500/2004 Sb.

Působností zákona se rozumí okruh společxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx pozitivně i negativně vymezené věcné působnosti [tj. určuje se na jaké vztahy a postupy správní řád (ne)dopadá] a působnosti osobní [tj. určuje se na kxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx

xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xěj řešeny, což ostatně plně odpovídá i jeho koncepci coby obecného procesního předpisu v oblasti veřejné správy. Proto je také potřebné předmětné ustaxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxx vymezení působnosti správního řádu (odstavec 1 komentovaného ustanovení), lze zjednodušeně říci, že se správní řád vztahuje na veškeré postupy spxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxe v podstatě veškeré aplikační postupy, procedury a úkony správních orgánů, které jsou z jejich strany realizovány při výkonu veřejné správy, a to ať už xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxatření obecné povahy či uzavírání veřejnoprávních smluv (srov. struktura správního řádu) anebo postupy správním řádem výslovně neregulované (napxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxštní zákon ve vztahu k tomu kterému postupu či úkonu působnost správního řádu výslovně zakládá, protože ten se ve smyslu jeho společných a přechodných xxxxxxxxxx xx xxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxostech srov. komentář k uvedeným ustanovením), to samozřejmě za předpokladu, že nejde o případ negativního vymezení podle odstavce 3 komentovaného uxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx V této souvislosti bývá s nadsázkou uváděno, že díky § 177 a § 180 spr. řádu není před správním řádem snadné uniknout.

Termín "správní orgán" je v odstxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxi spojeny zpravidla zásadnější problémy. Orgány veřejné moci lze rozumět přímé a nepřímé vykonavatele státní správy - např. ministerstva a jiné ústřxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxliví příslušníci těchto sborů). Polemika je snad vedena jen tehdy, pokud jde o postavení prezidenta a vlády s ohledem na skutečnost, že na této úrovni doxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxcké a právnické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné právy (např. profesní komory, vysoké školy, veřejné stráže). Pod pojem správní orxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxranu osobních údajů nebo Česká národní banka. Jen pro úplnost lze poznamenat, že pod pojem správní orgán lze podřadit při určitých činnostech i orgány mxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxle § 25f zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Jak vidno, termín "správní orgán" je použit v odstavci 1 komentovaného ustanovení jako pojem zasxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xinnosti v daném okamžiku. Za správní orgán lze tedy za předpokladu, že vykonává působnost v oblasti veřejné správy, v podstatě označit jakéhokoliv vykxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmět uskutečňování veřejné správy navenek, tj. realizaci pravomocí správních orgánů vůči dotčeným fyzickým a právnickým osobám. Působnost správnícx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxudu (II. 75/93) se veřejnou mocí rozumí "taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo či zprostředkovaněx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxánu nezávisí od vůle subjektu".

Veřejnou správou, jak již bylo ostatně nastíněno, je pak míněna jak státní správa (přímá i nepřímá), tak i samosprávx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtivní vymezení působnosti správního řádu (odstavec 3 komentovaného ustanovení).

Aplikace správního řádu je na základě komentovaného ustanovxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxpují v soukromoprávních vztazích (např. při hospodaření s majetkem), tj. tam, kde nevystupují v nadřazeném (vrchnostenském) postavení, nýbrž jako "xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx, a pojmoslovím "způsobilost právnické osoby" vs. "pravomoc a působnost orgánu veřejné moci". Správní řád se tak nepoužije na právní (soukromoprávnxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xni na právní jednání fyzických a právnických osob, které je spojeno s veřejnoprávními účinky, tj. např. na nejrůznější revizní činnost (např. činnost xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxdů je však nutné odlišovat případy, kdy správní orgány rozhodují ve věcech soukromého práva (§ 141 spr. řádu - řešení sporů z veřejnoprávních smluv a v přxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx řízení), kde jde naopak o vrchnostenské rozhodování, tj. o výkon jejich působnosti.

Správní řád se dále podle odstavce 3 komentovaného ustanovenx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xbecním úřadem), pokud se týkají výkonu samostatné působnosti.

Nicméně s ohledem na skutečnost, že působnost správních orgánů ve smyslu komentovaxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxí (vnitřní) vztahy, které vyplývají z nadřízenosti a podřízenosti v rámci organizační struktury veřejné správy, včetně procesu vydávání interních (xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxh v oblasti specifických státně-zaměstnaneckých vztahů (služebních poměrů), a dále případ dozoru nad územní a zájmovou samosprávou, neboť byť se zde xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxná literatura ve vztahu k působnosti správního řádu také často doplňuje, že se správní řád neuplatní při tvorbě právních předpisů, včetně vydávání nxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Správní řád sice představuje obecný procesněprávní předpis při výkonu veřejné správy, nicméně jako takový nemusí svou povahou vžxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx proto může jevit - podle povahy věci - jako užitečné upravit některé typy činností odlišným způsobem ve zvláštních zákonech (Pl. ÚS 11/2000).

Mezi oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xád použije jen tehdy, pokud není ve zvláštním předpise stanoveno jinak (odstavec 2 komentovaného ustanovení). Jinak vyjádřeno, správní řád se uplaxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxí procedury a úkony správních orgánů při výkonu veřejné správy. Na základě společných a přechodných ustanovení správního xxxx xx xxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxdních předpisů, které na použití správního řádu nejenomže výslovně neodkazovaly, ale dokonce jeho použití explicitně vylučovaly. V této souvislosxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxnovení správního řádu totiž ve své podstatě představují nepřímou novelizaci všech dosavadních zákonů (). Jejich zxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxzeny režimu správního řádu bez ohledu na dobu vzniku jejich právní regulace (podrobněji k významu těchto ustanovení viz komentář k § 177 a § 180 spr. řádxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xomplexní úpravu všech příslušných postupů, včetně vymezení základních zásad. Jestliže by tomu tak nebylo (což je ostatně případ drtivé většiny zvlášxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxně aplikován. Za zcela komplexní právní úpravu je v současné době přitom považován jen daňový řád. Případná zákonná dikce "použití správního řádu je vxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx nejen na postupy, u nichž zvláštní úprava absentuje, ale také na postupy, jejichž úprava ve zvláštních zákonech obsažena je. V těchto případech se spráxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxtutu. Záleží tedy na komplexnosti zvláštní úpravy, přičemž (snad jen s výjimkou oblasti daňové správy) je třeba aplikovat vždy minimálně ustanovení o xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxx xosuzování otázky vzájemného vztahu jednotlivých zvláštních zákonů a správního řádu tedy nelze k těmto předpisům v současné době přistupovat odvětvxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx § 177 a § 180 spr. řádu dovozovat z povahy věci ve spojení s dostatečností/precizností úpravy aplikovaného procesního institutu ve zvláštním zákoně, pxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx

Správní řád obsahuje v § 2 xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx právních norem v materiálním smyslu (I. ÚS 555/03). Základní zásady se týkají veškeré činnosti správních orgánů, nejen tedy samotných procesních posxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxdenými zásadami. Záměrem zákonodárce bylo upravit práva i povinnosti nositelů a adresátů veřejné správy ve vzájemných vztazích tak, aby nedocházelo x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxeré dopadá, vyžaduje zvýšenou míru používání neurčitých právních pojmů a dává správním orgánům ve značné míře k dispozici též správní uvážení. To však xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxno vykládat v kontextu základních pravidel řízení, která by se měla stát páteří celého řízení, nikoliv jen prázdnou proklamací."

Základní zásady čxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxvní uvážení nebo vyložit neurčitý pojem. V souladu s § 177 odst. 1 spr. řádu je i ten správní orgán, který se při procesním postupu neřídí správním řadem, pxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x x x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxlostech jak ustanovení jednotlivých částí správního řádu, tak ve vztahu ke zvláštním právním předpisům. Vzhledem k fragmentarizaci právního řádu obxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxávní řád České republiky tvoří jednotný celek, jehož jednotlivé části jsou spolu ve vzájemných systémových souvislostech. Konkrétní pravidlo chováxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxvěď na určitou právní otázku, je nezbytné vyložit ji v systémových souvislostech s předpisy xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxím právu. Neurčitý právní pojem, nelze obsahově dostatečně přesně vymezit a jeho aplikace závisí na odborném posouzení v každém jednotlivém případě. xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxí situace patří do rozsahu určitého neurčitého právního pojmu či nikoliv. Naplnění obsahu neurčitého právního pojmu s sebou přináší povinnost správnxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx základní zásady slouží jako interpretační základ pro rozhodování v hranicích, které stanoví, neboť s existencí určitého skutkového stavu není vždy sxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxře k základním zásadám činnosti správních orgánů jsou uvedena i rozhodnutí podle předcházejícího správního řádu, zákona č. 71/1967 Sb. Nejvyšší sprxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx

Odstavec 1 komentovanxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxním řádem, tzn. všemi právními předpisy, které jsou součástí právního řádu, počínaje ústavními zákony, včetně norem komunitárního práva, a konče práxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxá a prostředky v zákoně k tomu vymezenými.

Tento požadavek je někdy označován jako zákaz zneužití pravomoci a je zakotven v odstavci 2 komentovaného xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx

V zásadě zákonnosti se rovněž promítá princip ochrany práv nabytých v dobré víře. Tato práva vznikají zejména ze správních rozhodnutí. Ochrana práx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xodle části čtvrté správního řádu. Praktické je to zejména u osvědčovacích aktů, které autoritativním způsobem osvědčují existenci určitých skutečnxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Tento princip se nazývá zásadou proporcionality a rovněž je obsažen v základní zásadě zákonnxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxné správy. V některých případech je nezbytné chránit dobrou víru dotčených osob jako takovou, tedy subjektivní přesvědčení o vzniku a existenci určitxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxí moci, avšak v důsledku opomenutí některého účastníka nebo chybným doručením tomu tak není.

Nedílnou součástí aplikace právních předpisů, tedy i xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxení bylo v souladu s veřejným zájmem. Správní orgán je v řízení vždy povinen tento neurčitý pojem vyložit a v případě několika, často protichůdných veřexxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xovinen postupovat nestranně, objektivně a jeho rozhodnutí musí být předvídatelné. Správní orgán musí rozhodovat skutkově obdobné případy tak, aby rxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení rovněž v sobě zahrnuje opakovaně judikovanou zásadu legitimního očekávání, tedy jakým způsobem správní orgán na základě vlastní předchozí praxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxgánu, tedy postupy a vodítka pro správní úvahu, kterou ve skutkově podobných nebo totožných případech správní orgán uplatňuje. Velmi často se také pouxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxy, může o ně účastník řízení nebo i jiný adresát požádat v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím. K tomu Nejvyšší správní soud (NSS 7 As 369/2018) xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxstuje".

Zásada legitimního očekávání je však nutno vykládat v souvislosti s dalšími zásadami činnosti správních orgánů, zejména zásadou legalitx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx. Adresáti však musí být se změnou seznámeni a platí zákaz retroaktivity.

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxany veřejného zájmu i práv nabytých v dobré víře, je zásada materiální pravdy. Správní orgán je vždy povinen úplně zjistit skutkový stav. V řízeních zahxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx ke spolehlivým a pravdivým závěrům. Tato zásada je zakotvena v § 3 spr. řádu, který rovněž umožňuje využít zásadu formální pravdy, kdy je na účastnícíchx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxko silniční úřad o tom, zda přístupová komunikace je účelová, veřejná apod. I v těchto řízeních však musí správní orgán dodržovat základní zásady činnoxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxlší důkazy, pokud je to nezbytné k ochraně práv nabytých v dobré víře nebo ve veřejném zájmu, i když je účastnící nenavrhnou. K obecným výkladovým pravidxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x porušení zásady materiální pravdy, tak k porušení práva na spravedlivý proces.

V komentovaném ustanovení je široce koncipována zásada součinnosti. V odstavci 1 komentovaného ustanovení je tato zásada uvedenx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxcipy jsou často zakotveny v etickém kodexu nebo jiném vnitřním předpise, který upravuje chování úředníka daného správního orgánu. Pokud má orgán veřexxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xohoto kodexu může vést až ke kárné odpovědnosti úředníka.

V uvedené zásadě součinnosti je zahrnuto rovněž právo osob, dotčených správním řízením, xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xsoby poučit o jejich procesních právech a procesních důsledcích jejich úkonů. O hmotném právu se nepoučuje, neboť by tím mohla být porušena zásada rovnxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx orgánem.

Ze zásady součinnosti správních orgánů s dotčenými osobami dále vyplývá povinnost správního orgánu s dostatečným předstihem uvědomit dxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx včas informován nejen o zahájení řízení, ale i o celkovém postupu v řízení, jakož i realizaci jednotlivých úkonů, a to jednak za účelem přípravy k úkonu a xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxení a odstranění rozporů. Tato zásada se uplatní tam, kde účastníci řízení mají zájem na výsledku řízení, avšak rozdílné názory na to, jakými postupy se x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxenzu je velmi vhodné v případech, kdy správní orgán je silničním úřadem a rozhoduje o využívání účelových komunikací, které jsou často ve vlastnictví jxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx

Zároveň se tato zásada uplatní i při vzájemné spolupráci orgánů veřejné správy, aby i mezi nimi při rozhodování o právech a povinnostech adresátů, a přexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx

xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx rychlost řízení. Zamezení průtahům a zbytečným nákladům při činnosti veřejné moci je jedním ze základních požadavků na materiální právní stát. V komexxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx a prováděly další úkony bez otálení a v zákonných lhůtách. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS 7 Ans 3/2010) dává poměrně přesný návod, jakým zpxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxených či přetížením úředníků nemají být při posuzování přiměřenosti délky řízení zohledňovány. Správní řád zakotvuje i opatření a postupy pro přípaxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxrávního orgánu, tedy porušení zásady rychlosti, je nutno xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xede řízení, je povinen postupovat tak, aby náklady na řízení byly co nejnižší. Správní orgán je také povinen využít maximálních možností elektronizacx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxální služby a o změně některých zákonů.

Správní orgány i soudy považují často lhůty stanovené pro jednotlivé úkony za lhůty pouze pořádkové, jejichx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxího orgánu může založit odpovědnost za způsobenou škodu dle zákona o odpovědnosti za škodu.

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx že každý účastník řízení i další osoby na řízení zúčastněné, mají stejné postavení před správním orgánem a správní orgán musí zajistit ochranu jejich pxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe povinen učinit opatření k zajištění rovnosti účastníků. Je-li účastníkem řízení osoba, která je nezpůsobilá nebo nemůže být přítomna, správní orgáx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxutární orgán, který by za ni jednal.

Rovnost osob není však absolutní, neboť správní řád rozlišuje mezi neopomenutelnými a vedlejšími účastníky a xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx právního důvodu odlišně. Princip rovnosti, tj stejného zacházení ve stejné situaci, v sobě zakotvuje i zásada zákonnosti a legitimního očekávání vyjxxxxxx x x x xxxx xxxxx

xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxrávních orgánů. Tato zásada znamená, že správní orgány jsou povinny se vzájemně informovat a spolupracovat ve věci, která se týká týchž účastníků a přexxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxný, je povinen upozornit ihned příslušný správní orgán nebo jiný orgán státní moci. Tato zásada velmi úzce souvisí také s povinností správních orgánů hxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx rovněž i mezi správními orgány - viz též komentář k § 4, § 5 a § 6 spr. řádu. K zásadám dobré správy patří rovněž vyřizování zákonem svěřených záležitostí bex xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xarancí a opravných prostředků, je rozhodování o subjektivních právech a povinnostech účastníků řízení vyplývajících z hmotněprávních předpisů.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xčelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx

xx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxž výsledkem by mělo být vydání zákonného a spravedlivého individuálního správního aktu, tj. rozhodnutí, které je v souladu se zákony a jinými právními xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xkonů členit do následujících etap (stadií): zahájení řízení, shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, vyjádření účastníků k podkladům rozhodxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xízení o mimořádných opravných prostředcích), jakož i postup exekuční (při splnění zákonných podmínek).

Stěžejní úlohu v rámci správního řízení zxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxm) postavení, jednostranně rozhoduje o jejich právech a povinnostech. Zákonná úprava jej za tímto účelem vybavila celou řadou prostředků umožňujícíxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxmity volby, popř. způsob vedení procesního postupu, neboť správní orgán může v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny jednat a rozhodovat x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxnictvím uplatňování svých procesních práv, skrze něž mohou významně ovlivňovat procesní postup správního orgánu, jakož i konečnou podobu (obsah) z pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxastníků).

Z uvedeného vyplývá, že v souvislosti s meritorním rozhodováním ve věci nutně přichází v rámci správního řízení i rozhodování o dílčích pxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxjatosti, usnesení o přibrání znalce či tlumočníka).

Vedení takto formalizovaného správního řízení xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx

x ohledem na charakter, povahu rozhodované věci či aplikovaný procesní režim je možné v kontextu správního řádu obecně rozlišovat následující typy spxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxí klasická a řízení zkrácená anebo zvláštní vykazující určité procesní odchylky od obecné právní úpravy správního řízení obsažené v části druhé správxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxové pokuty aj. - podrobněji komentář k části třetí správního řádu).

Obecná procesní úprava správního řízení, jež je obsažena v části druhé a třetí spxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx zákonech (podrobněji viz komentář k § 1 odst. 2 spr. řádu).

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxáštním zákonem, případně zákonem pověřenými subjekty na základě zákona, svěřena pravomoc jednat a rozhodovat v dané věci o právech a povinnostech fyzxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxi z hlediska hmotněprávních kategorií působnost a pravomoc vydat individuální správní akt." (Hendrych, 2016, s. 261).

Pojem příslušnost správníxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxentnosti) k vedení určitého správního řízení. Příslušnost přitom obecně rozlišujme věcnou, popř. funkční, a dále pak místní.

Komentované ustanoxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxt stanoví druhově typ orgánu (např. obecní úřad, obecní úřad s rozšířenou xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxňské správy aj.), který má z hlediska zákona působnost a pravomoc konkrétní věc projednat a rozhodnout v ní, místní příslušnost pak následně individuaxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxí místní příslušnosti se tedy odpovídá např. na otázku, který z 205 obecních úřadů s rozšířenou působností je oprávněn danou věc projednávat. Funkční pxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxnávat (podrobněji viz komentář k § 130 spr. řádu).

Určení věcné a místní působností vyplývá ze zákona.

Z procesního hlediska nelze opomenout, že xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxlušnosti, neboť z organizace správy na daném úseku veřejné správy, resp. z určení příslušnosti prvoinstančního orgánu, lze nepochybně dovodit, kterx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxst správního orgánu, má za následek nicotnost daného postupu, jakož i z něj vzešlého rozhodnutí (podrobněji viz komentář k § 77 spr. řádu).

xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xkamžiku zahájení správního řízení, a jestliže by došlo v jeho průběhu ke změně okolností rozhodných pro určení věcné příslušnosti co do stupně, dokončx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxost podrobněji viz komentář k § 131 a § 133 spr. řádu.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxu věcně příslušných správních orgánů bude z hlediska územní působnosti tzv. místně příslušným správním orgánem k provedení daného řízení. Není vylouxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxstní příslušnosti v dané věci přednostně (srov. § 1 odst. 2 spr. řádu).

Podle komentovaného ustanovenx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxvitost, jíž se předmětné řízení týká, 3) podle místa podnikání, rozhoduje-li se v řízení o podnikatelské činnosti účastníka řízení, a 4) podle místa trxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx předpokladu, že nelze místní příslušnost v daných případech určit podle předchozích kritérií.

Skutečnost, že dle těchto kritérií je rozhodování xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx což má ve svém důsledku i pozitivní vliv i na délku řízení a jeho náklady.

Porušení těchto pravidel může mít za následek až nezákonnost rozhodnutí (vix xxx x xx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxlušnosti, nelze vyloučit ani případné kompetenční spory. Může jít jak o situaci, kdy se několik správních orgánů považuje za příslušné k vedení správnxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxativní kompetenční spor).

Pro případ pozitivních kompetenčních sporů o místní příslušnost platí, že pokud se správní orgány nedohodnou jinak, říxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxstižení).

V případě negativního kompetenčního sporu určí usnesením místní příslušnost, jednoho z v úvahu přicházejících správních orgánů, nejbxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx

xxxxxxxxká pravidla pro řešení kompetenčních konfliktů mohou opět obsahovat jednotlivé zvláštní zákony.

V určxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx správního orgánu, nečinnost původně věcně a místně příslušného správního orgánu či její vhodnost z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Nutno xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxe, než kdyby ke změnám příslušnosti nedošlo, a aby se tak dělo jen v odůvodněných případech. Podrobněji k těmto otázkám viz komentář k § 131 spr. řádu.

xxx xxxxxdy, kdy účastník řízení učiní podání jinému správnímu orgánu než tomu, který je oprávněn ve věci ať už z hlediska věcné, či místní příslušnosti rozhodnoxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx

Komentované ustanovení nastavuje procesní mechanismus, aby se příslušné podání dostalo vždy do sféry toho sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xůsledky (srov. § 37 odst. 6 spr. řádu)

Termín "bezodkladně" je třeba vykládat vždy v kontextu konkrétního podání a případu - na významu nabývá zvláštx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxávnímu orgánu, k poštovní přepravě je irelevantní, rozhodující pro posouzení zachování lhůty je za této situace teprve okamžik, kdy bylo takové podánx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx orientačně do 5 pracovních dní.

Postoupení se realizuje usnesením, které se poznamenává do spisu. Podání se následně spolu se spisovým materiálem xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxlání by se jevilo vhodné podateli např. zaslat kopii usnesení o postoupení věci s průvodním dopisem (přípisem). Tento postup je ostatně v praxi správníxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx

xx xxxxxxxx xxy se považuje správní orgán, kterému bylo postoupeno podání účastníka, rovněž za nepříslušný k jeho vyřízení, může jej dále postoupit jinému správnímx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xěkterý z potřebných dílčích procesních úkonů provést, popř. pokud by jeho provedení bylo pro něj spojeno s výraznými obtížemi či náklady (typicky napřx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxedení jiný správní orgán.

V případě dožádaní nejde o předání řízení jako celku jako např. v případě pxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xtále jen tomu orgánu, který vede řízení.

Dožádaným správním orgánem přitom může být jak jiný věcně příslušný správní orgán, tak i správní orgán nadřxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xesp. klade důraz na blízkost dožádaného orgánu k místu provedení dožadovanému úkonu a na faktickou možnost úkon provést.

Tomu odpovídají i důvody, xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxožení plnění svých úkolů nebo z důvodu vynaložení neúměrných nákladů může dožádaný správní orgán (s výjimkou podřízeného orgánu) odmítnout dožadovaxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxx i související úkony (např. předvolání účastníka, poučovací povinnost) provést, a to bezodkladně. Nelze-li úkon provést bezodkladně, provede jej ve xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

Dožádání se uskutečňuje formou usnesení, proti kterému se nelze odvolat a které se doručuje toliko dožádanému správnímu orgánu. Z obsahu tohoto usnesxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx položeny). S ohledem na povahu dožadovaného úkonu se může v určitých případech jevit vhodné připojit k usnesení o dožádání i kopii správního spisu.

xxxxx x x xxxx xxxu platí, že vůči dotčeným osobám postupuje správní orgán nestranně. Tam, kde by rovnost těchto osob mohla být ohrožena, správní orgán učiní opatření poxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxi a jejími projevy, zvláště pak se zákazem zneužití správního uvážení vyjádřeným v § 2 odst. 4. spr. řádu, podle kterého správní orgán dbá, aby při rozhodxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxho orgánu vystupovala osoba, jejíž vztah k rozhodované věci bude neutrální. Procesní garanci tohoto požadavku představuje institut tzv. podjatostix

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xodjatost posuzuje ve dvou rovinách. Za prvé ve vztahu k samotné rozhodující osobě a jejímu vlastnímu jednání a dále ke skutečnostem (okolnostem), kterx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xichž pramení zájem úřední osoby na výsledku řízení, podíl na rozhodování v předchozích fázích řízení - důvodem vyloučení však není účast na úkonech přex xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx úkonům v řízení, popř. celému řízení, tj. tzv. zpracovatele, znalců a tlumočníků (odstavec 7 komentovaného ustanovení), ale v určitých případech rovxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxlních orgánů (§ 134 odst. 4 spr. řádu), včetně orgánů poradních - např. rozkladových komisí (srov. výběr z judikatury). Naopak již z povahy věci nelze poxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxí vhodné doplnit, že v komentovaném ustanovení, jakož i v rámci tohoto výkladu je pojem "úřední osoba" užíván jako legislativní zkratka pro každou osobx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxtnit účastník řízení u osoby, jež je služebně nadřízena osobě, vůči níž námitka směřuje (tzv. představený), a to bezodkladně poté, kdy se o důvodech podxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxitosti s dalšími ustanoveními správního řádu, a to tak, že se v případě, kdy není námitka podána bez zbytečného odkladu, o takové námitce nerozhoduje saxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxé námitce, ale to neznamená, že by se skutečnostmi, které v ní uvede, neměl příslušný správní orgán vůbec zabývat. Je tomu tak proto, že podjatost nastávx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx charakter). Dojde-li tedy správní orgán k závěru, že účastník řízení neuplatnil námitku podjatosti ‚bez zbytečného odkladu', sdělí mu, že nexxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxední prověří. Pokud na základě takového prověřování tvrzené podjatosti dospěje správní orgán k závěru, že je skutečně dána podjatost některé z úředníxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxvolání a odvolací správní orgán dospěje k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno podjatou úřední osobou, pak je nutno na takové vydání rozhodnutí nahlížet jxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx. Praha: BOVA POLYGON, 2012, II. vydání, str. 183-184)." (NSS 1 As 89/2010-156). Uvedené potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS 2 As 13xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xrajský soud zcela správně dovodil, že žalovaný byl povinen tuto námitku vypořádat, ovšem nikoli jako námitku podjatosti (ve smyslu výše rozebraného pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx k odvolacímu důvodu, ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu (byla-li by existence podmínek uvedených v § 14 odst. 1 správního řádu naplněna, šlo by nepocxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x této námitce oprávněn rozhodovat, avšak současně vyslovil názor o její opožděnosti. V tomto směru lze vysledovat vnitřní rozpor napadeného rozhodnuxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxvá k závěru o její nedůvodnosti".

Rovněž i sama úřední osoba je povinna svého představeného na svou případnou podjatost ve věci upozornit bezodkladxx xxxxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx o její (ne)podjatosti představeným rozhodnuto, v řízení jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Jak uvedl Nejvyšší správní soud (NSS 7 A 192/2000-7xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxena, činěny žádné úkony, vyjma úkonů neodkladných. Má-li mít procesní rozhodnutí o tom, zda je pracovník správního orgánu vyloučen smysl, musí předchxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxat až do rozhodnutí o vznesené námitce; rozhodovat o této námitce dodatečně zákon neumožňuje" (obdobně NSS 5 As 43/2011).

x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxičemž je povinen o ní rozhodnout bez zbytečného odkladu (po dobu posuzování námitky běží lhůty pro vydání rozhodnutí), a to formou usnesení.

V přípaxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxé odvolání však nemá odkladný účinek, tzn. že by mohl správní orgán v řízení po vydání usnesení, kterým byla námitka podjatosti zamítnuta, pokračovat, xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxS 1 As 55/2012-32). Potěšil (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 93) proto v této souvislosti doporučuje: "Vhodnější by proto bylo vyčkat rozhodnutí x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxrý podal odvolání, by podle našeho názoru nemohl důvodně poukazovat na nedodržení lhůt pro vydání rozhodnutí, neboť vlivem jeho podání došlo k takovémx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxho soudu (ÚS I. xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxátní moci (soudu) nebo jsou vyvolávány také jednáním účastníků řízení či přímo stěžovatelem".

V případě rozhodování o oznámení možné podjatosti zx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxní podjatosti nejde o subjektivní pocity úřední osoby, která se cítí být podjatá, či účastníka řízení, který námitku podjatosti uplatnil, ale o objektxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxé by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že tato osoba určitým, nikoliv nezaujatým poměrem k věci disponuje" (I. ÚS 167/94). Jinak vyxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxchž se řízení přímo dotýká, nýbrž především z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly (II. ÚS 105/01). K vyloučení úřednx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, resp. nebude schopna nezávisle a nestranně rozhodovat. xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx námitky nedostačující. Jinak vyjádřeno, představený je vždy povinen poměřovat skutečnosti uvedené v námitce podjatosti nebo tvrzené osobou s důvodx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxední osoby není třeba, aby byla existence podjatosti přímo prokázána, postačí, nebudou-li vyvráceny pochybnosti, že by řízení mohly ovlivnit subjekxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxdu podjatosti všech úředních osob pověřit úkony v řízení jinou osobu, bude postupovat podle § 131 odst. 4 spr. řádu.

Zvláštní pravidla pro rozhodováxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx

xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx podjatosti (např. její vypořádání v rámci odůvodnění meritorního rozhodnutí ve věci) by byl vážnou procesní vadou, která by ve svém důsledku mohla mít xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxí o námitce podjatosti a ani rozhodnutí o odvolání proti usnesení o námitce není samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví. Tato rozhodnutí jsxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxtníkům řízení.

Ve správním řízení se až na výjimky uplatňuje zásada písemnosti, tzn. že jednotlivé úkony činx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxadech, kdy tak stanoví zvláštní zákon.

Nutno zdůraznit, že komentované ustanovení dopadá jen na úkony správních orgánů, které se uskutečňují vůči xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxvními orgány, kteréžto mohou být provedeny při splnění zákonem stanovených podmínek případně i toliko v elektronické podobě. Jinak vyjádřeno, úkony xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxsu podle § 19 odst. 3 spr. řádu.

Pokud jde o výjimky ze zásady písemnosti, lze uvést, že povinnost vedení ústního jednání ve věci je zvláštními předpisx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxpcích příslušníků bezpečnostních sborů, § 80 odst. 2 přestupkového zákona - přestupkové řízení vedené proti mladistvému). K nařízení ústního jednánx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxapř. § 80 odst. 2 přestupkového zákona, § 186 odst. 3 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), v ostatních případech xx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xrojednávané věci účelnější. Podrobněji k těmto otázkám viz komentář k § 49 spr. řádu.

Z věty druhé a třetí odstavce 1 komentovaného ustanovení lze snxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzi oprávněnou úřední osobou a účastníkem řízení, nicméně vyplývá z nich požadavek na to, aby byl o veškerých sděleních, a zvláště pak o jednotlivých proxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxsí i zákonná povinnost vedení spisu, včetně spisového přehledu.

Základní formou komunikace mezi správním orgánem a adresáty veřejné správy je tedx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxovaného ustanovení činí jednotlivé úkony jménem správního orgánu tzv. oprávněné úřední osoby, tj. pouze ti pracovníci správního orgánu, kteří jsou k xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx takovéto osoby. Konkrétní uvedení osoby, která je v dané věci oprávněnou osobou, se poznamenává ve spise. Podle závěru č. 17 poradního sboru ministra vxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxí nesmí provádět ten, kdo by k tomu nebyl oprávněn podle vnitřních předpisů nebo pokynu vedoucího správního orgánu. Pokud bude určitá osoba s vědomím spxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx s ohledem na zásadu dobré správy (viz § 4 odst. 1) posuzovat jako jednání oprávněné úřední osoby, i kdyby se o oprávněnou úřední osobu nejednalo, a to se všxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxm a oprávněnou úřední osobou, mimo jiné i v zájmu posílení její odpovědnosti. Účastník řízení má totiž právo na informaci, kdo je v dané věci oprávněnou úxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxsí být také zaznamenáno ve spise (srov. § 15 odst. 4), do kterého má podle ustanovení § 38 právo nahlížet. Při řízení, které je zahájeno z moci úřední, musí xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxx je vhodné učinit opatření proti anonymitě úředních osob ve styku s veřejností, např. formou štítku se jménem a funkcí, případně služebním číslem. Toto xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxx xx xepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.

Jméno, příjmení a funkcx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxpř. též osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, tento protokol podepisuje. Opravy zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména chyby v psaní a xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx jiné i jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby (viz § 69 správního řádu). Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnoxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.

Oprávněných úředních osob může být v řízení i více, přičexx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxpisech konkrétního správního orgánu."

V tomto kontextu se lze v aplikační praxi setkat s rozlišováním xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxx x xxxxxdě potřeby adresně obracet (úkony těchto osob se zpravidla přímo týkají projednávání a rozhodování věci - např. provádění dokazování, příprava a vyprxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxx xxxxxxxxní více oprávněných úředních osob v rámci jednoho správního řízení můžou být různé - např. potřeba zastupitelnosti, složitost řízení, odůvodněný přexxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx

Se zásadou písemnosti úzce souvisí i zásada neveřejnosti, z níž vyplývá, že účastnit se správního řízenx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxědci, znalci, tlumočníci), případně též podpůrce účastníka. Nutno upozornit, že tato zásada může být za předpokladu, že je ve věci vedeno ústní jednánx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxob zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením (odstavec 3 komentovaného ustanovení).

Komentované usxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx, xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxí, resp. závazné. Uvedené platí plně pro správní orgány.

S ohledem na společnou historii a jaxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxení, kteří jsou občany České republiky příslušejícími k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, mohou jednat x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xředložených listin nese v tomto případě správní orgán.

Jinak platí, že pokud chce účastník uplatnit v řízení písemnost vyhotovenou v jiném než českxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxy správní orgán účastníkovi sdělí, že takový předklad nevyžaduje. Příslušné sdělení může správní orgán učinit na úřední desce i pro neurčitý počet řízxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxx4-60): "Neopatření překladu cizojazyčné listiny, může představovat vadu řízení, jestliže účastník v řízení před správním orgánem namítl, že tato skxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx více účastníků s protichůdnými zájmy, by se tak správní orgán mohl snadno dostat do situace, kdy by musel úřední předklad připuštěné cizojazyčné listixx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxého si obstará sám a na své náklady (odstavec 3 komentovaného ustanovení). Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu ve svých závěrech č. 46 ze dne xxxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxované z moci úřední (zejména řízení o správních deliktech) je však nepoužitelná", což odůvodnil jednak samotnou povahou sankčních řízení, jakož i pouxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxlývá, že příslušný správní orgán je povinen v případech, kdy má být realizováno ústavní právo na pomoc tlumočníka, zajistit tlumočníka sám, a to na vlasxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxmu účastník řízení rozumí. "(...) V § 9 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je stanoveno, že státní orgán tlumočníka ustanovuje. Jexxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx xxrávním orgánem vede, ale jen umožňuje, aby si tlumočníka obstaral (§ 16 odst. 3 a 4), je třeba při ustanovení tlumočníka xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx ustanovení tlumočníka znakové řeči podle § 16 odst. 5 správního řádu, které se děje tak, že správní orgán vydá usnesení o ustanovení tlumočníka nebo proxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xeovládá český jazyk, v němž se řízení v souladu s § 16 odst. 1 správního řádu vede, je ustanovení tlumočníka usnesením vydaným podle § 16 odst. 5 správníhx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx s. 102).

V druhém z výše uvedených závěrů pak poradní sbor doplnil ve vztahu k uplatnění práva na tlumočníka v příkazním řízení na místě, že "pokud všax xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxdepsaný v příslušném cizím jazyku) nebo pokud mu obsah řízení přetlumočí přítomná osoba blízká, lze vzhledem k povaze řízení dovozovat, že požadavek čxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxbude porušeno, pokud se tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků zkráceného řízení neúčastní, neboť obviněný porozuměl jeho obsahu a důsledkům. V ostaxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxdě je třeba přestupek podle § 58 zákona o přestupcích (pozn. autorů - nyní § 73, popř. § 74 přestupkového zákona) oznámit příslušnému správnímu orgánu, xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx i případy, kdy je ustanovován tlumočník či prostředník osobám neslyšícím a hluchoslepým, a to podle zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xe v každé věci, o níž se vede řízení, zakládá spis.

K identifikaci spisu se užívá spisové značky, od níž je třeba odlišit číslo jednací, jímž se označujx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxí pravidla pro manipulaci s dokumenty vyplývají z vnitřních předpisů - zpravidla spisových a skartačních řádů - vycházejících ze zákona o archivnictvxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxací veřejné správy.

Obsah spisu tvoří veškeré písemnosti, které se k danému správnímu řízení a v něm projednávané věci vztahují, ať už jde o jednotlixx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxocesních i meritorních rozhodnutí, doručenky, přílohy či písemnosti správnímu orgánu zaslané jinými orgány veřejné moci. Jednoduše řečeno, obsah sxxxx xxxxx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí dokumentů, uvedení příloh a označení místa jejich uložení aj.), s čímž souvisí i požadavek, aby spis obsahoval soupis všech svých součástí, včetně přxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxní stopě postupu řízení - ve spisu se proto zásadně ponechávají např. i nezákonně pořízené protokoly.

Na význam řádného vedení spixxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx ze spisu vyplývá, že žalobce byl o ústním jednání předem informován, ovšem samotný správní spis neobsahuje žádné doklady, ze kterých by tato skutečnosx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nemá oporu ve spise." Z citovaného rozhodnutí, jakož i dalších (srov. výběr z judikatury) vyplývá, že nedostatky, resp. chyby při vedení spisového matxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx tak vést až ke zrušení v projednávané věci vydaného rozhodnutí.

V komentovaném ustanovxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxu, která zajišťuje stvrzení a dodání poštovní zásilky (tím není samozřejmě vyloučeno zaslání xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nebo jinými skutečnostmi, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, jež se v případech stanovených zákonem uchovávají oxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx xx xxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxr. řádu rozlišovat v podstatě tři typy písemností či záznamů, resp. informací: 1) informace, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxí ČR, Bezpečnostní informační službou či Vojenským zpravodajstvím, a 3) ostatní utajované informace a informace, na něž se vztahuje zákonem uložená nxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxtanovení a zvláštních zákonů vůbec součástí spisu, a proto jsou z nahlížení do spisu také vyloučeny, písemnosti a záznamy obsahující informace uvedenx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx

Po uzavření spisu, ke kterému dochází po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se dané řízení končí, se dále se spisem nakládá v režimu zákona o archixxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xterý obsahuje zejména tyto náležitosti: místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem protokolu, údaje umožňující identifikaci přítomných osobx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxokolu lze uvést, že zvláštní důraz je třeba klást na příslušná poučení o právech a povinnostech účastníků, jejich návrhy a námitky a způsob jejich vyřízxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xhodovat s výpovědí vyslýchaného, jeho výrazovými schopnostmi a rozumovou úrovní. Správní orgán by neměl xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxněných osob (rozrušení, pláč, vztek atd.). Uvedený přístup poté může velmi napomoci při posuzování věrohodnosti a pravdivosti informací, popř. důkaxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xyhotovit bezprostředně po něm. Je-li ve věci vedeno ústní jednání, vyhotovuje se zpravidla jeden protokol, který pak zahrnuje veškeré v něm provedené xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xostup je však namístě spíše u úkonů, které jsou prováděny mimo ústní jednání. Za správnost a úplnost vyhotovení protokolu odpovídá oprávněná úřední osxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxni ti, kteří se ústního jednání nebo realizovaného úkonu účastnili.

Osoby na úkonu zúčastněné samoxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, nijak se o nich nerozhoduje (významné však mohou být při hodnocení důkazů či pro další postup v řízení). Obdobně by se postupovalo i v případě, kdyby na úxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xámitky a protokol podepsala nežli to, aby stroze (bez uvedení konkrétních důvodů) odmítla jednoduše protokol podepsat.

Jiné osoby, jichž se obsah xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxzení námitek či stížností proti protokolu mohou obsahovat zvláštní zákony.

Komentované ustanovení pamatuje x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxna tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a byla stvrzena podpisem oprávněné úřední osoby. Může-li mít oprava právní význam, účastníci se o ní vhodným zxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxí (zákonem povinné) písemné formy lze k dokumentaci úkonu použít dále zvukového či obrazového záznamu, případně jejich kombinaci. Audiovizuální zázxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxální projevy účastníků (např. při výslechu), nebo, kdy je "protokolování" nemožné nebo příliš zdlouhavé.

Použití záznamové techniky je nutno vždx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx že účastník řízení musí být o pořízení technického záznamu nejen informován, ale má právo jej také vidět, vyjádřit se k němu a pořizovat si jeho kopie.

Ve správním řízení je třeba věnovat značnou pozornost doručování písemností osobám, které jsou účastníky řízení nebo mají postavení svxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxmnosti.

Doručování má závažné procesní důsledky, zejména s ohledem na ochranu práv účastníků. Při doručování je však třeba také chránit obecný zájxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxx x xxxxxch podmínkách doručování rozhoduje správní orgán. Obecně platí, že písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx provozovatele poštovní licence. V zákonem stanovených případech může písemnost doručit také prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postavexxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxučit prostřednictvím obecní policie.

Z uvedeného vyplývá, že existuje více možností (cest), jakými lze písemnost účastníkovi, resp. adresátovi xxxxxxxx

x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxové schránky aj.) a doručováním náhradním (na základě tzv. xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxnkách správního řízení dopadá. Určitá specifická pravidla při doručování písemností mohou vyplývat ze zvláštních zákonů. V souvislosti s elektronixxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Při doručování písemností prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nabývá na významx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxování, ale rovněž i jejich pořadí, úprava míst, kam má správní orgán doručovat, jakož i další pravidla (např. vymezení okruhu písemností zasílaných do xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xespektovat a k jinému způsobu doručování lze přistoupit teprve poté, co nebylo možné doručovat způsobem předcházejícím (tedy způsobem zákonem privixxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxriálního hlediska, tzn. že případná formální pochybení při doručování budou zhojena, jestliže bude dosaženo účelu doručování, tj. písemnost se dostxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxtury).

Oprávnění/povinnost správního orgánu doručovat písemnosti adresátovi, který má datovxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x x xx xxxt. 1 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumentů podle kterého, "umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická oxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručují-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů se nepoužijí".

Daxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxávy a adresát veřejné správy může datovou schránku využít k podáním vůči orgánům veřejné moci. Informační systém datových schránek je informačním sysxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx je způsobilost dokumentu k doručení prostřednictvím datové schránky x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xprávy, maximální velikost datové zprávy, a absence škodlivých kódů, které by mohly poškodit informační systém datových schránek. Většinu dokumentů xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxm datové schránky vylučuje.

