500/2004 Sb.

Působností zákona xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx konkrétně z kombinace pozitivně i negativně vymezené věcné působnosti [tj. určuje se na jaké vztahy a postupy správní řád (ne)dopadá] a působnosti osxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx

xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx řádu se přitom uvádí, že je jeho působnost značně široká, a to jak ve smyslu vymezení orgánů, které podle něj postupují, tak i postupů, které jsou podle nxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnovení vykládat v kontextu xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxního řádu (odstavec 1 komentovaného ustanovení), lze zjednodušeně říci, že se správní řád vztahuje na veškeré postupy správních orgánů při výkonu jxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxční postupy, procedury a úkony správních orgánů, které jsou z jejich strany realizovány při výkonu veřejné správy, a to ať už jde o postupy výslovně spráxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxvírání veřejnoprávních smluv (srov. struktura správního řádu) anebo postupy správním řádem výslovně neregulované (např. realizaci faktických jexxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx kterému postupu či úkonu působnost správního řádu výslovně zakládá, protože ten se ve smyslu jeho společných a přechodných ustanovení (§ 177 a § 180 xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x uvedeným ustanovením), to samozřejmě za předpokladu, že nejde o případ negativního vymezení podle odstavce 3 komentovaného ustanovení. Správní řád xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx s nadsázkou uváděno, že díky § 177 a § 180 spr. řádu není před správním řádem snadné uniknout.

Termín "správní orgán" je v odstavci 1 komentovaného xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx zásadnější problémy. Orgány veřejné moci lze rozumět přímé a nepřímé vykonavatele státní správy - např. ministerstva a jiné ústřední orgány státní spxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxhto sborů). Polemika je snad vedena jen tehdy, pokud jde o postavení prezidenta a vlády s ohledem na skutečnost, že na této úrovni dochází k prolínání se úxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné právy (např. profesní komory, vysoké školy, veřejné stráže). Pod pojem správní orgán lze však zařadit zx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxka. Jen pro úplnost lze poznamenat, že pod pojem správní orgán lze podřadit při určitých činnostech i orgány moci soudní, a to např. při poskytování infoxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxmočnících. Jak vidno, termín "správní orgán" je použit v odstavci 1 komentovaného ustanovení jako pojem zastřešující celou škálu různorodých subjekxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx lze tedy za předpokladu, že vykonává působnost v oblasti veřejné správy, v podstatě označit jakéhokoliv vykonavatele veřejné správy v České republicx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, tj. realizaci pravomocí správních orgánů vůči dotčeným fyzickým a právnickým osobám. Působnost správních orgánů míří vždy na vnější vztahy a dopadá xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo či zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxou správou, jak již bylo ostatně nastíněno, je pak míněna jak státní správa (přímá i nepřímá), tak i samospráva (územní, zájmová či profesní), popř. i tzxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx (odstavec 3 komentovaného ustanovení).

Aplikace správního řádu je na základě komentovaného ustanovení vyloučena jednak v případech, kdy spráxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xři hospodaření s majetkem), tj. tam, kde nevystupují v nadřazeném (vrchnostenském) postavení, nýbrž jako "běžný" smluvní partner (NSS 2 As 52/2010-5xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxoby" vs. "pravomoc a působnost orgánu veřejné moci". Správní řád se tak nepoužije na právní (soukromoprávní) jednání správních orgánů, tedy jejich oxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxch osob, které je spojeno s veřejnoprávními účinky, tj. např. na nejrůznější revizní činnost (např. činnost stanice technické kontroly či tzv. autorixxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx těchto případů je však nutné odlišovat případy, kdy správní orgány rozhodují ve věcech soukromého práva (§ 141 spr. řádu - řešení sporů z veřejnoprávnxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx tzv. sporného řízení), kde jde naopak o vrchnostenské rozhodování, tj. o výkon jejich působnosti.

Správní řád se dále podle odstavce 3 komentovanxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xi starostou a obecním úřadem), pokud se týkají výkonu samostatné působnosti.

Nicméně s ohledem na skutečnost, že působnost správních orgánů ve smyxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xšechny interní (vnitřní) vztahy, které vyplývají z nadřízenosti a podřízenosti v rámci organizační struktury veřejné správy, včetně procesu vydáváxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx a povinnostech v oblasti specifických státně-zaměstnaneckých vztahů (služebních poměrů), a dále případ dozoru nad územní a zájmovou samosprávou, nxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxtům.

Odborná literatura ve vztahu k působnosti správního řádu také často doplňuje, že se správní řád neuplatní při tvorbě právních předpisů, včexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Správní řád sice představuje obecný procesněprávní předpis při výkonu veřejné správy, nicméně jako takový nemusí sxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxním případě se proto může jevit - podle povahy věci - jako užitečné upravit některé typy činností odlišným způsobem ve zvláštních zákonech (Pl. ÚS 11/20xxxx

xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxku se správní řád použije jen tehdy, pokud není ve zvláštním předpise stanoveno jinak (odstavec 2 komentovaného ustanovení). Jinak vyjádřeno, správxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xa všechny další procedury a úkony správních orgánů při výkonu veřejné xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx x x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxjícího správního řádu bylo výrazně oslabeno postavení i těch dosavadních předpisů, které na použití správního řádu nejenomže výslovně neodkazovaxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 767). Tato dvě ustanovení správního řádu totiž ve své podstatě představují nepřímou novelizaci všxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxních orgánů, k nimž dochází při výkonu veřejné správy, mohly být podřízeny režimu správního řádu bez ohledu na dobu vzniku jejich právní regulace (podxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx x x xxx xxxx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxho řádu zcela vyloučena, by musela zvláštní úprava obsahovat vlastní komplexní úpravu všech příslušných postupů, včetně vymezení základních zásadx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxodných a společných ustanoveních, tzn. že by správní řád musel být stejně aplikován. Za zcela komplexní právní úpravu je v současné době přitom považoxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxí.

Správní řád (nebo jeho potřebná část) se tak bezpochyby vztahuje nejen na postupy, u nichž zvláštní úprava absentuje, ale také na postupy, jejicxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxí zvláštním zákonem náležitě upraven, a to v rozsahu neupraveného institutu. Záleží tedy na komplexnosti zvláštní úpravy, přičemž (snad jen s výjimkox xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx však pro aplikaci správního řádu bude dán mnohem větší prostor.

Při posuzování otázky vzájemného vztahu jednotlivých zvláštních zákonů a správnxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx x xxx x x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxstí/precizností úpravy aplikovaného procesního institutu ve zvláštním zákoně, popř. v případech, na první pohled ne zcela jasných, ze soudní judikaxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxují tzv. prozařování principů ústavního práva do právních norem v materiálním smyslu (I. ÚS 555/03). Základní zásady se týkají veškeré činnosti správxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxížností, jsou správní orgány povinny se řídit uvedenými zásadami. Záměrem zákonodárce bylo upravit práva i povinnosti nositelů a adresátů veřejné spxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x obrovskému záběru veřejnoprávních vztahů, na které dopadá, vyžaduje zvýšenou míru používání neurčitých právních pojmů a dává správním orgánům ve znxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xaždé konkrétní ustanovení správního řádu je nutno vykládat v kontextu základních pravidel řízení, která by se měla stát páteří celého řízení, nikolix xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxípadech, kdy správní orgán je povinen použít správní uvážení nebo vyložit neurčitý pojem. V souladu s § 177 odst. 1 spr. řádu je i ten správní orgán, kterx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x x x xx x xxxx xxxxx Základní xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxhledem k fragmentarizaci právního řádu obecně, zejména roztříštěnosti a hierarchičnosti norem správního práva je nutno vycházet z názoru Nejvyššíhx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx souvislostech. Konkrétní pravidlo chování proto bývá vyjádřeno často nikoliv v jediném předpise, ale v několika předpisech, případně neposkytuje-xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xby tato otázka byla spravedlivě a rozumně zodpovězena".

Základní zásady jsou rovněž vodítky pro výklad neurčitých pojmů ve správním právu. Neurčixx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxmi pojmy jsou "veřejný zájem" či "veřejný pořádek". Právní předpisy vytvářejí prostor správnímu orgánu, aby zhodnotil, zda konkrétní situace patří dx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxdnout způsobem, který právní předpis předvídá. Neurčité právní pojmy jsou doprovázeny nutností aplikovat správní uvážení, kde opět základní zásady xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxný právní následek. Při použití správní úvahy nesmí dojít k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem.

V níže uvedené judikatuře k základním záxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxch letech své činnosti vymezoval právě tyto principy a citovaná rozhodnutí jsou plně aplikovatelná i dle platné právní úpravy.

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxx xxxnosti vázány celým právním řádem, tzn. všemi právními předpisy, které jsou součástí právního řádu, počínaje ústavními zákony, včetně norem komunitáxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxkon dovoluje nebo ukládá a prostředky v zákoně k tomu vymezenými.

Tento požadavek je někdy označován jako zákaz zneužití pravomoci a je zakotven v odxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxx xvěřena, a v rozsahu, v jakém jim byla svěřena.

V zásadě zákonnosti se rovněž promítá princip ochrany práv nabytých v dobré víře. Tato práva vznikají zxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx, tedy i na úkony správních orgánů prováděné podle části čtvrté správního řádu. Praktické je to zejména u osvědčovacích aktů, které autoritativním způxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx může zasahovat do práv nabytých v dobré víře jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Tento princip se nazývá zásadou proporcionalitx x xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xozhodnutím nebo jiným postupem orgánu veřejné správy. V některých případech je nezbytné chránit dobrou víru dotčených osob jako takovou, tedy subjekxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxvo, se může domnívat, že rozhodnutí je v právní moci, avšak v důsledku opomenutí některého účastníka nebo chybným doručením tomu tak není.

Nedílnou xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxovení správní orgán dbá na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. Správní orgán je v řízení vždy povinen tento neurčitý pojem vyložit a v xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxstem konkrétního případu. Správní orgán je povinen postupovat nestranně, objektivně a jeho rozhodnutí musí být předvídatelné. Správní orgán musí roxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxího orgánu. Odstavec 4 komentovaného ustanovení rovněž v sobě zahrnuje opakovaně judikovanou zásadu legitimního očekávání, tedy jakým způsobem sprxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxt seznatelná tzv. obvyklá praxe správního orgánu, tedy postupy a vodítka pro správní úvahu, kterou ve skutkově podobných nebo totožných případech sprxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxmci zákona o svobodném přístupu k informacím. K tomu Nejvyšší správní soud (NSS 7 As 369/2018) uvedl, že: "Pro neposkytnutí vnitřního aktu musí být dán dxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxkládat v souvislosti s dalšími zásadami činnosti správních orgánů, zejména zásadou legality obecně. Nelze legitimním očekáváním aprobovat nezákonxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxti však musí být se změnou seznámeni a platí zákaz retroaktivity.

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxjného zájmu i práv nabytých v dobré víře, je zásada materiální pravdy. Správní orgán je vždy povinen úplně zjistit skutkový stav. V řízeních zahajovanýxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxhlivým a pravdivým závěrům. Tato zásada je zakotvena v § 3 spr. řádu, který rovněž umožňuje využít zásadu formální pravdy, kdy je na účastnících, aby naxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxniční úřad o tom, zda přístupová komunikace je účelová, veřejná apod. I v těchto řízeních však musí správní orgán dodržovat základní zásady činnosti spxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxkazy, pokud je to nezbytné k ochraně práv nabytých v dobré víře nebo ve veřejném zájmu, i když je účastnící nenavrhnou. K obecným výkladovým pravidlům koxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxs.

V komentovaném ustanovení je široce koxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxu požadavky na pravidla slušného chování a etické principy výkonu veřejné správy. Tyto principy jsou často zakotveny v etickém kodexu nebo jiném vnitřxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxp vnitřního předpisu, pak je pro úřední osoby závazný a porušení zásady služby veřejnosti a tohoto kodexu může vést až ke kárné odpovědnosti úředníka.

x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx řízení. Platí zde obecný princip, že orgán, který vede řízení, je povinen účastníky i další osoby poučit o jejich procesních právech a procesních důslexxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxstnit se aktivně řízení, zejména navrhovat důkazy a účastnit se úkonů prováděných správním orgánem.

Ze zásady součinnosti správních orgánů s dotčxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxí jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu. Účastník řízení tak má nepochybně právo vědět a být včas informován nejen o zahájení řízení, ale i o celkovém poxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxního orgánu.

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx. Tato zásada se uplatní tam, kde účastníci řízení mají zájem na výsledku řízení, avšak rozdílné názory na to, jakými postupy se k výsledku má dospět. Sprxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxpadech, kdy správní orgán je silničním úřadem a rozhoduje o využívání účelových komunikací, které jsou často ve vlastnictví jiných osob než obce. Prokxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx

xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxlatní i při vzájemné spolupráci orgánů veřejné správy, aby i mezi nimi při rozhodování o právech a povinnostech adresátů, a především účastníků řízeníx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx

xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní průtahům a zbytečným nákladům xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx a procesní ekonomie. Tato zásada klade na správní orgány požadavek, aby vydávaly rozhodnutí a prováděly další úkony bez otálení a v zákonných lhůtách. xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxraně správního orgánu, které mohou být způsobeny např. nedostatkem pracovníků, dobou dovolených či přetížením úředníků nemají být při posuzování přxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxvní rozměr zásady rychlosti připomíná nález Ústavního soudu (III. U'S 696/02). Nečinnost správního orgánu, tedy porušení zásady rychlosti, je nutno xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xede řízení, je povinen postupovat tak, aby náklady na řízení byly co nejnižší. Správní orgán je také povinen využít maximálních možností elektronizacx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxální služby a o změně některých zákonů.

Správní orgány i soudy považují často lhůty stanovené pro jednotlivé úkony za lhůty pouze pořádkové, jejichx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxího orgánu může založit odpovědnost za způsobenou škodu dle zákona o odpovědnosti za škodu.

