182/2006 Sb.

Účelem insolvenčního řízení (§ 1 insolvenčního zákona) je řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka některýx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Účelem insolvenčního řízení však není, aby v něm bylo prováděno dokazování za účelem zjxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxII. Stanoviska publikovaného ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 52/1998 a v rozhodnutí publikovaném v této sbírce pod č. R 6xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xízení insolvenční.

Jak vyplývá z § 1 insolvenčního zákona, insolvenční zákon sleduxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů. Z této výchozí koncepce zákona se podává, že insolvenční řízení může mít smysl jedině za předpoklxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxdávky věřitelů. Není-li tu takového majetku, nemá insolvenční řízení smyslu. Jedinou výjimkou - byť nesystémovou - z této koncepce je již citovaný § 14x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxaže v takovém řízení k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem dojít zjevně nemůže.

Účelem insolvenčního zákona a insolvenčního řízenx xxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxvoláno k tomu, aby suplovalo řízení o návrhu na výmaz dlužníka z obchodního rejstříku či řízení o žádosti na vydání písemného souhlasu správce daně s takxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxnčí likvidaci.

Smyslem a účelem insolvenčního řízení je dle § 1 IZ uspořádat majetkovx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxuje hmotný substrát, na základě kterého by k uspořádání vztahů s věřiteli došlo.

xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxa je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka. Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční soud odexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxímu soudu.

Podle ustanovení § 2 písmeno g) IZ pro účely tohoto zákona se rozumí zajištěným věřitelem, věřitel, jehož pohledávkx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxcím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy Nejvyšší soud již v důvodech usnesenx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxl má povinnost (chce-li být v insolvenčním řízení uspokojen z majetkové podstaty dlužníka) uplatnit pohledávku vůči dlužníku podáním přihlášky (§ 16x x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx číslo 8, ročník 2014, pod číslem 98 (ústavní stížnost proti tomuto usnesení podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 4. prosince 2013, spx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx NSČR 87/2013, Nejvyšší soud výslovně poznamenal, že argumenty, podle nichž věřitel nevěděl o zahájení insolvenčního řízení, že je osobou v tomto směrx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxy zmeškání lhůty k podání přihlášky věřitelovy pohledávky do insolvenčního řízení.

V rozhodnutí ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČR 39/2014, uxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxči dlužníku pouze zástavní pohledávku (dlužník je zástavním dlužníkem, nikoliv však osobním dlužníkem), je v případě, že zástava je v době rozhodnutí x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xrocesní lhůty určené v rozhodnutí o úpadku.).

V usnesení ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 NSČR 118/2013, odkázal Nejvyšší soud co do ústavněprávních vxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxího řízení reflektuje jak hmotněprávní aspekty (tj. uspořádání majetkových vztahů), tak i procesněprávní stránku (způsob řešení). Aktivita dotčenxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xb., o konkursu a vyrovnání, chápe právo věřitele podat přihlášku pohledávky stejně jako právo na žalobu. Za tím účelem stanoví i procesní pravidla pro vxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx, že věřitel nebude uspokojen v rámci konkursního řízení. Stanovená pravidla jsou všeobecně známá a je zcela na vůli a schopnostech věřitele, aby ve staxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxtu, učinil vhodná opatření vedoucí ke včasnému přihlášení jeho pohledávky. Pokud tak neučiní, bere na sebe riziko, že se nestane účastníkem konkursníxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx skripta sunt vytvářejícího rámec pro autonomní chování subjektů soukromoprávních vztahů. Citovaná parémie odráží konstrukci, pxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxevantním chováním. Je proto , aby se kdokoliv dovolával zásahu do svých práv, když nepříznivý důsledek si způsobil sám svým vlastním chovánímx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxné i v poměrech insolvenčního řízení, které probíhá podle insolvenčního zákona, dodávaje, že to platí tím spíše, že informace o průběhu jednotlivých ixxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxtu insolvenčního rejstříku.

K těmto názorům se pak Nejvyšší soud xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxho věřitele věnuje. Pro úplnost v odůvodnění dodal, že závěr, podle něhož je zástavní věřitel povinen přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení vexxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxze zástavní pohledávku.

xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxo, že mu úpadek teprve hrozí (§ 3 odst. 4 insolvenčního zákona), se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxdně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, že v budoucnu nastaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxe s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky věřitelů týkxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném pod číslem 96/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 20. května 2010, sen. zn. 29 NSČR 22xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xne)schopnosti dlužníka plnit peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti [§ 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona] může být jxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxžníkovu neschopnost platit své splatné závazky [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona], nikoli však existenci "více věřitelů" dlužnxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx" [znak uvedený v § 3 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona]. Námitka dovolatelů, že dlužníkův úpadek osvědčuje zákonná domněnka ve smyslu § 3 odst. 2 písxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxnci mnohosti věřitelů s pohledávkami po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti).

Odvolací soud se nicméně způsobem popsaným shora vypořádal s pohledávxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xozhodnutí zcela pominul závěr insolvenčního soudu, že do dne jednání o insolvenčním návrhu (do 16. ledna 2009) své pohledávky přihlásilo celkem 19 věřxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxvyloučil závěr insolvenčního soudu o existenci vyvratitelných domněnek dlužníkovy neschopnosti platit své splatné závazky, opírající se o § 3 odst. x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxt, jen kdyby napadené rozhodnutí obsahovalo přezkoumatelné úvahy na téma, proč se odvolací soud nezabýval přihlášenými pohledávkami oněch dalších 1x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxst. 1 písm. a) insolvenčního zákona] ani z hlediska osvědčení peněžitých závazků těchto věřitelů "po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti" [znak uvedexx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném v době vydání rozhodčího nálezu, tj. ve znění zákona č. 245/2006 Sb., rozhodčí nález, který nelze přezkoumat poxxx x xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xoudně vykonatelný.

Ustanovení § 32 zákona č. 216/1994 Sb. v rozhodném znění dále určuje, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán dx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xávrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu oxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx

xxx x xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odstavec 1). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsuxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu (odstavec 5).

Podle § 167 odst. 2 o. s. ř., ve znxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxtovaného § 159a odst. 1, 4 a 5 o. s. ř., výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky řízení, přičemž v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxe být projednávána znovu. Tytéž zásady se vzhledem k § 167 odst. 2 o. s. ř. přiměřeně uplatní též pro usnesení soudu ve věci samé.

Jde přitom o účinky, jež xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxx x xxxxerých rozhodnutí vůbec nemusí být dána (jako např. při zamítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení - srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxnosti soudního rozhodnutí má za následek, že takové rozhodnutí nelze v řízení o výkon rozhodnutí nebo v jiném exekučním řízení vykonat. Nařízení výkonx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx nařízení vyhovět (jsou-li k tomu splněny další předpoklady) a že současně provedení výkonu odloží až do doby pravomocného skončení řízení, v xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xařízen, odloží soud jeho provedení až do doby pravomocného skončení řízení, v jehož rámci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odklad povolen xx xxxxxx xxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxadu vykonatelnosti a odkladu právní moci rozhodnutí srov. v zákonné úpravě např. § 248 o. s. ř. a komentář k tomuto ustanovení v díle Drápal, L., Bureš, Jx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxnutí, jež se projevují tím, že je již nelze napadnout odvoláním xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxjí odkladem vykonatelnosti rozhodnutí nedotčeny.

Představa, že pravomocné soudní rozhodnutí, jež je přes povolení odkladu vykonatelnosti nadále xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x 105 insolvenčního zákona k doložení splatné pohledávky tímto rozhodnutím přiznané, je s výše formulovanými závěry ve zjevném rozporu.

Zbývá dodatx xx xxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27 a který v důsledku toho "nabývá dnem doručení účixxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxvaze rozhodčího nálezu, jehož vykonatelnost odložil soud, tedy neobstojí, a na jejich základě bylo vyloučeno přijmout závěr, že insolvenční navrhovxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxenčního soudu, "že pohledávka, u které je odložen výkon rozhodnutí, nemůže sloužit k doložení věřitelovy pohledávky v insolvenčním řízení", nepřebíxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxdčího nálezu a k tomu, že v onom řízení byla pravomocně odložena vykonatelnost rozhodčího nálezu, ani takto formulované právní posouzení věci však sprxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxze (ve shodě s podaným výkladem) označit za spornou (za nedoloženou v intencích § 105 insolvenčního zákona) jen proto, že probíhá řízení o zrušení rozhoxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx x x x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxhodčího nálezu nadále (i po odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu) vázáni účastníci řízení (insolvenční navrhovatel a dlužník) a ve stejném rozxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxložil svou splatnou pohledávku vůči dlužníku. Pro úplnost zbývá dodat, že argumentoval-li dlužník na podporu správnosti napadeného rozhodnutí v dotxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí v dotčeném ohledu je vyloučen již proto, že právní posouzení věci, na kterém rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá, nemohl dovolatel logicky ani zpoxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxxx

xxxxxxx xxvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, jakmile x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené. Seznam závazků dlužníka ve smyslu § 104 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona musí obsahovat i údaj o výši x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxvenční soud osvědčil úpadek dlužníka, ačkoliv věřitelský insolvenční návrh měl vady, pro které mohl být odmítnut dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákonxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxvenčním řízení najevo, že nechce vůči dlužníku uplatňovat rozsahem zanedbatelné příslušenství pohledávky, kterou dlužník zaplatil.

xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx smyslu § 133 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona vyhovět i bez jednání, neboť dlužník nijak nebrojil proti tvrzení navrhovatele o tom, že má peněžité xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx čj. RD/051/07/ACM-21 ze dne 22.6.2007 také doložil, tak závazky vůči dalším třem věřitelům označeným v insolvenčním návrhu, přičemž nesplněním povixxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xrávní domněnku, že úhrady těchto peněžitých závazků není schopen.

Pokud jde o skutečnoxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí dohodu o splátkách pohledávky, odvolací soud se zcela ztotožnil s tím, jak její význam hodnotil insolvenční soud i navrhovatel: pro rozhodnutí o úpadxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxadě se však v rámci toliko zavázal k jejímu splácení počínaje 15.1.2009 a plnění uzavřené dohody se promítne do insolvenčního řízení pouze tímx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

Z důvodů platební neschopnosti se může dostat do úpadku kterýkoliv dlužník. Tento důvod je postačující k tomu, aby soud rozhodl o xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xterým je podnikatel, fyzická osoba. Pokud je však osvědčen úpadek dlužníka xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxkatel, nemá pak na rozhodnutí soudu vliv.

Úpadek ve formě insolvence je definován v § 3 xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxx x xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxa - se v § 3 odst. 2 insolvenčního zákona konstruuje vyvratitelná právní domněnka její existence, nastane-li některý z případů uvedených zde pod písmexx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxé, že jde o podmínky kumulativní, nikoli alternativní, jak patrně dovozuje dlužník. Úpadek insolvencí proto může být naplněn pouze v případě, že situaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxřitelů [viz § 3 odst. 1 písm. a)]. Mnohost věřitelů je přitom dle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona předpokladem úpadku i ve formě předlužení. Je tedy zřejxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxud, že pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách zůstává pluralita dlužníkových věřitelů. Tato podmínka musí být splněna i v případě, že se dlužník domxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxk pouze jediného věřitele, nenachází se v úpadkové situaci (ani v ohrožení úpadkem), a proto se ani on, ani jeho věřitel nemohou domáhat uspořádání svýcx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xxxxxxxx xxvolací soud za vhodné pro úplnost dodat, že pokud by v daném případě byl insolvenční návrh řádný, tj. pokud by nebyl stižen výše popsaným nedostatkem (abxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxvrhu ani přes jeho výzvu (a ve stanovené lhůtě nepředložil současně požadované seznamy dle § 104 insolvenčního zákona), byly dány podmínky k tomu, aby dxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx peněžité závazky dle § 3 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona]. Současně však nutno zdůraznit, že za takovéto situace by soud při vydání rozhodnutí o úpxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxx najevo jinak. To znamená, že v uvedeném případě by soud nemohl závěr o dlužníkově úpadku stavět i na zjištění existence těch dalších věřitelů dlužníka, xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxpadě však lze z napadeného usnesení (přes neúplnost jeho odůvodnění) usuzovat, že soud prvního stupně při závěru o existenci vícerých dlužníkových věxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxkázané pohledávky osmi takových věřitelů, ačkoli navrhovatel poukazoval kromě své pohledávky jen na nárok jedné další věřitelky, k němuž se ovšem soux xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx

V daném případě dospěl i odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence. Stejně jako soud prxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx let) v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči navrhovateli a vůči dalším věřitelům, přičemž ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finančnx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xx xx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xic nemění. K argumentaci dlužníka, že již uhradil jistiny pohledávek P. s. s. z., M. o. ČR a V. z. p. ČR, dluží jim pouze příslušenství či penále za prodlení x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xávazky, s jejichž úhradou je v prodlení, a toliko proto, že nejde o dluhy na jistině, nelze jejich existenci ignorovat. Pokud jde o dlužníkovu námitku, žx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxko na věřiteli, který z prostředků daných platnou právní úpravou za tím účelem využije, a že insolvenční zákon nepodmiňuje podání insolvenčního návrxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxvázán pravomocnými a vykonatelnými soudními rozhodnutími. K jeho tvrzení, že se zdržuje v rodinném domě ve V. u Prahy a nikoli na adrese svého bydliště, x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx uvést, že je na něm, aby změnil adresu trvalého bydliště tak, aby odpovídala skutečnému stavu.

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xýt uspokojeny v rámci exekučního řízení, žádnou právní relevanci nemá, neboť pro naplnění úpadku formou insolvence stačí splnění jen jedné z podmínek xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxnění peněžitých závazků dlužníkem po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti.

Odvoxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx jeho splatnost. Navíc by takový výklad § 3 odst. 1 a § 103 odst. 2 insolvenčního zákona u dlužníků s větším počtem závazků činil sestavení řádného insolxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xávrhu, kde by tvořily součást vylíčení rozhodujících skutečností, je totiž údaje o svých věřitelích a závazcích povinen uvést v seznamu závazků, kterx xx xxx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxu nepostrádá ani uvedení okolností osvědčujících neschopnost dlužníka hradit své splatné závazky. Kromě toho, že dlužník uvedl, že „některé“ závazkx xxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xom, že má splatné závazky po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů ve výši 1 445 021 Kč, jeho majetek má hodnotu pouze 10 000 Kč a měsíční příjem činí 30 125 Kč.

xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxdle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je nexxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxnem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvexxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xe smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

V daném případě dospěl i odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insoxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxatných závazků vůči navrhovateli a vůči dalším věřitelům, přičemž ničím nedoložil, že má (a měl) k dispozici finanční prostředky potřebné na jejich úhxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxlvenční řízení muselo být ve vztahu k němu zastaveno. Co se týče eventuální aplikace druhé věty zmíněného ustanovení, je odvolací soud na rozdíl od navrxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxči J & R G., s. r. o.) vyvrátil domněnku neschopnosti plnit své splatné peněžité závazky, jinými slovy, prokázal tím, že není v úpadku ve formě insolvxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xchopen plnit své splatné závazky, vyvrátil dlužník až v průběhu insolvenčního řízení. Ve vztahu k němu bylo proto na místě aplikovat § 50 o. s. ř. a právo xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxnost řešit jeho majetkové poměry v režimu insolvenčního řízení i tehdy, kdy jeho stávající ekonomická situace dosud všechny znaky úpadku nevykazuje, xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xnsolvenční zákon přitom předpokládá, že zahájení řízení z důvodu hrozící platební neschopnosti může být iniciováno pouze z podnětu dlužníka, protoxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxterních účetních informací konstatoval hrozící úpadek a podal insolvenční návrh. Takto na věc nahlíženo není tedy důvod dlužníkův návrh odmítat (pokxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxstence dvou věřitelů (správce daně a Č. p. l., a.s.), ale i skutečnost, že dlužník se nedomáhá řešení svého úpadku, jak se podává z odůvodnění napadeného xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xe má zpeněžitelný nemovitý majetek v hodnotě 12 miliónů Kč, jenž dokládal smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2009, a jehož prodej mu umxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx formě předlužení, jak se dlužník patrně domníval. Proto pro posouzení věci není rozhodná hodnota nemovitého majetku dlužníka, ale jen výše jeho volnýxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxi jednání u odvolacího soudu nebyl schopen uvést výši svých volných peněžních prostředků.

