území více sxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxch zákonů.

Výjimka obsažená v tomxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxtýkacího rozkazu. Jeho zavedení do právního řádu České republiky jako promítnutí závazků České republiky vyplývajících z členství v Evropské unii vyxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx84/JVV).

Evropský zatýkací rozkaz je rozhodnutím vydaným soudem členského státu Evropské unie, kterým se vyžaduje zatčení osoby a její předání jinýx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxého opatření spojeného s odnětím svobody (např. k výkonu ústavního ochranného léčení) do jiného členského státu Evropské unie. Tento postup předání sx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx V § 403 a násl. tr. řádu ve znění do 31.12.2013 jsou stanoveny konkrétní podmínky předávacího řízení občana České republiky nebo osoby, která má trvalý xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx

Trestním rozsudkem cizího státu se rozumí odsuzující rozsudek cizozemskxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxslovenské federace, pokud měly sídlo na území dnešní Slovenské republiky - k tomu srov. R 37/1996), jímž byl pachatel uznán vinným a byl mu uložen trest nxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxx xxxxx

xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xznačená forma cizozemského trestního rozhodnutí (např. usnesení, trestní příkaz).

Výjxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxě v případě, kdy tak stanoví:

Přexxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

Dalším zákonem relevantním z hlediska přiznání právních účinků tresxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxestu, který za něj byl uložen. Zákonný důsledek rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž se údaje o cizozemském odsouzení zaznamenají do Rejstříku trestů, zxxxxx x xxxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxná, že toto odsouzení nemá jen význam důkazního prostředku k osobě odsouzeného, ale stává se formální právní skutečností předpokládanou zákony České xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xožno přihlížet k zapsanému odsouzení jako k okolnosti recidivy, je však nezbytné mít k dispozici další podklady, přinejmenším opis rozhodnutí cizozexxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xávrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsoxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx

Na druhou stranu ani po zapsání údajů o odsouzení soudem cizího státu do evidence Rejstříku trestů nejde o rozsudek soudu České republiky, nelze rušit xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxolečný trest. Výslovně je tento závěr obsažen v ustanoveních § 43 odst. 4 a § 45 odst. 4 ve vztahu k pravomocným odsuzujícím rozsudkům jiného členského xxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxkon takového rozhodnutí na území České republiky, avšak hledí-li se na něj jako na pravomocné odsouzení soudem České republiky, zakládá překážku přípxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu má v tomto smyslu tzv. negativní účinky - tvoří překážku věci rozhodnuté). Ve vztahu k rozhodnutím jiného členského státu Evropské unie tak výslovně xxxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxé federace (tj. před 1.1.1993). Ve vztahu k trestním rozhodnutím soudů bývalé ČSFR lze zejména poukázat na přechodná ustanovení zákona č. 25/1993 xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxkladě ustanovení čl. II bod 7 zák. č. 25/1993 Sb., hledí se na odsouzení jako na odsouzení soudem České republiky. Soud České republiky příslušný podle § xxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxožen takovým rozsudkem a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn, neboť se ve zkušební době neosvědčil (R 8/1997). Rovněž lze připomenout, že trestní roxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx má povahu rozsudku soudu cizího státu, byť byl vyhlášen soudem dříve společné soudní soustavy. Nelze jej proto napadnout stížností pro porušení zákonx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxiky, vyhlášeného před 1.1.1993, je třeba z hlediska § 11 stanovit diferencovaně. Zatímco takový rozsudek nemůže být na území České republiky vykonánx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xěco jiného, má zde účinek negativní tím, že tvoří překážku věci rozhodnuté.

Z toho především vyplývá, že takový rozsudek lze vykonat (pokračovat v jehx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxiky uznal na území České republiky, popř. jde-li o výkon trestu peněžitého nebo trestu zákazu činnosti na základě dožádání Slovenské republiky podle čxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx

x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx souhrnný trest podle § 43 odst. 2 i za trestný čin, za nějž byl pachatel odsouzen takovým rozsudkem, a nelze k němu ani přihlížet jako k okolnosti zakládaxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xtíhání, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo takovým prxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxenské republiky, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení orgány Slovenské republiky zrušeno.

Je-li však trest uložený takovým rozsudkem vxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxpubliky podle čl. VI Závěrečného protokolu Smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, hledí se na odsouzení jako na odsouxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxem na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (R 37/1996xx

Zákon sice uvádí, že odsouzení soudem České republiky se uplatnx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxm řízení jsou povinny vzít v úvahu a respektovat jeho hmotněprávní důsledky. V rovině trestně procesní se dopady tohoto ustanovení výslovně projevují xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Takové odsouzení, resp. rozhodnutí soudu jiného členského státu Evropské unie, má v trestním řízexx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxsouzení je formálně právní skutečností předpokládanou českým právním řádem a v rámci trestního práva je skutečností významnou pro posouzení otázky rxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x 56 odst. 2, pro posouzení splnění podmínek pro zahlazení podle § 105 atd.

Právní normy upravující předpoklady a podmínky trestnosti činu a následky jeho spáchání v podobě trestních sankcí mohou mít xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxat. Jejich zákonné vymezení nelze nijak překročit, stejně jako nemůže být nijak rozšiřován zákonný výčet samotných trestných činů a sankcí uplatnitexxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxcméně nebrání stanovení obsahu určitých trestněprávních pojmů zakotvených zákonem podzákonnými normami (pro názornost viz např. § 284 ve spojení s x xxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxáchání na trestní zákoník, zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (srov. § 110 definxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxý čin. Trestní odpovědnost je důsledkem jeho spáchání. Základním trestněprávním důsledkem odpovědnosti za něj je možnost uplatnit vůči jeho pachatexx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xin však ve smyslu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v § 12 odst. 2 představuje toliko nejzazší (subsidiární) prostředek k ochraně právníxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxtní právo disponuje velice citelnými prostředky státního donucení a otevírá možnost zásadních zásahů do práv a svobod lidí, může trestněprávní zásahx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxx x xxípadech, kdy není k dispozici žádné dostatečně efektivní mimotrestní řešení. Ochrana právních statků tedy musí být primárně zajišťována mimotrestnxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxech, v nichž je taková ochrana neúčinná a v nichž dochází porušením chráněných vztahů k naplnění znaků skutkové podstaty určitého trestného činu.

xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxediska jsou rozhodné formální znaky charakterizující spáchaný čin jako trestný. Jejich naplnění však samo o sobě nepostačuje k uplatnění trestní odpxxxxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtého trestného činu je totiž ve smyslu § 12 odst. 2 podmíněna splněním dvou předpokladů:

xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxdiarity trestní represe jako obecný interpretační princip, ale vycházeje z této zásady vymezuje dvě uvedené podmínky trestní odpovědnosti, když staxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxlivých, v nichž nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Předpokladem závěru, že pachatel určitého protiprávního činu jx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxdlivosti spáchaného činu - je vyjádřením materiálního korektivu jinak v principu formálního pojetí trestného činu, vymezeného v § 13 odst. 1. Reflektxxx xxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxfické okolnosti, za nichž k nim došlo, buď společensky zcela neškodné, nebo mají toliko zanedbatelnou společenskou škodlivost. Pro takové případy vyxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx

xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx v § 12 odst. 2 vyjadřuje fakt, že trestní právo a z něj se odvíjející řešení představují krajní formu - - reakce na konflikty se zákonem a že z xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxez Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/04 a stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR R 26/2013-III). Tento princip má své místo v systému tresxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx prostředky trestního práva je na místě uplatnit pouze tehdy, když nepostačí uplatnění prostředků mimotrestních norem.

Trestnímu postihu za spáchaxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxe-li potřebnou společenskou škodlivost anebo (alternativně) postačuje-li v reakci na něj uplatnění jiné než trestní odpovědnosti, stejně jako v příxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx xplatnění jiné než trestní odpovědnosti (tedy není-li ve smyslu principu trestní represe jako na místě vyvodit trestní odpovědnost), pax xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xkodlivý. Trestní odpovědnost totiž má jako krajní prostředek reakce na spáchaný protiprávní čin místo jen v případech, kde jiné právní prostředky selxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxí trestu v případě závažnějšího porušení určitých povinností soukromoprávní povahy, které je možné sankcionovat i mimotrestními prostředky. Obecnx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx neuplatní, jen když postačí samotné užití prostředků mimotrestních norem, nebo jde o činy nedosahující potřebné společenské škodlivosti.

Posuzování společenské škodlivosti má klíčový význam zxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxněprávně postihovány, zvláště pak od přestupků. V principu je však třeba hodnotit společenskou škodlivost všech činů naplňujících formální znaky skxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí stránka a subjektivní stránka. Blíže k nim viz výklady k § 13 odst. 1.

Zásadně - co do základního východiska - přitom platí, že protiprávní čin, který vyxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxvní reakci. Trestní zákoník totiž - obecně vzato - řadí mezi trestné činy jen takové činy, u nichž za standardních okolností považuje za nezbytné uplatxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxjícího formální znaky určitého trestného činu je tedy na místě jen výjimečně v případech, v nichž s ohledem na určité specifické okolnosti a z určitých zxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xrestným činům dané právní kvalifikace. Jen v takovém případě je na místě xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxtkou proti tomu, aby musely být ve standardním trestním řízení projednávány trestné činy, které si to z hlediska své závažnosti nezasloužxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxzení i v řízení před soudem zastavit trestní stíhání pachatele trestného činu, jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného záxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení již bylo dosaženo. Aplikace těcxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx společenskou škodlivost.

Nedostatek společenské škodlivosti spáchaných činů naopak působí jejich beztrestnost. Zjištění, že ze stíhaného činu nxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx x x předchozích stadiích řízení k zastavení jeho trestního stíhání, nejsou-li splněny podmínky pro postoupení věci jinému orgánu příslušnému k projednxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx

xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxady tzv. bagatelních deliktů. Zásada subsidiarity trestní represe kladoucí důraz na společenskou škodlivost posuzovaných činů totiž vytváří prostxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xostižitelných činů. Procesní řešení bagatelních deliktů - vycházející z principu oportunity a z široké možnosti uplatnění odklonů od standardního řxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxlečenská škodlivost. To umožňuje vhodně diferencovat v přístupu ke konkrétním případům a řešit je důsledně individuálně. Obecně přitom platí, že hmoxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxá a zda se případně nelze spokojit s uplatněním jiné než trestní odpovědnosti, a teprve když tomu tak není lze přistoupit k případnému ukončení trestníhx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxxenské škodlivosti má zásadní význam též z hlediska posuzování trestní odpovědnosti mladistvých za jejich protiprávní činy naplňující formální znakx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxsti dospělých - podmíněna dosažením takové rozumové a mravní vyspělosti mladistvých, která jim umožňuje rozpoznat protiprávnost xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxti, tedy věku patnácti let, a je příčetný, tedy duševně způsobilý rozpoznat protiprávnost jím spáchaného činu a ovládnout své jednání, není trestně odxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxestní odpovědnosti mladistvých zakotvenou zákonem o soudnictví ve věcech mládeže stojící vedle dalších podmínek jejich trestní odpovědnosti vyplxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxosti jejich činu. Uplatnění relativní trestní odpovědnosti mladistvých je motivováno snahou reagovat na situace, kdy jejich nedostatečná zralost vxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxch nesou označení provinění a jejich formální znaky jsou vymezeny v trestním zákoníku a v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže.

Zákon o soudnictví ve xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxči nim nutné vyjít z právní úpravy vztahující se na dospělé, tedy z ustanovení § 12 odst. 2. Na rozdíl od předchozí právní úpravy účinné do 31.12.2009 nyní xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxh činů. S ohledem na dětský věk mladistvých a s ním spojený obecně dosud nižší práh jejich rozumové a mravní vyspělosti než u dospělých je ovšem na místě vyxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxdní ani nést důsledky trestní odpovědnosti za činy nízké (malé) společenské škodlivosti ani za činy zcela postrádající společenskou škodlivost. Uplxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxdou subsidiarity trestní represe.

Zásada xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxckých osob a důsledků z ní vyplývajících. Pro právnické osoby je přitom směrodatná obecná právní úprava obsažená v trestním zákoníku, neboť zákon o trexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxvní fikcí, lze ji přičítat spáchání trestného činu, jen pokud jeho znaky naplnila určitá s ní spojená fyzická osoba, konkrétně statutární orgán, člen sxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxlní činnost anebo má rozhodující vliv na její řízení, a zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Trestní odpovědnosti xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxsti práv. osob).

Obecně je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby, avšak jejich trestní odpovědnost se posuzuje samostatně, a tx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx

xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxobám (§ 7 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob), jsou činy obecně společensky velice škodlivé. Přesto však není vyloučeno, aby jednáním přičitatelným prxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx specifické okolnosti případu zcela zanedbatelná. Dáno to může být zvláště velice nízkým škodlivým následkem, činícím ze spáchaného činu bagatelní čxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxIV).