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxrávním orgánem a správní orgán musí zajistit ochranu jejich práv. Správní orgán musí rovněž zajistit, aby některý z účastníků nebyl zvýhodňován tím, žx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx, která je nezpůsobilá nebo nemůže být přítomna, správní orgán je povinen ustanovit jí opatrovníka. Povinnost ustanovit opatrovníka dopadá i na přípaxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxd rozlišuje mezi neopomenutelnými a vedlejšími účastníky a stanoví jim v řízení různá práva. Účelem a smyslem komentovaného ustanovení je zabránit txxxx xxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxaci, v sobě zakotvuje i zásada zákonnosti a legitimního očekávání vyjádřená v § 2 spr. řádu.

Zásada dobré správy zakotvená v komentovaném ustanovení je pojmxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx informovat a spolupracovat ve věci, která se týká týchž účastníků a předmětu řízení. Správní orgán, který zjistí při své úřední činnosti, že je třeba učxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxci. Tato zásada velmi úzce souvisí také s povinností správních orgánů hledat takové řešení, které je v souladu jak s veřejným, tak individuálním zájmemx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx x x xx x x x x x xxxx xxxxx x xxxxxxm dobré správy patří rovněž vyřizování zákonem svěřených záležitostí bez zbytečných průtahů (§ 6 spr. řádu).

xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx garancí a opravných prostředků, je rozhodování o subjektivních právech a povinnostech účastníků řízení vyplývajících z hmotněprávních předpisů.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci proxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx

xx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxož výsledkem by mělo být vydání zákonného a spravedlivého individuálního správního aktu, tj. rozhodnutí, které je v souladu se zákony a jinými právnímx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx úkonů členit do následujících etap (stadií): zahájení řízení, shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, vyjádření účastníků k podkladům rozhoxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx řízení o mimořádných opravných prostředcích), jakož i postup exekuční (při splnění zákonných podmínek).

Stěžejní úlohu v rámci správního řízení xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxém) postavení, jednostranně rozhoduje o jejich právech a povinnostech. Zákonná úprava jej za tímto účelem vybavila celou řadou prostředků umožňujícxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx ximity volby, popř. způsob vedení procesního postupu, neboť správní orgán může v souladu s čl. 2 xxxxx x xxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxí zákon.

Účastníci řízení se podílí na řízení prostřednictvím uplatňování svých procesních práv, skrze něž mohou významně ovlivňovat procesní poxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxí řádně vypořádat veškeré námitky, připomínky a návrhy účastníků).

Z uvedeného vyplývá, že v souvislosti s meritorním rozhodováním ve věci nutně pxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx o přerušení řízení, usnesení o zamítnutí námitky tzv. podjatosti, usnesení o přibrání znalce či tlumočníka).

Vedení takto formalizovaného správxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxhrany.

S ohledem na charakter, povahu rozhodované věci či aplikovaný procesní režim je možné v kontextu správního řádu obecně rozlišovat následuxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx, dále řízení klasická a řízení zkrácená anebo zvláštní vykazující určité procesní odchylky od obecné právní úpravy správního řízení obsažené v části xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxžení pořádkové pokuty aj. - podrobněji komentář k části třetí správního řádu).

Obecná procesní úprava správního řízení, jež je obsažena v části druxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx zvláštních zákonech (podrobněji viz komentář k § 1 odst. 2 spr. řádu).

xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxinnostech fyzických a právnických osob. Jinými slovy, při řešení otázky příslušnosti k vedení konkrétního správního řízení jde o "určení orgánu, ktexx xx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxšnost správních orgánů je tedy procesním protějškem hmotněprávních pojmů pravomoc a působnost orgánů veřejné moci, resp. vyjádřením jejich způsobixxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx

xxxxxtované ustanovení upravuje obecná pravidla pro určení věcné příslušnosti.

Věcxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx katastrální úřad, úřad práce, celní úřad, krajská hygienická stanice, orgán Státní báňské správy aj.), který má z hlediska zákona působnost a pravomox xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxů bude z hlediska jeho lokálního umístění příslušný k projednání dané věci. Při určování místní příslušnosti se tedy odpovídá např. na otázku, který z 2xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xddělení anebo jiná součást věcně a místně příslušného správního orgánu bude věc projednávat (podrobněji viz komentář k § 130 spr. řádu).

Určení věxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxi k provedení prvostančního řízení zahrnuje v určitém smyslu i prvek tzv. instanční příslušnosti, neboť z organizace správy na daném úseku veřejné sprxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxí orgán.

Nedostatek věcné příslušnosti k řízení, resp. absolutní věcná nepříslušnost správního orgánu, má za následek nicotnost daného postupu, xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx

xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx místě stručně uvést, že věcná (i místní) příslušnost správního orgánu se vždy posuzuje k okamžiku zahájení správního řízení, a jestliže by došlo v jeho xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xyl původně příslušný.

K případným změnám věcné příslušnosti x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx x x xxx xxxx xxxxx

Komentované ustanovení vymezuxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxstně příslušným správním orgánem k provedení daného řízení. Není vyloučeno, že jednotlivé zvláštní zákony budou pro určité případy obsahovat v tomto xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxxx

Podle komentovaného ustanovení přitom obecně platí, že se místní příslušnost určuje: 1) podle místa činnostxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx se v řízení o podnikatelské činnosti účastníka řízení, a 4) podle místa trvalého pobytu fyzické osoby (u cizince podle místa pobytu na území České repubxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxchozích kritérií.

Skutečnost, že dle těchto kritérií je rozhodování svěřeno tomu správnímu orgánu, do jehož správního obvodu věc spadá, resp. tomxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx

xxxušení těchto pravidel může mít za následek až nezákonnost rozhodnutí (viz NSS 9 As 72/2008-69).

V xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xituaci, kdy se několik správních orgánů považuje za příslušné k vedení správního řízení v téže věci (tzv. pozitivní kompetenční spor), tak o situace, kxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx

xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxrů o místní příslušnost platí, že pokud se správní orgány nedohodnou jinak, řízení provede ten z nich, u kterého byla podána žádost, anebo ten, který učixxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx místní příslušnost, jednoho z v úvahu přicházejících správních orgánů, nejblíže společně nadřízený správní orgán, není-li takového orgánu, pak ústxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxnotlivé zvláštní zákony.

V určitých případech v § 131 spr. řádu, popř. ve zvláštními zákony (srov. napřx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxch osob v rámci daného správního orgánu, nečinnost původně věcně a místně příslušného správního orgánu či její vhodnost z hlediska rychlosti a hospodáxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx správního řízení více, než kdyby ke změnám příslušnosti nedošlo, a aby se tak dělo jen v odůvodněných případech. Podrobněji k těmto otázkám viz komentáx x x xxx xxxx xxxxx

Pro případy, kdy účastník řízení učiní podání jinému správnímu xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxodkladně postoupit podání příslušnému správnímu orgánu a uvědomit o tom podatele.

Komentované xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxprve tímto okamžikem se totiž podání považuje za doručené a způsobilé vyvolat zamýšlené právní důsledky (srov. § 37 odst. 6 spr. řádu)

Termín "bezoxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xro tyto případy totiž platí, že datum odevzdání podání, jestliže je adresováno nepříslušnému správnímu orgánu, k poštovní přepravě je irelevantní, rxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxx xabem 60 A 2/2013-39). Pojem "bezodkladně" tak lze v zásadě vyložit jako - co nejdříve to bude možné, orientačně do 5 pracovních dní.

Postoupení se reaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxý.

O postoupení věci je třeba vyrozumět i podatele. Toto vyrozumění může být již neformální, u významnějších podání typu žádosti jako odvolání by se xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx nejběžnější (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 82).

Za situace, kdy se považxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xebo vrátit původnímu orgánu (jsou-li k řízení příslušní) jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu.

xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxích úkonů provést, popř. pokud by jeho provedení bylo pro něj spojeno s výraznými obtížemi či náklady (typicky např. provedení výslechu svědka, který txxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx

V případě dožádaní nejde o předání řízení jako celku jako např. v případě postoupení věci, ale toliko o zástupnx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxní.

Dožádaným správním orgánem přitom může být jak jiný věcně příslušný správní orgán, tak i správní orgán nadřízený či podřízený orgánu, který o prxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxého orgánu k místu provedení dožadovanému úkonu a na faktickou možnost úkon provést.

Tomu odpovídají i důvody, pro které by bylo možné dožadovaný úkxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x rozporu s právními předpisy. Z důvodu vážného ohrožení plnění svých úkolů nebo z důvodu vynaložení neúměrných nákladů může dožádaný správní orgán (s vxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxádaný správní orgán povinen předmětný úkon a s ním i související úkony (např. předvolání účastníka, poučovací povinnost) provést, a to bezodkladně. Nxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxn o dobu nezbytně nutnou.

Dožádání se uskutečňuje formou usnesení, proti kterému se nelze odvolat a které se doručuje toliko doxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxpř. formulace otázek, které mají být při výslechu položeny). S ohledem na povahu dožadovaného úkonu se může v určitých případech jevit vhodné připojit x xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xy rovnost těchto osob mohla být ohrožena, správní orgán učiní opatření potřebná k jejímu zajištění. Zásada nestrannosti úzce souvisí i s dalšími záklaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxným v § 2 odst. 4. spr. řádu, podle kterého správní orgán dbá, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdílxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xrocesní garanci tohoto požadavku představuje institut tzv. podjatosti.

Z judikatury evropských i českých soudů, jakxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxobě a jejímu vlastnímu jednání a dále ke skutečnostem (okolnostem), které mohou zavdat u nezávislého pozorovatele důvodné pochybnosti o podjatosti úxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxdchozích fázích řízení - důvodem vyloučení však není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštních právníxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxné k jednotlivým úkonům v řízení, popř. celému řízení, tj. tzv. zpracovatele, znalců a tlumočníků (odstavec 7 komentovaného ustanovení), ale v určitýxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxch členů kolegiálních orgánů (§ 134 odst. 4 spr. řádu), včetně orgánů poradních - např. rozkladových komisí (srov. výběr z judikatury). Naopak již z poxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x tomto směru se jeví vhodné doplnit, že v komentovaném ustanovení, jakož i v rámci tohoto výkladu je pojem "úřední osoba" užíván jako legislativní zkratxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxi je oprávněn uplatnit účastník řízení u osoby, jež je služebně nadřízena osobě, vůči níž námitka směřuje (tzv. představený), a to bezodkladně poté, kdx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxo vykládat ve spojitosti s dalšími ustanoveními správního řádu, a to tak, že se v případě, kdy není námitka podána bez zbytečného odkladu, o takové námitxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xozhodnutí x xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx nastává přímo ze zákona při splnění podmínek stanovených v § 14 odst. 1 správního řádu z roku 2004 (rozhodnutí o podjatosti určité úřední osoby má pouze xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xu, že nebude o jeho námitce rozhodovat usnesením, ale bude s ní nakládat jako s neformálním podnětem, na jehož základě tvrzenou podjatost úřední osoby z xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x úředních osob, bude namístě postupovat podle § 14 odst. 4 uvedeného zákona (tzn. určit jinou úřední osobu). Pokud je taková ‚opožděná' námitka vznesexx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxhlížet jako na vadu řízení, která podle § 89 odst. 2 zpravidla bude důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí (obdobně viz také Vedral, J. Správní řád. xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xNSS 2 As 134/2011-200), podle kterého "nelze interpretovat tak, že by snad námitka podjatosti uplatněná až po vydání rozhodnutí, měla být zcela bezpřexxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxbraného procesního institutu), ale materiálně, tedy jako námitku odvolací. Žalovaný tudíž neměl s uplatněným tvrzením o podjatosti úředních osob naxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxu § 89 odst. 2 správního řádu (byla-li by existence podmínek uvedených v § 14 odst. 1 správního řádu naplněna, šlo by nepochybně o vadu řízení, která by mxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxovat, avšak současně vyslovil názor o její opožděnosti. V tomto směru lze vysledovat vnitřní rozpor napadeného rozhodnutí, kdy na jedné straně žalovaxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxi".

Rovněž i sama úřední osoba je povinna svého představeného na svou případnou podjatost ve věci upozornit bezodkladně poté, kdy se o důvodech podjxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxaveným rozhodnuto, v řízení jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Jak uvedl Nejvyšší správní soud (NSS 7 A 192/2000-76), "vznesení námitky podjatxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xředcházet rozhodnutí o věci samé. Je-li tedy námitka podjatosti vznesena, je pracovník, jemuž jinak projednání a rozhodnutí ve věci přísluší, povinex xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx

V režimu komentovaného ustanovení představený posuzuje námitku podjatosti nejprve z hlediska její včasnosti a následně její důvodnosxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx

x případě rozhodování o námitce účastníka řízení jde o usnesení oznamované. S tím následně souvisí i to, že se účastník řízení proti němu může odvolat. Přxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxovat, nicméně za situace, kdy bude proti tomuto usnesení podáno odvolání se nepochybně vystavuje riziku, že odvolací orgán bude mít na námitku jiný názxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxdnutí o odvolání a pravomocného vyřešení dané otázky." K problému běžících lhůt pak doplňuje: "Účastník řízení, který námitku podjatosti, podal, resxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxkovému procesnímu postupu a prodloužení délky řízení (srov. § 71 odst. 5)." S tímto názorem se lze ztotožnit, podpořit jej lze např. i odkazem na nález Úsxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxí toliko na straně státní moci (soudu) nebo jsou vyvolávány také jednáním účastníků řízení či přímo stěžovatelem".

V případě rozhodování o oznámenx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxí).