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxici na internetových stránkách Vrchního soudu v Praze), že smyslu insolvenčního zákona neodpovídá řešit dlužníkovu situaci v insolvenčním řízení txxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxcí společnosti. V takovém případě jsou naopak dány všechny podmínky pro to, aby již zahájený proces likvidace ve smyslu § 70 a násl. obchodního zákoníku xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxenční řízení, jež by mělo za následek pouze vznik dalších nákladů řízení. Na tomto závěru, plně využitelném pro potřeby tohoto řízení, neshledává odvoxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxické osoby, u dvou příjmení osoby fyzické), vůči nimž má závazky, z nichž pět je vykonatelných, u čtyř z nich lze dokonce dovodit rok, od kdy běží xxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxky u čtyř různých věřitelů jsou již více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. V kolonce 21 formulářového návrhu dlužnice výslovně tvrdí, že své závazky není scxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxívá odvolací soud na základě těchto zjištění k závěru, že byť dlužnice v návrhu uvedla svá tvrzení k okolnostem úpadku jen velmi kuse, přesto jsou tato tvxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxx

xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxho vyjádření v tom ohledu, že nesouhlasí se závěrem, že tímto vyjádřením insolvenčnímu návrhu neodporoval, ponechává stranou poukaz odvolacího soudx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxícím úpadku (srov. způsob vyplnění bodu 21. formuláře návrhu na povolení oddlužení), jednak výslovně uvádí, že z důvodů zde (v návrhu na povolení oddluxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxlužení). Dlužník, který stejně jako insolvenční navrhovatel výslovně žádá, aby soud rozhodl o jeho úpadku, totiž požadavku na vydání rozhodnutí o svéx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxžníka výslovně neurčuje, kdo je osobou oprávněnou podat proti takovému usnesení odvolání. Povahou uvedeného rozhodnutí je dáno, že takovou osobou nexx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xtránkách Nejvyššího soudu) a že jí naopak je každý účastník této fáze insolvenční ho řízení, který má za to, že insolvenční soud rozhodl o tomto způsobu řxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxždý z přihlášených věřitelů. Účast dlužníka a přihlášených věřitelů na rozhodování o tomto způsobu řešení dlužníkova úpadku se oproti tomu již neodvíxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxo řízení, která začíná podáním insolvenčního návrhu (první, přípravná fáze), totiž končí (uzavírá se) rozhodnutím o insolvenčním návrhu (zde rozhodxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxřitel) argumentem, že ve smyslu § xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxní této otázky má i při rozhodování o insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxík i tak v úpadku). Srov. k tomu též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxspozici i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Otázka, zda insolvenční navrhovatel doložil v řízení o svém insolvenčním návrhu svou splatnou poxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxích práv na schůzi věřitelů konané po rozhodnutí o úpadku je určující stav přezkoumání přihlášené pohledávky příslušného (hlasujícího) věřitele a přxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx doložení pohledávky insolvenčního navrhovatele pro účely rozhodnutí o úpadku.

V R 96/2011 Nejvxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx odst. 3 insolvenčního zákona, avšak dlužník nesplňuje některý z požadavků formulovaných pro přípustnost reorganizace v § 316 odst. 4 insolvenčního zxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx určené v § 316 odst. 5 insolvenčního zákona reorganizační plán přijatý způsobem popsaným v témže ustanovení. S rozhodnutím o úpadku proto nelze spojix xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx bod nabízející schůzi věřitelů hlasování o způsobu řešení dlužníkova úpadku. Jestliže však lhůta určená k předložení reorganizačního plánu dlužníkxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxpustnou a insolvenčnímu soudu nic nebrání v tom, aby i před konáním schůze věřitelů prohlásil konkurs na majetek dlužníka. Usnesení schůze věřitelů o zxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

Otázku, kterou klade dovolatel, zodpověděl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu § 4 odst. 2 insolvenčního zákona) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158 insolvenčního xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xydání rozhodnutí o úpadku.

Při posouzení dovolatelem položené otázky je též třeba mít na paměti, že v souladu se zásadami insolvenčního řízení vypočtenýxx x x x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxně jedné a skupinou nezajištěných věřitelů na straně druhé projevuje právě tím, že zajištění věřitelé mají z titulu zajištění, které získali v dobré víxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xnsolvenčním řízení svůj vliv také co do správy a zpeněžení předmětu zajištění (srov. § 230 odst. 2 nebo § 293 insolvenčního zákona).

x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxudy jsou povinny jednat ve smyslu zásady rychlosti a efektivnosti řízení tak, aby nedocházelo k navyšování pohledávek věřitelů pro časové prodlení v řxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxtím zásady spravedlivého insolvenčního řízení uzavírá, že v dané věci aktivní legitimace navrhovatelů osvědčena nebyla, a k úpadku dlužníka, třebažx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx v důsledku toho projevily v hospodářských poměrech dlužníka, je třeba zabránit tím, že v insolvenčním řízení dále nebude pokračováno. Odvolací soud pxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

K odvolací argumentaci dlužníka je třeba uvést, že insolvenční řízení má za cíl uspořádat majetkové poměry dlužníka a v co nxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxou zásadou civilního řízení, přičemž pokud jde o vztah mezi insolvenčními věřiteli navzájem, je třeba dodržovat zásadu hájení společného zájmu věřitxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxo řízení. Společný zájem věřitelů je zájmem nadřazeným zájmům jednotlivců a jeho cílem je, aby byli spravedlivě a v co nejvyšší možné míře uspokojeni všxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxu se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí jen přiměřeně, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxo řádu v judikatuře soudů, která má být užita na insolvenční řízení.

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci dlužník nesplňuje podmínku potřebnosti pomoci ustanoveného zástupce k ochraně svýcx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxx x x xx o. s. ř. se bude muset v dalším průběhu řízení sám postarat o odstranění vad dlužníkem podaného odvolání proti usnesení o zastavení řízení, a to včetně nxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xstanovoval právního zástupce.

Lze tedy uzavřít, že v posuzované dané věci není splněna podmínka nutnosti ochrany zájmů dlužníka vymezená v § 30 odst. x xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx s. ř. Tyto závěry by totiž s ohledem na požadavek současného splnění obou podmínek definovaných v § 30 o. s. ř. byly nadbytečné.

xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li taxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xo patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Z výše uvedených skutxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxahovalo výrok o náhradě nákladů insolvenčního řízení. Podání právní zástupkyně dlužníka je nutno chápat jako návrh na vydání doplňujícího rozsudku, x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxužníka, neboť není pojmově možné uvažovat o odvolání proti výroku, který nebyl vydán (viz usnesení NS ČR 20 Cdo 44/99 ze dne 31. ledna 2001 ). xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx x x xxxxx x xlatí pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, ustanovení občanského soudního řáxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz. Později ji zkoumá xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxnům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem. Z výše citovaných ustanovení plyne, že místní příslxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xu přísluší. Prvním úkonem, který účastníku přísluší, je jeho první procesní úkon adresovaný soudu buď z iniciativy účastníka, nebo na výzvu soudu. K poxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxle § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušnxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obexxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxzické osobě je při určení obecného soudu dlužníka, a potažmo místní příslušnosti insolvenčního soudu, třeba postupovat podle § 85 odst. 1 o. s. ř. bez oxxxxx xx xxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxsahu pojmu "bydliště", jenž je zásadním pro určení místní příslušnosti, je třeba uvést, že není totožný s obsahem pojmu "trvalý pobyt", který užívají pxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxdlišti fyzické osoby bude totožný s jejím skutečným bydlištěm. Tím se rozumí místo, v němž tato osoba bydlí s úmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla pxxxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx

xxxxx x x xxxxx x xxxxlvenčního zákona a § 170 občanského soudního řádu soud je vázán svým usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx

Pro posouzení místní příslušnosti je ve smyslu § 11 odst. 1 o. s. ř. rozhodný stav ke dni zahájení inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx x x xxxxx x x x xx x x xxx xx xx xxx xxxo rozhodné sídlo společnosti, tak jak se podávalo z notářského zápisu ze dne 16.8.2010, č. NZ 1193/2010, N 1289/2010. K témuž dni totiž došlo u dlužníka kx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxomouci proto dlužníka vyzval ke sdělení potřebných údajů usnesením č. j. 1 VSOL 7/2008-A-7 ze dne 25. dubna 2008. Zásilka s výzvou doručovaná dlužníku zxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx adresu ohlášenou jako místo trvalého pobytu Pivín 167 se nadřízenému soudu vrátila s poznámkou pošty, že se adresát odstěhoval na udanou adresu Lidickx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx tu jsou v době jeho zahájení. Výsledek pokusu o doručení soudních písemností dlužníku ukazuje, že v den zahájení řízení dlužník neměl své bydliště na adxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xx x008 doručil rozhodnutí o své místní nepříslušnosti z 24. 1. 2008, uvedl dlužník jako svou adresu Kosmonautů 2, Mohelnice na uznání dluhu vůči Ing. Stanixxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x0. 2007. Také smlouvu o půjčce s Provident Financial s. r. o. podepsal dlužník 29. 3. 2007 v Mohelnici. Tyto skutečnosti vedou k závěru, že dlužník měl své xxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxch a soudcích do obvodu Okresního soudu v Šumperku a v návaznosti na bod 8 přílohy č. 2 k tomuto zákonu do obvodu Krajského soudu v Ostravě. Vrchní soud v Oloxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx příslušný k projednání a rozhodnutí této věci je Krajský soud v Ostravě.

Obecným soudem dxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxyslu ustanovení § 85a o. s. ř. je pro řízení místně příslušným Krajský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází obecný soud dlužníka. Tvrzení navrhovatele xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xěstským soudem v Praze, je z hlediska určení místní příslušnosti nerozhodné. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže podle ustanovení § 1xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxe ustanovení § 219 o. s. ř. Soud prvního stupně však nepostupoval procesně správně, jestliže se nevypořádal s návrhem věřitele b) na delegaci vhodnou. xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xrně, navrhl, aby podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. byla věc z důvodu vhodnosti postoupena k rozhodnutí Městskému soudu v Praze.

xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx projednání věci jiným, než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější a rychlejší posouzení věci. O přikázání věci (to jx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxána, přičemž platí, že účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě, že se jedná o návrh na delegaci vhodnou, téx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxo stupně nepostupoval správně, jestliže v důvodech svého rozhodnutí návrh na delegaci vhodnou posoudil jako nedůvodný. O návrhu na delegaci vhodnou nxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxeným soudem, v jehož obvodu jsou soudy, jichž se navrhované přikázání věci týká; tímto soudem je Nejvyšší soud ČR, který by měl o návrhu věřitele b) na delxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxtanovení § 219a odst. 1, písm. a) a ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu vxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxzení tam, kde je rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Legitimace k podávání příslušných návrhů a opravných prostředků proti rozhodnutím insolvxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

V ust. § 9 IZ je vymezen okruh procesních subjektů insolvenčního řízení daných insolvenčním zákonem, mezx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xastupitelství pokud do řízení vstoupilo, likvidátor dlužníka). Uvedené subjekty jsou procesními subjekty buď pro celé insolvenční řízení (insolvexxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xubjektů je nutno odlišit od termínu účastník řízení, jenž je definován v ust. § 14 odst. 1 xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhodujxx

Soud v insolvenčním řízení rozhoduje buď tzv. statutárně ve smyslu § 10 písm. a) insolvenčního zákona, nebo v rámci dohlédací činnosti poxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xení odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Tam, kde soud rozhoduje ve smyslu § 10 písm. a) insolvenčního zákona (srov. slova "může uložit"), xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxi zaplatit zálohu je tedy typicky rozhodnutím podle § 10 písm. a) insolvenčního zákona. Jednak proto, že soud zde rozhoduje - nikoliv vyzývá k zaplacení x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xestou výkonu rozhodnutí nebo . Toto rozhodování není vyjádřením dohlédací činnosti (ve smyslu, že soud dohlíží a zasáhne, když je třeba, formox xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxatním subjektům insolvenčního řízení tam, kde to insolvenční zákon ve smyslu § 10 písm. a) výslovně ukládá anebo předpokládá.

x xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xterá insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti, včetně předběžného opatření. Za dohlédací činnost soudu se ve smyslu ustanovení § 10, písxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxisejících. Z ustanovení § 11 odst. 1 IZ pak plyne, že při výkonu takové dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxení je tedy zakotveno právo soudu ukládat všem účastníkům řízení povinnosti, týkající se jejich činnosti v řízení. Nařízení předběžného opatření podxx x xx xxxxx xx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xe odvolání přípustné, a soud prvního stupně účastníky o možnosti podání odvolání nesprávně poučil.

Obecně vzato může stát vskutku nést majetkovou odpovědnost za nesprávný úřední postup soudu xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtého majetku budou řešeny především ve zvláštním řízení [ve sporu o vylučovací () žalobě ve smyslu § 19 odst. 2 zák. o konkursu a vyrovnání], vxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xonkursní xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxeba dát za pravdu v tom, že samotná skutečnost, že bylo zahájeno řízení, nečinnost konkursního soudu neospravedlňuje (bez zřetele k tomu, xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xoupis vylučovat, byly (a odkdy) natolik zřejmé, že nečinnost soudu nebyla nečinností odůvodněnou (opodstatněnou či ospravedlnitelnou). Taková sitxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xápravu příslušným pokynem, ač k tomu má možnost.

I při výkladu insolvenčního zákona v tomto znění však platí, že insolvenční xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxášeným pohledávkám, a to z týchž příčin, pro něž byl takový postup vyloučen i v dřívějších poměrech konkursních. Srov. např. již usnexxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 2. února 2011, sp. zn. 30 Cdo 2888/2010 a v usnesení ze dne 19. prosince 2012, sp. zn. 29 Cdo 4120xxxxxx

xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxdu správce nereflektoval dostatečným a vyčerpávajícím způsobem, a to i přes výslovné poučení o možnosti uložení pořádkové pokuty. Jeho odpovědi jsou xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxce, které doposud soudu neposkytl („dražba movitých věcí v březnu 2009 neúspěšná“, ke „zpeněžování mimo dražbu přistoupil, vědom si neúčinnosti smluxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xnsolvenčního zákona). I když snaha správce zpeněžit majetek co nejrychleji a nejvýhodněji je namístě, příslušná ustanovení insolvenčního zákona jx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, změní je nebo přijme nové, event. jiné rozhodnutí.

Soud v insolvenčním řízení rozhoxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxzhodování v rámci dohlédací činnosti má zcela jiný charakter, a proto proti těmto rozhodnutím zásadně není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxt zálohu podle § 108 insolvenčního zákona, zákon výslovně rozhodnutí předjímá. Rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu je tedy typicky rozhodnutím pxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxakteru takového rozhodování; nezaplacení totiž může vést k zastavení řízení či k vymáhání povinnosti cestou výkonu rozhodnutí nebo . Toto rozxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxního řízení, nýbrž originární rozhodovací činností. Tato činnost směřuje ke stanovení povinností ostatním subjektům insolvenčního řízení tam, kde xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx

Z xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxsm. b) IZ považuje průběžné vykonávání soudního dohledu nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhodování o záležitostech s tím souxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu, ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů. V uvedeném ustanoxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdle § 82 odst. 2, písm. b) IZ (na návrh soudního exekutora) na omezení účinku uvedeného v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ tudíž není rozhodnutím vydanxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxsprávně poučil.

Ustanovení § 10 a 11 ZVSÚ jsou v prvé řadě ve zcela zjevném rozporu. Ustanovení § 10 xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxoto ustanovení pamatuje na rejstříková řízení a třetí by se neměl týkat věcí, ale jednotlivých úkonů v civilním řízení soudním a - oproti odstavci prvémx x xxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxx za standardní podoby právní úpravy dovozovat pomocí argumentu x xx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx ZVSÚ, podle něhož může vyšší soudní úředník vykonávat v civilním řízení soudním a ve správním soudnictví veškeré úkony soudu prvního stupně, a to krom vxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdeno, zatímco podle § 11 ZVSÚ může činit všechno, krom toho, co je mu výslovně zakázáno. Taková úprava nastoluje řadu obtížně řešitelných interpretačnxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxxx x občanského soudního řádu, jenom bylo-li rozhodnuto o věci platebním rozkazem. Znamená to skutečně, že mimo spojitost s platebním rozkazem vyšší soudxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxSÚ kvalifikovanou výzvu mezi úkony, které vyšší soudní úředník vykonávat nesmí, vůbec neřadí, může ji vyšší soudní úředník učinit kdykoliv, i bez vazbx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxl ve vztahu ke směnečným platebním rozkazům: § 10 odst. 1 ZVSÚ se o nich v písmenu a) či v jiném ustanovení sice nezmiňuje, a tedy nesvěřuje je do působnosti xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxík mohl rozhodnout formou směnečného platebního rozkazu. Obdobných příkladů vzájemného vztahu § 10 a 11 ZVSÚ by bylo možno uvést více, avšak není to již xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx které vedle sebe nemohou obstát.

K těžko přijatelným závěrům však vede rovněž text jednotlivých výjimek vypočtených v § 11 ZVSÚ pod jednotlivými písmxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx jak na to upozornila ve shora citovaném článku prof. Winterová, však rozhodování zakazuje vyššímu soudnímu úředníkovi jenom tehdy, má-li xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xoudní úředník. S ohledem na návětí § 11 ZVSÚ to platí jak pro prvostupňové rozhodování v civilním řízení soudním, tak pro správní soudnictví. Stačí nahlxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxže ještě vygradovat, nebude-li zapotřebí v řízení, v němž se rozhoduje ve věci samé formou usnesení, nařizovat jednání [§ 11 písm. a) ZVSÚ]: takové řízexx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x x6 odst. 1 soudního řádu správního.

Celkově však lze říci, že problematická je koncepce § 11 ZVSÚ jako taková. Z ústavních xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxlosti, jakož i osobní předpoklady a odborná úroveň soudce. Podíl dalších osob na výkonu soudnictví je výjimkou z tohoto pravidla, a je proto zapotřebí k xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xřevracet naruby zákonnou úpravou, postavenou na principu, z něhož v podstatě vyplývá, že soudnictví mohou obecně vykonávat úředníci, krom několika mxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xpravedlnosti a která zaznívají v důvodové zprávě, a sice že se má dosáhnout „zkvalitnění a zrychlení řízení zejména cestou přenesení výkonu co nejširšxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxbnost jich obou má být omezena „v podstatě pouze výhradní působností soudce nebo státního zástupce. - Působnost vyššího soudního úředníka je vymezena x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxximálního odbřemenění soudců -“.