Autorizovanou konverzi dokumentu z elektronické do listinné podoby lze provést pro dokument PDF s platným kvalifikovxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxých stránkách projektu Czech POINT je k dispozici služba "Ověření dokumentu před konverzí", která vyhodnotí, zda lze konverzi provést. Pomocí této slxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxtronické do listinné podoby.

Dokument, který byl dodán do datové schránky adresáta veřejné správy, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxní do vlastních rukou. Nepřihlásí-li se do datové schránky oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje sx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může za podmínek stanovených v § 24 spr. řádu požádat o xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxnění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek § 41 spr. řádu požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla píxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxné moci.

V podmínkách správního řízení přichází doručování prostřednictvím datových schránek nejčastěji při doručování písemností advokátovi xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxrávní orgán by tak měl (srov. výběr z judikatury) vždy doručovat do datové schránky advokáta, nikoliv datové schránky advokátní kanceláře. Doručovánx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxránky zřizovány povinně a lze je vyhledat na webových stránkách České advokátní komory, datové schránky jiných fyzických osob (např. zmocněnce či účaxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxř. jedna byla zřízena v souvislosti s podnikatelskou činností či v souvislosti s výkonem advokacie, druhá pro běžný život), zde je třeba vždy zvolit příxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxánky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Správní orgán zvolí takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxi. Tuto povinnost splní správní orgán tak, že si z nabídky provozovatele vybere odpovídající službu a požádá o její poskytnutí. Správní orgán a provozoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx uzavřena poštovním podáním zásilky.

Zásilka do vlastních rukou se dodá, je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, zákoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxdla označena modrým pruhem.

Zásilka do vlastních rukou výhradně adresáta se doručí výhradně jen adresátovi. Taková zásilka může být označena červxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxky (zelený pruh, žlutý pruh).

V případě použití obálky (s dodejkou) bez barevného pruhu musí odesílatel vyznačit požadované služby, v případě použxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx že na trhu je několik variant obálek se stejnou barvou pruhu, musí správní orgán volit tu variantu, která odpovídá podmínkám stanoveným ve správním řádxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx

xxxx xxrava umožňuje orgánům veřejné moci odesílání písemností v tzv. hybridním režimu, kdy je písemnost od orgánu veřejné moci odeslána v elektronické podoxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxál pro odesílání písemností, ať už elektronických, nebo těch, které mají být vytištěny. Doručování se pro tyto účely považuje za výkon působnosti přenxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxomatizované autorizované dokumentů. Služba hybridní pošty je poskytována kontaktními místy veřejné správy ve smyslu § 8a zák. č. 365/2000 xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxtních míst veřejné správy. Samotné technické provedení spočívá v odeslání elektronické verze písemnosti do datové schránky kontaktního místa veřejxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxe vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby.

Doručovat prostřednictvím obecní policie je možné vxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxto orgán obce zřídila. Pokud by přesto strážník obecní policie doručoval mimo hranice území obce, která obecní policii zřídila, nebo na území obce nebo xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xstanovení, tj. postavení úřední osoby.

Adresát může správnímu orgánu sdělit poštovní adresx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxbo povaha věci, správní orgán na tuto adresu doručuje. Jinak musí účastníkovi řízení sdělit ústně či písemně, proč jeho požadavku nevyhověl. Důvody muxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx že uvede adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena.

Adresát může také sdělit správnímu orgánu elektronickou adresu xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxí. Pokud doručení na elektronickou adresu brání objektivní technické důvody, které zjevně nejsou dočasného či nahodilého charakteru, je možné doručxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxost převést zprávu do takového formátu, který umožňuje odeslání elektronickou poštou. Ze správního spisu však musí být zřejmé důvody, pro něž nebylo mxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx mu známá adresa pro doručování z jiného řízení, kde adresát zásilky přebíral a současně je známo, že na adrese trvalého pobytu se adresát nezdržuje, dorxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxli jako nedoručitelná nebo je adresa odesílatele zablokovaná z důvodů kybernetické bezpečnosti - blacklist (NSS 2 As 153/2018-31), lze písemnost i přxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxní orgán poznamenat do spisu důvody, pro které bylo doručováno jinak než podle žádosti adresáta. Pokud správní orgán zjistí, že doručování na elektronxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxnou elektronickou adresu písemnosti nezasílat. Písemnosti tedy doručuje, jako by účastník o doručování na elektronickou adresu vůbec nepožádal. Spxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxů tohoto xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xo vlastních rukou, dodávání doporučených zásilek a dodávání obyčejných zásilek.

Správní řád taxativně stanoví, které písemnosti je správní orgxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xvláštní zákon, a konečně písemnosti, o kterých rozhodne oprávněná úřední osoba. Do vlastních rukou adresáta musí být doručena i písemnost, u které hroxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxázat, musí se doručit opakovaně. Správní orgán nemusí trvat na dodání písemného dokladu o doručení, pokud z jednání účastníka je zřejmé, že písemnost oxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xomněnka, že byla doručena, za předpokladu, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná. Podstatnou podmínkou je, že z jednání adresáta písemxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxštěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Zpxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx orgánu. Doručenka je zastupitelná celou řadou jiných dokladů potvrzujících, že k dodání došlo. Je možné ji nahradit např. duplikátem doručenky vyhotxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Zde pod pojmem doručovatel třeba chápat jakoukoliv osobu, která je pověřena správním orgánem k doručování písemnosxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx je považováno za překážku v doručování na straně adresáta neposkytnutím součinnosti podle § 24 odst. 3 spr. řádu.

Oprávnění doručovatele v rámci poxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxresáta a osob, které jsou za něj oprávněny písemnost převzít. Tyto osoby jsou povinny na výzvu doručovatele předložit průkaz totožnosti. Tím se rozumí xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx

Specifická xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xozhodnutí a stejně tak i ostatní písemnosti, je-li účastník v řízení zastoupen, doručují jeho zástupci, a účastník řízení je následně obdrží od svého zxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxučují písemnosti též jemu.

Současně platí, že vada spočívající v opomenutí doručit zástupci účastníka nemůže být zhojena doručením písemnosti účxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxze ve výjimečných případech, kdy došlo ke zneužití práva na zastoupení.

Má-li zástupce účastníka zřízenu datovou schránku, je povinností správníxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

x xxxxxxx že podpůrce není zástupcem účastníka řízení, se podpůrci samostatně nedoručuje. Podrobněji k právnímu postavení podpůrce ve správním řízení viz komxxxxx x x xx xxxx xxxxx

Komentované ustanovení ve vztahu k doručovxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xísemností.

Správní orgán podle komentovaného ustanovení v první řadě doručuje na adresu pro doručování, která mu byla axxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxvanou v registru obyvatel, která je referenčním údajem podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxčovány písemnosti podle zvláštních právních předpisů. Tato doručovací adresa může být jakákoliv adresa v ČR, která vykazuje znaky adresy (adresou se xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxštních údajů pro doručování prostřednictvím poštovních služeb), která jednoznačně určuje adresní místo, adresa v zahraničí, P. O. Box nebo dodávací xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxt i o adresu pracoviště nebo jakoukoliv jinou adresu, která umožní osobě doručování písemností od orgánů veřejné moci. Každý odpovídá za to, že na zvolexx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxová adresa, číslo mobilu pro zaslání SMS a adresa ve formě POSTE RESTANTE. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS 1 As 90/2010), "adresa pro dorxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxky, má-li adresát rozhodnutí datovou schránku zřízenu a zpřístupněnu".

Adresa trvalého pobytu je evidována jako referenční údaj podle zákona č. 1xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxnom místě však může mít trvalý pobyt, s čímž je spojena řada důsledků jak pro občana, tak případně pro vlastníka objektu, v němž je místo trvalého pobytu exxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xubjektu.

V případě, že nelze dosáhnout souladu mezi místem trvalého pobytu a skutečným pobytem občana, je možné dosáhnout adresy trvalého pobytu nx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx úřední adrese, pouze umožňuje uložení oznámení o uložení zásilky a výzvy s poučením, nikoliv zásilky samé (§ 10 c zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xx xožnost zmocnit třetí osobu k přebírání písemností určených do vlastních rukou, tzv. zmocněnec pro doručování. Zmocněnou osobou může být osoba fyzickx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxresována zmocněnci. Ke zmocnění zákon vyžaduje písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem. Úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena pxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxdle správního řádu a zmocnění pro přebírání zásilek podle poštovních předpisů. Pošta může vyhotovit na žádost adresáta zásilek průkaz příjemce, ktexx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxe doručit jako "doporučenou zásilku". Zásilka je vydána přímo adresátovi nebo předána jiné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané v tomtéž mxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxilky adresátovi a ověřením své totožnosti souhlasit. V opačném případě není možno doporučenou zásilku zprostředkující osobě předat.

Obyčejná záxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxu a jejíž převzetí má být potvrzeno příjemcem, lze doručit adresátovi přímo nebo předáním jiné vhodné fyzické osobě. Může se jednat o souseda, spolubydxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxisem a současně prokáží svoji totožnost doručovateli identifikačním dokladem.

Pokud jsox xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx se poštovní doručovatel dozví, že se fyzické osobě doručuje obdobně jako právnickým osobám.

V případě doručování písemnosti doručované do vlastnxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxpienti a zaměstnanci. K naplnění tohoto režimu je třeba za jméno a příjmení adresáta doplnit dodatek "advokát". Podobně se postupuje i v případech doruxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxm pro doručování písemností právnické osobě.

Správní orgán doručuje na adresu pro doručování, která mu adresátem xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx

Zásilka do vlastních rukou se dodá, je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osobě. Právnické osobě, ktexx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xstanovení opatrovníka se doručují s účinky oznámení právnické osobě; ostatní písemnosti se doručují s účinky oznámení pouze opatrovníkovi.

Jednxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx úkonu s poukazem na to, že se na adrese jejího sídla nikdo nezdržuje. V případě, že se na adrese sídla právnické osoby nikdo nezdržuje, může správní orgán xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx x xxsemností se doručí vložením písemnosti do adresátovy domovní schránky nebo na jiné vhodné místo.

Při doručování do ciziny správní orgán doručuje písemnost na zahraniční dodací adresu bez ohledu na to, zda je adresát českým státním příslušníxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxojev procesní ekonomie nebo o pokus adresáta veřejné správy o . xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx "může-li to přispět k urychlení řízení". Vždy tedy bude zkoumat, zda doručování na takto sdělenou adresu urychlí řízení. Pokud správní orgán zjistí, žx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxem. Takový postup však musí zdůvodnit a poznamenat do spisu.

Pokud je zvolena služba "Do vlastních rukou", zahraniční provozovatel dodá poštovní zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxačí svůj požadavek na poštovní průvodce zaškrtnutím dispozice "Do vlastních rukou / A remettre en main propre". Také je vhodné opatřit zásilku nálepkox xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Řecko, San Marino, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a Severní Irsko).

V případě využití služby "Dodejka" bude oxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxe zaškrtnutím dispozice "Dodejka / Avis de réception". Také je vhodné opatřit zásilku nálepkou "Avis de réception".

Pokud se tímto způsobem nepodaxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxručení do ciziny a následně ustanovit adresátovi opatrovníka.

Povinnost vxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xda se jedná o písemnosti doručované do vlastních rukou či nikoliv.

Vkládání nevyzvednutých uložených písemností do schránek nebo na jiná vhodná míxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx.

Termín "jiné vhodné místo" nelze vysvětlovat jako jakékoliv místo, kde by se adresát mohl o neúspěšném doručování dozvědět. V případě, že má adresxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxit oznámení o neúspěšném doručení písemnosti.

Praxe se ustálila na názoru, že v těchto xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvanou podle správního řádu. Poštovní podmínky pak při regulaci míst, kde lze zásilku při doručení zanechat, vycházejí z povinností stanovených České xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx domovní schránky adresáta, do poštovní přihrádky nebo do dodávací schránky adresáta. Poštovní přihrádku nebo dodávací schránu tedy lze považovat za xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxího tajemství).

Pokud dojde k uložení poštovní zásilky obsahující písemnost, zajistí výzvu adresátovi k jejímu vyzvednutí doručovatel (oznámenx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxí zásilce.

Při doručování může být doručovaná písemnost uložena 10 dnů. Při objednávce služby (na obálce) je tedy třeba požádat o zkrácení úložní lhxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxy, která je zpravidla jako zaškrtávací volba na obálce předtištěna.

Stejně musí být zvolena služba "NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY" na přední straně xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xásilka vrácena, což výrazně snižuje komfort doručování pro adresáta. Vhození do schránky není podmínkou pro aplikaci doručení. Pokud je poznáxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx

Pokud dojde k uložení poštovní zásilky, zajistí výzvu adresátovi k jejímu vyzvednutí Česká pošta. Poučení o právních důsledcích podle odstavce 5 komxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxjené poučení následně předá adresátovi způsobem, který je požadován správním řádem. Při použití obálek s dodejkou s barevným pruhem jsou na trhu obálkx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xísemnost uložena (marně uplynula úložní doba) a zároveň byl adresát vyzván vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nexx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta.

Písemnost se uloží v případě, že adresát xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xo rukou adresáta, ale postačí, je-li doručena do "sféry jeho dispozice", tj. do stavu, kdy měl adresát možnost seznámit se zásilkou např. doručením dopxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxové zásilky. Přitom není potřebné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem písemnosti, dostačuje, že měl takovou možnost.

doručení se nexxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxřela písemnost převzít, s poukazem, že není osobou oprávněnou k přebírání písemností společnosti podle organizačního řádu.

Správní orgán je povixxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxáta.

Splnění výše uvedených podmínek pro uplatnění doručení prokazuje správní orgán tím, že řádně vyplněnou doručenku stvrzenou podpisem xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxipadne-li poslední den úložní doby na sobotu, neděli či svátek, účinky nastávají při splnění výše uvedených podmínek následující den.

xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xřitom nestačí důvody nemožnosti si zásilku v úložní době vyzvednout pouze tvrdit, ale musí jejich existenci také prokázat. Jedná se o mimořádné opatřexxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx. Pro takovéto prominutí však musí existovat závažné důvody. Účastník řízení musí podat žádost o navrácení v předešlý stav nejpozději do 15 dnů od okamžxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx orgán.

Neplatnost doručení písemnosti (resp. neplatnost okamžiku, kdy byla písemnost doručena) a prominutí zmeškání úkonu jsou dva samostatné pxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxní žalobce k ústnímu jednání, avšak důvodnost žádosti musí posuzovat z pohledu podmínek pro prominutí zmeškání úkonů stanovených v § 41 spr. řádu (KS v Pxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxné písemnosti do schránky adresáta. Pokud byl účastník správního řízení s obsahem doručované písemnosti prokazatelně seznámen, tak materiální funkxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxi doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Přechází však na něj důkazní břemeno ohledně prokázání skutečnosti, že si pro dočasnou nepřítoxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx mimo adresu, na kterou je doručováno či hospitalizaci). Přičemž pracovní neschopnost, při které má nemocný povoleny každodenní vícehodinové vycházxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxosti doručení nebo určí okamžik doručení postupem podle § 41 spr. řádu. Určení okamžiku, kdy byla písemnost doručena, přichází v úvahu například v situxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxhránce (např. doloží, kdy byl propuštěn z nemocnice).

Pokud adresát písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnosx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo. Neposkytnutí součinnosti může spočívat např. v odmítnutí prokázání totožnosti při doručování do vlaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxznámkou pošty "na uvedené adrese neznámý", a jiná adresa není známá, pak je nutné mít za to, že se jedná o překážku v doručování ve smyslu, že adresát neposxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo. Správní orgán však musí k ověření této skutečnosti vyvinout určité úsilí a tato skutečnost musí být přixxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxcí na adresu trvalého pobytu, odkud se adresát, dle poznámky doručovatelky na vrácené obálce, odstěhoval, přičemž na tuto adresu bylo doručeno i rozhoxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xle § 24 odst. 2 spr. řádu za podmínek § 41 spr. řádu o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, pokud by dle § 24 odst. 2 spr. řxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxé lhůtě vyzvednout. Jinými slovy, účastník poté, co se () dozvěděl o existenci vydaného rozhodnutí, měl do 15 dnů podat odvolání spolu se žádostí x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xbyl v zahraničí). Poměrně zajímavým a pro aplikační praxi velmi významným se jeví i rozhodnutí (NSS 5 As 72/2010-60), v němž Nejvyšší správní soud potvrxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxžuje (od Policie ČR a Městské policie Most), a mohl současně získat (od rodičů stěžovatele či prostřednictvím orgánů policie) aktuální adresu, přesto xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu žádnou adresu pro doručování, správní orgán správně v souladu s § 20 odst. 1 spr. řádu doručoval na adresu trvalého pobytu a doplnil, že i kdyby snad spráxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxt (fyzické osobě lze doručit, kdekoliv bude zastižena), takový postup však není jeho povinností a je též spojen s nemožností případného doručení fikcíx

xxxxxxxx x xxxxx xx xoručuje veřejnou vyhláškou, vyplývají přímo ze zákona a jsou vymezeny taxativně, tzn. že v jiných než zákonem vymezených případech nelze písemnost prxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xísemnost převzít, zveřejní na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje, a vyznačí se na ní den doručení a sejmutí. Písemnost s takto pozxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxcím dálkový přístup. Písemnost se považuje za doručenou 15. dnem po vyvěšení, pokud v této lhůtě byla splněna i povinnost umožnění dálkového přístupu.

xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí než se jen spolehnout na sdělení poštovního doručovatele, že se adresát v místě doručování nezdržuje (NSS 7 As 130/2012-29).

Instituty doručovánx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxupit pouze tehdy, není-li možný jiný postup podle správního řádu.

O osobu, které se prokazatelně nedaří doručovat nebo která je neznámého pobytu, sx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxi veřejné správy, což jsou tzv. autorizované osoby a veřejné stráže, doručují veřejnou vyhláškou prostřednictvím úřední desky obecního úřadu v místě xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxejnit ji na elektronické úřední desce, je třeba v rámci úřední činnosti zajistit patřičnou dokumentaci toho, že tak bylo vskutku zákonem stanoveným zpxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxntace funkční. To může být prokázáno např. souborem obsahujícím rozhodnutí zveřejněné na úřední desce a výpisem vstupů do zveřejněného dokumentu proxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxit osobní údaje v plném rozsahu. Správní orgán by měl vždy volit ten způsob zveřejnění, který zajistí splnění účelu a přitom co nejméně zasáhne do práv na xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxsemnost, která je zpravidla uložena u správního orgánu.

Výbor pro národnoxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxe bude obtížné komentované ustanovení zákona dodržet. Naplnění limitu 10% bude prakticky realizováno součtem procentuálního zastoupení všech nároxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx romská. Z textu zákona by bylo nutné zveřejnit listinu ve všech jazycích národnostních menšin. Což je pro správní orgán jak obtížně splnitelné, tak i přxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxstupnou úřední desku.

Právní institut úřední desky je upraven i v řadě zvláštních zákonů (např. § 78 odst. 3 zák. o ochraně přírody a krajiny). Správnx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx stránkách příslušného správního úřadu. Účelem úřední desky je především informovat dotčené osoby o písemnostech xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx desce jsou zveřejňovány nejen dokumenty a písemnosti doručované podle příslušných ustanovení správního řádu, ale také jiné dokumenty, jejichž publxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxášky a nařízení obce. Některé další zákony také stanoví povinnost publikovat určité dokumenty na úřední desce, aniž mají povahu písemností doručovanxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx, jejichž publikaci na úřední desce ukládají zvláštní právní předpisy, přičemž obsahem úřední desky je třeba rozumět plné znění publikovaných dokumexxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xokud se na druhé straně podle zvláštních zákonů na úřední desce správního orgánu publikují i jiné dokumenty, musí zvláštní zákon výslovně stanovit, jaxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxního orgánu, s výjimkou podnikajících fyzických osob, u nichž výkon této působnosti souvisí s předmětem podnikání, tj. na autorizované osoby a veřejnx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxím dálkový přístup, řeší se taková situace uzavřením veřejnoprávní smlouvy s obcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má správní orgán sxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xabezpečovat zveřejnění obsahu úřední desky po internetu jiný pověřený obecní úřad z jeho správního obvodu.

V případě jiného správního orgánu rozhxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

Předmětem komentovaného ustanovení je problematika účastníků správního řízení, tedy osob, kterých se ve větší či menší míře dotýkaxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení lze považovat za jednu z nejdůležitějších otázek správního řízení, a to v návaznosti na čl. 36 Listiny, ve kterém je uvedeno, že se každý může domáhax xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxgán. Účastníkem správního řízení může být každý právní subjekt, který má podle § 15 obč. zák. právní osobnost, tzn. způsobilost být nositelem i vykonaxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx , kdy stát a jiné územní nebo zájmové veřejnoprávní mají ve správním řízení postavení právnických osob podle § 20 odst. 2 obč. zák. (Sxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxvyšší správní soud uvádí (NSS 1 Ads 462/2018-35), že: "k tomu, aby měl určitý subjekt postavení účastníka řízení, postačí pouhý hmotněprávní předpoklxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxo povinnostech. Kdo je účastníkem řízení vymezuje sice správní řád, ale odpověď na to, koho svou definicí správní řád za účastníka řízení povolává, dáxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení jen tomu, o němž se při zahájení přesvědčil, že účastníkem řízení je. Správní orgán je povinen zkoumat a upřesňovat okruh účastníků řízení v průběhx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xsob zúčastněných na správním řízení, tj. svědků, znalců a tlumočníků, jedním ze subjektů správního řízení, přičemž nejsou s příslušnými správními orxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxgánů vůči účastníkům správního řízení však není neomezené, xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxního řízení postupovat jen způsobem, který je stanoven zákonem, tzn. správním řádem a dalšími ve vztahu ke správnímu řádu zvláštními právními předpxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xprávním řízení, pomoc a poučení o jejich procesních právech a povinnostech tak, aby v řízení neutrpěli újmu. Ačkoliv postavení účastníků správního říxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxh správního řízení a obsah rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci, jehož jsou adresáty. Za tímto účelem účastníci správního řízení disponujx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxníků správního řízení ze strany příslušného správního orgánu, který správní řízení vede, přitom může vyústit až v nezákonnost jeho rozhodnutí ve věcix xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxastníka, o jehož právech a povinnostech příslušný správní orgán rozhoduje. Bez účastníků není možné správní řízení vést. Pokud tak po jeho zahájení všxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxdle § 66 odst. 1 písm. f) spr. řádu a správní řízení z moci úřední podle § 66 odst. 2 spr. řádu zastaví v den, kdy se o úmrtí nebo zániku posledního účastníka doxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxí řízení s velkým počtem účastníků, tzn. správní řízení s více než 30 účastníky. Řízení s velkým počtem účastníků je upraveno v části třetí správního řádx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxní o správním řízení, tzn. § 9 až 129 spr. řádu. Účastníky v řízení s velkým počtem účastníků tak lze o zahájení řízení uvědomit veřejnou vyhláškou. Řízenx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx. V řízení s velkým počtem účastníků dále lze výzvu podle § 36 odst. 3 spr. řádu pro účastníky podle odstavce 2 komentovaného ustanovení nahradit zveřejnxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxnění řízení. Po zveřejnění konceptu nelze uplatňovat námitky, které účastník mohl uplatnit již dříve v řízení. Pokud je v řízení s velkým počtem účastnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxastníků správní orgán účastníky uvědomí o podaném odvolání veřejnou vyhláškou, v níž určí lhůtu k podání vyjádření, která nesmí být kratší než 5 dnů. Odxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5 spr. řádu, veřejnou vyhláškou. To se netýká účastníků řízení xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxtěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 146).

V každém správním řízení je zcela nezbytné určit okruh jeho účastníků, tzn. konkretizovat a individualizxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxušného správního orgánu na svých právech nebo povinnostech přímo dotčeny. Za tímto účelem je podle § 47 odst. 1 spr. řádu příslušný správní orgán, který xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxr. řádu je příslušný správní orgán o tom, že probíhá řízení, povinen bezodkladně poté, co se o něm dozví, uvědomit i toho, kdo se stal účastníkem až po zaháxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxníků tohoto řízení, nutná i aktivita žadatele, k čemuž je v § 45 odst. 1 věta druhá spr. řádu uvedeno, že žadatel je povinen označit další jemu známé účastnxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xčastníků jasno. Pochybení příslušného správního orgánu v otázce určení okruhu účastníků řízení totiž může např. založit možnost uplatnění institutx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx okruhu účastníků řízení v některé z jeho procesních fází by pro příslušný správní orgán mohlo znamenat komplikace (Kliková, Havlan, Chadima, 2016, s. xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxedevším z předmětu, o němž se toto řízení vede.

Podle komentovaného ustanovení se účastníci správního řízení dělí do tří skupin. Podle odstavce 1 koxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxí v konkrétních případech mají buď postavení účastníků hlavních, nebo účastníků vedlejších (Horzinková, Novotný, 2015, s. 80-82). Na tomto místě je vxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxení, podle odstavce 1 až 3 komentovaného ustanovení, zařadit (k tomu např. KS v Brně 30 Ca 292/2007-41 nebo MS v Praze 10 Ca 381/2007-113). Skutečnost, žx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxostí, který se odvíjí od jejího poměru k věci, která je předmětem správního řízení. Konkrétně se rozlišení účastníků hlavních a vedlejších projevuje nxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx oznámit zahájení řízení z moci úřední; v § 46 odst. 1 spr. řádu, podle kterého řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení říxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx kterého, jestliže účastník uvedený v § 27 odst. 1 spr. řádu navrhne, aby ústní jednání bylo veřejné, správní orgán mu vyhoví, pokud tím nemůže být způsobxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xožádání účastníka, pokud s tím všichni účastníci uvedení v § 27 odst. 1 písm. b) spr. řádu souhlasí, z důležitých důvodů přerušit řízení; v § 84 odst. 1 sprx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xx x xxdání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno posxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx x x xx xxxxx x spr. řádu, podle kterého rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 xxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx odst. 5 spr. řádu, veřejnou vyhláškou, což se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu orgánu známi a kterým se doručuje jedxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxa účastníkem podle § 27 odst. 1 spr. řádu, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí, přičemž podmínkou účinnosti veřejxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxli účastníky podle § 27 odst. 1 spr. řádu, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popř. ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xinak. Nadto je důležité uvést, že ve smyslu § 68 odst. 2 spr. řádu jsou v rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci označeni pouze hlavní účastníci xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxit, že postavení hlavních a vedlejších účastníků správního řízení je zcela rovné v oblasti garantovaných základních procesních práv, která vyplývajx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxího řízení je v této souvislosti především klíčový čl. 36 odst. 1 Listiny, který je aplikovatelný na všechna procesní stadia správního řízení (Potěšilx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxno přímý, silný, esenciální nebo neopominutelný účastník správního řízení. Pokud příslušný správní orgán nemůže vést řízení bez účastníků, platí to xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxostech se totiž řízení vede (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 147). Odstavec x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xebo o řízení z moci úřední podle § 46 spr. řádu. Podle odstavce 1 písm. a) komentovaného ustanovení jsou v řízení o žádosti hlavními účastníky žadatel a daxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xubjekt, jehož žádostí je zahajováno správní řízení, jehož účelem je vydání rozhodnutí ve věci, jímž příslušný správní orgán této žádosti zpravidla bux xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx95 Sb., o důchodovém pojištění, podle zákona č. 48/1997, Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxtné nouzi, podle zákona č. 329/2011 Sb., o dávkách poskytovaných osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, podle zákona č. 108/2xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, atd.

Příkladem společenství práv a povinností podle odstavce 1 písm. a) komentovaného ustanovení je např. podílovx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxíci dotčenými osobami, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí rozhodnutí správního orgánu vztahovat. V případě podílovéhx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxo spoluvlastnictví je přitom třeba striktně rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní rovinu, přičemž příslušné správní orgány mohou zásadně rozhxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxvních otázkách, tzn. např. o vzájemných vztazích spoluvlastníků podle občanského zákoníku nebo o jejich vzájemných soukromoprávních sporech. Na toxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxu vedení řízení příslušným správním orgánem o veřejnoprávní věci a vydání rozhodnutí. Společenství práv a povinností se dále uplatňuje např. v řízeníx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx ze smluvních stran. V takovém případě jsou podle § 165 odst. 6 spr. řádu ostatní smluvní strany účastníkem řízení jakožto další dotčené osoby, na které sx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xovinností je provázán s § 45 odst. 1 spr. řádu, podle kterého je žadatel povinen v žádosti označit další jemu známé účastníky řízení, kteří mohou mít postxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxšit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Vzhledem k jeho obsahu tak odstavec 1 písm. b) komentovaného ustanxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x x x xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxstníkem zpravidla subjekt, vůči němuž příslušný správní orgán zahajuje správní řízení zpravidla s cílem uložit mu v tomto řízení konstitutivním rozhxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxového řízení za spáchání přestupku správní trest podle § 45 až 50 přestupkového zákona, nebo uložit jejímu vlastníkovi povinnost odstranit nepovolenxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxán může z moci úřední zahájit a vést i řízení, jehož účelem je vydání nikoliv konstitutivního, ale deklaratorního rozhodnutí ve věci. Příkladem řízení x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxech, zda je stavba vodním dílem, o tom rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad; nebo řízení podle § 78 odst. 8 zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx219; Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 162-163 a Vedral, 2012, s. 331).

V odstavci 2 komentovanéhx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xro vedení řízení nepostradatelný, slabší, čemuž také odpovídá menší rozsah jeho procesních oprávnění. Podle odstavce 2 komentovaného ustanovení jsxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxstí jím založených (Vedral, 2012, s. 332), přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Z dikce odstavce 2 komentovaného ustanovení tak vyplývá, xx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxí se jednat o dotčení přímé (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 148). Nepostačí proto dotčení práv nebo povinností nepřímo prostřednictvím jiné osoxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxrpěla újmu. Nepostačí také dotčení práv nebo povinností nepřímo prostřednictvím jiné právní skutečnosti, do které se obsah rozhodnutí příslušného sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx část výnosu z pokuty uložené za spáchání přestupku připadá určité osobě, nečiní to z této osoby vedlejšího účastníka řízení podle odstavce 2 komentovaxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx dotčení práv nebo povinností dotčených osob, je přitom zřejmě rozhodnutí, kterým by z hlediska jeho účelu a cíle, pro které bylo zahájeno, řízení mělo sxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxto žádosti plně vyhoví, a jedná-li se o řízení z moci úřední, potom z pohledu příslušného správního orgánu půjde o rozhodnutí o uložení povinnosti nebo o xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxušného správního orgánu, a to i s ohledem na § 9 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhoxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxba práva nebo povinnosti má anebo nemá. V judikatuře je v této souvislosti uvedeno, že výrok rozhodnutí zpravidla ukládá práva a povinnosti hlavním účaxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvce 2 komentovaného ustanovení, rozhodnutím, které se vydává v řízení, jehož účastníkem je, nevznikají žádná nová práva ani povinnosti, toto rozhodnxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xdstavce 2 komentovaného ustanovení je možnost dotčení na jakýchkoliv právech nebo povinnostech osob, tedy i na právech nebo povinnostecx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxtčeny, musí se jednat o práva a povinnosti, které v okamžiku vydání rozhodnutí příslušného správního orgánu existují, resp. nemůže jít o práva nebo povxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxx xxxxxxxx 2 komentovaného ustanovení také vyplývá, že pro to, aby se dotčená osoba stala vedlejším účastníkem správního řízení, není rozhodné, zda rozhodnutím xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxmu, aby se dotčená osoba stala vedlejším účastníkem správního řízení, totiž postačuje hypotetická možnost, že bude rozhodnutím, nikoliv správním říxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxůběhu řízení nakonec nedojde, nemá z hlediska jejího účastenství žádný význam. Otázku účastenství dotčené osoby je tak nutné posuzovat dopředu s výhlxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení je každá osoba, která může být rozhodnutím přímo dotčena ve svých právech nebo povinnostech, a to bez ohledu na to, zda s ní příslušný správní orgán jxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xběru, výkupu a využívání odpadu a souhlasu s provozním řádem takového zařízení podle § 14 odst. 1 zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalšxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx podle § xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxcencované činnosti (NSS 6 As 17/2013-28); a v řízení o vyhoštění cizince podle § 124 zák. o pobytu cizinců na území ČR, může mít postavení vedlejšího účaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxá, že vedlejší účastenství ve správním řízení nemohou bez dalšího založit ani příbuzenské, ani citové vazby osoby k hlavnímu účastníkovi řízení (Potěxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je uvedeno, že účastníky správního řízení jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Zvlxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxávnímu řádu, stanoví okruh účastníků správního řízení komplexně a taxativně, tzn. zcela nezávisle na odstavci 1 a 2 komentovaného ustanovení, ve kterxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxbsidiárně (NSS 1 As 6/2011-347). V takovém případě tedy platí vymezení okruhu účastníků správního řízení podle zvláštního zákona a vymezení účastníkx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx řízení podle zvláštního zákona je vymezení účastníků přestupkového řízení podle § 68 písm. a) až c) přestupkového zákona, kterými jsou obviněný, poškxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxt nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty; vymezení účastníků územního řízení podle § 85 stavebního zákona, xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxečněn, není-li sám žadatelem, a ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nebo osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousednxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx stavebního zákona, kterými jsou stavebník, vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem, vlastník pozemku, na kterém má být stxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxrém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxzení účastníků o povolení zkušebního provozu stavby podle § 124 stavebního zákona, kterými jsou stavebník a vlastník stavby (NSS 4 As 157/2013-33); nexx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx že účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o uložení nápravného opatření podle § 84 tohoto zákona je pouze osoba, které povinnost stanxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx, 2006, s. 220-221).

Vymezení vzájemného vztahu mezi zvláštními zákony, které stanoví okruh účastníků správního řízení komplexně a taxativně a ktxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxzení vzájemného vztahu mezi zvláštními zákony, které stanoví okruh účastníků správního řízení komplexně a taxativně, s dalšími zákony, které za splnxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxdy a krajiny, podle kterého jsou za určitých podmínek účastníky správního řízení občanská sdružení a obce. Zatímco je jasné, že jak zákony, které stanoxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxíků správního řízení určitým subjektům, jsou leges specialis vůči správnímu řádu, mezi nimi mohou existovat v jednotlivých případech odlišné vztahyx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxmném poměru, okruh účastníků správního řízení určit (Vedral, 2012, s. 337 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 164). V judikatuře (NSS 7 A 56/200xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xřírody a krajiny zvláštním zákonem, který při splnění podmínek v § 70 přiznává postavení účastníka občanským sdružením ve smyslu obecné definice účaxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxích, kde není okruh účastníků zvláštním předpisem stanoven vůbec a platí tam správní řád nebo je vymezen speciálně oproti správnímu řádu. Toto postavxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxo, aby takové postavení měl, jak to činí např. § 19 odst. 1 xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxvaného ustanovení, avšak zvláštní zákon přizná nad rámec správního řádu postavení účastníka správního řízení i dalším subjektům, které by jinak podxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí je již výše zmíněný § 70 odst. 3 zák. o ochraně přírody a krajiny, podle kterého je občanské sdružení oprávněno se za podmínek stanovených tímto zákonem x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxávním orgánem zahájení řízení oznámeno. Pouze za splnění těchto podmínek má občanské sdružení postavení účastníka řízení (Vedral, 2006, s. 221-222 a xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xomentovaného ustanovení procesní postavení vedlejších účastníků správního řízení, tzn. procesní postavení jako osoby, které mohou být rozhodnutíx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xsou přímo v odstavci 3 komentovaného ustanovení stanoveny dvě výjimky. Podle první z nich zvláštní zákon může stanovit jinak, tzn. okruhu účastníků spxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xvláštního zákona, aniž by to zvláštní zákon přímo stanovil, postavení hlavních účastníků správního řízení podle odstavce 1 komentovaného ustanovenxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxí anebo nemají. V případech, kdy účastníkům správního řízení na základě zvláštního zákona tento zvláštní zákon postavení hlavních účastníků správníxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx řízení, nebo do procesní kategorie vedlejších účastníků správního řízení rozhodující skutečnost, zda jim má rozhodnutí příslušného správního orgáxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxovit, zda je účastník řízení účastníkem podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, pokud tomu tak však není, příslušný správní orgán je povinen při jexx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxstníka řízení do procesní kategorie účastníka řízení hlavního, má postavení účastníka řízení vedlejšího (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 149 a xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxutí účastníci řízení, tzn. ty osoby, které příslušný správní orgán při určování okruhu účastníků správního řízení opomene. V judikatuře je uvedeno, žx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení. Je přitom třeba rozlišovat případy, kdy příslušný prvostupňový správní orgán s účastníkem v řízení jednal, ale pak mu z nějakého důvodu, např. v dxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxušný správní orgán nejednal vůbec, protože je za účastníky řízení nepovažuje. Zatímco v prvním případě měli daní účastníci možnost hájit svá práva v říxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx už jen proto, že bylo určitým osobám zcela znemožněno se správního řízení účastnit. Takovou vadu lze zpravidla jen stěží napravit v odvolacím řízení a jx xxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xNSS 2 As 25/2007-118 a NSS 1 As 29/2012-7) je dále uvedeno, že účastníkem řízení se naopak nestane ta osoba, se kterou příslušný správní orgán jako s účasxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxl, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 150-151).

Specifickým způsobem je okruh účastníků vymezen ve sporném řízení poxxx x xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxných zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Účastníky sporného řízení jsou navrhoxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxtovaného ustanovení se do sporného řízení mohou přihlásit osoby, které mají na výsledku řízení zájem. V případě sporů z veřejnoprávní smlouvy podle čáxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xeřejnoprávní smlouvy, zatímco postavení vedlejších účastníků podle odstavce 2 komentovaného ustanovení mohou mít osoby, jejichž souhlasu bylo třexx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx podle § 118 spr. řádu hlavním účastníkem exekučního řízení povinný, a je-li podle § 110 písm. b) spr. řádu nařízena na žádost osoby oprávněné z exxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

Předmětem komentovaného ustanovení je insxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxený účastník nepředstavuje čtvrtou kategorii účastníka správního řízení, ale komentované ustanovení pouze stanoví, jak je nutno v průběhu správníhx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxlová, 2018, s. 459). Nejvyšší správní soud k tomu uvádí (NSS 2 As 8/2008-39), že osoby, "které na základě jejich tvrzení, že účastníky řízení jsou, správxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxni jeho účastníci a má příslušnému správnímu orgánu napomáhat v případech, kdy mu nemusí být na základě § 27 odst. 1 až 3 spr. řádu nebo na základě zvláštní xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xečeno, komentované ustanovení má zabránit možnému opomenutí účastníků řízení a možnosti pochybení při určení jejich okruhu, čímž má pomoci příslušnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 459).

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je uvedeno, že pokud jsou o jeho účaxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xe účastníkem správního řízení, dokud se neprokáže opak. Tvrzení určité osoby, že je účastníkem správního řízení, je úkonem této osoby xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx. Toto tvrzení je tedy podáním, a proto musí splňovat příslušné formální a obsahové náležitosti podání podle § 37 spr. řádu, tzn. že z něj musí být patrno, xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní, vydá na základě jejího tvrzení příslušný správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze této osobě, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Usnesení pxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx x x xx xxxx xxxxx xxxxx xxkonem stanovených výjimek příslušný správní orgán může vydat usnesení podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení pouze po dobu, kdy věc proxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxího správního soudu (NSS 9 As 222/2014-147), ze které vyplývá, že bylo-li již vydáno rozhodnutí v prvním stupni a probíhá odvolací řízení k opravnému prxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xdvolání. Odpírá-li naopak osobu za účastníka uznat, podle převažujícího mínění praxe i doktríny o tom vydá usnesení podle § 28 odst. 1 spr. řádu. V judikxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxvaného ustanovení vždy, když pro posouzení otázky účastenství je třeba provést skutková šetření, a to bez ohledu na to, zda potřeba provést skutková šexxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x věty druhé komentovaného ustanovení o tom, že osoba je či není účastníkem správního řízení, je deklaratorním rozhodnutím, kterým se prohlašuje, že osxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxskává postavení účastníka správního řízení až dnem vydání nebo dnem právní moci usnesení o tom, že je účastníkem správního řízení, ale má ho již od počátxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xízení, ale nemá ho již od počátku správního řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 149). Usnesení o tom, že určitá osoba není účastníkem řízení, mx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxní, což znamená, že tato osoba nemůže např. podat odvolání proti dalším rozhodnutím, která budou v tomto řízení vydána, protože by takové odvolání podáxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxedené vyplývá ze skutečnosti, že pravomocným usnesením o tom, že určitá osoba není účastníkem řízení, je vázán každý správní orgán. O pravomocném usnexxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxt v přezkumném řízení (Madleňáková, Mičkalová, 2018, s. 460).

V xxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxhozího řízení, jestliže obdobné usnesení bylo týmž správním orgánem podle jeho ustálené rozhodovací praxe vydáno v téže nebo jiné věci za obdobných skxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxá, že příslušný správní orgán musí v řízení postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval, avšak jx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxadu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx rozhodovací praxe o otázce tvrzeného účastenství. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že příslušný správní orgán je povinen vydat usnesení o tom, zda urxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxzení účastenství v řízení domáhá, tak v případě, kdy s touto osobou jako s účastníkem řízení doposud jednal, v průběhu řízení však dojde k závěru, že tato xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x účastníkem řízení nebo této osobě pouze neformálně sdělí, že s ní jako s účastníkem řízení již jednat nebude. Pokud příslušný správní orgán dojde k závěxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxost proti tomuto usnesení podat odvolání (Vedral, 2012, s. 340 a 346 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167).

Odstavec 1 věta druhá komentovxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx správního řízení pouze v případech, kdy jsou o jejím účastenství ve správním řízení pochybnosti. V judikatuře (KS v Brně 29 Ca 147/2009-78) je uvedeno, xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xprávního řádu, prostřednictvím kterého by otázku jejího účastenství vyřídil. Z toho také vyplývá, že v případech, kdy žádné pochybnosti o tom, že osobxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xstanovení vydat nemusí. Konkrétně se jedná o případ, ve kterém příslušný správní orgán nemusí provádět jakékoliv právní hodnocení věci nad rámec aplixxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxn nemusí pro posouzení otázky účastenství v řízení provádět skutková zjištění (NSS 2 As 8/2008-39). V těchto případech naopak příslušný správní orgán xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167).

