500/2004 Sb.

xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xztahuje nejen na správní řízení v užším slova smyslu [postup správního orgánu směřující k rozhodnutí (ať konstitutivnímu či deklaratornímu) o právecx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx veřejnoprávní činnost správních orgánů směřující navenek vůči fyzickým a právnickým osobám (dotčené osoby), neupravenou jinými právními předpisyx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxip subsidiarity správního řádu. Rozsahem působnosti správního řádu se rozumí okruh otázek, na jejichž řešení správní řád dopadá, resp. na jejichž řxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxvního řádu potom na půdorysu rozsahu působnosti správního řádu vyjadřuje podpůrnost obecné procesní úpravy, obsažené ve správním řádu, ve vztahu kx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx. pozitivního a jeho tzv. negativního vymezení.

Vymezení uvedené v odst. 1 je tzv. pozitivním vymezením předmětu úpravy či rozsahu působnosti, resxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxem na celkové obsahové zaměření správního řádu, a s tím spojenou jeho povahu a poslání.

Současný správní řád se neomezuje toliko na úpravu správníhx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx Jmenovitě tak daná úprava vedle úpravy vydávání rozhodnutí ve správním xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxčení, sdělení apod. aktů, úpravu uzavírání veřejnoprávních smluv a stejně tak i úpravu vydávání tzv. opatření obecné povahy (akty smíšené). Mimo to je xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx (blíže viz poznámky u § 175).

Přitom současně platí, že uvedených postupů či forem činnosti v režimu správního řádu se v praxi použije bez ohledu na txx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xrgánů, kde je užití správního řádu s ohledem na jejich postavení a poslání nejfrekventovanější, se správní řád vztahuje jak na příslušné postupy a jexxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx správě" (ta v sobě z povahy věci zahrnuje jak státní správu, tak samosprávu), již tím, že správní řád při vymezování rozsahu své působnosti hovoří o posxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxí rozdíl od úpravy předchozí, kdy dřívější správní řád výslovně postupy orgánů územních samosprávných celků své působnosti nepodřazoval, a použití xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x souvislosti se subjekty, na jejichž příslušnou činnost při výkonu veřejné správy se může správní řád vztahovat, zákon ještě uvádí i tzv. jiné orgány, x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlušných právních předpisů pro tu kterou oblast výkonu veřejnoprávních pravomoci postavení vykonavatelů veřejné správy. Jedná se přitom o primárně nxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxahu upravuje proces všech vnějších nenormativních, procedurálních forem realizace veřejné správy, realizovaný diferencovanými subjekty, na čemž xxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

Uvedené tzv. pozitivní vymezení rozsahu působnosti správního řádu je dále modifikováno, resp. upřesněno, vymezením negativním.

Především jx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx Jmenovitě v této souvislosti zejména platí, že se z uvedeného důvodu správní řád nevztahuje na proces xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xak interních aktů normativních (směrnice, apod.), tak interních aktů individuálních (nejrůznější individuální služební pokyny, příkaxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxtím výše postaveného, resp. "nadřízeného" orgánu v souvislosti s realizací poslání instančních vztahů (typicky řízení o opravných prostředcích), nxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxrávní řád sám obsahuje i určitý rozsah negativního vymezení výslovně, a to v odst. 3 citovaného ustanovení.

Jmenovitě jde o správními orgány realixxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxarakteru, kde příslušné správní orgány reprezentují příslušné subjekty jako smluvní strany, a procedura uzavírání těchto smluv se řídí soukromopráxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx, resp. vykonavatele, oprávnění zřizovatele řízeného subjektu. Z judikatury k tomu srov. např. usnesení KS v Ústí nad Labem ze dne 21.2.2007, čj. 15 Ca 5xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxech stanovených zvláštními zákony řízení ve věcech sporů vyplývajících z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů naopak přxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx

x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti, jejichž režim je také z působnosti správního řádu výslovně vylučován, lze konstatovat, xx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxu, že v podmínkách vnitřní organizace téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti jde o vztahy specifičtější a strukturovanxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxce zvolil pro tento případ úpravu výslovnou.

Rozsah působnosti správního řádu je dále výslovným zněním právní úpravy dotčen, i pokud jde o společnxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxp subsidiární využitelnosti správního řádu, vymezený v odst. 2, jehož uplatnění z povahy věci přichází v úvahu jen v jeho v mezích (tj. mezích rozsahu půxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x bez zvláštností, uplatňovat v celé, vnitřně značně diferencované veřejné správě. Naopak se vychází z předpokladu, že pro jednotlivé úseky veřejné spxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxavu procedurálních postupů ve veřejné správě a zvláštní úpravy těchto postupů. Se správním řádem jakožto obecnou procesní úpravou ve veřejné správě xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxních právních předpisech, tzn. v kombinaci s těmito výjimkami.

Ve smyslu principu subsidiarity správního řádu se tento zákon nebo jeho jednotlivx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xesp. zvláštní procedurální postup, což bývá zpravidla, jen pokud jde o některé procesní instituty, je v takto příslušném rozsahu použití správního řáxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxupuje podle příslušných ustanovení správního řádu.

V praxi jsou tyto případy velmi časté, a reálně vzato tak výchozím procesním rámcem zpravidla bxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxí o nich, v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon) apod.] a úpravy obecné (ve správním řádu), kdy se souběžně postuxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí ustanovení správního řádu. V činnosti veřejné správy je proto třeba vždy řešit otázku, zda v tom kterém případě máme co do činění jen s obecně upravenýmx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x ohledem na odchylky pro ně stanovené. Odpověď na tuto otázku přitom nedává správní řád, ale je vždy dávána obsahem věcně příslušné úpravy v předpisu, ktxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxedmětném úseku.

Tam, kde zvláštní právní předpis stanoví určité odchylky od obecné procesní úpravy, není možné, jak již bylo uvedeno, postupovat jxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxjich vzájemné propojení. Rozhodující je přitom skutečnost, že správní řád je právní předpis, který upravuje příslušné procesní postupy ve všech nezxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx. Zvláštní právní předpisy naproti tomu odchylně upravují pouze to, co je třeba v tom kterém právním režimu podle názoru zákonodárce řešit odlišně od rexxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx. Proto je při práci se zvláštním předpisem se speciálními procesními ustanoveními vždy třeba mít na paměti obsah správního řádu, abychom věděli a neopxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xiference a kombinace jeví racionálnější, než příp. vytváření ucelených, komplexních zvláštních procesních úprav, oproti stávajícímu stavu doplňoxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxých případech také ve svých společných a závěrečných ustanoveních samy obsahují výslovná determinující pravidla o využitelnosti správního řádu. Taxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxvidla, obsažená ve správním řádu samotném. V tom také spočívá jejich význam.

Úprava rozsahu působnosti a subsidiární povahy i využitelnosti spráxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, což je v podmínkách veřejné správy vedle státní moci (státní xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xprava koresponduje čl. 36 odst. 1 Listiny, který upravuje právo každého na stanovený postup při domáhání se svých práv ve stanovených případech.

Prxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxní úpravy dopad rozsahu xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxcujících metodických pokynů, či výkladových stanovisek, a to nejčastěji metodických pokynů ústředních orgánů státní správy. Současně je však třeba xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x že také nemůže předepisovat postup, který by byl v rozporu se zákonem. Metodický pokyn může být vydán vždy jen v mezích zákona a v těchto mezích také obsažxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

Základní zásady činnosti správních orgánů budou sloužit potřebám výkladu konkrétnějších ustanovení zákona a zároveň obsahovat některé obecné povixxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxpadá, vyžaduje zvýšenou míru používání neurčitých právních pojmů a dává správním orgánům ve značné míře k dispozici též správní uvážení. To však neznaxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxládat v kontextu základních pravidel řízení, která by se měla stát páteří celého řízení, nikoliv jen prázdnou proklamací.

Základní zásady činnostx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxávního řádu a sám dostatečně neupravil alespoň základní zásady řízení, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadou legality obsaženou v čl. 2 odst. x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xeveřejnost řízení.

Základní zásady činnosti správních orgánů výslovně upravené v úvodních ustanoveních správního řádu (§ 2-8) jsou xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxstupů již proto, že jsou formulovány zákonem, a navíc proto, že se významně promítají do charakteristiky, ladění a orientace jednotlivých ustanovení xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxtě se tak jedná o zásadu zákonnosti (§ 2 odst. 1, 2 - návaznost na Ústavu a Listinu), zásadu ochrany práv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů dotčenýxx xxxx xx x xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxlům v obdobných případech (§ 2 odst. 4), zásadu zjišťování skutkového stavu bez důvodných xxxxxxxxxxx xx x x xxxxx xxx xx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxost zamítne), zásadu pojetí výkonu veřejné správy jako veřejné služby (§ 4 odst. 1 - zdvořilost - zákon o úřednících, vstřícnost - např. § 16 odst. 2 - nexxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxastníků navrhovat označovat důkazy), zásadu smírného odstraňování rozporů (§ 5), zásadu rychlosti (§ 6 odst. 1), zásadu hospodárnosti (§ 6 odst. 2 ve xxxxxxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx (§ 8 odst. 2).

Pro účely správního řízení lze pak z dikce dalších ustanovení správního řádu ve vztahu k jednotlivým institutům v obsahu dané právní úxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxx, § 18 - protokol, § 49 - ústní jednání), zásada procesní rovnosti dotčených osob s modifikacemi - konkretizace (§ 27 - postavení účastníků, § 19 a náslx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxjením řízení § 44 a násl., dále § 45 odst. 1 - zúžení či zpětvzetí návrhu do vydání provostupňového rozhodnutí - význam i z hlediska koncentrace, u "jinýcx xxxxxxxx x xx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxná zásadou koncentrace (§ 36 odst. 1 ve spojením s § 82 odst. 4 - k novým skutečnostem se přihlédne, jen nemohly-li být uplatněny dříve) a zásada volného xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxdnotlivé zásady jsou většinou v rámci příslušných procesních xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxtom z obsahu a souvislostí úpravy dovoditelné, že mají být vnímány a zohledňovány ve smyslu principů dobré správy (a to jak v jeho vnějším, tak i v jeho vnixxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx9, čj. 6 Ads 88/2006-132), přičemž u některých z nich, zejména u zásady zjišťování skutkového stavu a zásady procesní rovnosti dotčených osob (účastníxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxačními pravidly, z nichž je třeba vycházet při výkladu jednotlivých ustanovení správního řádu, ale že jsou samy o sobě i právně závazné. Jako takové musx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxění nároku na náhradu škody.

Toto ustanovení správního xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxem obecného požadavku, kladeného v podmínkách právního státu na všechny subjekty práva, předepisujícího povinnost chovat se, jednat a postupovat v sxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxování zákonných pravidel a podmínek procesního charakteru, což však nelze dost dobře oddělovat od požadavku dodržovat v příslušném postupu i požadavxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx procesní ustanovení, a jinak vyjádřeno klade důraz na to, aby v činnosti správních orgánů bylo důsledně postupováno podle správního řádu, včetně důslxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxk postupu souladného se zákonem, resp. se zákony, platí nejen pro správní orgán, který ve věci rozhoduje, ale stejně tak i pro případné tzv. dotčené orgáxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxktů práva zákony je ve smyslu naší ústavněprávní úpravy (úvodní ustanovení Ústavy i Listiny) diferencována podle toho, v jakém právním postavení ten xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx to, k čemu je zákony výslovně opravňují (to ostatně opakovaně reflektuje i , viz např. rozsudek MěS v Praze ze dne 26.1.2007, čj. 8 Ca 224/2005xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxáv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů dotčených osob, ochrany veřejného zájmu a čelení nedůvodným rozdílům ve skutkově shodných nebo podobných xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxích práv a zájmů, jakož i na srovnatelnost rozhodování v obdobných případech, a tudíž i na předvídatelnost výsledků činnosti správních orgánů.

V přxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxím právem. V takovém případě má přednost dostat to subjektivní právo, které je spjato s nejdůležitější hodnotou, avšak s minimálním nutným omezením osxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxojován s případy, kdy se do vzájemné konkurence dostávají základní lidská práva.

Ve veřejné správě je třeba poukázat i na úměrnost a vyváženost omezxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxvě přednost. Nicméně i tady platí nezbytnost respektování požadavku zajištění a zachovávání potřebné uměřenosti mezi výkonem veřejné správy x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxoho a téhož správního orgánu, ale míří na srovnatelné případy a situace u správních orgánů se stejnou věcnou příslušností, a to prakticky na území celé rxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxektování této zásady v oblasti známé ustálené správní praxe, či příslušné judikatury.

Ve smyslu této zásady by měly správní orgány ve své činnostx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxu povahou bezprostředně navazuje na předchozí zásady, zejména na zásadu zákonnosti činnosti správních orgánů, a promítá se do požadavků, které souvixxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxda se hovorově obvykle označuje jako zásada materiální či objektivní pravdy, a její realizace zdaleka nevychází toliko ze samotného § 3, ale má podstatxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxa přichází v úvahu užití těchto ustanovení obdobně, či přiměřeně). Primárně svým obsahem a zaměřením tato zásada koresponduje tomu, že jsou to předevšxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxistily. V rámci úpravy správního řízení je klíčovou v tomto směru dikce první věty § 50 odst. 2, kde se uvádí: Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje sprxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxx xx x xxxxx xxxxxativnění procesních postupů může správní orgán k žádosti účastníka připustit, pokud to nemůže ohrozit účel řízení, aby za něj podklady pro vydání rozhxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxhdy, pokud tak stanoví příslušný právní předpis. I tady však právní úprava pro určité situace připouští, jako jistý protipól řešení z § 50 odst. 2, aby byxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx totiž dále stanoví: Lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x, v němž se uvádí: Správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. V řízení, v němž má být z moci úřední uložena pxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxena; a také poznamenat, že s požadavkem náležitého zjištění skutkového stavu věci výslovně počítají i některá další ustanovení správního řádu. Z nich xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Současně je však ale třeba také uvést, že přesto, že rozhodující odpovědnoxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxtí i ze strany účastníků řízení, bez jejíhož předepsání by v řadě případů ani skutkový stav v potřebné míře a rozsahu nemohl být zjištěn. Tuto povinnost sxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxo vydání rozhodnutí poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost.

Vrátíme-li se k samotné dikci § 3 správního řádu, je nutno podtrhnxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxně a spolehlivě"). Stávající úprava klade důraz na takové zjištění skutkového stavu, které vylučuje důvodné pochybnosti, a současně výslovně požaduxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxnnosti dále také na zásadu ochrany práv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů dotčených osob, zásadu ochrany veřejného zájmu a stejně tak i na zásadu xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xtav správními orgány zjišťovat, však nelze vnímat jako oslabení zájmu na jeho objektivním zjištění, nýbrž spíše jako zřetelnější či srozumitelnější xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx^xx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxpadné další zjišťování skutkového stavu již bezpředmětným, na což i sám správní řád na některých místech výslovně poukazuje. Tak lze zejména poukázax xx x xx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx xx xxedeno: Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazováxx x xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xy měly být shromažďovány v takové šíři a tak dlouho, až nebude ve věci důvodu o daném skutkovém stavu pochybovat. Přesnější kontury takového zjištění skxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxnu, který v předmětné věci rozhoduje. Z judikatury lze v tomto směru poukázat např. na rozsudek KS v Plzni ze dne 31.3.2011, čj. 17 A 77/2010- 30. Správní oxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xkutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí, ale i jakými úvahami byl veden při zhodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xostatečné a přesvědčivé.

I když tento požadavek na náležité zjištění skutkového stavu věci může do jisté míry narážet na zásadu rychlosti, je nutné xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxho orgánu.

Některé zvláštní předpisy absenci náležitého zjištění skutkového stavu věci, včetně jeho prokázání, dokonce spojují s povinností sprxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xízení o nich, uvádí, že správní orgán řízení o přestupku zastaví, pokud spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno.

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xyžadují podklady, informace či výpisy z evidencí důležité pro účely řízení, nemají formu usnesení (ani jinou zákonnou formu pro rozhodnutí), neboť se x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx

x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxosti správních orgánů, a to jednak zásada pojetí výkonu veřejné správy jako veřejné služby a zásada součinnosti správních orgánů s dotčenými osobami.

xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxmi orgány a dotčenými osobami nazírá jako na vztah subjektů, které službu poskytují, a adresátů veřejnoprávního působení, resp. spotřebitelů či zákaxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxných správních poplatcích.

Ustanovení § 4 správního řádu výslovně akcentuje princip zdvořilosti a vstřícnosti ze strany veřejné správy. V těchtx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx^xx x xxxxx xxxxxým principům dobré správy, vedle vstřícnosti a zdvořilosti, bývají zpravidla řazeny také nestrannost, včasnost, předvídatelnost, přesvědčivost, xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx)7 o dobré veřejné správě, které definovalo celkem osm zásad dobré správy, a to zákonnost, rovnoprávnost, nestrannost, proporcionalitu, právní jistxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxájemné vztahy, v nichž je aktivita předepisována správním orgánům. Z pohledu dotčených osob pak lze hovořit o tom, že mají právo na to, aby správní orgánx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx zdůraznit povinnost přiměřeně poučit dotčené osoby o jejich právech a povinnostech. Její stanovení je jistým průlomem obecně známého pravidla neznaxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx, že by vylučovalo poučení ve sféře práv a povinností hmotněprávního charakteru. Nicméně poučení má být toliko přiměřené, a jen je-li to vzhledem k povaxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xx. Takové poučení rozhodně nemá, a ani nemůže, nahrazovat poskytování právních služeb, k němuž jsou příslušní kvalifikovaní zástupci.

Zásadu součxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxopojeny či jinak spolu souvisejí, a jistým doplňkem či protipólem této zásady je přinejmenším již výše zmiňovaná zásada, výslovně předepisovaná pro sxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxkytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost. Dopad této zásady lze nepochybně vnímat obecněji a vztahovat i na další postupy činnosti sprxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxci v zájmu obou stran vyžadují vzájemnou komunikaci a součinnost. Tak lze ve svém důsledku dovodit, že v rámci rozměrů dané vzájemné součinnosti lze i od xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xovinnosti upozornit na související procesní postupy u jiných orgánů, o vázanosti nejrůznějších úkonů dotčených osob na propadné lhůty, o povinnostexx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx

x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxé mocenské rozhodování správních orgánů jako vykonavatelů pravomoci, právní úprava podpůrně (tam, kde to přichází v úvahu) počítá i se smírným řešeníx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxh orgánů přichází v úvahu i u všech ostatních postupů podle správního řádu, kde nejrůznější možné rozpory zpravidla přicházejí v úvahu jako rozpory v díxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx více dotčených osob, a tyto jsou vzájemně rozdílně, až protichůdně zájmově orientovány. V právě takových případech mají správní orgány ve smyslu této xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxch otázek autoritativně ve spojení se svým rozhodováním v dané věci. Jak v případě nalezení smírného řešení u sporných otázek, tak v případě autoritatixxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x na některé případy řešení rozporů mezi správními orgány. Sem patří jednak problematika řešení sporů o místní a také věcnou příslušnost (§ 11, 133), a dáxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxy platí, že přednostně má být usilováno o smírné řešení rozporů.

xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xe třeba postupovat natolik pečlivě a uvážlivě, že čas a náklady řízení jsou zcela podružné a nehrají významnou roli. To však platí jen zčásti, neboť s ohlxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxadou rychlosti a hospodárnosti.

Nepochybně je třeba souhlasit s tím, že rychlost a hospodárnost správních postupů ve veřejné správě nemohou být upxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxování" a také "prodražování" správních postupů je rovněž nežádoucí, a to s ohledem na zákonné zakotvení této zásady v rozporu se zákonem. Správní řád vxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx aby dané postupy probíhaly hospodárně a bez zbytečných nákladů a zatěžování dotčených osob.

Zásada rychlosti je zpravidla limitována lhůtami pro xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx režimu ochrany před nečinností, blíže upraveného v § 80. V této souvislosti je také třeba uvést, že pokud by se dotčené osobě podařilo prokázat neodůvodxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx byla dotčené osobě způsobena škoda, má naději, že mu soud v příslušném řízení přizná právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (zákxx xx xxxxxxx xxxxx

xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxrostředně oznamován, zasílán, resp. doručován všem určeným adresátům, a aby se tak bezdůvodně neprotahoval čas pro nabytí právní moci či jiných právnxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxt na paměti také tzv. celkovou délku řízení. K tomu srov. např. rozsudek KS v Brně ze dne 7.4.2009, čj. 62 Ca 2/2009-33.

Zásada hospodárnosti je v jistéx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxtup vedený zbytečně zdlouhavě. Tato zásada je bezprostředně spjata s institutem tzv. nákladů řízení (§ 79).

Hospodárnosti xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxlo uvedeno u § 3, správní řád pro určité situace výslovně připouští, aby jednotlivě právními předpisy stanovovaná povinnost dotčených osob opatřit a xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxrou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání daný správní orgán zajistit sám.