Snaha o urychlení řízení a „odbřemenění“ soudců však má své limity a nesmí vést nikdy k tomu, aby se ze soudnictví stala xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxou funkci jenom tehdy, pokud je způsobilé tohoto cíle dosahovat. K tomu, aby se věc projednala a rozhodla, je objektivně vždy zapotřebí vynaložit určitx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxtí kupř. pro rozdělení soudní pravomoci mezi civilní a správní soudy při přezkumu rozhodnutí správních orgánů, příliš složitou a nepřehlednou úpravu xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xude ulehčeno soudci od úkonů jednoduchých a rutinních. Urychlování a „odbřemeňování“ však nesmí ohrozit možnost řádného - a objektivně nutného - zjišxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xx xxxx xxx xxxonodárce na zřeteli, upravuje-li účast jiných osob na výkonu soudnictví. Činnost soudce se dnes pochopitelně nemůže obejít bez součinnosti dalších oxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxich pomocnou roli. Mohou se samozřejmě podílet i na úkonech jiných, uloží-li jim to soudce; tyto úkony ale toliko připravují, a soudce je pak musí učinit xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxt, musí být zachována účinná možnost obrany. Platná právní úprava, která je obsažena v § 9 ZVSÚ, tomu však nevyhovuje. Proti rozhodnutí vyššího soudníhx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx trestním řádem. Znamená to tedy, že tam, kde kupř. odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není vůbec přípustné, nelze ani rozhodnutí vyššího sxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx by mělo představovat ze své povahy činnost, xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxudnictví (§ 10 odst. 3, § 11 ZVSÚ). V tomto případě však ZVSÚ zcela nepokrytě ignoruje jakoukoliv možnost obrany účastníků řízení; ve správním soudnictxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxhodnout o odvolání proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka ve věcech občanskoprávních a obchodních, § 9 odst. 2 ZVSÚ pak zakotvuje obdobně možnost xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxx xxxxxxxx xx x xx x xx xxxx xxxx xe vzájemném rozporu, neboť první z nich stojí na konstrukci, dle níž vyšší soudní úředník může provádět jenom to, co mu toto ustanovení svěřuje, druhý z nxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx ani interpretací, jak bylo ukázáno shora na příkladech kvalifikované výzvy nebo směnečného platebního rozkazu (viz bod 39 odůvodnění). Dále se připoxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx činnost vykonávaná soudy a soudci, jejichž osobní a věcná nezávislost, odborná úroveň a osobní předpoklady jsou klíčovými funkčními atributy soudnixxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxe nepatrný okruh úkonů, které vyšší soudní úředníci provádět nemohou. Není proto přijatelné návětí § 11 ZVSÚ, které místo naplnění Ústavou předpokláxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxch v tomto ustanovení, resp. důsledky z nich plynoucí [k tomu viz shora pod bodem 41, v němž je poukázáno na to, že § 11 písm. a) a b) ZVSÚ mohou nastolit situaxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xmíněné příklady řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob)]. Z těchto důvodů Ústavní soud návrhu vyhovxx x x xx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxci dostatečný časový prostor pro přípravu ústavně konformní úpravy činnosti vyšších soudních úředníků, stanovil Ústavní soud den zrušení § 11 ZVSÚ až xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxxx

xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xoudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl bxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x věci jiným způsobem, než dokazováním při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx být v konkrétním případě vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx

Z návrhu na vyloučení soudce Mgr. B. z projednávání a rozhodování věci plyne, že k jeho podání vedly navrhovatele v zásxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxdce být nemohou. Důvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce v souzené věci samo o sobě nezakládá ani navrhovatelovo (soudcem i věřiteli č. 1 a 3 ovšem zásaxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxci průběhu přezkumného jednání či schůze věřitelů nemá žádné opory, neboť podle zápisu o těchto jednáních nebyly proti protokolaci vzneseny ze strany xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xprávnění vyššího soudního úředníka rozhodovat v insolvenčních věcech, lze odkázat na § 12 odst. 2 insolvenčního zákona ve spojení s § 10 odst. 3 zák. č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx k bodu p) tohoto odstavce dovodit, že vyšší soudní úředník je oprávněn v insolvenčním řízení vadný insolvenční návrh odmítnout.

xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx úředníky a soudní vykonavatele, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních, jednak určuje způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxíslušnost soudce. Spor nebo jinou právní věc smí projednat a rozhodnout jen soudce (soudci a přísedící tvořící senát nebo samosoudce) určený v souladu x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx ř., a též o porušení ústavního principu vyjádřeného v čl. 38 odst. 1 větě první Listiny základních práv a svobod, podle něhož "nikdo nesmí být odňat svémx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxx z uvedených důvodů dospěl k závěru, že insolvenční soud byl při rozhodování věci nesprávně obsazen, a že tedy došlo k odnětí účastníkova zákonného soudxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxšla soudu [§ 42 odst. 1 písm. c) a § 42 odst. 2 cit. zák.].

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxné - zjištění, že ani napadeným zákonem dosažený stav není z pohledu sledovaného cíle procesního zefektivnění efektivní dostatečně, což - mimo jiné - vxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxeckovském“ komentáři k občanskému soudnímu řádu (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., II. Komentář, 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x vymezenou zároveň pozitivně“, jež je vázána na konkrétní pověření soudce (a tomu pak odpovídá, že i v případech výše zmíněných dle § 175 odst. 3 či § 114b xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxj ujala, aby na něm demonstrovala protiústavnost ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb.

K tomu však žádný důvod nebyl. Není pravda, že § 11 zákona č. 121/xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxaná ustanovení § 11 totiž není jedinou možnou. Byl samozřejmě k dispozici výklad jiný; totiž „historicky“ původní, jenž byl dlouhodobě x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxzuje pozitivně věci (úkony), v nichž vyšší soudní úředník (asistent soudce) jednat může, a ustanovení § 11 z toho činí výluku - stanoví, co naopak nikdy nxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xěj vylučuje, jestliže by titulem xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx

xxi tomto výkladu § 11 zákona č. 121/2008 Sb. (v jeho vztahu k § 10) evidentně všechny výhrady snesené většinou pléna odpadají. Jestliže ustanovení § 11 stxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx rozšiřuje, resp. že otevírá prostor, aby jím byl soudce při rozhodování „nahrazen“ (bod 41). Naopak, tohoto ustanovení kuriózně odstraňujx xxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxosti. A pak se mělo dostat i přednosti tohoto výkladu ustanovení § 11 před jeho derogací, a to zcela v duchu Ústavním soudem standardně traktovaného prinxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxm řízení použít (zřejmě s kasačními důsledky). Dosáhl by téhož, čeho lze nyní, poté co Ústavním soudem byl § 11 zrušen, z čehož plyne, že odstranění napadxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

Jako nedůvodnou hodnotí odvolací soud námitku dlužnice, že rozhodnutí vydal "nepověřený soudce". Napadené usnesení vydal asistent soudce Jxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxvá, že asistent soudce insolvenčního soudu může činit jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního soudu. Odmítnutí insolxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích].

Nemá-li účastník řízení způsobilxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx nutně vede k zastavení řízení.

Procesní postupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 a § 107 o. s. ř. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívajícx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsou ve smyslu § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxnční řízení.

Závěr, že přihláška pohledávky odevzdaná orgánu, který měl povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu, v době (8. října 2008), kdy již byl xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxní, není výrazem přepjatého formalismu, nýbrž přiléhavým uplatněním procesních předpisů způsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuřex

xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxadu s judikaturou.

Podání dovolatelky datované 9. října 2008 k postupům dle § 107 o. s. ř. nemohlo vést, neboť věřitel T neztratil způsobilost být účasxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxívající v nesprávně označeném věřiteli

Záměnu účastníka řízení vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašováxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxejší účastník vstoupil, v řízení podporován.

Již odvolací soud v napadeném rozhodnutí poukázax xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxsek (dále jen R 137/2012), které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxí v této věci) Nejvyšší soud uzavřel, že nárok oprávněné osoby na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle ustanovení § 28x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxa. Týž závěr Nejvyšší soud zopakoval např. též v usnesení ze dne 30. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1139/2011 (v obou případech šlo o incidenční spory vyvolanx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxt, že dosavadní nedává odpovědi na otázky, které klade. V R 137/2012 se Nejvyšší soud zabýval i judikaturou Ústavního soudu a ozřejmil povxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2011, sen. zn. 2 VSPH 91/2011, tím, že je uveřejnil pod číslem 134/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxnému převodu bytů a nebytových prostor do vlastnictví oprávněné osoby podle ustanovení § 285 odst. 4 insolvenčního zákona, v jeho důvodech je rovněž vyxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxona je zvláštním druhem zákonného předkupního práva. V R 137/2012 dále Nejvyšší soud odmítl možnost, že by proti vůli přihlašovatele neexistující nxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxu zabývat ve stejném (pro všechny věřitele stejně spravedlivém) režimu jako u ostatních přihlášených pohledávek. Zdůraznil, že nevidí žádného důvodxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xodobě sankcí, jež s sebou snaha takového přihlašovatele prosadit se v insolvenčním řízení jako věřitel neexistující pohledávky, nese. Ani v tomto ohlxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xalobce měl uplatnit jiný nárok, je úsudkem triviálním, jenž odpovídá obecnému chápání poučovací povinnosti soudů, jak se prosazuje v ustálené judikaxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxx xebylo žádného poučení (ať již v režimu § 118a o. s. ř. nebo mimo něj), jež by mohlo vést k příznivějšímu rozhodnutí o podané žalobě (pohledávka, jejíž určxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xx xxx není poučení o tom, že žalobce může žalobu změnit (§ 95 o. s. ř.) a domáhat se jiného nároku. To by totiž dle judikatury Ústavního soudu vedlo k narušení prixxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx soud dále zjistil, že odvolatel byl jednatelem dlužníka do 23.4.2008. V současnosti je však toliko jeho společníkem, a není tedy osobou oprávněnou jedxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Podle § 15 IZ nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx uplatňování pohledávek podle § 165 a násl. IZ, tj. především přihláškou pohledávky. Podání insolvenčního návrhu (§ 97 IZ) nelze považovat za uplatněnxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx svoji aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu), ale k návrhu také musí připojit její přihlášku (srov. § 105 IZ). Jinými slovy řečeno, aby věřixxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x této další fázi řízení založeno přihláškou pohledávky. Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel sice byl insolvenčním navrhovatelxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxx. Dále bylo zjištěno, že odvolatel k insolvenčnímu návrhu nepřipojil přihlášku pohledávky a neučinil tak ani do konce přihlašovací lhůty stanovené v uxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxolání proti usnesení o zrušení konkursu mu tudíž nesvědčí. Proto odvolací soud postupoval podle § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání podané osobou, jež k odxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xomu v klasickém řízení sporném podle o. s. ř. Ustanovení § 16 odst. 2 IZ, které připouští vedlejší účastenství v incidenčních sporech, představuje výjxxxx x x xx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx zvyšování nákladů, které budou následně přičteny na vrub všem věřitelům. Na tomto místě Ústavní soud připomíná, že v insolvenčním řízení nejde primárxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxým zdrojem, z něhož jsou jejich pohledávky uspokojovány. Stěžovatelovo vlastnické právo nemohlo být z tohoto důvodu v jím tvrzené podobě zasaženo, nexxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Vedlejxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxastník vstoupil, v řízení podporován.

Odvolací soud se shoduje se stanoviskem soudu prvního stxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx popření ze strany insolvenčního správce. Z toho ovšem plyne, že je zásadně namístě, aby vůči oběma popírajícím subjektům, které mají z hlediska popřenx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx vůči oběma popírajícím vydáno toliko jedno rozhodnutí. Nutno vyjít z toho, že insolvenční správce a dlužník mají při popření pohledávky v rxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxího zákona. To mimo jiné znamená, že chce-li být věřitel s incidenční žalobou úspěšný, musí jeho žaloba na určení pohledávky směřovat vůči oběma popíraxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxždému z popírajících odlišně. Směřuje-li totiž žaloba vůči insolvenčnímu správci, musí být podána u soudu do 30 dnů od skončení přezkumného jednání, jxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx v případě, že takovou žalobu včas nepodá (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona, § 13 vyhl. č. 311/2007 Sb.). Oproti tomu ve vztahu k dlužníku mohou nastat účxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxx x xxxx xxx x xxx xxxxxxxnčního zákona ani v § 13 prováděcí xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxípadě schválení oddlužení (do 30.6.2009 v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) podat incidenční žalobu proti insolvenčnímu xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx znamenal rozpor se zásadami vyjádřenými v § 5 insolvenčního zákona, neboť insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravexxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xříslušném vyrozumění o popření pohledávky by tedy ve smyslu výše uvedeného měl insolvenční správce věřitele poučit, vůči komu má žalobu podat a jaké důxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxatku podmínek řízení zvláštní úpravu. Ustanovení § 17 vylučuje pro insolvenční řízení (včetně té jeho fáze, jež se týká procesu přihlašování pohledávxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxa pak nahrazuje pro insolvenční řízení úpravu obsaženou v § 107a o. s. ř. Procesní postupy popsané v ustanoveních § 104 odst. 1 a x xxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xísm. h) a § 14 odst. 1 insolvenčního zákona také věřitel, který uplatňuje uspokojení svých práv vůči dlužníku v insolvenčním řízení přihláškou], jsox xxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxho ustanovení ani v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Stejný postup (přiměřená aplikace § 104 odst. 1 o. s. ř. vedoucí k zastaxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx § 20 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání [srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2001, sp. zn. 32 Cdo 544/99, uvxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxššího soudu zmíněná níže, v případě že jde o rozhodnutí vydaná po 1. lednu 2001 - veřejnosti k dispozici též na webových stránkách Nejvyššího soudu].

Otázky předkládané mu (Nejvyššímu soudu - pozn. autxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxn. zn. 29 NSČR 12/2009. Tam uzavřel, že:

1. Nemá-li účastník řízení způsobilost být účastníkem řízení již v době zahájení řízení, jde ve smyslu § 104 odsxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x x x xxx xx xx x. pro případ nedostatku podmínky řízení spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem insolvenčního řízení [jímž je ve smyslu § 2 písm. h) a § xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx § 7 odst. 1 insolvenčního zákona přiměřeně uplatnitelné i v insolvenčním řízení, když takový postup není v intencích posledně označeného ustanovení xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx insolvenčnímu soudu, v době (8. října 2008), kdy již byl přihlašovatel pohledávky (věřitel T.) vymazán z obchodního rejstříku (od 7. října 2008), byla xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxůsobem, jenž odpovídá právní teorii i letité judikatuře.

4. Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí není argument, že některé soudy (na rozdíl od sxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx nemohlo vést, neboť věřitel T. neztratil způsobilost být účastníkem řízení po zahájení řízení o jeho přihlášce, nýbrž předtím. Toto podání též nebylo xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxvenční xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxutí není v závěru, že dovolatelka se nestala procesní nástupkyní věřitele T. v insolvenčním řízení, nesprávné jen proto, že v době jeho vydání ještě nebxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xotiž pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem insolvenčního řízení, pak je vyloučeno, aby insolvenčxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxi, jež nastala před podáním přihlášky.

Třebaže soud prvního stupně v rozporu s citovanou právní úpravou přípustnosti odvolání účastníky xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxstředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nejen proti kladnému rozhodnutí (to by nemohlo být již z povahy věci pro subjektivní nepřípustnost), ktxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxípadech se totiž akcentuje role soudu prvního stupně a rychlost jeho rozhodování (nepřichází v úvahu ani jakékoliv odstraňování vad návrhu) a ovšem taxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx

Z textu poslední věty citovaného § 18 odst. 4 insolvenčního zákona, podle něhož odvolání není přípustné jen proti rozhodnutí insolvenčníxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx 1 insolvenčního zákona, je přípustné odvolání. Podle § 18 odst. 1, 3 insolvenčního zákona soud vyhoví (musí vyhovět) návrhu původního věřitele na vstxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxukou spravedlivého procesu, a proto takový výklad § 18 odst. 4 insolvenčního zákona, podle něhož proti vyhovujícímu rozhodnutí soudu o návrhu podle § 1x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxho zákona] i zásadou vyjádřenou v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na ústavně chráněné procesní principy však nelze dovozovat objektixxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxitele.

Odvolací soud je toho názoru, že pokud je v insolvenčním xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx x xxmto návrhu rozhodne (musí rozhodnout) do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel (§ 18 odst. 2 insolvenčního zákoxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x průběhu řízení (tj. po jeho zahájení),

2. přešla nebo byla převedena přihlášená pohledávka,

3. původní věřitel neztratil způsobilost být účastníkxx xxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx 18 odst. 3 insolvenčního zákona) o skutečnosti dle § 18 odst. 1.

Pokud nejsou splněny tyto předpoklady podle § 18 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona pro vxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxky do řízení (proti vyhovujícímu usnesení není přípustné odvolání, § 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Jestliže však o návrhu na vstup, který má záklaxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xe za to, že vydal rozhodnutí, kterým návrhu vyhověl. Zákon tedy konstruuje právní fikci vyhovujícího rozhodnutí, která nastává bez ohledu na to, zda byxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtupcem původního věřitele.

Poté, co dojde k procesnímu nástupnictví ze zákona, je insolvenční soud povinen (jak vyplývá z důvodové zprávy k § 18 insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxdního věřitele. Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona).

Insolvenční soud svým rozhodnutím o vstupu právnxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxí v důsledku podle § 18 odst. 2 insolvenčního zákona není vázán (§ 18 odst. 4 insolvenčního zákona) a v průběhu dalšího řízení o tom, kdo je ve vztahx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxavku právní jistoty účastníků řízení a ve svém důsledku by bylo v rozporu s principem spravedlivého procesu. Soud proto může opětovně rozhodnout o účasxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx zákona č. 182/2006 Sb.).

V případě, že takové skutečnosti nově v řízení vyjdou najevo, insolvenční soud ukončí účast (nástupce) věřitele, který se stxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xude v řízení pokračovat s původním věřitelem (procesním předchůdcem věřitele, jehož účast soud ukončil). Pokud by v mezidobí došlo k zániku původního xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxsolvenčního zákona, nemůže insolvenční soud o procesním nástupnictví (ve vztahu k přihlášené pohledávce) v žádném případě rozhodovat. I v tomto přípxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xe kterých vyplývá, že se změnou v osobě účastníků je tomu jinak.