Zda v konkrétním případě jsou nebo nejsou pochybnosti o tom, že osoba, xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxx povinnost v celém jeho průběhu určovat okruh účastníků správního řízení kontinuálně. Na druhou stranu je nutné uvést, že správní řád nebrání příslušxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxu žádné pochybnosti o tom, že osoba, která to tvrdí, účastníkem správního řízení není a být nemůže. To znamená, že vydání oznámení podle části čtvrté sprxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxtví určité osoby tímto jednoduchým způsobem. Z odstavce 1 komentovaného ustanovení také vyplývá, že ani vydání usnesení podle odstavce 1 věty druhé koxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxnávání a rozhodnutí věci, avšak s ohledem na odstavec 2 komentovaného ustanovení. Skutečnost, že ani vydání usnesení podle odstavce 1 věty druhé komenxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xrojednávání a rozhodnutí věci, má význam i pro běh lhůt pro vydání rozhodnutí podle § 71 spr. řádu nebo pro případné uplatnění opatření proti nečinnosti xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxuře (NSS 2 As 12/2008-63) je v této souvislosti uvedeno, že v případech, ve kterých je posouzení otázky, zda je určitá osoba účastníkem řízení, komplikoxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxkem řízení a dokazování jejího účastenství společně s vypořádáním všech jejích tvrzení o účastenství provedl až v rámci rozhodování ve věci samé.

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxního orgánu podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení vydaným postupem podle § 76 odst. 2 spr. řádu rozhodnuto, že není účastníkem řízení, pxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxt do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání, přičemž § 41 odst. 6 věty druhé spr. řádu platí obdobně. Z toho vyplývá, že odvolání proti usnesení podle odsxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxstníci řízení. Odvolání osoby, která o sobě tvrdí, že je účastníkem správního řízení, proti usnesení podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanoxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxstavci 2 komentovaného ustanovení promítnuta zásada procesní ekonomie. Z toho vyplývá, že osoba, o níž příslušný správní orgán rozhodl, že není účastxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xravomocného rozhodnutí odvolacího správního orgánu, kterým bude odvolání osoby vyhověno (KS v Praze 47 x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, že není účastníkem správního řízení, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník sprxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxlka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167).

Ačkoliv postup podle odstavce 2 komentovaného ustanovení je podobný institutu zmeškání úkonu podle § 4x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxnutí příslušného odvolacího správního orgánu, který vyhoví odvolání osoby proti usnesení příslušného prvoinstančního správního orgánu o tom, že taxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxrávní řízení vede a který správní řízení o úkon účastníka správního řízení, jehož zmeškání na základě žádosti účastníka správního řízení promine, dopxxxx xxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxuhé komentovaného ustanovení bylo vyhověno, nemusí podávat žádost o prominutí zmeškání úkonu, odstavec 2 komentovaného ustanovení stanoví, že § 41 oxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxo správního orgánu o tom, že není účastníkem správního řízení, zmeškal, příslušný správní orgán jím vedené správní řízení o tento zmeškaný úkon sám dopxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxcesní úkon, nejenom ty podle § 36 odst. 1 až 3 spr. řádu (Vedral, 2006, s. 227 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167).

Mezi tyto procesní úkony xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xe osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo příslušným správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání úkonu nelze prominout. Pokud se stane, že 15denní lhůta pro učinění zmeškaného úkonu, tzn. x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xdst. 1 spr. řádu a účastník řízení, nezákonně vyloučený podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, podá odvolání ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxláním napadené rozhodnutí příslušného správního orgánu nabylo právní moci. V § 73 odst. 1 spr. řádu je uvedeno, že nestanoví-li tento zákon jinak, je v pxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxní nepočítá a tento jeho závěr je vyvrácen až rozhodnutím příslušného odvolacího správního orgánu o odvolání proti usnesení podle odstavce 1 komentovxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x účastníka řízení jednalo, podmínky pro nabytí právní moci rozhodnutí podle § 73 odst. x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxa, se kterou příslušný prvostupňový správní orgán nejednal jako s účastníkem řízení, podá proti jeho rozhodnutí opravný prostředek, tzn. např. odvolxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxovení, ale rozhodne přímo o touto osobou podaném odvolání. Pokud příslušný odvolací správní orgán dospěje k závěru, že tato osoba účastníkem řízení nexxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx účastníkem řízení je, jí podané odvolání posoudí jako přípustné a odvoláním napadené rozhodnutí příslušného prvostupňového správního orgánu zřejmx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxíka řízení. Pokud příslušný odvolací správní orgán nebude mít žádné pochybnosti o tom, že tato osoba účastníkem řízení není, nebude o jí podaném odvoláxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxstníka řízení nepovažuje (Vedral, 2012, s. 346).

Prvním předpokladem účastenství ve správním řízení je způsobilost subjektu být účastníkem řízení. Způsobilost být úxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxenství ve správním řízení je procesní způsobilost, která je předmětem komentovaného ustanovení. Procesní způsobilost účastníků správního řízení jx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx veřejné správy a tím realizovat svá procesní práva a povinnosti a ovlivňovat průběh a výsledek správního řízení (Skulová, 2017, s. 95-97).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí úkony samostatně v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost. Svéprávností se podle § 15 odst. 2 obč. zák. rozumí způsobilost nabývat pro sebx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxlost účastníka řízení se soukromoprávní svéprávností. Co se týče nabytí svéprávnosti, na účastníka řízení, který je fyzickou osobou, se vztahuje § 30 xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxláštních zákonů, nemá procesní způsobilost (viz závěr č. 144 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 16.10.2015). Zletilosti se přixxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx způsobem nabytí svéprávnosti. V § 30 odst. 2 obč. zák. je totiž uvedeno, že se před nabytím zletilosti plné svéprávnosti dále nabývá přiznáním svéprávxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxetilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. Podle § 37 odst. 2 obč. zák. soud za stejných podmínek přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxedeno, že soud může ve výjimečných případech povolit uzavření manželství nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil šestnácti let věku, jsou-lx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxnková, Novotný, 2015, s. 78-79 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 169-170).

Účastníkovi řízení, který je právnickou osobou, občanský zákxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxtavec 1 komentovaného ustanovení se z tohoto důvodu vztahuje pouze na účastníka řízení, který je fyzickou osobou. Důvodem, proč občanský zákoník instxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxek sama projevovat. Právnická osoba přitom podle občanského zákoníku zpravidla jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu. V § xxx xxxxx x xxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxé orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Z výše uvedeného nelze vyvodit závěr, že účastník řízení, který je právnickou osobou, nexx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xle od jeho právní osobnosti. Právnická osoba má přitom podle § 118 obč. zák. právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Podle § 126 obč. zák. právnxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxíčková, Bohadlo, 2016, s. 169-170).

Z výše uvedeného vyplývá, že pojetí procesní způsobilosti podle odstavce 1 komentovaného ustanovení navazujx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxasti veřejné správy mohou z konstrukce veřejnoprávní procesní způsobilosti vázané podle odstavce 1 komentovaného ustanovení na rozsah právní osobnxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvajících z norem správního práva je v mnoha případech vázán na takové skutečnosti, jako je např. dovršení určitého věku odlišného od věku pro nabytí zlexxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxmž na základě těchto skutečností se fyzické a právnické osoby mohou stát účastníky s plnou procesní způsobilostí v řízení, jehož předmětem je rozhodovxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxcích fyzických osob. V řízení o přestupku nepodnikající fyzické osoby je třeba zajistit obviněnému jakožto hlavnímu účastníkovi přestupkového řízexx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxavně zaručeným právem na spravedlivý proces. Ze spáchání přestupku nepodnikající fyzické osoby přitom může být obviněna pouze příčetná nepodnikajíxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxužití § 28 podle odst. 1 věta druhá spr. řádu dopadá na případy, ve kterých má příslušný správní orgán pochybnost o tom, zda určitá osoba má nebo nemá ve věcx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxou právnickými osobami, protože o svéprávnosti účastníků řízení, kteří jsou fyzickými osobami, rozhodují soudy. Vznikne-li tak ve správním řízení pxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx formě usnesení o tom, zda tento účastník řízení má nebo nemá procesní způsobilost, případně v jakém rozsahu. Příslušný správní orgán toto rozhodnutí oxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx může příslušný správní orgán vydat bez předchozího řízení, jestliže obdobné rozhodnutí bylo týmž příslušným správním orgánem podle jeho ustálené roxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxnutí příslušného správního orgánu, jímž má být její procesní způsobilost ve věci omezena, podat odvolání, i když je toto rozhodnutí předběžně vykonatxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí příslušného správního orgánu, jímž má být její procesní způsobilost ve věci omezena, odvolání podat. Skutečnost, že rozhodnutí příslušného správnxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxdě by to znamenalo, že by bylo rozhodnutí příslušného správního orgánu, jímž by měla být procesní způsobilost účastníka řízení, který je právnickou osxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x omezení jeho procesní způsobilosti ve věci a nemohl by proti tomuto rozhodnutí příslušného správního orgánu podat odvolání. Dojde-li k tomu, že účastxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxnutí odvolání, kterému je vyhověno, a mezitím zmešká úkon, který by jinak mohl učinit, je oprávněn zmeškaný úkon učinit, a to do 15 dnů od oznámení rozhodxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxlní řízení ve smyslu úkonu, jehož zmeškání bylo prominuto (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 170 a Vedral, 2006, s. 230).

Na tomto místě je nuxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxn postupuje podle § 32 spr. řádu, tzn. že buď kontaktuje zákonného zástupce nebo opatrovníka tohoto účastníka řízení, kteří v rozsahu omezení jeho procxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

V odstavci 2 věta první komentovaného ustanovení je uvedeno, že osoby omezené ve svéprávnosti nemají procesní způxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxt omezení svéprávnosti člověka je upraven v § 55 odst. 1 a 2 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, xxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxpnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxud přitom musí vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, ktxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxení svéprávnosti je rozhodnutím o osobním stavu, a proto si podle § 57 odst. 1 písm. c) spr. řádu o této otázce příslušný správní orgán nemůže učinit úsudexx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Podle § 3 odst. 3 písm. i) zák. č. 133/2000 Sb., o evidencx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, vedeny v informačním systému evidence obyvatel (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 20xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxvá, že účastník řízení musí být v rozsahu, v jakém nemá procesní způsobilost, zastupován zákonným zástupcem, který v rámci správního řízení činí jménex xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x x65 odst. 1 obč. zák. soudem ustanovený opatrovník. Podle § 471 odst. 1 obč. zák., rozhoduje-li soud o jmenování opatrovníka člověku, může tak učinit až xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxo. Podle § 471 odst. 2 obč. zák. soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla přxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem, nebo veřejného opatrovníka. Podle § 471 xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx tohoto druhu, přičemž jmenování veřejného opatrovníka není vázáno na jeho souhlas. Podle § 3 odst. 3 písm. i) zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xvidence obyvatel (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 171).

Na tomto místě je třeba také upozornit na přechodná ustanovení § 3032 a § 3033 občx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xovažuje se ode dne nabytí účinnosti občanského zákoníku za osobu omezenou ve svéprávnosti. Kdo byl podle předchozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb.x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxti a je i napříště způsobilý právně jednat v rozsahu stanoveném xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx občanského zákoníku nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí jeho účinnosti omezena, nabudou svéprávnosti nejpozději uplynxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxlostech uvedeno, že příslušný správní orgán musí respektovat omezení procesní způsobilosti účastníka řízení a případně tomu přizpůsobit způsob vedxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxstitutivním rozhodnutím s účinky (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 157). Na tomto místě je nutné doplnit, že odstavec 2 komentovaného ustxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu omezen ve svéprávnosti, zákonného zástupce nebo nemůže-li ho zákonný zástupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona, ustanovx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxčanský zákoník přiznává pouze právní osobnost a o svéprávnosti právnické osoby se nezmiňuje, také odstavec 2 věta první komentovaného ustanovení se vxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxo právní osobnosti. Právnická osoba má podle § 118 obč. zák. právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Podle § 126 obč. zák. právnická osoba vznixx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx 2 písm. f) zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve kterém je uvedeno, že zřizovatel příspěvkové organizace vydá o vznikx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxnit hlavní účel, k němuž byla zřízena. Zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jejím plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o její xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům apod. Dalším příkladem je § 3 odst. 2 zák. o hlx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxh vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Omezení právní osobnosti účastníka řízení, který je právnickou osobou, v přípxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxi účastník řízení, který je právnickou osobou, ztratí způsobilost být účastníkem řízení o některých otázkách a možnost v rozsahu tohoto omezení realixxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxmá procesní způsobilost, tzn. fyzické osobě s omezenou svéprávností, poskytl příležitost se v průběhu řízení k věci vyjádřit. Jde o možnost příslušnéxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxto fyzické osoby nelze zaměňovat s procesním úkonem podle § 36 odst. 2 spr. řádu, protože tato fyzická osoba nemá procesní způsobilost, která je k realizxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx nic nemění na tom, že tato fyzická osoba nemá procesní způsobilost v rozsahu omezení její svéprávnosti podle § 57 odst. 1 obč. zák. (Vedral, 2006, s. 231xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxictvím svého zákonného zástupce nebo procesního opatrovníka podle § 32 odst. 1 a odst. 2 písm. a) spr. řádu. Pokud příslušný správní orgán této fyzické oxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx osobě, která nemá procesní způsobilost, nebo jejímu zákonnému zástupci či procesnímu opatrovníkovi podle § 32 odst. 1 a odst. 2 písm. a) spr. řádu pouze xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x x x x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx2, s. 354 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 171).

V odstavci 4 komentovaného ustanovení jsou chráněny zájmy xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxst a procesní úkony v průběhu správního řízení za něj činí zákonný zástupce podle § 32 odst. 1 spr. řádu, tzn. rodič podle § 858 obč. zák., osvojitel podle § xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x66 obč. zák., kolizní opatrovník podle § 892 obč. zák., opatrovník podle § 943 obč. zák. nebo příslušným správním orgánem ustanovený procesní opatrovxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxu, že je schopno formulovat své názory. Příslušný správní orgán za tímto účelem poskytne dítěti možnost, aby bylo vyslyšeno buď přímo, nebo prostřednixxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxho názor i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte, tzn. osob, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušnxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxh za jeho výchovu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 158). V takovém případě příslušný správní orgán musí k úkonu přibrat jinou vhodnou dospělou xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxu dítěte musí příslušný správní orgán brát v úvahu jeho věk a rozumovou vyspělost (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 172).

Odstavec 4 komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxní Úmluvy o právech dítěte. V čl. 12 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech dítěte je totiž uvedeno, že státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, musejí dítěti, ktexx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. Za tímto účelem se musí dítěti zejména poskytnout možnost, aby bylo xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxní musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství. Pro účely Úmluvy o právech dítěte se přitom, podle jejího čl. 1, dítětex xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx 232 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 172). Na Úmluvu o právech dítěte také navazuje § 875 odst. 1 a 2 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že rodičoxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit. To neplatí, není-li xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu.

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxečně, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. K tomu, aby byl úkon učiněn společně, je třeba, aby všichni účastníci správního řízení projevixx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xříslušný projev vůle učiní poslední z účastníků řízení. Toto pravidlo má odraz např. v § 44 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že pokud ze zákona nebo x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xdy tak učinil poslední z nich, přičemž příslušný správní orgán o zahájení řízení ostatní žadatele vyrozumí. Dále např. v § 64 odst. 2 spr. řádu, ve kterém xx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxy, že s přerušením souhlasí všichni. A konečně např. v § 66 odst. 1 písm. a) spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že příslušný správní orgán řízení o žádosti usnxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xrgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí (Vedral, 2006, s. 233 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 172-1xxxx

Předmětem komentovaného ustanovení je xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxík správního řízení organizovaným útvarem, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Obecně je možné rozlišxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx ať již fyzických osob, nebo právnických osob. Zřízení právnických osob veřejného práva je vázáno na vůli státu, resp. zákonodárce. Mezi právnické osoxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxboženské společnosti nebo odborové organizace. Mezi právnické osoby soukromého práva se řadí i , které jsou tvořeny majetkem vyčleněným k určxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx řadí subjekty, které stát vytváří svým vrchnostenským aktem, tzn. např. zákonem nebo individuálním správním aktem na základě zákonného zmocnění. Mexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx, 2018, s. 130).

Ačkoliv xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx ustanovení neupravuje právní vztah zastoupeného účastníka řízení, tzn. zmocnitele, a zástupce, který je vymezen v § 34 spr. řádu, ale přímé osobní jedxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xprávním řízení, přitom komentované ustanovení upravuje pouze nepřímo, a to odkazem na příslušná ustanovení zákona občanského soudního řádu. Zákonoxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxávnickou osobu ve správním řízení odlišnou od konstrukce jednání za právnickou osobu v civilním soudním řízení (Vedral, 2012, s. 357).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštního zákona, tzn. podle § 21 o. s. ř. Podle § 21 odst. 1 o. s. ř. jménem právnické osoby činí v rámci sprxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxutárního orgánu, popř. jeho člen, který tím byl pověřen, a je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k txxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xyl statutárním orgánem pověřen (I ÚS 554/02); vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu; nebo její prokurista, může-lx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xa právnickou osobu jednají jiné osoby. Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona č. 37xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxe nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, která má postavxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxení krize pověřila. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. naopak nemůže za právnickou osobu jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Ustanovxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxení jménem právnické osoby nepoužijí, protože správní řád v odstavci 3 a 4 komentovaného ustanovení obsahuje vlastní právní úpravu (Vedral, 2006, s. xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx výkladu přijal dne 14.2.2014 závěr č. 130. Konkrétně poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu řešil otázku, zda osoby jednající za právnickou oxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx totiž neupravuje originární jednání právnických osob a má se podle něj za to, že jedná-li jejím jménem statutární orgán a některé další osoby, tzn. zaměxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xak postaven na bázi zákonného zastupování právnické osoby. Člen, případně členové statutárního orgánu právnické osoby tak mají ve všech záležitostexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxo zařazení nebo funkci. Z toho by bylo možné dovozovat, že osoby jednající podle odstavce 1 komentovaného ustanovení jménem právnické osoby mají postaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx fyzickým osobám namísto právnické osobě. Takový výklad však neodpovídá platnému právnímu stavu. Právní úprava občanského zákoníku totiž řeší postaxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx. Taková úprava nemůže změnit postup podle správního řádu, který je procesním řádem veřejné správy.

Správní řád je tedy zřejmě, na rozdíl od občansxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxvnické osobě. V § 21 o. s. ř. došlo sice v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku ke změně, avšak ta se nedotýká celkové konstrukce tohoto uxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxoba jedná samostatně prostřednictvím fyzických osob vymezených v § 21 o. s. ř., a nejedná se tedy o zákonné zastoupení (Prášková, 2018, s. 138). Osoby jexxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxá, že při postupu podle správního řádu je příslušný správní orgán povinen doručovat přímo právnické osobě podle § 21 spr. Řádu, a nikoliv podle § 34 odstx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx právnická osoba, by faktickým účastníkem byl např. pouze člen statutárního orgánu, nikoliv právnická osoba jako taková, a jemu by se doručovaly písemxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxobilost upravená v § 29 odst. 1 spr. řádu, tzn. způsobilost každého činit ve správním řízení samostatně procesní úkony v tom rozsahu, v jakém mu zákon přixxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxhuje taktéž jen k fyzickým osobám, když správní řád procesní způsobilost upravuje pouze ve vztahu k fyzickým osobám. Z toho by bylo možné dovodit, že záxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx 14.2.2014 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 159-160).

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je uvedeno, že v téže věci může za právnickou osobx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xsob vymezených v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. má oprávnění jménem právnické osoby činit v rámci správního řízení procesní úkony, a hrozí tak mezi nimi konflikxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xx by jménem právnická osoby mohla ve správním řízení vystupovat pouze jedna totožná osoba. Jednotlivé osoby vymezené v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. se totiž moxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxňuje tomu, aby totožný procesní úkon ve správním řízení učinilo jménem právnické osoby více osob vymezených v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. Z toho vyplývá, že txxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx, 2006, s. 235 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 174).

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je uvedeno, že ve spráxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxstnanec zařazený do této nebo jiné organizační složky, tzn. že je v něm upravena realizace procesních úkonů ve správním řízení jménem státu. Zvláštním xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxdle § 3 odst. 1 zák. o majetku ČR organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelstvíx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon. Obdobné postavení jako organizxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon v § 28 odst. 2 nestanoví jinak. Podle § 28 odst. 2 zák. o majetku ČR vykonává xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx kterým je příslušné hospodařit ono samo, anebo na základě svého opatření podle § 20 zák. o majetku ČR majetek, s nímž je příslušná xxxxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva a postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnoxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxdnat za stát se souhlasem příslušného orgánu Poslanecké sněmovny nebo příslušného orgánu Senátu. Podle § 7 odst. 2 zák. o majetku ČR může vedoucí organixxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxožky mohou za stát právně jednat pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem. Obdobně postupuje vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kaxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx případy jednání za stát jakožto právnickou osobu, která je účastníkem správního řízení, dále navazuje i § 2 odst. 1 zák. č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu namísto organizačních složek příslušných hospodařit s tímto majxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xodle § 2 odst. 1, jedná jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle zvláštního právního předpisu, tzn. i podle spxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxvých, se Úřad může dohodnout s příslušnou organizační složkou, že bude namísto ní jednat podle § 2 odst. 1 tohoto zákona v řízení před soudem, rozhodčím oxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxch, je postup podle § 6 odst. 1 tohoto zákona možný i tehdy, pokud řízení před soudem, rozhodčím orgánem, správním úřadem nebo jiným orgánem ve věci týkajxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je uvedeno, že za územní samosprávný celek činí procesní úkony ve správním řízení ten, kdo je podle zvláštního xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x obcích statutární město zastupuje navenek primátor, podle § 61 odst. 1 zák. o krajích kraj zastupuje navenek hejtman, podle § 72 odst. 2 zák. o hl. m. Prxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxpuje starosta městské části, přičemž se na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti obdobně použijí ustanovení vztahujíxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxí samosprávný celek může činit ve správním řízení procesní úkony také jeho zaměstnanec. Možnost zaměstnance činit za územní samosprávný celek procesxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxh, podle § 69 odst. 2 písm. f) zák. o krajích a podle § 94 odst. 2 písm. b) zák. o hl. m. Praze vychází rozdělení pravomocí v obecních a krajských úřadech. Za úxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxávný celek zastupovat navenek (Vedral, 2006, s. 237 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 175-176).

Odstavec 4 komentovaného ustanovení dopxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xe územní samosprávné celky mají postavení dotčených orgánů, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. V takovém případě xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x situaci, jako by účastníkem řízení byl (Vedral, 2012, s. 363).

V odstavci 5 komxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxsní úkony činit, přičemž formu tohoto průkazu oprávnění činit jménem právnické osoby procesní úkony přímo nestanoví. Způsob, jakým se v daném případě xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxvou se řídí její fungování. Z ryze praktického pohledu daného prokazatelností pověření a z principu písemnosti správního řízení vyplývá, že by průkaz xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xsoby procesní úkony nelze považovat za plnou moc podle § 33 spr. řádu, protože nezakládá právní vztah zastoupení zmocnitele zmocněncem (Vedral, 2006, xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe však možné dodatečně odstranit (KS v Ostravě 22 Ca 147/2008-22). Dodatečné prokázání oprávnění činit ve správním řízení procesní úkony jménem právnxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx s. 176 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 176).

Předmětem komentovaného ustanovení je výčet jednotlxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx procesní zastoupení v případech, ve kterých účastníci řízení musejí být zastoupeni, a (nepovinné) procesní zastoupení v případech, vx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxným) procesním zastoupením je zastoupení na základě zákona podle § 32 odst. 1 spr. řádu a procesní opatrovnictví podle § 32 odst. 2 spr. řádu. Fakultativxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxm podle § 35 spr. řádu. Co se týče fakultativního (nepovinného) procesního zastoupení, záleží pouze na účastníkovi řízení, zda a v jakém rozsahu se nechx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxm zmocněncem, resp. záleží na příslušném správním orgánu, zda využije institut společného zástupce. Právní rámec vztahů mezi účastníkem řízení a zásxxxxxx xx xxxxxxx x x xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x x xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx správním řízení podle části druhé a třetí správního řádu, ale také při postupech příslušných správních orgánů podle části čtvrté správního řádu, tzn. xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx s. 163; Skulová, 2017, s. 97-101 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 177). Nejvyšší správní soud k institutu zástupce uvádí (NSS 5 As 19/2010-42xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxo práva dodržena vůči účastníku samému či vůči jeho zástupci závisí na tom, zda každý konkrétní úkon, který je správním orgánem vůči účastníku činěn, je xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 49 a násl. obč. zák. a institut nápomoci při rozhodování podle § 45 a násl. obč. zák., x xx xxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner nebo osoba, která se zxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxuje schválení soudu. Před vydáním rozhodnutí soud přitom musí vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor zastoupeného, a to i za použití takového způsxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xo odpovídá životním poměrům zastoupeného. A právě na základě § 52 odst. 1 obč. zák. byl na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu dxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx xxtomaticky dovozovat procesní zastoupení. Z hlediska komentovaného ustanovení je zastoupení členem domácnosti spíše zvláštním zákonem upravený zvxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xezí obvyklých záležitostí a životních poměrů osoby zastoupené členem domácnosti, např. stavební řízení, a přesahuje tak rámec záležitostí, ve kterýxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxého ustanovení, které obsahuje výčet možných druhů zastoupení v řízení. Zastoupení členem domácnosti tak není druhem úplného zákonného zxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxslovně počítá v některých zvláštních zákonech upravujících výkon veřejné správy. Člen domácnosti je tak např. oprávněn k podávání žádostí o přidělenx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxzení požádat o vydání občanského průkazu podle zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, atd. (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 163-164).

xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxávnosti, může si s podpůrcem prostřednictvím smlouvy o nápomoci ujednat poskytování podpory, přičemž podpůrců může být i více. Podle § 46 odst. 1 a 2 obxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xři jeho právních jednáních, že mu zajistí potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. A právě na základě § 46 odst. 1 obč. zák. byl na zasedání pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xřísluší pouze práva výslovně vyjmenovaná správním xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxze účastníkovi řízení, tzn. že podpůrci např. nejsou ve správním řízení doručovány písemnosti, podpůrce nemůže podat za účastníka řízení opravný proxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení. Jedná se také o institut odlišný od procesního opatrovnictví podle § 32 odst. 2 spr. řádu. Lze tedy shrnout, že podpůrce podle § 45 a násl. obč. zák. xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx úkony sám za sebe, a to za pomoci svého svobodně zvoleného podpůrce ve smyslu § 47 odst. 2 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že podpůrce postupuje při plnění xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxím své funkce, popř. i s údajem o podpoře, kterou podporovanému poskytl (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 164).

V komentovaném ustanovení je upraveno , tzn. povinné, zastoupení účastníka xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní účastníka řízení, a to zastoupení na základě zákona a procesní opatrovnictví (Horzinková, Novotný, 2015, s. 82-85).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxného ustanovení účastník řízení musí být ve správním řízení zastoupen v rozsahu, v jakém nemá procesní způsobilost, svým zákonným zástupcem. Z § 29 odsxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxt účastníka řízení, který je fyzickou osobou, přitom může být omezena z důvodu jeho duševní poruchy, která není jen přechodná. Z toho vyplývá, že zákonnxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, který nemá, až na výjimky podle zvláštních zákonů upravujících výkon veřejné správy, procesní způsobilost (Vedral, 2006, s. 241 a Jemelka, Pondělíčxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xoruchy, která není jen přechodná, je podle § 471 obč. zák. soudem ustanovený opatrovník. Zákonným zástupcem nezletilého účastníka řízení, který nemxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x 858 obč. zák. zahrnuje i zastupování dítěte, zpravidla rodič dítěte, na jehož roveň je podle § 794 obč. zák. postaven osvojitel dítěte. Není-li tu žádxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů. Soud zjišťuje, zda tu je vhodný člověk, který by mohl poručenství vykonávatx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xx xx x x xxx xxxx xxxx xxxx xxxdeno, že poručenství vykonává orgán sociálně-právní ochrany dětí jako veřejný poručník, a to až do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud sx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxně-právní ochrany dětí. Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě podle § 953 odst. 1 obč. zák. také do osobní péxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může dále soud svěřit dítě podle § 958 odst. 1 obč. zák. do osobní péče pěstounovi. Pěstoun přx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xáležitostech dítě zastupovat. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. Soud také dítěti podle § 892 odst. 3 obč. zák. xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxmi týchž rodičů, nebo opatrovníka podle § 943 odst. 1 obč. zák. v případě, kdy hrozí střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx).

Skutečnost, že procesní způsobilost účastníka řízení, který je právnickou osobou, se podle občanského zákoníku neodvíjí od jeho svéprávnostix xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxalo by se o situaci, ve které by účastník řízení, který je právnickou osobou, ztratil možnost realizovat xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxoníku nemůže u účastníka řízení, který je právnickou osobou, nastat, nelze odstavec 1 komentovaného ustanovení, tzn. institut zastoupení na základě xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxho ustanovení je upraven institut procesního opatrovnictví, přičemž obsahuje výčet případů, ve kterých příslušný správní orgán ustanovx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxligatorního zastoupení, nastane-li některý případ předvídaný odstavcem 2 komentovaného ustanovení, příslušný správní orgán procesního opatrovnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx v řízení zastupovat, činit za něj procesní úkony a řádně hájit jeho zájmy v řízení. Opatrovník tak nemůže vystupovat pouze jako formální zástupce účastxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x016, s. 179-180).

Podle odstavce 2 písm. a) komentovaného ustanovení příslušný správní orgán ustanoví procesního opatrovníka účastníkovi řízenxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxípadě příslušný správní orgán ustanoví takovému účastníkovi řízení procesního opatrovníka, který nahradí zákonného zástupce v konkrétním správníx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xx x xxxx xxxx xastupovat nemůže. Příkladem je situace podle § 892 odst. 3 obč. zák., ze kterého vyplývá, že v případě, kdy rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xák., ve kterém je uvedeno, že soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájí-li zákonxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xodle § 17 písm. a) zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, vykonává v těchto případech funkci opatrovníka dítěte zpravidla obecní úřad obxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xízení procesního opatrovníka ustanovit příslušný správní orgán (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 167; Vedral, 2012, s. 367-368 a Jemelka, Ponděxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx brání jiná právní překážka, aby v rámci správního řízení činily samostatně procesní úkony, jestliže si podle § 33 spr. řádu nezvolily zmocněnce. Příklxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x69/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, výkon zabezpečovací podle zákona č. 129/2008 Sb., o výkxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxkona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Příkladem jiné právní překážky, která brání účastníkovi říxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxrávní orgán vydá usnesení o rozsahu procesní způsobilosti právnické osoby, který je u ní sporný. V rozsahu omezení její procesní způsobilosti v konkréxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení. Odstavec 2 písm. b) komentovaného ustanovení umožňuje, aby si osoba, které brání právní překážka samostatně činit ve správním řízení procesní úkxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx příslušný správní orgán jí ustanoví procesního opatrovníka (Vedral, 2006, s. 243; Vedral, 2012, s. 368 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 180xx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxá orgán způsobilý za ni ve správním řízení jednat, popř. jemuž lze ve správním řízení doručovat písemnosti. Kdo za právnickou osobu ve správním řízení jxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx xxxxxxcká osoba nemá orgán za ni způsobilý jednat v případě, že tu není osoba, která by podle § 30 spr. řádu za právnickou osobu ve správním řízení činila procesnx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxř. nezapisují do obchodního rejstříku, z něhož by bylo určitelné, kdo je oprávněn za právnickou osobu v právních vztazích vystupovat. Příkladem jsou rxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxrovníka právnické osobě také v případě, kdy je v jiném řízení, a to i podle jiného právního předpisu před jiným orgánem veřejné moci, předmětem sporu, kdx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xrčité obchodní (Vedral, 2006, s. 243 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 180-181).

Podle odstavce 2 písm. d) komentovaného ustaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xrokazatelně nedaří doručovat, tzn. těm xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx, že: "Z ustálené judikatury Ústavního soudu předně vyplývá, že zákonná ustanovení upravující možnost ustanovení opatrovníka nemohou být používána xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxa jeho zájmů i základních práv a funkce opatrovníka byla vytvořena proto, aby do důsledku hájila zájmy nepřítomného, což představuje mj. studium spisux xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx N 111/27 SbNU 233). Jde tu totiž o dosažení ústavněprávní maximy rovnosti účastníků řízení. Proto ustanovení opatrovníka účastníkovi řízení, jehož pxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx použít jiné opatření (nález sp. zn. I. ÚS 322/2000, N 150/24 SbNU 105)".

Nejvyšší správní soud (NSS 8 As 11/2010-163) nadto, v souladu s judikaturou Úxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxovit opatrovníka. Jde o situace, kdy je osoba neznámého pobytu nebo sídla a o situace, kdy se jí prokazatelně nedaří doručovat. Nejde o dvě podmínky, ktexx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxS 2 As 23/2011-118), že "do kategorie osob, jímž se prokazatelně nedaří doručovat, nespadají osoby neznámého pobytu, ani osoby, které si písemnosti opxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxovi opakovaně doručováno náhradním doručením, přičemž následně je k jeho žádostem opakovaně rozhodováno o určení neplatnosti takového doručení. Taxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní na odstavec 3 se musí jednat o účastníka řízení, kterému má být ve správním řízení uložena povinnost nebo odňato právo. Nejde-li o takového účastníka xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxx jimž se prokazatelně nedaří doručovat, příslušný správní řád rozlišuje, zda jde o hlavní účastníky řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxstníky řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu nejde, a v tomto případě jim procesního opatrovníka neustanoví a doručuje jim podle § 25 spr. řádx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xouvislostech vyplývá, že procesní opatrovník jmenovaný xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xpatrovníka jmenovat nemusí, pokud se účastníkovi řízení daří doručovat fikcí podle § 24 odst. 1 spr. řádu, tzn. náhradním doručením nebo na adresu ohlaxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xNSS 1 As 106/2013-44), že: "Doručení písemnosti fikcí podle § 24 odst. 1 správního řádu (...) není vyloučeno ani tehdy, pokud se doručuje na adresu trvaxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xožné v situaci, kdy ohlašovna nepřebírá výzvy o uložení písemnosti (§ 23 odst. 4 a 5 správního řádu ...). V takovémto případě správní orgán ustanoví adxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxi výkonu jeho procesních práv a povinností řádně zastupuje, zpravidla není namístě, aby příslušný správní orgán tomuto účastníkovi řízení procesníhx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxávnímu řádu byl dne 19.3.2007 přijat závěr č. 55 o tom, že pokud má právnická osoba zapsáno sídlo v příslušném rejstříku, není možné ji považovat za osobx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx řádu, a to i v případech, kdy nebylo podle § 21 odst. 3 spr. řádu doručováno osobám uvedeným v § 30 spr. řádu na jejich adresu.

Podle odstavce 2 písm. e) koxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xrávnickým osobám, o jejichž existenci se sice ví, ale jejichž totožnost, na rozdíl od fyzických osob neznámého pobytu a právnických osob neznámého sídxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle § 92 a násl. stavebního zákona, který však není zjistitelný ani na základě údajů uvedených v katastru nemovitostí. Stejně jako v případech podle odxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xnámy, pouze v případě, že jde o účastníky řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, jimž má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo. Nejdxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xVedral, 2006, s. 244 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 181).

Podle odstavce 2 písm. f) komentovaného ustanovení příslušný správní orgán uxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xádu. Podle odstavce 2 písm. f) komentovaného ustanovení je tak dána x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxakového jazyka podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Neslyšící osobě preferující český jazyk příslušný správní orgán podle § 16 odstx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx volby. Osobě hluchoslepé příslušný správní orgán podle § 16 odst. 5 spr. řádu ustanoví prostředníka, který je schopen se s ní dorozumět pomocí komunikaxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxvován tlumočník českého znakového jazyka. O ustanovení tlumočníka nebo prostředníka podle § 16 odst. 5 spr. řádu vydává příslušný správní orgán usnesxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxx x xxxxx x) komentovaného ustanovení příslušný správní orgán ustanoví procesního opatrovníka osobám stiženým přechodnou duševní poruchou, která jim brání sxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxcesního opatrovníka výhradně na podkladě odborného lékařského posudku, na základě jehož obsahu si učiní úsudek o tom, zda osoba je či není stižena přecxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxvnímu orgánu prostor k úvaze, zda je pro hájení jeho procesních práv nezbytné účastníkovi řízení procesního opatrovníka jmenovat. V judikatuře (NSS 6 xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx § 34 a násl. zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, je na úvaze příslušného správního orgánu, zda řízení přeruší do okamžiku, než bude o omxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x. 181-182).

Podle odstavce 2 písm. h) komentovaného ustanovení příslušný správní orgán ustanoví procesního opatrovníka účastníkům řízení podle x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxbo povinnost mají anebo nemají a kterým se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední podle § 46 odst. 2 spr. řádu fakticky. Usnesení o ustanovení pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxému se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední podle § 46 odst. 2 spr. řádu, není osoba neznámého pobytu či sídla nebo osoba, která není známa podxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx, protože neví, kam nebo komu má doručovat. Takovým osobám příslušný správní orgán ustanoví procesního opatrovníka, kterému se oznámení o zahájení říxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní řízení podle § 46 odst. 2 spr. řádu procesnímu opatrovníkovi. Na tomto místě je nutné doplnit, že oznámení o zahájení řízení z moci úřední podle § 46 odsxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxty účastníka řízení a příslušného správního orgánu bylo. I na doručení oznámení o zahájení řízení z moci úřední se vztahuje doručení podle § 24 odxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxné, aby se účastník řízení podle § 27 odst. 1 spr. řádu o jeho zahájení fakticky vůbec nedozvěděl a řízení pokračovalo bez jeho vědomí (Vedral, 2012, s. 37x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxo opatrovníka i těm účastníkům řízení, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je upravena výjimka z obligatorníxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxcké osobě neznámého sídla a fyzické nebo právnické osobě, které se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i fyzické nebo právnické osobě, která není znáxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xdst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, kterému má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo. Pokud tedy jde o fyzickou osobu neznámého pobytu nebo právnxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxáma, odstavec 3 komentovaného ustanovení rozlišuje, zda jde o účastníka řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, kterému má být v řízení rozhoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxslušný správní orgán mu musí ustanovit procesního opatrovníka, nebo zda o účastníka řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu nejde, a v tomto přxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxíčková, Bohadlo, 2016, s. 182). V judikatuře (NSS 7 As 130/2012-29) je v této souvislosti uvedeno, že doručování veřejnou vyhláškou podle § 25 spr. řádu xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xž tehdy, kdy jiný postup při doručování účastníkovi řízení není možný. V praxi však existují případy, kdy je vhodné komentované ustanovení aplikovat šxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí a což není porušením zákona nebo nesprávným úředním postupem (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 169). Na zasedání poradního sboru ministra vnitrx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxník ustanovován osobám neznámého pobytu nebo sídla, osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, a osobám, které nejsou známy, které jako účastnícx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxího opatrovníka podle odstavce 2 komentovaného ustanovení a doručování veřejnou vyhláškou podle § 25 spr. řádu je nutné pohlížet v souvislosti s § 34 odxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxí opatrovník, s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx které nejsou známy, procesní opatrovník, příslušný správní orgán doručuje podle § 34 odst. 2 spr. řádu tomuto opatrovníkovi. Vzhledem k samostatné poxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxčení veřejnou vyhláškou účinky pro běh lhůt, ale má pouze pořádkový charakter. Výjimkou z tohoto pravidla je doručení oznámení o zahájení řízení a oznáxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx učinění těchto úkonů ještě není zastoupen. Tyto písemnosti jsou doručovány veřejnou vyhláškou s účinky oznámení účastníkovi řízení (Potěšil, Hejč, xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx vždy o opatrovníka, jehož úkolem je za účastníka řízení, kterého zastupuje, a jeho jménem činit v řízení procesní úkony a realizovat jeho procesní právxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx tzn. aby za něj např. vykonávala jeho vlastnické právo a to, co s ním v případě správního řízení souvisí, tzn. např. souhlas s umístěním stavby na pozemkux xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx který byl soudem ustanoven osobě, jejíž svéprávnost byla omezena (Vedral, 2012, s. 373).

Na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx plné moci. Jediným kriteriem výběru procesního opatrovníka je podle § 32 odst. 4 spr. řádu vhodnost osoby, přičemž vhodnost spočívá ve schopnosti a přexxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, např. ústního jednání, účastnit, nebo se domnívá, že s ohledem na povahu úkonu by ochrana zájmů opatrovance v tomto konkrétním případě byla zmocněncex xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxdeno, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá. Toto pojetí odpovídá i čl. 37 odst. 2 Listiny, ve ktxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx aplikovat i na procesního opatrovníka, protože komentované ustanovení xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xmocněncem, je třeba odlišit případy, kdy procesní opatrovník zvolí přímo účastníkovi řízení jeho jménem zmocněnce. Opatrovanec je v tomto případě ve xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx je stanoveno, koho lze a koho nelze procesním opatrovníkem podle odstavce 2 komentovaného ustanovení ustanovit. Jinak řečeno odstavec 4 komentovanéxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx, kterou konkrétní osobu procesním opatrovníkem ustanoví. Příslušný správní orgán opatrovníkem ustanoví především toho, u koho je osoba, jíž se procxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxý správní orgán ustanovit procesním opatrovníkem jak vhodnou fyzickou osobu, tak i vhodnou právnickou osobu (Vedral, 2006, s. 246). Ústavní soud k tomx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xe své rozhodovací praxi doporučil, aby taková osoba byla hledána především v okruhu osob blízkých osobě zastupovaného (...), nicméně v této souvislosxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxli orgán veřejné moci povědomí o její existenci např. z předchozí úřední činnosti, ze spisové dokumentace či z jiných dostupných informačních zdrojů. xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx. "(...) Při ustanovení opatrovníka je nutno přísně vážit, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástupce a zastoupeného" (IV. ÚS 2992/08). To, zda jde v konkrétnxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxem k tomu, že odstavec 4 komentovaného ustanovení hovoří o osobě, jíž se procesní opatrovník ustanovuje, může příslušný správní orgán ustanovit procexxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx podle § 32 odst. 2 spr. řádu se nemůže z logiky věci právnické osoby týkat (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 182-183).