Důsledně individuálně je třeba při posuzování trestní odpovědnosti právnických osob přistupovat k aplikaci této zásady též v kontextu s možnosxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxtnění odpovědnosti podle jiného než trestního předpisu. Může se totiž stát, že takové uplatnění jiné než trestní odpovědnosti nebo uplatnění trestní xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxpovědnost právnické osoby. Není přitom vyloučeno zohlednění i širších okolností, například vedlejších dopadů na zaměstnance v případě vyvození trexxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx

Znaky xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxxostí je v tomto kontextu míněna jednak obecná protiprávnost chápaná z hlediska právního řádu jako celku, tedy ve smyslu rozporu s určitou obecně závaznxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxávněně", "v rozporu se zákonem", "bez povolení" apod. Objektem trestného činu je určitý právní statek, chráněný zájem, proti němuž konkrétní trestný xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xpůsobem jednání, místem činu nebo použitím určitého prostředku. Subjektem každého trestného činu může být jen fyzická osoba, která je trestně odpověxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xsobám (§ 7 a 8 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). V takových případech mohou být subjektem trestného činu i právnické osoby, byť fakticky vždy jednají xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x x xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxláštní způsobilostí, anebo osoba s určitou vlastností, tedy speciální nebo konkrétní subjekt (§ 114). Subjektivní stránka každého trestného činu je xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxena i pohnutkou, cílem nebo jiným subjektivním vztahem.

Důsledné zákonné xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit.

Naplnění těchto formálních znaků trestného činu nepostxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x podobě požadavku určité společenské škodlivosti spáchaného činu, legislativně zakotvený v § 12 odst. 2. Ten je současně vyjádřením zásady subsidiarxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxrávní kvalifikaci určitého jednání jako trestného činu je tedy třeba považovat za krajní prostředek, který má význam jen z hlediska ochrany základnícx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxy, že tam, kde postačí k regulaci prostředky civilního nebo správního práva, jsou trestněprávní prostředky nejen nadbytečné, ale i nepřípustné. Tresxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxrpané, neúčinné nebo nevhodné (srov. nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 413/2004 a sp. zn. II. ÚS 372/2003 a rozhodnutí Evropského soudu pro lidsxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxační význam: znaky trestného činu je nezbytné vykládat tak, aby byly trestněprávně postižitelné činy spatřovány jen v činech v uvedeném smyslu společxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxě postižitelným činem nemůže být čin vykazující jen zanedbatelnou (nepatrnou) společenskou škodlivost (blíže k tomu viz výklad k § 12 odst. 2). Míra spxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx x xěmu).

Dané pojetí trestného činu umožňuje odlišení trestných činů od jiných méně společensky škodlivých deliktů vykazujících formální znaky skutkxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xaplňujících formální znaky trestných činů, avšak díky absenci společenské škodlivosti nebo její velice nízké míře nevyžadující žádnou odpovědnostxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxí jasnou spodní hranici, zároveň brání tomu, aby byly za trestné činy považovány tzv. bagatelní delikty (blíže k tomu viz výklady k § 12, body 11, 17 a 18).

xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx ve smyslu § 12 odst. 2 chápán jako souhrn takových znaků a okolností případu, které ho ve svém celku charakterizují jako xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

Čin jinak trestxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxtí, by byl takový čin trestným činem a v návaznosti na to i trestně postižitelný.

Jde především o činy, které jsou beztrestné pro nedostatek znaků jejicx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xx xxxx Takové činy naplňují všechny ostatní formální znaky skutkové podstaty určitého trestného činu a jsou společensky škodlivé, avšak dopustila se jich oxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxé, aby je bylo možné z hlediska materiálního korektivu považovat xx xxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxí. Na činy jinak trestné jejich dospělých nepříčetných pachatelů a jejich trestně neodpovědných mladistvých pachatelů je možné reagovat přijetím ocxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxxxxx x xx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx 2 a § 89 odst. 2 z. s. m.) pak lze projednat ve specifickém řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže a ve vztahu k takovým dětem v něm uxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx x x xxx xxx xxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxx

xxxxxxxx xrestného činu obsažená v § 13 odst. 1 vychází z toho, že trestným činem může být pouze čin protiprávní a trestný.

Trestným je ve smyslu této definice čin xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxkou škodlivost.

Trestným činem je tedy protiprávní společensky škodlivý čin označený trestním zákonem za trestný, naplňující v tomto zákoně vymezexx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xx xxxto v jeho definici kladen na jeho výlučnost danou jeho zákonnými znaky a jeho označením. Tuto jeho specifickou povahu podtrhuje rovněž to, že je ve smyslx x xxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxlivost. Do popředí je naopak postaven požadavek protiprávnosti takového činu a požadavek naplnění pro něj charakteristických znaků. Z ustanovení § 1x xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxit to, co naplňuje ony znaky a působí protiprávnost jimi charakterizovaného činu z hlediska toho, jak je to společensky škodlivé. Trestný čin tedy není xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxhto znaků a skutkové podstaty trestného činu považováno za společensky škodlivé, konkrétní společenskou škodlivost spáchaného činu posuzovat důslxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxnutím ke všem dalším okolnostem případu a při zvážení toho, zda nepostačuje uplatnění jiné než trestní odpovědnosti, shledat trestný čin jen v činu nálxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxského jednání vykazujícího formální znaky trestného činu, xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx 15.

xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xormální znaky trestného činu. Ty jsou popsány jednak ve zvláštní části trestního zákoníku ve formě definic jednotlivých druhů trestných činů (napříxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xákoně o soudnictví ve věcech mládeže a v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (například charakteristika forem zaviněnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxestného činu, protiprávnost, stanovený věk a příčetnost. K nim u mladistvých přistupuje dostatečná rozumová a mravní vyspělost. Naopak u právnickýcx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxmi, a u těch lze posuzovat jejich stav z hlediska jejich věku a z hlediska toho, zda jsou příčetné, či nikoliv, a toto přičítat právnickým osobám.

Skutková podstata trestného činu sama o sobě představuje souhrn objektivních a subjektivních znaků scxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxktivní stránky, avšak i některé znaky subjektu. Skutkové podstaty trestných činů jsou tedy vymezeny těmito čtyřmi skupinami znaků. Některé navíc takx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xrestného činu"). Oproti tomu do skutkové podstaty trestného činu nepatří věk a příčetnost pachatele ani obecná charakteristika protiprávnosti, nebxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxstní odpovědnosti spočívající v náležité společenské škodlivosti spáchaného činu.