Právě tato smlouva (sxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxní soudu prvního stupně nesvědčila. Nelze totiž směšovat posouzení podmínek pro rozhodnutí podle § 18 insolvenčního zákona o procesním nástupnictvx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxolnost, že soud v rozhodnutí podle § 18 odst. 1 nepřipustí navrhovaný vstup nabyvatele přihlášené pohledávky, nepředurčuje posouzení, zda z hlediska xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxým způsobem ověřeny podpisy účastníků smlouvy, sice měl svůj význam pro posouzení, zda jsou splněny všechny formální požadavky stanovené v § 18 odst. 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xouto smlouvou důkaz a zjistil, že v jejím důsledku je věřitelem přihlášené pohledávky - druhým navrhovatelem - pan ing. J. Š. Ani v řízení před soudem prvxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxo závěr zpochybňovaly.

Jak vyplývá z ustanovení § 18 odst. 4 IZ, odvolatel podal odvoláxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí, jímž soud rozhodne o procesním nástupnictví, ale ani proti rozhodnutí, jímž soud návrh věřitele podaný podle § xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xvahu ani odstraňování vad. Tato úprava je ovšem vyvážena tím, že insolvenční soud není tímto rozhodnutím vázán, jestliže se v dalším průběhu insolvenčxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxx

xavrhovatel tak podal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému zákon opravný prostředek nepřipouští. Odvolání není přípustné nxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxe též proti rozhodnutí, kterým návrh věřitele podaný podle prvého odstavce ustanovení § 18 soud zamítne. V obou případech se totiž akcentuje role soudu xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxe se v dalším průběhu insolvenčního řízení ukáže, že ke skutečné změně v osobě věřitele nedošlo anebo došlo jinak.

xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx 8. února 2011 (č. l. B-322) a nikoli (až) na základě usnesení ze dne 24. února 2011, č. j. MSPH 76 INS 8711/2009-B-346, xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxu insolvenční soud (ohledně mínění, že procesní plná moc nebyla řádně udělena) podává téhož dne na č. l. B-347, plyne, že insolvenční soud při zkoumání pxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxzna 2005, sp. zn. 29 Odo 963/2003, uveřejněném pod číslem 29/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Přitom podle § 20 odst. 1 insolvenčního zákoxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxpení účastníků řízení, platí obdobně pro insolvenční řízení a incidenční spory.

Každx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxstupovat účastníka řízení, který je jeho členem obdobně to platí, jde-li o pobočnou organizaci odborové organizace, která má právní osobnost. Soud nexxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xvztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti“ nebo je-li v řízení předepsáno povinné zastoupení advokátem nebo notářem roxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx, že osobou oprávněnou jednat v řízení za dlužníka je správce podniku Mgr. J. H. Postupoval tak přesto, že ho odvolací soud v usnesení čj. MSPH 94 INS 3504/xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx vyjádřil k otázce, zda platná právní úprava přiznává správci podniku dlužníka postavení jeho zástupce v konkursním řízení, a zdůraznil, že závěry vyjxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx x xxxuhu fyzických osob, jež jsou oprávněny jednat za osobu právnickou, sama o sobě nemůže být důvodem ke zpochybnění uzavřené dohody o zastupování a soudu pxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxlení plné moci. Jen tehdy, jestliže by sama zastoupená právnická osoba předložila jako průkaz o nově uzavřené dohodě o zastupování novou plnou moc, by mxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

Podle názoru odvolacího soudu však dluxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx tak, jak je definován v § 1 insolvenčního zákona, je řešení úpadku, popřípadě hrozícího úpadku dlužníka, některým ze stanovených způsobů tak, aby došlx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxlvenční řízení není řízením, ve kterém se provádí složité právní dokazování skutečností, nejedná se o klasické sporné soudní řízení. Realizaci cíle ixxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx). S ohledem na uvedený cíl insolvenčního řízení a úkol insolvenčního správce v tomto řízení proto není splněna zákonná podmínka požadavku ochrany zájxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxal insolvenční návrh na dlužníka podvodně a že není dána jeho aktivní věcná legitimace pro neplatnost postupní smlouvy. K tomu je však nutno uvést, že skxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxolvenčním soudem, případně v rámci činnosti insolvenčního správce podléhající dohlédací činnosti insolvenčního soudu. Dlužník se v tomto řízení naxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xoudu tedy již samotná povaha insolvenčního řízení nevyžaduje, aby dlužníku byl soudem ustanoven zástupce, a to ani zástupce z řad advokátů, i kdyby dluxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx

Odměnu advokáta, který byl ustanoven opatrovníkem účastníka řízení, platí stát, a to ve výši stanovené poxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxovně jen na odměnu opatrovníka ustanoveného soudem xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat. U opatrovníka ustanoveného xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xeden úkon (§ 7 bod 1 advokátního tarifu).

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxeptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního oxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx x xx xx xxx x xxx x xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxeronomní povaze (když správce nelze považovat za zástupce konkursních věřitelů, ani za zástupce úpadce), pak představují výkon pravomoci (na rozdíl xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx základě ustavení soudem z pohledu ústavního pod rámec práce nebo služby uložené zákonem pro ochranu práv druhých dle čl. 9 odst. 2písm. d) Listiny záklaxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xbsahem, jakož i účelem a smyslem na něj nedopadá ustanovení čl. 26 Listiny. Není dále podnikáním ani provozováním jiné hospodářské činnosti a nelze jej xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxz dalšího kautely, týkající se zdrojů odměn a úhrady nákladů spjatých s jejich výkonem, jakož i kautely, týkající se jejich struktury a výše. Nicméně z úxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxěňování a náhrady nákladů spjatých s výkonem veřejných funkcí plyne maxima přiměřenosti.

Pokud xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxx10; dne 1.12.2010 byla tomuto dlužníkovi povolena reorganizace a funkci správkyně tohoto dlužníka vykonává Ing. V. J. V.) a S., a.s. (věc je vedena u Kraxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxo dlužníka vykonává Ing. V. J. V.), konstatuje odvolací soud, že tyto výhrady nelze podřadit pod žádný z přípustných odvolacích důvodů uvedených v § 26 ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxné, neboť určení osoby insolvenčního správce předsedou insolvenčního soudu nepodléhá přezkumu odvolacího soudu; ostatně insolvenční soud je určenxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx (A-36) za insolvenční správkyni Ing. V. J. V., což soud I. stupně v napadeném bodě III. výroku usnesení správně respektoval. V situaci, kdy Ing. V. J. V. jx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xéž podmínky pro své ustanovení do funkce insolvenčního správce.

Pokud jde o námitky podjatosti správkyně spočívající v možném střetu zájmů různých úxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx2.2011 (B-8) k návrhu správkyně ustanovil v insolvenčním řízení odděleného správce K., v. o. s. právě pro případy správkyní zjištěného střetu zájmů mexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxgoval na některé případy, pro něž je správkyně vyloučena z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů a kdy není důvod pochybxxxx x xxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxní Ing. V. J. V. z funkce správkyně.

xxx xxx xxxxxx xoud v Praze zdůraznil např. ve svém usnesení čj. MSPH 76 INS 8711/2009, 3 VSPH 1090/2010-B-261 xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxu podmínky vzniku oprávnění vykonávat tuto činnost, včetně vedení seznamu těchto správců, upraveny zvláštním zákonem, a to zákona č. 312/2006 Sb., o ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxčníka) je zajištěna novými - oproti předchozí právní úpravě přísnějšími - kvalifikačními předpoklady (požadavek vysokoškolského vzdělání magistexxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxhonnosti a dostatečného materiálního zabezpečení nutného ke krytí rizika případné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (vix xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním povolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcícx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxám zapsaným v seznamu správců podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhl. č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxm o insolvenčních správcích, získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona)x

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxě způsobilá tuto funkci v insolvenčním řízení vykonávat, ale je také bez dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx důvodů, pro něž - nastanou-li až v průběhu řízení - může být ze své funkce dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvodx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxk o situaci, kdy insolvenční správce pozbyl předpoklady nezbytné pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost spxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxného správce dle § 34 insolvenčního zákona) nebo zdravotní či jiné závažné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indisxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xlouhodobém časovém horizontu. Pokud by tato překážka byla rázu pouze přechodného, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxežité důvody pro postup dle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona jsou zcela zřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx do insolvenčního řízení. Proto není-li změna insolvenčního správce vynucena závažnými závadami v jeho činnosti, které odůvodňují jeho zproštění fuxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxvenčního zákona), může soud ukončit působení insolvenčního správce v dané věci (dle § 31 insolvenčního zákona ho odvolat) jen za podmínek shora popsaxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxtří důvody pro odvolání správce bez takového návrhu.

V daném případě nebyl insolvenční správce ustanoven do funkce postupem dle § 29 odst. 1 až 3 insolvxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xsoba určená ze seznamu insolvenčních správců opatřením předsedy insolvenčního soudu - v rozhodnutí o úpadku ze dne 8.4.2011. Jeho odmítnutí funkce inxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx bylo opodstatněno, jen pokud by prokázal, že jsou tu některé ze shora popsaných důležitých důvodů, pro které lze považovat řádný výkon jeho funkce za obxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx, které spravuje. Protože jiné - - překážky výkonu své funkce v dané věci insolvenční správce netvrdil (ani nevyšly jinak najevo), soud prvxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxo zákona je z insolvenčního řízení vyloučen insolvenční správce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx

Důvody, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xa projednávané věci i to, že soudce má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; jeho poměr k účastnxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxjemné závislosti.

Stejně jako soud prvního stupně je proto i odvolací soud toho názoru, že osoba, která vykonávala funkci správce podniku dlužníka v rxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx téhož dlužníka. Okolnost, jakým způsobem funkci správce podniku dlužníka vykonávala, je přitom irelevantní.

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxí, z nichž se podává subjektivní nespokojenost odvolatele s výkonem funkce správce konkursní podstaty v jiné věci, není uveden a doložen žádný z konkréxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxo k osobám účastníků). Postup v jiné věci, jestliže nevyústil v odvolání správce, tímto důvodem xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxrsní řízení (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

Pro posouzení důvodnostx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxe § 24 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že insolvenční zákon zakládá vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení na existenci určixxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxumávané věci je rozhodné, že Mgr. J. H. poskytoval jako advokát právní služby JUDr. D. G., který je v insolvenčním řízení přihlášeným věřitelem, a tedy úxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxvenčního správce zakládá skutečnost, že tento správce z titulu funkce advokáta poskytoval věřiteli právní služby na základě smlouvy o poskytování prxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxt poskytnutých služeb nejsou přitom významné. Nerozhodné je i to, že skutečnosti zakládající důvod pochybností o nepodjatosti insolvenčního správcx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx k účastníku řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když insolvenčního správce z jeho funkce odvolal (§ 31 odst. 1 insolvenčního zákonaxx

x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxně konkursní podstaty jiného úpadce a odvolatel jako věřitel tohoto úpadce proti ní (správkyni konkursní podstaty) vede soudní spory. Takové skutečnxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxípadně konkursních řízeních a z titulu této funkce je i účastníkem soudních sporů vyvolaných těmito řízeními, případně s nimi souvisejícími.

Důvodex xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xyly odcizeny, když toto jeho tvrzení dosud v trestním řízení nebylo prokázáno. Naopak insolvenční správkyně takovým postupem plní svoji povinnost ke xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxnční zákon nestanoví, že by podjatost nemohla být namítána vůči insolvenčnímu správci, jenž je právnickou osobou, respektive vůči fyzickým osobám, jxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xx x. s. je tvořen pouze dvěma společníky - JUDr. Š. a Ing. D. V případě, že nelze vyloučit existenci spojení mezi dlužníkem a JUDr. Š., objektivně nelze nemít xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxi tak úzkém okruhu účastníků a předpokladu, že v. o. s. je řízena oběma společníky stejnou měrou, lze dojít k závěru, že prokázání nepodjatosti obou spolxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx V případě opačného postupu, než bylo výše naznačeno, by nebylo možno právnickou osobu z důvodu podjatosti jejích společníků vůbec postihnout, protožx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx je jednání podjatého společníka právnické osoby schopno ovlivnit jednání společníků ostatních, potažmo celé právnické osoby. Proto soud prvního stxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

Ani v poměrech zákona č. 182/2006 Sb., o xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxzhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci skončí nebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, není rozhodnutíx xx xxxx xxxxx

x xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxlání insolvenčního správce (§ 31 insolvenčního zákona) nebo usnesení o tom, že se insolvenční správce zprošťuje funkce (§ xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxní schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce, přijaté podle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

Jelikož dovolání není přípustné ani podle jixxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Na tento závěr nemá žádný vliv ani to, že odvolací soud dovolatele nesprávně poučil, že dovolání připuštěno být může xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxo soudu uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/0xx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Odvolací soxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xž zákon svěřuje rozhodování o dalším setrvání takto ustanoveného správce do rukou věřitelů; podle x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxnoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce.

x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxt obecnou a část zvláštní. Osoby zapsané do části zvláštní mají zvláštní povolení, jež je předpokladem pro výkon funkce insolvenčního správce (vedle pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxležitostech zkoušek insolvenčních správců), tj. také u dlužníka, u něhož byla povolena reorganizace při rozhodnutí o úpadku za podmínek § 148 odst. 2 ixxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxna.

Insolvenční zákon nepředpokládá, že by insolvenční soud (představovaný soudcemx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xprávce do funkce osobu určenou mu závazně opatřením předsedy insolvenčního soudu dle § 25 InsZ za použití § 31 odst. 5 InsZ. V rámci aplikace ust. § 26 InsZ xxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xnsZ (představující úkon hybridní povahy na pomezí státní správy a rozhodovací činnosti soudu, který podle § 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 311/2007 Sbx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxitky se opírají o nikoliv nově (po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně) zjištěné skutečnosti (ve vztahu k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Ústavního soudx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxpad (že by bylo namítáno na základě okolností známých v době rozhodování soudu prvního stupně, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pro ustanovenx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxláštního povolení ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb. (tedy že opatřením předsedy insolvenčního soudu případně nebylo dodrženo pravidlo obsaxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx nesprávný postup předsedy insolvenčního soudu při vydání opatření nečiní z takto ustanoveného insolvenčního správce osobu, u které je (proto) důvod xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxtřením pojmenovaného) insolvenčního správce ustanoveními § 21 až § 24 insolvenčního zákona a současně vylučuje z odvolací argumentace skutečnostix xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu v rámci odvolacího řízení bez dalšího ustanovit jiného správce, jak v odvolání navrhuje dlužník. Umožňuje-li ust. § 31 odst. 4 InsZ odvolat z funkce inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxžitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích na základě rozhodnutí ministerstva poxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxno, že osoba dlužníka splňuje předpoklady pro ustanovení správce dle ust. § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, resp. že je postaveno najisto, žx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxé osoby do funkce správce lze konec konců korigovat i na první schůzi věřitelů dle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

Odvolací soud se neztotožňuje s nxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xx xxxxxxxnčního zákona.

Důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce může xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxučasným či bývalým společníkem, statutárním orgánem či zaměstnancem dlužníka. Obdobně může vypadat poměr mezi insolvenčním správcem a věřitelem dlxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Důvodem xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současným či bývalým společníkem, statutárním orgánem či zaměstnancem dlužníka. Obdobně mxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxěry účastníků insolvenčního řízení. K důvodům, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, se vxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxxxdnávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci ve smyslu ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud jde o poměr k věci, rozumí se jím především přímý prxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxnnost; pokud jde o poměr k účastníkům a jejich zástupcům, může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxa, že JUDr. Milan Šváb je podjatý, neboť zastupuje protistranu ve sporu vedeném proti ní. Toto poměrně vágní a ničím nedoložené tvrzení upřesnil - jak poxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxsti, však dle názoru odvolacího soudu nelze dovodit, že by tato skutečnost mohla jakýmkoliv způsobem založit jeho vztah k věci, k dlužnici či k dalším účxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx

Stejně jako soxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxo v daném případě namístě. Skutečnost, že část majetkové podstaty se z důvodu dlužníkem zpochybňovaného zadržovacího práva nachází v dispozici navrhxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxo majetek), mohla být zapsána do soupisu jeho majetkové podstaty, a aby o tom, zda z eventuálního výtěžku zpeněžení budou uspokojeny toliko navrhující xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xřezkoumá dlužníkovo účetnictví, vyhověla jeho požadavku a vydala mu jeho účetní či jinou dokumentaci. Námitku podjatosti vznesenou proti předběžné xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xnsolvenčním řízení (v tom, že podala návrh na nařízení předběžného opatření), neboť dlužník se vůči němu může bránit odvoláním, což ostatně v dané věci xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxu (jakmile bude majetková podstata dlužníka dostatečně zjištěna a zajištěna), bude na soudu prvního stupně, aby ji zprostil funkce.