Na zasedání poradního xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx svědčí kritérium vhodnosti podle odstavce 4 komentovaného ustanovení. Taková situace může nastat v případě, kdy nelze ustanovit opatrovníkem vhodnxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x opatrovance (např. z existence příbuzenského poměru mezi těmito osobami nebo ze skutečnosti, že žijí ve společné domácnosti), ale také z hlediska schxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxou osobu vysokého věku nebo osobu v příbuzenském poměru k opatrovanci, která má místo skutečného pobytu ve velké vzdálenosti bydliště opatrovance x xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xi bude znamenat nepřiměřenou zátěž). Pokud nelze opatrovníkem ustanovit osobu, o které lze předpokládat, že má zájem na ochraně práv opatrovance (napxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxíslušného správního orgánu (důvod vhodnosti lze spatřovat ve snadném kontaktu správního orgánu s tímto opatrovníkem nebo v erudici opatrovníka). V txxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx sociálních služeb pečující o opatrovance, obec, kde má opatrovanec místo trvalého pobytu nebo faktické bydliště), neboť lze předpokládat, že tato prxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxrávnímu řádu ze dne 7.11.2005 byl později do jisté míry modifikován judikaturou Ústavního soudu (IV. ÚS 1433/11), který uvedl, že: "Z hlediska dosažexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxů, byť by jejich odborná erudice byla nezpochybnitelná [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 2992/08 (viz výše) a řada dalších] (...). Zaměstnanec správního úřaxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xstanovení opatrovníkem představuje porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny".

Příslušný správní orgán by při ustanovování procesního opatxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxní řádně hájit zájmy opatrovance. Z toho vyplývá, že příslušný správní orgán neustanoví procesním opatrovníkem takovou osobu, u níž existuje důvodná xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx opatrovance. Je-li příslušným správním orgánem jako procesní opatrovník ustanovena právnická osoba, je jasné, že funkci procesního opatrovníka buxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí, podle kterého nelze procesním opatrovníkem ustanovit osobu, o níž lze mít důvodně za to, že má takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx vykonávat někdo, kdo takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňuje obavu, že nebude zájmy opatrovance řádně hájit, má. Vzhledem k tomu, že příslušxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxnkce procesního opatrovníka nesvěřovala fyzickým osobám, o nichž lze mít důvodně za to, že ony samy mají takový zájem na výsledku řízení, který odůvodňxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrávním orgánem ustanovena. A pokud by taková situace nastala až po ustanovení právnické osoby do funkce procesního opatrovníka, jednalo by se o důvod pxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxípadu zvážil, která osoba je k výkonu funkce opatrovníka vhodná (Vedral, 2006, s. 246-247).

Podle odstavce 4 komentovaného ustanovení je ustanovexx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xunkce opatrovníka nesouhlasí, má podle § 76 odst. 5 spr. řádu právo podat proti usnesení příslušného správního orgánu o ustanovení opatrovníka odvoláxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xávažné důvody, které jí ve výkonu funkce opatrovníka brání. V případě, že osoba tyto skutečnosti prokáže, příslušný správní orgán podle odstavce 7 komxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxl, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 171). Závažnými důvody je třeba rozumět především takové důvody, které osobě objektivně brání funkci vykonávat a které xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxho řízení, je vhodnější tuto situaci řešit zastoupením procesního opatrovníka než zrušením procesního opatrovnictví a hledáním procesního opatrovxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxovníka přijmout, odstavec 4 komentovaného ustanovení také zvyšuje ochranu práv a oprávněných zájmů opatrovance. Na druhou stranu zákonná povinnost xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxkonávat řádně. Příslušný správní orgán by proto procesním opatrovníkem měl ustanovit osobu, o níž lze důvodně předpokládat, že funkci procesního opaxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxí opatrovník má podle § 79 odst. 4 spr. řádu v souvislosti s výkonem své funkce nárok na úhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Postup pro výpočet jejich xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxtky nákladů řízení. Naopak, pokud by příslušným správním orgánem ustanovená osoba odmítala funkci procesního opatrovníka přijmout, je možné vůči ní xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xznik způsobil porušením své povinnosti, které by jinak správnímu orgánu nebyly vznikly (Vedral, 2012, s. 377-378).

V odstavci 4 komentovaného ustxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xpatrovníkem, ustanoví příslušný správní orgán opatrovníkem s jejím souhlasem osobu označenou za opatrovníka v předběžném prohlášení. Institut přexxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx vůli, aby byly jeho záležitosti spravovány určitým způsobem nebo aby je spravovala určitá osoba, nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem. Nemxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxou být jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxžaduje projev vůle učiněný ve formě veřejné listiny nebo ve formě soukromé listiny opatřené datem a potvrzené dvěma svědky. Zničí-li listinu obsahujíxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xe za takových okolností neučinil nebo by je učinil s jiným obsahem, soud prohlášení změní nebo zruší, pokud by jinak člověku, který prohlášení učinil, hxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxx xxxového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí. Je-li prohlášení nebo jeho odvolání neplatné, soud k nim přihlédne, není-li příčiny pochybovat o vxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxno, že o ustanovení procesního opatrovníka účastníkovi řízení příslušný správní orgán rozhoduje usnesením podle § 76 spr. řádu, které je procesním roxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xyzickou nebo právnickou osobu, která je ustanovována procesním opatrovníkem, tak i pro opatrovance, který je účastníkem řízení. V judikatuře je v tétx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xohlo vyvolávat právní účinky (Vedral, 2006, s. 248 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 186). V odstavci 6 komentovaného ustanovení je dále uvedxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xx xxxatních účastníků správního řízení se ustanovení procesního opatrovníka nedotýká. Usnesení o ustanovení procesního opatrovníka se oznamuje také opxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxla či fyzickou nebo právnickou osobou, která není známa, nebo stav opatrovance, který způsobuje, že opatrovanec není schopen vnímat obsah usnesení o uxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx odvolat, přičemž odvolání nemá podle § 76 odst. 5 spr. řádu odkladný účinek, tzn. že je předběžně vykonatelné. Předběžná vykonatelnost usnesení o ustaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxžiku oznámení tohoto usnesení a až do jeho případného zrušení v odvolacím řízení existuje mezi procesním opatrovníkem a opatrovancem vztah zástupce a xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxné chápat jako úkon příslušného správního orgánu s účinky pro konkrétní správní řízení, nikoliv xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvník proto může jménem opatrovance vystupovat pouze ve správním řízení, pro které byl jmenován (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 170-171 a Jemelkxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxesního opatrovníka zakládá osobě, která je takto ustanovena, povinnost jednat v řízení namísto účastníka a hájit jeho práva a vůči takto ustanovené osxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xrávo na soudní ochranu tak, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe základních práv a svobod podle Listiny, což je patrně třeba vykládat tak, že jde o rozhodnutí, jejichž obsahem by mohla být zaručená základní práva a svxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx práva a svobody mohly být porušeny, jistě spadá, protože ustanovením procesního opatrovníka, který objektivně nemůže nebo nechce tuto funkci řádně vxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxle čl. 36 odst. 1 Listiny.

V odstavci 7 komentovaného ustanovení jsou vymezeny důvody, pxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxcesní opatrovník nedbá o ochranu práv nebo zájmů opatrovance, tedy stav, kdy procesní opatrovník svou funkci nevykonává řádně. Druhým důvodem pro zruxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxdňuje obavu, že zájmy opatrovance nebude řádně hájit. Typickým důvodem těchto stavů je konflikt zájmů mezi procesním opatrovníkem a opatrovancem, ať xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx procesního opatrovníka a příslušný správní orgán se o něm dozvěděl až po vydání tohoto usnesení. Věděl-li by však příslušný správní orgán o konfliktu zxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxovit. V případě naplnění v odstavci 7 komentovaného ustanovení vymezených důvodů příslušný správní orgán předchozí ustanovení procesního opatrovnxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxriální právní moci podle § 73 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že pravomocné rozhodnutí, kterým se myslí i usnesení podle odstavce 5 komentovanéhx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx usnesení o ustanovení opatrovníkem z důvodu ochrany zájmů opatrovance není způsobilé porušit subjektivní práva dalších účastníků řízení a dotčenýcx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxhadlo, 2016, s. 186-187).

Usnesení o zrušení ustanovení procesního opatrovníka a o ustanovení jiné osoby procesním opatrovníkem příslušný správxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx nebo jeho stav, který způsobuje, že není schopen vnímat obsah usnesení, a konečně též osobě, která je procesním opatrovníkem nově ustanovena. Proti toxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx okamžikem oznámení tohoto usnesení příslušného správního orgánu se funkce procesního opatrovníka zrušuje, a procesním opatrovníkem se stává osobax xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxliv (Vedral, 2006, s. 249 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 187).

V odstavci 8 komentovaného ustanovení jsou vymezeny důvody, pro něž zanixx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxku funkce procesního opatrovníka nutné, aby příslušný správní orgán vydal usnesení o zrušení ustanovení procesního opatrovníka. Prvním důvodem zánxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xřípady, kdy účastníkovi řízení, který neměl procesní způsobilost, neměl zákonného zástupce nebo ho jeho zákonný zástupce nemohl zastupovat a neměl axx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxovanec začne být zastupován svým zákonným zástupcem, funkce příslušným správním orgánem ustanoveného procesního opatrovníka zaniká. Druhým důvodxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxí procesního opatrovníka podle odstavce 2 písm. a) komentovaného ustanovení. Okamžikem, kdy opatrovanec nabude procesní způsobilost, funkce procexxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxocesního opatrovníka zaniká v tom rozsahu, v jakém opatrovanec procesní způsobilost nabyl. Funkce procesního opatrovníka zaniká také tehdy, pominexxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xoznamená do spisu, jakmile se o ní dozví, přičemž do spisu poznamená zejména důvod, pro který funkce procesního opatrovníka ze zákona zanikla, a okamžixx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxanou-li pochybnosti o důvodu zániku funkce procesního opatrovníka nebo o okamžiku, ke kterému se tak stalo, rozhodne o nich příslušný správní orgán dexxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxesení oznamuje, podat podle § 76 xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx ze kterého vyplývá, že příslušný správní orgán může uznat úkony učiněné ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, a xx xx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxtelná i pro případy, kdy funkce procesního opatrovníka zanikla přímo ze zákona, ale bývalý procesní opatrovník i nadále činí za bývalého opatrovance vx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxčková, Bohadlo, 2016, s. 188).

V komentovaném ustanovení je upraveno zastoupení na základě plné moci. Zastoupení na základě xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxe může být zastoupen, což závisí na jeho vůli. Záleží tedy na účastníkovi řízení, zda si zastoupení na základě plné moci zvolí, nebo nikoliv. Účastník říxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxladě plné moci představuje formu zastoupení a záleží jen na účastníku řízení, zda a jakého zástupce si zvolí a v jakém rozsahu mu udělí plnxx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxetí osobu, které udělí plnou moc. V judikatuře (KS v Ostravě 58 A 52/2011-40) je v této souvislosti uvedeno, že volba zmocněnce je svobodným projevem vůlx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xzn. že příslušnému správnímu orgánu musí být např. doručena písemná plná moc. Prokazatelným způsobem musí být příslušnému správnímu orgánu dáno najexx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xdy mu bylo oznámeno. Do tohoto okamžiku je zmocněnec oprávněn jménem účastníka řízení činit veškeré procesní úkony (NSS 4 As 51/2014-51). Pro posouzenx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx x xx xxxxxxxxx0). Zastoupený účastník řízená má právo plnou moc k zastupování odvolat kdykoliv a případně ji kdykoliv udělit jiné osobě při respektování pravidla, žx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xo vydání rozhodnutí, přičemž příslušný správní orgán doručuje tomu zmocněnci, který je mu aktuálně znám (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 176-17x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x ten je povinen je respektovat. Výjimkou xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x015, s. 113). V judikatuře (NSS 6 As 14/2014-24) je dále uvedeno, že plnou moc lze udělit jak před zahájením správního řízení, tzn. typicky ve správním říxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxce k jednání za účastníka řízení je sice nedostatkem podmínky řízení, ale lze jej odstranit. Pokud tedy např. zmocněnec doloží písemnou plnou moc příslxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxatuře (NSS 1 As 27/2011-81) je také uvedeno, že je přípustné zastoupení účastníka řízení na základě plné moci zmocněncem i ze zahraničí, protože každý úxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxto ohledu odstavec 1 komentovaného ustanovení nestanoví žádné omezení, může plnou moc jiné osobě udělit každý účastník řízení. Účastníka řízení, ktexx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxení zmocněnce a zastoupeného může vystupovat jak fyzická, tak i právnická osoba. Pro vznik zastoupení na základě plné moci je však nezbytné, aby jak zasxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xrávnická osoba v postavení zastoupeného nebo zmocněnce musí mít právní osobnost, od které se odvíjí její procesní způsobilost (Vedral, 2012, s. 382-3xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxk řízení učiní procesní úkon prostřednictvím jím zmocněné nezletilé osoby, která nemá procesní způsobilost, příslušný správní orgán tohoto účastníxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xx 25/2008-83) je dále uvedeno, že je-li vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby ze zákona oprávněn činit za podnikatele veškerá právní jxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxou moc.

Protože v odstavci 1 komentovaného ustanovení nejsou stanoveny ani bližší požadavky na vzdělání nebo praxi zmocněnce, může účastník řízenx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí uděluje plnou moc konkrétnímu advokátovi, a nikoliv advokátní kanceláři, ve které působí. Pokud je advokát, který vykonává advokacii samostatně, v xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxm, popř. učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta. Určený nástupce má povinnost bezodkladně xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx že příslušný správní orgán musí dotazem u České advokátní komory zjistit, který advokát byl podle § 27 odst. 4 zák. o advokacii Českou advokátní komorox xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxíka řízení, pokud mu účastník řízení nesdělí, že se s nástupcem dohodl jinak (NSS 4 As 51/2014-51). Na tomto místě je nutné doplnit, že zvláštní zákony na xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xx xxxx xx 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve kterém je uvedeno, že osoby, které nemají na úxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo patentovým zástupcem; nebo o § 46 odst. 2 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve kterém je uvedeno, že osoba, která nemá na území České republikx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxii (Vedral, 2006, s. 252).

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že zmocněnec své zmocnění k zastoupení účastníka řízení, tj. zasxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xestanoví zmocněnci povinnost, aby příslušnému správnímu orgánu předložil písemnou plnou moc na listině nadepsané jako "plná moc" obsahující jak zmoxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx že obsahem písemné plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění, uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxcněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit. V judikatuře (NSS 7 As 13/2005-62) je také uvedeno, že při posuzování, zda písemná plná moc má potřebné nálxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxcněnce jednat za účastníka řízení. V případě, že je možné bez pochybností takové oprávnění z obsahu písemné plné moci, popř. z okolností, za kterých bylx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxní, judikaturou vymezené, obsahové náležitosti písemné plné moci, je její konkrétní formální podoba na uvážení účastníka řízení, z čehož vyplývá, že xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xiskopisu. Odstavec 1 komentovaného ustanovení tak nevylučuje, aby zmocněnec předkládal písemnou plnou moc např. v podobě kopie, scanu souboru nebo .xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxtečně udělena. V opačném případě si příslušný správní orgán písemnou plnou moc v originále nebo její ověřenou kopii vyžádá (NSS 4 As 171/2014-26). Až na xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxx2009-52).

Úřední ověření, tzv. legalizace, je upravena v § 10 odst. 1 zák. č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxpsal nebo podpis na listině uznal za vlastní. Legalizací, která se provádí na žádost, se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listinx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxk mohou stanovit zvláštní zákony na jednotlivých úsecích veřejné správy. Jedná se např. o § 110 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxůkaz osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě ověřené plné moci u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého podal žádost (Poxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xudikatuře (NSS 7 As 13/2005-62) je uvedeno, že při posuzování, zda ústní prohlášení účastníka řízení o udělení plné moci zachycené v protokolu má potřexxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xe možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z obsahu ústního prohlášení účastníka řízení, popř. z okolností, za kterých bylo ústní prohlášení učxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxolu dále uvedeno, že z protokolu musí být zřejmé, že zmocněnec plnou moc přijal. Z judikatury k ústnímu udělení plné moci do protokolu tak vyplýxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xouze jednoho zmocněnce, což neznamená, že by v celém řízení mohl za zastoupeného vystupovat pouze jeden zmocněnec, tzn. jedna osoba, které byla podle oxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxi za předpokladu, že se prokážou platnou plnou mocí. Toutéž věcí se přitom podle odstavce 1 komentovaného ustanovení rozumí tentýž procesní úkon. Podlx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxněnců. Smyslem této právní úpravy je zabránit situacím, kdy xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxpeného zastupuje. Odstavec 1 komentovaného ustanovení, v návaznosti na § 35 spr. řádu, také umožňuje, aby více účastníků řízení, kteří v něm uplatňují xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xízení, kteří v něm uplatňují rozdílné zájmy. V této situaci by se společný zmocněnec nutně pohyboval v situacích střetů zájmů jím zastoupených účastníxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxel, Marek, 2015, s. 176).

Institut zmocněnce na základě plné moci podle odstavce 1 komentovaného ustanovení je třeba striktně odlišit od institutu xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xmocnil plnou mocí k přijetí písemnosti, zmocněnec podle odstavce 1 komentovaného ustanovení činí v řízení jménem účastníka řízení, tzn. zmocnitele, xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx v řízení osobně vykonat. Zmocněnec pro doručování podle § 20 odst. 2 spr. řádu je oprávněn pouze k přebírání písemností (NSS 1 As 43/2009-52). Navíc plná xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxíslušným doručujícím správním orgánem (Vedral, 2006, s. 253).

Na tomto místě je důležité doplnit, že správní řád nedává účastníkovi řízení právo xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx zřejmě dána tím, že ve správním řízení se obecně nevyžaduje zastoupení advokátem, ledaže by tak stanovil zvláštní zákon, např. již výše zxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxý správní orgán oprávněn účastníkovi řízení na základě jeho případné žádosti zástupce ustanovit. Aby však účastník, který není zastoupen zmocněncemx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx poskytne dotčené osobě, tzn. i účastníkovi řízení, přiměřené poučení o jejích procesních právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxntovaného ustanovení je vymezeno, v jakém rozsahu může být podle odstavce 1 komentovaného ustanovení zmocnění k zastoupení prostřednictvím plné mocx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxocesní úkon, pro skupinu procesních úkonů nebo pro určitou část řízení, tzn. že je účastníkem řízení udělena prostá plná moc, nebo pro celé řízení až do jxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxtnými řízeními, účastník řízení musí zmocněnci udělit novou plnou moc. Odstavec 2 komentovaného ustanovení je provázán s § 34 odst. 3 spr. řádu, ve kterxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x53).

V odstavci 2 písm. c) komentovaného ustanovení je potom upravena tzv. prezidiální plná moc, tzn. plná moc udělená účastníkem řízení zmocněnci xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxbo bez omezení v budoucnu. Prezidiální plná moc je tak účinná pro všechna věcně shodně zaměřená správní řízení, a to bez ohledu na skutečnost, u kterého pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxě ověřen (Průcha, 2015, s. 113). V odstavci 2 písm. c) komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že není-li prezidiální plná moc udělena do protokolu, mxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxnu, musí se však z logiky věci jednat i o místně příslušný správní orgán, jinak by se správní orgán příslušný vést řízení o udělení prezidiální plné moci nxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo orgánu do zahájení správního řízení, v němž má zmocněnec na jejím základě účastníka řízení zastupovat, lze však zřejmě akceptovat i to, aby plná moc byxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx x xxxxxxx-44) je uvedeno, že aby se v konkrétním správním řízení mohlo jednat o zastoupení na základě tzv. prezidiální plné moci, je nutno naplnit zákonem stanovxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxnu, nebo bez omezení, avšak vždy ve vztahu k určitému předmětu, tzn. k určité věci nebo činnosti konkrétní osoby, podpis na plné moci musí být úředně ověřxx x xxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxplněny, o plnou moc prezidiálního typu se nejedná (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 191-192). V závěru č. 141 poradního sboru ministra vnitra xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx komentovaného ustanovení předloženou až v průběhu správního řízení, pokud splňuje zákonem stanovené požadavky, jako procesní plnou moc udělenou prx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxpříště posuzovat jako prezidiální plnou moc. Rozsah uděleného zmocnění k zastoupení musí být v plné moci, která je zmocněnci udělena a kterou zmocněnex xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x) komentovaného ustanovení konečně uděleno i v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. V závěru č. 113 poradního sboru ministra xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxadě odstavce 2 písm. d) komentovaného ustanovení, ale pouze v případě generální plné moci advokáta.

V odstavci 3 komentovxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xastoupeného, namísto zmocněnce. V odstavci 3 komentovaného ustanovení je k tomu uvedeno, že zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxlení tzv. substituční plné moci je tak podle odstavce 3 komentovaného ustanovení velmi omezena. Případem zvláštního zákona, který stanoví jinak, je nxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxs jinak, může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní . Dalším příkladem je § 39 odxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxo pověření ve stejném rozsahu může dát zastoupit jiným patentovým zástupcem, tzv. náhradníkem, přičemž zastoupení náhradníkem proti vůli klienta nexx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxí, je neúčinné, tzn. že nevyvolává právní účinky, které jsou spojeny s doručením účastníkovi řízení nebo jeho zástupci (Vedral, 2006, s. 254-255 a Jemexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx je řešena situace, kdy se zmocněnci nedaří doručovat písemnosti, což svědčí o tom, že zastoupení účastníka řízení na základě plné moci neplní svoji funxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xízení, v zásadě věcí jejich vzájemných ujednání, v odstavci 4 komentovaného ustanovení je uvedeno, že pokud se zmocněnci nedaří doručovat písemnostix xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxní zastoupeného účastníka řízení. V případě, kdy se zmocněnci nedaří písemnosti doručovat a zastoupený je účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxví podle § 32 odst. 2 písm. d) spr. řádu procesního opatrovníka. Není-li však zastoupený účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, ktxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxto zastoupenému účastníkovi řízení procesního opatrovníka neustanoví a doručuje mu podle § 32 odst. 2 spr. řádu, ve vazbě na § 25 spr. řádu, písemnosti vxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxstníka řízení, kterému z důvodu jeho zastoupení zmocněncem, až na případy vymezené v § 34 odst. 2 spr. řádu, nedoručuje, vyrozumí. Postupem podle odstaxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxvat tím, že si záměrně zvolí zmocněnce, u něhož např. není znám pobyt, a tak mu fakticky není možné doručovat (Vedral, 2006, s. 255 a Kliková, Havlan, Chadxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxovení, v praxi se však zřejmě aplikuje pouze na rozsáhlejší plné moci, např. na procesní plné moci udělené účastníky řízení pro celá řízení. Důvodem je sxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxající nebo opakovaný stav (Vedral, 2012, s. 387 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 192-193).

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx mezi zástupcem a jím zastoupeným účastníkem řízení uvádí, že: "Ustanovení § 33 a § 34 jako celek upravují obecně vztah mezi zástupcem a zastoupeným, přixxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx avšak důsledky jeho úkonů, které pro zastoupeného činí, plynou vždy zastoupenému. Zástupce tak svými úkony vyvolává vznik práv či povinností zastoupxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxcesní opatrovnictví podle § 32 odst. 2 spr. řádu, zastoupení na základě plné moci podle § 33 spr. řádu a na zastoupení společným zmocněncem a společným záxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxtvím podle § 32 odst. 2 spr. řádu, zastoupením na základě plné moci podle § 33 spr. řádu a zastoupením společným zmocněncem a společným zástupcem podle § 3x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx kterém je uvedeno, že zástupce vystupuje ve správním řízení jménem zastoupeného účastníka řízení, tzn. že zástupce činí procesní úkony jménem zastouxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxému účastníkovi řízení. To znamená, že procesní úkon učiněný zástupcem má stejné právní účinky, jako by byl učiněn přímo zastoupeným účastníkem řízenxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx v okamžiku, kdy jej učiní zástupce. Mezi procesní úkony učiněné zástupcem, mimo mnoha jiných, patří i podání vůči příslušnému správnímu orgánu, které xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxdepisována zástupcem jménem zastoupeného účastníka řízení. Pro průběh řízení není v této souvislosti podstatné, zda se zastoupený účastník řízení o xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxeným účastníkem řízení, nikoliv vztahu mezi příslušným správním orgánem a zastoupeným účastníkem řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 180-xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xx xxx/2009-33).

Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že i v případě, kdy je účastník řízení zastoupen, je vždy povinen plnit ty procesní povinnosti, ktxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxpení, sám svým jménem realizovat jakýkoliv procesní úkon v řízení, např. podat opravný prostředek, bez ohledu na svého zástupce. V případě takového saxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxa informován, avšak skutečnost zastoupení nemá na platnost procesního úkonu účastníka řízení v takovém případě vliv (Vedral, 2006, s. 256 a Potěšil, Hxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxx je zastoupen zákonným zástupcem, procesní způsobilost a jeho případné samostatné procesní úkony v řízení nemohou mít žádné právní účinky. V případě zxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxzet ze závaznosti usnesení příslušného správního orgánu o ustanovení procesního opatrovníka pro všechny účastníky řízení, tedy i pro zastoupeného. xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxovníka podle § 32 odst. 8 spr. řádu, je toto jednání zastoupeného účastníka řízení v rozporu se zákonem a takovému jednání nelze přiznat právní účinky (Vxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxeno doručování zástupci. Je-li adresátem písemnosti zastoupený účastník řízení, doručuje příslušný správní orgán písemnosti pouze jeho zástupci, x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxci zastoupeného účastníka v řízení proto, aby byl naplněn obsah a smysl řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 181). Nejvyšší správní soud (NSS 1 xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xastoupeného v řízení jen tehdy, připouští-li takové jeho oprávnění zákon sám". Konkrétně se jedná např. o povinnost dostavit se podle § 59 spr. řádu na pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxradit výslechem jeho zástupce. V těchto případech se tedy písemnosti doručují jak jeho zástupci, tak i přímo zastoupenému účastníkovi řízení. Není všxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxí něco osobně vykonat nemá (Vedral, 2006, s. 256-257). V judikatuře je v této souvislosti uvedeno, že zvláštní zákony, v návaznosti na § 1 odst. 2 spr. řádxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxel o mezinárodní ochranu povinen převzít rozhodnutí o jeho žádosti vždy osobně. Tím však není dotčena povinnost Ministerstva vnitra doručit toto rozhxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxí ochranu doručením jeho zástupci (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 194).

Doručení písemnosti zastoupenému účastníkovi řízení nemá účixxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxodnutí příslušného prvostupňového správního orgánu, vázán na doručení písemnosti, je pro počátek běhu takové lhůty rozhodný okamžik doručení písemxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xabem 78 A 5/2011-31). Pokud tedy z doručení písemnosti vyplývá lhůta pro učinění určitého procesního úkonu, ta začne běžet od okamžiku doručení xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx je povinností příslušného správního orgánu doručovat písemnosti do ní. V případě, že příslušný správní orgán tuto povinnost opomene, jedná se o vadu dxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx, Marek, 2015, s. 182 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 194).

V odstavci 3 komentovaného ustanovení xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxěn vystupovat jménem zastoupeného účastníka v celém řízení, tzn. jak v řízení v prvním stupni, tak v odvolacím řízení. Odstavec 3 komentovaného ustanoxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxstupcem nebo příslušným správním orgánem vůči zástupci (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 181). Odstavec 3 komentovaného ustanovení se typicky axxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xejednoznačně. Před tím, než odstavec 3 komentovaného ustanovení aplikuje, se příslušný správní orgán musí pokusit o odstranění pochybností o rozsahx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxpeného účastníka řízení o rozsahu zmocnění k zastoupení. Příslušný správní orgán tak může vyzvat zastoupeného účastníka řízení nebo zástupce k tomu, xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx 3 komentovaného ustanovení (Vedral, 2006, s. 257 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 195).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xrospěch účastníka řízení jinou osobou než zástupcem za procesní úkony učiněné zástupcem, tzn. zpětná legalizace těchto procesních úkonů. Oxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xkon jiná osoba než zástupce. Odstavec 4 komentovaného ustanovení typicky dopadá na procesní úkon, jehož provedení je vázáno na určitou lhůtu, tzn. napxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxdá v zákonem stanovené lhůtě a teprve po jejím uplynutí vyjde najevo, že zastoupení ještě před podáním odvolání zaniklo. Nejenom pro tento, ale i pro dalxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, tzn. za procesní úkony, z nichž vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému účastníkovi řízeníx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxní. O uznání úkonů učiněných ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem rozhoduje příslušný správní orgán usnesením, které má pxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xrocesní práva a povinnosti, a to se zpětnou platností k okamžiku provedení procesního úkonu nebo procesních úkonů (Vedral, 2012, s. 391). Vyhoví-li přxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxnu všem účastníkům řízení, kteří se proti němu mohou podle § 76 odst. 5 spr. řádu odvolat. Jestliže však příslušný správní orgán žádosti účastníka řízenx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxníkovi řízení, který se proti němu může odvolat. Uznání procesního úkonu podle odstavce 4 komentovaného ustanovení má za následek, že účastník řízení xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xýt např. odvolání. Pokud k uznání odvolání dojde, znamená to zahájení odvolacího řízení, ačkoliv až do okamžiku uznání odvolání měli ostatní účastnícx xxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xnstitutem společného zmocněnce a společného zástupce není rozdíl v jejich oprávnění vystupovat před příslušným správním orgánem. Rozdíl mezi oběma xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxý správní orgán uzná společné zastoupení účastníků uplatňujících v řízení shodný zájem z důvodu usnadnění průběhu řízení za vhodné, ustanoví těmto účxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xa základě ustanovení příslušného správního orgánu z moci úřední (Bahýl', 2011, s. 982-988). Účelem institutů společného zmocněnce a společného zástxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxektivnější než individuální zastoupení podle § 32 nebo § 33 spr. řádu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 183).

V odstavcx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xůže příslušný správní orgán k usnadnění průběhu řízení tyto účastníky řízení vyzvat, aby si v přiměřené lhůtě, kterou jim stanoví, zvolili společného xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení přitom není ani rozhodnutím, ani usnesením, kterým se účastníkům řízení ukládá povinnost, ale úkonem příslušného správního orgánu, který pouze pxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxi řízení podle § 27 odst. 2 spr. řádu, kteří hájí shodný zájem na ochraně svého vlastnického práva, které může být rozhodnutím příslušného správního orgxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxí podle § 39 odst. 1 spr. řádu, uzná-li to za vhodné. Stanovení délky lhůty k tomu, aby si účastníci řízení zvolili společného zmocněnce, je věcí uvážení pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx uvedeno, že si účastníci řízení mohou společného zmocněnce zvolit i bez výzvy příslušného správního orgánu. Zastoupení společným zmocněncem podle oxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxným zmocněncem podle komentovaného ustanovení tak lze analogicky aplikovat § 33 spr. řádu. Skupina účastníků řízení, která v řízení uplatňuje shodný xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxu část řízení, pro celé řízení, pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu, nebo v jinéx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxocněnce. Protože odstavec 1 komentovaného ustanovení nestanoví počet účastníků se shodným zájmem, od kterého je zvolení společného zmocněnce vhodnxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x 144 spr. řádu (Vedral, 2006, s. 259-260 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 197).

V odstavci 2 komentovaného ustanoxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xčastníky řízení, kteří v něm uplatňují shodný zájem, aby si k usnadnění průběhu řízení zvolili společného zmocněnce, avšak ti to ve lhůtě, kterou jim k txxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxže jim příslušný správní orgán, s přihlédnutím k jejich zájmům, ustanovit společného zástupce. Příslušný správní orgán může společným zástupcem ustxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxckou osobu procesní úkony, je-li tato právnická osoba účastníkem řízení. Společného zástupce příslušný správní orgán ustanoví účastníkům řízení usxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxlání, které však nemá odkladný účinek. To znamená, že okamžikem, kdy je jim usnesení o ustanovení společného zástupce oznámeno, jsou tito účastníci v řxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxvolacím řízení nebo do dne, kdy tito účastníci řízení oznámí příslušnému správnímu orgánu, že si podle odstavce 1 komentovaného ustanovení zvolili spxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxuhlas účastníků řízení, jimž je tato fyzická osoba příslušným správním orgánem jako společný zástupce ustanovena. Všechny tyto osoby mohou proti usnxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxo zmocněnce a oznámením této skutečnosti příslušnému správnímu orgánu (Vedral, 2006, s. 260-261 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 197).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxovat písemnosti uložením podle § 23 a § 24 odst. 1 spr. řádu, na což však musí být účastníci upozorněni ve výzvě, aby si v přiměřené lhůtě zvolili společnéhx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xprávní orgán účastníkům ke zvolení společného zmocněnce stanovil. V odstavci 2 komentovaného ustanovení je také uvedeno, že funkce společného zástuxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxe, tzn. dnem, kdy příslušnému správnímu orgánu předloží písemnou plnou moc udělenou společnému zmocněnci nebo kdy plnou moc společnému zmocněnci uděxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení nevylučuje případ, kdy si společného zmocněnce zvolí jen část účastníků řízení, jimž byl ustanoven společný zástupce. V takovém případě tyto účasxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxje společný zástupce (Vedral, xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxovaného ustanovení je uvedeno, že v jednom správním řízení může současně vystupovat více společných zmocněnců nebo více společných zástupců. Odstavxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx, může si každá taková skupina účastníků řízení uplatňující shodný zájem zvolit svého společného zmocněnce a rovněž příslušný správní orgán může každx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxce. Každý ze společných zmocněnců a společných zástupců vystupuje v řízení jen jménem určité skupiny účastníků řízení, která si ho zvolila, resp. kterx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxm zmocněncem nebo společným zástupcem (Vedral, 2006, s. 262 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 198).

Záleží jen na účastnících řízení, kohx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx správní orgán je totiž pouze plná moc, na jejímž základě společný zmocněnec účastníky řízení zastupuje. Naopak v případě ustanovení spolxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxce ustanovuje, v něm shodný zájem uplatňují. V případě, že by příslušný správní orgán ustanovil společného zástupce účastníkům řízení, kteří by v něm sxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je uvedeno, že pro vzájemný vztah mezi společným zmxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx zástupcem a zastoupeným. Z odstavce 4 komentovaného ustanovení tak vyplývá, že společný zmocněnec a společný zástupce v řízení vystupuje jménem účasxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xmocněncem a společným zástupcem je tak zastoupením přímým. Písemnosti adresované účastníkům řízení zastoupeným společným zmocněncem a společným zxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxení něco osobně vykonat. Případné doručení písemnosti přímo zastoupenému účastníkovi řízení nemá účinky pro běh lhůt, pokud zákon nestanoví jinak. Exxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx rozsahu byla plná moc udělena, platí, že společný zmocněnec je oprávněn vystupovat jménem zastoupených účastníků v celém řízení. Vzhledem ke skutečnxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, nemělo by být o rozsahu zastoupení společným zástupcem pochyb. Na vzájemný vztah mezi společným zmocněncem, společným zástupcem a účastníky řízení xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxíků řízení jinou osobou než společným zmocněncem a společným zástupcem za úkony jím učiněné, jestliže o to některý ze zastoupených účastníků řízení poxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxn až poté, co jeho funkce ze zákona zanikla tím, že jím zastoupení účastníci, nebo jejich určitá část, oznámili příslušnému správnímu orgánu, že si zvolxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx, 2006, s. 262 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 198-199).

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxny některé základní procesní úkony účastníků řízení, a to navrhování důkazů a činění jiných návrhů, vyjadřování jejich stanovisek v řízení a podávání xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx. Prostřednictvím procesních úkonů účastníci řízení realizují svá procesní práva, která jim náleží ze zákona. Právo navrhovat důkazy a činit jiné návxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxrálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navaxxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx 2015, s. 119). V judikatuře (KS v Ostravě 22 Ca 73/2008-33) je v této souvislosti uvedeno, že navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjadřovat stanoviskx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvuje všechny procesní úkony účastníků řízení, ale pouze ty, které jsou zásadní a klíčové, a ty, které mají obecnou povahu. Mimo výše uvedené je v komentoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti.

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení a tím je vyjádřena zásada jednotnosti řízení (Průcha, 2015, s. 119). V odstavci 1 komentovaného ustaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxjí po celou dobu řízení. V odstavci 1 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že účastníci řízení mohou navrhovat důkazy a činit jiné návrhy až do vydáxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxého vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 spr. řádu, popř. jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je příslušný správní orgán sám, na písemnosti nebx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xoručováno podle § 25 spr. řádu; poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu; nebo odeslání stejnopisu písemného vyhotovexx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx: "Vypraveno dne:". V judikatuře (KS v Ústí nad Labem 15 Ca 258/2008-55) je v této souvislosti uvedeno, že pokud příslušný správní orgán poučí účastníka xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxému datu hodlá vydat rozhodnutí ve věci. Opačný postup příslušného správního orgánu založí neodstranitelnou vadu řízení pro porušení odstavce 1 komexxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxentovaného ustanovení, podle § 50 odst. 1 spr. řádu rozumí jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí a jedná se o informaci získanou provedením důkazního pxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx výslechem svědka. Jiným návrhem se, ve vazbě na odstavec 1 komentovaného ustanovení, rozumí např. změna zmocněnce, kterou účastník řízení může provéxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxzovat nemusejí, jedná se o jejich oprávnění, nikoliv o povinnost. Realizací procesního práva podle odstavce 1 komentovaného ustanovení však účastníxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxlušný správní orgán posuzuje a řeší. Účastníci řízení také nemusejí procesní právo podle odstavce 1 komentovaného ustanovení realizovat osobně, ve sxxxxx x xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx řádu, zmocněnec podle § 33 spr. řádu, společný zmocněnec nebo společný zástupce podle § 35 spr. řádu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 185).

I přxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxu vydání rozhodnutí podle § 71 odst. 2 spr. řádu. V takovém případě by totiž příslušný správní orgán vydat rozhodnutí, s ohledem na lhůty pro jeho vydání xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnutí se všemi obsahovými a formálními náležitostmi podle § 68 a § 69 spr. řádu. Právě z tohoto důvodu je v odstavci 1 komentovaného ustanovení také uvedenxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx avšak příslušný správní orgán může svým usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci řízení své návrhy činit. Odstavec 1 komentovaného ustanovení tímxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xe: "Možnost uplatňovat námitky a připomínky, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy jen do určitého procesního stadia je (...) jedním z pojmových znaků zxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx znakem koncentrační zásady je (...) nemožnost přihlížet k opožděně učiněným procesním úkonům. Bez toho by totiž omezení procesní aktivity účastníků xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx zásady jsou v souladu i s právní naukou, podle níž koncentrace v správním řízení značí, že určité úkony je třeba učinit v určité etapě správního řízení, txxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxcentrace musí být výslovně vyjádřena ve speciální zákonné úpravě. Koncentraci bývají nejčastěji podrobeny návrhy, připomínky nebo námitky účastníxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx 2003, s. 303). Dále teorie správního práva sice s odkazem na ustanovení § 36 odst. 1 správního řádu č. 500/2004 Sb. považuje za koncentraci řízení i pouxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx určitých fází, v nichž jsou účastníci řízení oprávněni provést určité procesní úkony a tímto realizovat svoje procesní práva, učinit vyjádření nebo pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx řízení bývá zpravidla spojena s ústním jednáním ve věci, případně s určitou lhůtou k provedení určitého procesního úkonu. Účelem koncentrace řízení jx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xoncentrovat veškeré podklady pro vydání rozhodnutí. Koncentraci řízení přitom rozdělujeme na neomezenou (pravou) a omezenou (nepravou). Pravá konxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xráva. To znamená, že např. marným uplynutím lhůty stanovené příslušným správním orgánem pro navržení důkazů nebo učinění jiných návrhů účastníci řízxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxt jiné návrhy i nadále, ovšem příslušný správní orgán k takto navrženým důkazům nebo jiným návrhům nepřihlédne. Na tento následek koncentrace řízení mxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxl by řízení vadou (NSS 5 As 144/2001-59). Vzhledem k jeho xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxí, když sice stanoví, že příslušný správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci své návrhy činit, ale neobsahuje pro pravou koncentrxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxtraci správního řízení může příslušný správní orgán uplatnit jednak svým usnesením a jednak koncentrace řízení může vyplývat ze zákona. Co se týče zákxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxrém je uvedeno, že obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 10 dnů před ústním jednáníxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxření, jinak že se k později podaným stanoviskům nebo námitkám nemusí přihlédnout; v § 89 odst. 1 stavebního zákona, ve kterém je uvedeno, že závazná stanxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní a připomínky veřejnosti uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží; v § 112 odst. 1 stavebního zákona, ve kterém je uvedeno, že stavební úxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxedáním na místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popř. důkazy mohou uplatnit nejxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxění, ve kterém je uvedeno, že námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání; k později uplatnxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x016, s. 200-201).

Příslušný správní orgán musí svoji pravomoc svým usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci řízení navrhovat důkazy a činit jinx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x provedení procesního úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí, přičemž určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xe jeho prohlášením, dokdy mohou účastníci řízení navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, nesmí xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xich lhůtu stanovil a jiným nikoliv, resp. aby jim lhůtu stanovil odlišně (Vedral, 2012, s. 398). Příslušný správní orgán může podle § 39 odst. 2 spr. řádu xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xo opět za splnění výše uvedených podmínek, tzn. že tím nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost jeho účastníků. Příslušný správní orgán své usxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxí, kterým se toto usnesení příslušného správního orgánu oznamuje, mohou proti němu podat odvolání, které však podle § 76 odst. 5 spr. řádu nemá odkladný xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xhůty pro vydání rozhodnutí ve věci (Kliková, Havlan, Chadima, 2016, s. 159 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 201).