Tady je třeba vždy správně xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxxjších řízeních zejména na úrovni obcí s rozšířenou působností. Tady je pak zpravidla za daný správní orgán příslušnou právní úpravou označována "obecxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxtého odboru daného obecního úřadu, je daným "správním orgánem" třeba rozumět celou "obec" či "obecní úřad", a správní orgán představovaný konkrétním xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx sám. K tomu se nabízí také dodat, že podle § 79 platí, že v takových případech náklady na opatření těchto podkladů hradí ta dotčená osoba, která o opatřenx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx

Dotčenými osobami se v pojetí správního řádu rozumí ty xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxích orgánů upravených správním řádem je neobyčejně významné, aby srovnatelným dotčeným osobám bylo přiznáváno srovnatelné, resp. rovné procesní pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxx x.5.2001, sp. zn. Pl. ÚS 50/2000.

V procedurách upravovaných správním řádem velmi často vystupuje jen jedna dotčená osoba, praxe xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xvé opodstatnění a uplatnění jen tehdy a tam, kde v příslušných procedurách současně vystupuje více dotčených osob společně, resp. vedle sebe. Přitom lxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xdy těchto více dotčených osob má a v daných postupech uplatňuje také rozdílné zájmy, či jinak vyjádřeno, kdy jde o dotčené osoby zájmově proti sobě vzájexxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxto rovné procesní postavení. Nutno však uvést, že správní řád pro potřeby správního řízení rozlišuje mezi tzv. hlavními a tzv. vedlejšími účastníky řxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxníci mají oproti účastníkům hlavním v některých případech slabší procesní postavení (např. při oznamování zahájení řízení z moci úřední, doručování xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxi, ale vždy jen v rámci jednotlivých skupin účastníků, tj. buďto mezi hlavními účastníky navzájem, nebo mezi vedlejšími účastníky navzájem.

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxlně, prolínají výše zmiňované principy dobré správy (v poznámkách k § 4). Výslovnějším projevem těchto principů je i zásada vzájemného souladu souvisxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnou věc ve zřejmých souvislostech a zohledňovat přitom vše podstatné. Svou povahou a svým zaměřením navazuje na všechny předchozí základní zásady, a nxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní správního řádu, a to opět nejzřetelněji při úpravě správního řízení. Tak lze zejména poukázat na povinnost správního orgánu vždy zjistit všechny okxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxávnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé (§ 50 odst. 1).

Důlexxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxítá i s povinností součinnosti ze strany dotčených osob. Těm se jmenovitě v § 8 odst. 2 ukládá, aby na to, že současně probíhá více souvisejících postupů x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xprávní orgán, který ve věci rozhoduje, sám dozvědět z úřední činnosti.

Opakovaně se nabízí podtrhnout, že toto ustanovení jako jediné ve správním řxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxaden důraz na vnitřní zaměření dobré správy, které potom ve svých důsledcích přispívá i dobré správě navenek, teprve v níž spočívá její vlastní smysl či xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx

Správní řízení upravené v části druhé je z dnxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxostech. Zde se projevuje koncepce, na které je předkládaný zákon postaven, stejně tak jako zahraniční úpravy, ze kterých vycházel. Zatímco ostatní čáxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx kdy zákonodárce buď přímo, anebo tím, že správní xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxrávní řízení.

Správní řízení a jeho právní úprava představuje těžiště úpravy ve správním řádu,⁵⁾ a jako takové je výrazem potřeby ošetxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa při rozhodování o právech a povinnostech individuálních adresátů vrchnostenského veřejnoprávního působení.

Předmětem správního řízení je taxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxodováním přitom v zákonem stanovených případech přichází v úvahu i rozhodování o procesních otázkách. Zatímco meritorně se rozhoduje tzv. "rozhodnuxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx

xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xráva. Je to procesními normami správního práva upravený postup správních orgánů, jehož cílem je (vždy v konkrétní věci) vydání správního rozhodnutí jxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxpadech přichází v úvahu i rozhodování o procesních otázkách. Součástí správního řízení je i řízení přezkumné, na nějž v jistém smyslu za zákonem stanovxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxk formalizován.

Správní řízení se obvykle člení na tzv. správní řízení obecné a správní řízení zvláštní. Tomu také plně odpovídá naše dnešní právní xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxeny správního práva procesního, které jsou představovány nejen správním řádem, ale i dalšími četnými zákony, obsahujícími tzv. zvláštní procesní usxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xždy vykládat a aplikovat dále také v souvislostech s organizačně právní úpravou postavení příslušných orgánů veřejné správy.

Převažující objem sxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxstí. Za tohoto stavu věci pak nejčastěji jako správní orgány, které vedou správní řízení a rozhodují v něm v I. stupni, vystupují orgány územních samospxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxlze od podmínek, které jsou rozhodující pro určení vždy toho kterého správního orgánu, který je pro vždy dané konkrétní správní řízení přxxxxxxxx

xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxobnosti správního řádu (§ 1 ve spojení s § 9), nebo ze zvláštní právní úpravy, popř. v případech, na první pohled ne zcela jasných, i z judikatury.

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxsobilých ke správnímu řízení je právně odvozováno od jejich zákonného základu. Správní orgány se zřizují pouze zákonem, přičemž se současně vymezuje x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxě zákona.

Správní orgány uskutečňují svoji pravomoc xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxuje jejich působnost věcná, daná okruhem věcného zaměření příslušných otázek, v jehož rámci ten který správní orgán vykonává svou pravomoc a působnosx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxx xxxxzem pravomoci a působnosti, resp. výrazem pravomoci a působnosti správních orgánů v podmínkách režimu správního řízení, je jejich příslušnost, kterx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx^xx xprávní orgány, které mají provádět správní řízení v I. stupni, a zahrnuje v sobě tedy i prvek tzv. instanční příslušnosti, neboť od ní lze dovodit, který xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxx xxxxlušnosti správních orgánů ke správnímu řízení je spjat institut změn příslušnosti a také problematika tzv. kompetenčních konfliktů, což je řešeno v čxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxčního systému. Vzhledem ke stávajícímu organizačnímu uspořádání naší veřejné správy je nutno poukázat na to, že se rozlišuje organizace veřejné spráxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxx xxxxxxxxx xýkon veřejné správy v našich současných podmínkách přísluší územním samosprávným celkům (obce, kraje), resp. jejich orgánům, specializovaný výkon xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxenou a svěřenou působnost v oblasti veřejné správy.

Podle správního řádu přichází správní řízení v úvahu jak ve věcech státní správy, tak ve věcech xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xbvodů či městských částí) je tak současně třeba, v rámci daného organizačního prostředí toho kterého územního samosprávného celku, vždy lišit, kdy se xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x ustanovení jednotlivých zákonů, které upravují působnost obcí a krajů na vždy daném úseku výkonu veřejné správy, nicméně pro případ, že by přiřazení jxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx x xxenesenou působnost obce či kraje, platí, že jde vždy o samostatnou působnost [viz § 8 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a § x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xrgány kolegiální, což je méně časté. Správní řád přitom výslovně ve svém § 134 zdůrazňuje specifika pravidel v řízení před kolegiálním orgánem.

xxxxxx xxxxxušnost správních orgánů ke správnímu řízení určuje, který z příp. více věcně příslušných správních orgánů má správní řízení provést s ohledem na územnx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xe místní příslušnost se stanoví podle místa činnosti, xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx činnosti účastníka řízení, pokud je fyzickou osobou, podle místa podnikání. V jiných případech týkajících se fyzické osoby se místní příslušnost sprxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xízení týká právnické osoby a nejde o případ podřaditelný kritériím místa činnosti či polohy nemovitosti, potom platí, že místní příslušnost ke správnxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxhraniční právnické osoby je místní příslušnost správního orgánu ke správnímu řízení určena sídlem její organizační složky zřízené v České republicex x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxení kritéria místní příslušnosti představuje vadu řízení, která zakládá nezákonnost rozhodnutí. K tomu viz jmenovitě např. rozsudek KS v Českých Budxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxení jsou vcelku jednoznačná, nelze zcela vyloučit případné kompetenční spory (konflikty). Přitom přichází v úvahu jak tzv. kladné, resp. pozitivní kxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xízení se nepovažuje žádný správní orgán).

Pro řešení tzv. pozitivního kompetenčního konfliktu platí, že je-li místně příslušných více správních xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xodána žádost nebo který z moci úřední učinil úkon jako první. Pro řešení tzv. negativního kompetenčního konfliktu potom platí, že spor rozhodne a místnx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrgán, místní příslušnost určí ústřední správní úřad, a to ten, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží.

Problém více místně příslušných správnxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxficky, s ohledem na podmínky a potřeby toho kterého úseku státní správy (např. jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu dxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxvede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit).

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx odst. 2 správního řádu.

Závěr č. 138 ze dne 30.5.2014

Místem podnikání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) a § 20 odst. 1 správního řádu je rovněž adresa xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

Správní orgány mohou vést jenom taková správní řízení, k nimž jsou věcnx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxtně příslušný (nejde-li o výjimečné případy, kdy právní úprava umožňuje učinit podání s příslušnými účinky i u jiného správního orgánu - např. § 40 odstx x xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx že pokud bylo ve správním řízení učiněno podání u orgánu, který není v dané věci místně příslušný, tento správní orgán musí dané podání usnesením (tolikx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxm, který se řídí úpravou čtvrté části správního řádu (§ 154 až 158).

Účinky spojené s doručením takového podání nastávají, až toto podání dojde věcnx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxdně.

xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxvněž tento orgán může podání dále postoupit, příp. vrátit původnímu orgánu, avšak vždy tak může učinit jen se souhlasem svého nadřízeného orgánu. I totx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnu jenom proto, že byl první, a nechť si daný problém řeší on, je-li zřejmé, že tento správní orgán věcně a místně příslušný není.

Zvláštním případem jx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xříslušných úkonů (§ 86), nerozhodne-li daný orgán o podaném odvolání v tzv. autoremeduře, se odvolání se spisem a s vyjádřeními případných dalších účaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx časově ještě schůdné, může s příslušnými právními účinky (resp. musí) odvolání postoupit orgánu I. stupně. Tady je potom rozhodující, zda je odvolání xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xřepravě příslušného správnímu orgánu. V opačném případě se má odvolání (byť správnímu orgánu I. stupně podané včas) za opožděné [v tomto případě s výjixxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxstitutu či prostředku určeného k zajištění průběhu a účelu vždy předmětného řízení.

xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xprávní orgán některý z potřebných úkonů nemohl provést právě v obvodu své působnosti (např. provedení výslechu svědka, který trvale bydlí mimo správnx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxí orgán. Tímto jiným správním orgánem přitom může být jak věcně příslušný správní orgán téhož stupně, nebo i správní orgán nadřízený, či podřízený.

xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí" (o dožádání) a nelze se proti němu odvolat. Toto usnesení nabývá právní moci oznámením (doručením).

Pro dožádaný orgán potom z takového dožádání xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxvní řád stanoví obecnou 30denní lhůtu, kterou lze v případě potřeby přiměřeně prodloužit. O prodloužení této lhůty nepřísluší rozhodovat orgánu, ktxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xaných důvodů, jinak je dožádaný orgán povinen dožádané úkony provést.

Dožádaný správní orgán má zákonem přiznáno postavení srovnatelné s dotčenýxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx

Na podjatost by měl upozornit především účastník. Ve snaze zabránit obstrukčním námitkám podjatosti na straně jedné a u vědomí menší pxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x důvodu vyloučení dozvěděl.

Standardní úprava podjatosti je doplněna některými zkušenostmi z praxe. Zejména se jedná o případ, kdy nexx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xozhodovaných věcech. Nástrojem k zajištění tohoto požadavku je institut vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování věci pro tzv. podjatost xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxm na poměr dané úřední osoby k věci, nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, a to ve spojení se zájmem na výsledku řízení.

Tady je třeba poznamexxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx u orgánů územních samosprávných celků všude tam, kde daný orgán obce či kraje vede správní řízení v přenesené působnosti a jedním z účastníků je daná obex xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxi se hovořilo o tzv. systémové podjatosti, a to za hojného přispění judikatury správních soudů. Předchozí judikaturní vývoj vyústil v opakované předlxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xx 89/2010-100. Otázka k posouzení jmenovitě zněla: "Rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku, v němž jsou zařazeni jeho zaměstnanci, jako sprxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxi těchto zaměstnanců pro poměr k věci vylučující je ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohli výsledek řízení ovlivnit ve smyslu § 14 odst. sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxd od případu. Tím prakticky systémovou podjatost v souvislosti předmětnými případy a situacemi, jako takovou, odmítl. Na druhé straně však současně axx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxu opatrností oproti věcem, které se zájmů územního samosprávného celku nijak nedotýkají."

K tomu se nabízí dodat, že diskutované pojetí tzv. systéxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xx svém důsledku znamenalo popření postavení a poslání uplatňovaného smíšeného modelu naší územní samosprávy. Nicméně pro korektnost je však nutno uvéxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxl následující pravidlo: dopustí-li se správního deliktu podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem příslušným vést řízení o spráxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxzení v režimu stavebního zákona, ani tam tento model nenašel obecné uplatnění. Obdobný průlom přinesl i zákon o vyvlastnění, kde platí, že: pokud je i vyxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxem v tomto směru je rovněž zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v jehož smyslu platí, že správní orgán územního samosprávného celku nemůže vxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxž spáchání je podezřelý územní samosprávný celek s příslušným odvolacím orgánem, či jeho zastupitel. I tady musí nadřízený správní orgán vždy usnesenxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx x xxx xxivem nejrůznějších interpretací dané judikatury, potom bylo, že veřejná správa byla výrazněji zahrnována námitkami systémové podjatosti. Reakci nx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx^xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxou byl do stávajícího ustanovení § 14 správního řádu vložen nynější odst. 2, k čemuž důvodová zpráva zejména uvedla, že "z dikce navrhovaného ustanovexx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxnému celku, rozhoduje ve věci, jež se přímo nebo nepřímo týká státu nebo tohoto územního samosprávného celku (tzn., že stát nebo tento územní samosprávxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxstupující skutečností (viz dále), důvodem podjatosti" a dodala, že toto současně ale "nevylučuje individuální posouzení podjatosti v souladu s důvoxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxjího dřívějšího vnímání, otázkou ovšem je, zda stejně tak může a bude i námitky systémového rizika podjatosti, jak je formulovala dosud poxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx navazující .

O podjatosti obecně platí, že ji lze uvažovat, a také posuzovat, jak ve vztahu k jednotlivé úřední osobě, či jednotlivému člxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxxxní úprava přitom platí pro režim příp. podjatosti vedoucích ústředních správních úřadů. Podjatost ministra nebo vedoucího jiného ústředního správnxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxvnímu soudu na posouzení ústavnosti předmětného ustanovení, tj. § 14 odst. 6 správního řádu. Věc byla u Ústavního soudu vedena pod sp. zn. Pl. ÚS 30/2009x x xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxžku posouzení podjatosti úřední osoby v řízení dle § 152 správního řádu, neboť soud při svém přezkumu vychází přímo z čl. 36 Listiny, a proto v dané věci nexx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx, že § 14 odst. 6 správního řádu představuje bariéru pro postup uplatnění námitky podjatosti úřední osoby ve správním řízení dle § 152 správního řádu, nxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxení úřední osoby pro její podjatost, je povinen se dále zabývat otázkou, zdali se tato okolnost promítla v nezákonnosti správního rozhodnutí, případnx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx dle § 78 odst. 1 s. ř. s. vedou k jeho zrušení soudem. Současně Ústavní soud poznamenal, že pokud jde o určení osoby příslušné k rozhodování ve věci ve spráxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxx x xx xxxt. 6 správního řádu netýká.

Vrátíme-li se k problematice institutu vyloučení úředních osob tam, kde to v úvahu přichází, potom je třeba také poznamxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxbo všichni členové kolegiálního orgánu, který rozhoduje ve sboru, v takových případech musí být nadřízeným správním orgánem pověřen k projednání a roxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx

xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xřípadného vyloučení úředních osob přichází v úvahu v rámci správního řízení v úvahu dále (vedle řízení u správního orgánu I. stupně, a případně i u správxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxánů (§ 136), a stejně tak u senátů a rozkladové komise v řízení o rozkladu (§ 152).

V uvedených souvislostech se nabízí poznamenat, že s ohledem na úpraxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xamostatně soudně přezkoumat. Takové rozhodnutí je soudně přezkoumatelné pouze ve spojení se soudním přezkoumáním meritorního správního rozhodnutxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxu rozhodne podle § 14 odst. 2 správního řádu starosta obce. O námitce podjatosti proti starostovi obce rozhodne v přenesené působnosti krajský úřad, v xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra.

Závěr č. 77 ze dne 22.6.2009

Nadřízený správní orgán není povinen zkoumat zákonnost ani věxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxízený správní orgán dospěje k závěru, že pravomocné usnesení o podjatosti úřední osoby je v rozporu s právními předpisy, na základě § 131 odst. 4 správníxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxý správní orgán není způsobilý věc projednat a rozhodnout.

Závěr č. 133 ze dne 14.2.2014

Pokud starosta zastupuje obec jako účastníka řízení, nexxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xšech úkonů v řízení. V takovém případě krajský úřad postupuje podle § 131 odst. 4 správního řádu. Totéž platí, pokud starosta zastupuje obec jako účastnxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxojuje vedení řízení s tzv. oprávněnými úředními osobami.

Zásada písemnosti je ve správním řízení zásadou tradiční a převládající (oproti zásadě úxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxí před správním orgánem jako orgánem veřejné moci nemusí, pokud to nenařídí správní orgán s ohledem na to, že to vyžaduje povaha věci nebo jestliže tak stxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxdenčně. Ústní jednání správní orgán nařizuje zpravidla s ohledem na zásadu součinnosti stran ve správním řízení, což může vyplynout i z požadavku účasxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxrávního řízení v případech, kde se zákonodárci jeví tato forma účelnější. Nutno uvést, že případy zákonem předepsané ústní formy správního řízení jsox xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxípadech mladistvých obviněných.

Písemná forma vedení řízení tak může přicházet v úvahu v některých věcech pro řízení jako celek, jindy pak v kombinxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xebo se dané skutečnosti alespoň poznamenávají do spisu.

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxí orgány mají nutně vždy svůj tzv. osobní, resp. personální základ. V jeho smyslu potom jménem správního orgánu jednají a vystupují jejich představitexxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxslostech zpravidla postavení organizačního "prvku" příslušného správního orgánu, přičemž jejich konkrétní postavení a úkoly vyplývají z dělby práxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xovažuje každá osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu.

Ve správním řízení potom příslušné úkony správního orgáxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxření vedoucího správního orgánu. Oprávněnou úřední osobou je tak v každém konkrétním případě správního řízení jmenovitě určená úřední osoba (určení xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxemnosti a rozhodnutí (zpravidla usnesení), tak také rozhodnutí ve věci (§ 69 odst. 1).

Přirozeně platí, že takovou osobou může být jen úřední osoba, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxo oprávněné úřední osoby v jednotlivých správních řízeních se potom její postavení aktivizuje, a z pohledu účastníků řízení se takto v daném správním řxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxtech také zachovávat mlčenlivost), ale současně je rovněž osobou, se kterou mají účastníci řízení v dané věci jednat a na niž se mají v případě potřeby jmxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxovaných z moci úřední správní řád výslovně počítá s tím, že již oznámení o zahájení řízení musí mj. obsahovat jméno, příjmení, funkci nebo služební čísxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxjení s tím, že o to požádají. Nicméně praxe je často taková, že správní orgány jako projev principů dobré správy samy o oprávněných úředních osobách účasxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxčována jediná oprávněná úřední osoba, nýbrž osoby dvě, příp. někdy i více. K tomu srov. zejména závěr Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxobách, ve vztahu k účastníkům dostatečně xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxy v daném správním řízení sehrávají.

K tomu je třeba zdůraznit, že účastníci řízení mají vždy právo vědět, kdo je v daném správním řízení oprávněnou úxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxí osoby, či daných úředních osob, a ve spojení s tím i s řízením o jejím či jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (§ 14), a návazně pak je tato věxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

Závěr č. 17 ze dne 7.11.2005 Jednotlivé úkony v řízení mohou provádět pouze osoby k tomu oprávněné (§ 15 odst. 2). Z hlediska zákona je pak nerozhoxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx jeho vedoucího.

xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxňován jen v některých speciálních zákonech. Nynější správní řád jednací jazyk pro správní řízení stanoví jednotně, resp. obecně.

Stanovení českxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxy, účastníci řízení mohou, a to zejména s ohledem na historické tradice, rovnocenně užívat i jazyk slovenský. Samostatně je pamatováno také na občany Čxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x o změně některých zákonů.

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xx odst. 4 Listiny. Správní řád přitom počítá s tím, že taková osoba si tlumočníka obstarává na svoje náklady, přičemž zvláštní předpis může stanovit jinxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx. Dále je s ohledem na čl. 6 odst. 3 písm. e) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované pod č. 209/1992 Sb.) nutno výkladem xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxa ke správnímu řádu č. 46 ze dne 6.11.2006.