Při posuzování podjatosti nejde o subjektivní pocity úřední osoby, která se cítí být podjatá, či účastníka řízení, který námitku podjatosti upxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxvní okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že tato osoba určitým, nikoliv nezaujatým poměrem k věci disponuje" (I. xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xěci nebo k osobám, jichž se řízení přímo dotýká, nýbrž především z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly (II. ÚS 105/01xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxna plnit svoje povinnosti vždy nestranně, by byl pro zamítnutí námitky nedostačující. Jinak vyjádřeno, představený je vždy povinen poměřovat skutečxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxč, Rigel, Marek, 2015, s. 93). Nutno zdůraznit, že k vyloučení úřední osoby není třeba, aby byla existence podjatosti přímo prokázána, postačí, nebudoxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxobu, která bude ve věci rozhodovat. V případě, že by nemohl z důvodu podjatosti všech úředních osob pověřit úkony v řízení jinou osobu, bude postupovat pxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxvena v § 134 odst. 4 spr. řádu.

Jiný postup při vyřízení námitky podjatosti (např. její vypořádání v rámci odůvodnění meritorního rozhodnutí ve věcxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxí.

V této souvislosti se nabízí závěrem ještě uvést, že usnesení o námitce podjatosti a ani rozhodnutí o odvolání proti usnesení o námitce není samosxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx

xxxentované ustanovení vymezuje způsob vedení řízení a následně určuje okruh osob, které v daném procesu vystupují jménem správního orgánu vůči účastníxxx xxxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxrávní orgán vůči účastníkům řízení v písemné podobě. Uvedené neplatí jen tehdy, vyžaduje-li to povaha úkonu či projednávané věci, a dále v těch případexxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxesátům veřejné správy, a které je tak třeba důsledně odlišit od podání účastníků a úkonů činěných v rámci interní komunikace mezi jednotlivými správníxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxávních orgánů se provádějí vždy v písemné podobě, jejich elektronická verze se vyhotovuje až k případné žádosti o doručování na elektronickou adresu pxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxvena spíše výjimečně (např. § 186 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů - řízení o kázeňských přestupcích pxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxrávní orgán povinen dále přistoupit tehdy, je-li to nezbytné pro dosažení smyslu a účelu správního řízení anebo uplatnění práv jeho účastníků (např. § xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxk již volba ohledně způsobu vedení řízení ponechána na uvážení správního orgánu a záleží na tom, zda se bude ústní jednání jevit s ohledem na povahu projexxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

x xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xednoznačně dovodit, že uplatnění zásady písemnosti nijak nevylučuje možnost osobního či jiného (např. telefonického, e-mailového) kontaktu mezi oxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxních úkonech, resp. jejich obsahu, týkajících se dané věci proveden alespoň písemný záznam, popř. sepsán protokol (§ 18 spr. řádu). S tím poté souvisí x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xorma písemná, tím se předchází i případným sporům o jejím uskutečnění a obsahu.

Ve smyslu odstavce 2 komentovxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxmu oprávněni podle vnitřních předpisů nebo na základě pověření vedoucího správního orgánu. Z vnitřního předpisu přitom nemusí nutně přímo vyplývat, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx Konkrétní uvedení osoby, která je v dané věci oprávněnou osobou, se poznamenává ve spise. Podle závěru č. 17 poradního sboru ministra vnitra ke správníxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx ten, kdo by k tomu nebyl oprávněn podle vnitřních předpisů nebo pokynu vedoucího správního orgánu. Pokud bude určitá osoba s vědomím správního orgánu jxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxdu dobré správy (viz § 4 odst. 1) posuzovat jako jednání oprávněné úřední osoby, i kdyby se o oprávněnou úřední osobu nejednalo, a to se všemi důsledky, ktxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxpovědnosti. Účastník řízení má totiž právo na informaci, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou (toto právo se vztahuje i na informaci, kdo je v dané xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xá podle ustanovení § 38 právo nahlížet. Při řízení, které je zahájeno z moci úřední, musí být v oznámení o zahájení řízení mimo jiné uvedeno jméno, příjmxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxku s veřejností, např. formou štítku se jménem a funkcí, případně služebním číslem. Toto ustanovení souvisí též s požadavkem § 14 odst. 2, podle kterého xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxtelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.

Jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xrotokol podepisuje. Opravy zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména chyby v psaní a počtech, v protokolu provádí rovněž oprávněná úřední osoba, kxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxávněné úřední osoby (viz § 69 správního řádu). Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "vxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxmné vyhotovení rozhodnutí.

Oprávněných úředních osob může být v řízení i více, přičemž jedna může vést celé řízení a podepisovat rozhodnutí může naxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxx xxxxxxxx xx lze v aplikační praxi setkat s rozlišováním mezi tzv. zpracovatelem coby osobou, která provádí jednotlivé procesní úkony a se kterou mají účastníci říxxxx x xxxx xxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xapř. provádění dokazování, příprava a vypravení rozhodnutí apod.), a oprávněnou úřední osobou, jež za dané správní řízení odpovídá a podepisuje xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxby (např. svědek) bude v rámci ústního jednání chovat hrubě (např. agresivně či vulgárně).

xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxení, tedy vedle oprávněných úředních osob, účastníků řízení a jejich zástupců, dále jen osoby předvolané (svědci, znalci, tlumočníci), případně též xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx odst. 3 spr. řádu, prolomena.

Se zásadou neveřejnosti pak úzce souvisí povinnost oprávněných úředních osob zachovávat mlčenlivost o skutečnostxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx podle části IV správního řádu.

Jednacím jazykem ve správním řízení je český jazyk, tzn. že v řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují, jakož i doručují v českém jazyce, a tx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxě pro správní orgány.

S ohledem xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxenském.

Účastníci řízení, kteří jsou občany České republiky příslušejícími k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území Českx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxlad případně účastníkem předložených listin nese v tomto případě správní orgán.

Jinak platí, že pokud chce účastník uplatnit v řízení písemnost vyxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx neplatí jen za situace, kdy správní orgán účastníkovi sdělí, že takový předklad nevyžaduje. Příslušné sdělení může správní orgán učinit na úřední desxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxního soudu (NSS 9 As 12/2014-60): "Neopatření překladu cizojazyčné listiny, může představovat vadu řízení, jestliže účastník v řízení před správním xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx v řízeních, kde vystupuje více účastníků s protichůdnými zájmy, by se tak správní orgán mohl snadno dostat do situace, kdy by musel úřední předklad připxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx právo na tlumočníka, kterého si obstará sám a na své náklady (odstavec 3 komentovaného ustanovení). Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu ve xxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxdostech. Pro řízení zahajované z moci úřední (zejména řízení o správních deliktech) je však nepoužitelná", což odůvodnil jednak samotnou povahou sanxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x uzavřel: "z uvedeného vyplývá, že příslušný správní orgán je povinen v případech, kdy má být realizováno ústavní právo na pomoc tlumočníka, zajistit txxxxxxxxx xxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx do úředního jazyka, kterému účastník řízení rozumí. "(...) V § 9 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je stanoveno, že státní orgán txxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxk, v němž se jednání před správním orgánem vede, ale jen umožňuje, aby si tlumočníka obstaral (§ 16 odst. 3 a 4), je třeba při ustanovení tlumočníka postuxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxovení tlumočníka znakové řeči podle § 16 odst. 5 správního řádu, které se děje tak, že správní orgán vydá usnesení o xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxa na pomoc tlumočníka tomu, kdo neovládá český jazyk, v němž se řízení v souladu s § 16 odst. 1 správního řádu vede, je ustanovení tlumočníka usnesením vyxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 102).

V druhém z výše uvedených závěrů pak poradní sbor doplnil ve vztahu k uplatnění práva na tlumočníka v příkaznxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxitelné, byl využit formulář předepsaný v příslušném cizím jazyku) nebo pokud mu obsah řízení přetlumočí přítomná osoba blízká, lze vzhledem k povaze řxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxmočníka v takových případech nebude porušeno, pokud se tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků zkráceného řízení neúčastní, neboť obviněný porozuměx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxu a pokutě jedná. V takovém případě je třeba přestupek podle § 58 zákona o přestupcích (pozn. autorů - nyní § 73, popř. § 74 přestupkového zákona) oznámix xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxavuje ve svém posledním odstavci i případy, kdy je ustanovován tlumočník či prostředník osobám neslyšícím a hluchoslepým, a to podle zákona č. 155/199x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx x xxxxx xěci, o níž se vede řízení, zakládá spis.

K identifikaci spisu se užívá spisové značky, od níž je třeba odlišit číslo jednací, jímž se označuje konkrétxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxa pro manipulaci s dokumenty vyplývají z vnitřních předpisů - zpravidla spisových a skartačních řádů - vycházejících ze zákona o archivnictví, popř. jxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxné správy.

Obsah spisu tvoří veškeré písemnosti, které se k danému správnímu řízení a v něm projednávané věci vztahují, ať už jde o jednotlivá podání xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx i meritorních rozhodnutí, doručenky, přílohy či písemnosti správnímu orgánu zaslané jinými orgány veřejné moci. Jednoduše řečeno, obsah spisu tvořx xxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxtů, uvedení příloh a označení místa jejich uložení aj.), s čímž souvisí i požadavek, aby spis obsahoval soupis všech svých součástí, včetně příloh s určxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xostupu řízení - ve spisu se proto zásadně ponechávají např. i nezákonně pořízené protokoly.

Na význam řádného vedení spisového maxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xyplývá, že žalobce byl o ústním jednání předem informován, ovšem samotný správní spis neobsahuje žádné doklady, ze kterých by tato skutečnost vyplývaxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxu ve spise." Z citovaného rozhodnutí, jakož i dalších (srov. výběr z judikatury) vyplývá, že nedostatky, resp. chyby při vedení spisového materiálu moxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xž ke zrušení v projednávané věci vydaného rozhodnutí.

V komentovaném ustanovení jsou sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xajišťuje stvrzení a dodání poštovní zásilky (tím není samozřejmě vyloučeno zaslání spisu jinou cestou - např. datovou schránku, je-li to s ohledem na zxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxdech stanovených zákonem uchovávají odděleně mimo spis a jsou současně vyloučeny z nahlížení do spisů. Z hlediska obsahu spisu a nahlížení do něj tak lzx xx xxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxe zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, pro které zvláštní zákon stanoví, že se vedou odděleně mimo spis, 2) utajované informace, které xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxmace, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivost. Zatímco písemnosti a záznamy obsahující informace uvedené pod body 1) a 2) xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxti a záznamy obsahující informace uvedené pod bodem 3) se součástí spisu stávají, pro nahlížení do nich však platí zvláštní pravidla stanovená v § 38 odsxx x xxxx xxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxle se spisem nakládá v režimu zákona o archivnictví.

O jednotlivých úkonech provedených v řízení, při nichž dochází ke xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné osoby, která úxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxjich návrhy a námitky a způsob jejich vyřízení, je-li předmětem protokolu zachycení výpovědi, tak i přesné znění položených otázek a odpovědí na ně, rexxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxdné se jeví zaznamenávat rovněž chování na úkonu zúčastněných osob (rozrušení, pláč, vztek atd.). Uvedený přístup poté může velmi napomoci při posuzoxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx možné pořizovat průběžně při realizaci úkonu nebo jej vyhotovit bezprostředně po něm. Je-li ve věci vedeno ústní jednání, vyhotovuje se zpravidla jedxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx protokoly o jednotlivých úkonech samostatně. Takový postup je však namístě spíše u úkonů, které jsou prováděny mimo ústní jednání. Za správnost a úplnxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxvrzuje i svým podpisem. Protokol dále podepisují všichni ti, kteří se ústního jednání nebo realizovaného úkonu účastnili.

xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xodat tzv. námitky. Ty se do protokolu pouze poznamenají, nijak se o nich nerozhoduje (významné však mohou být při hodnocení důkazů či pro další postup v řxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxadě, že s protokolem nesouhlasí, uplatnila konkrétní námitky a protokol podepsala nežli to, aby stroze (bez uvedení konkrétních důvodů) odmítla jednxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxahu podle § 175 spr. řádu.

Zvláštní pravidla pro vyřízení námitek či stížností proti protokolu mohou obsahovat zvláštní zákony.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xměru požadavek, aby oprava příslušné chyby byla provedena tak, aby původní zápis zůstal čitelný, a byla stvrzena podpisem oprávněné úřední osoby. Můžxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx k § 70 spr. řádu.

Vedle tradiční (zákonem povinné) písemné formy lze k dokumentaci úkonu použít dále zvukového či obrazovéhx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxonu i jeho celkovou atmosféru a paralingvistické a neverbální projevy účastníků (např. při výslechu), nebo, kdy je "protokolování" nemožné nebo přílxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx údaj o použitém prostředku. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen, tím se stává jeho nedílnou součástí. Z uvedxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxxx xi jeho kopie.

xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxjí postavení svědků, znalců, zástupců nebo dotčených osob. V řízení a v souvislosti s ním doručuje správní orgán subjektům správního řízení a dalším osxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxánit obecný zájem na řádném průběhu řízení a minimalizovat možnost účastníka neoprávněně ovlivňovat průběh řízení např. vyhýbáním se doručení.

O xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám či prxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xaroveň postaveného správního orgánu nebo prostřednictvím orgánu policie příslušného podle místa doručení. Je-li k řízení příslušný orgán obce, můžx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxsp. adresátovi doručit.

Z povahy věci lze přitom rozlišovat mezi doručováním faktickým (převzetí písemnosti na místě či z poštovní xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxsažená ve správním řádě není jedinou úpravou, která na tento významný procesní institut v podmínkách správního řízení dopadá. Určitá specifická praxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakcex xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xx xxrávního řádu, jakož i citovaných zákonů vyplývají nejenom jednotlivé varianty (způsoby) doručování, ale rovněž i jejich pořadí, úprava míst, kam má sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxvažuje za doručenou aj.).

Nutno zdůraznit, že příslušnými zákony stanovené pořadí je nutno respektovat a k jinému způsobu doručování lze přistoupxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx, že jak samotná právní úprava, tak i soudní přistupuje k institutu doručování z materiálního hlediska, tzn. že případná formální pochybexx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxvátní volba způsobu doručování však vylučuje uplatnění tzv. doručení (viz výběr z judikatury).