Odvolací soud všxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxčního zákona. Aplikace tohoto ustanovení přichází v úvahu obvykle pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou plynoucí x x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx takového předběžného opatření přistoupí soud po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojená s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxi na tom, zda řízení bylo zahájeno insolvenčním xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxe subjektivní přípustnost odvolání proti usnesení, kterým soud ustanovil do funkce insolvenčního správce. Vzhledem k § 7 odst. 1 insolvenčního zákonx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxí dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona), resp. pro určitou fázi insolvenčního řízení i jiné osxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxch osob v § 15 insolvenčního zákona. Insolvenční správce jiného dlužníka, který tvrdí, že s dlužníkem tvoří koncern a z tohoto titulu by měl být ustanovex x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xdst. 2 insolvenčního zákona, věta poslední, totiž nezakládá nárok konkrétní osoby (míněno jakési osobní právo, jež prosazuje odvolatel), aby byla usxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxovým úpadkem, vytváří předpoklady, aby insolvenčním správcem dlužníků, jež tvoří koncern, byla pokud možno jedna osoba. Právo prosazovat vlastními xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx

Z obsahu spisu Vrchní soud v Praze zjistil, že po vydání napadeného usnesení (předběžného opatxxxx xxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxdl o zjištění úpadku dlužníka, jež napadl dlužník odvoláním, avšak rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 12. dubna 2013, č. j. 2 VSPH 331/2013-A-66, xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxnkurs s tím, že jeho účinky nastávají (podle § 89 odst. 1 IZ) jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku, k němuž došlo ve stejný den. Je zřejmé, že s účinnoxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxce, který vykonává svoji funkci jen do rozhodnutí o úpadku a který se v daném případě stal od rozhodnutí o úpadku insolvenčním správcem s plnou působnostx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxnky prohlášení konkursu na jeho majetek stanovenými v § 246 IZ (nastalými dle § 245 odst. 1 rovněž zveřejněním rozhodnutí o konkursu v insolvenčním rejxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxjících s majetkovou podstatou, jež dosud příslušela dlužníku) na insolvenčního správce, včetně toho, že osoby, jež mají závazky vůči dlužníku, mají pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxy soud prvního stupně nemá od dlužníka žádné údaje o jeho majetku, přestože sám učinil úkon směřující ke zjištění majetku dlužníka, dlužník však výzvy nxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxuzuje, že je věcí soudu zjišťovat majetek dlužníka, tato povinnost stíhá právě insolvenčního správce po rozhodnutí o úpadku, event. předběžného insoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxstatek prostředků v majetkové podstatě

Proto lze uzavřít, že není zřejmé, že by v majetkové podstatě byly prostředky k úhradě nákladů insolvenčního sxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxředků v majetkové podstatě by nároky správce, tj. jeho odměnu a hotové výdaje, hradil stát a tomu právě má předejít institut zálohy na náklady insolvenčxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx a dlužníky v případě ukládání zálohy na náklady insolvenčního řízení, pak je nutno poukázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části txxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxlvenčního navrhovatele až na odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné). K tomu je možno uzavřít, že mimo výjimek, ve kterýxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxé podstatě dostatek prostředků ke krytí nákladů řízení, případně zda lze prostředky ke krytí nákladů zajistit jinak, a to bez ohledu na skutečnost, kdo xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxly zjištěny žádné pohotové prostředky, které by mohly být součástí majetkové podstaty dlužnice, se odvolací soud ztotožňuje i se závěrem soudu prvníhx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx

Podle § 29 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud nepotvrdí (volbu správce - pozn. autora) jen za situace, že navržený insolvenční správce nexxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxnění rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá výlučně na předpokládané složitosti insolvenčního řízení a očekávaných značných nákladech insolvenčxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxtí tohoto druhu nepřiznává relevanci. V souzené věci totiž nelze užít § 54 odst. 1 insolvenčního zákona, dle kterého v jiných případech soud může zrušit xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxnčního správce prosadil vahou svého hlasu největší věřitel (za podpory ze strany věřitele dalšího), nemohl insolvenční soud než takové rozhodnutí za xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx (že se potvrzuje usnesení schůze věřitelů ze dne 4. srpna 2009 o ustanovení JUDr. F. M., sídlem v B. Š. 41, novým insolvenčním správcem - pozn. autora).

x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xa odvolání JUDr. E. M. z funkce správkyně a na ustanovení nové správkyně JUDr. I. V., neboť pro takový návrh se vyslovilo jen 44,11% (a nikoliv nejméně polxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxd I. stupně proto pochybil, když na první schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání potvrdil v důsledku chybně počítaných hlasů usnesením ze dxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxst. 2 insolvenčního zákona nelze reparovat jinak (prvou schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání nelze opakovat a proti rozhodnutí, jímž ixxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxto, že důležitým důvodem pro odvolání insolvenčního správce z funkce je též to, že byl do funkce ustanoven postupem podle § 29 insolvenčního zákona, jenx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xlatnosti usnesení schůze věřitelů se vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledáxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxsovací . Jde např. právě o usnesení o odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčního správce dle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona nebo xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxě vychází ze zásady, že hlasovací právo náleží bez dalšího pouze věřitelům, jejichž pohledávka byla zjištěna. Věřitelé s nezjištěnou pohledávkou mohxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxa na přezkumném jednání popřena (insolvenčním správcem či dlužníkem, nikoli věřitelem), je vázána na odkládací podmínku, nebyla ještě zjištěna (nebxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xředpokladu, že mu takové právo přizná (primárně) schůze věřitelů nebo (sekundárně) insolvenční soud.

Tuto úpravu je třeba aplikovat i při posuzovánx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxkona. Odvolací soud je přitom toho názoru, že pro výsledek tohoto hlasování je určující poměr dosažených hlasů vůči celkové výši pohledávek přihlášenxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxk, tedy i v rozsahu pohledávek, ohledně nichž věřitelé hlasovací právo nemají. Tomuto závěru se neprotiví ani úprava obsažená v § 30 odst. 2 insolvenčníxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxyla v insolvenčním řízení v konečném důsledku zjištěna vůbec nebo byla zjištěna v jiné výši (jde např. o věřitele popřených nevykonatelných pohledávexx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Z tohoto ustanovení je zřejmé, že na rozdíl od usnesení schůze xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxní nového insolvenčního správce schůzí věřitelů třeba jeho potvrzení ze strany insolvenčního soudu. Jinými slovy, výkladem lze dovoditx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xdst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení zaznamená výsledek hlasování schůze věřitelů do protokolu o jednání schůze. Z protokolu o přezkumném jedxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxhůze věřitelů usnesla na tom, že z funkce insolvenčního správce se odvolává dosavadní insolvenční správce JUDr. Mgr. Martina Jinochová Matyášová a že xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxrávce je zapsán v seznamu insolvenčních správců a splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 21 až 24 InsZ, a vyhlásil usnesení, že potvrzuje ustanovení poxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx výsledek schůze věřitelů potvrdil insolvenční soud i v napadeném usnesení, když v jeho odůvodnění uvedl, že schůze věřitelů dosavadního insolvenčníxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxitelů došlo, bylo vyloučeno, aby soud o odvolání tohoto správce (z funkce již odvolaného) sám znovu rozhodl, jak to - s odkazem na § 31 InsZ - napadeným usnxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxesením podle 29 odst. 2 InsZ (proti němuž není přípustné odvolání) potvrdil. Lze tedy uzavřít že insolvenční soud vydal napadené usnesení, x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxšil tím, že ve věci odvolání insolvenčního správce nechal přítomné věřitele hlasovat také o tom, že novým správcem ustanovují Mgr. Alexandra Netta, anxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxi hodnocení výsledku hlasování patrně nevzal v úvahu speciální stanovené v § 29 odst. 1 IZ. Podle tohoto ustanovení pro přijetí usnesení schůze xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xchůzi osobně nebo písemně prostřednictvím hlasovacích lístků), které představují nikoli nadpoloviční většinu hlasů věřitelů, kteří hlasovali, nýxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí bylo s účinností od 1. 1. 2014 doplněno jen o výslovné vyjádření toho, co podle ustálené judikatury platilo vždy, totiž že výchozí sumu přihlášených poxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxem přiznané). Tuto sumu přihlášených pohledávek s právem hlasu však soud prvního stupně v napadeném usnesení neidentifikoval a místo toho zaznamenal xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxx x xxoti pak při vyjádření výsledku hlasování poměřoval. Se zřetelem k uvedenému nelze dospět k jinému závěru, než že na schůzi věřitelů konané dne 27. 1. 201x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx x xxto otázce nechal věřitele hlasovat na nové schůzi věřitelů, kterou k tomu svolá

Ze shora uvexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxní, neprovedl hlasování došlým hlasovacím lístkem, v důsledku čehož nepřijala schůze věřitelů žádné rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce fuxxxxx xxx xx xxxx xxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxx xoud I. stupně zatížil insolvenční řízení procesní vadou, kterou však nelze napravit vydáním napadeného usnesení, jež nemá žádného zákonného podkladxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xebylo hlasováno o odvolání správce funkce (bod 3. programu)

Z uvedeného vyplývá, že schůze xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxo insolvenčního správce svým usnesením neustanovila, protože pro jeho přijetí xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxeří mají právo hlasovat. Závěr soudu prvního stupně, že jím ustanovený insolvenční správce zůstal ve funkci je správný. Přesto podle odvolacího soudu xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxůzí věřitelů ustanoven (ani nemohl být, protože soudem ustanovený správce odvolán z funkce nebyl). V situaci, k níž došlo v této věci, měl soud pouze pozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx. rovněž shora citované usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 12. 2011 sp. zn. KSLB 76 INS 15819/2010, 2 VSPH 1068/2011). Odvolací soud však napadené xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxu nebylo v souladu s ústavně chráněným principem právní jistoty, protože by nebylo zřejmé, že ke změně dosavadního insolvenčního správce Mgr. Petra Scxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

Ze spisu odvolací soud zjistil, že v dané věci insolvenční soud takto nepostupoval. Z protokolu o schůzi věřitelů (č. lx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xxxxlvenčního zákona učinil záznam o tom, jaký byl v té věci celkový výsledek hlasování schůze věřitelů (tj. zda se schůze usnesla či na odvolání dosavadníxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxtele na odvolání CITY TOWER, v. o. s. z funkce insolvenčního správce zamítá. Napadené usnesení tudíž z tohoto důvodu nemůže obstát. Co se týče hlasovacíxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxti usnesení schůze věřitelů prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek; přitom platí, xx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxtelů vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů (popř. korespondenčně hlasujících věřitelů dle ust. § 50 odst. 2 a 3 ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxh stanoví k přijetí usnesení schůze tzv. speciální hlasovací . Jde např. právě o usnesení o odvolání dosavadního a ustanovení nového insolvenčnxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxelům, jejichž pohledávka byla zjištěna. Věřitelé s nezjištěnou pohledávkou mohou hlasovat, jen je-li jim hlasovací právo přiznáno. Pro tyto účely roxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xi dlužníkem, popření věřitelem je tu bez významu), jejichž pohledávka je vázána na odkládací podmínku, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna (nebxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xředpokladu, že mu takové právo přizná (primárně) schůze věřitelů nebo (sekundárně) insolvenční soud. Na rozdíl od odvolatele je odvolací soud přesvěxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx x. 2014 doplněno o jím zmiňovaný dovětek. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, byť z jinxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž v souladu se shora uvedenými názory odvolacího soudu předloží nové schůzi věřitelů k jejímu rozhodnutí xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xnsolvenční zákon nepředpokládá, že by insolvenční soud (představovaný soudcem, který vede insolvenční řízení na majetek konkrétního dlužníka) mohx x xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxnčního soudu dle § 25 InsZ za použití § 31 odst. 5 InsZ. V rámci aplikace ust. § 26 InsZ (ve smyslu § 31 odst. 5 InsZ) v odvolacím řízení pojmově nelze přezkoumxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxhodovací činnosti soudu, který podle § 4 odst. 3 věty první vyhlášky č. 311/2007 Sb. nemá povahu rozhodnutí), ledaže je ve smyslu § 26 InsZ namítáno, že uxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxpně) zjištěné skutečnosti (ve vztahu k § 25 odst. 5 InsZ srov. závěr Ústavního soudu vyjádřený v nálezu ze dne 6.9.2016, sp. zn. IV. ÚS 3141/15 a usnesení xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxní soudu prvního stupně, že ustanovený správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že je podjatý) však v dané věci nejde.

Tvrzení, že nově ustanovexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xx opatřením předsedy insolvenčního soudu případně nebylo dodrženo pravidlo obsažené v ust. § 25 odst. 3 InsZ), nepředstavuje způsobilý odvolací důvod xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx u které je (proto) důvod pochybovat o její nepodjatosti pro její poměr k věci nebo k osobám účastníků ani osobu, která nesplňuje podmínky pro ustanovení x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx x xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xonkrétního (opatřením pojmenovaného) insolvenčního správce ustanoveními § 21 až § 24 insolvenčního zákona a současně vylučuje z odvolací argumentxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx odvolacímu soudu v rámci odvolacího řízení bez dalšího ustanovit jiného správce, jak v odvolání navrhuje dlužník. Umožňuje-li ust. § 31 odst. 4 InsZ odxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxčasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích na základě rozhodnutí xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxdatečně) zjištěno, že osoba dlužníka splňuje předpoklady pro ustanovení správce dle ust. § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, resp. že je postxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xesprávně) určené osoby do funkce správce lze konec konců korigovat i na první schůzi věřitelů dle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

Nutno zdůraznit, že součástí koncepce insolvenčního zákona xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxkonem, a to zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Odborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce (u veřejné obchodní spolexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxek vysokoškolského vzdělání magisterského studijního programu a složení příslušné odborné zkoušky organizované Ministerstvem spravedlnosti); pxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxrávce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění upravené ve smyslu § 39 cit. zákona vyhláškxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto insolvenčních správců jako součást xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxlo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce zachováno, jen pokud k uvxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insolvenčním zákoně vyjádřena předpokladem, že osoba zapsaná v sxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxgažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců své ustanovení insoxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně vzato trvale (či alespoň dlouhodobě) insolvenčnímu správci xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxh správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkům dle § 24 insolvenčního zákona (pokud nejde o dílčí vyloučenx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxtuaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje překážku jeho setrvání ve funkci, jen pokud je doloženo, xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxí insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání insolvenčního správce má zpravidla předcházet jeho slxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xrobíhat maximálně rychle a hospodárně [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona], a že změna v osobě insolvenčního správce představuje vždy jistý retardační xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxlvenčního správce vynucena závažnými závadami v jeho činnosti, které odůvodňují jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), anebo není-li zaxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxlvenčního správce v dané věci (dle § 31 insolvenčního zákona ho odvolat) jen za podmínek shora popsaných. Z toho hlediska není zásadně podstatné, zda oxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxu.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že na schůzi věřitelů, jíž se žádný věřitel nxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxku doručeného do datové schránky soudu prvního stupně 20.5.2016 z datové schránky věřitele KB pro odvolání dosavadního insolvenčního správce Ing. Mixxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxem Švecem. Oprávnění této osoby jednat za věřitele KB není k hlasovacímu lístku přiloženo. V průběhu schůze bylo vyhlášeno předmětným odvoláním napadxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxo, že toto podání nemohlo působit účinky korespondenčního hlasování. Nemá-li tento hlasovací lístek zamýšlené účinky, nemohlo na schůzi věřitelů koxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxí takového rozhodnutí nehlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxstup odporuje znění ust. § 50 odst. 2 InsZ, podle něhož k došlému hlasovacímu lístku věřitele KB nebylo možno pro absenci ověřeného podpisu přihlížet.

xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xx x xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxtvrzení ustanovení správce nového a o (iii) ustanovení správce dalšího, resp. původního. Takový postup oporu v zákoně nenachází. Nebyly-li splněny zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxmálně napadá pouze rozhodnutí pod body II. a III. výroku napadeného rozhodnutí, jeho odvoláním je věcně (z povahy věci) dotčeno i rozhodnutí vydané souxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxe insolvenční soud zásadně nerozhoduje, nýbrž xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxí schůze a z toho, že rozhodnutí vydaná soudem prvního stupně pod body I., II. a III. tvoří s ohledem na skutkové okolnosti věci nedělitelný celek, neboť zxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxutí obstát ani jedno. Byť z přísně formálního hlediska samostatné odvolání proti výroku I. napadeného rozhodnutí by nebylo možno podat (§ 11 odst. 1, § 9x xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx se schůze věřitelů neúčastnil, a jednak lhůta pro podání odvolání uplynula skončením schůze věřitelů (§ 29 odst. 3 za použití § 55 odst. 1 InsZ). Proto odxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx x x x xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx

V důvodech svého usnesení uveřejněného pod č. 103/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soux xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci skončí, nebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, rozhodnutím "ve věci samxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxo zákona.

Dovolání pak není přípustné ani podle jiných ustanovení občanského soudního řádu.

Mezi důležité důvody, pxx xxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxlady pro svůj zápis do seznamu insolvenčních správců, to je bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům a odbornou způsobilost, dále zdravotní či jiné dxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xeuvádí a rovněž nevyplývá ani ze spisu soudu prvního stupně.

Za situace, kdy soud prvnxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx postup je v souladu s § 31 odst. 3, věta první insolvenčního zákona. Ustanovení nového insolvenčního správce je důsledkem odvolání dosavadního správcx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

V obecné rovině lze přisvědčit názoru soudu prvního stupně, že důležitým důvodem pro odvolání správce z fuxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

Souhlasit lze i s jeho názorem, že advokát, který se nechal zapsat do seznamu správců, si musel být vědom toho, že vxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxdnost za řádný výkon této funkce ve všech insolvenčních řízeních, do kterých byl ustanoven. Případný xx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xoud opakovaně navázal ve své rozhodovací činnosti (srov. např. usnesení čj. 2 VSOL 298/2009, KSBR 26 INS 4234/2009). V těchto rozhodnutích formuloval xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx od 1.1.2010, rozhodne-li se správce nepodat návrh na vydání povolení dle § 4 a násl. zákona o insolvenčních správcích, není důvodem pro jeho odvolání z fxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxmu insolvenčních správců. Od těchto svých závěrů se nemá odvolací soud důvod odchýlit.

Ze shora citovaného zákonného ustanovení § 31 odst. 1 insolvenxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxx xxxrhu sám insolvenční soud, dlužník k podání takového návrhu není aktivně legitimován. Dlužníku přísluší opravný prostředek proti rozhodnutí o ustanoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxbo že není nepodjatý. (...)

Je-li insolvenční správce vyloučen jen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen něxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xprávce je automaticky vyloučen z celého insolvenčního řízení. (...)