Dané ustanovení současně řeší i specifické případy zabezpečení tlumočníka či prostředníka osobám neslxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxné či vyhotovované ve správním řízení jsou však vždy, tj. bez ohledu, zda v řízení bylo tlumočeno, vyhotovovány a účastníkům řízení doručovány v českém xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

Závěr č. 5 ze dne 24.6.2005

Pokud chybí legální definice příslušníka národnostní menšiny, která tradičně a dlouhodobě žije na územx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxím deliktu má účastník řízení na základě čl. 6 odst. 3 písm. e) Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách právo na to, aby mu za podmínek § xx xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx řádu usnesením.

Závěr č. 56 ze dne 14.5.2007

Při blokovém řízení nebo při vydání příkazu na místě má účastník řízení právo na tlumočníka, pokud pxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xe řízení vede, rozumí postupu správního orgánu xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxech správního řízení zakládaly a vedly. Praxe však nebyla jednotná, a bylo tedy žádoucí stanovit určitá sjednocující pravidla.

Nynější úprava výsxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx^xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxerá jsou zpravidla kombinací spisové značky a čísel listů, jimiž se potom posloupně označují jednotlivé písemnosti, resp. jejich listy, které jsou do xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxnamenává do spisu), a také v úvahu přicházející přílohy. To ostatně reflektuje i , srov. např. rozsudek NSS ze dne 31.3.2010, čj. 1 Afs 58/200xxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx je ve spojení s vedením spisu věnována ochraně utajovaných informací a informací spojených s povinností mlčenlivosti, s tím, že z důvodu jejich ochranx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxm nahlížení do spisu (§ 38), a současně je ve vztahu k takovým písemnostem či záznamům rovněž modifikováno právo na seznámení se s nimi jako s podklady rozxxxxxxx xxxxxx xxx x xx x xxxxxxxx x xxxxxx

xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxx xe nadále předmětem výkonu spisové služby, v režimu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Význam správního spisu, jeho vedení i archixxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx s potřebou písemně zaznamenat skutečnosti významné pro správní řízení, které by nebyly jinak doložitelné. Protokol ve správním řízení se sepisuje o kxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxní.

Z poměrně obsáhlé judikatury k institutu protokolu ve správním řízení lze poukázat např. na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 3.4.2012, čjx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x x xxxxxxxlu musí být zejména patrno, kdo, kde a kdy řízení prováděl, předmět řízení, které osoby se ho zúčastnily, jak řízení probíhalo, jaké návrhy byly podány a xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xrotokol podepsat, vyznačí se tato skutečnost v protokolu, a to společně s důvody, pro které tato osoba odepřela dotyčný protokol podepsat. Za uvedený dxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xx xxxxxxxxx s protokolem může vyjádřit i osoba, jíž se obsah protokolu týká, ale která nebyla u předmětného jednání či provedení úkonu přítomna. Taková osoba pochoxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx x x75. Za poznamenání stojí, že toto je jediný případ, kdy správní řád výslovně stanoví jako prostředek procesní obrany uplatnění této stížnosti.

Sexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtroly. V takových případech se sepisování protokolu řídí vždy příslušnými ustanoveními v úvahu přicházejících zvláštních právních předpisů.

V txxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxního řádu, za určitých podmínek i právo na pořízení obrazových a zvukových záznamů, a to i bez souhlasu přítomných úředních osob. K tomu srov. rozsudek Kx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxhotovuje četné písemnosti, které je nezbytně nutné pro zajištění průběhu a účelu řízení doručit účastníkům řízení, případně jiným subjektům. Za tím úxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xž 26), což mj. souvisí i s tím, že se vedle klasického doručování listovních zásilek stále výrazněji nabízí a také využívá i doručování elektronickými pxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx orgánu navenek, zatímco doručování ze strany účastníků apod. směrem ke správnímu orgánu xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, význam mají především již jejich některá společná pravidla.

Tak je třeba zdůraznit, že úprava upřednostňuje doručování elektronické, a to prostxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxštěn výslovný požadavek na potvrzení převzetí elektronicky doručované písemnosti uznávaným elektronickým podpisem adresáta. Nicméně toto pravidxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxy není takové elektronické doručení možné, má se doručovat "listovně" a doručovanou písemnost může doručit vždy daný správní orgán sám, popř. za podmíxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xe k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie, jinak obecněji platí, že se písemnosti ve správním řízení dorxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxo případ, že adresné elektronické doručování určenému příjemci není možné, zavedla novelizace správního řádu provedená zákonem č. 183/2017 Sb. Spxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxanou písemnost převede do listinné podoby cestou autorizované a poté tuto písemnost samo podá k poštovní přepravě jejímu příjemci. Tento zpxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxrý se pro něj rozhodne, musí za tímto účelem s vybraným kontaktním místem veřejné správy nejprve uzavřít příslušnou veřejnoprávní smlouvu.⁹⁾ Ve spojxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxeslání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do datové schránky kontaktního místa veřejné správy k postupu podle § 19 odst. 3.

Pokud jde o adrxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xčastník řízení apod. správnímu orgánu sdělí. V praxi nastávají i sporné případy, které převážně řeší až , srov. např. rozsudek NSS ze dne 20.xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxkové poštovní služby, označované "dodání do vlastních rukou". Tak by také mělo znít označení na příslušné zásilce. Toto označení však není zapotřebí, xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

Závěr č. 24 přijatý na základě písemných vyjádření členů poradního sboru k podkladům ze dne 10.1.2006

Správní orgány by měly při doručování písemxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx zákona bylo možno alespoň nepřímo dovodit, že jde o písemnost takové povahy, u níž nepřipadá v úvahu její předání osobě odlišné od adresáta; v tomto přípxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xy bylo zřejmé, že je vzhledem k okolnostem případu nezbytné, aby bylo doručeno přímo účastníkovi a zároveň nebylo správnímu orgánu známo, zda a komu uděxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xro přebírání písemností určených do vlastních rukou osobě, která vystupuje v řízení s protichůdným zájmem.

Závěr č. 124 ze dne 22.3.2013

Rozhodxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxšího považovat za nicotné. Za nicotné by mohlo být rozhodnutí považováno v případě, že by bylo vydáno zcela bez vědomí oprávněné osoby. Absence platnéhx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxatným způsobem nesnižuje důvěru v obsahovou jednoznačnost rozhodnutí a jeho soulad se zákonem.

Pokud správní orgán zjistí, že stejnopis písemnéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxx opravné usnesení o opravě stejnopisu rozhodnutí (takový postup totiž není třeba, pokud je v daném případě ve spise již obsaženo písemné vyhotovení rozxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxení podoby stejnopisu shodujícího se s originálem písemného vyhotovení, které je ve spisu založeno.

Závěr č. 132 ze dne 14.2.2014

Je-li to třeba xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxstému datových schránek poskytne správnímu orgánu na jeho žádost údaj o osobě, jejíž přihlášení do datové schránky mělo za následek doručení písemnosxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx

Úprava doručování písemností správního orgánu fyzickým osobám především konkretizuje, na jakou adresu má být doručováno. To platí především pro dxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx toto ustanovení v úvahu přicházející adresy uvádí. A to bez ohledu na skutečnost, kde daná osoba bydlí, či se jinak zdržuje, neboť fyzické osobě lze doruxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xdresu, kterou jako adresu pro doručování daná fyzická osoba správnímu orgánu sdělí. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 8.2.2012, čj. 3 Ads 131/2011-xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxyvatel, jako adresu pro doručování písemností, opět za předpokladu, že ji má občan v takové evidenci uvedenu. Není-li tomu tak, teprve poté přichází v úxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxm na úpravu v § 19 postupovat jen tehdy a tam, kde nepřichází v úvahu doručování elektronické, které má obecně přednost (§ 19 je "společným ustanovením x xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu, což je průlomem pravidla, že správní orgán vykonává svoji pravomoc jen ve svém správnxx xxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxní do vlastních rukou, stejně jako při doručování advokátům, notářům, soudním exekutorům a jiným osobám, které poskytují právní pomoc podle zvláštníxx xxxxxxx

xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xásadě tuto možnost nevylučuje, i když ve spojení s doručováním v režimu § 24 správního řádu (za použití tzv. doručení při nevyzvednutí zásilky v xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx x xxm souvisí i aktuální přípravné legislativní kroky, které mají vyústit ve výslovné vyjasnění toho, zda, a pokud ano, za jakých podmínek, lze doručovat nx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

Závěr č. 138 ze dne 30.5.2014

Místem podnikání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) a § 20 odst. 1 správního řádu je rovněž adresa sídla vedená v žixxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

Ze specifik úpravy doručování písemností správního orxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxré mohou jménem právnické osoby konat před soudem v občanském soudním řízení (tj. statutární orgán, případně jeho předseda či pověřený člen statutárxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxzsahu zmocnění v prokuře).

Další významnou zvláštností v režimu doručování písemností právnickým osobám je, že právnická osoba nemůže žádat o proxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxručení, tedy uložení zásilky a jejího následného nevyzvednutí v úložní lhůtě); to ostatně potvrzuje i , viz např. rozsudek KS v Ostravě ze dnx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxout, může za podmínek § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Jinými slovy, právnická osoba se nemůže "xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx může se s úspěchem dovolat neúčinnosti předmětného "doručení".

Nicméně i tady je třeba zdůraznit, že platí obecné pravidlo o přednostním doručováxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx

Závěr č. 55 ze dne 19.3.2007

Pokud má právnická osoba zapsáno sídlo v příslušném rejstříku, není možné ji považovat za osobu neznáméhx xxxxxx xxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx, a to i v případech, kdy nebylo podle § 21 odst. 3 správního řádu doručováno osobám uvedeným v § 30 na jejich adresu.

Závěr č. 130 ze dne 14.2.2014

Pxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxo soudního řádu. Je-li účastníkem řízení právnická osoba, správní orgán jí doručuje podle § 21 správního řádu.

Tato úprava především míří na případy, kdy má adresát písemnosti v u nás probíhajícím správním řízení pobyt či sídlo v cizině. Nicméně práxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxat, že takto by mohl či měl adresát postupovat toliko v případě, pokud by se delší dobu v cizině zdržoval. Nicméně právní úprava nic takového nestanoví, txxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx

Výslovně se přitom počítá s tím, že na adresu do ciziny může správní orgán příslušné písemnosti doručovat buďto prostřednictvím provozovatele poštovxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx

x xxxxxxxx xx xx xxxxx nepodaří písemnost doručit, nepřichází v úvahu tzv. náhradní doručení, tj. uložení zásilky za účelem jejího následného vyzvednutí v úložní lhůtě, včxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

V souvislosti s doručováním písemností ve správním řízení, a to jak fyzickým, tak xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xni jiným právní úpravou předvídaným způsobem. V takovém případě se doručovaná písemnost tzv. uloží a adresát se o tom vyrozumí.

Kde či u koho se písemxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xterý vede řízení, ukládá se taková písemnost přímo u tohoto orgánu; doručuje-li danou písemnost obecní úřad, ukládá se taková písemnost u tohoto obecnxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx Písemnost se podle aktuálního znění správního řádu ukládá na dobu 10 dnů.

Vyrozuměním či oznámením o uložení písemnosti se sleduje to, aby byl adrexxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx jejího doručení. Novelizací správního řádu provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. s účinností od 1.7.2009 bylo zavedeno, že uložená písemnost se po uplynxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Vložením písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo se pro uvedené případy sleduje zjednodušení xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxa okruhy otázek, které spolu nemusí vždy souviset.

Především se zde upravuje tzv. doručení písemnosti, při jejímž reálném doručování nebyl xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x doručovacího xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx posledním dnem dané úložní lhůty.

Na této skutečnosti nic nemění ani pravidlo obsažené v § 23 odst. 4, které stanoví, že uložená písemnost se po uplynxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. K tomu je nutno dodat, že Nejvyšší správní soud, vedle jiné obsáhlé judikatury k tomuto způsobu doručování, sicx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxkcí jen za podmínky, že byla po uplynutí desetidenní úložní doby podle § 23 odst. 4 věty druhé citovaného zákona vložena do domovní schránky nebo na jiné xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxa nepřihlíží k tomu, že doručení nastává "již" samotným uplynutím dané úložní lhůty, a vložení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodnx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx první tento právní názor zaujal MěS v Praze ve svém rozsudku ze dne 12.2.2013, čj. 1 A 21/2011-50.

Nastoupení doručení marným uplynutíx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, a potom může za podmínek ustanovení o prominutí zmeškání úkonu (§ 41) požádat o určení neplatnosti dxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xd 1.7.2009 (předtím se takové situace řešily žádostí o prominutí zmeškání úkonu, směřující k navrácení v předešlý stav).

Druhou otázku, kterou totx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxe za doručenou dnem, kdy k jejímu odepření či jinému znemožnění jejího doručení došlo. Takové situace mohou nastat jak při reálném doručování, tak i v prxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xiž nepřevezme. S ohledem na to, aby bylo možné jednoznačně stanovit, kterým dnem se má taková písemnost považovat za doručenou, je žádoucí, aby na zásilxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xdaje o dni, kdy k tomuto došlo.

xxxxx xx x xx xxx xxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxhuje pravidlo pro počítání času uvedené v § 40 odst. 1 písm. c); připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší xxxxxx xxxxxxxx xxxx

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x 24 odst. 1 správního řádu i při doručování na adresu ohlašovny. doručení nastane, pokud správní orgán přijal oznámení o neúspěšném doručení píxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxty od oznámení o neúspěšném doručení se bude písemnost považovat za doručenou.

xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxsce nepřetržitě vyvěšena po celou předepsanou dobu 15 dnů. Přitom nestačí vyvěšení příslušné písemnosti toliko na "fyzické" úřední desce, ale danou pxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxktronickému mělo docházet pokud možno současně. Zejména u malých obcí, xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xyzické úřední desky také zveřejněna elektronicky. Nicméně i v takových případech je třeba organizaci zveřejňování písemností na úřední desce podřídxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxsí být daná písemnost již elektronicky zveřejněna nepřetržitě až do konce vývěsní lhůty.

Účinky doručení v takovém případě nastávají patnáctým dnxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxné z úřední desky sejmout. Z obsahu a souvislostí předmětné úpravy je nutno dovodit, že by tomu tak mělo být nejdříve patnáctý den po dni vyvěšení (tj. počxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxx V této souvislosti je však třeba poukázat na jeden diskusní a také diskutovaný Nejvyššího správního soudu, který považuje za dostatečnou dobx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxní veřejnou vyhláškou tam, kde se daná písemnost současně doručuje na úředních deskách více správních orgánů. Tady podle obecné úpravy (tj. úpravy obsxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxručuje. Zvláštní právní předpisy mohou stanovit i pravidlo jiné. Takovým příkladem bylo až do 31.12.2012 ustanovení § 20 zákona č. 183/2006 Sb., o územxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxčné (rozhodující bylo vyvěšení na úřední desce správního orgánu, u něhož byla písemnost vyvěšena nejpozději). K tomu se nabízí rovněž poukázat na diskxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx rozvoje, dospěl k závěru, že přednost má pravidlo obsažené ve správním řádu. Jakkoliv byl tento právní názor značně diskutabilní, a vyvolával nutkání x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xázory sjednocovat rozdílnou judikaturu. Toto usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu bylo zajímavé i tím, že u něj poprvé byla použitx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxto odlišných stanovisek je veřejně dostupné u elektronické formy předmětného usnesení). Nutno však dodat, že daný výkladový problém je s účinností od xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx výslovně reflektuje , je, jaké účinky a vůči komu má doručení rozhodnutí veřejnou vyhláškou známým účastníkům (při doručování většímu počxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx12-50, v jehož smyslu nemůže k doručení správního rozhodnutí veřejnou vyhláškou účastníku řízení dojít tehdy, když na něm jako účastník není uveden (§ xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xe k podané žalobě opomenutého účastníka řízení bylo třeba rozhodnutí zrušit (vůči všem) a znovu ve věci jednat a rozhodnout s uvedením všech účastníků řxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxx x x xxxxmenutí" při vlastním vyhotovování rozhodnutí, což by bylo možné verifikovat v porovnání s údaji ve správním spisu. V takovém případě by potom bylo možnx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx

Závěr č. 19 ze dne 5.12.2005

Při určení okamžiku doručení písemnosti, která je doručována veřejnou vyhláškou, je prvním dnem patnáctidenní lhxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx jedná o den pracovní, sobotu, neděli nebo svátek.

xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxí se opíralo o zvláštní právní předpisy.

x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx Sb., o krajích (krajské zřízení). Ustanovení těchto zákonů o zřizování úřední desky obecními úřady a krajskými úřady bylo zrušeno ve spojení s nabytím xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxnosti vyhotovované v režimu správního řádu - viz např. vyvěšování právních předpisů obcí na úředních deskách).

Právní úprava klade důraz na to, abx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxadavku v závěru Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu č. 12 ze dne 12.9.2005. Toto pravidlo přitom znala již úprava v zákoně o obcích a v zákxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx i když dnešní úprava až takto konkrétní není.

Významným požadavkem na provoz úřední desky je, že obsah úřední desky má, resp. musí být současně zveřexxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxínkou účinnosti jejího doručení (§ 26).

Struktura územního uspořádání je v našich podmínkách výrazně vychýlena ve prospěch velkého množství poměxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxí řád výslovně počítá s tím, že provoz elektronické úřední desky mohou malé obce dohodnout s příslušnou obcí s rozšířenou působností formou veřejnoprxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx, a to tak, že ji uloží místně příslušnému pověřenému obecnímu úřadu [§ 65 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxávní orgán tak, že zřídí stálou nepřetržitě přístupnou úřední desku, která umožní jednoduchým způsobem vizuálně zjistit obsah vyvěšených písemnostxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xx xx xx xxe 3.10.2005

Povinností správních orgánů je zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup celý obsah úřední desky, tedy jak písemnosti (nebo oxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxce ukládají zvláštní právní předpisy. Sankcí neplatnosti (neúčinnosti) je však nezveřejnění písemnosti (nebo oznámení o možnosti převzít písemnosxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

Správní řízení nemůže existovxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxcně (abstraktně) bez vztahu k těmto osobám. To koresponduje xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx práva, vůči kterým či s nimiž je správní řízení vedeno, jsou zpravidla občané jakožto fyzické osoby a dále pak nejrůznější právnické osoby. V praxi se všxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxc, na jejímž území má být záměr uskutečněn), nicméně v takovém případě tento subjekt nevystupuje jako subjekt oprávněný vydávat správní akty, nýbrž jaxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxn". To je např. případ správního orgánu, který byl příslušný k souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 162, jestliže běží přezkoumání jejího xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxouvy, účastníkem také právě tento správní orgán.

Vymezení pojmu účastníků správního řízení je dáno jejich tzv. legální definicí. Podle současnéhx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxdatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, a v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxavní, resp. za účastníky nepominutelné.

Mimo to jsou účastníky správního řízení také další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčexx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx tzv. účastníky vedlejší.

Toto pojmové vymezení účastníků správního řízení, provedené přímo ve správním řádu, je poměrně obecné, a proto je také v řxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxtí, že ve zvláštní právní úpravě je pojem účastníků správního řízení oproti jeho, svou povahou obecnému, vymezení ve správním řádu v některých případxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxedení neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací), tak také zužován (např. účastníky územního či stavebního řízení nejsou nxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxrazňuje i v důvodové zprávě k návrhu správního řádu, kde se zdůrazňuje, že v souvislosti s pojetím účastenství je často diskutována účast veřejnosti a oxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xa úseku práva životního prostředí, xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxh sdružení vyplývá právě z povahy těchto řízení.

Vymezení okruhu účastníků řízení přitom není významné jen pro zahájení správního řízení, ale má svxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxx xxx

Závěr č. 9 ze dne 12.9.2005

Je-li rozhodováno o přičlenění pozemků vlastníků, kteří nejsox xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxení podle § 27 odst. 1 správního řádu a v řízení s velkým počtem účastníků jim rozhodnutí doručovat jednotlivě do vlastních rukou.

Vedle účastníků nesporných má být ve smyslu dikce právní úpravy za účastníka řízení v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkemx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxastenství, neformálně odmítnout, ale vždy v této otázce musí být rozhodováno a vydáno příslušné usnesení. Proti tomuto usnesení se může dotčená osoba xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxizná. K tomu srov. např. rozsudek KS v Brně ze dne 24.8.2010, čj. 29 Ca 147/2009-78.

Pravidlo, v jehož smyslu může ten, o němž bylo usnesením rozhodnutxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxení rozhodnutí o odvolání, souvisí s tím, že odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5), a tudíž doručením prvostupňového negativního xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxpadá a dané osobě se opět postavení účastníka řízení aktivuje, a to již jako postavení nepochybné.

K tomu, aby ten který subjekt mohl vystupovat v postavení účastníka řxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxíkem správního řízení, nicméně ne každý, kdo je způsobilý být účastníkem řízení, má také procesní způsobilost, tedy způsobilost samostatně jednat přxx xxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxtí nad Labem ze dne 17.1.2011, čj. 75 Ca 9/2008-54.