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxnost přímo na místě právě a jedině tímto způsobem, vyplývá vedle správního řádu rovněž i z § 17 odst. 1 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumexxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxánku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxvým prostorem. Do datové schránky adresáta veřejné správy doručuje orgán veřejné moci datové zprávy a adresát veřejné správy může datovou schránku vyxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxctvím datové schránky z hlediska technicko-technologického a z hlediska právního. Základními technicko-technologickými podmínkami je přípustnoxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxek. Většinu dokumentů je možno převádět do elektronické podoby, (autorizovaně) konvertovat. Některé dokumenty však konvertovat nelze, to potom dorxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxF s platným kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo značkou, případně pro datovou zprávu obsahující přílohu typu PDF i bez elektronického podpisx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xrovést. Pomocí této služby je možné ověřit, zda dokument formátu PDF, případně datová zpráva obsahující přílohu formátu PDF splňuje podmínky pro provxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Toto doručení dokumentu má stejné práxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxé schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že připadne konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek. Tatx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x § 24 spr. řádu požádat o určení neúčinnosti náhradního doručení. Prokáže-li totiž adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvoxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.

Dokument dodaný do datové schránky orgánu veřejné moci je doručen okamžikem dodání do datové schránky pxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxí písemností advokátovi coby zástupci účastníka řízení. V této souvislosti se jeví doplnit, že zástupcem účastníka je vždy konkrétní advokát, nikolix xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní kanceláře. Doručování substitutovi advokáta nevyvolává právní účinky, které zákon spojuje s doručováním účastníkům řízení či jejich zástupcům. xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxb (např. zmocněnce či účastníka) lze najít na Portálu veřejné správy. V této souvislosti xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xi v souvislosti s výkonem advokacie, druhá pro běžný život), zde je třeba vždy zvolit příslušnou datovou schránku s ohledem na předmět a postavení fyzicxx xxxxx x xxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xatové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Správní orgán zvolí takovou poštovní službu, abx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxu na doručení písemnosti. Tuto povinnost splní správní orgán tak, že si z nabídky provozovatele vybere odpovídající službu a požádá o její poskytnutíx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxtnutí poštovní služby je uzavřena poštovním podáním zásilky.

Zásilka do vlastních rukou se dodá, je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx Taková zásilka je zpravidla označena modrým pruhem.

Zásilka do vlastních rukou výhradně adresáta se doručí výhradně jen adresátovi. Taková zásilxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xarevného označení zásilky (zelený pruh, žlutý pruh).

V případě použití obálky (s dodejkou) bez barevného pruhu musí odesílatel vyznačit požadovaxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxresáta. Vzhledem k tomu, že na trhu je několik variant obálek se stejnou barvou pruhu, musí správní orgán volit tu variantu, která odpovídá podmínkám stxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx

Tato úprava umožňuje orgánům veřejné moci odesílání písemností v tzv. hybridním režimu, kdy je písemnost od orgánu veřejné moci odexxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxdou moci využít jediný kanál pro odesílání písemností, ať už elektronických, nebo těch, které mají být vytištěny. Doručování se pro tyto účely považujx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxzi dokumentů institut automatizované autorizované dokumentů. Služba hybridní pošty je poskytována kontaktními místy xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxvní přepravě zajišťuje provozovatel kontaktních míst veřejné správy. Samotné technické provedení spočívá v odeslání elektronické verze písemnostx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxmentu provedené automatizovaným způsobem. Autenticita výstupu je zajištěna tzv. zajišťovacím prvkem, který nahrazuje vlastnoruční podpis oprávnxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxované příslušným orgánem obce. Místní působnost obecní policie je však vymezena hranicí správního území obce, která tento orgán obce zřídila. Pokud bx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxoprávní smlouvy podle zákona o obecní policii bude mít strážník postavení doručovatele podle odstavce 7 komentovaného ustanovení, tj. postavení úřexxx xxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxí řízení. Tuto adresu nelze zaměňovat s adresou pro doručování evidovanou v registru obyvatel. Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, správní orgán xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxse. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede adresu pro doručovánxx x xxx xxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxá pošta, e-mail). Povinnost správního orgánu doručovat na elektronickou adresu sdělenou účastníkem však není absolutní. Pokud doručení na elektronxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx o doručení na elektronickou adresu nepožádal. Zde se může jednat např. o překročení velikosti datové zprávy nebo o nemožnost převést zprávu do takovéhx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxktronickou adresu. Nejvyšší správní soud (NSS 2 As 56/2007-71) pro tyto případy připouští také, aby správní orgán, je-li mu známá adresa pro doručovánx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxčování. Obdobně i v případě, že objektivně existují technické překážky napřiklad v případě, že se zpráva vrací odesílateli jako nedoručitelná nebo je xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxtronickou adresu doručovat, jako kdyby adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal. V tomto případě musí správní orgán poznamenat do spisu dxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xčastníkovi na požadovanou elektronickou adresu písemnosti nezasílat. Písemnosti tedy doručuje, jako by účastník o doručování na elektronickou adrxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxat nebude, včetně důvodů tohoto postupu, a současně musí tyto důvody a průkaz tohoto sdělení uvést do spisu.

Ve správním řízexx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx které písemnosti je správní orgán povinen doručit adresátovi do vlastních rukou. Jedná se o předvolání, stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xoručena i písemnost, u které hrozí, že by mohla být vydána jinému účastníkovi, který má na věci protichůdný zájem (odstavec 4 a 5 komentovaného ustanovexxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxstníka je zřejmé, že písemnost obdržel (odstavec 6 komentovaného ustanovení).

Bude-li písemnost doručena jinému účastníkovi, který má na věci prxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxu je, že z jednání adresáta písemnosti je zcela zřejmé, že zná její obsah.

Při doručování písemností, kdy je třeba, aby bylo dxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx, včetně dne, kdy se tak stalo. Zpravidla se jedná o doručenku, tedy o písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, která je se všemi potřebnými údxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxpř. duplikátem doručenky vyhotoveným dodatečně, jestliže se originál ztratí, dodatečně vyžádaným písemným vyjádřením doručovatele, např. při uplxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxm orgánem k doručování písemností ve správním řízení, který má postavení úřední osoby a povinnosti nositele poštovního tajemství. Odepřením prokázáxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx

xprávnění doručovatele v rámci poskytování poštovních služeb také řeší zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, podle kterého jsou doručovatelé xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxt průkaz totožnosti. Tím se rozumí doklad, v němž je uvedeno jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště, eventuálně bydliště mimo území ČR a podoxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxpení. Z obsahu a souvislostí předmětných ustanovení vyplývá, že se rozhodnutí a stejně tak i ostatní písemnosti, je-li účastník v řízení zastoupen, doxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxpený účastník v řízení něco osobně vykonat. V těchto případech se doručují písemnosti též jemu.

Současně platí, že vada spočívající v opomenutí dorxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxených s doručením.

Výše uvedená pravidla mohou být prolomena pouze ve výjimečných případech, kdy došlo ke zneužití práva na zastoupení.

Má-li zxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxvání písemností zástupci - viz komentář k § 34 spr. řádu.

Z důvodu, že podpůrce není zástupcem účastníka řízení, se podpůrci samostatně nedoručujex xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

Komentované ustanovení ve vztaxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxučovaných písemností.

Správní orgán podle komentovaného ustanovení v první řadě doručuje na adresu pro doručování, ktxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxčním údajem podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některýxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxch předpisů. Tato doručovací adresa může být jakákoliv adresa v ČR, která vykazuje znaky adresy (adresou se rozumí kombinace názvu okresu, obce, části xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxím poštovních služeb), která jednoznačně určuje adresní místo, adresa v zahraničí, P. O. Box nebo dodávací schránka. Zvolená adresa může odpovídat adxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxu adresu, která umožní osobě doručování písemností od orgánů veřejné moci. Každý odpovídá za to, že na zvolené adrese bude mít možnost zasílané písemnoxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxresa ve formě POSTE RESTANTE. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS 1 As 90/2010), "adresa pro doručování zvolená účastníkem řízení podle § 1x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnku zřízenu a zpřístupněnu".

Adresa trvalého pobytu je evidována jako referenční údaj podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Podlx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xe spojena řada důsledků jak pro občana, tak případně pro vlastníka objektu, v němž je místo trvalého pobytu evidováno. Znamená to, že místo trvalého pobxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xouladu mezi místem trvalého pobytu a skutečným pobytem občana, je možné dosáhnout adresy trvalého pobytu na adrese ohlašovny, označované jako úřední xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxmení o uložení zásilky a výzvy s poučením, nikoliv zásilky samé (§ 10 c zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxemností určených do vlastních rukou, tzv. zmocněnec pro doručování. Zmocněnou osobou může být osoba fyzická i osoba právnická. Takové zmocnění se oznxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxaduje písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem. Úřední ověření xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxx xx xxeba odlišit zmocněnce pro doručování podle správního řádu a zmocnění pro přebírání zásilek podle poštovních předpisů. Pošta může vyhotovit na žádosx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xukou adresáta.

Doporučená zásilka - písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou a jejíž převzetí má bxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxí nebo zaměstnané v tomtéž místě nebo jeho okolí. I zde musí doručovatel ověřit totožnost osoby, které je zásilka předána. Tato osoba zprostředkující dxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxobě předat.

Obyčejná zásilka - zde se jedná o službu "obyčejná zásilka". Obálka nemá žádný barevný pruh a není nijak označena. Písemnost, která se nexxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx jednat o souseda, spolubydlícího, spolupracovníka nebo jinou vhodnou osobu. Uvedené osoby musí souhlasit s tím, že písemnost předají adresátovi. Svxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

Pokud jsou fyzické osobě doručovány písemnosti, které souvisí s její podnikatelskou činností, uvede se za jméno a příjmení adresáta xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxnosti doručované do vlastních rukou advokátovi jsou oprávněni přijímat písemnost za advokáta také jeho advokátní koncipienti a zaměstnanci, resp. jxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xostupuje i v případech doručování písemnosti notáři, soudnímu exekutorovi a jiné osobě, která poskytuje právní pomoc podle zvláštních zákonů.

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxnické osoby a následně režim pro doručování písemností právnické osobě.

Správní orgán doručuje na adresu pro doručováxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx nebo její složky.

Zásilka do vlastních rukou se dodá, je-li adresátem právnická osoba, jen oprávněné osoběx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní řízení a usnesení o ustanovení opatrovníka se doručují s účinky oznámení právnické osobě; ostatní písemnosti se doručují s účinky oznámení pouze opxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxt o prominutí zmeškání úkonu s poukazem na to, že se na adrese jejího sídla nikdo nezdržuje. V případě, že se na adrese sídla právnické osoby nikdo nezdržuxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

Obyčejná zásilka s písemností se doručí vložením písemnosti do adresátovy domovní schránky nebo na jiné vhodné místo.

xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxí dodací adresu bez ohledu na to, zda je adresát českým státním příslušníkem nebo nikoliv. Je možné, aby si adresát veřejné správy zvolil adresu v zahranxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxti o doručování na adresu v zahraničí by měl správní orgán vyhovět jen zcela výjimečně. Správní orgán zde bude vycházet z dikce § 19 odst. 4 spr. řádu "můžxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxdená adresa pro doručování v zahraničí nesplní podmínku urychlení řízení, bude doručovat na jinou, vnitrostátní adresu v souladu se správním řádem. Txxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxku způsobem, který je pro dodání poštovních zásilek určených do vlastních rukou adresáta zaveden v zemi určení. Odesílatel v takovém případě vyznačí sxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xemettre en main propre". V některých zemích tuto službu nelze využít (z evropských zemí např. Dánsko, Irsko, Lucembursko, Malta, Monako, Německo, Nizxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxlateli předáno písemné potvrzení prokazující dodání zásilky příjemci. Odesílatel v takovém případě vyznačí svůj požadavek na poštovní průvodce zašxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx

xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxsemnost doručit, ustanoví správní orgán adresátovi ve smyslu § 32 odst. 2 písm. d) spr. řádu opatrovníka. Vždy je nejdříve potřeba učinit pokus o doručxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxit písemnost do domovní schránky po uplynutí úložní doby se vztahuje na všechny písemnosti doručované podle § 20 nebo § xx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx schránek nebo na jiná vhodná místa je postup, od nějž je možné se odchýlit jen výjimečně, a pokud tak správní orgán učiní, musí takový postup včetně jeho oxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx

xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xozvědět. V případě, že má adresát poštovní zásilky zřízenu poštovní službu "doručování do poštovní přihrádky" (tzv. P. O. Box), lze jej považovat za "jxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xoštovních podmínek, které upravují dodávání poštovních zásilek, a to i v případě, že zásilka obsahuje písemnost doručovanou podle správního řádu. Poxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx z nutnosti zachování listovního tajemství. Podle Poštovních podmínek lze uloženou nevyzvednutou písemnost vložit do domovní schránky adresáta, do xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx jiným způsobem např. pod dveře, za kliku, do rámu okna apod. je tedy vyloučeno (nelze zajistit dodržení podmínek listovního tajemství).

Pokud dojdx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x právních důsledcích musí zajistit správní orgán, a to tak, že vyplní příslušný tiskopis a připojí ho k odesílané poštovní zásilce.

Při doručování mxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxních podmínek České pošty je úložní doba 15 dnů. Tato žádost se provede poznámkou "ULOŽIT JEN 10 DNÍ" na přední straně obálky, která je zpravidla jako zašxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xaškrtávací políčko předtištěna. Pokud odesílatel nezvolí službu "vložit do schránky", bude mu po uplynutí úložní doby zásilka vrácena, což výrazně sxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxlitelná část obálky) a též na neoddělitelné části přední strany obálky, musí být čitelně zatrženo pole na obou místech.

Pokud dojde k uložení poštovxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xajistit správní orgán, a to tak, že vyplní příslušný tiskopis a připojí ho k odesílané poštovní zásilce. Česká pošta připojené poučení následně předá axxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxm nenaplňuje podmínky stanovené zákonem.

xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xředpokladu, že byla písemnost uložena (marně uplynula úložní doba) a zároveň byl adresát vyzván vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti dx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx doručení nemá vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta.