Formami trestné činnosti - a současně trestnými činy - jsou ve smxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xrganizátorství, návod k němu a pomoc (viz § 20, 21 a 24 x xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx naplnění přispívá, avšak pachatel je nenaplní, ať už v jejich celku nebo v dílčích prvcích.

Mezi skutkovými podstatami trestných činů se co do toho jak xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxch skutkových podstatách jsou jednotlivé skupiny znaků reprezentovány vždy jen jedním znakem. Oproti tomu pro složité skutkové podstaty je charaktexxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xdyž k trestnosti postačí naplnění jednoho z více znaků z určité skupiny (například zavinění úmyslné či nedbalostní) - podobu kumulativních skutkovýcx xxxxxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvých podstat - kdy jedna skutková podstata v sobě v podstatě zahrnuje znaky dvou skutkových podstat (například loupeže a usmrcení z nedbalosti). Popisxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxo vymezení určitého znaku na určitou konkrétní normu, zatímco blanketní skutkové podstaty buď odkazují jen obecně na určitý právní předpis, nebo odkaxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx základní, kvalifikované a privilegované. Dělícím kritériem je zde jejich závažnost vyjádřená různě odstupňovanými trestními sazbami za jejich napxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxx x xxch přistupuje jeden nebo více dalších kvalifikačních znaků opodstatňujících použití vyšší trestní sazby. Oproti tomu privilegované skutkové podstxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxnovena v základní skutkové podstatě. Od jedné základní skutkové podstaty se přitom může odvíjet několik kvalifikovaných i privilegovaných skutkovýxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxiz § 13 odst. 2 a výklad k tomuto ustanovení).

Skutková podstata trestného činu je abstraktním vyjádřením souhrnu znaků charakterizujících xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxdstatou skutku je trestněprávně jednání pachatele a jím zapříčiněný trestněprávně významný následek (R 41/2002-I). Následek závažný z xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xsou totiž vnější projevy vůle pachatele v podobě jednání kauzální pro takový trestněprávně následek, jestliže jsou zahrnuty zaviněním (xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxvé jednání, spojuje do jednoho skutku, je však trestněprávně xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x je-li tomu tak, jde o tentýž skutek i v případě, že k takovým následkům vede pouze část téhož společného jednání. K zachování jednoty skutku tedy plně posxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx dílčích aktů (útoků) určitých jednání spojuje tyto akty v jeden celek také v případech pokračování v trestném činu. Vedle něj se za jediný skutek v hmotnxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxnu od jeho přípravy přes jeho pokus až po jeho dokonání.

Jedním skutkem přitom mohou být naplněny jak znaky skutkové podstaty jediného trestného činu, xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxx x xxxx xkutků, význam zejména pro posuzování otázek týkajících se souběhu více trestných činů. To platí tím spíše, že více trestných činů se může sbíhat nejen v xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx vícečinný souběh předpokládá více skutků, z nichž každý se posuzuje z hlediska naplnění znaků skutkových podstat jednotlivých trestných činů samostxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x x xdst. 1 a výklad k němu; srov. též R 34/1952 a R 10/1962). To, že i v těchto případech může jít o souběh (konkurenci) trestných činů, je dáno tím, že za sbíhaxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xyl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně časově první odsuzující rozsudek. Tato právní úprava současně otevírá možnost kombinace vícečinxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x x x xxxxxxx x xxxxxx

x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xěj dopadají. Naplňuje-li tedy současně znaky skutkových podstat několika trestných činů, je v zásadě na místě použít všechny jeho právní kvalifikace xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxivého souběhu, to znamená případy, kdy skutek formálně vykazuje znaky více skutkových podstat trestných činů, ale jejich jednočinný souběh je vyloučxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx trvající nebo trestný čin hromadný. Poměr speciality a subsidiarity může být dán mezi ustanoveními určenými k ochraně stejných zájmů. Speciálním ustxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxciální skutková podstata se vyznačuje tím, že má oproti obecné skutkové podstatě konkretizovány znaky a často jsou do ní přidávány další prvky, které rxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxku objektivní stránky trestného činu, ale není vyloučeno, aby ho založily i jiné znaky skutkové podstaty trestného činu. Takto jsou v poměru specialitx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí vylučuje užití obecného ustanovení, a to i v případě, že je mírnější. Oproti tomu subsidiárního ustanovení se užije jen tehdy, jestliže není čin trestxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxuze doplnit ochranu, kterou poskytuje primární ustanovení, v němž jsou znaky subsidiárního ustanovení doplněny o znaky další, takže okruh případů pox xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx trestné součinnosti ve vztahu k závažnějším, a to v pořadí pomoc, návod, organizátorství a pachatelství, resp. spolupachatelství, stejně jako ustanxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xoměru skutkových podstat trestných činů a z jejich vymezení, je vztah faktické konzumpce nahodilý a vytváří se případ od případu, neboť je dán faktickýx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxstným činem nebo vedlejším, málo významným produktem základního trestného činu (R 10/1987-II). Obdobně jako u případů subsidiarity a speciality se v xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xohoto trestného činu s oním dalším, jím konzumovaným trestným činem. Stejně tak je samotnou povahou věci vyloučen jednočinný souběh v případech dílčíxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx) nebo jsou spojeny s déletrvajícím udržováním protiprávního stavu, avšak hmotněprávně jsou považovány za jeden skutek a jeden trestný čin. Udržovánx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxěž způsobuje protiprávní stav, který může trvat delší dobu, ale postihováno není jeho udržování. V případech některých trvajících trestných činů je pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx, zatímco u jiných trvajících trestných činů zákon postihuje nejen udržování protiprávního stavu, ale i jeho vyvolání (tak je tomu například u trestnéxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxt), ale je jich třeba více, příp. u nich je mnohost útoků podmínkou použití vyšší trestní sazby (viz například trestný čin nedovoleného ozbrojování podxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xokračování v trestném činu, avšak na rozdíl od něj je u nich vyjádřena mnohost útoků přímo jako znak skutkové podstaty trestného činu. Samotným pokračoxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku (srov. § 11x x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xení jednorázovým aktem, ale odehrává se v delším časovém úseku. Jeho počátkem je moment dokonání trestného xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxsp. odstranění protiprávního stavu). Mezníkem oddělujícím jeden takovýto trestný čin od druhého je pak sdělení obvinění, konkrétně okamžik, kdy se pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxxx

x xxxxxxxx společného trestu za pokračující trestný čin viz § 45. K ukládání úhrnných a souhrnných trestů za sbíhající se trestné činy viz § 43 odst. 1 a 2.

Trestnxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxní, založenou na zaviněném naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu, jakožto protipólu objektivní odpovědnosti, resp. odpovědnosti za prosxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxzideliktu, tedy činu jinak trestného, zakládající trestní odpovědnost za trestný čin opilství podle § 360.

Obecně platí, že zaviněním musí být pokryxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx se jeho zavinění vztahuje na skutkové okolnosti, které je naplňují.

Princip odpovědnosti za zavinění, vyjádřený zásadou nullum xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxné trestat za jím spáchaný čin. Tak je tomu proto, že zavinění - ať už ve formě úmyslu (§ 15) nebo nedbalosti (§ xxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxně částečně prolomena při rozhodování o ochranných opatřeních a u mladistvých též při uplatnění výchovných opatření.

K zavinění viz blíže § 15 a 16, sxxxx xxx x xxx xx x xx x xxxxxxx x xxxx

xxx xx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxi. Zákon vyžaduje k trestnosti činu v zásadě úmyslné zavinění, pokud výslovně nestanoví, že postačí zavinění z nedbalosti. Přitom platí, že úmyslná foxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxí zákoník v mnoha ustanoveních výslovně zdůrazňuje požadavek úmyslného zavinění. To má svůj specifický význam zejména ve vztahu k trestným činům, u nxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxtných činů lišících se jen formou zavinění (například u ublížení na zdraví nebo těžkého ublížení na zdraví).

Z uvedeného pravidla zakotveného v § 13 odxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxo činu výslovně uveden. Ve vztahu k některým trestným činům pak vyžaduje trestní zákoník vyšší míru (intenzitu) nedbalosti, ať už vědomé nebo nevědomxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxmulací "byť i z nedbalosti" (srov. např. § 196 odst. 1, § 295 odst. 1) nebo "byť i z hrubé nedbalosti" (srov. např. § 224 odst. 1, 2, § 294a).

K úmyslu viz blížx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx

Obou kategorií trestných činů - zločinů a přečinů - se moxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxob, tak trestným činům právnických osob.

Okruh trestných činů právnických osob je užší než okruh trestných činů fyzických osob. Skutkové podstaty trxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxické osoby jsou trestně odpovědné pouze za vybrané trestné činy patřící zejména mezi trestné činy majetkové, hospodářské, poškozující nebo ohrožujíxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x x zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Spáchání těchto trestných činů lze přičítat právnickým osobám, jestliže byly znaky těchto trestných činů naplněxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxtivní v jejich orgánech, zvláště pak v statutárních orgánech, jiné osoby, které jsou oprávněny jednat jejich jménem nebo za ně, osoby vykonávající u nixx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxkož i jejich zaměstnanci a osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů. Tak je tomu proto, že právnické osoby jsou pouhými právními fikcemi a xxxxxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx práv. osob). Trestnými činy spáchanými právnickými osobami jsou tedy protiprávní činy spáchané takovými fyzickými osobami jejich jménem, v jejich zxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxně jako fyzickým osobám - je možné přičítat pouze zaviněně spáchané trestné činy. Také trestní odpovědnost právnických osob je totiž subjektivní odpoxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxíslušného trestného činu a zaviněně přitom musí jednat fyzické osoby jednající jejich jménem, v jejich zájmu nebo v rámci jejich činnosti, jejichž činx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxtní odpovědnost právnické osoby totiž přechází na všechny xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxby, která spáchala trestný čin, který je jí přičítán. Proto je možný souběh trestní odpovědnosti právnické a fyzické osoby za tentýž trestný čin (§ 9 zákx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxě rozhodnutí, schválení nebo pokynu jejích orgánů, jiných osob oprávněných jednat jejím jménem nebo za ní, osob vykonávajících u ní řídící nebo kontroxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx právního předpisu nebo která po nich bylo možné spravedlivě požadovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu anebo neučinily nexxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxnanců a osob v obdobném postavení subjekty, jejichž činnost lze přičítat právnické osobě jako primárnímu subjektu trestného činu jen ve vazbě na určitx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxm toho je třeba posuzovat rovněž zavinění za spáchaný trestný čin přičítaný právnické osobě. Volní složku takového zavinění totiž je třeba - odpovídá-xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxka jednání zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení oslabena. Na překážku trestní odpovědnosti právnické osoby to však nemůže být, neboť jí nebránx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxxtí o omylech fyzických osob, jejichž jednání je přičítáno právnické osobě. Trestnost právnické osoby v tomto případě navíc může být odvozena i toliko ox xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xsoby mající rozhodující vliv na její řízení - pod jejímž vlivem zaměstnanec jednal, a to případně i jako trestně neodpovědný "živý nástroj" v jejích rukxxxx

xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxkterým případům činů jinak trestných spáchaných takovými osobami, pro něž samy nejsou trestné, ale jinak jde o činy soudně trestné (srov. výše výklad v xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxle jen z důvodu nedostatku jeho věku, jeho nepříčetnosti nebo jeho nízké rozumové a mravní vyspělosti. Jejich přímí pachatelé - dospělé nebo mladistvé xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxje trestní odpovědnost právnických osob za ně, neboť jde o činy obecně trestné. Trestní odpovědnosti právnických osob konec konců nebrání ani to, že se xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xýt zřejmé, jaký věk a další vlastnosti měly ony fyzické osoby (srov. § 8 odst. 3 zák. o tr. odpovědnosti práv. osob). Srov. k tomu též výklad k § 25, bod 6, a k § xxx xxx xxxx

xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxé osoby proto nemohou nést trestní odpovědnost za trestné činy, k nimž došlo přede dnem 1. ledna 2012. V případech pokračujících, hromadných a trvajícíxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx x x xxx xxx xx

xxxxxxx xin spáchaný mladistvým nese označení provinění. Toto terminologické odlišení - provinění mladistvého od trestného činu dospělé fyzické osoby a právxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxkých osob jde primárně o vypořádání se se spáchaným činem a o sankční reakci na něj, u mladistvých je v souladu s principy konceptu tzv. restorativní justxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxého a na řešení orientovaná do budoucna, směřující k odstranění konfliktních vztahů spojených se spáchaným činem a k vytvoření podmínek pro pozitivní xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxrmínu opatření.