Právnické osoby mají procesní způsobilost ve správním řízení, jsou-li způsobilé být účastníkem xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xpůsobilosti platí, že tento nedostatek je pro potřeby řízení nutno vždy zhojit, a to prostřednictvím procesně způsobilého zástupce. Z povahy věci je zxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx tehdy, nemá-li orgán způsobilý za ni jednat, popřípadě jemuž nelze doručovat.

Právní úprava výslovně počítá s tím, že pokud to situace vyžaduje, lzx x xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xpůsobu komunikace s nimi, však musí správní orgán přistupovat vždy s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost.

Toto ustanovení představuje podrobnější úpravu oprávnění k úkonům ve správníx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxlo se stanoví, že jménem právnické osoby činí úkony ve správním řízení ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle občanského soudního řádu. Roxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xsoba.

Jmenovitá a také výslovná pozornost je věnována tomu, kdo je ve správním řízení oprávněn činit příslušné procesní úkony jménem státu a jménem xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx za právnickou osobu činit úkony ve správním řízení, je rovněž obdobou úpravy obsažené v občanském soudním řádu, x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxx xxxxx.2008, čj. 22 Ca 147/2008-22.

Závěr č. 130 ze dne 14.2.2014

Pro úkony právnické osoxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx účastníkem řízení právnická osoba, správní orgán jí doručuje podle § 21 správního řádu.

xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxe, případně správním orgánem ustavený opatrovník. Takové zastupování účastníka řízení je zastupování , a přichází v úvahu i v některých dxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxatnit (správní orgán např. ustanoví opatrovníka také účastníku řízení, jehož pobyt není znám apod.).

Mimo to je třeba poznamenat, že jak fyzické, txx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx, resp. zmocněncem. V takových případech jde o zastoupení, a takto se mohou nechat zastupovat i zákonní zástupci a opatrovníci. Zmocněnx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xájem, může účastníky zastupovat společný zmocněnec, případně společný zástupce.

Zástupce jedná za zastoupeného jeho jménem a ze zastoupení vznixxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxupce (zmocněnce), je vždy povinen plnit ty povinnosti, které může vykonat jen on sám.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxchází nezávisle na vůli zastupovaného.

V případě zastupování opatrovníkem přichází v úvahu celá řada důvodů, ze kterých lze (a současně je nutno) oxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxpřichází v úvahu, jsou to dále i takové případy, kdy pobyt účastníka řízení není znám, nebo se mu nedaří doručovat.

O ustanovení opatrovníka se rozhoxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxoť případné odvolání proti usnesení (tedy ani proti tomuto usnesení) nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5). K tomu srov. rozsudek NSS ze dne 28.5.2009, čj. x xxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xxxnteresovaným účastníkem řízení sám) provést vždy nějaký příslušný úkon. Typicky např. zda nemá proti rozhodnutí ve věci podat v zastoupení účastníka xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxnším nutno poznamenat do spisu, aby bylo i do budoucna zřejmé, zda a kdy k zániku této funkce došlo.

Jedna z otázek, která je v těchto souvislostech v prxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xouhlas dané obce s jejím ustanovením do předmětné role. Zatímco dřívější se v zásadě klonila k tomu, že takový předběžný souhlas obce třeba xx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxjí na přesně opačné pozici. To lze jmenovitě doložit závěry rozšířeného senátu NSS z jeho usnesení ze dne 9.12.2014, čj. 4 As 26/2013-57, kde se výslovně xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx

Závěr č. 28 ze dne 6.3.2006

V řízení, v němž má být určité osobě uložena povinnost nebo odňato právo, se těxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx ( x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxvními účinky spojeno pouze doručení písemnosti opatrovníkovi. Výjimkou bude oznámení o zahájení řízení a oznámení usnesení o ustanovení opatrovníkxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxocněnec se v zásadě má také řídit požadavky či pokyny zastoupeného. Výjimkou by byly případy, kdy zastoupený po tomto zástupci požaduje jednání, které xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxkojen s prací zástupce) a případně ji dále udělit jinému zmocněnci. Vždy však platí, že současně, tj. v téže aktuální době, může mít účastník řízení jen jxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxení (s výjimkou případné limitace rozsahu zastoupení zvláštním zákonem) je taktéž na vůli zastupovaného.

Nejčastější případ zastoupení na záklaxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxtým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu. Tato plná moc by měla být účinná pro všechna věcně shodně zaměřená řízení (xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxnost, že správní řád požaduje, aby taková plná moc byla ještě před zahájením správního řízení uložena u věcně příslušného, nikoliv však také u místně pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxy nemůže být ani užíváno, společné úložiště těchto plných mocí. Oprávněně se dovolávat této plné moci ze strany účastníků řízení, či jejich zmocněnců, xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx

xxxx xxxx xxx xx xx xxxxxxxxh plných mocí, uváděných v tomto ustanovení, také ještě odlišuje v tom, že jako na jediné z nich musí být podpis zmocnitele úředně ověřen (zmocněnec plnox xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxěřený podpis (zmocnitele) na plné moci až na výslovně uvedené výjimky zásadně nepožaduje.

Tak se nabízí poznamenat, že dalším případem požadavku nx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxu, které je však třeba odlišovat od zastoupení podle ustanovení § 33. K tomu viz rozsudek NSS ze dne 11.6.2009, čj. 1 xx xxxxxxxxxxx

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xoužita v řízení podle správního řádu. Z odůvodnění: Použití generální plné moci je možné připustit na základě § 33 odst. 2 písm. d) správního řádu, ale poxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x § 33 odst. 2 písm. d) správního řádu, který požaduje jiný rozsah zmocnění na základě zvláštního zákona. Na rozdíl od generální plné moci advokáta, u kterx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxdě zvláštního zákona.

Toto ustanovení upravuje dopady zastoupení. Ty jsou právní úpravou nastaveny tak, aby těžiště úkonů v řízení spočívalo na zástupci, nicméxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxbně, vykonat. To ostatně reflektuje i , srov. např. rozsudek NSS ze dne 17.12.2008, čj. 1 As 100/2008-61. Jinak platí, že se písemnosti ve sprxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxvat.

Z obsahu a souvislostí této úpravy je nutno dovodit, že i konečné rozhodnutí se v případě zastoupeného účastníka řízení doručuje jeho zástupci xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxostí ve správním řízení zástupci byly tytéž písemnosti doručovány také zastoupenému, přitom platí, že pro účely účinků doručení a počítání případnýcx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xx xx xne 7.11.2005

Opatrovníkem podle § 32 odst. 4 správního řádu může být též právnická osoba a to zejména v případech, kdy opatrovníkem nelze ustanovit xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxstí opatrovníka zastupovat opatrovance.

xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxzení stejný, a tedy společný či shodný zájem, nebo může jít ve správním řízení o situace, kdy jsou účastníci řízení vzájemně vůči sobě rozdílně, případnx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx plyne, že nemůže jeden zástupce zastupovat rozdílně zájmově orientované účastníky v témže řízení. Naproti tomu, pokud by šlo o dva či více účastníků říxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxčných zástupců (zmocněnců), a to každého z nich vždy pro určitou skupinu účastníků řízení.

Společného zástupce si především volí účastníci sami ze xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx a to z nejrůznějších důvodů. To může být i proto, že třeba subjektivně přes hlavní společný zájem cítí určité rozdíly v zájmech dílčích, resp. v jednotlixxxxxxx xxxxxx xxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxíci výzvě nevyhoví, je správní orgán oprávněn jim určit, resp. ustanovit společného zástupce. Správní orgán tak činí usnesením, proti němuž je možné sx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx případného odvolacího řízení (ve vztahu k jeho určení společným zástupcem - a to bez ohledu na to, zda odvolání podal sám, nebo je podali zastupovaní) poxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxu odvolání návazně vyhověl, potom daná osoba společným zástupcem přestane být.

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx základní součásti práva na spravedlivý proces (čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech a svobodách, čl. 36 Listiny základních práv a svobod). Toto prxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx - § 3), potom xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxt řízení, modifikovanou možnou koncentrací, a dále pak zejména na povinnost umožnit účastníkům řízení po ukončení shromažďování podkladů se s těmito xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxí rozhodnutí, je možné přicházet s nejrůznějšími návrhy a důkazy, které účastník uvádí na podporu či k doplnění původního návrhu či jinak učiněných konxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xohou předepsat tzv. koncentraci řízení, tj. mohou stanovit, že návrhy a doplnění, stanoviska, námitky a připomínky apod., se mohou činit jen v určité lxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx x xxxx xxx xxxx koncentrace řízení případně předepsána zvláštním právním předpisem, ji může v případě potřeby stanovit správní orgán ze svého "rozhodnutí". Předepxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxný účinek (§ 76 odst. 5), a tudíž doručením takového usnesení účastníkům řízení se takováto svou povahou koncentrace v daném řízení stávx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxsuje pro řízení v I. stupni, čímž se omezuje rozsah odvolání (tam platí, že: K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx 4). Vzdor tomu, že tato koncentrace řízení vyplývá přímo ze zákona, měly by správní orgány ve smyslu principů dobré správy o této skutečnosti již v průběxx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxznivé, své argumenty doplní v odvolacím řízení.

Pokud jde o povinnost správních orgánů umožnit účastníkům řízení seznámit se po ukončení shromažďxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxích orgánů se také náležitě věnovala již tehdejší . Tato povinnost správního orgánu nebyla, ostatně stejně jako je tomu nyní, správním řádex xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xn. II. ÚS 329/04, v němž výslovně uvedl: Je porušením principu právního státu, který je zakotven v čl. 1 Ústavy České republiky, a práva na soudní ochranu x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xe způsobu jejich zjištění ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu, a soud v rámci přezkumu správních rozhodnutí k této okolnosti nepřihlédne. Nejvyšší sprxxxx xxxx xx x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxstatoval, že pokud je prvním úkonem v řízení doručení samotného správního rozhodnutí účastníkovi, dopouští se správní orgán závažného porušení procxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xviz blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.6.2003, čj. 7 A 130/2002-28). Na tuto judikaturu potom kontinuálně, a současně také obdobně, nxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxvní orgán nemůže po ukončení shromažďování podkladů přistoupit k vyhotovení a vydání meritorního rozhodnutí, ale musí vždy nejprve účastníky řízení xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xavrhnout jejich případné doplnění. To ostatně také zohledňovala již dřívější , když např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14.xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnutí ukončeno, z výzvy správního orgánu k seznámení musí být zřejmé, že shromažďování podkladů bylo ukončeno. Poskytovaná možnost seznámit se s podklxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxnutí je právem účastníků řízení, nikoliv jejich povinností. Záleží tedy výlučně na nich, zda tohoto práva využijí. Pokud poskytnutá lhůta k seznámení xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxl a vydal.

Ve standardních případech tak vydání rozhodnutí musí předcházet zásilka adresovaná účastníkovi či účastníkům řízení s takovýmto vyrozxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxe by mělo, pokud by nebylo třeba zasílat účastníkovi jiné písemnosti, být zasláno vyrozumění podle § 36 odst. 3, a teprve poté by mělo být účastníkovi zasxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxtník o předpokladu ukončení shromažďování podkladů a poskytnutí možnosti seznámit se s nimi se stanovením doby k seznámení byl vyrozuměn již ve spojenx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxlán toliko jednou, a to přímo zasláním vydaného rozhodnutí. U řízení by tak nejen nebyla naplněna povinnost podle § 36 odst. 3, ale současně by byxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxely režimu § 36 odst. 3 obecně platí, že pokud by ještě po seznámení se účastníka s podklady (nebo i po marném uplynutí lhůty k seznámení) správní orgán daxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxmi podklady opakovat.

Zvláštní pozornost je ve spojení se seznamováním se s podklady rozhodnutí věnována částem písemností nebo záznamů, které se x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxlady se účastník řízení může seznámit toliko tehdy, je-li předmětné řízení vedeno o jeho nároku, a seznámení s nimi může navíc proběhnout jen v omezené pxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xx xx xxxxxx x xěmto částem písemností nepoužije.

V návaznosti na přijetí a nabytí účinnosti tzv. nového občanského zákoníku správní řád aktuálně počítá také s xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxce může i sám vlastním jménem namítat neplatnost některých předchozích jednání, učiněných podporovaným účastníkem řízení. K takové případné námitcx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx za pomoci podpůrce, musí být příslušnému správnímu orgánu oznámen, a danému správnímu orgánu také musí být doloženo, že daná osoba má postavení podpůrxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxálena soudem (§ 46 občanského zákoníku).

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxý vymezuje správní řád. Podporovaný účastník v řízení činí úkony sám za sebe, a to za asistence svého svobodně zvoleného podpůrce. Účastník řízení může xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xx xxx xx xxe 30.5.2014

Při vydávání rozhodnutí o nařízení předběžného opatření se nepoužije § 36 odst. 3 správního řádu; tím není dotčena možnost správního orxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí je zajišťovacím prostředkem, nemůže proto mít účinky meritorního rozhodnutí, pouze ve výjimečných případech může mít stejný obsah.

Rozhodnutí x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx

Obecná úprava "podání" ve správním řízení jako úkonu účastníka řízení vůči správnímu orgánu přexxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xro případ, kdy označeno sice jako určité podání je, ale nenaplňuje jeho předepsané náležitosti. S tím potom souvisí i případná povinnost správního orgxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xodání přiměřeně nápomocen.

Z náležitostí podání je zvláště třeba se zastavit u požadavku na jeho podpis osobou, která předmětné podání činí. Vzdor xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx. Tak jmenovitě NSS v rozsudku ze dne 4.6.2015, čj. 9 As 63/2015-36, uvedl, že důvod pro zastavení řízení pro neodstranění vad podání podle § 66 odst. 1 písxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxst. 2 správního řádu, a v rozsudku ze dne 27.7.2017, čj. 2 As 80/2017-34, dokonce uvedl, že i nepodepsané odvolání zásadně xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxem předvídaných způsobů. Vada spočívající v chybějícím podpisu by bránila projednání takového odvolání teprve tehdy, vyvstaly-li by pochybnosti, žx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxikaturou, což posléze potvrdil i rozšířený senát NSS ve svém nedávném rozsudku ze dne 18.12.2018, čj. 4 As 113/2018-39, kde výslovně uvedl, že podpis na xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxdu).

Pokud jde o formu, v jaké je podání možné činit, převažuje forma písemná, dále přichází v úvahu stále častěji užívaná elektronická forma s příslxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxtronického podání elektronickým podpisem. Náležitostí podání, a stejně tak i rozhodnutí, podpis ale vždy je, a to bez ohledu na to, zda je vyhotoveno v lxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxké transakce. Podání se ve smyslu této úpravy podepisuje uznávaným elektronickým podpisem, kterým se rozumí zaručený elektronický podpis založený nx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxx datových schránek, a nadále platí, že podání lze činit také ústně do protokolu. Při podání ústně do protokolu je správní orgán nejen povinen protokol sexxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxel vyzývat k odstranění nedostatků podání). V kategorii podání písemných sehrávají v některých řízeních zvláštní roli zákonem předepisovaná formulxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V tomto případě dokonce platí, že danou žádost za použití předepsaného tiskopisu nesepisuje žadatel xxxx xxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xostupuje obdobně, jako by se podání (žádost) činilo(a) do protokolu. Podobně jsou předepisovány tiskopisy pro příslušná podání také v § 123e odst. 2 píxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x x x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxví, že příslušná podání lze činit pouze na předepisovaných tiskopisech či formulářích. Přitom ale není bez zajímavosti, že v těchto otázkxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx rozsudek NSS ze dne 26.6.2014, čj. 6 xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxch formulářích toliko za odstranitelnou vadu řízení.

Současně je třeba poznamenat, že někdy správní orgány připravují pro podání tiskopisy, i kdyx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxsy, a to tam, kde není použití určitého tiskopisu (formuláře) předepsáno zákonem, není účastník povinen takový tiskopis použít a správní orgán nemůže xx xxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxlovou poštou), jsou způsobilé založit příslušné účinky jen podmíněně, a to pokud je takové podání následně potvrzeno, nebo doplněno, některou z řádnýxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxe 13.12.2011, čj. 1 Ad 81/2010. Z povahy věci je nutno dovodit, že pokud by poslední den této lhůty připadl na sobotu, neděli nebo svátek, bude posledním dxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxslušnému správnímu orgánu, a to jak věcně, tak místně.

Související, i když relativně samostatnou otázkou je stanovení pravidel pro zabezpečení přxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxobilá ji provozovat. Proto i tady správní řád výslovně počítá s tím, že provoz elektronické podatelny mohou malé obce dohodnout s příslušnou obcí s rozxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxektronické podatelny krajský úřad, a to tak, že tuto povinnost (povinnost provozovat elektronickou podatelnu pro danou obec) uloží místně příslušnéxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx06

V případě, že podání trpí jinými vadami ve smyslu § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a podatel je ani na výzvu správního orgánu neodstrxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx jméno) nebo v nepřesnosti (je nesprávně označen správní orgán, jemuž je podání určeno), by měl takový nedostatek "pardonovat" a podáním se zabývat. Naxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxstnoruční podpis podatele, není stvrzeno, že podatel se ztotožňuje s obsahem podání, a správní orgán, nebyla-li náprava přes jeho výzvu zjednána, se nxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

Tato úprava bezprostředně navazuje na úpravu obsaženou v § 17 a je ji nutno vztahxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxu ve smyslu tohoto režimu tak přichází v úvahu počínaje zahájením správního řízení (s nímž je také spojeno vlastní založení spisu), přičemž nahlížet je xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxé po právní moci rozhodnutí.¹¹⁾

Nahlížení do spisů ve správním řízení je institutem vyjadřujícím významné právo účastníků správního řízení a jejixx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxčnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a také s výjimkou protokolů o hlasování. Výjimečně mohou podle úvahy spxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xaného případu a nahlížení do spisů se provádí za přítomnosti pracovníka správního orgánu. Ten také musí učinit i jmenovitě předepisovaná opatření, abx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxivosti. Části spisu obsahující takové informace jsou převážně vyloučeny z nahlížení do spisu, popř. je nahlížení do nich vázáno na určité podmínky a taxx xx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxn, aby nahlížejícímu pořídil kopie ze spisu, a to jednotlivých listin, částí spisu, či celého spisu. Takové kopie (typicky fotokopie) si může nahlížejxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx žádosti správním orgánem hradit správní poplatek podle zákona č. 643/2004 Sb., o správních poplatcích. Tady je zřejmě třeba lišit, zda nahlížející poxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx "opis", "kopie", "fotokopie", "výpis z úředních spisů" apod. s příslušnou parafou úřední osoby. V takových případech by správní poplatek v úvahu přicxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (popř. zákona č. 123/2008 Sb.). Osobně jsem toho názoru, že jde o instituty svébytné, avšak vzájemně se doplxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx determinujících podmínek tam stanovených) by měl přicházet v úvahu až tehdy, či tam, kdy by nebylo možno daného účelu dosáhnout nahlížením do spisu (tyxxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx

Závěr č. 25 ze dne 5.12.2005

Účastník řízení nebo jeho zástupce může za podmínek § 38 oxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxí utajovanou informaci je možné jen v rozsahu informace, kterou byl nebo bude důkaz proveden. Nahlédnutí do části spisu obsahující utajovanou informaxxx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xonkrétním případě dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky, k ohrožení života či zdraví osob nebo k ohrožení nebo vážnému narušenx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxcům kopie spisu nebo jeho části, i když je součástí spisu projektová dokumentace.

Závěr č. 38 ze dne 10.4.2006

Při nahlížení do spisu je třeba podlx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxí zákon nestanoví xxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxl kopii obrazového nebo zvukového záznamu, který je součástí spisu. V případech, kdy bude účastník řízení požadovat pořízení kopie na nosiči, který nexx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxjších úkonů účastníky řízení, či jinými dotčenými osobami, je často samotným správním řádem spojováno s předepisovanými zákonnými lhůtami. Tam, kdx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xx.8.2008, čj. 2 As 38/2007-78. S tím plně koresponduje i to, že takovou lhůtu může správní orgán případně i prodloužit.

Zvláštností v této souvislostx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxtčeným subjektům. Ti se také případně mohou proti takovému usnesení odvolat. Jakkoliv se tato úprava může v praxi často jevit jako zbytečně formalizovxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxe lhůty xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xřípadného stanovení lhůty je však problematická její závaznost pro adresáta a při hodnocení jejího dodržení či nedodržení a důsledků provedení či nepxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxtí ve věci samé.

Počítání času ve správním řízení je institutem významně ovládaxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxstník řízení, tak i úkonů, k nimž je příslušný správní orgán. K tomu srov. rozsudek NSS ze dne 14.9.2011, čj. 6 As 21/2011-230.

Lhůty mohou být určeny pxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty. Pokud by nebyl takový den v daném měsíci, končí lhůxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx určitého úkonu účastníkem řízení, či jinou dotčenou osobou, se považuje za zachovanou, xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxučasně pamatuje i na případy, které představují prolomení zásady, že podání se s příslušnými právními účinky činí vždy u věcně i místně příslušného orgxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxávního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně, a tento správní orgán podání bezxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. K formulaci a uznání těchto důvodů se pak zpravidla vyjadřuje . V reálné praxi posouzení těchto důvodů přichází v úvahu v některých případexx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxesují je přímo odvolacímu orgánu. Tady se však často vystavují nebezpečí zmeškání odvolací lhůty. K tomu viz také poznámky k § 12.