Písemnost se uloží x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxné doručení zásilky do rukou adresáta, ale postačí, je-li doručena do "sféry jeho dispozice", tj. do stavu, kdy měl adresát možnost seznámit se zásilkox xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xchránky o uložení takové zásilky. Přitom není potřebné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem písemnosti, dostačuje, že měl takovou možnost.

xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxeré se doručuje, odepřela písemnost převzít, s poukazem, že není osobou oprávněnou k přebírání písemností společnosti podle organizačního řádu.

xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxbytu nebo sídla adresáta.

xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxvatele, popř. též vrácenou zásilku, založí do spisu.

Nutno také uvést, že při uplatnění se uplatní pravidla pro počítání času, tzn. připadnexxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx

Jedním z předpokladů prominutí zmeškání lhůty je to, že důvod zmeškání je na sxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx existenci také prokázat. Jedná se o mimořádné opatření, protože zasahuje do právní jistoty ostatních účastníků řízení. Uplatnění důvodů pro prominuxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xavrácení v předešlý stav nejpozději do 15 dnů od okamžiku, kdy pominuly okolnosti, které mu bránily v provedení požadovaného úkonu. Prominutí zmeškánx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxena) a prominutí zmeškání úkonu jsou dva samostatné právní instrumenty, byť za stejných podmínek. Správní orgán je povinen rozhodovat o (ne)určení nexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxnutí zmeškání úkonů stanovených v § 41 spr. řádu (KS v Plzni 17 A 29/2013-27). Na uplatnění doručení dle § 24 odst. 1 spr. řádu nemá vliv skutečnosxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xísemnosti prokazatelně seznámen, tak materiální funkce doručení byla naplněna. Neplatnosti doručení se tudíž nemůže domáhat ten, jenž byl s písemnoxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxedně prokázání skutečnosti, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxré má nemocný povoleny každodenní vícehodinové vycházky, nemůže být překážkou, pro kterou by nemohl přebírat poštu (KS v Hradci Králové 51 A 27/2013-8xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxsát písemnosti nemohl písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, protože mu v tom bránily objektivní okolnosti a posléze ji nalezl ve své schránce (napřx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x jejímu řádnému doručení a doručovatel současně předá poučení o právních důsledcích tohoto počínání, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k nexxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx, nevpuštění do domu či učinění jiných překážek doručování, které však nejsou výslovným odmítnutím převzetí.

Vrátí-li se zásilka s poznámkou poštx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxost nezbytnou k řádnému doručení. Zároveň tím adresát znemožnil předání poučení ve smyslu § 23 odst. 5 spr. řádu a za takové situace se písemnost považuxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxost musí být přiměřeně aktuální. K takové situaci se vyjádřil Nejvyšší správní soud (NSS 9 As 42/2010-49), kdy bylo oznámení o zahájení řízení o přestupxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xoručeno i rozhodnutí v přestupkové věci. V tomto případě soud doručení obou písemností na základě doručení akceptoval s odůvodněním, že adresáx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxe § 24 odst. 2 spr. řádu prokázal, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu (zde odstěhování) nemohl bez svého zavinění uloženou písxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxní spolu se žádostí o prominutí zmeškání úkonu. Obdobně Nejvyšší správní soud rozhodl i ve věci, kdy účastník řízení namítal, že se v době doručování na axxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx správní soud potvrdil fikci doručení i v případě, kdy stěžovatel namítal, že správní orgán prvého stupně bezpečně věděl, že se stěžovatel na adrese trvxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxlní adresu, přesto ryze formalisticky zasílal písemnosti na adresu trvalého pobytu. K této námitce však soud konstatoval, že jestliže adresát nesdělxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxyl by dán zákonný důvod na ni doručovat - správní orgán jistě mohl takový postup zvolit (fyzické osobě lze doručit, kdekoliv bude zastižena), takový posxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxona a jsou vymezeny taxativně, tzn. že v jiných než zákonem vymezených případech nelze písemnost právně účinně tímto způsobem doručit. Doručení veřejxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxho orgánu, který písemnost doručuje, a vyznačí se na ní den doručení a sejmutí. Písemnost s takto poznamenaným dnem vyvěšení a dnem sejmutí z úřední deskx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxenou 15. dnem po vyvěšení, pokud v této lhůtě byla splněna i povinnost umožnění dálkového přístupu.

Předtím než správní orgán přistoupí k doručovánx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxvatele, že se adresát v místě doručování nezdržuje (NSS 7 As 130/2012-29).

Instituty doručování veřejnou vyhláškou nebo ustanovení opatrovníka (x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx

x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xe jí doručovat, byť fikcí podle § 24 odst. 1 spr. řádu (NSS 7 As 130/2012-29).

Fyzické osoby vykonávající působnost v oblasti veřejné správy, což jsox xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxi.

Je-li pro určitou informaci či písemnost stanovena povinnost zveřejnit ji na elektronické xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxitom nestanoví, jakým způsobem se toto zveřejnění prokazuje. Další podmínkou je, že ke zveřejnění došlo v době, kdy byla prezentace funkční. To může býx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxových stránek.

Při doručování veřejnou vyhláškou dochází ke zveřejňování osobních údajů adresáta veřejné správy. Zde se jedná o zveřejňování povxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxméně zasáhne do práv na ochranu osobních údajů. Správní orgán tu může zveřejnit celou písemnost bez jakýchkoliv úprav, nebo zvolit zveřejnění oznámenx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

Výbor pro národnostní menšiny se zřizuje v obcích, kde podle posledního sčítání lidu žije nejméně 10% občanů hlásících se k národnosti jiné než česxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx zastoupení všech národností v obci rozdílných od národnosti české. Prakticky si můžeme představit výsledek sčítání podílu národností jako 5% slovenxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxně splnitelné, tak i případně velmi nákladné.

Každý správní orgán (pro oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxxní desky je upraven i v řadě zvláštních zákonů (např. § 78 odst. 3 zák. o ochraně přírody a krajiny). Správní orgán musí současně zveřejnit obsah úřední dexxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxm úřední desky je především informovat dotčené osoby o písemnostech doručovaných veřejnou vyhláškou, resp. o jejich obsahu a o dalších písemnostech zxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxch ustanovení správního řádu, ale také jiné dokumenty, jejichž publikaci obligatorně stanoví zvláštní právní předpisy. Například podle zákona o obcxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxté dokumenty na úřední desce, aniž mají povahu písemností doručovaných ve správním řízení. Obsah úřední desky tedy tvoří jak dokumenty doručované veřxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxsahem úřední desky je třeba rozumět plné znění publikovaných dokumentů.

Jestliže doručovaná písemnost nebo oznámení nebude zveřejněno i způsobex xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxblikují i jiné dokumenty, musí zvláštní zákon výslovně stanovit, jaké právní důsledky má nezveřejnění takového dokumentu způsobem umožňujícím dálkxxx xxxxxxxx

xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxti souvisí s předmětem podnikání, tj. na autorizované osoby a veřejné stráže, se povinnost zřídit úřední desku nevztahuje.

Není-li správní orgán sxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx

xedojde-li k uzavření takovéto veřejnoprávní smlouvy v případě obecního úřadu, rozhodne příslušný krajský úřad, že pro správní orgán bude zabezpečovxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxzený správní orgán, že bude výše uvedenou povinnost zabezpečovat sám, nebo pověří jiný správní orgán ve svém správním obvodu.

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxhodnutí vydaného příslušným správním orgánem a které by měly mít možnost svá práva v řízení účinně hájit. Vymezení účastníků správního řízení lze povaxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, kterým je myšlen i příslušný správní orgán. Účastníxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx a povinností. Účastníky správního řízení tak mohou být fyzické osoby, právnické osoby, stát a jiné územní nebo zájmové veřejnoprávní , kdy sxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxnková, Novotný, 2015, s. 77 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 146). K vymezení okruhu účastníků správního řízení Nejvyšší správní soud uvádí (NSS x xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxm chráněných zájmů nebo povinností nebo dokonce tvrzení o možném dotčení na svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech. Kdo je účastnxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. Znakem účastníka řízení je hmotněprávní poměr k věci, to však neznamená, že správní orgán přizná postavení účastníka řízení jen tomu, o němž se při zahxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

xxxxxxxci správního řízení jsou vedle příslušných správních orgánů, které správní řízení vedou, dotčených správních orgánů a osob zúčastněných na správním xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxlušné správní orgány totiž vůči nim ve správním řízení vystupují mocensky. Mocenské postavení příslušných správních orgánů vůči účastníkům správníxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxx x xxx 2 odst. 2 Listiny, v rámci správního řízení postupovat jen způsobem, který je stanoven zákonem, tzn. správním řádem a dalšími ve vztahu ke správnímu řáxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxovat jim potřebné informace o správním řízení, pomoc a poučení o jejich procesních právech a povinnostech tak, aby v řízení neutrpěli újmu. Ačkoliv posxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxzení může přímo ovlivnit průběh správního řízení a obsah rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci, jehož jsou adresáty. Za tímto účelem účastnxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx Porušení procesních práv účastníků správního řízení ze strany příslušného správního orgánu, který správní řízení vede, přitom může vyústit až v nezáxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxsí mít vždy minimálně jednoho účastníka, o jehož právech a povinnostech příslušný správní orgán rozhoduje. Bez účastníků není možné správní řízení véxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrgán správní řízení o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. f) spr. xxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxmální počet účastníků správního řízení není omezen. Z tohoto důvodu je ve správním řádu obsažen § 144, který upravuje správní řízení s velkým počtem účxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxovení o správním řízení, která zakotvuje významné procesní odchylky od části druhé správního řádu nazvané Obecná ustanovení o správním řízení, tzn. x x xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xhůty stanovené ve veřejné vyhlášce, přičemž lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce. V řízení s velkým počtem xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení. Po zveřejnxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxvník, může být jedna osoba ustanovena opatrovníkem pro více účastníků, jejichž zájmy si neodporují. V řízení s velkým počtem účastníků správní orgán úxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxinen podávat odvolání s potřebným počtem stejnopisů podle § 82 odst. 2 spr. řádu. V řízení s velkým počtem účastníků řízení lze doručovat písemnosti, vxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí, kteří jsou příslušnému správnímu orgánu známi. Těmto účastníkům řízení se doručuje jednotlivě (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 146).

V kaxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxh má příslušný správní orgán rozhodnout, případně okruh osob, které mohou být tímto rozhodnutím příslušného správního orgánu na svých právech nebo poxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky (NSS 5 As 24/2010-97). Podle § 47 odst. 2 spr. řádu je příslušný správní orgán o tom, že proxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxko účastník do řízení přihlásila (NSS 3 As 8/2005-11). V řízení o žádosti je, co se týče určení okruhu účastníků tohoto řízení, nutná i aktivita žadatelex x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xkruhu účastníků jasno. Pochybení příslušného správního orgánu v otázce určení okruhu účastníků řízení totiž může např. založit možnost uplatnění inxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxé určení okruhu účastníků řízení v některé z jeho procesních fází by pro příslušný správní orgán mohlo znamenat komplikace (Kliková, Havlan, Chadima, xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxházet především z předmětu, o němž se toto řízení vede.

Podle komentovaného ustanovení se účastníci správního řízení dělí do tří skupin. Podle odstxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxnů, kteří v konkrétních případech mají buď postavení účastníků hlavních, nebo účastníků vedlejších (Horzinková, Novotný, 2015, s. 80-82). Na tomto mxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxníků řízení, podle odstavce 1 až 3 komentovaného ustanovení, zařadit (k tomu např. KS v Brně 30 Ca 292/2007-41 nebo MS v Praze 10 Ca 381/2007-113). Skutexxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx a povinností, který se odvíjí od jejího poměru k věci, která je předmětem správního řízení. Konkrétně se rozlišení účastníků hlavních a vedlejších proxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední; v § 46 odst. 1 spr. řádu, podle kterého řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi; v § 49 odst. 3 spr. řádu, podle kterého, jestliže účastník uvedený v § 27 odst. 1 spr. řádu navrhne, aby ústnx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxí z moci úřední může správní orgán, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, na požádání účastníka, pokud s tím všichni účastníci uvedení v § 27 odst. 1 písmx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxbylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x x7 odst. 1 spr. řádu; v § 91 odst. 1 spr. řádu, podle kterého rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolaxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5 spr. řádu, veřejnou vyhláškou, což se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1 spr. řádu, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnuxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxst. 1 spr. řádu, podle kterého ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1 spr. řádu, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popř. ti, kdož účastníky xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Nadto je důležité uvést, že ve smyslu § 68 odst. 2 spr. řádu jsou v rozhodnutí příslušného správního orxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx1-162).