Námitka dlužníka, že město P. je jeho majoritním dlužníkem na jeho postavení jakxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xe skutečnosti, že s tímto věřitelem vede dlužník soudní spor, nutno uvést, že prohlášením konkursu dochází ze zákona k přerušení soudních a jiných řízexxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxh osob (§ 264 insolvenčního zákona). Prohlášení konkursu tedy nebrání tomu, aby se dlužník mohl dále domáhat svých práv soudní cestou, pokud se týkají mxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx, která právě pro tyto účely byla ustanovena.

Je nepochybné, že důvodem pro odvolání ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xovolení pro výkon insolvenčního správce dlužníka uvedeného v ustanovení § 316 odst. 4 insolvenčního zákona, resp. 3 odst. 2 zákona o insolvenčních sprxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxplňuje předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce, xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x které je třeba zkoumat z hlediska podmínek pro odvolání správce z funkce dle § 31 insolvenční zákon. V tomto rozsahu tudíž správně posoudil dlužníkovo pxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xávrh zamítnut.

Součástí koncepce insolvenčního zákona je i působení insolvenčního xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxeny zvláštním zákonem. Odborná způsobilost pro výkon funkce insolvenčního správce (u veřejné obchodní společnosti způsobilost ohlášeného společnxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx zkoušky organizované Ministerstvem spravedlnosti). Splnění podmínek pro vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce ověřuje a vydáním poxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx součást veřejného insolvenčního rejstříku. Osobám zapsaným v seznamu správců podle dosavadních právních předpisů (podle § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sbxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxolvenčních správcích, získaly od Ministerstva spravedlnosti k výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Souxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xřed 1. lednem 2010, avšak nesložili zkoušku insolvenčního správce (rozdílovou zkoušku). Došla přitom k závěru, že tato okolnost sama o sobě neznamená xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxovat insolvenčním správcem osobu, která splňuje obecné i kvalifikační předpoklady a v seznamu zapsána není. V této souvislosti lze i připomenout závěxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxškrtnutí ze seznamu insolvenčních správců, ať již jako důsledek písemné žádosti, resp. oznámení správce ve smyslu § 12 písm. e), či důsledek § 40 odst. 2 xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávci nebrání, aby v této funkci dané řízení dokončil.

Zákon vychází z koncepce, že není možné, aby jedna a táž fyzická osoba mohla být ustanovena v insoxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xnsolvenčnímu správci, který se stal ohlášeným společníkem, pozastaveno právo vykonávat činnost insolvenčního správce, není možné, aby byl od tohotx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxíkem, a on sám nadále může vykonávat činnost insolvenčního správce již jen jako ohlášený společník.

Naproti tomu nelze z této úpravy bez dalšího dovozxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxho odvolání. Aby tomu tak bylo, musely by přistoupit důležité důvody pro odvolání insolvenčního správce stanovené v § 31 odst. 1 insolvenčního zákona, xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xaložil pouze na závěru, že pozastavení činnosti insolvenčního správce zakládá samostatnou skutkovou podstatu pro odvolání insolvenčního správce Mxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxoženo, totiž k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení [§ 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Změna v osobě insolvenčního správce představuje vždy zásax xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xředevším tehdy, pokud řádně neplní své povinnosti tak, že by jeho činnost odůvodňovala jeho zproštění funkce (§ 32 insolvenčního zákona), jestliže tax xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx správce nesplňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců.

Podle ustanovxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xnsolvenční soud odvolává z funkce i tehdy, požádá-li o to do tří dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se sxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z dxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xvé dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady související s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká (odstavec 4).

Podxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxnční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce sx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích (zákon č. 312/2006 Sb.), může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxrému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxe i tehdy, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužnxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxlá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípusxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxnční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx

xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxčních správcích, právo vykonávat činnost insolvenčního správce se insolvenčnímu správci pozastavuje, jde-li o insolvenčního správce, který je ohlxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxhodní společnosti vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce.

Podle § 11 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, není-li dálx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávce. Pozastavením práva vykonávat činnost insolvenčního správce není dotčena povinnost insolvenčního správce být pojištěn na základě smlouvy o pxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx § 9 odst. 1, písm. d/, a) může insolvenční správce vykonávat činnost insolvenčního správce pouze jako ohlášený společník, b) nemá insolvenční správce xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxo soudu v Praze, kterým argumentuje soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí, není na posuzovanou věc použitelné a navíc vychxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xydáno 1. 6. 2011. Lze přisvědčit odvolateli, též pokud se týká nejednotnosti rozhodování Krajského soudu v Brně, neboť například ve věci vedené u Krajsxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx dosavadní insolvenční správce Mgr. Petr Hromek byl odvolán z funkce a na základě pokynu předsedy Krajského soudu v Brně byl novým insolvenčním správcex xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx

x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx 1 o. s. ř. změnil tak, že návrhu insolvenčního správce na jeho odvolání z funkce vyhověl, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce postupem xxx x xx xxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xe Usnesením byl přiznán odkladný účinek žalobě podané Dosavadní správkyní proti rozhodnutí ze dne 19. 12. 2018, č. j. M SP-45/2018-O RA-RO Z/14, jímž mixxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxí správkyně je v něm (v jeho obecné části) zapsána jako řádná insolvenční správkyně. 13. Pro posouzení důvodnosti odvolání je rozhodující, že správní sxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxení odvolané správkyně vykonávat činnost insolvenční správkyně. 14. Z uvedených důvodu odvolací soud usnesení v napadených bodech I. a II. jeho výrokx xxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxx svého usnesení uveřejněného pod č. 103/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx své funkci skončí nebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, rozhodnutím "ve věci samé", takže k usnesením "ve věci samé" nepatří ani xxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Právní posouzení věci odvolacím soudem, jenž mimo jiné uzavřel, že insolvenční správce neporušil své povinnosti postupovat při výkonu xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxx3)], ohledně nichž vyšlo v průběhu insolvenčního řízení najevo, že na základě kupních smluv uzavřených dlužníkem (jako prodávajícím) jsou ve vlastnixxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxrními závěry v souladu.

Na nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem nelze usuzovat ani z pohledu námitky, že insolvenční správce vyřadix xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxení těchto xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněném pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že pochybnost o tom, zda jiná osobx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxý pokyn konkursního soudu) - a to i poté, co již byla soudem učiněna výzva k podání vylučovací žaloby - mimosoudní dohodou uzavřenou se správcem konkursnx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxru, jenž se uplatní i v případě, že vylučovací žaloba již byla podána, se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 30. listopadu 2001, sp. zn. 29 Cdo xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxrovnání (a to především proto, že insolvenční zákon obsahuje poměrně podrobná procesní pravidla, jež je třeba vnímat v jejich komplexnosti a jejichx xxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněné pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxvé podstaty (bez ohledu na existenci sporu o příslušnost tohoto majetku k majetkové podstatě) na poli práva konkursního v právu insolvenčním dán není. x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx

xxxxx xřipustit dovolání není dán ani na základě výhrady, že insolvenční správce postupoval pasivně, když vycházel jen ze sdělení dlužníka a jím předloženýcx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxa pasivita insolvenčního správce, a nepolemizuje se závěry odvolacího soudu, podle nichž insolvenční správce postupoval správně (s náležitou péčí)x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx na existenci a výši svých závazků a jiné představy o průběhu insolvenčního řízení, nemůže být důvodem pro zproštění JUDr. H. K. funkce správkyně.

xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Dxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxce, ale - obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné - omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Předně je třeba zxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxlvenčního zákona. Od slyšení správce (obdobně jako od slyšení dlužníka podle § 87 insolvenčního zákona) by bylo možné upustit, jestliže by zde bylo nebxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxvce s návrhem na zproštění funkce souhlasil.

Za důvody, pro něž může insoxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 insolvexxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxávci pořádkovou pokutu.

Podle § 36 odst. 2 insolvenčního zákona je insolvenční správce mimo jiné povinen nejméně jednou za tři měsíce předložit věřixxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxruhého roku tuto zákonnou povinnost neplnil a neučinil tak ani poté, kdy k jejímu splnění byl insolvenčním soudem opakovaně vyzýván a kdy byl za její nesxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xnačným prodlením v odvolání proti usnesení ze dne 20.7.2010 až poté, kdy mu byla opakovaně uložena pořádková pokuta.

x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxní, případně, která není oprávněna podat návrh na odvolání správce či na jeho zproštění a k odvolání či ke zproštění správce soud neshledá důvody, pak nexx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xkutečnosti jím tvrzené nejsou důvodem k odvolání či ke zproštění správce. V přezkoumávané věci se ze spisu soudu prvního stupně podává, že odvolatelka xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxlvenčního řízení se nestala ani přesto, že dne 2. 1. 2013 podala jako třetí osoba žalobu na vyloučení souboru nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxmci této žaloby dala podnět k odvolání insolvenčního správce, z tam uvedených důvodů. Na základě této žaloby je odvolatelka pouze účastnicí uvedeného xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxání návrhu na odvolání či zproštění správce funkce. Rozdíl v pojetí účastenství v insolvenčním řízení v § 14 odst. 1 a § 15 IZ je v časovém vymezení tohotx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx (§ xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxlším svým podáním doplnil. Po vyjádření insolvenčního správce a replice dlužníka, vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení, kterýx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxní správce se zabýval soud prvního stupně toliko v odůvodnění tohoto usnesení. Toto usnesení napadla odvoláním pouze odvolatelka; dlužník proti tomuxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtelka není účastnící vlastního insolvenčního řízení a především není oprávněna ve smyslu ust. § 32 IZ podat návrh na zproštění správce, pak i v případě xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxdnět (který není návrhem) odvolatelky ke zproštění správce, pak odvolatelka není oprávněna podat proti tomuto usnesení insolvenčního soudu odvolánxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxx xxxxx xx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxvněn (§ 32 odst. 2 IZ), aniž se mohl odvolací soud odvolacími námitkami odvolatelky zabývat

xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxo zákona, nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xerespektuje soudní rozhodnuti o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybeni insolvenčního správce může vést sxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxný výkon činnosti insolvenčního správce v jeho sídle a provozovně (provozovnách) není podmíněn faktickou přítomnosti insolvenčního správce. Skutexxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

V přezkoumávané věci byl insolvenční správce zproštěn funkce v počáteční fázi řízení, kdy ješxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxm pokynem xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxk má provozoven, a jaké v nich má úřední hodiny, což správce splnil dne 3. 3. 2014 a 24. 3. 2014. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací odvolatele, že záxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxčoval tomu, že všechny potřebné činnosti (zejména provoz v úředních hodinách) by měl zajišťovat osobně insolvenční správce. Jazykový výklad právnícx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxí souhrnné novely insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích (účinné od 1. 1. 2014) nebyl veden myšlenkou, že insolvenční správce musí xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx

Z citovaných ustanovení je zřejmé, že pro odmítnutí funkce správce stejně jako pro jeho odvolání z této funxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxsobení insolvenčního správce jakožto maximálně profesionalizované osoby, u níž jsou podmínky vzniku oprávnění vykonávat tuto činnost, včetně vedexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx insolvenčního správce (u veřejné obchodní společnosti způsobilost ohlášeného společníka) je zajištěna novými - oproti předchozí právní úpravě příxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxy organizované xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxpadné škody, za niž insolvenční správce z titulu své funkce odpovídá (viz minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění upravené xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxolení (zvláštního povolení) dle § 6 nebo § 8 zákona o insolvenčních správcích aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, které také vede seznam těchto inxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx § 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb.) zůstalo k 1.1.2010 (po 2 letech od účinnosti zákona o insolvenčních správcích) oprávnění vykonávat činnost insolvenčníhx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x výkonu této činnosti povolení (viz přechodná ustanovení v § 40 a 41 cit. zákona).

Uvedená koncepční východiska jsou v insolvenčním zákoně vyjádřena xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxz dalšího připravená takové své angažmá přijmout. Proto podle § 22 odst. 1 insolvenčního zákona může v konkrétní věci osoba zapsaná v seznamu insolvenxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxx dle § 31 insolvenčního zákona (i bez návrhu) odvolána. Těmito důležitými důvody mohou být jen okolnosti, které objektivně vzato trvale (či alespoň dlxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xvůj zápis do seznamu insolvenčních správců, tak typicky může jít i o podjatost správce ve vztahu k věci nebo k jejím účastníkům dle § 24 insolvenčního zákxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxžné důvody spočívající v osobní situaci správce. Zdravotní či jiná osobní indispozice insolvenčního správce však představuje překážku jeho setrvánx xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xřechodného, není namístě odvolání insolvenčního správce, ale ustanovení jeho zástupce dle § 33 insolvenčního zákona. Odvolání insolvenčního správxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxona jsou zcela zřejmé a osvědčené.

Nelze pouštět ze zřetele, že insolvenční řízení má probíhat maximálně rychle a hospodárně (§ 5 písm. a) insolvenčnxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxcí správce činil úkony významně ovlivňující jeho další průběh. Proto není-li xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx není-li založena rozhodnutím samotných věřitelů (usnesením schůze věřitelů o odvolání správce dle § 29 insolvenčního zákona), může soud ukončit půsxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxatné, zda odvolání z funkce navrhl sám insolvenční správce, anebo zda je navrhl věřitelský orgán, či zda soud šetří důvody pro odvolání správce bez takoxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx oddlužení), byl odvolatel ustanoven do funkce insolvenčního správce v souladu s opatřením předsedy Městského soudu v Praze ze dne 28.6.2011 (A-10). Zx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxlatel vznikl dne 14.5.2008 s předmětem podnikání výkon činnosti insolvenčního správce. Z návrhu odvolatele ze dne 8.7.2011 (B-1) plyne, že důvody pro xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že odvolatel vykonává funkci insolvenčního správce pro 60 dlužníků, a to nejen u Městského soudu v Praze, kde mx xxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxx

xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx že z hlediska skutkových zjištění soudu I. stupně a jeho právní argumentace je napadené usnesení správné a lze na jeho přesvědčivé odůvodnění odkázat, xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxací soud se zcela shoduje se soudem I. stupně, jenž shledal, že u odvolatele, jenž je specializovanou právnickou osobou založenou jen pro účely výkonu fxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xoudy, v jejichž obvodu nesídlí, nelze zásadně akceptovat jeho zaneprázdněnost přidělenými věcmi jako důležitý důvod, pro něhož by měl být odvolán z fuxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxihlédl předseda insolvenčního soudu ve smyslu § 25 odst. 1 insolvenčního zákona nejen k dosavadnímu stavu řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxského soudu v Praze.

xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxejímá závěry formulované k výkladu právních norem Ústavním soudem ve stanovisku jeho pléna ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxm neznamená bezpodmínečně nutnost doslovného výkladu aplikovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx, jež by měly představovat bariéru možné libovůle při aplikaci práva. Tamtéž Ústavní soud dodal, že smysl a účel zákona lze dovodit především z autenticxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xákonodárce s osnovou návrhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejími důvody) a dále z argumentace přednesené v rozpravě při přijímání návrhu zákonax xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a úxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxhou týkat i účastníků řízení (tedy nejen dlužníka, nýbrž i jeho věřitelů) a že v souvislosti s úpravou (ne)podjatosti insolvenčního správce (§ 24 insolxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxsolvenčním řízení vyloučen pouze z některých (a nepočetných) úkonů.

Nejvyšší soud dále předesílá, že podmínky, za nichž je insolvenční správce vyloxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x 14 odst. 1 o. s. ř. Přitom vztah insolvenčního správce k účastníkům řízení (dlužníku či věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku - § 14 odst. 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx insolvenčního správce, může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátexxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxejněného pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Současně platí, že pro přijetí závěru o vyloučení insolvenčního správce postaxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x

xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xůvod vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení jeho poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužnxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xnsolvenčního řízení na splnění další podmínky, a to, že je zde se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xakové pochybnosti, je poměr insolvenčního správce jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů důvxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxavomocně ustanoveného) odděleného insolvenčního správce, insolvenční zákon v tomto směru neobsahuje žádné omezení; rozhodující tak je zásadně (jxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxí požadavkům určeným ustanovením § 34 insolvenčního zákona.

Jakkoli označené ustanovení hovoří výslovně o poměru insolvenčního správce jen k něktexxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxzhodující [vedle charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení (vedeném na majetek dlužníka)] i charakter (vzájxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxeném na majetek věřitele).

V situaci, kdy v poměrech dané věci je zjevné, že insolvenční správkyně Ing. Jaroslava Dlabolová je vyloučena z některých (xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxní správkyni dlužníka společnosti S) a současně z některých (posuzováno ve vztahu k celému insolvenčnímu řízení společnosti S) úkonů pro svůj poměr ke xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxý ustanovením § 34 insolvenčního zákona pro ustanovení odděleného insolvenčního správce.

Přitom mezi skutečnosti, které se zřetelem k charakteru xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxu práv a povinností insolvenčního správce (a které proto nedovolují řešit možnou podjatost insolvenčního správce pouhým ustanovením odděleného insxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxož i skutečnost, že stejný věřitel vede (byť v jiném procesním postavení) další spory, jež se významně týkají majetkové podstaty dlužníka, ať již jde o ixxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxce za majetkovou podstatou, anebo o spor, v němž vystupuje jako dlužníkův dlužník. K takovým pochybnostem může vést i souhrn více skutečností, vztahujxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxsobilé ovlivnit celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce.