Ze závažných důvodx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxx

xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx a je ve své podstatě prominutím zmeškání lhůty. Ve smyslu stávající právní úpravy lze o prominutí zmeškání lhůty požádat jen ze závažných důvodů, které xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. O prominutí zmeškání lhůty je příslušný rozxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxrominutí zmeškání lhůty se žadatel, resp. navrhovatel, může odvolat. Odvolání proti tomuto usnesení však nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5). Rozhodnxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xoudního přezkoumání rozhodnutí o neprominutí zmeškání lhůty soudní praxe diferencuje mezi případy samostatně přezkoumatelných a samostatně nepřexxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxnutí zmeškání lhůty při podání příkazu se (rozsudek NSS ze dne 28.7.2011, čj. 8 As 9/2011-28) staví za jeho soudní přezkoumatelnost (podánx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xmeškání lhůty při podání odvolání (rozsudek NSS ze dne 31.7.2008, čj. 9 As 88/2007-49) jeho samostatné soudní přezkoumání vylučuje (i o opxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xprávní řád, na rozdíl od úpravy předchozí, výslovně upravuje také některé instituty zahrnující či představující kvalifikované úkony, které z povahy xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxx x xxxxxtlení (§ 137), zajištění důkazu (§ 138) a předběžnou informaci (§ 139).

Přijímání podnětů k zahájení řízení se, jak plyne již z označení tohoto instixxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx v zásadě dvěma způsoby. Jednak na žádost či jiný návrh účastníka správního řízení, a dále z úřední moci (tzv. ), tj. z vlastního podnětu nebo jinéhx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, či nikoliv.

Přijímání podnětů k zahájení řízení se tedy vztahuje ke správnímu řízení, resp. k zahajování správního řízení z moci úřední.

Kdy se xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxodující pro to, zda je dané správní řízení vždy v určitém případě zahajováno na žádost, či z moci úřední, je názor správního orgánu, který je k danému řízexx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx (např. podání, v němž podatel žádá, aby bylo zahájeno řízení o přestupcích určitých osob ve věcech, podřazovaných zahajování ), a ten potom může xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxho obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.

Dojde-li správnímu orgánu podnět k zahájení řízení, správní orgán obecně není povinen vyrozumívat jehx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxrávní orgán jen tehdy, pokud o takové sdělení podatel výslovně ve spojení s podnětem požádal. Pro takové vyrozumění, resp. sdělení má správní orgán staxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxní důsledky. Specifickým případem bude zřejmě situace, kdy z podání vyplyne, že jej podatel považuje za žádost o zahájení řízení (typicky žádost o zaháxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xe nejde o řízení o žádosti, a podání s ohledem na příslušnou právní úpravu vyhodnotí jako podnět k zahájení řízení z moci úřední. V takovém případě, i když xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx měl podatele o tom, jak dané podání vyhodnotil a jak s ním dále naložil či naloží, nepochybně také vyrozumět. V judikatuře se však lze setkat i se striktněxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx xyrozumění, resp. sdělení, nestanoví výslovně žádnou formu, je nutno dovodit, že je úkonem, na který je třeba aplikovat režim části čtvrté správního řáxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xe vyrozumívat tímto způsobem podatele podnětu není třeba, pokud správní orgán dospěje k potřebě zahájit podnětem iniciované správní řízení, podatel xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx neboť některá došlá podání nebylo jak procesně ošetřit a věc "uzavřít". Svým obsahem toto ustanovení navazuje na ustanovení předchozí, a vztahuje se k xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx dále případně ani jako s podáním podřaditelným režimu přijímání podnětů k zahájení řízení (§ 42). Pokud by totiž taková "žádost", která by případně splxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxijímání podnětů k zahájení řízení.

Toto ustanovení se, taktéž v souladu s § 37 odst. 1, v jehož smyslu se každé podání posuzuje podle jeho skutečného oxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xro rozhodnutí o odložení věci správní řád předepisuje formu usnesení, přičemž proti tomuto usnesení se lze odvolat, nicméně takové případné odvolánx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

Klíčovou otázkou při zahajování sxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxsní úkony ve věci, a to jak ze strany správního orgánu, tak ze strany účastníka či účastníků řízení, přicházejí v úvahu jen v běžícím řízení, tj. od jeho zaxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx^xxx

x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxoví, že je zahájeno dnem, kdy takové podání účastníka obsahující návrh ve věci bylo doručeno správnímu orgánu, a to takovému správnímu orgánu, který je xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxoupit orgánu příslušnému (§ 12) a uvědomit o tom účastníka řízení, který návrh podal. Řízení je však v takovém případě zahájeno až dnem, kdy takto postouxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxého účastníka řízení, tak i v případě eventuální společné žádosti více žadatelů. Pro případ společného zájmu více žadatelů správní řád také připouštxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxí, že pro zahájení řízení je určující, kdy byla podána poslední z těchto žádostí. x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxé žádosti.

Zahájení řízení o žádosti je z povahy věci nutno vztahovat jak ke správnímu řízení před správním orgánem I. stupně, tak, pokud tomu svědčí xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx xxx x3.11.2009, čj. 5 Ca 62/2009-32.

Při zahajování správního řízení na žádost, resp. o žádosti hraje významnou roli předmětná žádost jako specifický druh podání ve správním řízení, kxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxné v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů. Pro posouzení žádosti není rozhodující její forma, nýbrž obsah (§ 37 odstx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxční údaje, a to včetně místa trvalého pobytu, či sídla, popř. jiné adresy pro doručování.

Jenom v některých případech je forma žádosti zdůrazněna, a xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xociálního zabezpečení, který ve svém § 82 ukládá povinnost podávat žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění na předepsaných tiskopisech. Je vxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxxx tiskopis např. připravil sám správní orgán, a to i ústřední, s doporučením jej užívat, nemůže daný orgán na užití tohoto tiskopisu ze strany účastníků řxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxho orgánu pomoci účastníkovi řízení zjištěné nedostatky odstranit, a současně je třeba účastníka řízení poučit, jaký význam může mít neodstranění nexxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xaného správního orgánu bude určen jako oprávněná úřední osoba, ale s ohledem na obsah § 15 se jeví nejen možné, ale i vhodné daný požadavek do žádosti x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxední osobě získat ve spojení s tím, že o to požádají. Mohou tak samozřejmě učinit nejen v žádosti o zahájení řízení, ale i kdykoliv později po zahájení řízxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxntuální podjatosti dané úřední osoby, či daných úředních osob (§ 14), a návazně pak je tato vědomost důležitá pro to, aby účastníci řízení věděli, na kohx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxoto správní řád připouští možnost, aby účastník řízení mohl předmět své žádosti v průběhu řízení změnit. Toto ustanovení počítá jednak se zúžením přexxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx zpět, správní orgán řízení o takové žádosti zastaví.

Případné rozšíření předmětu řízení je ve smyslu aktuálního znění správního řádu komplikovaxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx je možné samostatné odvolání, které však nemá odkladný účinek - § 76 odst. 5).

Jak změna obsahu podání, tak případné zpětvzetí žádosti jsou možné jen x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx

Závěr č. 151 ze dne 2.12.2016

I. Předkládá-li osoba správnímu orgánu dokumenty, které zákon xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxtorizované konverzi dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpixxx

xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxovaný dokument, nejsou-li pochybnosti o pravosti takového dokumentu a akceptuje-li takovou formu příslušný správní orgán. Míra autenticity listinx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx

xxx xxxxx xxxxxb zahájení správního řízení je rozhodující projev vůle správního orgánu, který může vyplynout z vlastních zjištění, nebo může být iniciován nejrůzněxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxí, sám takové řízení zahájí.

Pokud jde o to, od kdy je řízení zahajované z moci úřední zahájeno, na tuto otázku dává stávající právní úprava jednoznačxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxvní úkon, nynější právní úprava stanoví, že takovéto řízení je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení tzv. hlavnímu účastníkovi dorxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxho správního orgánu, ale až doručení příslušného oznámení účastníkovi řízení.

Předchozí praxe výkladem zpravidla také dospívala k tomuto závěrux xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx účinně prosazovat a hájit svoje práva a zájmy, musí především vědět, že takové řízení bylo zahájeno, a tedy běží. Proto je třeba zahájení takového řízenx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxé právní řešení není zcela důsledné pro případ, že v daném řízení vystupuje účastníků více, přičemž někteří z nich mohou být tzv. xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxnímu z účastníků řízení, a to z účastníků hlavních, tzn. že mohou nastat situace, kdy se řízení má za zahájené, avšak někteří z účastníků se toto ještě nedxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx x xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxud relativizována rovnost účastníků v jejich procesním postavení, a to nejen mezi účastníky hlavními a účastníky vedlejšími, ale i v rámci těchto podsxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxní přepravou, reálně nelze zajistit, aby všem adresátům i při stejném datu expedice všech zásilek bylo doručeno tentýž den. Proto by zřejmě obdobně proxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxpadné úkony (reakce) těch, jimž bylo doručeno oznámení dříve (aniž by toto účastníci řízení mohli vědět), by ve své podstatě byly úkony "před zahájením xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

K minimalizaci možných negativních důsledků toho, že se jednotliví účastníci řízení o zahajovaném řízení dozví časově rozdílně, a tedy někteří až px xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xrgánu známi, bez zbytečného odkladu (§ 47 odst. 1). Tomuto bezodkladnému informování ostatních účastníků řízení o zahajování správního řízení xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxx x zahájení řízení fakticky uvědoměn, zmeškal nějaký významnější procesní úkon, potom by přicházela v úvahu náprava cestou navrácení v předešlý stav (§ xxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxov. např. rozsudek NSS ze dne 31.3.2010, čj. 1 Afs 58/2009-541. Právní úprava současně výslovně stanoví také další náležitosti oznámení o zahájení řízxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxjí jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo. Jinými slovy z takového oznámení se účastník či účastníci řízení musí také dozvědět, kdo je pro dané sprxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe zjištění, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, nemusí vyvíjet žádnou zvláštní aktivitu. Tato vědomost je v prvé řadě významná pro případnou úvxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxi, na koho se u daného správního orgánu mají obracet a s kým u tohoto správního orgánu mají jednat.

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xodnět po zjištění své nepříslušnosti postoupí (za použití analogie § 42 správního řádu) příslušnému správnímu orgánu i s relevantními podklady pro vyxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xohoto časového okamžiku je možné počítat lhůty vázané na zahájení správního řízení.

Závěr č. 62 ze dne 26.11.2007

V oznámení o zahájení řízení o sxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xpatřován. V průběhu řízení může dojít ke změně skutkových zjištění, musí však být jednáno o skutku, pro který bylo zahájeno řízení. Pokud by mělo být v toxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxzení o tomto skutku či skutcích a provést o nich samostatné řízení nebo tato řízení spojit do společného řízení. V průběhu řízení tak nemůže být změněn skxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx

x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx účastníka řízení uvědomit. V oznámení o zahájení ostatních řízení podle § 46 odst. 1 správního řádu správní orgán uvede věc, o které bude v řízení jednáxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxmto řízení rozhodováno o dalších právech nebo povinnostech v oznámení o zahájení řízení neuvedených, musí správní orgán umožnit účastníkům řízení ve xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxo opatření z moci úřední správní orgán neoznamuje zahájení řízení podle ustanovení § 46 správního řádu.

Závěr č. 136 ze dne 30.5.2014

Při vydávánx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxvání podkladů též vyjádření osoby, vůči níž má předběžné opatření směřovat.

Rozhodnutí o nařízení předběžného opatření je zajišťovacím prostředxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxx xxsláním je zajistit, aby se o zahajovaných řízeních řádně a včas dozvěděli i další známí účastníci řízení, tj. vedle účastníka či účastníků, kteří buďto xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxce právní úpravy přitom klade důraz na to, aby těmto ostatním účastníkům řízení bylo zahájení příslušného řízení oznamováno bez zbytečného odkladu, a xx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxe známo, kdo jím je), případně když se později v průběhu řízení účastníkem teprve stane (typicky právní nástupce). Zatímco v prvém případě je účastník řxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xředešlý stav - § 41), tedy zpětně, v případě druhém, kdy se účastníkem řízení daná osoba stala až v jeho průběhu, může tento účastník svým jménem uplatňovxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxm řádem předepisováno jako povinnost. Současně správní řád uvádí, že toto oznámení lze vedle toho zveřejnit též na úřední desce správního orgánu, tzxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xšak správní orgán tuto formu zveřejnění zvolí, je třeba, aby danou písemnost současně zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj. elektronixxxxx

xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxho pobytu a nedaří se jim doručovat (správní orgán ví, o koho či které osoby se jedná, ale není známo, kde pobývají a kam jim doručovat). Z dikce a souvislosxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xřeba ustanovit opatrovníka a jemu doručovat, zatímco u tzv. vedlejších účastníků řízení oznámení o zahájení řízení doručit veřejnou vyhláškou lze.

xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxčet účastníků řízení více než 30 (§ 144).

Toto ustanoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxupravoval a jejich existence a důsledky se dovozovaly z teorie a judikatury (srov. např. rozsudek KS v Hradci Králové ze dne 4.5.2004, čj. 52 Ca 23/2003-xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx^xxx

xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxčně označovaná jako překážka , která brání tomu, aby v téže věci (předmět řízení, účastníci řízení) bylo z téhož důvodu souběžně vedeno vxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxnímu orgánu doručena shodná žádost o zahájení řízení, popř. bude v téže věci z téhož důvodu zahajováno řízení z moci úřední. S takovými případy toto ustaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxstní příslušnost (může jít případně i o nevyjasněnou, či dokonce spornou příslušnost), nemusí v dané chvíli vědět, že u místně jiného věcně příslušnéhx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxšle žádost elektronicky se zaručeným podpisem, a návazně tzv. z procesní opatrnosti ji ještě pošle písemně poštovní přepravou. Tak by mohlo dojít k tomxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx pod samostatnou spisovou značkou, a řízení bude "znovu" zahájeno a případně věc přidělena jiné oprávněné úřední osobě.

xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxm správního řízení povinnost na to, že současně probíhá více souvisejících postupů u různých správních orgánů nebo u jiných orgánů veřejné moci, správxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxx

xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx x xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx nebo více řízení. Za řádné je možno považovat jenom to řízení, které bylo zahájeno jako první (v tom je podstata této překážky řízení), a to řízení, které xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxovaného na žádost, neb dojítím žádosti (byť druhé) je řízení zahájeno, a teprve v důsledku konstatování dané překážky dojde k zastavení řízení. V přípaxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xe "druhému" zahájení téhož řízení, a potom správní orgán pro tuto překážku řízení k zahájení "druhého" řízení vůbec nepřistoupí, a tak nebude muset násxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xoudního řízení v podmínkách řízení správního. Pojmově adekvátnější se tak jeví její označení jako překážky rei administratae. Ve smyslu tohoto pravixxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xovinnosti rozhodovat znovu. V této souvislosti je třeba výslovně poznamenat, že toto pravidlo se netýká možnosti uplatnění tzv. mimořádných opravnýxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxení se v tomto případě míří na situace, kdy by daná řízení neprobíhala souběžně, ale kdy by mohla přicházet v úvahu jejich časová posloupnost. I tady musí xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxu bezpředmětnosti žádosti, či pro "odpadnutí" důvodu u řízení z moci úřední - § 66 odst. 2), a pokud by toto případně bylo zjištěno až po vydání rozhodnutí xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx na tzv. kladná rozhodnutí, tj. ta, jimiž bylo právo přiznáno, nebo povinnost uložena. Pokud by případně šlo o řízení o žádosti, které vydaným rozhodnutxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxx x x xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxodnutím vyhovět žádosti, která byla pravomocně zamítnuta. K tomu srov. např. rozsudek KS v Ostravě ze dne 5.6.2008, čj. 22 Ca 402/2007-24. Nicméně jistxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxní, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví.

Současně je potřeba poznamenat, že z pohledu soudní judikatury je překážka věci roxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx která by způsobovala jeho nicotnost. To má potom svůj význam pro formulaci případného žalobního návrhu ve správním soudnictví. K nezákonnosti rozhodxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx

Správní řízení je vzhledem ke své převážně administrativně technické povaze xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxánu vůbec během řízení nemusí setkat tzv. tváří v tvář.

Jen u některých správních řízení jejich povaha vyžaduje, aby bylo v jejich rámci provedeno taxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xopř. o jeho vedení rozhodne správní orgán, a to z vlastního či jiného podnětu (včetně možného podnětu účastníka řízení). Pro takové rozhodnutí přitom nxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxní o něm adresovaným účastníkům řízení, jehož prvopis se zakládá ve spisu.

Pokud jde o případnou veřejnost jednání, i tady platí, že přichází v úvahu xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xednání vedeného ústně (bylo by paradoxní dovozovat, že veřejným může být i část řízení vedená výlučně písemně, kde by snad veřejnost docházela na úřady xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxk z vlastního názoru, tak z návrhu účastníků řízení (tady, na rozdíl od požadavku účastníků řízení na ústní formu jednání, kde se zřejmě může jednat jen o xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xtanovených zákonem vyhovět. Podá-li však takový návrh tzv. vedlejší účastník řízení, správní orgán mu vyhovět nemusí. Tomu, že se rozhoduje v těchto pxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx němu nelze odvolat.

Zvláštností stávající úpravy ústního jednání ve správním řádu přitom je, že (a to na rozdíl od § 33 odst. 1 předchozího správníxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxadně přichází v úvahu jenom tam, kde je dovoditelné ze zvláštních právních předpisů. Tak tomu je jmenovitě v případě řízení o správních deliktech, a to s xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxktu) právo vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků prxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxzení, kteří jsou zájmově rozdílně orientováni. S ohledem na principy dobré správy, jakož i na zásadu materiální či objektivní pravdy (§ 3), je třeba dovxxxxx xx xx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxo orgánu, který by případně některou otázku i nepřipustil. To souvisí s právem účastníků řízení podávat návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx

Základním předpokladem pro to, aby správní orgán mohl ve vždy xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx x xxxxxxx x x x xxxx xxx xxx xxxxxxx x potřebném rozsahu a nebyly o něm důvodné pochybnosti.

Při zjišťování skutkového stavu správní orgán vychází z tzv. podkladů pro rozhodnutí, jejicxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxladů jiných či dalších, pokud mohou napomoci náležitému zjištění skutkového stavu věci.

Z výslovně uváděných podskupin podkladů je třeba zejména xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxá vždy určitá míra součinnosti účastníků řízení se správními orgány, což však v uvedených případech neplatí, tzn. že ke skutečnostem známým správnímu xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx povinnosti, a není třeba, aby se těchto skutečností jakkoliv dovolávali účastníci řízení. Proto tak nepřichází v úvahu, že by případně správní orgán dxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxkovéto skutečnosti také platí, že se zpravidla nedokazují; to by přicházelo v úvahu jen tehdy, pokud by je případně účastníci řízení zpochybňovali.

xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xprávním orgánu s tím, že ten může vyžadovat po účastnících řízení potřebnou součinnost. Může přitom však vždy jít jen o takové požadavky na účastníky říxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxhdy, pokud tak stanoví příslušný právní předpis. V témže ustanovení však správní řád současně připouští, aby byla povinnost dotčených osob opatřit a xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxvinen jejich obstarání zajistit. Toto řešení je přitom v jistém smyslu protipólem pravidla v § 50 odst. 2, podle něhož, a to zcela zjevně v zájmu zoperatixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxnutí opatřil tento účastník.

Ve správním řízení se vždy poměřují zájmy individuální, často svou povahou soukromé, na straně jedné, a zájmy veřejnéx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx veřejné moci. Proto nepřekvapuje, že zákonná úprava výslovně stanoví, že zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu je povinen sxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx, který je povinen sám, tj. i bez návrhu, zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. To pxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxečnosti. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 7.4.2011, čj. 5 As 7/2011-48. Pokud by se však nejednalo o řízení povinnostní vedené z moci úřední, tj. kdyxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxazy apod.), a správní orgán ze své iniciativy zjišťuje zejména okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu.

S tím souvisí úprava v § 36 odst. 1, poxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xavrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Správní orgán není sice návrhy účastníků vázán, nicméně vždy však musí xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx náležitě vypořádat v odůvodnění rozhodnutí (§ 68 odst. 3).

Ustanovení § 50, v logické návaznosti na oprávnění správního orgánu diferencovat při vyxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxstředně doplňuje zásadu objektivní (materiální) pravdy a znamená, že správní orgán sám rozhoduje o tom, jak zhodnotí provedené důkazy, které skutečnxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx s jakoukoliv libovůlí správního orgánu, který řízení vede, naopak klade na tento orgán vysoké nároky stran zákonnosti a objektivity již při výběru a dáxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx 89 odst. 2).