Na tomto místě je však třeba doplnit, že postavení hlavních a vedlejších účastníků správního řízení je zcela rovné v oblasti garantovaných xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xvobod, z Ústavy a z Listiny. Pro účely správního řízení je v této souvislosti především klíčový čl. 36 odst. 1 Listiny, který je aplikovatelný na všechnx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xstanovení je vymezen hlavní, nebo jinak řečeno přímý, silný, esenciální nebo neopominutelný účastník správního řízení. Pokud příslušný správní orgxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxtem řízení svázáni. O jejich právech a povinnostech se totiž řízení vede (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 147). Odstavec 1 komentovaného ustanovxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxe 1 písm. a) komentovaného ustanovení jsou v řízení o žádosti hlavními účastníky žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo poxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx účelem je vydání rozhodnutí ve věci, jímž příslušný správní orgán této žádosti zpravidla buď vyhoví, nebo ji zamítne. Jako příklad správních řízení o žxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle zxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxaných osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve věci územního rozhodnutx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxnství práv a povinností podle odstavce 1 písm. a) komentovaného ustanovení je např. podílové spoluvlastnictví věci podle § 1115 obč. zák., kdy jeden ze xxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxbo povinností s žadatelem musí rozhodnutí správního orgánu vztahovat. V případě podílového spoluvlastnictví věci je však také možné, že v postavení žxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxukromoprávní a veřejnoprávní rovinu, přičemž příslušné správní orgány mohou zásadně rozhodovat o veřejnoprávních otázkách, tzn. např. o udělení urxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxstníků podle občanského zákoníku nebo o jejich vzájemných soukromoprávních sporech. Na tomto místě je nutné doplnit, že vedení soukromoprávního spoxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxní věci a vydání rozhodnutí. Společenství práv a povinností se dále uplatňuje např. v řízení, jehož předmětem je spor z veřejnoprávní smlouvy uzavřené xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx 6 spr. řádu ostatní smluvní strany účastníkem řízení jakožto další dotčené osoby, na které se musí rozhodnutí příslušného správního orgánu z důvodu sxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxho je žadatel povinen v žádosti označit další jemu známé účastníky řízení, kteří mohou mít postavení podle odstavce x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxastníky dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemajíx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx a . V rámci řízení z moci úřední je hlavním účastníkem zpravidla subjekt, vůči němuž příslušný správní orgán zahajuje správní říxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxn. např. uložit obviněnému jakožto hlavnímu účastníkovi přestupkového řízení za spáchání přestupku správní trest podle § 45 až 50 přestupkového zákxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxmentovaného ustanovení také předpokládá, že příslušný správní orgán může z moci úřední zahájit a vést i řízení, jehož účelem je vydání nikoliv konstitxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx podle § 55 odst. 4 vodního zákona, ze kterého vyplývá, že v pochybnostech, zda je stavba vodním dílem, o tom rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad; nxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx považuje za odpad, o tom rozhodne krajský úřad (Vedral, 2006, s. 218-219; Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 162-163 a Vedral, 2012, s. 331).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xrocesní postavení je oproti hlavnímu účastníkovi řízení, který je pro vedení řízení nepostradatelný, slabší, čemuž také odpovídá menší rozsah jeho pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxhodnutím příslušného správního orgánu, nebo výkonem práv a povinností jím založených (Vedral, 2012, s. 332), přímo dotčeny ve svých právech nebo povixxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxčí jakákoliv intenzita dotčení jejích práv nebo povinností, ale musí se jednat o dotčení přímé (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 148). Nepostačí pxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxt nebo odnímá právo určité osobě a v důsledku toho by jí osoba blízká utrpěla újmu. Nepostačí také dotčení práv nebo povinností nepřímo prostřednictvím xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xapř. je-li rozhodnutím příslušného správního orgánu stanoveno, že část výnosu z pokuty uložené za spáchání přestupku připadá určité osobě, nečiní to x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxodnutí, kterým by z hlediska jeho účelu a cíle, pro které bylo zahájeno, řízení mělo skončit, a to podle toho, zda se jedná o řízení o žádosti nebo z moci úřexxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx potom z pohledu příslušného správního orgánu půjde o rozhodnutí o uložení povinnosti nebo o odnětí práva (Vedral, 2012, s. 330 a 332).

Vymezení účasxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x x xxxxxxx xx x x xxxx xxxxx xx kterém je uvedeno, že správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší právx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxto souvislosti uvedeno, že výrok rozhodnutí zpravidla ukládá práva a povinnosti hlavním účastníkům řízení, tj. účastníkům podle odstavce 1 komentovxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxdává v řízení, jehož účastníkem je, nevznikají žádná nová práva ani povinnosti, toto rozhodnutí však má přímý vliv, ať už pozitivní, nebo negativní, na xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxst dotčení na jakýchkoliv právech nebo povinnostech osob, tedy i na právech nebo povinnostech soukromoprávních (NSS 1 Ads 462/2018-35). Aby se jednalx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxu vydání rozhodnutí příslušného správního orgánu existují, resp. nemůže jít o práva nebo povinnosti, které vzniknou teprve v budoucnosti, popř. o nicx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxx xx dotčená osoba stala vedlejším účastníkem správního řízení, není rozhodné, zda rozhodnutím příslušného správního orgánu, nikoliv probíhajícím řízxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxního řízení, totiž postačuje hypotetická možnost, že bude rozhodnutím, nikoliv správním řízením, ve svých právech nebo povinnostech přímo dotčena (xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxtenství žádný význam. Otázku účastenství dotčené osoby je tak nutné posuzovat dopředu s výhledem do budoucnosti, a nikoliv zpětně s ohledem do minulosxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxena ve svých právech nebo povinnostech, a to bez ohledu na to, zda s ní příslušný správní orgán jako s účastníkem jedná, či nikoliv. V souvislosti s výše uvxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxem takového zařízení podle § 14 odst. 1 zák. č. 185/2001 Sb., x xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxx7-113); v řízení o zrušení licence podle § 10 odst. 2 písm. a) energetického zákona, může mít postavení vedlejšího účastníka řízení vlastník energeticxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxemí ČR, může mít postavení vedlejšího účastníka řízení nezletilé dítě, o které cizinec fakticky pečuje (NSS 7 As 103/2011-54). Z judikatury (KS v Ústí nxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xsoby k hlavnímu účastníkovi řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 148 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 163-164).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Zvláštní zákon přitom může okruh účastníků správního řízení vymezit dvojím způsobem. První možností je, že zvláxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxci 1 a 2 komentovaného ustanovení, ve kterých jsou účastníci správního řízení vymezeni obecně a která se, vzhledem k charakteru správního řádu jakožtx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxle zvláštního zákona a vymezení účastníků správního řízení podle odstavce 1 a 2 komentovaného ustanovení se nepoužije.

Příkladem komplexního a taxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxového zákona, kterými jsou obviněný, poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodnéhx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxmního řízení podle § 85 stavebního zákona, kterými jsou žadatel, obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, vlastník pozemku nebo stavbxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno; vymezexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxíkem, vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xá k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena, vlastník sousedního poxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xdpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno.; vymezení účastníků o povolení zkušebního provozu stavby podlx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve kterém je uvedeno, že účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdraxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxbo je jí uložena na základě zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie atd. (Vedral, 2006, s. 220-221).

Vymezení vzájemného vztahu mezi xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxrávním řádem, který je , není problematické. Problematickým však je určení vymezení vzájemného vztahu mezi zvláštními zákony, které stxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxstníků správního řízení určitým subjektům, např. § 70 odst. 3 a § 71 odst. 3 zák. o ochraně přírody a krajiny, podle kterého jsou za určitých podmínek účaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxně, tak další zákony, které za splnění jimi stanovených podmínek přiznávají postavení účastníků správního řízení určitým subjektům, jsou leges specxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxuhu účastníků správního řízení tyto zákony poměřovat a podle toho, v jakém jsou vůči sobě vzájemném poměru, okruh účastníků správního řízení určit (Vexxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx výslovnou úpravu účastníků řízení v zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon, je zákon o ochraně přírody a krajiny zvláštním zákonem, který při splnění pxxxxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx však přísluší, za podmínek podle § 70 zák. o ochraně přírody a krajiny toliko ve správních řízeních, kde není okruh účastníků zvláštním předpisem stanxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xčastníkem řízení, čímž tak vylučuje kohokoliv jiného, aby takové postavení měl, jak to činí např. § 19 odst. 1 věta druhá zák. č. 263/2016 Sbxx xxxxxxx xxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxáštní zákon přizná nad rámec správního řádu postavení účastníka správního řízení i dalším subjektům, které by jinak podle odstavce 1 a 2 komentovanéhx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx 3 zák. o ochraně přírody a krajiny, podle kterého je občanské sdružení oprávněno se za podmínek stanovených tímto zákonem a v případech stanovených tímxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx xxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxí oznámeno. Pouze za splnění těchto podmínek má občanské sdružení postavení účastníka řízení (Vedral, 2006, s. 221-222 a Jemelka, Pondělíčková, Bohaxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxcesní postavení vedlejších účastníků správního řízení, tzn. procesní postavení jako osoby, které mohou být rozhodnutím příslušného správního orgáxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxvaného ustanovení stanoveny dvě výjimky. Podle první z nich zvláštní zákon může stanovit jinak, tzn. okruhu účastníků správního řízení v něm vymezenéx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xvláštní zákon přímo stanovil, postavení hlavních účastníků správního řízení podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, pokud jim má rozhodnutí příxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xdy účastníkům správního řízení na základě zvláštního zákona tento zvláštní zákon postavení hlavních účastníků správního řízení přímo nepřizná, je pxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxgorie vedlejších účastníků správního řízení rozhodující skutečnost, zda jim má rozhodnutí příslušného správního orgánu založit, změnit nebo zrušix xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xčastníkem podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, pokud tomu tak však není, příslušný správní orgán je povinen při jeho zařazení do příslušné procxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxegorie účastníka řízení hlavního, má postavení účastníka řízení vedlejšího (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 149 a Jemelka, Pondělíčková, Bohaxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xe uvedeno, že pokud příslušný správní orgán některou osobu jako účastníka řízení opomene, nezbavuje to z materiálního hlediska tuto osobu postavení úxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx x xxxxxxxx xxxxdu, např. v důsledku opomenutí, rozhodnutí neoznámí, přičemž tyto případy jsou řešeny prostřednictvím § 84 odst. 1 spr. řádu, a případy účastníků řízxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxst hájit svá práva v řízení před příslušným prvostupňovým správním orgánem, v druhém případě trpí rozhodnutí příslušného prvostupňového správního oxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx v odvolacím řízení a je sama o sobě důvodem ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání příslušnému prvostupňovému správnímu oxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxávní orgán jako s účastníkem řízení nesprávně jednal, protože případné procesní pochybení příslušného správního orgánu právo osoby účastnit se řízexx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxn ve sporném řízení podle § 141 spr. řádu. Ve sporném řízení příslušný správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv podle části páté správního řádu x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxého řízení jsou navrhovatel a odpůrce, kteří mají postavení hlavních účastníků podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, a jako vedlejší účastníci xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxrávní smlouvy podle části páté správního řádu mají postavení hlavních účastníků podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, tzn. navrhovatele a odpxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxichž souhlasu bylo třeba k uzavření sporné veřejnoprávní smlouvy, aniž by se o smluvní strany této veřejnoprávní smlouvy jednalo. V případě nx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xádost osoby oprávněné z exekučního titulu, je tato osoba také hlavním účastníkem exekučního řízení (Vedral, 2006, s. 218).

Předmětem komentovaného ustanovení je institut tvrzeného účastxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxtavuje čtvrtou kategorii účastníka správního řízení, ale komentované ustanovení pouze stanoví, jak je nutno v průběhu správního řízení s osobou, ktexx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xejvyšší správní soud k tomu uvádí (NSS 2 As 8/2008-39), že osoby, "které na základě jejich tvrzení, že účastníky řízení jsou, správní orgán za účastníky xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx příslušnému správnímu orgánu napomáhat v případech, kdy mu nemusí být na základě § 27 odst. 1 až 3 spr. řádu nebo na základě zvláštní úpravy zcela jednozxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx ustanovení má zabránit xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxhu účastníků řízení pochybnosti a který přitom za správné určení okruhu účastníků řízení nese odpovědnost (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 459)x

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxvního řízení podle § 27 odst. 1, 2 nebo 3 spr. řádu příslušným správním orgánem považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem správního řízení, dokud se nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx tato osoba domáhá, aby s ní příslušný správní orgán jednal jako s účastníkem správního řízení. Toto tvrzení je tedy podáním, a proto musí splňovat příslxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xx x xxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení o tom, že osoba je či není účastníkem správního řízení, vydá na základě jejího tvrzení příslušný správní orgxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxí mít stejné formální a obsahové náležitosti jako rozhodnutí podle § 68 a § 69 spr. řádu. Kromě zákonem stanovených výjimek příslušný správní orgán můxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxgel, Marek, 2015, s. 149). Kromě zákonů výjimku z tohoto pravidla vymezila i Nejvyššího správního soudu (NSS 9 As 222/2014-147), ze které vxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xprávní orgán umožnit opomenutému účastníku doručením rozhodnutí prvního stupně podat rovněž odvolání. Odpírá-li naopak osobu za účastníka uznat, pxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxeno, že příslušný správní orgán je dále povinen vydat usnesení podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení vždy, když pro posouzení otázky účxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxlacího řízení (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 166-167).

Usnesení podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení o tom, že osoba jx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx správního řízení a které působí a pro praeterio. To znamená, že osoba, která to tvrdí, nezískává postavení účastníka správního řízení až dnem vxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxní moci usnesení o tom, že není účastníkem správního řízení, ale nemá ho již od počátku správního řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 149). Usnxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxdně s touto osobou dále nejedná jako s účastníkem řízení, což znamená, že tato osoba nemůže např. podat odvolání proti dalším rozhodnutím, která budou v xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxl podle § 92 odst. 1 spr. řádu jako nepřípustné. Výše uvedené vyplývá ze skutečnosti, že pravomocným usnesením o tom, že určitá osoba není účastníkem říxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxlze jej podle § 94 odst. 3 spr. řádu samostatně přezkoumat v přezkumném řízení (Madleňáková, Mičkalová, 2018, s. 460).

V návaznosti na § 76 odst. 2 sxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xbdobné usnesení bylo týmž správním orgánem podle jeho ustálené rozhodovací praxe vydáno v téže nebo jiné věci za obdobných skutkových okolností. Tato xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xrgán musí v řízení postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval, avšak je na druhou stranu reguloxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxázce tvrzeného účastenství. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že příslušný správní orgán je povinen vydat usnesení o tom, zda určitá osoba je nebo není xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxení domáhá, tak v případě, kdy s touto osobou jako s účastníkem řízení doposud jednal, v průběhu řízení však dojde k závěru, že tato osoba postavení účastxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxo této osobě pouze neformálně sdělí, že s ní jako s účastníkem řízení již jednat nebude. Pokud příslušný správní orgán dojde k závěru, že osoba postavení xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxení podat odvolání (Vedral, 2012, s. 340 a 346 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167).