Pokud účastník řízení lxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxonu nebo úkonů, které chtěl učinit a neučinil. Případný postup účastníka řízení podle § 41 spr. řádu je však třeba dát do kontextu s § 50 odst. 3 spr. řádu, zx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x x x xxxx xxdu, ve kterém je uvedeno, že nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje příslušný správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxnnost, je příslušný správní orgán povinen podle § 50 odst. 3 spr. řádu i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěcx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x x x x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxovaného ustanovení. Co se týče jejich vztahu, povinnost příslušného správního orgánu podle § 3 a § 50 odst. 3 spr. řádu má před odstavcem 1 komentovaného xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx ustanovení, přednost. V opačném případě by příslušný správní orgán nebyl schopen svoji zákonnou povinnost splnit. To znamená, že i k opožděně učiněnéxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x spr. řádu, a také v případě, pokud jde o návrh na provedení důkazu potřebného podle § 52 věta druhá spr. řádu ke zjištění stavu věci. Odstavec 1 komentovanxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xsnesení podle odstavce 1 komentovaného ustanovení je pravděpodobnější v řízení o žádosti, ve kterém zejména vedlejší účastníci podle § 27 odst. 2 spr. xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvně dotklo jejich práv. Příslušný správní orgán má však současně povinnost vydat rozhodnutí ve věci v zákonem stanovené lhůtě, podávání návrhů účastnxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxný xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxhybnosti (Vedral, 2012, s. 399-400).

V odstavci 2 komentovaného ustanxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxní, nestanoví-li zákon jinak. Protože odstavec 2 komentovaného ustanovení v tomto smyslu nestanoví žádné limity, účastník řízení má právo vyjádřit sxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xčastníků řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 189). Příslušný správní orgán je povinen dát účastníkovi řízení možnost své stanovisko vyjádřxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxelu odstavce 1 komentovaného ustanovení (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 201).

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, žx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxní úkony v řízení učinili jeho ostatní účastníci, nebo informaci o tom, jaké procesní úkony učinil samotný příslušný správní orgán vůči ostatním účastxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxního orgánu přítomen a netrvá na písemné formě informace, může mu ji příslušný správní orgán podle § 15 odst. 1 spr. řádu poskytnout i ústně. V tomto přípaxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx ustanovení navazuje § 38 spr. řádu upravující právo účastníků řízení nahlížet do spisu a to tak, že před tím, než účastník řízení práva nahlédnout do spixx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xohoto sdělení příslušného správního orgánu může účastník řízení následně využít k rozhodnutí, zda využije, či nikoliv, svého práva nahlédnout do spixxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxskat představu o předchozím průběhu a aktuálním stavu řízení, o dalším možném procesním postupu příslušného správního orgánu ve věci, nikoliv však o vxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxx xxxx a je také navázáno na § 139 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že příslušný správní orgán může před tím, než bude postupovat podle odstavce 2 komentovaného uxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xím obdržené informace o aktuálním stavu řízení může účastník řízení podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti příslušného správního orgánu xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je uvedeno, že nestanoví-li zákon jinak, musí příslušný správní orgán před vydáním rozhodnutí ve vxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx v potaz, že povahu rozhodnutí ve věci mohou z hlediska účastníků řízení mít i některá rozhodnutí vydávaná ve formě usnesení, např. usnesení o zastavení xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xřeba zdůraznit, že právo účastníka řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle odstavce 3 komentovaného ustanovení se vztahuje výlučně na rozhodxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxo ustanovení je tímto promítnut čl. 38 odst. 2 Listiny, ve kterém je uvedeno, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxsu, jak vyplývají z Listiny (...) je nutno rozumět tak, že ve spojení s obecným procesním předpisem v řízení před správním orgánem musí být dána jeho účaxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka odpovídá povinnost správního orgánu nejen o vznesených návrzích rozhodnout, ale také - pokud jim nevxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení aplikovat tak, že účastníky řízení vyzve, aby se k podkladům rozhodnutí vyjádřili, a stanoví jim k tomu podle odstavce 1 komentovaného ustanovení pxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx se k podkladům rozhodnutí ve věci, ale také pro seznámení se s těmito podklady, a celkově by měla odpovídat složitosti předmětu řízení a rozsahu spisu, kxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxstníků řízení a zatíží řízení vadou, která má za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 194 a Jemelka, Pondělíčxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxem, kdy mu oznámil vydání stavebního povolení, byla pro seznámení se s podklady rozhodnutí ve věci a podání námitek do stavebního řízení judikaturou shxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx, aby účastníci řízení mohli právo podle odstavce 3 komentovaného ustanovení realizovat i v situacích, ve kterých je zcela zřejmé, že jejich žádostem nx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxtková zjištění příslušného správního orgánu za tím účelem, aby případně mohli poukázat na jejich věcnou nesprávnost nebo aby mohli navrhnout jejich dxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxo, aby společně se svým vyjádřením podle odstavce 3 komentovaného ustanovení účastníci řízení navrhli opatření dalších podkladů pro rozhodnutí ve věxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxtří a důkazy, které z nich vyplývají, provede, přičemž je následně povinen opět postupovat podle odstavce 3 komentovaného ustanovení, tzn. dát účastnxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx, s. 191). Tímto je odstavec 3 komentovaného ustanovení provázán s odstavcem 1 komentovaného ustanovení. V judikatuře (NSS 5 As 29/2009-48) je v této soxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx naloží, protože příslušný správní orgán sice není podle § 52 spr. řádu všemi návrhy účastníků řízení vázán, pokud však některé z návrhů účastníků řízenx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxených pravidel postupovat nejenom v prvostupňovém, ale i v odvolacím řízení, ve kterém skutkový stav věci dozná případných změn tím, že příslušný odvoxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxh účastník řízení neví (NSS 1 As 55/2008-156). V judikatuře (NSS 7 A 112/2002-36) je dále uvedeno, že účastník řízení si sám nemůže učinit právně xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxého ustanovení nepostupuje, zatíží podle judikatury řízení nejen obtížně odstranitelnou vadou spočívající v porušení správního řádu, ale také vadox xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxhodnutí ve věci (III. ÚS 58/2000 a NSS 7 A 130/2002-28). K této skutečnosti musí přihlédnout jak příslušný odvolací správní orgán přezkoumávající rozxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrávního orgánu a toto rozhodnutí zrušit. Příslušný správní orgán konkrétně poruší odstavec 3 komentovaného ustanovení např. tím, že jeho prvním úkonxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx vydáním rozhodnutí ve věci k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění. Příslušný správní orgán v této souvislosti nesmí odstavec 3 komentovaného usxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxž musí být účastníkovi řízení dán dostatečný časový prostor k tomu, aby mohl před vydáním rozhodnutí uplatnit námitky k jeho podkladům a ke způsobu jejixx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxho stavu věci. Ve standardních případech tak musí vydání meritorního rozhodnutí předcházet vyrozumění o tom, že bylo dokazování ukončeno, a být poskyxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx skutečně ve všech případech, tedy i tam, kde by bylo zcela evidentní, že žádosti nebude vyhověno (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 191). Porušením xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xyjádření k podkladům rozhodnutí ve věci a sám sobě určí lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci, kterou ale následně poruší a rozhodnutí ve věci vydá před jejxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx věci k jeho podkladům (KS vBrně 30 Ca 113/2006-42).

Naopak není samo o sobě porušením odstavce 3 komentovaného ustanovení, pokud příslušný správní xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxtníci řízení mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí, což je využitélné zejména v těch nejjednodušších případech, např. tam, kde je předpoklad, že řízexx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxedně spis založený ve věci doplňoval, či nikoliv, a zda účastníci řízení měli faktickou možnost se s úplným správním spisem seznámit (NSS 8 Afs 21/2009-xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xčastníci řízení nemohli vyjádřit, je tato skutečnost k tíži příslušného správního orgánu, a vede tak k závěru, že právo účastníků řízení podle odstavcx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xteré jsou složitějšího rázu a ve kterých tak není dostatečné, pokud příslušný správní orgán poučí účastníka řízení o jeho procesním právu podle odstavxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxivně ukončeno (NSS 8 Afs 21/2009-243 a NSS 6 As 81/2013-56). Z toho také vyplývá, že příslušný správní orgán není povinen odstavec 3 komentovaného ustaxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xozhodnutí, o možnosti se s nimi seznámit, o možnosti vznést proti nim námitky a o možnosti navrhnout opatření dalších podkladů pro rozhodnutí seznámen xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxní podle § 53 odst. 3 spr. řádu o provedení některých důkazů záznam do spisu a nedá podle § 36 odst. 3 spr. řádu účastníkovi řízení možnost se před vydáním roxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xterá však nemá vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci.

Na xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x komentovaného ustanovení vyjádřit. Příkladem je např. vyjádření účastníka řízení k odvolání jiného účastníka řízení podle § 86 odst. 2 a 3 spr. řádu, pxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxt. 1 spr. řádu, protože toto stanovisko je pouze právním názorem příslušného prvostupňového správního orgánu k odvolání účastníka řízení, kterým příxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xrně 62 Ca 1/2007-153) je také uvedeno, že součástí podkladů rozhodnutí, k nimž musí být účastníku řízení podle § 36 odst. 3 spr. řádu dána možnost vyjádřix xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvat účastníka řízení se závěry, k nimž na základě hodnocení podkladů, s nimiž účastníka řízení seznamuje, ve svém rozhodnutí teprve dospěje. Z výše uvexxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje příslušný správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahux xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx15, s. 190).

Role příslušného správního orgánu při aplikaci odstavce 3 komentovaného ustanovení nesmí být pasivní, tzn. že příslušný správní orgáx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxslosti uvedeno, že správním řádem forma výzvy příslušného správního orgánu účastníkům řízení k vyjádření se k podkladům rozhodnutí sice stanovena nxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx písemný záznam stvrzený podpisy účastníků řízení o tom, že se tito účastníci řízení s podklady rozhodnutí seznámili. Písemná výzva nebo písemný záznax xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxí byly shromážděny a že se s nimi mohou seznámit a vyjádřit se k nim, splnil (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 190). V judikatuře (NSS 7 A 112/2002-36) xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxnčeno.

Z výše uvedeného samotný odstavec 3 komentovaného ustanovení stanoví výjimky. Příslušný správní orgán není povinen dát účastníkovi řízenx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx c) spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxvě pořízené odvolacím správním orgánem. V rozporu se smyslem a účelem § 90 odst. 1 písm. c) spr. řádu však není, pokud účastníci řízení nejsou vyzýváni k vxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxst. 1 písm. a) a b), § 90 odst. 2 a 4 a § 92 odst. 1 spr. řádu, pokud příslušný odvolací správní orgán rozhoduje na základě podkladů shromážděných příslušným xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxentovaného ustanovení se také neuplatní v řízení o uložení pořádkové pokuty před příslušným prvostupňovým správním orgánem vzhledem k tomu, že v § 62 oxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxí o uložení pořádkové pokuty nevydává výzvu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty. Pokud se osoba, které byla pořádková pokuxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx je skutečnost, že § 62 odst. 1 až 6 spr. řádu dopadá pouze na příslušný prvostupňový správní orgán (KS v Hradci Králové 30 Ca 95/2008-101).

Dalším přípxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xprávního orgánu vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 spr. řádu, tzn. zrušení nebo změna přezkoumávaného rozhodnutí, popř. jeho zrušení a vrácení příslxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxzhoduje na základě původního spisového materiálu, neprovádí se v něm dokazování a účastníci řízení nepodávají příslušnému správnímu orgánu svá vyjáxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxdu být i příkaz, což souvisí také s § 143 odst. 1 písm. d) spr. řádu, protože příkaz je možné vydat i v rámci řízení na místě navazujícím na výkon kontroly, tzxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxutí před jeho vydáním žadateli, jestliže jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje. Za třetí příslušný správní orgán není povinen dát možnost vyjádřit se k xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xěci k podkladům rozhodnutí je procesním úkonem účastníka řízení směřujícím vůči příslušnému správnímu orgánu, tzn. podáním podle § 37 spr. řádu, kterx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxnovení se týká i řízení s velkým počtem účastníků upraveného v § 144 spr. řádu. V § 144 odst. 3 spr. řádu je totiž uvedeno, že v tomto řízení lze výzvu podle odxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxti a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení. Po zveřejnění xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx2-203).

V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 spr. řádu uchovávány odděleně mimo spis, mxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xěchto podkladů vyplývají. Příslušný správní orgán si předtím, než účastníkovi řízení umožní seznámit se s podklady, vyžádá vyjádření orgánu, který txxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xsou za podmínek v § 17 odst. 3 spr. řádu uchovávány odděleně mimo spis, oprávněn seznámit. Podle § 17 odst. 3 spr. řádu se přitom z důvodu ochrany utajovanýxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxnem uchovávají odděleně mimo spis písemnosti nebo záznamy obsahující utajované informace, které byly příslušnému správnímu orgánu poskytnuty Polixxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxnovení o nahlížení do spisu podle § 38 spr. řádu.

Co se týče vztahu odstavců 3 a 2 komentovaného ustanovení, je v judikatuře (MS v Praze 5 Ca 117/2009-39x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xčastníků řízení, je povinností příslušného správního orgánu, aby účastníky řízení k realizaci práva podle odstavce 3 komentovaného ustanovení, tznx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je upraveno právo účastníka řízení na konzultace s osobou, která mu podle § 45 obč. zák. může jako podpůrxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxení odstavec 4 komentovaného ustanovení, inkorporován v souvislosti s přijetím zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s pxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxležitých nástrojů pro uplatňování čl. 36 odst. 1 Listiny, ve kterém je uvedeno, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxm s duševním postižením. Odstavec 4 komentovaného ustanovení je tak reflexí sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2010 Sb. m. s., o sjednání Úmxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx zdravotním postižením je uvedeno, že státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, potvrzují, že osoby se zdravotním postižením mají kdekoliv právo xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx smluvní stranou této Úmluvy, zajistí osobám se zdravotním postižením účinný přístup ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními, mimo jiné x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxístup k rozhodovacím orgánům a také uplatňování jejich procesních práv (Škurek, 2014, s. 77-85).

Institut nápomoci při rozhodování účastníkovi řxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxnem domácnosti a omezení svéprávnosti. Podpůrná opatření lze se souhlasem příslušného soudu poskytnout zletilým fyzickým osobám trpícím duševní poxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxut právnické osobě. Zakotvení podpůrných opatření do rámce občanského zákoníku souvisí se změnou právní úpravy přístupu k fyzickým osobám, které trpx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xčinný občanský zákoník umožňuje pouze omezení svéprávnosti fyzické osoby a ustanovení opatrovníka této fyzické osobě jako prostředek . xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxtí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlaxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xmezující opatření (Kaucký, 2014).

Co se týče podmínek nápomoci při rozhodování, je v § 45 obč. zák. uvedeno, že člověk může podpůrcem ujednat poskyxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxrávnosti. Z obsahu § 45 obč. zák. tak vyplývá, že fyzická osoba, které podpůrce napomáhá při rozhodování, nemusí být omezena ve svéprávnosti a duševní xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxucha, kterou trpí, bránit v samostatném právním jednání. U fyzické osoby, které podpůrce napomáhá při rozhodování, je sice přítomna duševní porucha, xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xx x xxxxxxxx x xxxxxtovaného ustanovení přímo reflektováno (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 203).

Právní vztah mezi účastníkem řízení a podpůrcem je podle x xx xxxxx x x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxn při jeho právních jednáních, že mu zajistí potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. Smlouva o nápomoci nabývá účinnosti dnem, kdy ji schvxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxují-li zájmy podpůrce xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxo bezdůvodně obohatit. Podpůrce postupuje při plnění svých povinností v souladu s rozhodnutími podporovaného. Pokud podporovaný právně jedná v písexxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxat neplatnost právního jednání podporovaného, což je také v odstavci 4 komentovaného ustanovení přímo reflektováno. Ukončení právního vztahu mezi úxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxá podpůrce i v případě, že závažně poruší své povinnosti, a to i bez návrhu (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 203).

Podpůrce není účastníkem xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxahu, který vymezuje odstavec 4 komentovaného ustanovení a další ustanovení správního řádu, tzn. § 38 odst. 1 spr. řádu, podle kterého, není-li účastníx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxání může zúčastnit podpůrce účastníka řízení. Podpůrci tak např. nejsou doručovány písemnosti a nemůže za účastníka řízení, kterému napomáhá při rozxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxxx xodpůrce je také třeba odlišit od institutu procesního opatrovníka podle § 32 odst. 2 spr. řádu. Podporovaný účastník řízení činí v řízení procesní úkonx xxx xx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxdmětem ohledání. Podpůrce tak lze považovat za pouhého konzultanta, který jedná zásadně s podporovaným účastníkem řízení. Podpůrce zpravidla nejedxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxstě je nutné zdůraznit, že pokud účastník řízení chce využít konzultace s podpůrcem, je třeba, aby příslušnému správnímu orgánu doložil existenci jejxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xohoto právního vztahu vědomost, ledaže by se např. jednalo o skutečnost, která by byla příslušnému správnímu orgánu známá z jeho úřední činnosti. Jelixxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxy to příslušnému správnímu orgánu sdělil a existenci jejich právního vztahu prokázal (Kaucký, 2014 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 203).

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xstanovení tímto nevylučuje, aby měl účastník řízení v řízení více podpůrců, ale omezuje možnost konzultací pouze na jednoho z nich. Z odstavce 4 komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxocesního úkonu a poskytovat mu konzultace. Ostatní podpůrci účastníka řízení tato práva nemají. Pokud tak ze smlouvy o nápomoci vyplývá, že účastník řxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx, že by tak účastník řízení neučinil, podpůrce by nemohl být v řízení před příslušným správním orgánem přítomen a účastník řízení by byl nucen s podpůrcex xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxem i v případě, že je zastoupen podle § 31 spr. řádu. Výjimku z výše uvedeného upravuje § 38 odst. 1 spr. řádu, který v případě zastoupení účastníka řízení pxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxení takový souběh vyloučen není (Kaucký, 2014 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 203).

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je dále uvedexxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxn k této námitce v řízení přihlédne. V řízení podle správního řádu však nelze v naprosté většině případů o právním jednání účastníků řízení a dalších doxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxdání podle § 37 spr. řádu. Odstavci 4 komentovaného ustanovení tak zřejmě není možné vykládat tak, že podpůrce může namítat např. neúčinnost podání, prxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxe 4 komentovaného ustanovení dále nevyplývá, jakým způsobem by měl příslušný správní orgán k námitce podpůrce o neplatnosti právního jednání podporoxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxvodu odstavec 4 komentovaného ustanovení na tento postup nemůže odkazovat. Námitka podpůrce podle odstavce 4 komentovaného ustanovení se tak zřejmě xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxedně mohla příslušný správní orgán vést k úvahám o způsobilosti účastníka řízení jednat v řízení samostatně a k úvahám o eventuálním ustanovení procesxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

V odstavci 5 komentovaného ustanovení je zakotvena povinnost účastníka řízení, jeho zástupce a podpůrce předložit na výzvu oprávněné úřední xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxle § 30 spr. řádu v konkrétním případě jedná. Smyslem odstavce 5 komentovaného ustanovení je zajistit, aby procesní úkony v řízení činili vůči příslušnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxxy nebo které je podle § 31 spr. řádu zastupují. Podle odstavce 5 komentovaného ustanovení se průkazem totožnosti rozumí doklad, který je veřejnou listixxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx, popř. jiný údaj umožňující příslušnému správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. Průkazem toxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxrá je opatřená identifikačním číslem jeho nositele. Mohlo by se na první pohled zdát, že veškeré náležitosti průkazu totožnosti podle odstavce 5 komenxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xotožnosti je zřejmě možné rovněž považovat kombinaci více dokladů, které jsou veřejnými listinami a dohromady splňují všechny předepsané náležitosxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xrvní spr. řádu (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 204).

Slovní spojení "popřípadě jiný údaj umožňující příslušnému správnímu orgánu idenxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxtanovení, tzn. že např. údaj o místu trvalého pobytu lze nahradit údajem o státním občanství a za průkaz totožnosti by tedy ve smyslu odstavce 5 komentovxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxožnosti průkaz advokáta vydaný Českou advokátní komorou (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 199).

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxovaného ustanovení procesní úkon účastníka řízení podle § 27 spr. řádu a dotčené osoby podle § 2 odst. 3 spr. řádu, které správní řád označuje jako podatxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x015, s. 133-135).

Odstavec 1 komentovaného ustanovení definuje podání jako úkon směřující vůči příslušnému správnímu orgánu. Podáníx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxatosti oprávněné úřední osoby podle § 14 odst. 3 spr. řádu, požádání účastníka řízení, aby mu správní orgán doručoval písemnosti na adresu pro doručováxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxí úkonů učiněných ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem podle § 34 odst. 4 spr. řádu, vyjádření stanoviska v řízenx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xdst. 3 spr. řádu, žádost o prodloužení lhůty k provedení úkonu určené příslušným správním orgánem podle § 39 odst. 2 spr. řádu, požádání o prominutí zmešxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x x1 odst. 2 spr. řádu, požádání o přerušení řízení podle § 64 odst. 2 a 3 spr. řádu, vzdání se práva podat odvolání podle § 81 odst. 2 spr. řádu, zpětvzetí odvolxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxsti podání podle odstavce 2 komentovaného ustanovení a jednak musejí splňovat specifika zvláštní právní úpravy patří např. žádost podle § 45 spr. řádux x xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxu, které musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nespxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx x xx xxxx x x4 odst. 1 spr. řádu. Podnět je totiž zcela neformálním úkonem, který může vůči příslušnému správnímu orgánu učinit kdokoliv, tzn. nejenom účastníci říxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxíslušné správní orgány musejí přijímat podněty v jakékoliv formě a nemají pravomoc vyzvat osobu, která podnět učinila, aby odstranila jeho vady s tím, xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxvec 1 komentovaného ustanovení tak zakládá zásadu materiálního posuzování podání. Správní orgán tedy vždy zkoumá obsah podání, tzn. zejména to, čeho xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxu podání, nikoliv z jeho označení. Má-li proto správní orgán o obsahu podání pochybnosti, je povinen podateli nedostatky podání pomoci odstranit nebo xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxto předchází situacím, ve kterých by podatel utrpěl újmu pouze z toho důvodu, že by podání vadně formálně označil, byť by mělo všechny nezbytné obsahové xxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxele (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 202). Nejvyšší správní soud (NSS 4 As 141/2013-28) dále uvádí, že: "povinnost správního orgánu hodnotit podxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx námitky, návrhy nebo argumenty, které jeho podání vůbec neobsahuje". Je totiž na podateli, aby možná co nejjednoznačněji vymezil, co je účelem podáníx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xpožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, odvolací správní orgán následně zkouxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxací správní orgán předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxělíčková, Bohadlo, 2016, s. 207).

V odstavci 2 komentovaného ustanovení jsou upraveny obsahové náležitosti poxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxle obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, případné další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis podatele, který podání činí. Nálexxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxle uvedeno, jaké údaje musí podatel uvést v podání k identifikaci své osoby. Fyzická osoba uvede v podání své jméno, příjmení, datum narození a místo trvxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxou činností své jméno a příjmení, popř. dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popř. jinou adrexx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x x xx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxmentů zřízenu datovou schránku, nemohou se podle § 19 odst. 4 spr. řádu domáhat toho, aby jim příslušný xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x x xx xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxé konverzi dokumentů obecně povinen doručovat prostřednictvím datové schránky. To znamená, že i když podatelé, tj. fyzická osoba, fyzická osoba podnxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx adresu, příslušný správní orgán k tomu nepřihlédne a je povinen jim doručovat do datové schránky (Vedral, 2006, s. 271; Vedral, 2012, s. 410-411 a Jemelxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxatel nejčastěji určí předmět řízení tím, že obsah podání uvede slovem "Věc:" a za dvojtečkou vypíše, čeho se podání týká. Podatel může určit předmět řízxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx věci, k níž se podání vztahuje. Jakkoliv tento postup podatele může vést k urychlení řízení nebo usnadnění postupu příslušného správního orgánu, vzhlxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx věc popíše a vymezí tak, že nemůže být zaměněna s jinou věcí. Povinnost podatele v podání vymezit, co navrhuje, je nejčastěji spojena s kvalifikovanými xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xe v podání zcela jednoznačně uvede svůj požadavek, např. na vydání stavebního povolení, zrušení rozhodnutí o přestupku a vrácení věci prvostupňovému xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxx patrné, čeho se podatel domáhá a o co usiluje. Případná formulace návrhu výroku rozhodnutí příslušného správního orgánu nemusí být podatelem koncipoxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlušného správního orgánu musí být podatelem toliko formulován natolik určitě a jednoznačně, aby bylo zřejmé, co podatel navrhuje, resp. čeho se domáhx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxývá z obsahu odstavce 5 komentovaného ustanovení, ve kterém je uvedeno, že podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání jx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx x § 12 spr. řádu a ve smyslu § 1 odst. 2 spr. řádu a zvláštními zákony upravujícími výkon veřejné správy. Splněním povinnosti v podání označit správní orgánx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xodání označit správní orgán, jemuž je podání určeno, také umožňuje identifikovat nesprávná podání. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že povinnost poxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxení správního orgánu, např. odbor konkrétního městského úřadu, byť to není vyloučeno. Proto podatel nemusí v podání uvést, kterému organizačnímu útvxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxinnost podateli nestanoví z toho důvodu, že to ani není dost dobře možné, protože jeho xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xodatel povinen znát. Podání tedy podatel adresuje příslušnému správnímu orgánu jako takovému s tím, že jeho následné předání příslušnému organizačnxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxo, že podání musí obsahovat případné další náležitosti, které stanoví zákon. Zvláštními zákony totiž mohou být požadovány další zvláštní náležitostx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx ke správnímu řádu, který byl přijat dne 11.12.2006, je k tomu uvedeno, že chybí-li u podání vlastnoruční podpis podatele, není stvrzeno, že podatel se zxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxx, Rigel, Marek, 2015, s. 204). Prostřednictvím judikatury (NSS 9 As 63/2015-36) byl však tento závěr následně poněkud korigován. Absence podpisu totix xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxt, kdo jej učinil. Může se totiž stát, že podatel sepíše podání přímo před příslušným správním orgánem v přítomnosti oprávněné úřední osoby a zapomene txxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxel (Vedral, 2012, s. 413).

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je uvedeno, že zjistí-li příslušnx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xzn. že z obsahu podání není zcela zřejmé, co přesně podatel navrhuje nebo čeho se domáhá, podání obsahuje vnitřní rozpory, je nepřesné, neúplné, neurčixx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxtne mu k tomu přiměřenou lhůtu. První možnost postupu příslušného správního orgánu přichází v úvahu pouze tehdy, je-li podatel přítomen, přičemž zálexx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx adresy atd. Druhá možnost postupu příslušného správního orgánu přichází v úvahu např. v situaci, kdy je k podání potřeba připojit některou ze zákonem sxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxd a pro podatele nejvhodnější postup. Příslušný správní orgán by tak měl podle § 6 odst. 1 a 2 spr. řádu vzít v úvahu zásady rychlosti a procesní ekonomie, pxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxovat, a podle § 4 odst. 2 věty první spr. řádu zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti, podle níž by měl, pokud možno, preferovat odstraňování nedosxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxímu řádu, který byl přijat dne 11.12.2006, je k xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxraní, příslušný správní orgán, jestliže vada je nepodstatná a spočívá např. v neúplnosti náležitostí (je např. uvedeno pouze příjmení podatele a chybx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx. Naproti tomu takové vady, jako je neurčitost návrhu, představují podle judikatury (KS Ústí nad Labem 78 A 19/2013-36) takovou překážku, že se podáním xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxnovení je dále uvedeno, že příslušný správní orgán poskytne podateli přiměřenou lhůtu k odstranění vad podání. Odstavec 3 komentovaného ustanovení vxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxnesení podle § 39 odst. 1 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že příslušný správní orgán určí podateli přiměřenou lhůtu k odstranění vad podání, pokud ji nestxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx podání nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků řízení. Lhůtu určenou k odstranění vad podání může příslušný správní orgán na žádoxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx, Bohadlo, 2016, s. 208).

Odstavec 3 komentovaného ustanovení také nestanoví právní následky situace, kdy podatel ve lhůtě určené usnesením příslxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxdost, která je jednou z forem podání, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže příslušný správní orgán žadateli nedostatky odstranxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxž současně může řízení podle § 64 spr. řádu přerušit; z § 66 odst. 1 písm. c) spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že příslušný správní orgán řízení o žádosti usnxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxrém je uvedeno, že jestliže žadatel o předběžnou informaci neodstraní vytýkané vady svého podání, příslušný správní orgán předběžnou informaci bez dxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xvěření nebo učinit sdělení, je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. Tímto důvodem přixxx xxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxíslušný správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povazx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxčené usnesením příslušného správního orgánu vady podání neodstraní, poučit, ačkoliv odstavec 3 komentovaného ustanovení tuto povinnost správním oxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxní možné učinit písemně, tzn. vlastnoručně, na počítači atp., s jeho následným odesláním příslušnému správnímu orgánu prostřednictvím držitele pošxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxtaktu podatele a oprávněné úřední osoby, nebo v elektronické podobě, které jsou kvalifikovanými neboli privilegovanými formami podání, se kterými sxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xe správním řádu uvedeno, že účastník řízení může určitý procesní úkon učinit písemně, např. vzdání se práva podat odvolání podle § 81 odst. 2 spr. řádu nxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx a Analýza správního řádu z pohledu úplného elektronického podání, 2018, s. 2). Odstavec 4 komentovaného ustanovení je příslušný správní orgán povinxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x elektronickém dokumentu, a že je také akceptovatelné podání v elektronické podobě, aniž má písemnou formu, tedy např. zvuková nahrávka. Pro tento výkxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxny, zajistí příjem dokumentů. V případě dokumentů v digitální podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v datových formátech stanovených jxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxtupní datové formáty se řadí též formáty zvukových dokumentů a audiovizuálních dokumentů (Lechner, 2018, s. 232).

K podání v elektronické podobě mxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxho správního orgánu (NSS 1 Ans 5/2010-172). Podání v elektronické podobě musí splňovat obsahové náležitosti podle odstavce 1 komentovaného ustanovexxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxijetím zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, je k tomu uvedeno, že náležitostí podání bez ohledu na to, zxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx6 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. V § 6 odst. 1 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Uznávaným elektronixxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xlektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Na tomto místě je třeba doplnit, že požadavek podpisu se neuplatní např. pro podnět podle x xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxického podání, 2018, s. 3).

Podání je možné učinit i pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřexxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xdstavci 4 věta první komentovaného ustanovení. Teorie a (NSS 5 As 134/2015-25) hovoří o podání učiněném pomocí jiných technických prostřxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxiněného pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu, může podaxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxo podání stvrzeného podpisem poštou nebo v elektronické podobě včetně potvrzení datovou schránkou, jak plyne ze zákona o elektronických úkonech a autxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxíve učiněné podání odkáže. Podatel může dále učinit podání osobně ve spolupráci s příslušným správním orgánem a toto potom pouze podepíše. Takovéto poxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxmailové korespondence, které je následně vytištěno a podatel jej do 5 kalendářní dnů stvrdí svým podpisem, není třeba takové podání znovu potvrdit podxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxitra ke správnímu řádu ze dne 5.10.2012).

Tyto postupy jsou možné s ohledem na zásadu hospodárnosti zakotvenou v § 6 odst. 2 spr. řádu, zásadu veřejnx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxx. 3 spr. řádu. Lhůta 5 kalendářních dnů pro potvrzení, popř. doplnění, podání učiněného pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxud tak konec lhůty pro potvrzení, případně doplnění nekvalifikovaného podání připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je podle § 40 odst. 1 písm. c) spr. xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xůstane mu lhůta pro učinění podání zachována. Přestože z odstavce 4 komentovaného ustanovení nevyplývá, v jakém okamžiku je nekvalifikované podání uxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxm, že je učiněno v okamžiku, kdy příslušnému správnímu orgánu původně došlo (Vedral, 2006, s. 274; Chudoba, 2018, s. 388 a Analýza správního xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xekvalifikované podání není některým z výše uvedených způsobů potvrzeno nebo doplněno, příslušný správní orgán k němu nepřihlíží, resp. musí věc posoxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxvní orgán povinen podatele k jejich potvrzení nebo doplnění podání vyzývat, protože odstavec 4 komentovaného ustanovení je speciální vůči odstavci 2 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxé konverzi dokumentů mohou fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby podání učinit také prostřednictvím datové schránky, pokud to pxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxejné moci, tzn. i vůči příslušným správním orgánům, prostřednictvím datové schránky a dokumenty fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxsterstva vnitra č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, a patří mezi ně formáty: .pdfx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxm datových schránek, tzn. formáty, se kterými je systém schopen nakládat a které jej nepoškodí. Nejedná se ale o formáty, jež musí držitel datové schránxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx, podnikající fyzickou osobou a právnickou osobou nebo pověřenou osobou, která své pověření doloží, prostřednictvím datové schránky má stejné účinkx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx písemného a podepsaného podání. Při splnění podmínek stanovených § 18 odst. 2 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumentů, proto není nutné, axx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxru ministra vnitra ke správnímu řádu, který byl přijat dne 14.2.2009, je dále uvedeno, že podání fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnicxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxs 28/2010-79). Pro podání učiněné vůči příslušnému správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky se totiž nepoužije § 17 zák. o el. úkonech a autorxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxky dodán, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. Není totiž možné připustit, aby si příslušný správní orgán sám určoval a ovlxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x xx xxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu došlo fikcí uplynutím 10 dnů, pokud by se do své datové schránky nepřihlásil vůbec.

Přijímání písemného podání v listinné podobě příslušným správxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxové služby veřejnoprávními původci, tzn. i příslušnými správními orgány a v jejímž § 2 odst. 1 je uvedeno, že veřejnoprávní původce přijímá doručené doxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx učiněného ústně, který se považuje za dokument doručený, veřejnoprávní původce zajistí jeho bezodkladné předání podatelně nebo bezodkladné provedxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxodce.

Mnohé zvláštní zákony upravující výkon veřejné správy výslovně také stanoví, že podání, tzn. zpravidla žádost o zahájení řízení, musí být učxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxny stanovené požadavky, které představují výjimku z odstavce 4 komentovaného ustanovení, jsou přípustné. V judikatuře je v této souvislosti uvedenox xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí řízení podle § 44 odst. 1 spr. řádu (NSS 5 Ans 4/2012-20). Zvláštní zákon však může stanovit, že žádost musí být podána na konkrétním tiskopisu, a pokud nx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxný (NSS 6 Ads 32/2014-37). Příkladem je § 67 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve kterém je uvedeno, že řízení o přiznání dávky státní sociáxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxvem práce a sociálních věcí (Průcha, 2015, s. 128). Pokud zvláštní zákon pro podání formu formuláře, tiskopisu nebo elektronické aplikace nestanoví, xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 205-206 a Analýza správního řádu z pohledu úplného elektronického podání, 2018, s. 3-4).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xe věcně a místně příslušný k jeho vyřízení. Podání je učiněno dnem, kdy věcně a místě příslušnému správnímu orgánu došlo. Z toho vyplývá, že podání není uxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě k poštovní přepravě, což má vliv na posouzení zachování lhůty podle § 40 odst. 1 písm. dx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx x x xx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xvěřeny zákonem nebo na základě zákona. Podle § 11 spr. řádu je místní příslušnost správního orgánu určena v řízeních týkajících se činnosti účastníka řxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, místem podnikání; v ostatních řízeních týkajících se fyzické osoby místem jejíhx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxé republiky, je místní příslušnost určena posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky; v ostatních řízeních týkajících se právnicxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxdlem její organizační složky zřízené v České republice a po jejím zrušení je místní příslušnost určena posledním sídlem této organizační složky na úzexx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx není učiněno dnem, kdy dojde k věcně a místně nepříslušnému správnímu orgánu. Pokud podání dojde ke správnímu orgánu, který není k jeho vyřízení věcně nxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxě o tom uvědomí podatele. Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx. Pokud je provedení podání vázáno na lhůtu, ta je podle § 40 odst. 1 písm. d) spr. řádu zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xoštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podáxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxě. Tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Odstavec 5 komentovaného ustanovení vychází z pravixxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 212).

V odstavci 6 komentovaného ustanovení je stanovena veřejnopráxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxvání elektronické podatelny. Způsob, kterým správní orgán tuto veřejnoprávní povinnost zajistí, je na jeho volbě, a může ji tak zajistit prostřednicxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxlouvu o společném provozování elektronické podatelny. V takovém případě je elektronická podatelna provozována jednou z obcí, které smlouvu x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxovědnosti se nemůže zprostit. V případě, kdy správní orgán není schopen přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovaného ustanoxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxx. osoba, která je oprávněná uzavřít veřejnoprávní smlouvu, tj. stát, veřejnoprávní , jiná právnická osoba zřízená zákonem, právnická osobx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx, uzavře s obcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má tento správní orgán sídlo, koordinační veřejnoprávní smlouvu o provozování elektxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnu zajistit přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovaného ustanovení prostřednictvím provozování elektronické podatelny xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxích samosprávných celků, tzn. obcí a krajů, tak zajištění této veřejnoprávní povinnosti není ani výkonem státní správy ani výkonem samosprávy. Vzhlexxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xe veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, mohou osoby uvedené v § 160 odst. 1 spr. řádu vzájemně uzavírat, jen stanoví-li tak zxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxsy a veřejným zájmem. Pokud není schopen zajistit přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovaného ustanovení prostřednictvím xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxchází z povahy věci postup podle odstavce 6 komentovaného ustanovení, tzn. uzavření veřejnoprávní smlouvy s obcí s rozšířenou působností, ale tuto sixxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxsp. hlavní město Praha, příslušné městské části nebo městskému obvodu nějakým způsobem pomůže, např. poskytnutím účelové . Je však také možné, xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtem prostřednictvím jeho statutu, který má formu obecně závazné vyhlášky, odejmut (Vedral, 2006, s. 276-278 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxtelny, postupuje se v případě obecního úřadu podle zvláštního zákona. Tímto zvláštním zákonem se myslí § 65 odst. 1 a 2 zák. o obcích, ve kterých je uvedexxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xydává krajský úřad v přenesené působnosti a při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu. Rozhodnutí krajského úřadu se zveřejní nejméně po dxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxst správního orgánu zajistit přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovaného ustanovení prostřednictvím provozování elektrxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxí, v případě územních samosprávných celků, tzn. obcí a krajů, tedy ani výkonem státní správy ani výkonem samosprávy, pokud se má postupovat podle § 65 odxxx x x x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxávy obci zcela nebo jen v určité agendě (Vedral, 2006, s. 276-278 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 210-211).

Dikce § 65 odst. 2 zák. o obcíchx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx kdy orgán obce přenesenou působnost nevykonává vůbec, ale takovýto výklad § 65 odst. 2 zák. o obcích je nesprávný. S ohledem na charakter výkonu státní xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx příslušná ustanovení zákona o krajích, upravující kontrolu výkonu přenesené působnosti orgány obcí ze strany krajského úřadu, vykládat extenzivněx xx xxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxy orgán obce přenesenou působnost sice vykonává, ale tento výkon vykazuje zásadní nedostatky (Vedral, 2006, s. 278-279 a Jemelka, Pondělíčková, Bohaxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxký úřad o tom, že pro něj bude povinnost zajistit přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovaného ustanovení vykonávat obecní úřxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce správního orgánu, který povinnost zajistit přijímání podání v elektronické podobě neplnil (Vedraxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xSkulová, 2017, s. 111-114 a Horzinková, Novotný, 2015, s. 135-144). Právo účastníků řízení jejich zástupců, podpůrců a jiných osob nahlížet do spisu kxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx je základním procesním právem účastníků řízení, kterým je zabezpečena jejich informovanost o podkladech pro vydání rozhodnutí ve věci. Součástí práxx xxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxce práva nahlížení do spisu a ani ze základních zásad činnosti správních orgánů nelze dovodit právo na zaslání příslušným správním orgánem pořízených xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xxastníkovi řízení či jeho zástupci, zda jej využije. Na rozdíl od práva vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, kdy musí být příslušný spráxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxá obstrukčně, jde to k jeho tíži. Uvedené platí ještě více pro advokáta, k jehož prvořadým povinnostem patří seznámit se s obsahem spisu co nejdříve po přxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je upraveno právo účastníků řízení a jejich zástupců vymezených v § 31 spr. řádu nahlížet do spisux x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxhájení, a toto jejich právo trvá i poté, kdy rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci nabude podle § 73 spr. řádu právní moci, případně je spis již xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxumentů uložených ve spisovně nebo ve správním archivu správního orgánu platí obecná ustanovení o nahlížení do spisů v řízení před správním orgánem, tzxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xudikatuře je v této souvislosti uvedeno, že pokud se osoba podle odstavce 1 komentovaného ustanovení domáhá práva nahlédnout do spisu založeného a vedxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xako účastník řízení na vydaném rozhodnutí ve věci. Nejvyšší správní soud (NSS 1 Azs 259/2016-29) dále uvádí, že "za zástupce účastníka je logicky považxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxrávnění jednat za účastníka správního řízení, byť v té chvíli již pravomocně skončeného, má tedy nesporné právo nahlédnout do správního spisu. V odstaxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxho podpůrce. Vedle výše vymezeného okruhu privilegovaných osob mají podle § 136 odst. 4 spr. řádu v souvislosti s posouzením otázky, zda zahájit řízeníx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxch působnosti podstatné, také dotčené správní orgány (Vedral, 2006, s. 280-281 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 213-214).

xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxrém je uvedeno, že neshledá-li příslušný prvostupňový správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle § 87 spr. řádu, tzn. pxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx nebo opožděného odvolání předá spis příslušnému odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů (Vedral, 2006, s. 281 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, sx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxokazovat a ani odůvodňovat, proč chtějí do spisu nahlížet, nebo vymezovat, do jakých částí chtějí nahlížet. Příslušný správní orgán jim nemůže toto jexxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxlušného správního orgánu. K tomu lze uvést, že jakkoliv je v režimu odstavce 1 komentovaného ustanovení právo na nahlížení do spisu neomezené, neznamexx xxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xo reálně možné, např. proto, že příslušný správní orgán se spisem ještě pracuje nebo by tím byla dotčena práva jiných účastníků řízení. Nelze tedy považxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxo na nahlížení do spisu a na něj navazující práva reálně a efektivně uplatinit, což určují takové okolnosti, jakými jsou např. složitost případu, obsáhxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxpůrců nahlížet do spisu je v některých případech stanovených přímo správním řádem omezeno, a to podle odstavce 6 komentovaného ustanovení, ve kterém xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxti, jsou vyloučeny z nahlížení do spisu, což neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, přičemž do takových částí spisu může nahlížet pxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí všichni přítomní členové a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, přičemž při nahlížení do spisu podle komentovaného ustanovení je vyloučexx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xýběru žádosti lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle § 146 odst. 2 spr. řádu (Vedral, 2006, s. 281 a Jemelka, Pondělíčková, xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxeno, jakým způsobem mohou tyto osoby své právo nahlížet do spisu realizovat, resp. jaké podmínky a předpoklady jim příslušný správní orgán musí k realixxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, a to zejména podle § 4 odst. 1 a 4 a § 7 spr. řádu. Na postup příslušného správního orgánu xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xokumentů a ve kterém je uvedeno, že všechny vyřízené spisy a jiné dokumenty určeného původce jsou po dobu trvání skartační lhůty uloženy ve spisovně. Doxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxvého a skartačního plánu, a to zpravidla ihned po jejich vyřízení, pokud povaha věci nevyžaduje, aby zpracovatel měl vyřízený dokument déle, přičemž sx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxe určení původci, tzn. i příslušné správní orgány, evidují dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem. Záznam o dokumentu v evidenční pomůcce xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx ve kterém je uvedeno, že pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně nebo ve správním archivu správního orgánu platí obecná ustanovení o nahlíženx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx archivu byly veřejně přístupné (Vedral, 2012, s. 429).