V našem právním řádu neplatí, nejde-li výslovně o závazný podklad, že by předem určitý typ a druh podkladu, důkazu měl převažující, respx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xprávní orgán. Ve správním řízení se tak může stát, že jeden a tentýž správní orgán se ve dvou na první pohled obdobných případech, právě s ohledem na jejicx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx však musí být vždy výrazem objektivity rozhodování správního orgánu.

Závěr č. 151 ze xxx xxxxxxxxx

xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo ověřené kopie. V případě elektronické komunikace musí být listina podrobena autorizované konverzi dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektrxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxžit k provedení důkazu, je dostačující prostá kopie dokumentu, popřípadě naskenovaný dokument, nejsou-li pochybnosti o pravosti takového dokumentx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxocení důkazů správního orgánu podle § 50 odst. 4 správního řádu.

Dokazování se vždy vztahuje ke skutkovému, resp. skutečnému xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxkazů, realizovaný užitím důkazních prostředků, přičemž jako důkazních prostředků lze použít v zásadě všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx a naproti tomu rozsudek NSS ze dne 18.11.2011, čj. 2 As 45/2010-68.

Při dokazování je tak tedy třeba lišit mezi důkazy a důkazními prostředky. Zatímcx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx tak povahu objektivně uznatelné důkazní informace, důkazní prostředek je potom toliko věcným nositelem dokládané skutečnosti, a tedy prostředkem k xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx provádí. To však nezbavuje práva a současně i povinnosti účastníků správního řízení navrhovat na podporu svých tvrzení důkazy, které jsou jim známy.

xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxe o výčet demonstrativní, a důkazním prostředkem tak případně může být i každý jiný "prostředek", který je způsobilý "nést" či zprostředkovat pro věc xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xsou jen případy, kdy se účastníci řízení případně vzdají svého práva účastnit se dokazování. Taková skutečnost musí být zaprotokolována. Z uvedených xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xěly být některé důkazy provedeny mimo rámec ústního jednání, musí tuto skutečnost správní orgán vždy účastníkům řízení s předstihem sdělit.

Pravixxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxdost xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxravy je koncipována tak, že se má stav věci zjišťovat v nezbytném rozsahu, a to tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Je-li tedy zjištěna skutečnostx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxle nepokračovat. Obdobné pravidlo je dále obsaženo také v § 149 odst. 3.

Jinou limitaci dokazování, a také s jiným záměrem či výsledkem, potom zavedlx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxdět dokazování protokolem o kontrole jako podkladem pro rozhodnutí. To koresponduje jednak tomu, že ve smyslu § 81 zákona č. 250/2016 Sb. mohou být v taxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xx x55/2012 Sb. musí být kontrolovaný (zde "obviněný z přestupku") na závěr kontroly s protokolem o kontrole seznámen, a může proti němu podat námitky, ktxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx

Samotné provádění důkazů xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxk na obecné pravidlo pro zjištění skutkového stavu zakotvené v § 3, v jehož smyslu mají správní orgány skutkový stav věci zjišťovat v nezbytném rozsahu, x xx xxxxx xxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxsláním ve správním řízení je chránit veřejné zájmy, jsou pro tuto ochranu povinny zjistit všechny důležité okolnosti, a to ve všech správních řízeních xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx tam, kde má být uložena povinnost z moci úřední) jsou správní orgány taktéž povinny i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěcx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxy mohou účastníci činit své návrhy, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. A i když jxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xsou potřebné ke zjištění stavu věci. Případné neprovedení takových důkazů je potom procesním pochybením, které může mít za následek nezákonné rozhodxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

x xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, a to, že správní orgány jsou oprávněny posuzovat a hodnotit důkazy podle vlastní úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvisxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxí důkazů, náležitě odůvodnit ve výsledném správním rozhodnutí. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 13.11.2009, čj. 5 As 29/2009-48.

Zvláštní pozxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx třeba zohlednit jak hodnověrnost svědectví, tak i jeho přesvědčivost, přičemž celkové hodnocení skutkového stavu musí odpovídat logice skutkového xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx zejména obsah listin, ale dále také i jejich původ, resp. kdo je vydal, vyhotovil, a jakou ve spojení s tím mají povahu.

Vedle listin svou povahou soukxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxr nemovitostí, tzv. veřejná část živnostenského rejstříku, obchodní rejstřík apod.) či vydaná orgánem veřejné moci (občanský průkaz, pas, řidičský xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxými listinami se dále rozumí i další listiny, pokud jsou za veřejné výslovně označeny zvláštními právními předpisy.¹⁵⁾ Zatímco obsah a často i původ lxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xim ve správním řízení přihlíží bez dalšího a disponuje plnou průkazní mocí stran skutečností v ní zapsaných. Charakteristickým rysem veřejné listiny xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx orgánů veřejné moci. K rozdílům listin soukromých a listin veřejných srov. také např. rozsudek KS v Plzni ze dne 4.4.2012, čj. 17 A 19/2011-50.

x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxd.) má veřejnost právo do nich nahlížet a požadovat vyhotovení výpisů. V případě veřejných listin vydávaných orgány veřejné moci tyto listiny slouží k xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxu průkazní mocí stran skutečností v ní zapsaných.

Listiny lze užívat jak v originálech, tak ve formě úředně ověřených kopií listin, a to jednak cestxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx^xxx xxxxxvání, pokud tak stanoví mezinárodní smlouvy, podléhají také veřejné listiny vydané orgány veřejné moci v zahraničí.

Proti usnesení, kterým správxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxxx xxx pamatuje i na to, že ne vždy je možné určité skutečnosti doložitelné listinou takovou listinou doložit. To proto, že účastník řízení danou listinou nexxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxu skutečnost doložit, resp. listinu nahradit, zpravidla čestným prohlášením, popř. svědeckou výpovědí. Jmenovitě s čestným prohlášením namísto lixxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx1/2004 Sb., školský zákon, či zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Obecněji namísto důkazu či jako s důkazem potom počítají s čestným prohlášexxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, že správní řád sám, a to na rozdíl od předchozího správního řádu z roku 1967, s čestným prohlášením jako obecně v úvahu přicházejícím důkazem nepočítxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx

Závěr č. 72 ze dne 15.12.2008

K provedení důkazu listinou lze použít písemný, obrazový nebo elektronický dokument x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxol. Pokud správní orgán v řízení využívá písemné podklady od jiných správních orgánů, postupuje přitom obdobně podle § 53 správního řádu.

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxesení, kterým správní orgán ukládá určité osobě povinnost strpět ohledání, se lze odvolat, odvolání však nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5). Za zmínku x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxoliv. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 23.4.2008, čj. 8 As 40/2007-61, a dále pak naproti tomu rozsudek NSS ze dne 15.2.2012, čj. 1 As 20/2012-33.

xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx, u věcí movitých potom podle okolností případu. Pokud se to jeví vhodné nebo účelné, a současně i možné, může správní orgán uložit, aby movitá věc byla spxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xčastníci řízení, kteří mají, a také musí být o provádění důkazů vždy včas vyrozuměni (§ 51 odst. 2). Zvláštností ovšem je, že (a to na rozdíl od § 33 odst. 1 xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxpadným znalcům. Toto oprávnění tak případně přichází v úvahu jen tam, kde je případně dovoditelné ze zvláštních právních předpisů. Tak tomu je jmenovixx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx 209/1992 Sb.), který v odst. 3 písm. d) zakládá obviněnému (i ze správního deliktu) právo vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout přexxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx

xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxou "místním šetřením" spojovaným s ústním jednáním, s čímž také často počítají i některé zvláštní právní předpisy (i když pojem místní šetření v daných xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx^xxx

x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnu přizvat k účasti na ohledání nestranné osoby. Zda tak správní orgán učiní, je na jeho úvaze s ohledem na okolnosti, a pokud tak neučiní, nelze to bez dalxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxá nedílnou součástí spisu v dané věci (§ 17).

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxvědi.¹⁸⁾ Zejména musí být srozumitelně poučen o právu odepřít svědeckou výpověď.

Pokud by svědek správním orgánem o svých právech a povinnostech xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxní vadou, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé, a s ohledem na okolnosti případu by zřejmě byla důvodem pro zrušení výsledného rozxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx stává nedílnou součástí spisu v dané věci (§ 17).

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxorné znalosti, jimiž správní orgán sám nedisponuje. Znalecké posudky podávají osoby nebo znalecké ústavy zapsané v příslušných seznamech v režimu záxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxleckého posudku požádat i odborně specializované osoby, vědecké ústavy, vysoké školy apod., které do příslušných seznamů v režimu zákona o znalcích a xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxě po ustanovení správním orgánem jako znalec povinen vždy v předmětné věci znalecký posudek řádně a včas vypracovat. K tomu srov. např. rozsudek KS v Brnx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Proto také platí, že jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxo podání posudku ustanovil.

Obstarat si a předložit znalecký posudek (na svoje náklady) může také účastník správního řízení, a to zpravidla jako znxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxán. V takových případech musí vyhodnocení rozporných znaleckých posudků, či výhrad vůči znaleckému posudku správní orgán věnovat zvýšenou pozornosx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xrgánem, nebo vyhotovený z iniciativy účastníka řízení, či při názorově si konkurujících znaleckých posudcích, může správní orgán podle vlastní úvahx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxe, resp. o výslechu znalce, se sepisuje protokol (§ 18), který se poté stává nedílnou součástí spisu v dané věci (§ 17).

Institut předběžné otázky, či předběžxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx

x právní úpravě správního řízení jsou za předběžné otázky označeny takové skutkové či právní otázky, na jejichž řešení závisí rozhodnutí ve věci, o nichx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxí daný správní orgán sice příslušný je, ale nemůže o nich rozhodovat v tzv. společném řízení. K tomu srov. např. rozsudek KS v Praze ze dne 29.6.2011, čj. 4x xx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxzení příslušný, takové řízení přednostně provést. Na dobu řízení o předběžné otázce správní orgán své (hlavní) řízení přeruší. Vedle iniciování cestxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxkud nejde o případy či situace, kdy správní řád sám učinění si takového úsudku výslovně vylučuje. V takových případech potom nezbývá než iniciovat příxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx

xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxšný správní orgán rozhodne, a své řízení do pravomocného rozhodnutí o předběžné otázce taktéž přeruší. Takovým rozhodnutím o předběžné otázce je spráxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx

xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx její objektivizace samostatným řízením s vyústěním do rozhodnutí správní mocí, a příslušný správní orgán by potom následně o dané otázce, k níž se vztaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx (za podmínek pro ni stanovených).

Právní úprava správního řízení, v němž mj., a to ať již jde o řízení o žádosti, nebo o řízení zahajované z moci úřexxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxzení s ohledem na svoje vlastní zájmy nemusí vždy náležitě správnímu orgánu poskytovat potřebnou součinnost.

Úprava těchto institutů, k nimž lze řxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xrčitou "pojistkou" pro to, aby bylo případně možné absentující součinnost účastníků řízení vynutit, popř. i jinak zajistit žádoucí průběh a sledovanx xxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxné vůli účastníků řízení, xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxxxxxx xxx xde není možné zajištění průběhu a účelu řízení dosáhnout méně intenzivním působením správního orgánu, jako jsou např. vysvětlení, výzva apod.

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxsními úkony správního orgánu, k jejichž provedení je nezbytné, aby u nich byla daná osoba přítomna, tzn. že jde či půjde o úkony, v nichž daná osoba vystupxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxch zpravidla toliko vyrozumívány, a je na jejich úvaze, zda se, jako svou povahou aktéři vedlejší, chtějí daného úkonu účastnit také.

Pokud se osobax xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxí, že musí být včasná. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 12.3.2009, čj. 7 As 9/2009-66. V opačném případě, tj. kdy se předvolaný ani nedostaví, ani neoxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx

xx xxxxx xxxxaznit, že předvolání, které je písemným úkonem vyhotovovaným v režimu části čtvrté (§ 154 až § 158), se má doručovat do vlastních rukou, a je vždy třeba věxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xe potom třeba postupovat důsledně v souladu s pravidly pro doručování písemností ve správním řízení (§ 19 až 26).

Předvedení je subsidiární procesní úkon k zajištění průběhu a účelu řízení, který lze použít teprve poté, kdy se předvoxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxh osob se předvedení vztahuje toliko na účastníky řízení, nebo na svědky. Jiné osoby, či osoby x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxného správního orgánu, které se vedle orgánů, jež mají předvedení provést, doručuje při samotném předvádění také předváděnému. Ten se proti danému usxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxný účinek (§ 76 odst. 5), a proto je účastník povinen takovéto usnesení bezprostředně respektovat a předvedení se podvolit.

Jmenovitě je třeba podtxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxom vždy jít o místní obecní policii. Pokud však daná obec obecní policií nedisponuje, využít k tomuto účelu služeb obecní policie jiné, typicky sousednxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxlici.

Předběžné opatření ve správním řízení je procesním instixxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxření přichází v úvahu jak z moci úřední, tak na žádost účastníka, a to vždy před pravomocným ukončením řízení, tzn. že řízení o něm představuje svou povahxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxutí v předmětném "vloženém" řízení zpravidla prvním (a také posledním) úkonem.

Jeho obsahem je uložení povinností účastníkům řízení v tom smyslu, xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx , a to pokud je obava, že s nimi bude ze strany účastníků řízení naloženo způsobem, který účel sledovaný správním řízením zmaří. O zajištění věci se sepisxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xicméně o předběžném opatření lze rozhodnout i v režimu tzv. řízení na místě (§ 143), xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxdběžné opatření správní orgán zruší. V opačném případě předběžné opatření pozbývá účinnosti v souvislosti s nabytím vykonatelnosti rozhodnutí ve věxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxo opatření se zajištěná věc nevrací, pokud tato věc přichází v úvahu jako předmět . Opačný postup by totiž vykonatelnost meritorního rozhodnutx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xčelu předběžného opatření však správní řád vylučuje odkladný účinek takového odvolání (§ 61 odst. 2 jako výjimka z § 85 odst. 1).

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx odst. 3 správního řádu; tím není dotčena možnost správního orgánu získat v rámci obstarávání podkladů též vyjádření osoby, vůči níž má předběžné opatřxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx výjimečných případech může mít stejný obsah.

Rozhodnutí o nařízení předběžného opatření je možné doručit současně s oznámením o zahájení řízení nx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xprávě obecně přichází v úvahu jako postih při spáchání tzv. pořádkového deliktu. Pořádkovým deliktem se přitom rozumí porušení takové povinnosti, ktxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x právně kvalifikovaných režimech či situacích.

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx řízení podle správního řádu, kde představuje klasický a také tradiční procesní institut, který slouží k zajištění průběhu a účelu řízení. Pořádková pxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx ve správním řízení tak má, obdobně jako řízení o předběžném opatření (§ 61), povahu svým způsobem "vloženého" řízení do řízení hlavního.

Správní orxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxx x xxxxxx pro uložení pořádkové pokuty, ty jsou stanoveny taxativně, přičemž pořádkovou pokutu lze jmenovitě uložit tomu, kdo buďto v řízení závažně ztěžuje jexx xxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxynu úřední osoby. Pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. S tím souvisí i to, že účastníkem řízení o uložení pořádkové pokuxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxevážně váže k ústnímu jednání, i když tomu tak nebývá vždy, a rozhoduje se o ní rozhodnutím, jehož vydání je tzv. prvním úkonem v řízení. Za tohoto stavu věxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx adresátovi možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Uložení pořádkové pokuty se, podle situace, v níž je taková pokuta ukládána, oznamuje tolixx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxmně probíhajícím řízení, nebo může k jejímu uložení dojít také v režimu tzv. řízení na místě (§ 143), kdy se vyhlašuje ústně přímo při jednání či při jiném xxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xhlavní" správní řízení případně přerušovalo, a čekalo by se až na písemné vyhotovení a doručení rozhodnutí o pořádkové pokutě, teprve poté by se v meritxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxo. S ohledem na úpravu oznamování rozhodnutí obsaženou v § 72 může mít toto vyhlášení o uložení pořádkové pokuty účinky jeho oznámení pouze tehdy, pokux xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xřes jeho ústní vyhlášení nastávají až doručením jeho písemného vyhotovení.

Tam, kde by uložení pořádkové pokuty sledovalo nápravu povinností porxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty se lze odvolat a odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy odkladný účinek (§ xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxuty stanoví, že při stanovení výše pořádkové pokuty dbá správní orgán, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení. Tx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxitě předmětného porušení procesních povinností. Pokutu lze, je-li to třeba, ukládat i opakovaně. Zatímco obecně platí, že právní předpisy obvykle stxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxu lze u takto ukládaných pořádkových pokut případně jít i nad stanovenou výši 50 000 Kč, kterou je třeba vnímat jako výši jednorázově ukládaných pořádkoxxxx xxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxí orgán příslušný, je exekučním správním orgánem správní orgán, který pořádkovou pokutu uložil. Příjem z pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze ktxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxm správního orgánu, nikoliv však jeho povinností. Je tak tedy věcí úvahy správního orgánu, zda porušení povinností, které lze postihnout pořádkovou pxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxodkladně v návaznosti na porušení povinnosti. To proto, že uložením pořádkové pokuty se sleduje návazné, a to pokud možno co nejvčasnější věcné napravxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xůže správní orgán, který ji uložil, novým rozhodnutím prominout nebo snížit. Přitom správní orgán přihlédne zejména k tomu, jak osoba, které byla pořáxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x x xxx xx xxxxxxx x xxxtitutem podání vysvětlení. Tam platí, že správní orgán může uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 Kč tomu, kdo bezdůvodně odepře podat vysvětlení.

xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx plnění, kde jsou tyto pokuty označovány jako pokuty donucovací. Pro případ, že není možný nebo účelný tzv. náhradní výkon rozhodnutí, vymáhá se splněnx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxx xxx

xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxou pokutu dalším donucovacím pořádkovým opatřením, v tomto případě sledujícím zajištění potřebného pořádku při ústním jednání či jiném procesním úkxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxx výslovně nestanoví, a ani jinak z jeho úpravy nevyplývá, které z obou těchto pořádkových opatření má přednost. Správní orgán by měl vždy volit to z nich, xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xokračujícím nepřístojném chování účastníka řízení došlo k jeho vykázání z místa jednání.

Přirozeně i tady platí, obdobně jako u pořádkové pokuty, xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx z místa jednání by však taktéž nemělo být v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení.

Vykázání z místa jednání přitom z povahx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxjmě bylo třeba postupovat toliko cestou ukládání pořádkových pokut.

Řízení o vykázání z místa jednání je svou povahou řízením na místě (§ 143).

O xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí, a to i když to daná právní úprava výslovně neuvádí. Úpravě tohoto způsobu oznámení daného "rozhodnutí" je tak s ohledem na obecnou úpravu oznamxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxoku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, třeba přiznat specifický režim, v němž účinky oznámení rozhodnutí ústním vyhlášením nastávají tzvx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxx xřipuštění odkladného účinku (což je naopak typické pro rozhodnutí - § 67) by znamenalo popření smyslu a účelu vykázání z místa jednání.

Správní řád xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxtel vlastnické či užívací právo. V takových případech by vykázání z místa jednání představovalo zásadní dotčení předmětných hmotných práv (vlastnicxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx

Institut přerušení řízení ve správním řízení přichází v úvahu jednak jakx x xxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx za účelem vyřešení "překážkových" otázek, s cílem poté dále v řízení pokračovat a dospět k meritornímu rozhodnutí.

Obligatorně se správní řízení pxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxsti k žádosti žadatele, a to za podmínky souhlasu případných více žadatelů. Fakultativně lze potom přerušit řízení vedené z moci úřední, požádá-li o přxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxx xxanovit dobu, na kterou se řízení přerušuje. Proti usnesení o přerušení řízení se lze odvolat, nicméně takové příp. odvolání, ostatně obdobně jako u jinxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxu, např. s cílem protahovat řízení, může podle okolností žádosti nevyhovět. K tomu srov. např. závěr poradního sboru ministra vnitra ke správnímu xxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, není přezkoumatelné ve správním soudnictví. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 30.4.2008, čjx x xx xxxxxxxxxxx

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xprávního řádu nemusí správní orgán s ohledem na ustanovení § 64 odst. 4 správního řádu vyhovět, jestliže není dán reálný důvod pro přerušení řízení, zxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxnesení.

Toto ustanovení upravuje režim přerušeného správního řízení x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx Jakmile pominou překážky, pro které bylo řízení přerušeno, nebo jakmile uplynula lhůta stanovená při fakultativním přerušení správního řízení, sprxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxydává nejen rozhodnutí, ale ani usnesení, nýbrž správní orgán toliko vyrozumí účastníky řízení a provede o tom záznam do spisu. Na vyrozumění účastníkx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxl uvědoměn, míří např. rozsudek KS v Ostravě ze dne 6.5.2011, čj. 38 Ad 32/2010-20.

Specifickým pravidlem, které je v daných souvislostech třeba zdůxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxdloužení lhůty pro vydání rozhodnutí, k němuž obecně je správní řád poměrně skoupý.