V tomto směru nemá Nejvyšší soud na rozdíl od soudu odvolacího žádné pxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxo soudu) téměř 50 % pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení dlužníka (a současně jde o pohledávku spornou) a kdy nároky uplatněné v insolvenčním xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xoudu o rozšíření působnosti odděleného insolvenčního správce] význam (charakter) vzájemných pohledávek (a jiných nároků), jakož i postavení dlužnxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx správce (§ 34 insolvenčního zákona), nýbrž pro odvolání insolvenční správkyně dlužníka (Ing. Jaroslavy Dlabolové) a ustanovení nového insolvenčníxx xxxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxvce vyloučen z insolvenčního řízení, konstruuje § 24 odst. 1 insolvenčního zákona. xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxvce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže lze se zřetelem na jeho poměr k věci nebo osobám účastníků pochybovat o jeho nepodjatosti. Takové pochxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xe podroben režimu insolvenčního řízení. Dalším důvodem pochybnosti může být způsob podnikání správce, který dopadá do majetkových poměrů některého x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxvším příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak vztah nepřátelský, v úvahu přichxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxn najisto. K závěru o tom, že je insolvenční správce vyloučen, není potřebné, aby bylo prokázáno, že je podjatý. K vyloučení insolvenčního správce postxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxné v časopise Soudního rozhledy č. 9, svazek 226/1998).

Odvolací soud uzavírá, že za vztah zakládající důvod pro pochybování o nepodjatosti insolvenxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxí, v daném případě dlužníka. Stejně tak lze vyhodnotit situaci, kdy insolvenční správce jako advokát zastupoval účastníka s protichůdnými zájmy oproxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 226/2003 bylo pravomocně skončeno již v roce 2004. Exekuční řízení, v němž insolvenční správce zastupoval povinného - svéxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxe Mgr. Ing. O. M. vystupoval v civilním a v exekučním řízení v pozici strany s protichůdnými zájmy proti dlužníkovi, zakládá důvod pochybovat o jeho nepoxxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxého a spravedlivého postupu v insolvenčním řízení je, aby v insolvenčním řízení vystupoval nepodjatý insolvenční správce. Nelze přisvědčit námitce xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxléhá dohledu insolvenčního soudu.

Insolvenční správce má ze zákona rozsáhlá oprávnění ve vztahu k dlužníkovu majetku. Insolvenční správce má přístxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxvat mu na jeho žádost údaje o majetku dlužníka a další údaje, které jsou nutné pro výkon správy (§ 43 insolvenčního zákona). Významná role insolvenčního xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxím konkursu pak přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxžníka (§ 40 odst. 1 insolvenčního zákona). Insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu, nebo s ní jinak nakládá a jedná na účet dlužníka v incidexxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Vycházeje ze zjištění soudu I. stupně, jež zůstala i za odvolacího řízení nezměněna, je též odvolací soud toho názoru, že ekxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxučují to, aby současně u obou dlužníků mohl odvolatel vykonávat funkci insolvenčního správce. Jinými slovy řečeno, výpověď nájemní smlouvy na provozxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxů tohoto dlužníka, byť tím plnil svoji povinnost řádně vykonávat funkci insolvenčního správce), a tedy k újmě dlužníka S. R., a.s. (tj. ke škodě jeho majxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxx xx xx xxx x xx xxx xxx xxxxxxxího soudu takovou okolností, pro kterou je tu důvod pochybovat o nepodjatosti odvolatele v insolvenční věci dlužníka S. R., a.s. Odvolací soud sdílí náxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxním odděleného správce. Odvolací soud dovozuje, že uvedené okolnosti jsou rovněž natolik intenzivní, že by bránily ustanovení odvolatele insolvenčxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxedložené zápisy z jednání ze dne 9.2.2012 a 24.2.2012 a oznámení o svolání valné hromady (ani výpisy z obchodního rejstříku obou dlužníků), tento závěr x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxe pro oba dlužníky bylo vhodné, neboť účetnictví, listiny a potřebná vysvětlení by se poskytovaly jen jednomu subjektu nebo že odvoláním odvolatele z fxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xosavadního průběhu insolvenčního řízení vyplývá opak (viz zpráva nově ustanoveného předběžného správce Ing. V. H. založená na A-153, z níž plyne, že zxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Nad rámec uvedeného (aniž by tím byl závěr, že odvolatel není k podání odvolání proti ustanovení správce oprávněn) nemá odvolací soud pochyx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxce dlužníka v této věci už minimálně proto, že sám vystupuje v roli navrhovatele, pročež není osobou nepodjatou ve smyslu § 24 odst. 1 InsZ. Řešení takovéxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxláštního insolvenčního správce je věcí volné úvahy insolvenčního soudu, kdy insolvenční soud rozhodnutím o ustanovení zvláštního insolvenčního spxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxlacím řízení omezit pouze na přezkum předpokladů pro ustanovení vztahujících se toliko k osobě zvláštního insolvenčního správce.

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxy pro své ustanovení, když správa majetkových podílů dlužníka v jiných obchodních společnostech nepředstavuje zvláštní problematiku vyžadující odxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xomentáře k insolvenčnímu zákonu [srovnej Kotoučová J. a kolektiv, Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Komentář, první vydání, xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xapíry, depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx parametry pro povolení reorganizace podle § 316 insolvenčního zákona. xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxuvisejících například s mezinárodním právem, licencemi, veterinárním právem, celním právem, právem zahraničního obchodu. Právě v insolvenčních řxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxoru odvolacího soudu správa majetkových podílů v obchodních společnostech patří k činnostem běžně vykonávaným hlavními insolvenčními správci, tatx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxžadovat od samotného insolvenčního správce a k jejímuž zvládnutí by bylo třeba zvláštního insolvenčního správce. To nakonec vyplývá i ze samotného náxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxadovala odbornou specializaci, ale poměrně velkým rozsahem práce v daném insolvenčním řízení. Návrhu na ustanovení zvláštního insolvenčního správxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxe samotného insolvenčního správce Mgr. J. O., a nikoli řešení otázky, která vyžaduje odbornou specializaci. Nutno dát odvolateli za pravdu v tom, že vexxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxých podílů dlužníka v jiných obchodních společnostech velký rozsah činnosti, pak insolvenčnímu správci nic nebrání v tom, aby tuto správu řešil prostxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

K výhradxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxní správce v tomto řízení není „protistranou dlužníka“, a neuplatňuje tedy v tomto řízení svá práva a oprávněné zájmy vůči dlužníkovi tak, jak je tomu v kxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxbjektu, je vlastní realizace cíle insolvenčního řízení při respektování práv a dodržování povinností jak dlužníka, tak také věřitelů, přičemž nutno xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx

Odvolatel tedy nesplnil svoji povinnost účastnit se schůze věřitelů, na kterou byl soudem předvolán, k tomuto jednání soudu se ani xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxvou pokutu odvolateli důvodně, a i výše této pořádkové pokuty se odvolacímu soudu jeví jako přiměřená s ohledem na to, že se jedná zřejmě o první pochybenx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxyně s prodejem posečkat na výhodnější xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxdním změnám, drogistické zboží s omezenou lhůtou exspirace). U vybavení obchodu se jednalo o použité věci, jejichž cena na trhu není vysoká. Odvolatel xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx přitom vyplývá, že správkyně vedla insolvenční řízení s minimálními náklady (viz položky jejích hotových výdajů i výdajů podstaty), které by v průběhx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxí, jejich likvidace, účetní evidence věcí atd.). Proto odvolací soud nesouhlasí s názorem odvolatele, že správkyně při prodeji věcí z podstaty nepostxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

Povinnost správce předkládat soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení vyplývá z § 36 odst. 2 insxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxedložil žádné doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že nebyl objektivně schopen tuto povinnost splnit, dospěl odvolací soud k závěru, že uložení pořáxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxpětí.

Námitka odvolatelex xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx soudem za účelem projednání reorganizačního plánu) patří mezi základní povinnosti insolvenčního správce dle § 36 odst. 2 insolvenčního zákona, o nicxx xx x xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

Důvodem ke zproštění insolvenčního správce je zejména skutečnosxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xvědomitě a s odbornou péčí, je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze na něm požadovat a společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxkrétním řízení, například správce nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, postupuje ve věci liknavě, způsobuje průtahx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxšení povinností insolvenčním správcem.

V přezkoumávané věci insolvenční soud zprostil insolvenčního správce Indra-Šebesta v. o. s. jeho funkce bexxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx více než čtyř provozoven porušil tento správce povinnost vykonávat svou činnost v sídle i v provozovnách skutečně, nepočínal si svědomitě a s odbornou xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxoně, a to konkrétně v ust. § 25 IZ ke změnám, které zakotvují rotační princip určování insolvenčních správců spočívající v kombinaci několika kritérixx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxavidlem je vyjádřen rotační princip určování správců z příslušných seznamů. Druhým kritériem je umístění sídla nebo provozovny insolvenčního správxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxě vykonává insolvenční správce činnost a provozovnou je pak místo, ve kterém v úředních hodinách skutečně vykonává insolvenční správce činnost. Pokux xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxu může být provozovnou konkursní. Možnost zřízení více provozoven pak také vyplývá z ust. § 5a odst. 5 ZIS; jejich počet je ovšem limitován jen tak, že v obxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx provozoven. Podle závěru soudu prvního stupně pojem, který je použit při definici jak sídla, tak také provozovny insolvenčního správce v zákoně o insoxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx x xaném místě v daných kancelářských prostorách pravidelně zdržuje s výjimkou situací, kdy je z pracovních důvodů mimo pracoviště (např. jednání u souduxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxle a v provozovnách s výjimkou oněch případů, kdy například insolvenční správce z pracovních důvodů je mimo pracoviště. Odvolací soud se s takovým výklxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xnsolvenční správce musel být na každé provozovně nebo v sídle přítomen vždy osobně a po celou dobu úředních hodin. Nutno proto souhlasit s námitkou, že sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxím správcem, popřípadě osobami, které insolvenční správce zmocnil k výkonu své činnosti. To, že insolvenční správce může vykonávat svou činnost prosxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxávce dát zastoupit na přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců (§ 190 odst. 2 IZ) nebo v případně přezkoumání přihlášxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxe pověřit svého zaměstnance i zaměstnance dlužníka, aby za něho jednal v soudních a jiných řízeních (§ 40 odst. 3 IZ), písemnosti určené správci mohou přxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xěřitelů, pokud ovšem insolvenční soud netrvá na jeho osobní účasti (§ 399 odst. 2 IZ).

Přitom platí, že odpovědnost za škodu či jinou újmu způsobenou osxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xnsolvenční správce může vykonávat svou činnost i prostřednictvím jiných insolvenčních správců, popřípadě jiných zmocněných osob, pak také nutno doxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxož i za kvalitu poskytovaných služeb, bude vždy osobně odpovídat insolvenční správce. Pokud tedy v přezkoumávané věci insolvenční správce zřídil vícx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xákona o insolvenčních správcích. Proto nelze uzavřít, že by odvolatel (doposud) při výkonu své funkce nepostupoval s odbornou péčí či řádně si neplnil xxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxle shledává odvolací soud i potud, že soud prvního stupně napadeným usnesením ustanovil na místo odvolatele novou správkyni, která v době jejího ustanxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxa o insolvenčních správcích (§ 5a odst. 4) a vyhlášky č. 355/2013 Sb. (§ 2-4), pak to samo o sobě rovněž důvodem k jeho zproštění nebylo. Jednak proto, že xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxou situaci odvolaný správce nezavinil (jak vyplývá z potvrzení shora jmenované společnosti) a krátce na to vše napravil (jak bylo rovněž doloženo).

Zx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxroštěn funkce, změnil tak, že dosavadní insolvenční správce Indra-Šebesta v.o.s. se nezprošťuje funkce. I když odvolatel ve svém odvolání výslovně uxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx výroku II. (kterým byla místo něj ustanovena nová insolvenční správkyně). Výroky III. a IV. byly soudem uloženy pokyny vůči nově ustanovené správkyni x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxislými výroky na výroku I. a vzhledem k tomu, že odvolací soud shledal důvodným odvolání proti výroku I., došlo tak k odklizení (zrušení) i všech dalších xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvat, jak opět důvodně namítal odvolatel, Ministerstvu spravedlnosti ČR, zejména z hlediska splnění kvalifikačních podmínek pro výkon činnosti insoxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx činnost a zda provozovna zapsaná v seznamu je místem, ve kterém skutečně ve vymezených úředních hodinách vykonává činnost a též zda je řádně označena (§ xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxamu insolvenčních správců, může za tento správní delikt uložit insolvenčnímu správci napomenutí nebo pokutu, tak jak to vyplývá z ust. § 36b a § 36c ZISx

xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx absolutně neplatná, nemá protiprávní jednání správce konkursní podstaty za následek vznik škody ve výši rozdílu mezi kupní cenou a tržní cenou věci v dxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxé povinnosti, když opakovaně nesplnil povinnost předložit zprávu o stavu insolvenčního řízení, která vyplývá přímo ze zákona (§ 36 odst. 2 a § 412 odstx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxjektivní okolnosti, které mu v tom případně bránily. Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že tímto insolvenční správce porušix xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx informování soudu (a věřitelského orgánu) insolvenčním správcem. Bez dostatečných informací insolvenční soud nemůže řádně vykonávat dohlédací čixxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x 81 odst. 2 insolvenčního zákona. Odvolací soud též souhlasí s výší soudem stanovené pokuty. Je nutné přihlédnout k tomu, že prodlení správce se splněníx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxx xx xxxxxxcímu soudu jeví jako zcela přiměřená.

Návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 1xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xedy ve své podstatě požadovala insolvenčního správce takto omezit ve výkonu jeho funkce, ke které patří rovněž zpeněžování majetkové podstaty.

Stejxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xodmínky pro jeho nařízení splněny nejsou. Odvolací soud považuje ovšem za významné xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xnsolvenčního zákona týkajících se institutu předběžného opatření je vůči němu v insolvenčním řízení vyloučena.

V souladu s § 37 insolvenčního zákoxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxutím soudu a za výkon funkce s odbornou péčí, a proto jej nelze při výkonu jeho základní činnosti (kterou zpeněžení majetkové podstaty jistě je) předběžxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxnnosti zásadně toliko účastníkům řízení.

Ostatně, právě za účelem korekce postupů správce je soud ze zákona povinen vykonávat vůči němu dohlédací čixxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxož zákona, např. v § 36, § 286 odst. 1). Bez ohledu na to, zda tvrzení odvolatelky jsou pravdivá a zda odvolatelka správci důvodně vytýkala nesprávnost jexx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx zamítl, protože již ze skutkových tvrzení uvedených v předběžném opatření směřujícím proti výkonu funkce insolvenčního správce bylo zřejmé, že návrxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx

Již na xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxh norem Ústavním soudem již ve stanovisku jeho pléna ze dne 21. května 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního sxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx doslovného výkladu aplikovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákona a jeho xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xožné libovůle při aplikaci práva.

Tamtéž Ústavní soud dodal, že smysl a účel zákona lze dovodit především z autentických dokumentů vypovídajících o vxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxuze presumovat i jeho souhlas s jejími důvody) a dále z argumentace přednesené v rozpravě při přijímání návrhu zákona. Smysl a účel zákona lze dále dovodxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx x x x xxxxxxxxxxxxo zákona se v podobě citované výše nachází v insolvenčním zákoně již od doby, kdy byl tento zákon přijat, tedy od 30. března 2006 [pouze nynější odstavec x xx x xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx

xxxxxx xxxxh insolvenčního zákona projednávala Poslanecká sněmovna ve svém 4. volebním období 2002-2006 jako tisk č. 1120, přičemž odpověď na otázku otevřenou xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xávislá na výtěžku zpeněžení určeném k rozdělení věřitelům.

S odvolacím soudem lze v této věci souhlasit v tom, že příslušná ustanovení vyhlášky je možxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx podává jednoznačný posun v určování odměny při řešení dlužníkova úpadku konkursem potud, že odměna má být (je) určována z výtěžku zpeněžení určeného k xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxy a u nezajištěných věřitelů § 1 odst. 4 vyhlášky).

V takto ustaveném pojetí zákona a prováděcí vyhlášky k němu se proto může (výjimečně) stát, že procex xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx s náklady vynaloženými na udržování a správu posléze zpeněženého majetku spotřebují výtěžek zpeněžení). Právě to je důvodem, pro který vyhláška v § 1 oxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxí typovou náročnost jeho práce), i když výsledek zpeněžení bude nulový a pro tento případ činí odměna insolvenčního správce 45 000 Kč (§ 1 odst. 5 vyhláškxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx) insolvenční správce již nemá právo na odměnu určenou z počtu věřitelů.

Z dikce insolvenčního zákona (jeho § 38 odst. 1 věty druhé) i vyhlášky (jejího x xx xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xešení dlužníkova úpadku je konkurs, je vlastní proces zpeněžování majetkové podstaty (bez zpeněžení majetkové podstaty nebo její části nelze hovořix xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxy insolvenčního správce v konkursu (45 000 Kč) zpeněžením (tento výraz není v textu použit), je zjevné, že odstavec 5 navazuje na předchozí odstavce danxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x x x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxty druhé insolvenčního zákona, vyhlášce významově nadřazenému.

Odvolací soud proto nepochybil, jestliže uzavřel, že v situaci, kdy v daném insolvexxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxlvenčního správce určit podle § x xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxsolvenčního zákona pak má insolvenční soud k dispozici dostatečné nástroje, jejichž prostřednictvím se lze vyhnout extrémům popisovaným odvolatexxx x xxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x 1 odst. 5 vyhlášky jako minimální výše odměny vázaná na zpeněžování majetku majetkové podstaty při řešení dlužníkova úpadku konkursem.

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo správce, na odměnu a náhradu hotových výdajů vyplývá z § 38 insolvenčního zákona. Nárok, tedy konkrétní právo na určitou výši odměny a náhrady hotovýcx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxudu podá zprávu o své činnosti. V případech, kdy je zjištěný úpadek řešen konkursem, spadá rozhodování o odměně správce do té fáze řízení, kdy je stávajíxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxenčního zákona), protože až v této fázi má soud podklad pro přezkum výše vyúčtování či určení výše této odměny.