Provinění mladistvého nepředstavuje samostatnou kategorii trestného činu, ale jde o odlišné pojmenování trestného činu (§ 6 z. s. mxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xxxxxení jejich trestněprávně postižitelných činů se použije výlučně termín provinění, bez jakéhokoliv zohlednění toho, zda by u dospělých šlo o zločin nexx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxch činů. Provinění jsou nicméně formou trestní delikvence mladistvých korespondující trestným činům těchto osob a s ohledem na to platí pro jejich posxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxraveny některé aspekty jejich trestní odpovědnosti (viz § 5 z. s. m. a výklad k § 12, bod 15) a důvody zániku jejich trestní odpovědnosti ve formě účinné lxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x x x x xx xx xx x xxxxxxx x x xxx xxxx xx xx xxx x x x xxx xxx xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xd trestní odpovědnosti dospělých fyzických osob a od trestní odpovědnosti právnických osob a pro ní charakteristická specifika se odvíjí od jejího suxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxlnila všechny znaky určitého provinění (trestného činu). Znaky provinění jsou vymezeny jak ve zvláštní části trestního zákoníku v definicích jednoxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxsti. Zákon tyto znaky většinou vymezuje negativně, totiž specifikací toho, co vylučuje trestní odpovědnost. Trestně odpovědný tak není především texx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxhl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání (§ 5 odst. 1, § 89 odst. 1 z. s. m.). Obdobně je trestní odpovědnost vyloučena u toho, kdo nemohl rxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xx xxavu nepříčetnosti (§ 26). Z toho vyplývá, že některé činy mladistvých jsou za určitých okolností trestné, zatímco za jiných nikoliv. Pro označení těch x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxnictví ve věcech mládeže označení činy jinak trestné. Samotné provinění mladistvého je pak protiprávní náležitě společensky škodlivý čin označený xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx mládeže - uvedené znaky, dopustil-li se ho trestně odpovědný mladistvý.

K mladistvým jako subjektům provinění blíže viz výklady k § 22, body 20 až 32, x x xxx xxx xx x x xxx xxxx xx x xxx x xxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx xx x xx x x xxxxxxxxxní stránce provinění mladistvých výklady k § 15, bod 14, a k § 19, bod 20.

K činům jinak trestným trestně neodpovědných mladistvých a dětí mladších patnáxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxx x x xxxxxxx x x xxx xxx xxx x x x xxx xxx xxx

Mezi přečiny patří jednak všechny nedbalostní trestné činy a jednak xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx (§ 14 odst. 2).

Zločiny jsou pak pouze úmyslné trestné činy, nikoli však všechny, nýbrž pouze ty, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx xxx

x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxášť závažných zločinů. Zvlášť závažné zločiny nepředstavují samostatnou kategorii trestných činů, takže se řadí vedle zločinů ostatních. Také zvláxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxy nejméně deset let (§ 14 odst. 3 věta za středníkem).

U úmyslných trestných činů je rozhodující pro rozhraničení přečinů od zločinů horní hranixx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxstní sazby odnětí svobody při jejich rozlišení nehraje žádnou roli. Stejně tomu je rovněž u skutkových podstat, u kterých zákonodárce vyjadřuje zavinxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxx x úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. V případech takovýchto trestných činů, u nichž je vyjádřeno zavinění alternativně, závisí jejich posouzení ve xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

Všechny nedbalostní trestné činy - a to bez ohledu na výši trestní sazby odnětí svobody stanovené za jejich spáchání - patří mezi přečiny.

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx Jejich trestnost - tedy možnost vyvodit trestní odpovědnost a uplatnit vůči jejich pachatelům trestní sankce - je formou reakce na jejich spáchání a důxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxplňující v tomto zákoně vymezené formální znaky. Podmínkou jejich trestnosti - stejně jako podmínkou trestní odpovědnosti za ně - je ve smyslu § 12 odstx x xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xx x xxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxi tomu neuplatní v systému soudnictví ve věcech mládeže. Zákon počítá výlučně s jediným pojmenováním trestných činů trestně odpovědných mladistvýchx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxsofii systému soudnictví ve věcech mládeže (srov. výklad k § 13, bod 20, a výklady k § 109).

Specifickou samostatnou kategorii trestného činu nepředstxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx trestného činu dospělého a trestného činu právnické osoby - by z něj mohlo učinit odstupňování materiální stránky těchto činů ve formě požadované míry xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

Pro xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xeho základní skutkové podstaty (srov. § 13 odst. 2). Rozhodující tedy není, jaký typ zavinění se vztahuje k okolnosti podmiňující použití vyšší trestnx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xx xx x xxx xxxxxxxxxxxx zavinění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby si trestný čin spáchaný v základní skutkové podstatě úmyslně zachovává svou úmyslnou povxxxx

x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxx mohou být spáchány buď úmyslně, nebo z nedbalosti, a proto se jedná alternativně o úmyslné nebo nedbalostní trestné činy, je při rozlišování toho, zda nxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xehož znaky lze obecně naplnit úmyslně i nedbalostně, spáchán v základní skutkové podstatě úmyslně, půjde o úmyslný trestný čin, zatímco v případě jeho xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xřečinů, nejsou trestní sazby stanovené za jejich spáchání pro jejich zařazení do této kategorie podstatné. U úmyslných trestných činů naopak jsou tytx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxtegorie přečinů nebo zločinů, rozhodující horní hranice trestní sazby odnětí svobody bez ohledu na formu zavinění vztahující se k případnému naplněnx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xejich posouzení jako přečinů i zločinů, je směrodatná na jedné straně trestní sazba odnětí svobody, která se na ně vztahuje, a na druhé straně forma zavixxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

Z povahy věci vyplývá, že spolupachatelé trestného činu musí spáchat trestný čin téže kategorie, tedy buď přečin, nxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxegorie přečinů, pak účastník na něm - návodce, pomocník nebo organizátor - se dopouští účastenství na něm, tedy návodu, pomoci nebo organizátorství stxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxého totiž nepodléhá žádné kategorizaci, a to je nutné respektovat i v případech trestné součinnosti mezi ním a dospělým. Zatímco tedy spáchaný společnx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxpadě účastenství, pokud je dospělý účastníkem na určitém trestném činu mladistvého hlavního pachatele, je na místě pro označení jeho činu použít přísxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxu mladistvého hlavního pachatele označit tento čin termínem provinění, bez jakéhokoliv rozlišení na kategorie.

xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx, že jimi jsou výlučně úmyslné trestné činy, a specificky ty z nich, které jsou postihovány v rámci vyšších trestních sazeb, než dopadají na ty, které patxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxch činů, ale subkategorii zločinů. V tomto smyslu lze mluvit o zvlášť závažných zločinech a ostatních zločinech. Každý zvlášť závažný zločin však zůstxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xločin není zvlášť závažným zločinem.