Odstavec 1 věta druhá komentovaného ustanovení je svxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx je uvedeno, že v těchto případech příslušný správní orgán nemůže osobě, která tvrdí, že je účastníkem správního řízení, zaslat pouze oznámení podle čáxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x tom, že osoba, která to tvrdí, účastníkem správního řízení není a být nemůže, nejsou, příslušný správní orgán usnesení podle odstavce 1 věty druhé komexxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxd rámec aplikace příslušného zákonného ustanovení, v němž je otázka účastenství v řízení výslovně řešena. Dále se jedná o případ, ve kterém příslušný sxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxrávní orgán osobě, která tvrdí, že je účastníkem správního řízení, oznámení podle části čtvrté správního řádu, proti kterému se nelze odvolat, zaslat xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xení účastníkem správního řízení, je na výlučném posouzení příslušného správního orgánu, který má podle § 47 odst. 1 a 2 spr. řádu povinnost v celém jehx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu vydat usnesení podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení postupem podle § 76 odst. 2 spr. řádu i v případech, kdy nejsou žádné pochybnosti x xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxhto případech pro příslušný správní orgán možností jeho postupu, tzn. možností vyřídit otázku tvrzeného účastenství určité osoby tímxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení podle § 76 odst. 2 ani vydání oznámení podle části čtvrté správního řádu nebrání příslušnému správnímu orgánu v dalším projednávání a rozhodnutx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní postupem podle § 76 odst. 2 ani vydání oznámení podle části čtvrté správního řádu nebrání příslušnému správnímu orgánu v dalším projednávání a rozxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxávního orgánu podle § 80 spr. řádu (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 152). V judikatuře (NSS 2 xx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxprostředně souvisí s vydáním rozhodnutí ve věci samé, je vhodné, aby příslušný správní orgán s touto osobou předběžně nakládal jako s účastníkem řízenx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je uvedeno, že jestliže osoba, o níž bylo usnesením příslušného správního orgáxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxoti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x věty druhé komentovaného ustanovení, může podat pouze osoba, o jejímž účastenství v řízení příslušný správní orgán rozhodl, nikoliv další účastníci xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdanému podle § 76 odst. 2 spr. řádu nemá odkladný účinek, tzn. že právní účinky tohoto usnesení nastávají již okamžikem jeho oznámení, čímž je v odstavcx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx správního řízení, nemůže v jeho rámci činit procesní úkony za účelem realizace procesních práv a plnění procesních povinností až do případného pravomxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxtovaného ustanovení uvedeno, že pokud osoba, o níž příslušný správní orgán svým usnesením rozhodl, že není účastníkem správního řízení, podala proti xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání proti tomuto usnesení (Vedral, 2006, s. 227 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167).

Ačkoxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxňovat. Důvodem je, že zatímco postup podle odstavce 2 komentovaného ustanovení je následkem rozhodnutí příslušného odvolacího správního orgánu, ktxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxutí zmeškání úkonu podle § 41 odst. 6 spr. řádu je zcela v gesci příslušného správního orgánu, který správní řízení vede a který správní řízení o úkon účaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxrávního řízení, jehož odvolání proti usnesení příslušného správního orgánu podle odstavce 1 věty druhé komentovaného ustanovení bylo vyhověno, nemxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxšného správního orgánu o tom, že není účastníkem správního řízení, zmeškal, příslušný správní orgán jím vedené správní řízení o tento zmeškaný úkon sáx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxv procesní úkon, nejenom ty podle § 36 odst. 1 až 3 spr. řádu (Vedral, 2006, s. 227 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 167).

Mezi tyto procesní xxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxdeno, že osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo příslušným správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání úkonu nelze prominout. Pokud se stane, že 15denní lhůta pro učinění zmeškaného úkonxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxle § 84 odst. 1 spr. řádu a účastník řízení, nezákonně vyloučený podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, podá odvolání ve lhůtě stanovené podle odsxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxkto odvoláním napadené rozhodnutí příslušného správního orgánu nabylo právní moci. V § 73 odst. 1 spr. řádu je uvedeno, že nestanoví-li tento zákon jixxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxíkem řízení nepočítá a tento jeho závěr je vyvrácen až rozhodnutím příslušného odvolacího správního orgánu o odvolání proti usnesení podle odstavce 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxkoliv se o účastníka řízení jednalo, podmínky pro nabytí právní moci rozhodnutí podle § 73 odst. 1 spr. řádu nemohly být splněny (Vedral, 2012, s. 349 a Jxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxednal jako s účastníkem řízení, podá proti jeho rozhodnutí opravný prostředek, tzn. např. odvolání, příslušný odvolací správní orgán nebude o spornéx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxání. Pokud příslušný odvolací správní orgán dospěje k závěru, že tato osoba účastníkem řízení není, jí podané odvolání zamítne podle § 92 odst. 1 spr. řxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxo přípustné a odvoláním napadené rozhodnutí příslušného prvostupňového správního orgánu zřejmě podle § 90 odst. 1 písm. b) spr. řádu zruší a věc mu vráxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxdovat, protože podle § 81 odst. 1 spr. řádu může odvolání podat pouze účastník řízení, a této osobě pouze sdělí, z jakého důvodu ji za účastníka řízení nexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxávního řízení je kategorií hmotného práva a závisí na způsobilosti subjektu být nositelem práv a povinností. Druhým předpokladem účastenství ve spráxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxvat jako jejich způsobilost v průběhu správního řízení vlastním jménem konat procesní úkony podle správního řádu a dalších procesních předpisů reguxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx7).

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je uvedeno, že každý je způsobilý činit ve xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, tzn. právně jednat. Odstavec 1 komentovaného ustanovení tak spojuje prxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxhuje § 30 odst. 1 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Z toho vyplývá, že nezletilá fyzická osoba, až na výjimky xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxti se přitom podle § 30 odst. 1 věta druhá obč. zák. nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Dovršení osmnáctého roku věku, tzn. nabytí zletilosti, není xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx svéprávnosti nebo uzavřením manželství. Nabytí plné svéprávnosti jejím přiznáním je upraveno v § 37 odst. 1 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že navrhnexxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxvrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí. Nabytí svéprávnosti uzavřením manželství je upraveno v § 672 odst. 2 obč. zák., ve ktexxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx, jsou-li pro to důležité důvody. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatnx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnský zákoník přiznává pouze právní osobnost, která je určující pro jeho způsobilost být účastníkem řízení, a o svéprávnosti právnické osoby se nezmiňxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxník institut svéprávnosti s právnickou osobou nespojuje, je skutečnost, že právnická osoba není nadána vlastní vůlí, nemůže podle ní sama jednat a ani xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxt. 1 obč. zák. je v této souvislosti uvedeno, že zákon stanoví, popř. zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxesní způsobilost, ale toliko závěr, že procesní způsobilost účastníka řízení, který je právnickou osobou, se neodvíjí od jeho svéprávnosti, ale od jexx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 155; Horzinková, Novotný, 2015, s. 79-80 a Jemelka, Pondělíčkováx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxosti a svéprávnosti podle občanského zákoníku. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že zvláštní zákony v oblasti veřejné správy mohou z konstrukce vxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxkoníku stanovit výjimky. Důvodem je to, že vznik hmotných práv a povinností fyzických a právnických osob vyplývajících z norem správního práva je v mnoxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx zák., dosažení určitého stupně vzdělání, výkon určitého povolání, jiné výdělečné činnosti nebo praxe, přičemž na základě těchto skutečností se fyzixxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxinnostech. Typickým příkladem je přestupkový zákon, jehož předmětem je mj. řízení o přestupcích nepodnikajících fyzických osob. V řízení o přestupkx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx zajistí samostatné a neomezené uplatňování procesních práv, a tak úplnou možnost obhajoby, a to v souladu s ústavně zaručeným právem na spravedlivý prxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xpáchání dovršila věku 15 let (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 157 a Hendrych, 2012, s. 371).

Obdobné použití § 28 podle odst. 1 věta druhá spr. řxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxu. Odstavec 1 věta druhá komentovaného ustanovení je však využitelný pouze v případě účastníků řízení, kteří jsou právnickými osobami, protože o svépxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxitého účastníka řízení, který je právnickou osobou, vydá příslušný správní orgán rozhodnutí ve formě usnesení o tom, zda tento účastníx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx, o jehož procesní způsobilosti rozhodoval, a ostatní účastníci řízení se o něm pouze vyrozumí. Toto rozhodnutí může příslušný správní orgán vydat bez xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx věci za obdobných skutkových okolností. Podle § 81 odst. 4 spr. řádu má statutární orgán právnické osoby právo proti rozhodnutí příslušného správníhx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx § 81 odst. 4 spr. řádu by znamenalo, že by účastník řízení, který je právnickou osobou, nebyl vůbec způsobilý proti rozhodnutí příslušného správního oxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxkonatelné, totiž znamená, že je vykonatelné již okamžikem jeho oznámení podle § 72 spr. řádu účastníkům řízení. V tomto případě xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxou, ve věci omezena, vykonatelné již okamžikem jeho oznámení podle § 72 spr. řádu tomuto účastníkovi řízení, čímž by tímto došlo ve stejném okamžiku k oxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxík řízení, který je právnickou osobou, jehož procesní způsobilost byla rozhodnutím příslušného správního orgánu omezena, podá proti tomuto rozhodnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxutí o odvolání. V tomto případě se obdobně použije § 41 odst. 6 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že promine-li příslušný správní orgán zmeškaný úkon, dopxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxtné doplnit, že vznikne-li ve správním řízení pochybnost o procesní způsobilosti účastníka řízení, který je fyzickou osobou, příslušný správní orgáx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxcesní způsobilosti účastníka řízení následně zastoupí, nebo účastníkovi řízení ustanoví procesního opatrovníka.

x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxůsobilost v rozsahu tohoto omezení. Podle § 16 obč. zák. se svéprávnosti nikdo nemůže vzdát, a to ani zčásti. Učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. Institxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxdem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. omezit svéprávnost člověka může jen soud. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. sxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xterý si člověk zvolí. Podle § 57 odst. 1 obč. zák. může soud omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx svéprávnosti je rozhodnutím o osobním stavu, a proto si podle § 57 odst. 1 písm. c) spr. řádu o této otázce příslušný správní orgán nemůže učinit úsudek. xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxbavuje xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxl a rodných číslech a o změně některých zákonů, jsou údaje o datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 171).

Odstavec 2 komentovaného ustanovení je provázán s § 32 odst. 1 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že účxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx účastníka procesní úkony. Zákonným zástupcem účastníka řízení, který byl pravomocným rozhodnutím soudu omezen ve svéprávnosti, je podle § 465 odst. x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xx xxxx xhlédnutí, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka, a musí též vyslechnout jeho vyjádření nebo jinak zjistit jeho stanovisko a vycházet z něho. Podle x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxo nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna. Není-li možné anx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xbč. zák. má způsobilost být veřejným opatrovníkem obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto dxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx číslech a o změně některých zákonů, jsou údaje o jménu, popř. jménech, příjmení a rodném číslu opatrovníka, také vedeny v informačním systému evidence xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x x xxxx xxxx xxxxx xe kterých je uvedeno, že kdo byl podle předchozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) zbaven způsobilosti k právním úkonům, považuje xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxký zákoník) omezen ve způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti občanského zákoníku za osobu omezenou ve svéprávnosti a je i nxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxobilosti k právním úkonům přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí jeho účinnxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxsní způsobilosti účastníka řízení a případně tomu přizpůsobit způsob vedení řízení, přičemž je příslušný správní orgán vázán pouze obsahem pravomocxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx5, s. 157). Na tomto místě je nutné doplnit, že odstavec 2 komentovaného ustanovení je dále provázán s § 32 odst. 2 písm. a) spr. řádu, ze kterého vyplývá, xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxstupce zastupovat a nemá-li opatrovníka podle zvláštního zákona, ustanoví mu příslušný správní orgán procesního opatrovníka (NSS 9 Ads 23/2004-34)x

xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xsoby se nezmiňuje, také odstavec 2 věta první komentovaného ustanovení se vztahuje pouze na fyzické osoby. Procesní způsobilost účastníka řízení, ktxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxt od svého vzniku do svého zániku. Podle § 126 obč. zák. právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Některé zákony přitom předpokládajx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxtů, ve kterém je uvedeno, že zřizovatel příspěvkové organizace vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která mimo jiné musí obsahovax xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xpojené s jejím plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o její ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro její případnou další investiční xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxřeného majetku jiným subjektům apod. Dalším příkladem je § 3 odst. 2 zák. o hl. m. Praze, ve kterém je uvedeno, že městské části hlavního města Prahy v rozxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxezení právní osobnosti účastníka řízení, který je právnickou osobou, v případech stanovených těmito a dalšími zákony, tak znamená i omezení jeho procxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxstníkem řízení o některých otázkách a možnost v rozsahu tohoto omezení realizovat procesní úkony (Vedral, 2012, s. 352).

xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxké osobě, která nemá procesní způsobilost, tzn. fyzické osobě s omezenou svéprávností, poskytl příležitost se v průběhu řízení k věci vyjádřit. Jde o xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxx xxxoliv. Vyjádření této fyzické osoby nelze zaměňovat s procesním úkonem podle § 36 odst. 2 spr. řádu, protože tato fyzická osoba nemá procesní způsobiloxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxst se k věci vyjádřit, nic nemění na tom, že tato fyzická osoba nemá procesní způsobilost v rozsahu omezení její svéprávnosti podle § 57 odst. 1 obč. zák. xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní domáhat prostřednictvím svého zákonného zástupce nebo procesního opatrovníka podle § 32 odst. 1 a odst. 2 písm. a) spr. řádu. Pokud příslušný spráxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx tuto skutečnost fyzické osobě, která nemá procesní způsobilost, nebo jejímu zákonnému zástupci či procesnímu opatrovníkovi podle § 32 odst. 1 a odstx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x x x x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxštění stavu věci (Vedral, 2012, s. 354 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 171).