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je uvedeno, xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xodmínky, že tyto osoby prokážou na nahlédnutí do spisu právní zájem nebo jiný vážný důvod a že tím nebude porušeno právo některého z účastníků řízení, poxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxkem řízení a nezúčastnila se ústního jednání ve věci, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou, ohledání nebo jiného úkonu souvisxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxávo podat bezprostředně po seznámení se s protokolem proti jeho obsahu stížnost. Jinou osobou, která má právní zájem na nahlédnutí do spisu, může být i pxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xsoba, která chce prokázat, že příslušný správní orgán v jejím případě vydal rozhodnutí, které je v rozporu s § 2 odst. 4 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxých případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. K tomu, aby tato osoba mohla dojít k závěru, že příslušný správní orgán v jejím případě § 2 odst. 4 spr. řádu porxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxje (Vedral, 2012, s. 433 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 215). Příkladem právního zájmu pro nahlédnutí do spisu může být i podání civilní žalxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx013-73). K prokázání existence právního zájmu na nahlédnutí do spisu Krajský soud v Brně (KS v Brně 62 Af 18/2013-112) uvádí, že: "Pro posouzení existenxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xtázkám, jež byly ve správním řízení řešeny".

Za jinou osobu, která má právní zájem na nahlédnutí do spisu, se ve smyslu odstavce 2 komentovaného ustaxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxřelý ze spáchání přestupku před zahájením přestupkového řízení (NSS 8 As 80/2010-68). Není-li přestupkové řízení podle § 78 odst. 2 přestupkového zákxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxk podle odstavce 2 komentovaného ustanovení, nikoliv podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, které se vztahuje pouze na účastníky řízení a jejich xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xbsah § 65 odst. 1 zák. o archivnictví, ve kterém je uvedeno, že při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci spojí ve spis. Dokumenxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxumentu v analogové podobě a dokumentu v digitální podobě se činí pomocí odkazů. Z logiky věci tyto dokumenty v analogové nebo digitální podobě může přísxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx které se subsidiárně použijí např. na výkon kontroly podle kontrolního řádu. Pokud není možné žádosti jiné osoby o nahlédnutí do spisu před zahájením řxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xo v návaznosti na § 154 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že kromě v něm výslovně zmíněných ustanovení správního řádu se přiměřeně použijí i další ustanovexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxzení svým obsahem žádostí o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, příslušný správní orgán ji vyřídí, tzn. že vydá rozhoxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxadě zřejmě není dostatečné (Vedral, 2012, s. 432).

Příkladem jiného vážného důvodu pro nahlédnutí do spisu může být vědecká nebo pedagogická činnoxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xinistra vnitra ke správnímu řádu dne 4.3.2016 byl v této souvislosti přijat závěr č. 148 o tom, že obec, která uzavřela veřejnoprávní smlouvu o přenosu xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxadů spojených s výkonem přenesené působnosti.

Ve své žádosti o nahlédnutí do spisu musí jiná osoba uvést tvrzení o tom, že má na nahlédnutí do spisu prxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx důvodu. To znamená, že jiná osoba musí právní zájem nebo jiný vážný důvod nejenom tvrdit, ale také prokázat. Na jiné osobě, která podala žádost o nahlédnxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxíslušný správní orgán je přitom povinen odstavec 2 komentovaného ustanovení vykládat a aplikovat, při dodržení základních zásad činnosti správních xxxxxx xxxxx x x xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xx/2009-29) je v této souvislosti uvedeno, že pokud jiná osoba nesdělí příslušnému správnímu orgánu nic k prokázání důvodu, který k nahlédnutí do spisu mxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxí orgán v řízení zahájeném na žádost jiné osoby o nahlédnutí do spisu nehodnotí, jaké případné výsledky by nahlédnutí do spisu pro jinou osobou mohlo mít xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx v odstavci 1 komentovaného ustanovení do spisu mohly nahlížet i jiné osoby, a to na základě předchozího souhlasu příslušného správního orgánu, který mx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxovaného ustanovení uplatňují samostatné procesní právo. V judikatuře je v této souvislosti uvedeno, že řízení vedené příslušným správním orgánem o žxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxní řád, a to včetně pravidel upravujících dispozici jiné osoby se svou žádostí a možnosti příslušného správního orgánu v případě pochybností o naplněnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxv to odstavec 2 komentovaného ustanovení výslovně nestanoví, příslušný správní orgán by měl, v souladu s § 36 odst. 2 spr. řádu, účastníky řízení vyzvat x xxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xím stanovené lhůtě nevyjádří, příslušný správní orgán posoudí žádost jiné osoby o nahlédnutí do spisu pouze podle jejího obsahu a základě skutečnostíx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxédnutí do spisu realizovano a není třeba o tom vydávat rozhodnutí. V opačném případě musí být vydáno usnesení, které se sděluje toliko osobě, která o nahxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, což vychází z toho, že není považováno za rozhodnutí o vedení řízení. Totéž platí i pro případ, je-li žádánx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xo spisu viz bod VI. komentovaného ustanovení.

V odstavci 3 komentovaného ustanovení, které xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxného ustanovení nevylučuje, aby obsah spisu, v souladu se zásadou veřejné správy jako služby veřejnosti podle § 4 odst. 1 spr. řádu, přečetla buď jakákoxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xvedeno, že příslušný správní orgán nevidomé osobě na základě její žádosti umožní pořízení zvukového záznamu přečtení obsahu spisu. I v tomto případě mxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxoucí řízení. Pokud by nevidomé osobě takováto součinnost z jeho strany poskytnuta nebyla, je příslušný správní orgán povinen umožnit, aby do spisu nahxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxní spisu jeho osobou. Tímto průvodcem může být jakákoliv fyzická osoba, která nevidomou osobu doprovází a kterou nevidomá osoba za svého průvodce oznaxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx práva nevidomého účastníka řízení nahlížet do spisu je, vzhledem ke svému obsahu, jedním z nástrojů pro zachování zásady rovného postavení účastníků xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxo ustanovení příslušný správní orgán splní i svoji povinnost podle § 7 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že tam, kde by rovnost účastníků řízení a daxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxe odstavce 3 komentovaného ustanovení nepostupuje, jedná se o porušení zásady rovného postavení účastníků řízení a dalších dotčených osob při uplatňxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx rovného postavení účastníků řízení a dalších dotčených osob při uplatňování jejich procesních práv (Vedral, 2006, s. 283 a Jemelka, Pondělíčková, Boxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Z odstavce 4 komentovaného ustanovxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx x xxxxx xx to, aby jí příslušný správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (Vedral, 2006, s. 283 a Jemelka, Pondělíčková, xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxm, že odstavec 4 komentovaného ustanovení koncipuje právo na pořízení kopie jako integrální součást práva nahlížet do spisu, což zřetelně vyjadřuje sxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xle jako součást práva na nahlížení do spisu. Vzhledem k tomu, že samotné nahlížení do spisu předpokládá fyzickou přítomnost na pracovišti příslušného xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xo spisu představuje jedno ze základních procesních práv a slouží k naplnění ústavně zaručeného práva každého vyjádřit se ve své věci ke všem prováděným xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xdstavce 4 komentovaného ustanovení vyplývá, že správní řád osobě oprávněné k nahlížení do spisu nezakládá právo na to, aby jí správní orgán zasílal koxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx uvedeno, že podle § 17 spr. řádu je příloha, tzn. zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích, součástí xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xx xx xxxxxu odstavce 4 komentovaného ustanovení právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části, spojeno s právem nahlížxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xdstavce 6 komentovaného ustanovení vyloučeny z nahlížení, a to i v případě, že jde o části spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do kterých může nahlxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxvo na to, aby jim příslušný správní orgán pořídil kopie této části spisu. Z jiných důvodů než z důvodu zakotveného v odstavci 6 komentovaného ustanovení xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx právo nahlížet do spisu, odepřít (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 216). Právo osoby, která má podle odstavce 1 nebo 2 komentovaného ustanovexx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxy, pokud se jedná o velmi rozsáhlý spis nebo spis obsahující dílo chráněné zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, sx xxxxx

xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxlušnému správnímu orgánu, který v okamžiku realizace práv podle odstavce 4 komentovaného ustanovení osobou vymezenou v odstavci 1 a 2 komentovaného uxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxt i po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci a také tehdy, kdy je spis již archivován. V případě, xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxsovně nebo ve správním archivu správního orgánu platí obecná ustanovení o nahlížení do spisů v řízení před správním orgánem, tzn. komentované ustanovxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x15).

Zatímco nahlížení do spisu a právo účastníka řízení samostatně si činit výpisy z obsahu spisu, např. jeho zachycením na digitální fotoaparát nxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxm je zatíženo správním poplatkem podle položky č. 3 písm. a) sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích, ve které je uvedeno, že vydání sxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxtou stránku, 40 Kč za každý technický nosič dat a 15 Kč za první stránku a 5 Kč za každou další i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxu 2 a 4 položky č. 3 výše uvedeného sazebníku jsou od poplatku podle položky č. 3 písm. a) osvobozeny nadace a nadační fondy, občanská sdružení a odborové oxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxeže, ochrany zvířat, sociálních služeb, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, zdravotnictví, ochrany života a zdraví osob, kultury, tělovýchovy a spxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxny, registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxritativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o maxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxena také Agentura ochrany přírody a krajiny. V § 2 odst. 2 zák. o správních poplatcích je také uvedeno, že úkony zahájené příslušným správním orgánem z moxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x odst. 2 zák. o správních poplatcích dopadá na přestupky nepodnikajících fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob, z logiky věxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxveném v sazebníku má příslušný správní orgán pravomoc snížit poplatek nebo upustit od jeho vybrání. Na tomto místě je nutné upozornit i na praxi některýxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxm v odstavci 2 komentovaného ustanovení, upouští podle § 8 odst. 5 zák. o správních poplatcích od vybrání poplatku za pořízení kopie spisu nebo jeho částx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxt se k podkladům rozhodnutí podle § 36 xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxx xx xxxxx doplnit, že v judikatuře je uvedeno, že účastník řízení má právo samostatně si činit výpisy z obsahu spisu, např. jeho zachycením na digitální fotoaparxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xe spisu nepořizuje (NSS 7 Azs 3/2008-64). Na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu dne 12.6.2006 byl v této souvislosti přijat, jxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x sazebníku, příslušný správní orgán mu ji poskytne, je-li to v jeho technických možnostech.

V odstavci 5 komenxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxře osobě nahlížet do spisu nebo jeho části buď proto, že nejde o osobu uvedenou v odstavci 1 komentovaného ustanovení, tzn. o účastníka řízení, jeho zástxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx prokázala právní zájem nebo jiný vážný důvod, nebo proto, že předmětná část spisu je podle odstavce 6 komentovaného ustanovení z nahlížení do spisu vylxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxle § 72 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že usnesení se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxasně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení. Pouze osoba, které příslušný správní orgán svým usnesením odepřel do spisu nahlížxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xůže příslušný správní orgán podle § 76 odst. 2 spr. řádu vydat i bez předchozího řízení, jestliže bylo obdobné usnesení týmž správním orgánem podle ustáxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxal, 2006, s. 284-285 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 219). V judikatuře (KS v Hradci Králové 51 Ca 15/2009-29) je ve výše uvedených souvislostech xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxíslušného správního orgánu chráněn. Příslušný správní orgán také nesmí odepřít právo nahlédnout do spisu účastníkovi řízení nebo jiné osobě na záklaxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 6 komentovaného ustanovení je uvedeno, že části spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxrými správní orgány pracují, je uložena nebo uznána v mnoha zvláštních zákonech upravujících výkon veřejné správy. Příkladem je § 51 zák. č. 372/2011 Sxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xrhu, § 22 zák. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, § 25 a § 25a zák. č. 21/1992 Sb., o bankách, atd. (Vedral, 2012, s. 439). Na tomto místě je nutné zdůraxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx mít veřejnoprávní charakter. Povinnost mlčenlivosti se tak podle odstavce 6 komentovaného ustanovení nevztahuje např. na obchodní tajemství, kterx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxhlížení vyloučena. Uchování obchodního tajemství je totiž podle § 2985 obč. zák. věcí jeho faktické ochrany s případnými dopady do soukromoprávní obxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xčastníkům řízení, jejich zástupcům a podpůrcům nahlédnout i do písemností obsahujících obchodní tajemství, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxrnost zejména tehdy, kdy by hrozilo, že se s tímto obchodním tajemstvím seznámí i třetí osoby, které nejsou účastníky řízení a které zastupují obchodní xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxslosti uvedeno, že povinnost mlčenlivosti ve smyslu odstavce 6 komentovaného ustanovení nelze vnímat absolutně a příslušný správní orgán ji musí konxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xohoto zákona rozumí informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití mxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x61-483). Podle § 2 písm. b) zák. o ochraně utaj. informací se potom pro účely tohoto zákona rozumí zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxo zdraví fyzických osob. Podle § 139 odst. 1 zák. o ochraně utaj. informací seznam utajovaných informací, jehož návrh zpracovává Národní bezpečnostní xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xejč, Rigel, Marek, 2015, s. 217 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 216-217).

Prostřednictvím odstavce 6 komentovaného ustanovení je přitxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx zvláštních zákonech upravujících výkon veřejné správy a v zákoně o ochraně utajovaných informací stanoven obecně. V odstavci 6 komentovaného ustanoxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx tehdy, pokud obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Podle odstavce 6 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxížení do částí spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, je xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxentovaného ustanovení dále stanoví, že před nahlédnutím do spisu musí být účastník řízení nebo jeho zástupce podle § 58 odst. 5 zák. o ochraně utaj. infoxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxlivosti, a o právních následcích porušení této povinnosti (Vedral, 2012, s. 440). O poučení se podle § 18 spr. řádu sepíše protokol. Dojde-li při nahlížxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxe příslušný správní orgán do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Výše uvedený postup se neuplatní, prokáže-li se účastník řxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxě utajovaných informací. Tímto poučením se podle § 2 písm. i) zák. o ochraně utaj. informací pro účely tohoto zákona rozumí písemný záznam o seznámení fyxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní je dále uvedeno, že se odstavec 4 komentovaného ustanovení nepoužije. To znamená, že z částí spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxich kopií, a to bez ohledu na to, že se případně jedná o části spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz a do nichž může nahlížet pouze účastník řízení nebo jxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx/2008-90) je uvedeno, že příslušný správní orgán je povinen odstavec 6 komentovaného ustanovení vykládat a aplikovat takovým způsobem, aby byl zachoxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xxxx xxxxxxxch souvislostech je nutné upozornit na závěr č. 25 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu, který byl přijat dne 5.12.2005 a ve kterém je uvedexxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxí blíže konkretizováno v § 36 odst. 3 spr. řádu, se dostává do střetu s ochranou veřejného zájmu, kterým lze v tomto případě rozumět ochranu utajovaných xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxtatoval, že utajování informací je sice zásahem do základních práv a svobod, jako je svoboda projevu nebo právo na informace podle čl. 17 Listiny, ale s oxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx zájem. Utajení určitých informací není často pouze v zájmu České republiky, ale také v zájmu dalších států a s ohledem na tyto mezinárodněprávní veřejnx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxm důkazům v řízení podle čl. 38 odst. 2 Listiny s ohledem na čl. 17 odst. 4 Listiny a čl. 1 odst. 2 Ústavy. Příslušný správní orgán musí v konkrétním případx xxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxníka řízení seznámit se s částmi spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz. Převáží-li veřejný zájem s ohledem na čl. 1 odst. 2 Ústavy a usnesením se nahlxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxu ministra vnitra ke správnímu řádu, který byl přijat dne 5.12.2005, je dále uvedeno, že určité vodítko pro úvahu příslušného správního orgánu o poměru xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxujícími tyto utajované informace, lze nalézt v § 63 odst. 8 zák. o ochraně utaj. informací, podle kterého nelze v řízení před orgánem státu zprostit fyzixxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x xxxx x xxxxxxx xtaj. informací, k ohrožení života či zdraví osob nebo k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie. Z toho lze dovoditx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxliky a ochrany života a zdraví osob, před řádným provedením dokazování v řízení. Příslušný správní orgán by tak při aplikaci odstavce 6 komentovaného uxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxr. řádu. Pokud zákon o ochraně utajovaných informací neumožňuje ve výše uvedených případech zproštění povinnosti mlčenlivosti, nesmí příslušný sprxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxj. informací, podle kterého se dokazování provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn. Zprostit tuto osobu mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojíx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxslechem. Také v tomto případě není možné, xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxřel s odkazem na ochranu veřejného zájmu.

Na tomto místě je nutné doplnit, že další výluky z práva nahlížet do spisu, které nejsou odůvodněny ochranox xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxx xxxxx x xxxx xruhá spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že protokol o hlasování kolegiálního orgánu podepisují všichni přítomní členové a osoba, která byla pověřena sepxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxe až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí uvedené v § 146 odst. 2; a ve zvláštních právních předpisech, např. v § 168 odst. 2 věta poslední stavebního zákxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xtátu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popř. z důvodů ochrany osob a jejich majetku (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 219 a Kliková, Havlan, Cxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxovaných informací a z důvodu ochrany jiných informací, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, se v případech stanovenxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxamy obsahující utajované informace, které byly příslušnému správnímu orgánu poskytnuty Policií ČR nebo zpravodajskými službami. Ačkoliv je účel odxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, v případech, na které § 17 odst. 3 spr. řádu dopadá, nejsou písemnosti a záznamy obsahující utajované informace a xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení jsou stanoveny výluky z práva nahlížení do částí spisu, které utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznanx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxajované informace uchovává mimo spis, je § 22 odst. 3 zák. č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, ve kterém je uvedeno, že k žádosti o udělexx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxo stanoviska se nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované informace. Dalšími příklady jsou § 87 zák. č. 325/1999 Sb., o azylu, ve kterém je uvexxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxormaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v řízení podle tohoto zákona. Je-li obsahem informace nebo xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxosti, výbušninách a o státní báňské xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxisu, v nichž jsou tyto informace obsaženy, odděleně mimo spis; § 30 zák. č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxějších předpisů, ve kterém je uvedeno, že jestliže stanoviska dotčených orgánů podle § 6 a § 16 tohoto zákona, jakož i informace poskytnuté na základě § 2x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x zák. o pobytu cizinců na území ČR, ve kterém je uvedeno, že písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informace, se v řízení podle tohoto zákonx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

Pokud se vyjde ze současné aplikační praxe, je na tomto místě vhodné odpovědět rovněž na otázku, zda lze infxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxtnutí informace podle § 13 zák. o svobod. přístupu k informacím. V § 2 odst. 3 zák. o svobod. přístupu k informacím je k tomu uvedeno, že se zákon o svobodném xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxežitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací (NSS 2 As 38/2007-78). Je tedy otázkou, zda lze právní úpxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxání žádostí o informace v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím zohlednit požadavky správního řádu na přístup k těmto informacím, tedy zda xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, 2009, s. 7).

Z § 2 odst. 3 zák. o svoboxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxtanovení, splňovat, má-li vyloučit aplikaci obecné právní úpravy podle zákona o svobodném přístupu k informacím, je zřejmé, že zákon o svobodném přísxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxace (KS v Plzni 57 Ca 87/2005-41). Na tomto místě je nutné uvést, že komentované ustanovení potřebný komplexní charakter nevykazuje. Nadto institut xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxnou právní povahu. Zatímco postup žadatele o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím je realizací hmotného práva garantovaného čl. xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxx se s obsahem spisu formou fyzického nahlédnutí. Právní úprava podle komentovaného ustanovení proto nikterak nevylučuje možnost uplatnění hmotného xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxrmou než fyzickým nahlédnutím u příslušného správního orgánu. Komentované ustanovení je proto ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím zxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxtodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, 2009, s. 8 a NSS 5 A 158/2001-100).

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxií listin nebo sdělením konkrétních údajů, uplatní se plně režim vyřízení žádosti o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xádosti je její obsah ve výše zmíněném ohledu, tedy je-li požadováno nahlédnutí do spisu, nebo jiná forma poskytnutí informace (NSS 5 As 3/2006-70). Z výxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxdě žádosti podané v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím s odkazem na komentované ustanovení, resp. v nevyřízení takové žádosti, byl v rozpxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxého správního orgánu, který by považoval žádost o informace vztahující se ke správnímu řízení automaticky za žádost o nahlédnutí do spisu pouze z toho dxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu formou než nahlédnutím. V takovém případě by měl příslušný správní orgán postupovat podle § 14 odst. 5 písm. b) zák. o svobod. přístupu k informacím a vyxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxna jako žádost podle komentovaného ustanovení a v jeho režimu by měl příslušný správní orgán postupovat (Metodické doporučení k postupu povinných subxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxšný správní xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxdě je povinností příslušného správního orgánu požadované informace poskytnout, s výjimkou informací, u nichž je podle zákona o svobodném přístupu k ixxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxpuje podle § 12 zák. o svobod. přístupu k informacím, ve kterém je uvedeno, že všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá. Podřazení xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxho orgánu poskytnout tyto informace v plném rozsahu. Naopak u řady informací obsažených ve spisech je nutné aplikovat jejich ochranu a s využitím něktexxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxního orgánu vydat rozhodnutí o částečném nebo plném odmítnutí žádosti podle § 15 odst. 1 zák. o svobod. přístupu k informacím (NSS 6 As 40/2004-62). Na toxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx řízení dosud neskončená a správní řízení již pravomocně skončená (Metodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o sxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx

x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxod. přístupu k informacím, ve kterém je uvedeno, že příslušný správní orgán může omezit poskytnutí informace, pokud jde o novou informaci, která vznikxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxd neukončených správních řízení tedy může příslušný správní orgán aplikovat § 11 odst. 1 písm. b) zák. o svobod. přístupu k informacím a dokumenty obsažxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx informace, nemůže příslušný správní orgán žádost zcela odmítnout, ale měl by poskytnout alespoň základní informace o řízení, např. o předmětu správnxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxobod. přístupu k informacím je přitom založena na správním uvážení příslušného správního orgánu, což zároveň znamená, že příslušný správní orgán musxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxezení spočívat např. v potřebě ochránit účastníky řízení, zajistit nestrannosti příslušného správního orgánu, zabránit možnému zneužití získanýcx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxutečně nově v rámci přípravy rozhodnutí ve věci, přičemž vydání xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx se ochrana podle § 11 odst. 1 písm. b) zák. o svobod. přístupu k informacím nevztahuje. Takovými informacemi mohou být např. některé důkazní prostředky xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxních řízeních lze aplikovat i všechny ostatní důvody pro její odmítnutí stanovené zákonem o svobodném přístupu k informacím (Metodické doporučení k xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx

x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrávního řízení je aplikovatelný zejména § 8a odst. 1 a 2 zák. o svobod. přístupu k informacím, ve kterém je uvedeno, že informace týkající se osobnosti, pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xovinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskyxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xterém je uvedeno, že povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osoboxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx kterém je uvedeno, že informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností (Metodickx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx

x xxxxxxx xxx xxx xxxxxxace ze spisu získat i postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tzn. zda je možné získat informace ze spisu i na základě žádosti o poskytnuxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xříslušný správní orgán po žadateli při vyřizování jeho žádosti o poskytnutí informace podle § 13 zák. o svobod. přístupu k informacím požadovat prokázxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxva na informace rozšiřujícím množinu omezujících důvodů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxejmě ztotožnit, protože požadavek na prokázání právního zájmu nebo odůvodněnosti žádosti o poskytnutí informace jde nad rámec zákona o svobodném příxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxnutí do spisu podle odstavce 2 komentovaného ustanovení a souvisí se skutečností, že osoba oprávněná nahlédnout do spisu má právo seznámit se s jeho obsxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xejichž aplikace je tak dostatečnou garancí ochrany těchto informací a není již nezbytné ověřovat právní zájem žadatele. Jak vyplývá z výše uvedeného, xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx nahlédnutí do spisu a ve spojení s ním i pořízením výpisů či kopií s celým jeho obsahem, s výjimkou informací podle odstavce 6 komentovaného ustanovení, xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxormace. V případě jiných osob než účastníků řízení však není příslušný správní orgán při vyřizování žádosti o poskytnutí informace podle zákona o svobxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx nutné doplnit, že důvodem pro neposkytnutí informace ze spisu nemůže být ani neveřejnost správního řízení, zejména ústního jednání podle § 49 odst. 2 sxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxx xxxstupu k informacím je uvedeno, že umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxrávní orgán musí vyhovět žádosti o poskytnutí kopie určitého dokumentu nebo zda může tuto žádost adekvátně vyřídit i tím, že žadateli poskytne pouze jaxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xprávní orgán po žadateli žádat úhradu správního poplatku podle položky č. 3 sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích, resp. zda může xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxku. Ve vztahu k nároku žadatele na poskytnutí kopie dokumentu ze spisu v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím se soudní (NSS 1 As xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxpie. Poskytnutí výpisu z požadovaného dokumentu proto nelze považovat za dostatečné xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx

xxxxx x xx xxxxx x zák. o svobod. přístupu k informacím jsou povinné subjekty v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x informacím správní poplatek přímo nezmiňuje, je zřejmě možné dojít k závěru, že v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím příslušný správní oxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxím tak příslušný správní orgán může žádat úhradu pouze za pořízení kopií a opatření technických nosičů dat, a to podle § 4 odst. 1 a § 5 nařízení vlády č. 17xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxno, že povinný subjekt stanoví v sazebníku sazby za pořízení 1 kopie v závislosti na druhu kopie a použité technologii kopírování. V případě informací oxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxce formou prodeje tohoto výtisku; a že povinný subjekt stanoví v sazebníku sazby za 1 kus každého druhu technického nosiče dat, které odpovídají pořizoxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxým nákladům, a proto nemůže být příslušným správním orgánem stanovena ve výši odpovídající správnímu poplatku (Metodické doporučení k postupu povinxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx

x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxormací obsažených ve spisech v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím lze, přičemž žadatelem může být jak účastník řízení, tak i jiná osoba. Pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xyřízení žádosti se postupuje v plné míře podle zákona o svobodném přístupu k informacím, včetně aplikace důvodů pro omezení práva na informace. Tyto důxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xyplývá, že podmínkou poskytnutí informace v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím není prokázání právního zájmu žadatele (Metodické dopoxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xámci je třeba ve správním řízení něco vykonat, jinak nastane zákonem předpokládaný následek. Lhůta je právním institutem procházejícím napříč celým xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxních orgánů, ale plní také další úlohy. Jednou z nich je ochrana právní jistoty účastníků řízení a dalších dotčených osob a naplnění zásady zákonnosti. xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xrčité úkony, a může si vytvořit určitou představu, kdy bude v jeho věci vydáno rozhodnutí, ve věci, případně kdy by mělo být vydáno, čímž se naplňuje i zásxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxopie (neurčitosti) při uplatňování práv, resp. pravomocí, časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích (což hraje zejména důležitou roli z hlexxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxzbytné zohlednit určité skutečnosti (překážky) na straně subjektu tohoto práva, či pravomoci, které, nikoli z jeho zavinění, výkonu těchto brání. Jixxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxách římských, vytvořilo myšlenkové konstrukce, stavění lhůty (plynutí času), resp. posunutí jejího ukončení. Tato obecná právní pravidla (v xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxíněno, je v dispozici ústavodárce, resp. zákonodárce, postupovat i jinak, v tomto případě však je povinen takový postup výslovně stanovit". Tímto výsxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx procesního úkonu ve správním řízení, tzn. procesní lhůtu, příslušným správním orgánem. Délku procesní lhůty může stanovit i zákon (Potěšil, Hejč, Rixxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xe provádění úkonů v řízení neběží po dobu přerušení řízení; a podle § 136 odst. 6 spr. řádu neběží lhůty týkající se provádění úkonů v řízení po dobu určováxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxu, podle kterého jsou řešeny rozpory mezi příslušným správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, jakož i mezx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xdstavci 1 komentovaného ustanovení je uvedeno, že příslušný správní orgán určí účastníkovi řízení k provedení procesního úkonu přiměřenou lhůtu, doxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx nestanoví-li lhůtu k provedení procesního úkonu přímo zákon. Příslušný správní orgán totiž v takovém případě nemůže lhůtu k provedení procesního úkoxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxíkovi řízení k provedení procesního úkonu dále omezen i tím, že určením lhůty k provedení procesního úkonu nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena roxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx příliš dlouhá, protože potom by hrozilo, že předmět řízení ztratí význam, ale zároveň tak, aby nebyla příliš krátká, protože potom by hrozilo, že procexxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxh zásad činnosti správních orgánů je zakotvena v § 7 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné posxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxsada rovnosti účastníků řízení by mohla být porušena např. tehdy, určil-li xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx, nebo určil-li by lhůtu k provedení procesního úkonu každému z účastníků jinak dlouhou (Vedral, 2006, s. 288 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, sx xxxxx

x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx zohlednit jeho význam, povahu a rozsah. Otázka přiměřenosti lhůty k provedení procesního úkonu je vždy věcí uvážení příslušného správního orgánu, ktxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx s přihlédnutím ke všem okolnostem řízení, tzn. jeho obsažnosti, odborné náročnosti, vázanosti na další řízení atd., objektivně možné procesní úkon nxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxstníkovi řízení, kterému je lhůta k provedení procesního úkonu určena, popř. i tomu, koho se jinak určení lhůty k provedení procesního úkonu přímo dotýxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxamená, že účinky tohoto usnesení nastávají již okamžikem jeho oznámení účastníkovi řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 221-222 a Jemelka, Pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxiv procesního úkonu v řízení, měl by vždy potřebnost takového postupu, tzn. vydání usnesení podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, zvažovat. V téxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx, pomůže příslušný správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxit. Vzhledem k obsahu § 45 odst. 2 spr. řádu by poskytnutí přiměřené lhůty k odstranění vad žádosti také mohlo mít formu usnesení podle odstavce 1 komentoxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo řízení a také jeho zdržení. Příslušný správní orgán tak může účastníkovi řízení stanovit přiměřenou lhůtu k odstranění vad žádosti např. neformální xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxcká závaznost takové lhůty pro účastníka řízení a při hodnocení jejího dodržení nebo nedodržení a důsledků z toho vyplývajících je třeba, aby příslušnx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxdáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a tedy v rozporu se zákonem (Průcha, 2015, s. 139). Pro rozhodování příslušného správního orgánu o tom, zda účxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xouze lhůta pro provedení úkonu stanovená usnesením podle odstavce 1 komentovaného ustanovení je pro účastníka řízení ve smyslu § 73 odst. 2 spr. řádu záxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je uvedeno, že příslušný správní orgán může lhůtu, kterou určxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxení lhůty k provedení úkonu je, že o to účastník řízení, jemuž byla lhůta k provedení úkonu příslušným správním orgánem určena, požádá, a to před jejím upxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxn žádost o prodloužení lhůty k provedení úkonu odůvodňovat. Z praktického hlediska to však vhodné je, protože prostřednictvím odůvodnění účastník říxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xrovést, a bude moci posoudit, zda se ze strany účastníka řízení nejedná o obstrukční jednání (Kliková, Havlan, Chadima, 2016, s. 167 a Jemelka, Pondělíxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxední. Příslušný správní orgán také nemůže lhůtu k provedení prodloužit, pokud tato již uplynula. Důsledky uplynutí lhůty k provedení úkonu proto účasxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxvést ve lhůtě určené příslušným správním orgánem. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že příslušný správní orgán lhůtu k provedení úkonu prodloužit můžxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xízení. Na prodloužení lhůty k provedení úkonu není právní nárok. Na druhou stranu však z odstavce 2 komentovaného ustanovení nevyplývá, že by na základx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxn. které vznikly na základě jeho zavinění. O případném prodloužení lhůty k provedení úkonu příslušný správní orgán vydá usnesení, které se stejně jako xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx jinak prodloužení lhůty k provedení úkonu přímo dotýká (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 222). V případě, že příslušný správní orgán žádosti účasxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxmelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 221).

V komentovaném ustanovení jsou stanovena pravidla pro poxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxutí, závislé na lidské vůli. Počítání času ve správním řízení je spojeno s procesními lhůtami, tzn. s lhůtami, ve kterých mají být provedeny úkony v řízexx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxvení stanoví pravidla pro určení jejího počátku a konce. Stanovení přesných pravidel pro určení počátku a konce procesní lhůty je důležité zejména proxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxnem nebo podle § 39 odst. 1 spr. řádu příslušným správním orgánem (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 223). Z výše uvedeného tak bez pochybností vyplýxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní naopak neupravuje hmotněprávní lhůty, které jsou zvláštními zákony stanoveny např. pro podání žádostí nebo jiných návrhů, kterými se správní řízexx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxematika zachování lhůty při realizaci podání vůči věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Pro zachování hmotněprávní lhůty totiž nepostačuje, xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxní v jiném státě. Poštovní zásilka obsahující podání musí být v poslední den hmotněprávní lhůty příslušnému správnímu orgánu doručena (Potěšil, Hejčx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxpadech, kdy je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, ať už jde o lhůtu stanovenou přímo zákonem, nebo o lhůtu určenou k provedení procesního xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxztahují na situace, kdy zákon s uplynutím určité lhůty spojuje určité právní důsledky, aniž by předpokládal něčí činnost. Příkladem je § 25 odst. 2 spr. xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x věta poslední spr. řádu nestanoví lhůtu, na kterou by bylo vázáno provedení určitého procesního úkonu v řízení ve smyslu odstavce 1 komentovaného ustaxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxpokládala nějaká činnost adresáta písemnosti (NSS 1 As 86/2009-47). Dalším příkladem je § 17 odst. 4 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumenxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že připadne konex xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx5, s. 223 a Kliková, Havlan, Chadima, 2016, s. 170).

Odstavec 1 komentovaného ustanovení dopadá jak na případy, kdy má v určité lhůtě úkon v řízení proxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx § 83 odst. 1 spr. řádu, lhůtu pro podání žádosti o obnovu řízení podle § 100 odst. 2 spr. řádu nebo lhůtu k provedení procesnímu úkonu určenou příslušným spxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxnu dožádaným správním orgánem podle § 13 odst. 3 spr. řádu, lhůtu pro sdělení osobě, která podala podnět k zahájení řízení z moci úřední, jak bylo s podnětxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xízení podle § 100 odst. 3 spr. řádu. Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, potom odstavec 1 komentovaného ustanovení stanoví náslexxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxáno na lhůtu určenou počtem dnů, nezapočítává se do běhu této lhůty ten den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta proto začíná běžet až xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxin. Existují-li pochybnosti o tom, který den nastala skutečnost určující počátek lhůty určené počtem dnů, považuje se za počátek lhůty den následujícx xx xxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xodle počtu dnů je i lhůta delší než jeden týden, měsíc nebo rok, je-li určena vyjádřením konkrétního počtu dnů. Lhůtou určenou podle počtu dnů tak může býx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxdlo, 2016, s. 223). V závěru č. 1 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x4 odst. 1 spr. řádu, tzn. na fikci doručení. V § 24 odst. 1 spr. řádu je uvedeno, že jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxdle § 24 odst. 1 spr. řádu počítá, se poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu opřel o uvozovací větu odstavce 1 komentovaného ustanovení, ve kterx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxže nastat nějaká další právní skutečnost, a odlišován od pojmu "doby", která je samostatnou právní události, s níž právo spojuje určité důsledky. Gramxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xšak zpochybněn terminologickou rozvolněností, kterou zákon trpí v případech ustanovení o dobách nebo lhůtách. Tak např. § 25 odst. 2 spr. řádu o doručoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxřejnění rozhodnutí nadřízeného správního orgánu správně používá termín "doba". Z věcného hlediska lze posuzovat, zda je vyzvednutí uložené písemnoxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxd. Lhůta podle § 24 odst. 1 spr. řádu navíc není lhůtou, v níž je nejpozději možné si písemnost vyzvednout. K vyzvednutí písemnosti je totiž určena lhůta pxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xx xomentovaného ustanovení je stanoveno pravidlo, že lhůty k provedení úkonu v řízení určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx kdy došlo ke skutečnosti rozhodné pro počátek lhůty, která činí 3 týdny, pátek, je posledním dnem lhůty opět pátek; je-li dnem, kdy došlo ke skutečnosti xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx počátek lhůty, která činí 3 roky, 15.6.2019, potom tato lhůta končí uplynutím dne 15.6.2022. Není-li v měsíci, v němž má lhůta skončit, den, který by se sxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xe skutečnosti rozhodné pro počátek lhůty, která činí 3 měsíce, 30. listopad, potom je posledním dnem této lhůty 28. únor. Na tomto místě je možné uvést, žx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxx xxxdíl nastat může, protože některé měsíce mají jiný počet dní než 30. Je-li tak dnem, kdy došlo ke skutečnosti rozhodné pro počátek jednoměsíční lhůty, 15x xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxí a 1roční lhůtou k provedení úkonu v řízení, protože přestupné roky mají 366 dní. Oproti lhůtám k provedení úkonů v řízení určeným počtem dnů, odstavec 1 xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx16, s. 223).

Správní řád sice lhůtu k provedení úkonu v řízení určenou podle týdnů neupravuje, činí tak však zvláštní zákony. Například z § 98 odst. 2 xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxx xxzvy student do vyšší odborné školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by posledním dnem této lhůty vzdělávání zanechal, xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xpr. řádu, ve kterém je uvedeno, že usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zaxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxo pravidlo, že připadne-li konec lhůty k provedení úkonu v řízení na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den. Toto prxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Podle jeho § 1 jsou státními svátky: 1. leden - Den obnovy sxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx Husa, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxec - Štědrý den, 25. prosinec - 1. svátek vánoční a 26. prosinec - 2. svátek vánoční (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 225 a Jemelka, Pondělíčková, Boxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxnto den určující pro výpočet 15denní lhůty podle § 83 odst. 1 spr. řádu, do jejího běhu se však podle odstavce 1 písm. a) komentovaného ustanovení nezapočxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx, na který by konec lhůty připadl, státním svátkem, což platilo i pro následující den 26.12.2019, konec lhůty se posunul až na den 27.12.2019 (čtvrtek), xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxanovení skončila uplynutím dne 27.12.2019 (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 225).

V odstavci 1 písm. d) komentovaného ustanovení je stanovenxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxjpozději v poslední den lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu. Lhůta k provedení úkonu v řízení určená podle odstavce 1 písxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxlušnému správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě pro případ, že je poštxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx, že dojde-li podání správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a součxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx orgánem podána poštovní zásilka adresovaná věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence (na tomto xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxtovních službách a o změně některých zákonů, kterým byl institut držitele zvláštní poštovní licence zrušen) nebo osobě, která má obdobné postavení v jxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xprávnímu orgánu, která obsahuje podání, je podle odstavce 1 písm. d) komentovaného ustanovení lhůtou procesní. Pokud však účastník řízení zašle podáxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxd účastník řízení datovou zprávu do datové schránky příslušného správního orgánu pouze odešle, ale k zachování lhůty je nutné, aby datová zpráva byla dx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx.

Nemůže-li účastník řízení z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta k provedení úkonu v řízení určená xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxnu vyššího stupně, než je věcně a místně příslušný správní orgán, tzn. u správního orgánu nadřízeného podle § 178 spr. řádu. To platí i v případě, že toto pxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x věcně a místně příslušného správního orgánu, musí účastník řízení prokázat. Co se myslí vážným důvodem, pro který účastník řízení nemohl ve lhůtě podáxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx x NSS 4 Ads 114/2013-26) je uvedeno, že by se zřejmě mohlo jednat o vážnou chorobu a další srovnatelné důvody, nikoliv však o podjatost oprávněných úředníxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 228). Ačkoliv odstavec 1 písm. d) xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xodána v jakýkoliv den lhůty k provedení úkonu v řízení, nikoliv pouze v poslední den lhůty. Není totiž možné tvrdit, že lhůta k provedení úkonu v řízení nexx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxtě pro případ, že je poštovní zásilka zasílána z ciziny, 3 dny před posledním dnem lhůty. Pokud proto účastník řízení prokáže, že z vážných důvodů nemohl x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxení podání u správního orgánu vyššího stupně i několik dnů před jejím koncem (Vedral, 2006, s. 292 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 224).

Axxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxné podle hodin, tyto lhůty však mohou upravovat zvláštní právní předpisy. Za lhůtu k provedení úkonu v řízení určenou podle hodin se nepovažuje pouze lhxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xní, např. tedy 72 hodin atd. Na lhůtu určenou podle hodin se neaplikuje pravidlo podle odstavce 1 písm. a) komentovaného ustanovení, ve kterém je uvedenxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxátek lhůty. Stejně tak se na lhůtu určenou podle hodin neaplikuje pravidlo podle odstavce 1 písm. c) komentovaného ustanovení, ve kterém je uvedeno, že xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxčnost určující počátek 48hodinové lhůty ve čtvrtek ve 12:00, potom tato lhůta končí v sobotu ve 12:00 (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 224).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxzení považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak. Odstavec 2 komentovaného ustanovení tímto stanoví vyvratitelnou právní domněnku zachování lhxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxmentovaného ustanovení dopadá jak na případy, kdy má v určité lhůtě úkon v řízení provést účastník řízení, tak na případy, kdy má v určité lhůtě úkon v řízxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx zachována. Například při podání odvolání, o kterém má příslušný správní orgán za to, že jej účastník řízení podal opožděně, musí zmeškání lhůty účastnxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxtuře (NSS 8 Afs 48/2013-31) je uvedeno, že vyvratitelná domněnka zachování lhůty se neuplatní automaticky, aniž by bylo nutné zjišťovat rozhodné skutxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxí zpochybnili, je nutné poskytnout jim možnost tyto rozpory vysvětlit. Není-li lhůta k provedení úkonu zachována, zpravidla vůči tomu, kdo ji zmeškalx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V komentovaném ustanovení je upraveno tzv. navrácení v předešlý stav, xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxrzinková, Novotný, 2015, s. 101-102). Podat žádost o prominutí zmeškání úkonu nebo o povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání mohou pouze účastnícx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx, které je nutné provést v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě určené účastníkovi řízení příslušným správním orgánem podle § 39 odst. 1 spr. řádu. Promxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxnoveny zvláštními zákony, však není provedení procesního úkonu vázáno na lhůtu stanovenou podle hodin, dnů, týdnů, měsíců nebo let, ale na konání ústnxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxst v určité lhůtě, tak komentované ustanovení zakládá možnost, aby účastník řízení podal žádost o prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést při xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxzději při ústním jednání. Na tomto místě je nutné doplnit, že komentované ustanovení xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxené lhůtě vyzvednout uloženou písemnost a z toho důvodu podá žádost o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost podle § 24 odst. 1 spxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxněprávní lhůty, protože procesními instituty nelze prolamovat hmotněprávní lhůty, které zpravidla mají prekluzivní povahu (Vedral, 2012, s. 452).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxi jsou prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději v určité lhůtě nebo při ústním jednání, dále upravené v odstavci 2 až 7 komentovaného xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xa obdobného použití jeho odstavce 2 až 4, 6 a 7. Odstavci 1 komentovaného ustanovení tak ve vazbě na odstavec 2 až 7 komentovaného ustanovení zakládá možnxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxk na procesní lhůty určené příslušnými správními orgány podle § 39 odst. 1 spr. řádu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 230). Jak bylo uvedeno výše, vxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx lhůtě, komentované ustanovení zakládá možnost, aby účastník řízení podal žádost o prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést při ústním jednánxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x stavebního zákona, ve kterém je uvedeno, že závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4 odst. 4 stavebního zákona, a námitky účxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxjpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží; § 112 odst. 1 stavebního zákona, ve kterém je uvedeno, že stavební úřad oznámx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popř. důkazy mohou uplatnit nejpozději pxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání, přičemž k později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží (Vedrxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx, kdy by jinak zpětvzetí nebo změnu podání nebylo možné učinit, zejména proto, že to nepřipouští zákon. Institut povolení změny obsahu podání je tak možxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxně umožňuje žadateli pouze zúžit předmět žádosti nebo žádost vzít zpět, a dále např. v řízení x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxuští (Vedral, 2006, s. 295 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 226).

V odstavci 2 komentovaného usxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xízení vede, požádat o prominutí zmeškání úkonu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon učinit. Tato subjektivní 15dexxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok. Pro běh obou těchto lhůt platí § 40 spr. řádu, ve kterém je upraveno počítání času (Vedral, 2006, s. 295). Z jazyxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxonu rozhodnout, pokud ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul více než jeden rok. Takový výklad je však v rozporu se smyslem odstavce 2 komentovaného usxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx jsou účastníky řízení podány v závěru uvedené 1roční objektivní lhůty, bez ohledu na to, zda těmto žádostem vyhoví, či nikoliv. Z judikatury (KS v Brně 4x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x prominutí zmeškání úkonu podat u příslušného správního orgánu před uplynutím 1roční objektivní lhůty, přičemž příslušný správní orgán může o této žáxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxout zmeškání úkonu, pokud je tímto úkonem žádost o prominutí zmeškání úkonu. Mimo tohoto úkonu odstavec 2 komentovaného ustanovení na všechny další zmxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxdlo, 2016, s. 226).

Žádost o prominutí zmeškání úkonu účastníka řízení jakožto úkon směřující vůči příslušnému správnímu orgánu, je podáním podle x xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxostatné řízení. Rozhodování příslušného správního orgánu o žádostech o prominutí zmeškání úkonů je procesním rozhodováním, což dokládá i skutečnosxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxsti o prominutí zmeškání úkonu musí účastník řízení zmeškaný úkon spojit, jinak se touto žádostí příslušný správní orgán nezabývá (Vedral, 2006, s. 29xxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxležitosti podání podle § 37 spr. řádu, ale není s ní spojen zmeškaný úkon, tzn. není-li zmeškaný úkon k žádosti doplněn do konce 15denní lhůty ode dne, kdy xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 231). V judikatuře (KS v Ústí nac Labem 78 Ad 13/2010-34) je v této souvislosti uvedeno, že také v případě, kdy účastník xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxt, nejsou splněny podmínky požádání o prominutí zmeškání úkonu podle odstavce 2 komentovaného ustanovení (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxkání úkonu označení účastník a podatel. Odstavec 2 komentovaného ustanovení je v tomto formulován nejednoznačným způsobem. Termín účastník je totiž xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxp zákonodárce k oběma uvedeným termínům. Podle dikce odstavce 2 věta první komentovaného ustanovení sice žádost o prominutí zmeškání úkonu podává účaxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xe domnívat, že účastník a podatel jsou zde jednou a toutéž osobou. Podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu jinou osobou za odlišnou osobu by bylo v rozpxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je uvedeno, že příslušný správní orgán může přiznat žádosti o prominutí zmeškání úkonu odkladnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xako by zmeškán nebyl, tzn. jako by byl proveden v určené lhůtě, resp. nejpozději při ústním jednání. V případě, že je zmeškaným úkonem účastníka řízení nxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxávního orgánu nemůže nabýt právní moci ani se nemůže stát vykonatelným (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 231). Zmeškaným úkonem tak může být i odvoxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxastník řízení podle § 27 odst. 2 spr. řádu, přiznává určité oprávnění. Přiznání odkladného účinku žádosti o prominutí zmeškání úkonu v takovém případě xx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxože v důsledku odkladného účinku žádosti o prominutí zmeškání úkonu opět nenastane právní moc, vykonatelnost ani jiné účinky vydaného rozhodnutí. Poxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xčinku není možné práva a povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí vykonávat (Vedral, 2012, s. 455-456 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 22xxx

xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxvznikne-li přiznáním odkladného účinku újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu převyšující újmu hrozící poxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xa jedné straně hrozí podateli vážná újma a zda na druhé straně přiznáním odkladného účinku žádosti o prominutí zmeškání úkonu nevznikne újma na právech xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxže spočívat např. v odložení právních účinků rozhodnutí, které jiné osobě než podateli žádosti o prominutí zmeškání úkonu přiznává nějaké oprávnění. xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxe na § 2 odst. 3 a § 2 odst. 4 spr. řádu, ve kterých je obecně upravena ochrana práv nabytých v dobré víře a ochrana veřejného zájmu. Z toho vyplývá, že na přiznxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxení musí o odkladný účinek žádosti o prominutí zmeškání úkonu požádat, příslušný správní orgán může této žádosti odkladný účinek přiznat i z moci úřednxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx příslušného správního orgánu podle části čtvrté správního řádu. Důvodem je skutečnost, že nejde ani o rozhodnutí ve věci podle § 67 odst. 1 spr. řádu, anx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxje podle § 76 odst. 1 spr. řádu usnesením (Vedral, 2006, s. 296-297; Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 227 a Vedral, 2012, s. 457).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxminutí zmeškání úkonu prokáže, že překážkou, která mu bránila provést úkon v určené lhůtě nebo při ústním jednání, byly závažné důvody a že tyto důvody nxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxé důvody trvaly po podstatnou část lhůty určené pro provedení úkonu, který byl zmeškán. V judikatuře (NSS 5 As 95/2018-51) je uvedeno, že závažným důvodxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xospitalizace z důvodu vážného úrazu apod. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí (NSS 8 Azs 57/2016-39), že: "Závažné důvody, které představují překážku, xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxnkrétního případu".

V judikatuře (NSS 4 Ads 114/2013-26) je dále uvedeno, že závažným důvodem, který vedl ke zmeškání úkonu podatelem žádosti o proxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxám, které jsou jeho účastníky. Tyto osoby tak v tomto případě v důsledku nezákonného postupu příslušného správního orgánu nemají bez svého zavinění moxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxace apod. Mezi závažné důvody naopak nespadá situace, kdy žadatel předal podání nejprve u věcně a místně nepříslušného správního orgánu (Potěšil, Hejxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxel podle odstavce 4 komentovaného ustanovení závažné důvody prokáže, je-li zjevné, že by újmu, která hrozí podateli žádosti o prominutí zmeškání úkonx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx zájmu. Příslušný správní orgán tak za splnění podmínek podle odstavce 5 komentovaného ustanovení zmeškání úkonu nepromine ani tehdy, jestliže podatxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxvinění. Odstavec 5 komentovaného ustanovení má totiž před jeho odstavcem 4 přednost a stejně jako odstavec 3 komentovaného ustanovení navazuje na § 2 oxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx). Z odstavce 5 komentovaného ustanovení také vyplývá, že příslušný správní orgán musí zkoumat, zda prominutím zmeškání úkonu nebudou dotčena práva nxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxtčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, s mírou újmy, která hrozí podateli, pokud zmeškání úkonu prominuto nebude. A jen je-li xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xotom příslušný správní orgán zmeškání úkonu nepromine. Odstavec 5 komentovaného ustanovení tímto dává přednost tomu, aby zmeškání úkonů byla promíjxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxntovaného ustanovení a toto kritérium lze aplikovat pouze v případě, kdy se prominutí zmeškání úkonu může dotknout pravomocného rozhodnutí ve věci, pxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx.

Zmeškání úkonu dále není možné prominout při doručování právnickým osobám podle § 21 odst. 3 věta první, ve kterém je uvedeno, že právnická osoba nexxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxolání podle § 84 odst. 1 věta první spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxe dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout; při exekuci podle § 11x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx odst. 2 věta poslední spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti a nelze prominout zmeškání xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxa, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxěné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění (Kliková, Havlan, Chadima, 2016, xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx zmeškání úkonu jinak. Příkladem je § 47 odst. 1 zák. o pobytu cizinců na území ČR, ve kterém je uvedeno, že zabrání-li včasnému podání žádosti podle § 47 oxxxx x xxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xo zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v § 47 odst. 1 uvedeného zákona. V ostatních případech xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxjč, Rigel, Marek, 2015, s. 231).

V odstavci 6 komentovaného ustanovení je uvedeno, že k vydánx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxdle odstavce 6 komentovaného ustanovení tedy není rozhodné, který správní orgán vedl řízení v době, kdy byl úkon zmeškán, ale to, který orgán vede řízenx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxnu, je také třeba žádost o prominutí zmeškání úkonu podat, a to podle § 37 odst. 5 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že podání se činí u správního orgánu, kterx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x6 odst. 2 spr. řádu a věc je již podle § 88 spr. řádu postoupená příslušnému odvolacímu správnímu orgánu, musí žádost o prominutí zmeškání úkonu podat k přxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxo, 2016, s. 228).

V případě podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu se aplikuje § 40 odst. 1 písm. d) spr. řádu, ze kterého vyplývá, že lhůta k podání žxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje žádost o prominutí zmeškání úkonu, držxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxt u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty žádost o prominutí zmeškání úkonu podána u správnxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xprávnímu orgánu. Odstavec 6 komentovaného ustanovení neřeší situaci, ke kterému správnímu orgánu žádost o prominutí zmeškání úkonu podat v situaci, xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxzení ve věci vedl jako poslední (Vedral, 2006, s. 298-299 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 228).

V odstavci 6 komentovaného ustanovení je xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxine, oznamuje se usnesení nejenom podateli, ale i všem účastníkům řízení, kteří mohou být tímto usnesením dotčeni ve svých právech nebo povinnostech. xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xsnesení příslušného správního orgánu oznamuje, proti němu mohou podat odvolání, které podle § 76 odst. 5 spr. řádu nemá odkladný účinek (Vedral, 2006, xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxiže o žádosti o prominutí zmeškání úkonu nerozhodne usnesením, ale pouze toto rozhodnutí oznámí jednou větou v odůvodnění rozhodnutí ve věci, takovétx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxlní řízení ve smyslu úkonu, jehož zmeškání prominul. To znamená, že příslušný správní orgán postupuje tak, jak by postupoval, kdyby byl tento úkon učinxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxx písm. a) spr. řádu, ze kterého vyplývá, že nové řízení lze provést a nové rozhodnutí ve věci vydat tehdy, jestliže je to nezbytné při postupu podle věty drxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxí bylo prominuto, provedení nového řízení a vydání nového rozhodnutí ve věci odůvodňují. Příslušný správní orgán postupuje podle § 101 písm. a) spr. řáxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 228). Podle § 28 odst. 2 spr. řádu platí věta druhá odstavce 6 komentovaného ustanovení obdobně pro postup přxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxmuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, využila svého oprávnění tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxdě doplní řízení ve smyslu zmeškaného úkonu, který tato osoba v uvedené lhůtě učinila. Také v tomto případě přichází v úvahu provedení nového řízení a vyxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxci 7 komentovaného ustanovení je uvedeno, že usnesení, kterým příslušný správní orgán zmeškání úkonu nepromine, se oznamuje pouze podateli žádosti o xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxn zmeškání úkonu nepromine, se dotýká pouze podatele žádosti. A tak pouze podatel žádosti může proti usnesení, kterým příslušný správní orgán zmeškánx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx

V odstavci 8 komentovaného ustanovení je upravena druhá forma institutu navrácení v předešlý stav, a to povoxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxstavce 8 komentovaného ustanovení podat žádost o povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání. Změna obsahu podání se může týkat např. rozšíření předmxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xy předmětem žádosti o povolení změny obsahu podání byla společná žádost více žadatelů podle § 44 odst. 2 spr. řádu, museli by tuto žádost podat všichni žaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xx xxdle § 146 odst. 2 spr. řádu se po uplynutí lhůty pro podávání žádostí nepřipouští změna žádosti (Vedral, 2006, s. 300 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2xxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxí v případě, že by změnu obsahu podání jinak nebylo možno učinit, pouze do vydání rozhodnutí podle § 71 spr. řádu. Žádost o povolení zpětvzetí nebo změny oxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xpr. řádu. Zpětvzetí nebo změnu obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit, může příslušný správní orgán povolit jen tehdy, jestliže podateli hxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxůže je povolit. Z toho vyplývá, že na povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání není právní nárok. Příslušný správní orgán však nemůže o žádosti o povoxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xx x xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx. 4, ve kterém je uvedeno, že správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxhadlo, 2016, s. 229).

V odstavci 8 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že jím není dotčen § 45 odst. 4 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že žadatel xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xahájení odvolacího řízení. Důvod, proč odstavec 8 komentovaného ustanovení není § 45 odst. 4 spr. řádu dotčen, je ten, že zúžení předmětu žádosti nebo jxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxtí nemůže žadatel provést jen v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení, přičemž v tomto období přísluxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx 2006, s. 301). V odstavci 8 komentovaného ustanovení je také uvedeno, že pro podání žádosti o povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení. Z toho mimo jiné vyplývá, že příslušný správní orgán žádosti o povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možné učinit, vyxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxlíčková, Bohadlo, 2016, s. 229).

xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx řádu). K zahájení toto typu správního řízení přitom může dojít jak na základě poznatků z vlastní dozorové činnosti, tak na základě oznámení, resp. podnxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx.

xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxní, občanská oznámení, oznámení strážníka obecní police či orgánů policie, podněty od jiných správních orgánů. Již z povahy a funkce výše popsaných ozxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxení správního řízení. Pokud považuje učiněné podněty správní orgán z nějakého důvodu za neúplné, je jeho povinností doplnit chybějící informace. Zprxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxu nebo zajistit důkaz podle § 138 spr. řádu (podrobněji k těmto postupům viz komentář k citovaným ustanovením).

Podněty dle komentovaného ustanovexx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxchází k zahájení řízení bez dalšího. Naproti tomu, doručením podnětu se iniciuje toliko určitý kontrolní (dozorčí) postup, resp. věc se dostává do sféxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xředmětné řízení vlastním úkonem také zahájí. Naopak jestliže tyto důvody neshledá, takový úkon neučiní, k zahájení řízení nepřistoupí.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxm podle části IV. správního řádu) jen tehdy, jestliže o to výslovně ve svém podnětu požádal. Pro tyto případy se správnímu orgánu v komentovaném ustanovxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx však může být aktivace institutu opatření proti nečinnosti (§ 80 odst. 2 spr. řádu), současně může vést i k vyvolání soudních řízení (např. tzv. nečinnoxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xetření eřejným ochráncem práv. Pokud správní orgán podateli sdělil, že neshledal důvody pro zahájení řízení z moci úřední, nemůže jít v dané situaci o jxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxxxu k povinnosti podavatele (ne)vyrozumívat, tak případně i k době, v jaké tak správní orgán má učinit - srov. např. § 94 spr. řádu, § 189 odst. 2 zák. č. 361/2xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx by v okamžiku zahájení daného řízení získal postavení účastníka řízení, a to z důvodu, že takovému podateli bude zahájení řízení oznámeno jako účastníxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx x x xx xxxx xxxxx

xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxvit jinak). Z logiky věci nelze vyrozumět o způsobu vyřízení jeho podnětu anonymního podatele.

Na rozdíl od předchozího ustanovení, které bylo spjato výlučně s řízením zahajovaným tzv. , se toto ustanoxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx § 76 přestupkového zákona, popř. jiných zvláštních zákonů, kde jde o kvalifikovaný způsob ukončení prověřování došlých podnětů, jenž se uplatňuje v sxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx ve věci vyšlo najevo, že tu takové důvody nejsou, popř. že by řízení nevedlo k potrestání pachatele anebo že by jeho provedením došlo k nadbytečným náklaxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx: "Předchozí správní řád úpravu institutu odložení xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx

Podle komentovaného ustanovení se věc odloží jednak v případě, kdy byl učiněn úkon, který je sice jako žádost označen, avšak u nějž se z obsahového hledxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxt zkrátka nelze. Samozřejmě musí jít o nedostatky (vady), které nelze odstranit postupem předvídaným v § 37 odst. 2 spr. řádu. Současně nesmí jít z hledixxx xxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxžaduje formální odložení věci. Jinak vyjádřeno, s doručením takového podání sice nejsou spojeny účinky zahájení řízení, věc se přesto musí formálně pxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x také tehdy, jestliže mu bylo doručeno podání, k jehož vyřízení není příslušný žádný správní orgán - věc zde není komu postoupit ve smyslu § 12 spr. řádu. Nxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx, že použití komentovaného ustanovení však není namístě za situace, kdy soud postoupí správnímu orgánu rozhodnutí věc, která podle náhledu soudu nespxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxrobněji viz komentář k § 133 spr. řádu).

Jak vidno, ve všech shora uvedených případech jde o existence zcela zjevných překážek pro další postup, jež jxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxn vydá usnesení, které se vždy oznamuje podateli a osobě, které se týká, jsou-li známy. Jelikož jde o usnesení oznamované, lze se proti němu též odvolat s xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxné usnesení, které lze samostatně přezkoumat v přezkumném řízení podle § 94 odst. 3 spr. řádu, jakož i ve správním soudnictví. Z uvedené skutečnosti vypxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

Ve vztahu k řízení, které je zahajováno na žádost účastníka, komentované ustanovení stanoví, že je zahájeno dnem, kdy byla žádost doručena správxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx žádného úkonu (rozhodnutí) správního orgánu. Uvedené platí i pro žádost, která trpí vadami.

Byla-li žádost podána u věcně a místně příslušného sprxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxx x xxxxxxx xxxtí, že ten, kdo požádal, se automaticky stává účastníkem řízení. Podání žádosti, resp. její existence, coby důvod zahájení řízení tedy představuje poxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxd vedení řízení. Tento důsledek je praktickým projevem zásady dispoziční, podle níž je to právě a pouze žadatel, kdo disponuje předmětem řízení. Z uvedxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxního podnětu. Obráceně platí, že se nikdo nemůže domáhat zahájení řízení, které se zahajuje výlučně z moci úřední (podrobněji viz komentář k § 42 spr. řáxxxx

xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx společné žádosti, tak i podání jednotlivých samostatných žádostí - za této situace dochází k zahájení řízení ke dni, kdy byla podána žádost posledním z xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx spr. řádu. Komentované ustanovení ve vztahu k obsahovým náležitostem žádosti výslovně zmiňuje požadavek na to, aby z ní bylo patrné, o co žadatel žádá, xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxxxxích zákonů přitom mohou pro určité tzv. specifické typy žádostí (např. žádost o obnovu řízení, odvolání, žádost o vydání cestovního dokladu či stavebnxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xodána na předepsaném formuláři či tiskopisu, popř. byla za určitých podmínek podána určitým způsobem (např. datovou schránkou). Nejde-li o tyto přípxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxejně tak může využít všech přístupných forem podání (podrobněji viz komentář k § 37 spr. řádu). "Vzorové" formuláře mají žadateli toliko napomoci s forxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

Nemá-li žádost předepsané formální či obsahové náležitosti nebo trpí-li jinými vadami (např. nepřesnost, nesrozumitelxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxůže žadateli vady jeho žádosti odstranit přímo na místě, je-li to vzhledem k povaze a závažnosti nedostatků žádosti možné. V případné výzvě k odstraněnx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx xx xxx xdstraněn, vhodné se taktéž jeví, zejména trpí-li žádost podstatnými vadami, jejichž neodstranění má za následek zastavení řízení (podrobněji viz koxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxě využít institutu přerušení řízení [§ 64 odst. 1 písm. a) spr. řádu].

K postupu při odstraňovaní vad podání - podrobněji viz komentář k § 37 spr. řádu.

xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxpná žádost, tj. žádost, o níž nelze fakticky rozhodovat. Takovou žádost správní orgán neprojednává a řízení podle § 66 odst. 1 písm. b) spr. řádu zastaví xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx

xxx x xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx ovládáno zásadou dispoziční, z níž vyplývá i právo žadatele na zúžení žádosti a možnost jejího zpětvzetí. Disponovat s žádostí lze již z logiky věci pouxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxutí a zahájením odvolacího řízení. Je-li žadatelů více, musí se zpětvzetím žádosti souhlasit všichni žadatelé. Ve sporném řízení (§ 141 spr. řádu) je txxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxběhu odvolacího řízení (nikoliv zpětvzetí odvolání) pak zrušení prvostupňového rozhodnutí a zastavení řízení o předmětné žádosti. Výjimky z tohoto xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxhlas správního orgánu se změnou obsahu podání - k tomu v podrovnostech srov. komentář k § 41 odst. 8 spr. řádu.

Pro zahájení řízení z moci úřední je oproti řízení o žádosxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxch osob. V těchto případech správní orgán sám posoudí, jak bude třeba ve věci dále postupovat. Teprve dojde-li x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx na vůli účastníků řízení (často i proti jejich vůli), čímž se uplatňuje požadavek na ochranu veřejného zájmu. Zahájení řízení však není ponecháno na lixxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí, a dále v řízení postupovat z moci úřední.

xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxnutelných účastníků (§ 27 odst. 1 spr. řádu), ať již doručením příslušného oznámení, nebo ústním prohlášením. Je-li takových účastníků řízení více, pxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxrávnímu orgánu znám nebyl - pro tyto situace se v komentovaném ustanovení stanoví, že k zahájení řízení dochází dnem, kdy je zahájení řízení oznámeno ktxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxe uvést, že toto oznámení musí předně obsahovat označení věcně a místně příslušného správního orgánu a předmět řízení, popř. jméno, příjmení, funkci nxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx řízení již bylo poučení o základních procesních právech a povinnostech účastníka řízení.

Z rozhodovací činnosti správních soudů vyplývá (NSS 5 A 7xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxzení podle § 18 odst. 3 správního řádu zřejmé, co bude jeho předmětem a o čem bude v řízení rozhodováno". Jinak vyjádřeno (NSS 1 Afs 58/2009-541), "předmxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x aby bylo zaručeno jeho právo účinně se v daném řízení hájit". Průcha v této souvislosti uvádí, že z oznámení o zahájení řízení musí být především mimo jakxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

Relativně specifické požadavky jsou kladeny na oznámení o zahájení řízení vůči účastníkovi v postavení obviněného. K jehx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxvní delikt, musí být zřejmé, který správní orgán je činí, musí obsahovat vylíčení skutku, který je důvodem pro zahájení řízení, a důvod, proč je řízení zxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx K jejímu konečnému ,ustálení' proto dochází obvykle až v okamžiku, kdy správní orgán dá účastníku řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohl vxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxámení o zahájení řízení o správním deliktu uvést popis skutku (tzv. skutkovou větu), o kterém bude jednáno, a delikt, který je v tomto skutku spatřován (xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxě důležité informace o způsobu jednání obviněného, zejména označení místa a času jeho jednání, vymezení formy zavinění a jednáním způsobené následkyx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxuze o skutku, pro který zahájil řízení. Připouštějí se změny skutkových zjištění, nikoliv však podstatné. V rozsudku Vrchního soudu v Olomouci (VS v Olxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxybně správní řízení slouží. Stěží si lze představit, jak by mohl žalovaný bez provedení důkazů přesně definovat předmět řízení před jeho zahájením, jexxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xs 34/2006). Z rozhodovací činnosti správních soudů tedy nepochybně vyplývá, že správní orgán může v průběhu řízení zahájeného z moci úřední upřesnit jxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxení nebo změně oproti jeho vymezení v oznámení o zahájení správního řízení. Správní orgán musí s upřesněním předmětu řízení řádně seznámit účastníky řxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxované úkony. K této problematice se vyjádřil i Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu v č. 62 ze dne 26.11.2007.

Vymezení předmětu řízení (pxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx pravomocně rozhodnuté (podrobněji viz komentář k § 48 spr. řádu), a následně i pro případné zastavení řízení.

Ozxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx následnou komunikaci mezi správním orgánem a účastníky řízení a dále souvisí i s případnou úvahou o podjatosti daných osob a případným řízením o jejich xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx x x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxení, popř. předvolání k ústnímu jednání, ustanovení tlumočníka aj.

x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xčinně uplatňovat svá procesní práva a skrze ně prosazovat své zájmy, musí především vědět, že dané řízení probíhá. Proto byl také v předchozím ustanovexx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx. Žadateli coby osobě, která svým podáním vyvolala předmětné řízení, se oznámení o zahájení řízení z logiky věci již následně neoznamuje.

Vedle neoxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xteré se dotýká jejich práv a povinností, dozvědět.

Z výše uvedených důvodů komentované usxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxe jak na účastníky, kteří byli správnímu orgánu známí již od samého počátku řízení, jakož i ty, kteří se známými stali teprve až v jeho průběhu, a stejně tax x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxávního orgánu v řízení vždy náležitě prověřovat okruh účastníků řízení a jednat jako s účastníkem s tím, komu takové postavení zákon přiznává, přičemž xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x 27 spr. řádu.

Povinnost vyrozumívat účastníky řízení o zahájení řízení se z logiky věci nevztahuje na případy, kdy se určitá osoba o postavení účastxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx

xxdobně platí, že neuvědomí-li správní orgán účastníka řízení o zahájení řízení, může být tato vada řízení zhojena jen tehdy, jestliže je z chování účastxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx3).

V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že adresné (prokazatelné) uvědomění všech známých účastníků řízení je v komentovaném ustanovení kxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx zkrácení účastníka na jeho právech.

Duplicitně lze známého účastníka o zahájení řízení vyrozxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx soudu (NSS 9 As 40/2011-51) jedná jen o "jakýsi informační nadstandard, nejde-li o případy, kdy správní řád v § 144 odst. (řízení s velkým počtem účastnxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxí řízení oznamováno známým účastníkům řízení veřejnou vyhláškou, "(...) je třeba odlišovat případy, kdy účastníci řízení nejsou známi (je zřejmé, že xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx kde pobývají a kam jim doručovat). Z dikce a souvislostí úpravy zejména § 46 lze dovodit, že u tzv. hlavních účastníků řízení oznámení o zahájení řízení nxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x zahájení řízení doručit veřejnou vyhláškou lze" (Průcha, 2012, s. 165).

Komentované ustanovení vymezuje institut překážek řízení, které se uplatňují ve všech typech řízení. První z nich je překxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxávní orgán k této překážce nepřihlédl, věc přesto projednal, jednalo by se o nezákonné rozhodnutí, které vůbec nemělo být vydáno a bez dalšího by jej bylx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx). Zahájení řízení v téže věci přitom brání nejen řízení zahájené dříve u jiného správního orgánu, ale i řízení zahájené dříve u téhož správního orgánu (xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx překážky), a to řízení, které již případně bylo také zahájeno jako řízení druhé, musí být z uvedeného důvodu zastaveno (§ 66 odst. 1 písm. e), odst. 2). Tax xxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxde k zastavení řízení. V případě řízení z moci úřední se nabízí i taková situace, že bude překážka již běžícího řízení v dané věci a z daného důvodu zjištěnx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, a tak nebude muset následně také nic zastavovat" (Průcha, 2012, s. 166-167). Totožnost věci je přitom dána tehdy, jde-li o řízení se stejným předmětem xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xoud (NSS 6 Ads 139/2012-58): "[P]okud je vedeno řízení z moci úřední podle § 39i PojZdrav, pak řízení o žádosti účastníka v téže věci není řízením vedeným x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxkážky je nutno posuzovat vždy ve vztahu k době, kdy správní orgán v později zahájeném řízení rozhoduje (MS v Praze 10 Ca 234/2008).

Naxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxcích postupů u různých správních orgánů, popř. orgánů veřejné xxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxu. Ve smyslu tohoto zákazu platí, že pokud již bylo jednou pravomocně přiznáno totéž právo anebo uložena tatáž povinnost z určitého důvodu téže osobě, nxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxová posloupnost jednotlivých řízení, popř. rozhodnutí.

Porušení překážky pravomocně rozhodnuté má opět za následek nezákonnost v pořadí "druhéxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxolání, rozkladu, obnovené řízení, na řízení přezkumné a řízení o žalobě proti rozhodnutí.

Dlužno podotknout, že překážka věci pravomocně rozhodnxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxslosti je třeba zdůraznit, že daná překážka se uplatní jen ve vztahu k pozitivním rozhodnutím o žádostech, nikoliv však již k rozhodnutím negativním. Dxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxrá byla pravomocně zamítnuta. Negativní rozhodnutí o žádosti (její zamítnutí) tak nebrání tomu, aby správní orgán o další žádosti v téže věci rozhodl pxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx, za kterých bylo o předchozí žádosti rozhodováno. Na to navazuje i dikce § 102 odst. 4 spr. řádu, podle kterého, "pokud žádost účastníka neodůvodňuje zaxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx správní orgán učinil úkon".

xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxjimku v tomto směru představuje tzv. ústní jednání, které se obligatorně nařizuje v případech, kdy tak stanoví zákon, a dále tam, kde je to nezbytné pro dxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xa uvážení správního orgánu - záleží, zda se jeví ústní jednání s ohledem na povahu projednávané věci oproti písemně vedenému řízení účelnější.

Povixxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxru příslušníků bezpečnostních sborů - řízení o kázeňských přestupcích příslušníků bezpečnostních sborů, § 80 odst. 2 přestupkového zákona - přestupxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxce účastníků s protichůdnými zájmy (VS v Praze 62 Ca 94/2008-130) či tam, kde je předmětem řízení správní delikt (KS v Ústí nad Labem 15 A 10/2012-101). V rxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxostředkům. Jak uvádí Potěšil, "ústní jednání je prostorem pro realizaci procesních práv účastníků řízení a zejména pro dokazování" (Potěšil, Hejč, Rxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxhrozí-li nebezpečí z prodlení, minimálně s 5denním předstihem. To neplatí ve vztahu k těm účastníkům, kteří se práva účasti na ústním jednání vzdali. Zxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xx spr. řádu). K problematice případných omluv z ústního jednání a jiným obstrukčním jednáním při ústnímu jednání srov. komentář k § 62 spr. řádu (pořádkoxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxit se tohoto řízení proto mohou toliko osoby participující na řízení, tedy vedle oprávněných úředních osob, účastníků řízení a jejich zástupců dále jex xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxtanovení). K právnímu postavení podpůrce v řízení - viz komentář k § 36 spr. řádu.

V odstavci 3 komentovaného ustanovení se dále zakládá procesní práxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxud tím nemůže být způsobena újma jiným účastníkům xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxnovení vyplývá, že toto právo náleží účastníkovi jedině tehdy, je-li řízení vedeno ústně.

x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xednání řízení mohou zúčastnit i další zaměstnanci správního orgánu. Na tuto otázku již byla výše podána snad jednoznačná odpověď. Vyvstane-li v řízenx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx v rámci ústního jednání chovat hrubě (např. agresivně či vulgárně), lze účast (přítomnost) další osoby zlegalizovat tím, že vedením řízení bude pověřxxx xxxx xxxxx

xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxrů soudní judikatury plyne, že si účastník řízení může pořídit záznam z ústního jednání, ať už je veřejné, či nikoliv, ve výjimečných případech dokonce x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxěž nahrávku pořídila. Ostatně pořízení audiovizuálního záznamu ze strany správního orgánu může být jiným řešením výše předestřených nestandardnícx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxě se lze v rámci řízení setkat s tím, že se účasti na neveřejném ústním jednání domáhá právní zástupce svědka. K tomu lze uvést, že i svědek má právo na právnx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xázorem Policie, že přítomnost advokáta svědka při jeho výslechu není vhodná z důvodu ochrany dobrého jména a pověsti obviněného. I kdyby Ústavní soud sxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xa právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Už vůbec pak nelze hovořit o možnosti zmaření účelu trestního řízení, respektive jeho stadia. Ke zmaření by nxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxmu soudu nezbývá než zopakovat to, co již vyslovil ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 386/04. Z ústavněprávního hlediska není žádný důvod, aby svědek, na rozdíx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxstním řízení měl za povinnost advokáta v každém případě zajistit anebo odkládat provedení svědecké výpovědi proto, že si svědek přeje mít u výslechu svxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxho zástupce, či sám" (pozn. autorů - zvýraznění doplněno). K právu na právní pomoc osoby podávající vysvětlení v témže rozhodnutí soud následně uvedl: xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx a účelu podávaného vysvětlení, jakož i důsledků z toho plynoucích, a tedy nejistotou o povaze současných a budoucích práv, jejichž neuplatněním by mohxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxt poučena o tom, jak bude s výsledky podání vysvětlení naloženo a jak případně budou použity vůči ní. Není vyloučeno, aby proti osobě, která se k policejnxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxjeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 trestního řádu). Z osoby podávající vysvětlení se tedy může v krátkém časovém sledu stát osoba obviněná, u níž je právx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxx stát osoba obviněná, k čemuž může rovněž dojít bezprostředně po ukončení výslechu." Přítomnost zástupce svědka či osoby podávající vysvětlení spočíxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

Z obecně známých pravidel je zřejmé, že správní orgán musí získat v řízení určité poznatky či znalosti z oblasti skutkové a oblasti právní. Skutkovýmx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxlostí pozitivního práva, které na příslušnou věc dopadá.

Skutkové poznatky získává správní orgán jako podklady pro vydání rozhodnutí. Mohou to býx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxci, jakož i skutečnosti obecně známé. Z odstavce 1 komentovaného ustanovení přitom vyplývá, že výčet podkladů pro vydání rozhodnutí je demonstrativnx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxní správního orgánu stejný význam podmnožina "podkladů od jiného orgánu" jako "podmnožina důkazů" (KS v Hradci Králové 22 Ca 293/2009-30). Obecně všax xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxbně i důkazní prostředky správním řádem výslovně neupravené, např. rekognice, internetové mapy, otevřené internetové diskuse, printscreeny, důkxx x xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxjmem než důkaz. Ne každý podklad se stává důkazem. Konkrétní podklad nemusí být v části řízení důkazem a v jiné části řízení důkazem je. V tomto směru platxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xýslech). Ve vztahu k provádění dokazování se přitom uplatní především obecná úprava obsažená v § 53 a násl. spr. řádu (v podrobnostech viz komentář k citxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xprávního orgánu) správní řád sice obecně jako podklad pro rozhodnutí připouští, což potvrzuje i soudní , často však s dovětkem, že i tak své xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xe správním řízení). Nejvyšší správní soud (NSS 1 As 16/2011-98) k tomu uvedl: "Ať již však správní orgán využije jakýkoli ze zdrojů podkladů pro rozhodoxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxečného důkazního standardu pro dané řízení, jaký požaduje právě § 3 správního řádu." Pro poznatky správnímu orgánu známé z úřední činnosti platí, že spxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx x xxxx (skutečnosti všeobecně známé) platí, že ty se nedokazují, ledaže by účastníci zpochybňovali, a správní orgán není povinen uvádět ani zdroj, z něxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxán povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí, a za tím účelem si opatřit potřebnx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí, popř. navrhnout jejich doplnění. Je proto nezbytné, aby podklady jakéhokoliv rozhodnutí - pokud existují - byly obsahem správního spisu, neboť jen xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxt své kognici.

Povinnost opatřit si podklady pro vydání rozhodnutí proto leží především na správním orgánu (viz výše citovaný rozsudek). To však nixxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxení), která nabývá na významu zvláště v řízení o žádosti, v němž správní orgán ze své iniciativy zjišťuje zejména okolnosti důležité pro ochranu veřejnxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxil účastník. Nejvyšší správní soud (NSS 1 As 20/2013-64) k tomu uvedl: "(...) podle § 50 odst. 2 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xpatřil tento účastník. Nelze tedy zcela souhlasit s tvrzením městského soudu, že v případě, kdy stěžovatel označil určitý důkaz (v tomto případě např. xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxávní orgán považoval za pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu), musel by si jej ve smyslu § 50 odst. 2 xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci". Správní orgán tedy nemá povinnost navržené důkaxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxění zásady koncentrace řízení a povinnost správního orgánu náležitě zdůvodnit odmítnutí provedení navrženého důkazu (podrobněji viz komentář k § 36 xxxx xxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x neprospěch účastníka, kterému má být uložena povinnost.

Uplatnění povinnosti poskytovat při opatřování podkladů pro rozhodnutí potřebnou součxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxní je vyloučeno i uplatnění zásady koncentrace řízení.

Základní podmínkou pro použití určitého podkladu pro rozhodnutí je jeho opatření zákonným xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxstí představovat důvod pro zrušení rozhodnutí - uvedené platí pro ty případy, kde lze i při odhlédnutí od takového důkazu konstatovat, že zjištěný skutxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx rovněž připomenout, že podle ustálené soudní judikatury jako důkazní prostředek nelze použít záznam o podaném vysvětlení. Nicméně byť není podané vyxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxdání věci, vyslechnuty určité osoby atd. Stejně tak může být využitelné jako podklad i pro hodnocení věrohodnosti následných výpovědí učiněných v průxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx předvedení (§ 60 spr. řádu), předběžného opatření (§ 61 spr. řádu), pořádkové pokuty (§ 62 spr. řádu) a vykázání z místa konání úkonu (§ 63 spr. řádu), popxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxinnosti (§147 spr. řádu), poskytuje určitou pojistku pro to, aby bylo možné při absentující součinnosti účastníka řízení nebo jiných na řízení zúčastxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx povahou nástroji mocenskými, donucovacími a fakticky směřují proti prezentované vůli účastníka řízení, popř. jiného subjektu řízení, klade správnx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxtář k výše citovaným ustanovením.

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je zakotvena tzv. zásada volného hodnocení důkaxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxmci ve věci shromážděných podkladů bude považovat za rozhodné a jakou váhu přizná tomu, kterému podkladu. Jinak vyjádřeno, pokud zákon nestanoví, že nxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli a navrhli účastníci. Z judikatury vyplývá, že tuto zásadu nelze vykládat ve smyslu libovůle. Jxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli a o které opře skutkové závěry a které opomene." Naopak tato zásada klade poměrně vysoké požadavky xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxo požadavky se správní orgán musí vypořádat v odůvodnění rozhodnutí. V tomto směru (NSS 5 Azs 2/2012-49) uvádí, že závěry "musejí vyplynoux x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxdnotlivě a zároveň budou veškeré důkazy posouzeny v jejich vzájemných souvislostech (...) z odůvodnění rozhodnutí pak musí být jednoznačné, jaké důkxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxné listiny, u nichž platí jejich pravdivosti, kterou jim zákon přiznává, a to do okamžiku než je jejich pravdivost v řízení nikoliv zpochybnxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxde prokázána jejich nepravdivost. Obdobně může být zvláštními zákony stanoveno i o jiných podkladech či tvrzeních.

xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxutečnostech sloužících pro rozhodnutí, tedy právo vyhledat důkazy o těchto skutečnostech, tyto důkazy provést, získané poznatky procesxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxosti. Zásada materiální pravdy je mírně korigována ve prospěch ekonomičnosti a rychlosti řízení.

Dokazování lze rozdělit na několik úseků, které xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxě. Může se jednat o SMS zprávy uložené v telefonu, datové záznamy nemající charakter listiny, vždy však bude platit, že takové důkazy se provádí zapsáníx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxislosti s dalšími provedenými důkazy. Lékařská zpráva vystavená obvodním lékařem nebude odborným posudkem.

xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxrávek orgány veřejné moci pro účely správního trestání. Důkaz audiovizuální nahrávkou pořízenou v utajení orgánem veřejné moci nebo v souvislosti s čxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xe správním řádem, vedle protokolu podle § 18 odst. 1 spr. řádu.

x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx uvědomeni o prováděném úkonu a musí jim být umožněno využití jejich práv. Jak uvedl krajský soud (KS v Ústí nad Labem 59 Ca 92/2009-54): "Pokud správní orxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxumí účastníky řízení a o úkonu nepořídí protokol, ale jen fotodokumentaci, porušuje § 51 odst. 2 a § 18 odst. 1 správního řádu. Pokud byla takto nezákonnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xstanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé." Určitou výjimkou v tomto směru představuje provedxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxx nestanoví konkrétní lhůtu, ve které mají být účastníci o prováděném úkonu vyrozuměni, a proto půjde o lhůtu přiměřenou vzhledem k počtu a povaze účastnxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx

xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxědek, který je cizí státní příslušník, opouští trvale či dlouhodobě území našeho státu. Neodkladným úkonem je pak úkon, který, nebude-li bez zbytečnéxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxně narušena a důkaz sám se nejspíš stane nepoužitelným.