Do kategorie zločinů náleží úmyslné trestné činy, u nichž zákonem stanovená horní hranice trestní sazbx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx význam.

Zločinem není žádný nedbalostní trestný čin.

K rozlišení nedbalostních a úmyslných trestných činů, ke kvalifikovaným skutkovým podstatáx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx horní hranice trestních sazeb trestu odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku v návaznosti na vymezení jednotlivých xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xavinění pokrývá naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Tak je tomu proto, že případná nedbalostní forma zavinění ve vztahu k tétx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxně úmyslných trestných činů, které nemají nedbalostní alternativu, tak ohledně těch z nich, které ji mají (blíže k tomu srov. výklad v bodě 14 k odst. 2 výxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxlifikované skutkové podstatě, v níž byla okolnost podmiňující použití této trestní sazby pokryta pouze nedbalostním zaviněním.

Při souběhx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xedy nebrání souběhu sbíhajícího se zločinu s přečinem a naopak. Asperační zásada a třetinové navyšování horních hranic trestních sazeb odnětí svobodx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx, tedy mezi zločiny a přečiny.

Obdobně se kategorizace trestných činů na přečiny a zločiny nijak nedotýká právní úprava obecně umožňující mimořádné sxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxtegorizaci trestných činů na přečiny a zločiny je směrodatná zákonná trestní sazba trestu odnětí svobody. Pokud je tedy soudem za určitý zločin uložen xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xubkategorie zločinů - jsou úmyslné trestné činy, u nichž činí horní hranice zákonné trestní sazby trestu odnětí svobody nejméně deset let. Z povahy věcx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxého činu. Příprava trestného činu je totiž trestná jen u zvlášť závažných zločinů (§ 20 odst. 1).

Ve srovnání s ostatními zločiny vykazují zvlášť závažxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx sazby odnětí svobody než u ostatních zločinů. Dolní hranice trestní sazby odnětí svobody nehraje při odlišení zvlášť závažných zločinů od ostatních zxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxby nemá žádný význam, jakou formou zavinění byla taková okolnost naplněna, pokud se tak stalo v rámci spáchání úmyslného trestného činu (blíže k tomu srxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxxx x xxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxající jako "živý nástroj" a naplňující xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxých v rámci dané formy nepřímého pachatelství - tedy zločinů a přečinů - nic nebrání.

Oproti tomu spolupachatelé trestného činu musejí spáchat trestnx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxhatelství, a to s ohledem na to, že tyto trestné činy jsou hmotněprávně považovány za jeden čin, avšak sestávají z několika aktů (útoků), těch se nemusí dxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xpolupachatelství dospělého a mladistvého. Jde totiž o spolupachatelství trestného činu a provinění, neboť spáchaný čin je u dospělého trestným činex x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxtegorizaci. Totéž platí přiměřeně i pro účastenství. Jestliže je tedy mladistvý účastníkem na určitém trestném činu dospělého hlavního pachatele, jx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxnu hlavního pachatele přiřadit označení kategorie, do které patří, tedy přečinu nebo zločinu. Samotná právní kvalifikace činu dospělého účastníka nx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxlatnění řady institutů trestního práva. Trestní zákoník ji využívá zejména v souvislosti s vymezením okruhu trestných činů, na něž dopadají nebo u nixxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxele přečinů lze postihnout alternativními tresty domácího vězení (§ 60), obecně prospěšných prací (§ 62), peněžitým trestem (§ 67 odst. 2) a zákazu vstxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxání podle § 309 tr. řádu a podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. řádu. Naopak subkategorie zvlášť závažných zločinů je spojena s ukládáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx postupem podle § 47 odst. 2 pak předpokládá spáchání zločinu.

Kategorizace trestných činů se promítá také do aplikace § 360 a specifickým způsoxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxch činů opilství do kategorií přečinů a zločinů má zásadní význam to, jakou formou zavinění je pokryto přivedení se do stavu nepříčetnosti a to jak závažxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi, půjde o přečin, a to bez ohledu na právní kvalifikaci činu jinak trestného jako přečinu nebo zločinu. Je-li to aktuální, zohlední se přitom též pojistxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxti úmyslně, dopustí se tento u deliktů postižitelných podle § 360 odst. 1 v trestní sazbě odnětí svobody od tří do deseti let zvlášť závažného zločinu. V xxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx, k jehož spáchání dojde ve stavu nepříčetnosti, mírnější trest a nižší sazbu odnětí svobody než je uvedena v § 360 odst. 1 - je třeba takový spáchaný čin zxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxx odnětí svobody na mírnější sazbu činu jinak trestného, coby objektivní podmínky trestnosti opilství. V závislosti na této trestní sazbě činu jinak trxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxk v zásadě vyžaduje k trestnosti činu úmyslné zavinění. Zavinění z nedbalosti postačí jen v případech trestných činů, ve vztahu k nimž to výslovně stanxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxu formu zavinění se jedná (§ 13 odst. 2). Oproti tomu v kvalifikovaných skutkových podstatách - a specificky ve vztahu k okolnostem podmiňujícím použitx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxě vyžaduje (§ 17).

Trestní zákoník nicméně bez ohledu na tato pravidla v některých ustanoveních vymezujících základní skutkové podstaty trestných xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxvším v případech shodných trestných xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxm, u nichž je požadován určitý zvláštní úmysl, například úmysl způsobit škodu nebo získat neoprávněný majetkový prospěch.

Vedle toho trestní zákoníx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxípadech to vyjadřuje formulací "byť i z nedbalosti" nebo "byť i z hrubé nedbalosti".

x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxníku poruší nebo ohrozí jím chráněný zájem, nebo alespoň ví, že může uvedený zájem porušit nebo ohrozit, a také chce takové porušení nebo ohrožení způsxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x x xx xxxxx x xxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xx x xxx xxxjeno chtění porušit nebo ohrozit chráněný zájem. Z povahy věci však vyplývá, že vůli něco porušit nebo ohrozit musí v představě pachatele předcházet uvxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xachatele, avšak nemusí být navenek demonstrována žádným výslovným prohlášením dávajícím najevo chtění způsobit následek předpokládaný zákonem. Vxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx že to, k čemu směřují, je chtěné přitom může být fakt, že k tomu za daných okolností musí dojít. Přitom platí, že když pachatel předpokládá, že k porušení nxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxedek za nutný a směřuje k jeho způsobení, nepochybně ho také chce. V takovém případě se nejedná o prosté srozumění s ním jako u nepřímého úmyslu.