Zastavení správxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxení o žádosti (§ 44), tak potom i v případě řízení zahajovaném z moci úřední (§ 46). Jeho podstata spočívá v tom, že řízení se končí tzv. procesně, tj. aniž bx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxdnutí meritorního. Způsobům, kterými byla daná řízení zahájena, potom také odpovídají zákonné důvody pro zastavení řízení.

V případě řízení zaháxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx jej jako takový shledá, potom řízení zastaví.

Mezi důvody pro zastavení řízení o žádosti má zřejmě největší význam důvod, spočívající v projevu vůlx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxy svoji žádost zpět. V takovém případě přirozeně platí, že vystupuje-li v daném řízení více původních žadatelů o zahájení řízení společně, xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxení zahájených z moci úřední správní orgán důvody pro jeho zastavení koncipuje taktéž jako . Nastane-li tedy některý z nich, a je tak také daxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxci úřední.

O zastavení řízení se rozhoduje usnesením, přičemž v případě řízení o žádosti se proti tomuto usnesení odvolat lze (odvolání však nemá odxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxi úřední, se proti němu odvolat nelze, neb jde toliko o usnesení, které se pouze poznamenává do spisu. S ohledem na úpravu oznamování usnesení v § 76 odst. x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx tohoto usnesení a stejně tak i vnímání principů dobré správy. Rozhodnutí o zastavení správního řízení, i když nejde o rozhodnutí , je, na rozdxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxx010-56. V praxi je někdy diskutována otázka, zda lze případně zastavit i "část" řízení, a to ve spojení s částmi jeho předmětu. Převládá názor, podpořenx x xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xx

x xxxxxxxxx řízení v "části věci" by však mohlo jít v případě společného řízení (§ 140), kde by však nejprve bylo třeba řízení v takové otázce vyloučit ze společného řxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxmenat, že zastavení správního řízení upravují i některé další předpisy v souvislosti s úpravou procesně správních institutů, odchylných od správníhx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxgán řízení o přestupku zastaví např. tehdy, když spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno, nebo jestliže obviněný v době spáxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xanikl, odpovědnost za přestupek zanikla apod.

Závěr č. 58 ze dne 11.6.2007

Pokud x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxím podle § 66 odst. 2 správního řádu při analogickém použití § 76 odst. 1 písm. f) přestupkového zákona. V případě přestupkového řízení se řízení zastaxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xebo jeho část, pokud by shledal nezákonnost tohoto rozhodnutí nebo jemu předcházejícího řízení, zrušit a řízení zastavit. Pokud budou tímto způsobem xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxud po vydání rozhodnutí v řízení o správním deliktu uplynula , avšak toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, musí být takové rozhxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxti nebo zániku účastníka řízení, je-li v řízení tento účastník jediným účastníkem, řízení bude zastaveno usnesením poznamenaným do spisu, vydaným poxxx x xx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxm usnesení oznamovat. Je-li více účastníků v řízení vedeném z moci úřední, bude řízení zastaveno usnesením poznamenaným do spisu ve smyslu § 66 odst. 2.

"Rozhxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxávním slova smyslu je výrazem či označením pro správní akt, resp. individuální správní akt, který je výsledkem správního řízení a cílem celého postupu xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxtní řešení věci ve formě vydání autoritativního rozhodnutí správního orgánu jako reprezentanta orgánu státu či orgánu územní samosprávy.

Stávajxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xymezuje v jednotě jeho obsahového, či materiálního významu na straně jedné, a jeho formálního vymezení a vnímání na straně druhé.

Rozhodovací stadxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxvním řízení v předmětné věci, kvůli níž bylo správní řízení vyvoláno, označuje jako rozhodnutí . správní rozhodnutí je tedy takoxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx o konkrétních správních věcech účastníků správního řízení. rozhodnutí lze označit i jako rozhodnutí ve věci.

Správní rozhodnutí ve věxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xohou účastníci správního řízení mezi sebou se schválením správního orgánu uzavřít smír, nicméně ten se také schvaluje formou rozhodnutí (§ 67). Dále pxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxistující práva a povinnosti mění či ruší. V tomto případě má rozhodnutí ve věci povahu konstitutivního správního aktu. Správním rozhodnutím ve věci sx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxti úředně deklarují. Proto mají tato rozhodnutí ve věci povahu deklaratorního správního aktu. rozhodnutí nelze zaměňovat s "osvědčenxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xkutečnostech, které jsou takto osvědčovány, není právní spor ani jiná pochybnost a jsou obecně známé z úřední činnosti správního orgánu (srov. rozsudxx xx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx obsaženou v § 9, v němž správní řád ve spojení s pojmovým vymezením správního řízení rozhodnutí vydané ve správním řízení charakterizuje jako rozhodnxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxa práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Ve spojení s meritorními rozhodnutími ve správním řízení je současně třeba poznamenat, že s pojmem rozhodnutx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx V § 65 odst. 1 soudní řád správní stanoví, že: Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízenx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

V těchto souvislostech se přxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxí přezkoumat, a v souladu s teoretickým vnímáním druhů rozhodnutí přezkumu podřadil - při užití příslušných pojmových znaků - rozhodnutí x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxm rozhodnutí vydaná ve správním řízení, která mají znaky rozhodnutí v materiálním slova smyslu (tj. zda jsou úkony správních orgánů s příslušnými právxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xyl rozhodnutím v materiálním slova smyslu, a to bez ohledu na jeho formální vyjádření, a naopak. To korespondovalo do jisté míry skutečnosti, že přístux xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xdentický. Zatímco správní řád (§ 9, § 67 odst. 1) klade důraz na formální vyjádření ve spojení s uvažovaným materiálním obsahem či zaměřením, soudní řáx xxxxxxx xx x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xesp. nepovažuje za určující. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že stran důrazu na materiální stránku rozhodnutí se začala formovat v xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxních řádů k definičnímu vymezení "rozhodnutí" (po nahrazení "starého" správního řádu "stávajícím" správním řádem) zohledňovala postupně.

V nxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xovahu úkonu správního orgánu jako rozhodnutí přezkoumatelného ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního. Jmenovitě tento přístup přineslo nejprxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx katastru nemovitostí), a dále pak ještě zřetelněji rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18.9.2012, čj. 2 As 86/2010-76 (xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xkonů správních orgánů, když Nejvyšší správní soud od rozsudku ze dne 22.1.2009, čj. 1 As 92/2008-76, stál na pozici, že územní souhlas, vydávaný namístx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxerému lze podat námitky s povahou odvolání v samotné veřejné správě. Tak byla v podstatě územnímu souhlasu přiznána i povaha rozhodnutí podle § 67 odst. x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xozhodnutí ve smyslu soudního řádu správního.

Vrátíme-li se zpět ke správnímu řádu, od meritorních rozhodnutí je nutno ve správním řízení lišit rozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xřerušení řízení atd., která se vydávají ve formě usnesení (§ 76). Stávající správní řád zavedl (na rozdíl od předchozího správního řádu, který znal poxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x širším smyslu, a to společně jak pro rozhodnutí v užším smyslu (§ 67), tak pro usnesení (§ 76). Proto je tam, kde je ve správním řádu použit výraz "rozhodnxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxx x xxxxxy odvolacího řízení (§ 81 až 93), přičemž z § 76 odst. 5 je zřejmé, že proti usnesením, u nichž to nevylučuje zákon, se také lze odvolat. Ostatně obdobně i uxxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxší orientaci nemohl zákonodárce rozhodnutí v širším a rozhodnutí v užším slova smyslu pojmově odlišit, např. tím, že by jako střešní pojem zvolil vžitý xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxotovuje. S tím se v samotném správním řádu počítá právě v případech některých usnesení (ve spojení s § 76 odst. 5, např. § 12, § 18 odst. 6, § 49, 53, § 66 odstx x xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxxx xxxxxxx řád pamatuje i na formu rozhodnutí vyhlašovaných ústně (v režimu správního řádu v případech § 63 a 143), o nichž se vydává toliko písemné potvrzení, a xx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxpadě, že se účastník současně vzdá nároku xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxx2015

I. Opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů se ukxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxity a přiměřenosti.

II. Při vydávání rozhodnutí lze za stanovených podmínek využít zjednodušených forem správního řízení, tj. řízení na místě (§ 1xxx x xxxxxxx xx xxxxx

xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x03 a násl. správního řádu; prováděná soudem nebo soudním exekutorem však připadá v úvahu jen tehdy, je-li rozhodnutí materiálně vykonatelnéx

xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxální náležitosti. K obsahovým náležitostem správního rozhodnutí patří výrok, odůvodnění a poučení o odvolání, příp. o rozkladu.

Jádrem celého spxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xx výrazem vlastního autoritativního rozhodnutí správního orgánu o právu nebo povinnosti v otázce, která je předmětem vždy daného správního řízení. Výxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxé, co bylo předmětem rozhodování a na základě jaké právní normy bylo rozhodováno. Výroková část bude rovněž obsahovat i rozhodnutí o povinnosti hradit xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxzhodnutí ukládá povinnost k nějakému plnění, pak musí výroková část obsahovat i stanovení lhůty, do které je třeba povinnost splnit.

Ve výrokové čáxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx na samotný výrok (výroky) jsou kladena velmi přísná měřítka, u jiných údajů výrokové části rozhodnutí tomu z povahy věci tak již není. Nepřesnost při jexxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxním řádu, je některými zvláštními právními předpisy ještě dále specifikován. Např. zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, x x xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, právní kvalifikace skutku, vyslovení viny, forma zavinění u obviněného, který je fyzickou oxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx o mimořádném snížení výměry pokuty, výrok o započtení doby, po kterou obviněný na základě úředního opatření učiněného v souvislosti s projednávaným pxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxdání bezdůvodného obohacení a výrok o náhradě nákladů řízení, popř. se k náležitostem výroku vyjadřuje . Tak tomu jmenovitě bylo u výroku roxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx NSS ze dne 15.1.2008, čj. 2 As 34/2006-73.

Další významnou obsahovou složkou správního rozhodnutí je odůvodnění rozhodnutí. Jeho základním posláxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx Zákonnou povinností správního orgánu je uvést v této části správního rozhodnutí, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí, a jakými úvahami bxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxchny skutečnosti, které byly podkladem pro rozhodnutí. Proto zde musí správní orgán uvést nejen důkazy, které provedl, ale musí reagovat i na námitky, xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxán vycházel. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 24.6.2010, čj. 9 As 66/2009-46.

Vedle funkce přesvědčit účastníky o správnosti rozhodnutí je odůxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x s ohledem na § 68 odst. 4 správního řádu, podle něhož není odůvodnění rozhodnutí třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům řízení v plném rozsahu. Avšak v záxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xednoznačných případech. Požadavky na odůvodnění správních rozhodnutí blíže specifikuje poměrně četná . Současně je třeba také poznamenxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxbnostech odkazem na , s nímž se správní orgán názorově ztotožňuje) "spořit" v textu odůvodnění. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 11.9.2008x xxx x xxx xxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxcí upraveny také náležitosti odůvodnění právě pro případ či případy, kdy podkladem rozhodnutí byly mj. části písemností nebo záznamů uchovávaných mixx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxaný danou úpravou.

Třetí, neméně důležitou součástí správního rozhodnutí z hlediska obsahových náležitostí je poučení o odvolání (rozkladu). Toxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxípadech, kdy právní úprava vylučuje možnost podat proti předmětnému rozhodnutí odvolání nebo rozklad. Poučení musí obsahovat i rozhodnutí oznámené xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxučení o odvolání (rozkladu) obsahovat skutečné poučení o lhůtě, a dále ke kterému orgánu a kde lze odvolání podat. K obsahu poučení srov. též rozsudek NSx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx

xxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx konečné. Vzhledem k tomu, že správní orgán může za určitých okolností rozhodnout o vyloučení odkladného účinku odvolání (rozkladu), je v takových příxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x něm přísluší rozhodnout jen tehdy, vyžaduje-li to naléhavě veřejný zájem, hrozí-li vážná újma některému z účastníků, nebo požádá-li o to účastník - taxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxhodnutí ve věci, přičemž proti rozhodnutí správního orgánu o vyloučení odkladného účinku odvolání (rozkladu) se nelze odvolat.

Význam a důležitoxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x x x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx x5 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Poučení, jak je zřxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Závěr č. 35 ze dne 12.6.2006

Označení účastníků podle § 27 odst. 1 musí být vždy součástí výrokoxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx. 2. Tuto přílohu je třeba považovat za nedílnou součást výrokové části rozhodnutí. Za označením účastníků je vhodné uvádět též označení jejich zástupxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxnění, pokud správní orgán vyhověl všem účastníkům řízení, tedy účastníkům podle § xx xxxxx xx x x x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxm požadavkům účastníků řízení na rozhodnutí vyjádřeným v jejich návrzích či žádosti. Pokud by absence odůvodnění v rozhodnutí měla za následek nepřezxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xaloženo na aplikaci neurčitého právního pojmu nebo správního uvážení či se odchyluje od ustálené rozhodovací praxe), nelze § 68 odst. 4 správního řádu xxxxxxxxxx

Vedle obsahových náležitostí rozhodnutí (x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx formální náležitosti písemného vyhotovení správního rozhodnutí.

K těmto formálním náležitostem patří uvedení orgánu, který rozhodnutí vydal, xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí a funkce oprávněné úřední osoby (§ 15) osoby. Zvláštní předpisy mohou přitom stanovit ještě další či jinak předepisované náležitosti písemného vyhoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xoužitím automatizované výpočetní techniky s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxm případě správního řízení jmenovitě určená úřední osoba (určení pro konkrétní věc se zpravidla dovozuje z rozvrhu práce), která dané řízení vede a v prxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxím styku ve vždy daném správním řízení jejich protějškem. Tato oprávněná úřední osoba by podle § 69 odst. 1 také měla podepisovat výsledné rozhodnutí, xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx

x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxtá oprávněná osoba (jako svou povahou "výkonný úředník"), avšak konečné rozhodnutí podepisuje jiná úřední osoba (zpravidla "vedoucí" daného správnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní sdělováno, jakou roli jednotlivé úřední osoby v daném správním řízení sehrávají, tzn. která z oprávněných úředních osob je oprávněna k průběžným úkxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx

xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xprávní řád umožňuje, aby rozhodnutí zasílaná účastníkům řízení, kdy se jedná o tzv. "stejnopisy" rozhodnutí (§ 72 odst. 1), mohla podepisovat jiná úřxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxvněné úřední osoby poznamenat zkratku "v.r.", a u podpisu "jiné" pověřené osoby k tomuto podpisu je třeba uvést její jméno a příjmení a slova "za správnoxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx jako kopie včetně podpisu toliko v kopii bude vždy vyvolávat pochybnosti o svém účelu, a podle okolností případu nemusí být vždy při případném přezkoumxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxl z obsahu jeho textu vypuštěn pro případy elektronicky doručovaných rozhodnutí výslovný požadavek na jejich podepsání elektronickým podpisem. Nicxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx jsou stanoveny v zákoně č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Rozhodnutí se ve smyslu této úpravy podepisuje pxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

Závěr č. 17 ze dne 7.11.2005 Jednotlivé úkony v řízení mohou provádět pouze osoby k tomu oprávněné xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxími předpisy správního orgánu nebo pověřením jeho vedoucího.

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxrávní řád z roku 1967, nicméně xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxu.

Zřejmou nesprávností je třeba rozumět evidentní písařské pochybení při vyhotovování rozhodnutí, a každá taková nesprávnost by měla být doložixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxisu (§ 17).

Stávající úprava počítá s tím, že oprava zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí se provádí diferencovaně ve formě rozhxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xozhodnutí. K opravě zřejmých nesprávností ve výroku viz zejména rozsudek NSS ze dne 25.2.2009, čj. 1 As 112/2008-56, a dále také rozsudek NSS ze dne 3.11xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxí. Pojem "rozhodnutí" je tady užit v tzv. širším slova smyslu. Ve spojení s tím je třeba poznamenat, že při opravě zřejmé nesprávnosti ve výroku usnesení xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxné úpravy to vyplývá.

Proti opravnému rozhodnutí či usnesení se lze odvolat, přičemž předmětem odvolání, a také návazného odvolacího řízení, může xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xsrov. např. rozsudek KS v Ostravě ze dne 9.11.2009, čj. 22 Ca 111/2009-40).

Závěr č. 12x xx xxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxerý expiroval, nelze bez dalšího považovat za nicotné. Za nicotné by mohlo být rozhodnutí považováno v případě, že by bylo vydáno zcela bez vědomí oprávxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxn formální vadu, která podstatným způsobem nesnižuje důvěru v obsahovou jednoznačnost rozhodnutí a jeho soulad se zákonem. Pokud správní orgán zjistxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxe § 70 správního řádu, ani opravné usnesení o opravě stejnopisu rozhodnutí (takový postup totiž není třeba, pokud je v daném případě ve spise již obsaženx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxx, kdy správní orgán vydání rozhodnutí, je stávajícím správním v dané věci rozhodl. Stanovení dne vydání rozhodnutí je diferencováno podle toho, jakou xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx

x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx písemného vyhotovení rozhodnutí, správní řád stanoví povinnost opatřovat vždy danou písemnost nebo zásilku slovy "Vypraveno dne:", s uvedením jmexxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxravení. Ostatně obdobný princip je uplatněn u oznamování rozhodnutí cestou doručování veřejnou vyhláškou. Někdy tomu tak může být i u oznamování rozhxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xěci.

V převážných případech však bude ústní vyhlášení spojeno se skončením řízení rozhodnutím ve věci, a dnem vyhlášení rozhodnutí, jako den jeho vxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxznamenávaných do spisu. K tomu je však třeba dodat, že pro tyto případy správní řád obecně ukládá, aby správní orgán o usneseních toliko poznamenávanýxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxké stanoví lhůty, ve kterých je třeba rozhodnutí vydat. Používá-li se v této souvislosti výraz "vydat", potom to znamená, že ve stanovených lhůtách nesxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xočítalo se čtyřmi alternativami toho, co se rozumí "vydáním rozhodnutí".

Novelizací správního řádu provedenou zákonem č. 183/2017 Sb. byl ve spxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xátou, a to takovou, že vydáním rozhodnutí se myslí rovněž odeslání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do datové schránky kontaktního místa vxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x při tomto způsobu doručování skutečnost odeslání písemnosti do předmětné datové schránky na dané písemnosti vyznačuje slovy "Vypraveno dne.".

Oxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx že rozhodnutí tak stačí vydat za 30 dnů, správně je ale do 30 dnů, a to co nejdříve, jak je to při obvyklém pracovním tempu možné). K této lhůtě je podle správxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxhu lhůty pro vydání rozhodnutí nepřihlížet. Řada případů je v rozhodovací praxi ale podstatně obtížnější, a 30denní lhůta jako mezní k vydání rozhodnuxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xximěřené prodloužení lhůty. K prodloužení lhůty může za stávající úpravy ve správním řádu dospět jen specifickým způsobem ve spojení s režimem opatřexx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxdání rozhodnutí ve věci neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.

Nutno dodat, že lhůty pro vydání rozhodnutí jsou lhůty pořáxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x tomu srov. např. rozsudek MěS v Praze ze dne 22.7.2011, čj. 9 A 128/2010-33.

Nicméně nedodržení lhůty pro vydání xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxdu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Některé zvláštní právní předpisy stanoví pro vydání rozhodnxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxastníkům buď oznamuje jako celek, nebo se o něm účastníci řízení alespoň vyrozumí, a mají právo se s ním příp. potom ještě dále blíže seznámit. Ke způsobůx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxně ještě třeba také doplnit doručování veřejnou vyhláškou (§ 25).

Právní úprava přitom počítá výslovně i s tím, že se účastníci řízení mohou vzdát svxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx účastníci přece jen byli o určitých rozhodnutích zpraveni. Jmenovitě se tak nelze vzdát práva na oznamování rozhodnutí, jimiž se řízení končí, a rozhoxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxštění účelu a průběhu řízení. Průběžně v řízení vydávaná rozhodnutí, jimiž se účastníkům řízení ukládají procesní povinnosti, musí být oznamována prxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxřejné moci, a proto je třeba o nich účastníky řízení zpravit. Tím také dostávají reálnou možnost případně proti takovému rozhodnutí podat odvolání, a pxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx se vždy pokud možno jednalo o oznámení, resp. doručení řádné. K možným důsledkům řádného nedoručení rozhodnutí viz zejména rozsudek rozšířeného senáxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx

Právní moc rozhodnutí ve správním řízení je takový právní stav správního rozhodnutí, v němž rozhodnutí již právně působí, je závazné, projexxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx jiný řádný opravný prostředek (rozklad - § 152). Právní moci tak správní rozhodnutí nabývá v případě, že je, a to spíše výjimečně, proti němu vyloučeno oxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

x xřípadě, že se účastník řízení nehodlá proti rozhodnutí odvolat, může uspíšit nastoupení účinků právní moci takového rozhodnutí tím, že se písemně nebx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xastat jen tehdy, pokud by se svého práva odvolání vzdali všichni účastníci. Ve všech těchto případech přitom platí, že právní moci dané rozhodnutí nabýxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxsaným způsobem vzdal.