Je-li v řízení o žádosti zjištěna skutečnost, která znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxedcházejícím postupem správního orgánu nemohou být dotčena práva nebo oprávněné zájmy účastníků řízení odlišných od žadatele. V případě, že mohou býx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxmí zahájení řízení všem známým účastníkům řízení, které poučí o právu vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, a žádost zamítne. Pokud má taková žádost vxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xxzastaví nebo nebude postupovat podle § 51 odst. 3 nebo § 149 odst. 3 spr. řádu, žádost projedná.

Kontxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxrolované osobě a postup při vyřizování námitek proti obsahu protokolu. Obviněný z přestupku již byl seznámen s obsahem protokolu o kontrole. Protokol xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx

xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx opatří si, je-li to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci, v řízení správní orgán sám. Uplatnění povinnosti označit důkazy na podporu svých tvrzexx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx ze strany účastníků způsobit zastavení řízení nebo neúspěšnost účastníka v projednávané věci.

Účastníkem navrhovanými důkazy není správní orgáx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxprovede či provede jiným způsobem, musí zdůvodnit, proč tak neučinil nebo proč tak neučinil způsobem navrhovaným účastníkem řízení. xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxť podle judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS 6 A 143/2001) je vážnou procesní chybou, pokud správní orgán nereaguje na argumentaci účastníka, nxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxíněná korekce zásady materiální pravdy zásadou rychlosti a procesní ekonomie. Za nadbytečný, neúčelný či obstrukční lze proto obecně považovat návrx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxyvrací.

xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xistiny, ale o kohokoliv, kdo má potřebnou listinu, přičemž podle rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS v Praze 9 A 233/2010-48) platí, že: "Osoba majícx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxovat, zda je předmětná listina pro výsledek správního řízení, a v návaznosti na výsledek tohoto vlastního posouzení se rozhodovat, zda poxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx může být odepřeno z důvodů, pro které nesmí být svědek vyslechnut nebo pro které může svědek odepřít výpověď. Tedy překážku předložení listiny tvoří obxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxení listiny, má právo, nikoliv povinnost, předložení odepřít, pokud by tím způsobila sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo sprxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx důkazní prostředek může sloužit jak listina veřejná, tak i listina soukromá. Veřejné listiny jsou vydávané zpravidla státním orgánem nebo je listina xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxch celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který lxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xravosti. Pokud není zpochybněna její pravost, potvrzuje to, co je v ní uvedeno. Od zkoumání pravosti se odlišuje zkoumání pravdivosti obsahu listiny. xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxlého pobytu.

Soukromé listiny jsou nejčastěji smlouvy nebo jiné listiny sepsané účastníky nebo jinými osobami, účetní doklady, potvrzení, přípaxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx veřejnou a soukromou listinou je tedy v důkazní síle. Správní orgán u nich zkoumá zejména formální pravost a věrohodnost obsahu. Správní orgán musí vyhxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xrostředek spočívající v podání určité zprávy v písemné podobě zachycené na movitém podkladu, zpravidla na papíře nebo podobném materiálu (fólii). Píxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx ohledáním.

Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak, musí být pravost úředních razítek a podpisů na veřejných xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xebo ověřil v rámci své pravomoci a působnosti cizí orgán nebo která byla před ním podepsána, je ve většině států třeba, aby tato listina byla opatřena vyšxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxt, kde bude listina použita, smluvní stranou Haagské úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne 5.10.1961, provádí konečné oxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxřejné správy ČR je opatřuje apostilou Ministerstvo zahraničních věcí a u listin vydaných justičními orgány a listin vydaných nebo ověřených notáři prxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx použita.

Stanoví-li tak zvláštní zákon, je možné nahradit předložení listiny čestným prohlášením nebo svědeckou výpověxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx důkazu listinou, a to buď záznamem do spisu a při ústním jednání, nebo při přítomnosti účastníků, zúčastněných osob nebo veřejnosti se důkaz provede taxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxstinou, pokud je prováděn mimo ústní jednání, sepíše protokol. Lze doporučit, vzhledem k významu protokolu, který představuje kvalifikovanou formu xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxu a bude stačit provedení záznamu. Oba úkony, ať protokol, nebo záznam, do spisu musí jednoznačně prokazovat, že se úřední osoba s obsahem listiny seznáxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxx2011-163 a NSS 3 As 29/2011-51), který dospěl k závěru, že pokud správní orgán splní podmínky:

K provedení důkazu listinou lze použít písemný, obrazový nebo elektronický dokument v analogové nebo digitální podoběx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx

Ohledání jx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxli skutečný stav věci zjistit jiným způsobem. Spočívá-li ohledání v prohlídce místa nebo nemovitosti, označuje se též jako místní šetření. Ohledání nx xxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xokud by jejich přeprava byla neekonomická.

Není-li věc dobrovolně předložena nebo není umožněno ohledání věci na místě, je možno takovou povinnosx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxx

O ohledání musí být sepsán protokol. V protokolu je třeba uvést obecné náležitosti, tj. místo, datum, čas konání ohledání, při ohledánx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxení účastníků řízení a přizvaných osob, výsledek ohledání. Při ohledání mohou být použity prostředky obrazového či zvukového záznamu, případně náčrxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xrovedení tohoto důkazu s dostatečným předstihem účastníky řízení vyrozumět a o ohledání sepsat protokol, nepostačuje jen pořízení fotodokumentace xxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xx svědek oprávněn odepřít výpověď. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, postupuje se podle ustanovení o zajištění důkazu (§ 138 spr. řádu).

K místnímu šetxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxanné osoby nemohly zapříčinit pochybnosti o nepodjatosti správního orgánu, a současně na to, aby se nejednalo o potenciální subjekty v řízení.

Svědkem může být každý, kdo xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxx svědkem není spojena s procesní způsobilostí. Jako svědek tedy může vypovídat i osoba, která nemá plnou způsobilost právně jednat, tzn. i osoba nezletxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxvnímu orgánu zprávu.

Svědek také nemusí být nestranný a nelze vyloučit svědka z důvodů podjatosti. Svědkem tak může být i osoba v příbuzenském vztahx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxká povinnost, podle které je každý povinen vypovídat jako svědek a nesmí nic zamlčovat, z té také vyplývá povinnost svědka dostavit se k výslechu na záklxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx může být uložena pořádková pokuta.

Povinnost svědčit znamená vypovídat pravdivě a nic nezamlčet o všech skutečnostech, které mohou mít význam pro xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxle § 2 odst. 2 písm. e) zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

Svědek má právo odepřít výpověď, pokud by jí způsobil xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xásada zákazu donucování k sebeobviňování.

S osobou blízkou jsou spojovány vztahy příbuzenské, rodinné nebo mu obdobné, pojmy manžel, registrovaxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxx xxxxření výpovědi na rozdíl od zákazu výslechu (viz níže) je povinen správní orgán xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx rozhodne tohoto práva využít, je povinen uvést důvody, pro které tak činí. V návaznosti na konstantní výklad judikatury však po něm nelze žádat, aby bylx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxolu o výpovědi a svědek je povinen vyjádřit se k poučení o tomto právu způsobem, které nebudí pochybnosti o jeho vůli. Prohlášení svědka lze vzít zpět. Skxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx

xako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil povinnost mlčenlivosti o utajovaných informacích podle zvláštního zákona o ochraně utajovaných ixxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x jehož zájmu tuto povinnost má. Zde se bude jednat např. o lékařské tajemství, advokátní, bankovní, podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, apod. Právnx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx veřejné správy.

Obecně lze povinnou mlčelivost charakterizovat jako právní institut, jehož smyslem je předně ochrana oprávněných zájmů fyzickýxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxků, nesděluje informace a údaje, které se v souvislosti s výkonem své činnosti o fyzických osobách dozvěděla. Institut povinné mlčenlivosti je tak spoxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxchovat mlčelivost přetrvává i po skončení daného zaměstnání či výkonu profese. Rozsah povinné mlčenlivosti je určován jednak okruhem osob, které jsox xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x rámci ochrany stanovené soukromým právem, jde o mlčenlivost, vyplývající přímo ze zákona. Někteří autoři považují za zvláštní typ státem uložené povxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxčenlivost, jejíž rozsah není zákonem vymezen, ale vyplývá z právního jednání učiněného na základě zákona. Zejména se jedná o mlčenlivost spojenou s vexxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxla nadřízený orgán) nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost daná osoba má.

K zákazu výslechu je povinen příslušný správní orgán přihlížet vždy z úřednx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xx dodatečným zproštěním mlčenlivosti. K tomu lze uvést, že zákaz výslechu a případná neúčinnost takového důkazu by se však uplatnila jen stran skutečnoxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xesp. nechráněné) skutečnosti, je o nich svědek povinen vypovídat i bez zproštění xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxi.

Jestliže by tedy správní orgán i přes zákaz výslechu výpovědi z určitých důvodů s ohledem na okolnosti případu trval, musel by nejprve požádat o zpxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xrospěch svědčí povinná mlčenlivost, může být pro tyto situace určitým vodítkem pasáž týkající se prolomení povinné mlčenlivosti zdravotníků uvedenx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxentovi s jeho souhlasem, a to za předpokladu, že osoba, která souhlas dává, má potřebnou způsobilost k právním úkonům (§ 23 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., x x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxchybnosti o obsahu projevené vůle (např. i podáním trestního oznámení anebo ústně do protokolu). Za předpokladu, že za svého života zemřelá fyzická osxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxmená osoby, kterým přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti - manžel a děti, a není-li těchto osob, její rodiče) tímto projevem vůle zemřelé xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxm vyloučila možnost dát souhlas ke sdělení skutečností, o nichž se dověděli zdravotničtí pracovníci v souvislosti s výkonem svého povolání podle ustaxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxovat. Nemohou pak dát tento souhlas za zemřelou fyzickou osobu (poškozeného trestným činem). Jestliže však takový úkon zemřelá fyzická osoba za svého xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxdených." Vhodné se jeví doplnit, že písemná forma zproštění je jistě žádoucí (často je i předpokládána prováděcími předpisy), neboť pokud by byla určixx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx žádoucí jeví při zproštění nutná přítomnost třetí osoby. Takovou osobou může být v podstatě kdokoliv.

Jde-li o zproštění mlčenlivosti příslušným xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxř. soukromí lékaři. V soustavě státních zdravotnických zařízení je tímto orgánem Ministerstvo zdravotnictví, u nestátních zdravotnických zařízenx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx vůbec, neboť komentované ustanovení zakotvuje toliko obecnou povinnost svědčit, formuluje zákaz výslechu a právo na odepření výpovědi a na závěr ve sxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxnosti, které by mohly mít vliv na věrohodnost jeho výpovědi (např. poměr k účastníkům řízení). Dále musí následovat poučení svědka o právu odepřít výpoxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxšení, že poučení rozuměl a byl seznámen s předmětem řízení. Chybějící poučení nebo poučení trpící hrubými vadami by zapříčinilo nepoužitelnost svědexxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xákladě sdělení jiné osoby správní orgán zpravidla odmítne. Takovou zprostředkovanou výpověď však správní orgán může využít k poznání dalšího svědkax xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxků, a to vždy k povaze svědectví a jejich věku. Správní orgán by měl dbát na to, aby se svědci, kteří nebyli dosud vyslechnuti, neúčastnili ústního jednánxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xdpověď. Současně s dostatečným předstihem vyrozumí o datu a času konání výslechu svědka účastníka řízení. Na přípravnou fázi navazuje vlastní provedxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x. 331):

Správní orxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxa, nejednalo by se o autentický projev svědka. Po formální stránce by se tedy mělo jazykové a stylistické zachycení výpovědi co nejvíce shodovat s výpovxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxžité termíny do daného případu, neboť by tím mohlo dojít ke zkreslení výpovědi. Z hlediska následného hodnocení věrohodnosti a pravdivosti výpovědi sx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxat i takové projevy, jakými jsou projevy emocí (např. pláč, vztek apod.). Při složitějším nebo déle trvajícím výslechu se jeví vhodné využití audiovizxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xěmu vyjádřili, popř. položili svědkovi otázky.

Po skončení výslechu je svědek dotázán, zda bude uplatňovat nárok na svědečné (podrobněji viz komexxxx x x xx xxxx xxxxxx

xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxvat všechny získané informace. Při hodnocení důkazů je třeba obsáhnout nejen samotný průběh výslechu, ale i všechny faktory, které mohly negativně ovxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx

Z uvedeného plyne, že hodnocení výpovědi je čxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xouladu provedení výslechu se zákonem a nakonec je nutné z výpovědi zjištěné informace porovnat s tím, co bylo zjištěno jinými důkazy. Dobrá znalost psyxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxická pravidla jsou stanovena xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxtavení vyslýchané osoby) realizovaný ve stadiu před zahájením správního řízení.

Určité odchylky pro výslech, ať už účastníka řízení, či svědka, mxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxněného, kladení otázek).

Zvláštním druhem výslechu je též výslech poškozeného coby účastníka přestupkového řízení. Byť tento výslech není specixxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx řízení týkající se uplatnění nároku na náhradu škody pak jako účastník řízení (srov. výběr z judikatury). Uvedené je třeba zohlednit zejména při hodnoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx na místo trvalého pobytu, popř. místo, kde se svědek zdržuje, uvažovat o využití institutu dožádání (podrobněji viz komentář k § 13 spr. řádu).

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxávní orgán usnesením ustanoví znalce, které se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popř. o ustanovení znalce, správní orgán vhodnxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxně určí.

Znalce ustanoví správní orgán v případě, že je třeba posoudit odborné znalosti, které úřední osoby nemají, a nelze takové posouzení opatřix x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx daný obor a odvětví a případně specializaci, která má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlaxx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxbo by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi (viz § 26 zák. č. 294/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancexxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx vyjádřeních. Tato potvrzení a vyjádření zpracovávají odborníci, kteří však nemusí být stanovenými znalci. Například může jít o odborné vyjádření léxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxt za prostředek, jímž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci. Nejde tedy o důkaz znaleckým posudkem, ale o důkaz listinou, případně o jiný důkaz, v zákxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxk vypovídá o tom, co vnímal sám, a znalec vypovídá o tom, co v řízení poznal a zhodnotil na základě svých odborných znalostí. Znalec je na rozdíl od svědka zxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxcem může být ustanovena i osoba, která není zapsána v seznamu znalců, má-li potřebné odborné předpoklady, se svým ustanovením souhlasí a složí předepsxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xrovést nebo by provedení úkonu zapsaným znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.

Znalec nesmí být ve věci podjatý, na rozdíl od sxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxdě podjatosti musí nahradit jiný, nepodjatý znalec.

Znalecký posudek může předložit rovněž účastník řízení.

Znalec xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx21 vstupuje v účinnost zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech). Znalce je možné ke znaleckému posudku také vyxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx posudku, použitými metodami a důvody přijatých závěrů. K závěrům znalce mají účastníci řízení právo se vyjádřit.

Znalec má po podání znaleckého poxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxko ostatní důkazy. Znalecký posudek musí obsahovat nejen odborné závěry, ale i skutečnosti a úvahy, ze kterých znalec vycházel. Správní orgán posoudíx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xosudek předložený účastníkem řízení, měla by být tato skutečnost při hodnocení důkazu rovněž zohledněna.

Pokud dojde k rozporům a nesrovnalostem xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxleckým posouzením.

xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx na vyřešení otázky, jejíž rozhodnutí nepřísluší tomuto správnímu orgánu.

otázka (předběžná otázka) je taková otázka, která sama xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xředmětem jiného řízení.

Jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, o které nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o níž nebylo dosud prxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxštní zákon může stanovit povinnost takový podnět dát.

V případech, kdy je k návrhu nebo podnětu oprávněn pouze účastník řízení (případně jiná osobaxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx popř. dal-li správní orgán k řízení o předběžné otázce podnět, může podle § 64 spr. řádu přerušit řízení.

Jestliže nelze zahájit řízení u jiného spráxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxm, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo za něj odpovídá, ani o otázkách osobního stavu.

Rozhodnutím příslušného orgxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx v případech, kdy je to potřeba, a v rozsahu, v jakém to vyžaduje zajištění průběhu a účelu řízení (zásada přiměřenosti a zásada subsidiarity).

K těmtx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxkem je záruka za splnění povinnosti () a dožádání (§ 13 spr. řádu).

Přiměřenost zajišťovacího prostředku se přitom odvíjí od vztahu sledovanéxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx pořádková pokuta), tzn. že tyto prostředky správní orgán užije pouze tehdy, nelze-li účelu řízení dosáhnout jiným způsobem, přičemž vždy zvolí takovx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xíle.

Správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxvané ustanovení pro účely předvolání konkretizuje zásadu přiměřenosti a subsidiarity, jež je obecně pro veškeré zajišťovací prostředky zakotvena v xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxičemž běžně jde o dny kalendářní - odlišně je tomu (s odkazem na trestněprávní povahu řízení) jen při předvolání osoby v postavení obviněného (srov. výbxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrov. § 24 spr. řádu). Nerespektování této podmínky v praxi by mohlo vést k nežádoucím účinkům.

V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věcx x x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxého důvodu může být uložení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč [§ xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xx xxedkladu, že jeho účast není s ohledem na míru ve věci shromážděných podkladů pro rozhodnutí nezbytná, provedení ústního jednání, popř. úkonu v jeho nepxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xvědek) a v případě předvolání účastníka je třeba vycházet dále z toho, zda je jeho účast pro zjištění skutkového stavu nezbytná či nikoliv. Pořádková poxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxa pokuta bez předvedení, případně může být využito obou nástrojů současně.

Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo. Nemůže-li se ze zxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx z judikatury, podrobněji pak též komentář k § 60 a § 62 spr. řádu.

V případě předvedení se jedná o procesní prostředek exekuční povaxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xrgán použít, jestliže se účastník nebo svědek nedostaví na předvolání bez náležité omluvy nebo dostatečných důvodů. Náležitost omluvy a dostatečnosx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxění předvolaného. Jako dostatečná omluva se hodnotí zpravidla nemoc či prokázaná nepřítomnost v místě konání správního řízení, zejména z důvodů pracxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxené náležitosti. Správní orgán přijme omluvu doručenou nezaručeným způsobem podmínečně a v případě, že byla včas a řádně doplněna, má za to, že byly podxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx viz komentář k § 62 spr. řádu.

Předvedení se provádí na základě usnesení, které předá předváděné osobě orgán, který má předvedení provést. Usnesení xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxní účely a třetí usnesení zůstalo v dispozici u správního orgánu.

Předvedení zajišťuje Policie ČR nebo ozbrojený sbor, o němž to stanoví zákon, v řízxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx

xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx účastníků (ať již hlavních, nebo vedlejších), resp. jiných osob, a dále v případě reálného ohrožení provedení .

Z podstaty tohoto ustanovexx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxištěna věc, která bude sloužit jako důkazní prostředek.

Předběžné opatření je dočasným opatřením, je oproti meritornímu rozhodnutí svými účinky xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxkladný účinek (musí být výslovně uvedeno v poučení), a stává se tak předběžně vykonatelným. Rozhodnutí se oznamuje tomu, koho se týká, popř. též tomu účxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxběžné opatření. Základní podmínkou pro vydání předběžného opatření je, že správní řízení běží, a nelze tedy takovéto rozhodnutí vydat před zahájením xxxxxxx

xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxov. výběr z judikatury).

Obdobně ani požádání účastníka není zcela totožné s žádostí. Požádáním tedy nedochází k zahájení vlastního (samostatnéhxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxní nárok. Správní orgán bude tedy vždy posuzovat, zda jsou splněny podmínky pro vydání předběžného opatření. O požádání účastníka musí být rozhodnuto xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxvené lhůtě o vydání předběžného opatření (odstavec 2 komentovaného ustanovení). V opačném případě žádost zamítne, případně ji vyhoví pouze zčásti (sxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx . Existence předběžného opatření nesmí ovlivnit následné rozhodování správního orgánu ve věci samé.

Odvolání proti rozhodnutx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxtření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Neučiní-li tak, pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy sx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxnutí předběžné povahy spadá pod kompentenční výluku ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s, a proto je žaloba proti němu nepřípustná. V případě nedodržení lhůty sxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxné opatření o zajištění věci má svou konkrétní úpravu ve správním řádu. Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zajištění věci, je povinna tuto věc spráxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxjištěné věci se sepíše protokol. Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, správní orgán nebo úřední osoba provádějící odnětí věci vystaví potvxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx .

xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx a zákonného průběhu a dosažení účelu správního řízení či jiného postupu správního orgánu. Představuje správní trest majetkoprávní povahy, který je uxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxekt ve vztahu ke správnímu orgánu ve správním řízení či v jiných (správním) právem upravených postupech nebo režimech a za něž je správním orgánem ukládxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxhy. Podstatou deliktu je totiž nesplnění určité procesní povinnosti, jejímž následkem je ohrožení, ztížení, narušování či maření určitého postupu čx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x podstatou jejich postihu je především zajistit zákonný a řádný průběh a dosažení účelu určitého procesu či postupu upraveného normami správního právx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxděla, že účelem sankce je v těchto případech nutit liknavý subjekt, aby splnil stanovenou povinnost, kterou má podle procesních předpisů (Pošvář, 194xx xx xxxx

xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxi orgány veřejné moci, zejména soudy. Ostatně i (Pl. ÚS 28/98) poukazuje na skutečnost, že tento pojem používá jak řada právních předpisů z xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx

Správní řád je tak jedním z řady procesních předpisů, které zakotvují skutkové podstaty pořádkových delxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxou být jak osoby fyzické, tak i právnické. Zpočátku bylo přistupováno k možnosti postihu právnických osob za tyto delikty xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xe fyzická nebo právnická osoba, nikoliv však bezsubjektnímu útvaru (např. organizační složce apod.). Daná osoba, ať už fyzická, či právnická, vždy muxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxtah osoby ke konkrétnímu řízení či jinému právem upravenému postupu správního orgánu. Jak uvedl Krajský soud v Hradci Králové (KS v Hradci Králové 30 Ca xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxcího správního řízení."

Co do subjektivní stránky - představované zaviněním - jde u pořádkových deliktů o odpovědnost subjektivní, tedy "trestajxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxS v Praze 7 A 16/2000-29), když uvedl, že ukládání pořádkových pokut je založeno na principu subjektivní odpovědnosti: "Z ustanovení § 19 zákona (pozn. xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xako subjektivní odpovědnost (fyzická osoba, která způsobila). Ostatně princip subjektivní odpovědnosti při ukládání pořádkových pokut je zakotvex x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxS 1 As 2/2010-80), že "pro uložení pořádkové pokuty podle § 173 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je nutná existence zavinění pachatele, neboť se jedná x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxního řízení, či jiného postupu (srov. např. § 154 spr. řádu stanovující využití komentovaného ustanovení i při postupech podle části IV spr. řádu).

xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxmi v porušení procesní povinnosti, kterou má osoba plnit v rámci určitého řízení či jiného postupu, procesu. Není rozhodné, zda jde o povinnost plynoucx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xarušování či maření průběhu určitého postupu či procesu, a tím ohrožování dosažení jeho účelu. Mezi protiprávním jednáním a následkem musí být příčinxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxpovědného subjektu, nikoliv jiné skutečnosti.

Konkrétně jsou pak způsoby protiprávního jednání, které naplňuje skutkovou podstatu pořádkovéhx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xím, že se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu nebo navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek nebo neuposlechne pokynu xxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xastoupit, aby byla skutková podstata pořádkového deliktu naplněna - důsledkem porušení procesní povinnosti musí být závažné ztížení postupu správnxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx okolnosti případu znamenat, že správní orgán v řízení nemůže dále postupovat (např. vydat rozhodnutí ve věci samé) či sice může, ale se značnými obtížexx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxu pokutu uložit.

V prvém případě spočívá porušení procesní povinnosti v nedostavení se na předvolání ke správnímu orgánu, a to bez náležité omluvy. xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxné osoby při provedení určitého úkonu v řízení (např. u ústního jednání či místního šetření). Pořádkovou pokutu pak lze uložit pouze řádně předvolané oxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxba na předvolání nedostavila, ale správní orgán by mohl ve věci rozhodnout nebo dál postupovat v řízení i bez její účasti, nelze pořádkovou pokutu uložixx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxatněnost a závažnost důvodů omluvy vedoucích k tomu, že se osoba nemohla v daný čas na předvolání dostavit (např. plánovaná návštěva lékaře, pracovní pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx není zákonem předepsána, lze ji proto učinit jak např. osobně, tak e-mailem, telefonicky či písemně. Dalším podstatným aspektem je včasnost omluvy, txx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxat, že včasnou a řádnou omluvou může být i taková, která bude učiněna až poté, co jednání proběhlo. Jak uvedl i Nejvyšší správní soud (NSS 7 As 9/2009-66): xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxáhlé onemocnění, úraz, které brání uvedené omluvě). (...) Obecně proto náležitou omluvou či bezodkladnou omluvou správnímu orgánu může být i omluva uxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxu orgánu." Pečlivé zhodnocení toho, že nešlo v daném případě o náležitou omluvu, se musí vždy odrazit v obsahu odůvodnění rozhodnutí o uložení pořádkovx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxrávního orgánu. K rušení pořádku může dojít při kterémkoliv úkonu správního orgánu, nejtypičtěji půjde o ústní jednání, ale může se jednat x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xodmínkou pro uložení pořádkové pokuty je vždy skutečnost, že správní orgán osobu rušící pořádek nejprve napomenul, kdy součástí napomenutí by mělo býx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xterý lze v takovéto situaci využít, je vykázání osoby rušící pořádek z místa konání úkonu (§ 63 spr. řádu).

Poslední způsob protiprávního jednání, uxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu v řízení. Tuto skutkovou podstatu lze považovat za nejšířeji formulovanou a mající subsidiární povahu ke dvěma výše uvedeným (Prášková, 2013, s. 152xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x spr. řádu je pak vymezen obsahově užší pojem oprávněná úřední osoba jakožto osoba, která má v rámci správního orgánu kompetenci k tomu, aby prováděla koxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxo z pověření učiněného vedoucím správního orgánu. Smyslem tohoto institutu je zejména to, aby správní orgány nevystupovaly vůči účastníkům řízení anxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx nemusí odlišovat, okruh úředních osob je však širší. Jak uvádí Nejvyšší správní soud (NSS 5 As 76/2009-69): "Oprávněná úřední osoba zpravidla vždy odpxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxální stránku. Lze tedy uzavřít, že oprávněné úřední osoby jsou úředními osobami v užším smyslu (srov. např. ust. § 69 odst. 1. správního řádu). Z uvedenéxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxm, v němž rozhoduje, resp. činí úkony směřující k vydání rozhodnutí oprávněná úřední osoba." Pokyn úřední osoby může mít jak formalizovanxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx 1 písm. a) zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustí osoba, jež neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci. Při pxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxhnutí z pohledu možných forem realizace pravomocí veřejné správy. Naopak skutková podstata přestupku podle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí řízení, tj. může jít např. o neuposlechnutí pokynu ze strany policisty či strážníka, lesní stráže apod., vždy ovšem za podmínky, že je jejich pokynem rxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxtup v řízení (NSS 8 As 16/2012-52). Velmi zajímavý a vcelku složitý je vzájemný vztah komentovaného ustanovení a § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 251/2016 Sb., x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxvní řád tedy umožňuje správnímu orgánu uložit pořádkovou pokutu nejen za jednání výše uvedená, ale i tomu, kdo učiní i hrubě urážlivé podání. Je však i v xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxu tedy je, že je vedeno v určité věci správní řízení, tzn., že takové řízení bylo kvalifikovaným způsobem zahájeno a jeho cílem je vydání určxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo je nemá. Z uvedeného plyne, že se ani v případě hrubě urážlivého podání nejedná o jakoukoli písemnost, ale xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxbě, nikoli proti jakékoli jiné osobě, která takový statut nemá (např. vůči jiným osobám na úřadě se vyskytujícím - např. poštovní doručovatel apod.)." xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x souvislosti s určitým probíhajícím správním řízením. Pokud tomu tak není, je nutno osobní útoky na fyzickou osobu řešit v rámci přestupkovéhx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxedník" v mnohém asymetrický, i zde platí určitá všeobecně uznávaná pravidla slušnosti a občanského soužití (chráněná mj. i v režimu přestupkového práxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx chrání zcela jiný zájem (řádný průběh a účel správního řízení vs. čest).

Zásadním pro aplikaci tohoto ustanovení je výklad neurčitého právního pojxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxevně snižuje nebo kterým jsou porušena osobnostní práva jiných osob (NSS 6 Ads 41/2008-67). Na straně druhé, ale nelze odhlédnout od toho, že nutným atrxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxdstavitelů státní moci. Ostatně v souladu s judikaturou Ústavního soudu (I. ÚS 211/99) i Evropského soudu pro lidská práva (Castells proti Španělsku)x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů. Správní xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xřípadě, že: "byť i neoprávněná, přehnaná nebo i vulgární kritika nesměřuje pouze proti způsobu výkonu veřejné správy, ale je rovněž neospravedlnitelxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xest, pověst a vážnost napadeného. Pouhá urážka se od urážky hrubé liší v míře své intenzity. Může být spáchána (ústně, písemně) i nonverbálně xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx neslušných vyjádření o inteligenci napadeného, případně označení názvy některých zvířat apod. (NSS 3 Ads 57/2003-79).

Tyxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx pak výše každé jednotlivé pořádkové pokuty může činit až 50 000 Kč. Jiné zákony obvykle také stanovují i maximální výši úhrnu postupně ukládaných pořádxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxdkových pokut.

Při ukládání pořádkových pokut musí správní orgán respektovat jak obecná kritéria pro ukládání správních trestů, tak i příslušnou xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxsti. Obecně pak správní řád již v § 58 stanoví, že prostředky zajištění průběhu a účelu řízení (tedy i pořádkovou pokutu) má správní orgán užít pouze v přxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxec 3 komentovaného ustanovení, že při stanovení výše pořádkové pokuty dbá správní orgán, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxx xx x xxuladu s těmito principy a limity, pokud by správní orgán uložil pořádkovou pokutu o téže či ještě vyšší výši. Jelikož jde o aplikaci správního uvážení, mxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxesvědčivě tak odůvodnit výši stanovené pořádkové pokuty.

Dalším významným znakem souvisejícím s ukládáním pořádkových pokut je skutečnost, že jx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xvšak obsahově totožný skutek postihnout další pořádkovou sankcí. Účelem je totiž donucení osoby k tomu, aby jí uloženou procesní povinnost splnila (nxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí správního orgánu postihnout subjekt, který se dopustil pořádkového deliktu a uložit mu pořádkovou pokutu. Je to dáno právě účelem a funkcí postihu za xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxárně potrestat pachatele deliktu. Je proto na zvážení správního orgánu, zda v dané situaci s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu a zejména cxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxcesu, či zda bude namístě využít jiného, právem předvídaného prostředku. Vyloučeno není samozřejmě ani užití více prostředků současně (např. předvexxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxí řádného postupu před samotným zahájením správního řízení. Vedle stěžejního komentovaného ustanovení zmiňuje totiž pořádkovou pokutu i § 137 spr. řxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx pořádkového deliktu v tomto případě spočívá v bezdůvodném odepření podání vysvětlení, tzn., osoba nepodá vysvětlení, aniž by byly dány důvody dle § 55 xxxxx x xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, nicméně ve všech ostatních aspektech, zde neupravených, se bude postupovat podle odstavce 3 až 6 komentovaného ustanovení.

Současně je nutno dopxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xxx xxr. řádu, kdy, nelze-li nebo není-li účelné provádět exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením, vymáhá se splnění povinnosti postupným ukládánxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxx xxx

Uložení pořádkové pokuty je výsledkem správního řízení a správní orgán ji ukládá individuálním správním aktem - rozhodnutím. Svou povahou, jak uvxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxně s ohledem na smysl ukládání pořádkových pokut vykazuje toto řízení některé specifické, od klasického správního řízení odlišné rysy, kdy některé jsxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxní o uložení pořádkové pokuty je pouze osoba, které má být pořádková pokuta uložena. Tato osoba nemusí být současně ani účastníkem řízení ve věci samé, txx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xstnímu jednání. Současně pak prvním úkonem v řízení ve věci uložení pořádkové pokuty je vydání samotného rozhodnutí. Proto vydání tohoto rozhodnutí nxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxxxxána pořádková pokuta, vyjádřil x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxmotný výrok, lze jen připomenout usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS 2 As 34/2006-73), ve kterém se stanoví: "Výrok rozhodnuxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xomu, aby nemohl být zaměněn s jiným."

Uložení pořádkové pokuty se podle situace, v níž je taková pokuta ukládána, oznamuje písemně, doručením písemxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxebo může dojít k jejímu uložení také v režimu tzv. řízení na místě (§ 143 spr. řádu), kdy se vyhlašuje ústně přímo při jednání či při jiném úkonu, v němž či přx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxovení rozhodnutí se pak bez zbytečného odkladu doručuje dodatečně. S ohledem na právní úpravu oznamování rozhodnutí (§ 72 spr. řádu) může mít ústní vyhxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxní pořádkové pokuty se lze samozřejmě odvolat, přičemž správní řád stanoví, že podané odvolání má vždy odkladný účinek (správní orgán tedy nemůže odkxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xřezkumu rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty uvedl Nejvyšší správní soud (NSS 9 As 69/2009-53): "Odvolací orgán je v rámci přezkumu rozhodnutí o uložxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxila své procesní povinnosti (zde: umožnění provedení kontrolní prohlídky stavby), pro které jí byla pořádková pokuta uložena." V rámci odvolacího říxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxy, a to konkrétně na základě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Vedle zrušení rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty se žxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx

xxxxxxxxx xxxxxxx se však v souvislosti s odvolacím řízením jeví rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (KS v Plzni 30A 15/2012-71), který uvedl: "Dikci ‚prvním úkonem v řízexx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxšeno (bez současného zastavení řízení), nastane zde stav, že se před správním orgánem žádné řízení ve věci uložení pořádkové pokuty s účastníkem nevedxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxr. ř. nebo v souvisejícím ustanovení (např. v § 90 spr. ř. či v § 78 s. ř. s.). Soud má tedy za to, že i když je rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty zrušeno, jexx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, také řízení ve věci uložení pořádkové pokuty se dostává do fáze před vydáním prvoinstančního rozhoxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx právě vydáním rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty, lze namítat, zda je toto řízení v okamžiku zrušení jediného úkonu v něm učiněného vůbec v tu chvíli xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxit. Je nutno podotknout, že tímto novým rozhodnutím se původní rozhodnutí o pořádkové pokutě neruší, nicméně brání vykonatelnosti či jiným právním účxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xokuty. Správní řád také výslovně neřeší, jak v řízení o prominutí či snížení pořádkové pokuty postupovat, nicméně s ohledem na smysl a účel tohoto řízexx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx Vedral, 2012, s. 578). Účastníkem řízení o prominutí nebo snížení pořádkové pokuty je opět jen osoba, které byla pořádková pokuta uložena. Při rozhodoxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxní povinnosti v dalším průběhu řízení. Otázkou v zákoně neřešenou je, jak postupovat v případě, kdy svým podáním žádá o prominutí pokuty osoba, které byxx xxxxxxx x xxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxx x xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxx x x xxx xxxx xxxx xxxxxx xx nové řízení lze zahájit na žádost i v případě, kdy původní řízení bylo zahájeno , je nutno chápat odstavec 6 komentovaného ustanovení v tomto směrx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxpuje přitom podle daňového řádu. Rozhodnutí o pořádkové pokutě je klasickým exekučním titulem na peněžité plnění ve smyslu § 104 písm. a) spr. řádu. Příxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxí také vykázání z místa konání úkonu. Vykázán může být kdokoliv, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, popřx xxx xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxn, a stává se tak ihned vykonatelným. Správní orgán poučí vykazovanou osobu o následcích neuposlechnutí a poznamená poučení do spisu. Vykazovanou osoxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xterý provádí předvedení nebo pořádková pokuta podle § 62 odst. 1 písm. b) spr. řádu.

V případě, že vykázaná osoba místo neopustí, nemá zpravidla spráxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxná osoba na místě úkonu nebyla.

Takto vykázaná osoba nemůže později s úspěchem uplatňovat námitku, že jí byla odňata možnost účastnit se tohoto úkonx x xxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx které nelze vykázat, lze uložit pořádkovou pokutu.

xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxch průtahů a činit všechny úkony k jeho řádnému průběhu a k naplnění jeho účelu. Přesto za určitých okolností může, či dokonce musí podle komentovaného uxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxání zákonem vymezené překážkové skutečnosti neběží (dochází k dočasnému přerušení běhu procesních lhůt pro vydání rozhodnutí), přičemž po jejím odsxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx které se oznamuje všem účastníkům řízení. Za jeho základní náležitosti lze považovat vymezení důvodu a doby, resp. délky přerušení řízení. Předmětné xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx xxx xxxxxšení řízení jsou zpravidla koncipovány jako (odstavec 1 komentovaného ustanovení), tzn. že i při jejich naplnění záleží na úvaze správxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxci bez přerušení řízení v příslušných procesních lhůtách. Obecně lze však postulovat, že v daných případech (při odstraňování nedostatků žádosti, nexxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xnstitutu přerušení řízení velmi vhodné.

Obligatorně, tzn. povinně, přeruší v souladu se zásadou dispoziční správní orgán řízení o žádosti na žádoxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxa vnitra ke správnímu řádu ze dne 10.6.2011 však nemusí správní orgán vyhovět, jestliže není dán reálný důvod pro přerušení řízení, zejména pokud je z pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x xxdikatury). O nevyhovění takovéto žádosti o přerušení správní orgán vydá usnesení.

Obdobně, nikoliv však již povinně, může na žádost účastníka sprxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxy (srov. např. § 85 přestupkového zákona).

Pro xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx správní orgán při stanovení délky, resp. doby přerušení přihlédne k návrhu účastníka.

Komentovxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxho ukončení.

Bylo již uvedeno, že důsledkem přerušení řízení je dočasné zastavení běhu procesních lhůt pro vydxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxx, jež směřují k odstranění překážkové skutečnosti, která byla důvodem pro přerušení řízení. Jinak vyjádřeno, po dobu přerušeného řízení nelze zjišťoxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xakové skutečnosti, která následně (po ukončení přerušení řízení) povede k zamítnutí žádosti (viz výběr z judikatury).

Jestliže k přerušení řízenx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxy je vydáno usnesení o přerušení řízení.

Specifické pravidlo dovodila pro případ, kdy k přerušení řízení dojde ve spojení s výzvou k odsxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxní rozhodnutí správního orgánu stanovená v § 71 správního řádu z roku 2004, případně zvláštním zákonem, neběžela již ode dne podání vadné žádosti, tj. xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnčí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo, tzn. že za situace, kdy by mělo během uvedených 15 dnů dojít k uplynutí lhůty pro vydání rozhodxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxutí 15 dnů po skončení přerušení řízení počíná běžet účastníkům řízení roční lhůta pro její podání (§ 80 odst. 1 s. ř. s.).

Jxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxuje. Bylo-li řízení přerušeno podle § 64 odst. 2 nebo 3 spr. řádu, může v řízení správní orgán pokračovat též na požádání účastníka, který požádal o jeho pxxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí o pokračování řízení vyrozumět, o čemž učiní v souladu s § 15 spr. řádu záznam do spisu. Opomenutí této povinnosti představuje takovou vadu řízení, ktexx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xůže v řízení správní orgán pokračovat též na požádání účastníka, který požádal o jeho přerušení.

Výše uvedený postup souvisí s procesním právem účaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xprávního řízení najevo, že překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, odpadla. Pokud jde o povinnosti správního orgánu učinit o takovém vyrozumění zxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx písemnou formou, záznamem dle odstavce 2 komentovaného ustanovení , bude zřejmě doklad o doručení tohoto vyrozumění. Není však jistě vyloučenxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxo nastane jiná skutečnost, s níž zákon spojuje povinnost správního orgánu řízení zastavit. Podstata zastavení řízení spočívá v tom, že řízení v těchto xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxm třeba přihlížet po celou dobu řízení. Nastane-li některý z nich, řízení se zastaví (není zde prostor pro správní uvážení). Důvody pro zastavení řízenx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxí řízení o žádosti, jestliže žadatel vezme svou žádost zpět, pokud je žadatelů více, musí se zpětvzetím žádosti souhlasit všichni. V tomto směru platí zxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxed orgánem prvního stupně, tak v řízení odvolacím, nejpozději vždy však před vydáním rozhodnutí.

Důvodem pro povinné zastavení řízení o žádosti je xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx že jí nelze vyhovět, protože se žadatel domáhá něčeho, o čem nelze fakticky nebo právně rozhodovat (např. žádost o přiznání určitého práva, které se vážx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxování.

Řízení o žádosti se obligatorně zastaví též tehdy, nejsou-li ve lhůtě stanovené správním orgánem odstraněny podstatné vady žádosti, které xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xokračování v řízení - vylučuje žádost z obsahového hlediska projednávat. Za takovou vadu je nutno považovat zejména nesrozumitelnost žádosti (z obsaxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx

Dalším důvodem pro zastavení řízení o žádosti je případ, kdy žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl povinen. Zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xestliže je pro provedení řízení, popř. úkonu poplatek stanoven a tento není již při podání samotné žádosti uhrazen, vyzve správní orgán žadatele k jeho xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx spr. řádu. Jestliže je následně poplatek uhrazen, v řízení se pokračuje, v opačném případě bude řízení zastaveno.

Řízení o žádosti je třeba zastavix xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xázor, že správní orgán zastaví řízení i při zjištění tzv. překážky věci rozhodnuté (). K povaze zmíněných překážek v řízení se v podrobnostxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxčuje-li v řízení jeho právní nástupce. Obdobně se postupuje i v případě zániku věci či práva, jenž je předmětem řízení.