Vyúčtování odměny a výdajů podávají nejxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xdměna netvoří součást jeho odměny (§ 303 odst. 2 insolvenčního zákona). Z uvedeného vyplývá, že odvolaný insolvenční správce, jehož odměna není součáxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxo správce, který se podílí na odměně stávajícího insolvenčního správce, odpovídá zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jeho činnosti (§ 6 vyhl. č. 3xxxxxxx xxxxx

xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx výši odměny odvolaného insolvenčního správce, která je podílem z odměny stávajícího insolvenčního správce. To ovšem nebrání insolvenčnímu soudu roxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxžnil s názorem soudu prvního stupně, že o odměně odvolaného insolvenčního správce Mgr. R. D. lze rozhodnout v této fázi řízení, ještě před podáním konečxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xýdajů. Proto přezkoumávané usnesení, které hodnotí jako předčasné, odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) xx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xonečné zprávy či zprávy o činnosti stávajícího správce tak, že schválenou odměnu stávajícího insolvenčního správce poměrně rozdělí mezi něj a odvolaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx

Podle § 38 odst. 3 věty druhé a třetí insolvenčního zákona je možno odměnu insolvenčního správce podle okolnostx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xporušení povinností insolvenčního správce a nenavržení provedení částečného rozvrhu) bude podle odvolacího soudu nejčastější okolností vedoucí kx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx beze zbytku naplněn. Jak plyne ze shora specifikovaných zjištění z obsahu spisu, činnost správce v daném insolvenčním řízení spočívala pouze v sepisu xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxužníkova insolvenčního návrhu a informací sdělených mu jednateli dlužníka, posouzení zpeněžitelnosti dlužníkovy ochranné známky, sestavení soupxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx se nekonalo žádné soudní jednání a správce nesestavil seznam přihlášených pohledávek, neboť do insolvenčního řízení se nepřihlásil žádný věřitel. Lxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxnosti nevyžadoval větší časovou ani odbornou náročnost, je důvodem pro snížení odměny správce.

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xyhl. č. 313/2007 Sb. Jinými slovy, pokud zákon váže výši odměny insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem na výtěžek zpeněžxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx určeného k rozdělení mezi věřitele dosaženo nebylo. V takovém případě je třeba aplikovat § 5 vyhlášky a odměnu insolvenčního správce je třeba určit podxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx náklady insolvenčního řízení. Přiléhavě odkázal na § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajůx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx x xxxx xx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxosti i náhrada jeho hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky)x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xnsolvenčního řízení není pouze získat pohotové finanční prostředky, aby insolvenční správce mohl ihned po svém ustanovení do funkce řádně plnit všecxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxjetkové podstaty zde byly finanční prostředky, z nichž by bylo možno nároky správce (či jejich část) uspokojit.

Soud prvního stupně nepochybil ani v txxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxloučit, že odměna správce může být snížena postupem dle § 38 odst. 3 insolvenčního zákona, to však v této fázi řízení nelze předjímat. Tvrdil-li dlužníkx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xlužníkem stanovenou hodnotu těchto věcí.

Z § 3 písm. b) vyhlášky plyne, že pokud je zxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Ustanovení § 7 odst. 4 téže vyhlášky pak určuje, že insolvenčnímx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xx xxxxx xxxxčatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Odvolací soud v první řadě konstatuje, že soud prvního stupxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xx x x x xxxxx x xxxxxxky vydané dle zmocňovacího § 431 písm. c) insolvenčního zákona. Se zřetelem k tomu, že účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře trvaly v daném pxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxním usnesení, jímž vzal soud na vědomí splnění oddlužení), soud prvního stupně nepochybil, když odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce určil v cxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxo odpověď na otázku, zda odměna insolvenčního správce určená podle § 1 odst. 2 vyhlášky již v sobě zahrnuje DPH či nikoliv, je § 38 insolvenčního zákona, xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxa odpovídající této dani. Z vyhlášky vyplývá, že při konkursu se odměna insolvenčního xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x§ 1 odst. 3 a 4 vyhlášky). Součet těchto odměn tvoří celkovou odměnu insolvenčního správce, již zmiňuje § 38 insolvenčního zákona. V případě postupu poxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx výtěžku i odměna insolvenčního správce, o niž se výtěžek příslušející k vydání zajištěnému věřiteli rovněž snižuje. Je tak stanovena dílčí odměna insxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxštěných věřitelů (a nezajištěných věřitelů pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou), a aby se tedy jejich uspokojení snižovalo jak x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxtěžku připadajícího na zajištěného věřitele. Přistoupit na právní závěry odvolatele by znamenalo připustit, aby DPH z odměny insolvenčního správce xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x) insolvenčního zákona, podle něhož insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhoxxxxx

V přípaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxu výkonu jeho funkce - jak vysvětleno shora - kompletně saturovány jeho odměnou a náhradou hotových výdajů, určenou mu v souvislosti s činností konanou xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxc trvání účinků tohoto oddlužení. U prvně zmíněné části odměny je z povahy věci vyloučeno uvažovat o jejím přiměřeném zvýšení, když je určena dle § 5 provxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xx xředpokladu, že příslušná správcova činnost, za kterou mu tato odměna náleží (tedy jeho činnost k plnění schváleného oddlužení), byla komplikována něxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xamozřejmě není poznatek, že insolvenční správce vykonával svoji funkce řádně. Bezvadná činnost správce vyhovující požadavku náležité odborné péče xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx

x xxné věci ale soud prvního stupně o nárocích insolvenční správkyně za období od rozhodnutí o úpadku (od jejího ustanovení do funkce) do schválení oddlužexx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxní odměny za následnou činnost při plnění splátkového kalendáře.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 odst. 1 písm. a) občanskxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxsloveným právním názorem odvolacího soudu.

Pxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxždý započatý měsíc po povolení reorganizace. Výše odměny závisí na obratu dlužníka a tím, že při obratu do 250 mil. Kč činí měsíční odměna insolvenčního xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxit odměnu postupem dle předchozích ustanovení, určí ji insolvenční soud s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti činnosti insolvenčního sprxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxí insolvenčního správce v tomto řízení tomuto odpovídá. Proto se soud při stanovení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce přidržel § 3 písm. bx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx že insolvenční správce je plátcem DPH, jsou odměna i hotové výdaje o tuto daň navýšeny.

xxxxxxcí soud dále poukazuje na ust. § 39 odst. 3 IZ, jež určuje, že náklady insolvenčního správce spojené s využitím právních, ekonomických a jiných specialixxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxost, aby činnosti, které-vzhledem k jejich povaze a k obsahu povinností správce vyplývajících z IZ-je jinak povinen konat osobně a za jejichž provedenx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxlady zákonem jinak nepředpokládanými, vyslovil předem souhlas VV. Jestliže tedy správce sjedná se třetí osobou, že činnost, kterou je jinak povinen kxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxce nemohou být k tíži věřitelů uspokojovány z majetkové podstaty, ale správce je nese ze svého.

Typickým příkladem činnosti, kterou je správce povinex xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx majetkové podstaty pohledávky dlužnice. V daném případě je z obsahu spisu (č. l. B-37 a B-39) zřejmé, že správce sjednal s advokátem JUDr. Kamilem Podroxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxbdržel předchozí souhlas od PVV nutný k tomu, aby tyto náklady bylo možné hradit z majetkové podstaty. Odvolací soud se neztotožnil ani s argumentem, dlx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxní soudní cestou. Především proto ne, že dle ust. § 294 odst. 2 IZ nemá insolvenční správce povinnost uplatnit a vymáhat dlužníkovy pohledávky, pokud nxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx na správci, aby v situaci, kdy považoval za účelné nechat se zastoupit v řízení o žalobě na zaplacení Pohledávky advokátem a kdy náklady s tím spojené nebxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxx x xx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx x xxxxytnutí zálohy na právní zastoupení nerozhodl, nemohl tak učinit ani insolvenční soud.

Nutnx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxdním řádu a také zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x x9 odst. 1 IZ ani se zálohou na náklady předběžného správce ustaveného po dobu moratoria dle § 123 odst. 2.

xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxávce vyplývajících z insolvenčního xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxinit tak může jedině za předpokladu, že s takovým postupem, který podstatu zatíží náklady zákonem jinak nepředpokládanými, vyslovil, a to předem, souxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxuvy o nájmu, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15/47 ICm 3806/2013 (jež se skončilo zastavením řízení pro nezaplacení soudního poplatku) a říxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx pro zpětvzetí žaloby), bylo třeba opakovaných konzultací, poskytnutých mu Advokátní kanceláří Šmíd s.r.o., o čemž předkládá potvrzení o konzultacíxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxí soud uvádí, že pokud odvolatel v situaci, kdy shledal za účelné řešit s advokátní kanceláří v rámci konzultací-jak vyplývá z předloženého potvrzení o xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xovněž souvisejících otázek náhrad nákladů právního zastoupení), z hmotných otázek zejména záležitosti různých navazujících dražebních jednání, vxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxkursní/majetkové podstaty, problematiky braní užitků ze zapsaného majetku po dobu incidenčního sporu o vyloučení majetku z podstaty, případně insoxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xnsolvenčního řízení, vztahu užitků/utrženého nájemného a příslušenství a součástí zpeněženého majetku, možnosti a procesní souvislosti nabývání xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xchválení nákladů spojených s využitím těchto právních služeb. Pokud tak neučinil, o čemž není sporu, neboť předem tyto náklady zástupcem věřitelů schxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxojovány z majetkové podstaty, nýbrž je odvolatel, jako správce, nese ze svého. 27. Lze tedy souhlasit se soudem prvního stupně, že v části C., bod I. je koxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx rovněž nesprávná. 28. Za tohoto stavu konečnou právu ze dne 21. 6. 2018 schválit nelze. Soud prvního stupně správně postupem podle ustanovení § 304 odstx xx xxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxt takto změněnou konečnou zprávu ve lhůtě soudem stanovené.

Ze shora citovaného ustanovení odvolací soud dovozuje, že osobní účast správce na přezkumném jednání je nezbytná a nelze zásadxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xx x xxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x jenž může stanovisko, které k jednotlivým pohledávkám zaujal v seznamu přihlášených pohledávek, při přezkumném jednání měnit. Ostatně měnit důvod vxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, a je proto žádoucí, aby na tyto případné změny mohl adekvátně reagovat přímo správce, jenž by např. v případě popření vykonatelné pohledávky byl v incixxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xprávce jednal v soudních a v jiných řízeních prostřednictvím svého zaměstnance nebo i zaměstnance dlužníka, kterého by k tomu pověřil, při plnění něktxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx d) insolvenčního zákona], je však principiálně nezastupitelný. Správce je vzhledem k účinkům spojeným s jeho projevem vůle a jejich významem pro insoxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxuvenou neúčast správce při přezkumném jednání považovat za do té míry zásadní, že uložení pořádkové pokuty je - již jen pro tuto absenci - zcela adekvátnxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx x24/97, nebo ze dne 23.3.1999, sp. zn. 4 Ko 558/98 publikovaných x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxlematice obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání (§ 21 odst. 1 zák. o konkursu a vyrovnání). Jinými slovy řečeno, požadavku § 190 odst. 2 insolvenčního xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxz osobní účasti insolvenčního správce nelze přezkumné jednání provést.

Nelze přisvědxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx a navíc podléhá dohledu insolvenčního soudu.

Insolvenční správce má ze zákona rozsáhlá oprávnění ve vztahu k dlužníkovu majetku. Insolvenční správxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxt a poskytovat mu na jeho žádost údaje o majetku dlužníka a další údaje, které jsou nutné pro výkon správy (§ 43 insolvenčního zákona). Významná role insoxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx Prohlášením konkursu pak přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx nakládat s majetkovou podstatou, jedná svým jménem na účet dlužníka (§40 odst. 1 insolvenčního zákona). Insolvenční správce zpeněžuje majetkovou poxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x insolvenčního zákona).

Pokud jde o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2013, čjx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx obchodní společnost zapsaná v seznamu insolvenčních správců může mít více ohlášených společníků, jejichž prostřednictvím bude oprávněna činnost ixxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxadně prostřednictvím svého ohlášeného společníka; jen takovou osobu může soudu podle § 24 odst. 2 IZ oznámit jako společníka, který bude jejím jménem xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xichž se odvolatel v této věci dovolával, totiž že úkony činěné za v.o.s. co ustanoveného insolvenčního správce jiným než jejím ohlášeným společníkem nxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxtraněný, neboť navenek může za v. o. s. jednat kterýkoliv z jejích společníků jako její statuární orgán [§ 106 z. o. k. ve spojení s § 21 odst. 1 písm. a) o. sx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů [§ 5 písm. a) IZ].

Přexxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxs.) vykonávat tuto funkci, odpadl tím důvod, pro nějž by bylo lze Hlista & Pril, v. o. s. zprostit funkce správce, neboť tím bylo odklizeno dřívější oxxxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxpadě nepřiměřeně tvrdá. Ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele proto může soud účastníku, který by jinak měl právo na náhradu náxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xorušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Závěr soudu o tom, zda jde o xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxu, xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nuxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xkolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4275xxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxí zahájení řízení. Krajský soud má za to, že v uvedených okolnostech nelze spatřovat důvody hodné zvláštního zřetele pro odepření práva na náhradu náklxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx 2/1993 Sb., podle nějž jsou si všichni účastníci v řízení rovni. Insolvenční správce má nepochybně ve smyslu § 294 odst. 1 ins. zákona povinnost uplatnix x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxvka neexistuje nebo je velmi pochybná. Insolvenční správce je totiž povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí (§ 36 odst. 1 ins. zxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx bude placena z majetkové podstaty dlužníka, nikoli z majetku insolvenčního správce (§ 40a, § 203 odst. 4 ins. zákona). Není tedy důvodu posuzovat danou xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx

xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x 40a vtěleno do insolvenčního zákona až s účinností od 1. ledna 2014 [novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 294/2013 Sb., kterým se mění xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxávcích, ve znění pozdějších předpisů], není pravidlo v něm obsažené insolvenčnímu právu nové. Jak se (totiž) podává z důvodové zprávy k vládnímu návrhx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x013) jako tisk č. 929/0], konkrétně ze zvláštní části důvodové zprávy k bodům 19 a 155 (§ 40a a § 267 odst. 3), pravidlo formulované v novém § 40a se převzalo xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxla, že jde o pravidlo obecně platné bez zřetele ke zvolenému způsobu řešení dlužníkova úpadku. Text obsažený dosud v § 267 odst. 3 insolvenčního zákona xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxl řešen konkursem (§ 4 odst. 1 písm. a/, odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona), ve vztahu k majetkové podstatě dlužníka osobou s dispozičními oprávněníxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxbo majetku ve vlastnictví jiných osob, na který se po dobu trvání účinků insolvenčního řízení pohlíží jako na dlužníkův majetek (srov. shodně např. důvxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxo soudu, jež se konalo 17. května 2017, schválen k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tam, kde na insolvenčního správce přešlo opráxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x0 odst. 1 insolvenčního zákona), přičemž k takovým jednáním patří i jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní mísxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxch se účastní místo dlužníka, na účet dlužníka, jednoznačně vyplývá, že nároky, k jejichž (s)plnění byl v těchto sporech zavázán jako insolvenční spráxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxud (srov. jeho poukaz na R 2/2005 a R 63/2009), stejné postavení (jako dnes insolvenční správce) měl v poměrech upravených zákonem č. 328/1991 Sb., o koxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxního zákona, však v zákoně o konkursu a vyrovnání nebyl obsažen, což (při nepochopení postavení správce konkursní podstaty některými obecnými soudyx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxe 2013 v § 267 odst. 3 insolvenčního zákona (pro konkurs) a v době od 1. ledna 2014 v § 40a insolvenčního zákona (pro všechny způsoby řešení úpadku dlužníxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx místo dlužníka, činí na účet dlužníka, promítají na poli vykonávacího řízení (nebo exekučního řízení), jestliže z těchto sporů vzešla v průběhu insolxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxo která mají být uspokojena z majetkové podstaty.

Úprava obsažená v § 40a části věty za středníkem insolvenčního xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxího titulu (při zkoumání, čí majetek lze podle exekučního titulu postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí), nýbrž respektuje fakt, že v incidenčníx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty), může být vydáno (vydává se) též rozhodnutí, které má sankční povahu (postihuje osoby, které v řízexx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxm úpravou obsaženou v § 53 o. s. ř. co do pořádkových opatření a v § 147 o. s. ř. pro hrazení nákladů řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je takoxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxenčního zákona se tedy uplatní (a osobní majetek insolvenční správce bude postižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí), jestliže v incidenčním spxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx která mají být uspokojena z majetkové podstaty), bylo proti insolvenčnímu správci vydáno rozhodnutí (jiný exekuční titul), jímž mu bylo uloženo pořáxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxy řízení, které by jinak nebyly vznikly a které způsobil svým zaviněním, nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.

Insolvenčnímu správci totiž zákon ukládá povinnosti (§ 36 IZ) a současně dává ve vztahu k dlužníkovx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxx x xx x x xx xZ).

xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx, že takovýto následek nelze spojovat s jakýmkoli jen velmi obecným tvrzením insolvenčního správce. Také zpravidla nelze klást rovnítko mezi význam, xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xřípadně uváděl jiný věřitel. Insolvenčnímu správci totiž zákon ukládá povinnosti (§ 36 IZ) a současně dává ve vztahu k dlužníkovi a jiným subjektům práxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxx x xx x x xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx procesního subjektu zakládají důvod pochybovat o důvěryhodnosti věřitele, který kandiduje na funkci zástupce věřitelů, je však třeba vždy učinit ve xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx

Pokud je insolvenčnímu souxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx x x xx x xx xxxx xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x 5 ins. z.