To platí x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xezávadný, ale na cestě k jeho dosažení nutně svým jednáním zasahuje zájem chráněný trestním zákoníkem. Jinými slovy řečeno, mezi případy trestných čixx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxmo jím sledovaným cílem (viz R 32/1960, srov. též R 3/2006). Na druhé straně k naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu nestačí, že pachatxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxklad pokud má jít o vraždu, nestačí, že pachatel chce střílet, ale musí také chtít někoho střelbou zastřelit.

K odlišení případů jednání v přímém úmyslx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xx x xxxxx xx

xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxyslu - je výrazem navenek chováním projevené vůle a vyjadřuje aktivní volní vztah pachatele k způsobení trestním zákoníkem předpokládaného následkxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx ani jeho nutným produktem, a pachatel nechce přímo jej, protože svým jednáním sleduje jiný cíl, nicméně je srozuměn s tím, že s realizací tohoto cíle můžx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxset nastat zcela nevyhnutelně. Na srozumění v této formě lze usuzovat především z toho, že pachatel nepočítá s ničím konkrétním, co by mohlo zabránit taxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxx xx.

Na druhé straně v daném kontextu není nijak rozhodující, zda pachatelem sledovaný cíl je z hlediska trestního práva relevantním cílem nebo cílem nezxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx, který je toliko vedlejším produktem jeho jednání. Ono cílené jednání - pokud jím jsou cíleně naplňovány všechny trestněprávně znaky určxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xouhé smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoníku může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem a tak způsobit trxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxostejný vztah k danému následku. Pak postačí, když je s možností jeho způsobení smířen (blíže k tomu viz výklad k odstavci 2).

Srozuměním je vždy pokrytx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxisko k oběma možnostem, tedy je mu sice lhostejno, zda takový následek nastane nebo ne, ale počítá s ním jako s možným a je s ním smířen pro případ, že skutečxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx x xx x xxxxx xx

Právní xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxrazňuje, že srozuměním se rozumí i pouhé smíření pachatele s možností způsobit trestněprávně následek způsobem uvedeným v trestním zákoxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx ale nechce ho způsobit, a bez přiměřených důvodů spoléhá, že ho nezpůsobí, v případech činů spáchaných v nepřímém úmyslu sice jejich pachatel rovněž vnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxením pro případ, že skutečně nastane, je u nepřímého úmyslu výrazem kladného stanoviska pachatele k němu a představuje protiklad k negativnímu stanovxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx činu v nepřímém úmyslu zpravidla dochází za situace, kdy jednání jeho pachatele sleduje jiný cíl než způsobení takového následku, ale je mu zřejmé, že nx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx x xxx xxxxxx xxxozuměn). Jeho způsobení tedy není přímým cílem pachatele, ale vedlejším dopadem jeho jednání, sice nechtěným, ale předpokládaným, a to za situace, kdx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxém úmyslu činí pachatel způsobení trestněprávně relevantního následku přímo vlastním účelem svého jednání nebo jeho nutným - a tedy i chtěným - důsledxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xpůsobením takového následku, resp. v případech smíření se s ním, typických pro nepřímý úmysl.

Zahrnutí případů smíření se pachatele se způsoxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx pachatele k takovému následku.

Jde-li u pachatele o tzv. nepravou lhostejnost - projevující se v tom, že mu je sice lhostejno, zda trestněprávně xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxění s ním, a s ohledem na to pod jednání v nepřímém úmyslu. Za této situace si je totiž pachatel vědom obou eventualit důsledků svého jednání, které přicháxx x xxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxx tedy u něj o méně intenzivní, ale pořád ještě o aktivní volní vztah k onomu (eventuálně možnému) následku, neboť je smířen s tím, že k němu může dojít, a s toxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x x

xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx především pokud mu na jedné straně nezáleží na tom, zda daný následek nastane, nebo ne (a z tohoto hlediska mu je skutečně zcela lhostejný), ale na druhé sxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxní nic, co by mu mohlo zabránit. Za takové situace je jeho stanovisko k oběma v úvahu přicházejícím možnostem sice velice neurčité a složka vůle v jeho jedxxxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx smířen jako s možným, takže jedná v nepřímém úmyslu. To na rozdíl od případů, kdy onen následek nechce způsobit a bez přiměřených důvodů spoléhá na to, že xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxhtěním a tento volní vztah vylučuje podřazení těchto případů pod případy lhostejnosti, ať už pravé nebo nepravé.

Oproti tomu o právně významnou pravox xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxení, takže s ním nepočítá jako s možným. V takovém případě může za situace předpokládané § 16 odst. 1 písm. b) - tedy pokud vzhledem k okolnostem a svým osoxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxx xxxxadů pravé a nepravé lhostejnosti je třeba odlišovat případy, kdy je trestněprávně následek v důsledku jednání pachatele nutný (tedy neexxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxém úmyslu. Jestliže totiž jedná s vědomím toho, že způsobí takový následek, z povahy věci svým jednáním fakticky chtěně směřuje k jeho způsobení. Z tohoxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxm v nepřímém úmyslu, se v plném rozsahu uplatní i ve vztahu k trestným činům právnických osob a k proviněním mladistvých, byť v určité modifikované podobx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxtat jim pachatelství trestných činů, ať už úmyslných nebo nedbalostních, jim s ohledem na to lze, jen pokud jejich znaky zaviněně naplnily určité s nimi xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxv. osob a patří mezi ně statutární orgány, jejich členové a jiné osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby nebo za ní, osoby vykonávající u ní řídícx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxe k tomu viz výklad k § 13, bod 20; srov. též výklad k § 22, body 24 až 34.

Ve vztahu k mladistvým a jimi spáchaným činům není co do posuzování jejich zavinění xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxx xřeba hodnotit se zohledněním jejich rozumové a mravní vyspělosti. Ta může zásadně ovlivnit jak intelektovou složku jejich jednání (jejich věděni), txx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxty případů jejich jednání v omylu, ať už skutkovém nebo právním, s významnými dopady na subjektivní stránku jejich jednání (k posuzování omylu vycházexxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xx x xxxx