Po nabytí právní moci správního rozhodnutí (v teorii někdy nazývané jako formální právní moci) již nelze uplatnit tzv. řádné xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxx xhraničených lhůtách. Po jejich uplynutí je správní rozhodnutí již nezměnitelné (v teorii se někdy tento právní stav rozhodnutí označuje jako materiáxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxo řízení a také z povahy rozhodnutí, zejména pak rozhodnutí ve věci, by bylo možné dovodit, že pravomocná rozhodnutí jsou závazná pro účastníky řízení, x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxla zvolena u rozhodnutí o osobním stavu (např. rozhodnutí ve věci státního občanství), a dále u rozhodnutí, u nichž je pro práva a povinnosti účastníků řxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx nástupce účastníků řízení. Stanovení tohoto pravidla obecně ve správním řádu zakládá stav, kdy dané pravidlo již potom není třeba uvádět pro nejrůznxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Institut "vykonatelnosti" správního rozxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxrávním řízení je zásadně vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat (podat rozklad), nebo jestliže odvolání (rozklad) nemá odkladný účinek (txxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx

x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxnat správní rozhodnutí poté, co uplynula povinnému subjektu lhůta k dobrovolnému splnění předmětné povinnosti.

Z textu právní úpravy lze však dovxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxost spočívá v právně vymezené a garantované možnosti chovat se stanoveným způsobem. Možnost chovat se stanoveným způsobem, tedy konat, nepochybně doxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxickém) slova smyslu. V aktuálně právním slova smyslu je vykonatelné každé správní rozhodnutí od právní moci, výjimečně při vyloučení odkladného účinxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxnnostních rozhodnutí po uplynutí lhůty k dobrovolnému splnění v nich uložené předmětné povinnosti.

Výkladově lze tedy dovodit, že vykonatelnost x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x tomto smyslu má vykonatelnost význam zejména pro rozhodnutí "oprávněnostní" či "povolenostní". V případě rozhodnutí "povinnostních" má smysl spíšx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx něž má platit úprava režimu vykonatelnosti obdobně. Z výše uvedeného je zřejmé, že jiné právní účinky nelze spojovat ani s rozhodnutími "oprávněnostnxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx stavu, a to ať již , nebo . Tak by o jiných právních účincích v uvedeném smyslu bylo možno hovořit u všech rozhodnutí ve věcech xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx

Stávající správní řád, na rozdíl od předchozího správního řádu z r. 1967, upravuje také doložku právní moci nebo vykxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xepoužívala.

Doložka právní moci, popř. i vykonatelnosti, se vyznačuje především, a to obligatorně (tj. povinně), na originále, či prvopisu písemxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxopisech rozhodnutí, doručovaných účastníkům řízení, a že by se tyto stejnopisy měly po nabytí právní moci, popř. i vykonatelnosti, tzv. "stahovat" prxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xčastníkům řízení vyznačuje jen tehdy a tam, kde o to účastník požádá. To bude zejména v těch případech, kdy se bude muset účastník řízení dále právní mocí xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdnutí, která jsou pravomocná, a také i vykonatelná, ale případnou doložku právní moci či vykonatelnosti na nich vyznačenu nemají.

Nicméně vzhledex x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxdosti účastníka povinen takovou doložku na stejnopisu rozhodnutí v držení účastníka vždy vyznačit, lze o vyznačení doložky požádat kdykoli v budoucnxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxích, která se písemně vyhotovují. U rozhodnutí, která se tzv. poznamenávají toliko do spisu, se taková doložka nevyznačuje.

xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxocesní formu tohoto správního aktu oproti rozhodnutí, které je správním aktem ve věci.

Usnesení bylo stávajícím správním řádem zavedxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxesení je přitom volena převážně pro rozhodnutí procesní povahy, přičemž platí, že o usnesení půjde tam, kde tak stanoví zákon, tzn. že pokud zákon hovořx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xormu usnesení předchozí správní řád neznal, a stávající správní řád s ní výslovně počítá v celé řadě případů, bylo nutno dopady této skutečnosti promxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx x x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx orgány rozhodují podle tohoto zákona usnesením, vydává rozhodnutí, vydávají správní orgány usnesení podle tohoto zákona.

S užitím formy usnesenx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxti pamatuje i na to, že některá usnesení lze za zákonem stanovených podmínek vydat bez předchozího řízení, tzn. že v takovém svou povahou "vloženém" řízxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxterá se toliko tzv. poznamenávají do spisu. U usnesení poznamenávaných do spisu však vždy platí, a to je obecné pravidlo, že účastníci řízení musí být o txxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe věci samé, a mohlo by také vést při následujícím přezkumu (správním i soudním) i k případnému zrušení finálního rozhodnutí.

Je třeba podtrhnout, žx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxcího řízení je účastník řízení, byť dané usnesení napadl odvoláním, tímto usnesením vázán, a musí se jím řídit, neb takové usnesení je tzv. předběžně vyxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxitom dovodit, že v některých případech může být usnesení dále, či xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxk při rozhodování o odvolání proti usnesení se bude vydávat rozhodnutí.

Závěr č. 29 ze xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxnutí o odvolání proti usnesení o odložení věci (§ 43 správního řádu) a usnesení o zastavení řízení (§ 66 správního řádu).

V případě nicotných správních aktů nelze vystačit x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxosti.

Otázka nicotnosti a jejích důvodů je u nás dosud záležitostí judikatury a doktrinálního výkladu, který je však stále nejednotný. V důsledku cxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxona vycházejí z úpravy ve správním řádu SRN, v návrhu jsou však vymezeny poměrně úzce s ohledem na právní jistotu a na to, že pro správní orgány jde o instixxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí úkony správního orgánu, které by byly z hlediska soukromého práva absolutně neplatné. Přestože zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobexxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxd), nepočítá s nicotným úkonem správního orgánu, je žádoucí, aby se institut nicotnosti uplatnil alespoň v některých případech nicotných úkonů správxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxzace správního práva, které vzhledem ke své povaze a závažnosti představují překážku nastoupení uvažovaných právních účinků předmětného aktu, a proxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxrelevantní výsledek jednání určitého správního orgánu, který bývá teorií správního práva nejčastěji označován jako akt nicotný, někdy se také hovořx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxx xxxxu" je i podle starší odborné literatury třeba hovořit o "aktu s vadami nicotnosti".²¹⁾

Předchozí správní řád z r. 1967 o nicotnosti správních aktů nxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxjícího správního řádu a soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.), která několik let probíhala souběžně, nebylo sporu o tom, že oba tyto zákony xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx a soudní přezkum aktů s vadami nicotnosti, včetně jeho podmínek, měl upravovat soudní řád správní. Přitom se předpokládalo, že oba tyto zákony, vzájemxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xěho bylo zřejmé, za jakých podmínek a jak mohou rozhodovat o správních aktech s vadami nicotnosti xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxvědi na tyto otázky přinesl tedy až následně přijatý správní řád, a "doplnil" tak původně zamýšlenou provázanost úpravy nicotných správních aktů ve spxxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxeny v samotné veřejné správě, a v návaznosti na kategorizaci upravených důvodů nicotnosti rozlišil, kdy mohl nicotnost zjišťovat a prohlašovat nadříxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxat toliko soud podle soudního řádu správního (rozhodnutí trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelnýxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx17 Sb. byl režim zjišťování a prohlašování nicotnosti rozhodnutí sjednocen (a také zrušen § 78, jehož obsah byl s mírnými úpravami přenesen do nového zxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxutí vydal. A zpravidla teprve poté, či tehdy, kdy by nadřízený správní orgán podnětu prohlášení nicotnosti nevyhověl, by byl k prohlášení příp. nicotnxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx

xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxolutní věcné nepříslušnosti správního orgánu, který daný akt vydal - např. kdyby živnostenský úřad vydal stavební povolení na změnu stavby živnostenxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxezkoumání rozhodnutí správních orgánů, návazně posuzovat i správní soud.

Mimo to není ani zcela vyloučeno, aby i v případě nicotnosti správního roxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxším s úpravou obsaženou v soudním řádu správním, v jehož smyslu se podle jeho § 65 odst. 1 může vyslovení nicotnosti domáhat ten, kdo tvrdí, že byl takovýx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xteré vyvolávají jeho nicotnost, potom tuto nicotnost vysloví rozsudkem i bez návrhu. Ustanovení § 68 písm. c) soudního řádu správního sice stanoví, žx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxní před správním orgánem, ovšem za situace, kdy správní xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxost podání podnětu nelze považovat za kvalifikované "domáhání se", a ani žádnou jinou možnost domáhat se vyslovení nicotnosti rozhodnutí před správnxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx

Stávající správní řád přitom na úpravu vyslovování nicotnosti správních rozhodnutí ve spojení se soudním přezkumem pamatuje i ve svém § 153. Tak jxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxlobce uspokojit vyslovením nicotnosti tohoto rozhodnutí příslušným správním orgánem. K řízením o vyslovení nicotnosti v těchto případech je vždy přxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxxxx ke zjištění a prohlášení nicotnosti není řízením návrhovým, zahajuje se a také dále vede toliko z moci úřední, přičemž každý, kdo by byl takovým rozhodnxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx (§ 42), a to tím, že správní orgán, který přijal podnět k prohlášení nicotnosti, musí pro případ, že k tomu neshledá důvody, o tom podatele vždy uvědomit bxx xxxxxxxx xxx xxxx xx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx9, čj. 22 Ca 121/2009-50.

V opačném případě bude podatel zpravidla účastníkem řízení zahájeného z moci úřední, a o tom, jak bylo naloženo s podnětem, xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx

xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxý správní orgán, který se s takovým rozhodnutím dostane ve své úřední činnosti do styku, resp. pokud takový "jiný" správní orgán dospěje k závěru, že danx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx

xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxvní orgán prohlásil nicotnost, nelze podat odvolání.

Závěr č. 124 ze dne 22.3.2013

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxe bez dalšího považovat za nicotné. Za nicotné by mohlo být rozhodnutí považováno v případě, že by bylo vydáno zcela bez vědomí oprávněné osoby. Absence xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxsnižuje důvěru v obsahovou jednoznačnost rozhodnutí a jeho soulad se zákonem.

Pokud správní orgán zjistí, že stejnopis písemného vyhotovení rozhxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx o opravě stejnopisu rozhodnutí (takový postup totiž není třeba, pokud je v daném případě ve spise již obsaženo písemné vyhotovení rozhodnutí bez vad), xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxpisu shodujícího se s originálem písemného vyhotovení, které je ve spisu založeno.

x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxslušné náklady řízení. Úprava nákladů řízení má ve správním řízení xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xáklady řízení, které vznikly správnímu orgánu, nese tento orgán. Stejně tak svoje náklady nese i dotčený orgán (§ 136). Správní orgán přitom nese i náklxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxědků, jakož i náklady spojené s výkonem funkce opatrovníka (§ 32).

Pokud v důsledku zavinění účastníků, svědků, nebo znalců vznikly náklady správnxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxradit takto zaviněné náklady, pokud vznikly, ostatním účastníkům řízení.

Specificky je řešena problematika nákladů řízení u tzv. sporného řízenx xx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xízení. Výchozím pravidlem pro tyto účely ve sporném řízení je, že správní orgán přizná účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxk ve výroku vždy předmětného rozhodnutí ve věci, tak případně může být uloženo i samostatným rozhodnutím. K tomu srov. i judikaturu, např. rozsudek MěS x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxepisuje povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou tam, kde lze tuto povinnost uložit účastníku řízení. Bližší úprava uvedených otázek byla xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxdí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Současně se nabízí poznamenat, že pro účely řízení o přestupcích platí ve vztahu k paušální čásxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxtka nákladů řízení o přestupcích. Přitom není bez zajímavosti, že sazby paušálních částek v obou těchto úpravách jsou stanoveny stejně.

U náhrady nxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxerý povinnost k náhradě nákladů uložil. Současně s předmětným správním orgánem právní úprava také spojuje to, do jakého rozpočtu vždy daná náhrada příxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxaje a ušlý výdělek.

Závěr č. 42 ze dne 18.9.2006

V případě, kdy je na základě kontrolní činnosti kontrolního cenového orgánu zjištěno porušení cexxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx náhrady nákladů podle § 79 odst. 5 správního řádu má být uložena. Paušální částku je možné stanovit v samostatném rozhodnutí o nákladech řízení, které xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxi. Pokud by paušální částka náhrady nákladů řízení nebyla stanovena vůbec, není správné ji s ohledem na základní principy správního řízení ukládat po dxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxán bude ukládat náhradu nákladů paušální částkou podle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hraxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxní ), v němž budou účastníci spoluvlastníky této věci, budou se ukládat jedny společné náklady řízení, které se poměrně rozdělí. Bude-li se však řxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxm řízení budou ukládat každé z těchto osob.

Závěr č. 92 ze dne 11.6.2010

Jestliže je řízení, které bylo zahájeno z moci úřední z důvodu porušení práxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxo řádu, pokud důvodem pro zastavení řízení byla skutečnost, že nebylo prokázáno porušení právní povinnosti nebo tato povinnost zanikla. Bylo-li řízexx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxího řádu samostatným rozhodnutím. Je však nutné, aby porušení právní povinnosti bylo uvedeno ve výrokové části usnesení o zastavení řízení.

xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx ve stávajícím správním řádu byla ve značné míře inspirována úpravou předchozí (§ 50 správního řádu z r. 1967), a také z ní vyšla, a řešení jí nabízené výxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxrokově se obrany před nečinností domáhat jejich žádostí, a to bylo také jejím hlavním nedostatkem.

Současná úprava tzv. ochrany před nečinností je xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxupovat v případě nečinnosti správního orgánu podřízeného, což umožňuje volit řešení pokud možno stavu věci nejadekvátnější, je zvláště třeba zdůrazxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxstník.

To je významné i z pohledu znění příslušné úpravy správního soudnictví. Soudní řád správní²²⁾ hovoří o ochraně proti nečinnosti správního xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxesní předpis platný pro řízení před správními orgány stanoví k jeho ochraně před nečinností správního orgánu. Takový subjekt se může domáhat toho, aby xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxní má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Při aplikaci § xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxastníku správního řízení, aby nejprve hledal jiná řešení v samotné veřejné správě, např. aby podal podnět k postupu dle § 50 správního řádu, i když účastxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxl obrátit na soud ihned (viz rozsudek NSS ze dne 25.11.2003, čj. 5 As 21/2003-40).

Nápravu tohoto stavu přinesl právě stávající správní řád, který ve xxxx x xx xxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxíslušný nadřízený orgán z moci úřední, může po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník. To má pxxxx xx xxxxxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxstnými návrhy na ochranu proti nečinnosti zabývat jen tehdy, pokud účastník skutečně bezvýsledně vyčerpal prostředky, které mu stanoví k jeho ochranx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx7, čj. 7 Ans 1/2007-100).

Předmětem diskuse ve správní i soudně přezkumné praxi se v těchto souvislostech stala také otázka, zda je třeba "vyčerpat" xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx tak i , žádný nadřízený orgán nemá. Tato otázka se dostala až k rozšířenému senátu NSS, a ten o ní ve svém usnesení ze dne 20.5.2014, čj. 8 Ans 2/2012xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxdle § 79 s. ř. s. i za této situace.

správních soudů je v případě institutu ochrany před nečinností inspirativní i v jiném směru, a to jmenxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxnu lze demonstrovat např. na rozsudku NSS ze dne 7.4.2011, čj. 3 Ans 38/2010-122, v němž se uvádí: Jestliže je odvolání proti rozhodnutí správního orgánx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xx xxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxku 2004). Pokud správní orgán vyřídí takové odvolání pouhým neformálním přípisem, jedná se o nečinnost ve smyslu § 80 správního řádu z roku 2004 a § 79 s. xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxízený správní orgán formálně nevyhoví návrhu žalobce na vydání usnesení o převzetí věci a rozhodnutí namísto nečinného správního orgánu [podle § 80 odxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxím obvodu vedením řízení [podle § 80 odst. 4 písm. c) téhož zákona], je třeba tyto kroky správního orgánu ve vzájemné souvislosti považovat za úspěšné uxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx x xx xxxxxního řádu, se nebude vztahovat jen ke správnímu řízení v I. stupni. Jeho uplatnění logicky přichází v úvahu dále i v řízení ve II. stupni (v řízení o řádnýcx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxě k dalšímu řízení. Obdobně bude uplatnění tohoto institutu ochrany před nečinností přicházet v úvahu i po zrušení správního rozhodnutí rozsudkem souxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxdem koncipováno jen pro potřeby správního řízení (část druhá a část třetí správního řádu), ale § 80 s ohledem na dikci § 6 odst. 1 [Správní orgán vyřizuxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxžije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).], je třeba dovodit, že uvedené ustanovení rozšiřuje rozsah působnosti ustanoxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxí opatření obecné povahy. Stejně tak by mělo být toto ustanovení využitelné v případě potřeby i u vyřizování stížností podle § 175 správního řádu.

Poxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxí v části věci (§ 148), přičemž i samotná některá rozhodnutí v řešení nečinnosti jsou svou povahou rozhodnutími mezitimními či v části věci.

xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxu pro to dány zákonné důvody, lze vůči němu uplatňovat opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx^xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxích rozhodnutí, pokud to není výslovně vyloučeno zákonem a kdy dotčený účastník chce dané rozhodnutí "protestovat".

V podmínkách platné právní úpxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xealizuje zpravidla přímo sám účastník správního řízení, přičemž se tohoto svého práva může písemně nebo ústně do protokolu vzdát. Vzdání se práva podax xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xx0/2011-80. Stejně tak platí, že pokud odvolatel vzal své odvolání zpět (což je možné), nemůže je podat znovu.

V některých případech však právo podat xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx jej proto zákonný zástupce, a dále ve všech případech, kdy přichází v úvahu ustanovení opatrovníka účastníkovi řízení. V těchto případech přísluší odxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvního řízení, kterého si účastník řízení zvolil a ustanovil na základě plné moci.

Odvolání lze s uvedenými omezeními podávat jak proti rozhodnutím xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xrávnické osoby (o němž se v obecných ustanoveních - § 30 - nehovoří), které jednak zdůrazňuje, že proti danému rozhodnutí se lze odvolat, odvolání přísxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxejmě daleko lépe hodilo do části upravující postavení účastníků správního řízení.

Zxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxé odvolání. O případném účastenství osoby, která odvolání podala, se samostatně nerozhoduje.

Závěr č. 103 ze dne 10.6.2011

Pokud je podáno odvoxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxx xastoupen, aby doložili oprávnění k zastupování.

xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xe odvoláním lze napadnout toliko výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Ze souvislostí textu lze dovodit, že spoxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxnění rozhodnutí. Stejně tak nepřichází v úvahu podání odvolání toliko proti poučení.

Významným pravidlem je i to, že má-li rozhodnutí více oddělitxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx může dané rozhodnutí nabýt právní moci.

Pokud jde o obsahové náležitosti odvolání, ty výslovně vymezuje § 82 odst. 2. Činí tak především jednak odkaxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxx proti kterému rozhodnutí dané odvolání směřuje, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx domáhá zrušení celého rozhodnutí. v této souvislosti zdůrazňuje, že stávající správní řád zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxudek NSS ze dne 13.2.2008, čj. 2 As 56/2007-71).

Odvolání je zásadně třeba vždy odůvodnit, nedostatek odůvodnění však nemusí vždy bránit jeho projexxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxní příslušnému správnímu orgánu nastávají účinky zahájení odvolacího řízení, které jinak společně s prvoinstančním řízením tvoří jeden celek. Nicmxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkaxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxádět v odvolání tzv. nóva, či novoty, je potom výrazem tzv. neúplné .

xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxnosti a důkazy budou zejména z kategorie "skutečností a důkazů, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení uplatněny bez zaviněxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx opravného prostředku. V takových případech odvolacího řízení současně platí, že pokud účastník namítá, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x , že toto pravidlo je nutně prolamováno v řízeních podřaditelných § 50 odst. 3 věta druhá, v nichž má být z moci úřední uložena povinnost, a kdy je sprxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxk NSS ze dne 7.4.2011, čj. 5 As 7/2011- 48). K tomu se však současně nabízí dodat, že o do jisté míry obdobný průlom pravidla § 82 odst. 4 půjde i tehdy, kdy buxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx Ustanovení § 50 odst. 3 je tak nepochybně zcela speciální ve vztahu k § 82 odst. 4 jako celku, a potom platí, že na řízení podřaditelná § 50 odst. 3 ustanoxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xistou modifikací pro potřeby zjišťování všech okolností důležitých pro ochranu veřejného zájmu.

Zcela jednoznačným okruhem řízení, kde je třeba xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxxxxxx xxx x x xxxx xxxxxx xxxxxxxch deliktech. Nad rámec toho, že se u nich jedná o řízení povinnostní, a platí tedy i pro ně vše, co bylo uvedeno výše, lze dále poukázat jednak, u správních xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx x x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxutečnosti a důkazy, a návazně, v případě přestupků, na jmenovitou úpravu v 73 odst. 2 zákona o přestupcích,