V odstavci 4 komentovaného usxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxím řízení procesní způsobilost a procesní úkony v průběhu správního řízení za něj činí zákonný zástupce podle § 32 odst. 1 spr. řádu, tzn. rodič podle § 8xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x 955 obč. zák., pěstoun podle § 966 obč. zák., kolizní opatrovník podle § 892 obč. zák., opatrovník podle § 943 obč. zák. nebo příslušným správním orgánex xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxilého dítěte, a to za předpokladu, že je schopno formulovat své názory. Příslušný správní orgán za tímto účelem poskytne dítěti možnost, aby bylo vyslyxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxslušný správní orgán zjistil jeho názor i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte, tzn. osob, kterým bylo dítě svěřeno dx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxhovu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 158). V takovém případě příslušný správní orgán musí k úkonu přibrat jinou vhodnou dospělou osobu, která se xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxíslušný správní orgán brát v úvahu jeho věk a rozumovou vyspělost (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 172).

Odstavec 4 komentovaného ustanoxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxech dítěte. V čl. 12 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech dítěte je totiž uvedeno, že státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, musejí dítěti, které je schopno foxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. Za tímto účelem se musí dítěti zejména poskytnout možnost, aby bylo vyslyšeno v kažxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství. Pro účely Úmluvy o právech dítěte se přitom, podle jejího čl. 1, dítětem rozumí každá lxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 172). Na Úmluvu o právech dítěte také navazuje § 875 odst. 1 a 2 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že rodičovskou odpovědnxxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxtěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit. To neplatí, není-li dítě schopno sdxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu.

V odstxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xvláštního zákona nevyplývá něco jiného. K tomu, aby byl úkon učiněn společně, je třeba, aby všichni účastníci správního řízení projevili svou vůli shoxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxv vůle učiní poslední z účastníků řízení. Toto pravidlo má odraz např. v § 44 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že pokud ze zákona nebo z povahy věci vxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xoslední z nich, přičemž příslušný správní orgán o zahájení xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx na požádání žadatele a jestliže je žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že s přerušením souhlasí všichni. A konečně např. v § 66 odst. 1 písm. a) xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxdatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé, přičemž ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xízení, který je právnickou osobou. Podle § 20 odst. 1 obč. zák. je právnická osoba jakožto účastník správního řízení organizovaným útvarem, o kterém zxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxby veřejného práva. Zřízení právnické osoby soukromého práva je vázáno na vůli soukromých osob, ať již fyzických osob, nebo právnických osob. Zřízení xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxé jsou společenstvím osob a mezi které patří spolky, obchodní společnosti a družstva, církve, náboženské společnosti nebo odborové organizace. Mezi xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxxxx xyla zřízena. Mezi xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx nebo individuálním správním aktem na základě zákonného zmocnění. Mezi právnické osoby veřejného práva patří např. obce nebo kraje a jiné subjekty, o kxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxí činění úkonů, jinak řečeno jednání, jménem právnické osoby a za právnickou osobu, komentované ustanovení neupravuje právní vztah zastoupeného účaxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxnem právnické osoby a za právnickou osobu ve správním řízení, tzn. realizaci procesních úkonů ve správním řízení, přitom komentované ustanovení upraxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxckých osob, aby správní řád stanovoval vlastní konstrukci jednání jménem právnické osoby a za právnickou osobu ve správním řízení odlišnou od konstrxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxanovení je uvedeno, že jménem právnické osoby činí v rámci správního řízení procesní úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštnxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxnu (tvoří-li statutární orgán právnické osoby více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popř. jeho člen, který tím byl pověřxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxvněna) (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 161-162); její zaměstnanec (nebo člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen (I ÚS 554/02); vedoucx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx odst. 2 o. s. ř. se § 21 odst. 1 nepoužije, stanoví-li občanský soudní řád nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. Byla-li u práxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx finančním trhu, jedná podle § 23 odst. 3 o. s. ř. za právnickou osobu nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize poxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx právnické osoby, které tím nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize pověřila. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. naopak xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xménem právnické osoby nepoužijí, protože správní řád v odstavci 3 a 4 komentovaného ustanovení obsahuje vlastní právní úpravu (Vedral, 2006, s. 234 a xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí zabýval i poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu, který k jeho výkladu přijal dne 14.2.2014 závěr č. 130. Konkrétně poradní sbor ministra vnitxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx podle § 31 spr. řádu v návaznosti na občanský zákoník. Občanský zákoník totiž neupravuje originární jednání právnických osob a má se podle něj za to, že xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxe se toto jednání přímo za jednání právnické osoby. Občanský zákoník je tak postaven na bázi zákonného zastupování právnické osoby. Člen, případně člexxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxavení má i zaměstnanec právnické osoby v rozsahu obvyklém vzhledem k jeho zařazení nebo funkci. Z toho by bylo možné dovozovat, že osoby jednající podle xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxx xx xx xxxxjela nutnost jednat s nimi podle § 34 spr. řádu, tzn. např. doručovat těmto fyzickým osobám namísto právnické osobě. Takový výklad však neodpovídá plaxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx § 545 a násl. obč. zák. za právnickou osobu, tedy otázky ryze hmotněprávní. Taková úprava nemůže změnit postup podle správního řádu, který je procesníx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxctvím fyzických osob ve specifickém právním postavení vůči jednající právnické osobě. V § 21 o. s. ř. došlo sice v souvislosti s účinností nového občanxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x výše uvedeného vyplývá, že při postupu podle správního řádu právnická osoba jedná samostatně prostřednictvím fyzických osob vymezených v § 21 o. s. řxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxonné zástupce právnické osoby ve smyslu § 31 spr. řádu. Z toho rovněž vyplývá, že při postupu podle správního xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxénem právnické osoby. Jiný výklad by vedl k paradoxní situaci, kdy ve správním řízení, v němž má vystupovat jako účastník právnická osoba, by faktickým xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxlého pobytu. Výše uvedené závěry lze podpořit rovněž výkladem pojmu zákonný zástupce podle § 31 spr. řádu. Procesní způsobilost upravená v § 29 odst. 1 xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx týká výhradně fyzických osob. Z toho důvodu se § 32 odst. 1 spr. řádu, podle kterého v rozsahu, v jakém účastník nemá procesní způsobilost, musí být zastxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx Z toho by bylo možné dovodit, že zákonným zástupce ve smyslu § 31 spr. řádu se rozumí zákonný zástupce fyzické osoby (závěr č. 130 poradního sboru ministxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx v téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osoba vymezená v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. Účelem odstavce 2 komentovaného ustanovení jx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx x xx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xkony, a hrozí tak mezi nimi konflikt. Skutečnost, že v téže věci je oprávněna jménem právnické osoby činit procesní úkony pouze jedna osoba vymezená v § 2x xxxxx x xx x xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. se totiž mohou u jednotlivých procesních úkonů, které ve správním řízení jménem právnické osoby činí, střídat. Odstavec 2 komexxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxt. 1 až 3 o. s. ř. Z toho vyplývá, že totožný procesní úkon nemůže jménem právnické osoby v rámci správního řízení realizovat více osob vymezených v § 21 odxxx x xx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxo ustanovení je uvedeno, že ve správním řízení činí procesní úkony jménem státu vedoucí organizační složky státu, příslušné podle zvláštního právníhx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxím řízení jménem státu. Zvláštním právním předpisem, na který odstavec x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxzačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon. Obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxud zvláštní právní předpis nebo tento zákon v § 28 odst. 2 nestanoví jinak. Podle § 28 odst. 2 zák. o majetku ČR vykonává za stát funkci zakladatele akcioxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xno samo, anebo na základě svého opatření podle § 20 zák. o majetku ČR majetek, s nímž je příslušná hospodařit jím podle § 4 zák. o majetku ČR zřízená organxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxstupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech píxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxké sněmovny nebo příslušného orgánu Senátu. Podle § 7 odst. 2 zák. o majetku ČR může vedoucí organizační složky pro určité právní jednání písemně pověřxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxveném vnitřním předpisem. Obdobně postupuje vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu (Vedral, 2006, s. 236-237 a Jemelka, Pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxerá je účastníkem správního řízení, dále navazuje i § 2 odst. 1 zák. č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, podle kterého Úxxx x xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxech týkajících se majetku státu namísto organizačních složek příslušných hospodařit s tímto majetkem podle zákona o majetku ČR. Podle § 2 odst. 2 zák. čx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle zvláštního právního předpisu, tzn. i podle správního řádu, mohla za stát vykonat příslušná organixxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí složkou, že bude namísto ní jednat podle § 2 odst. 1 tohoto zákona x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxpování státu ve věcech majetkových, je postup podle § 6 odst. 1 tohoto zákona možný i tehdy, pokud řízení před soudem, rozhodčím orgánem, správním úřadxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je uvedeno, že za územní samosprávný celek činí procesní úkony ve správním řxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxek starosta, podle § 5 odst. 2 zák. o obcích statutární město zastupuje navenek primátor, podle § 61 odst. 1 zák. o krajích kraj zastupuje navenek hejtmxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxkou částí hlavního města Prahy zastupuje starosta městské části, přičemž se na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxk. Podle odstavce 4 komentovaného ustanovení za územní samosprávný celek může činit ve správním řízení procesní úkony také jeho zaměstnanec. Možnost xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xřadů, ze kterých podle § 102 odst. 2 písm. f) zák. o obcích, podle § 69 odst. 2 písm. f) zák. o krajích a podle § 94 odst. 2 písm. b) zák. o hl. m. Praze vychází rxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxerý k tomu byl pověřen osobou oprávněnou územní samosprávný celek zastupovat navenek (Vedral, 2006, s. 237 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxzení podle § 136 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že územní samosprávné celky mají postavení dotčených orgánů, jestliže se věc týká práva územníxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxmostatné působnosti a jeho vystupování navenek je však v situaci, jako by účastníkem řízení byl (Vedral, 2012, s. 363).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx právnické osoby, musí prokázat své xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxkým se v daném případě oprávnění činit ve správním řízení procesní úkony jménem právnické osoby prokazuje, tak záleží na tom, o jakou právnickou osobu jxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx vyplývá, že by průkaz oprávnění činit jménem právnické osoby procesní úkony měl mít písemnou formu (Vedral, 2012, s. 176). Takový průkaz oprávnění činxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxněncem (Vedral, 2006, s. 237-238). Neprokázání oprávnění činit ve správním řízení procesní úkony jménem právnické osoby je nedostatkem podmínky sprxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxsní úkony jménem právnické osoby přitom zhojí i ty procesní úkony, které osoba jménem právnické osoby učinila ještě před jejím pověřením (Potěšil, Hejxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

Předmětem komentovaného ustanovení je výčet jednotlivých forem procesního zastoupení (xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx kterých účastníci řízení musejí být zastoupeni, a (nepovinné) procesní zastoupení v případech, ve kterých účastníci řízení být zastoxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxupení na základě zákona podle § 32 odst. 1 spr. řádu a procesní opatrovnictví podle § 32 odst. 2 spr. xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xpolečným zástupcem podle § 35 spr. řádu. Co se týče fakultativního (nepovinného) procesního zastoupení, záleží pouze na účastníkovi řízení, zda a v jxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xastupovat společným zmocněncem, resp. záleží na příslušném správním orgánu, zda využije institut společného zástupce. Právní rámec vztahů mezi účaxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx x x xx xxxx xádu se použije nejenom ve správním řízení podle části druhé a třetí správního řádu, ale také při postupech příslušných správních orgánů podle části čtvxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xejč, Rigel, Marek, 2015, s. 163; Skulová, 2017, s. 97-101 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 177). Nejvyšší správní soud k institutu zástupce uxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xám. (...) Zda měla být tato práva dodržena vůči účastníku samému či vůči jeho zástupci závisí na tom, zda každý konkrétní úkon, který je správním orgánem xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xlenem domácnosti podle § 49 a násl. obč. zák. a institut nápomoci při rozhodování podle § 45 a násl. obč. zák., a je tak otázkou, zda lze i tyto instituty zaxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxávně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení vx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxutí soud přitom musí vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor zastoupeného, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si zastoupený zvoxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx. A právě na základě § 52 odst. 1 obč. zák. byl na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu dne 14.2.2014 přijat závěr č. 131 o tom, že zaxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx. Z hlediska komentovaného ustanovení je zastoupení členem domácnosti spíše zvláštním zákonem upravený zvláštní typ jednání ve prospěch účastníka řxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxavební řízení, a přesahuje tak rámec záležitostí, ve kterých může člen domácnosti konkrétní osobu zastupovat. Z těchto důvodů nelze zastoupení členex xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxpení členem domácnosti tak není druhem úplného zákonného zastoupení, zástupce není ani zmocněncem, ani procesním opatrovníkem. S možností, aby byl úxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxácnosti je tak např. oprávněn k podávání žádostí o přidělení rodného čísla za účastníka řízení podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnýxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxch, atd. (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 163-164).

Podle § 45 obč. zák., potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševnx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxry, přičemž podpůrců může být i více. Podle § 46 odst. 1 a 2 obč. zák. se smlouvou o nápomoci, která nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí soud, podpůrce zxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxmi. A právě na základě § 46 odst. 1 obč. zák. byl na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu dne 14.2.2014 přijat závěr č. 131 o tom, že xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxdu právo namítat neplatnost právního jednání podporovaného. Podpůrce nemá procesní práva, která přísluší pouze účastníkovi řízení, tzn. že podpůrcx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxpůrce považovat ani za zákonného zástupce účastníka řízení, ani jeho zmocněnce ve smyslu komentovaného ustanovení. Jedná se také o institut odlišný ox xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xprávním řízení mu přísluší práva pouze v rozsahu, který vymezuje správní řád. Podporovaný účastník v řízení činí úkony sám za sebe, a to za pomoci svého sxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxtími podporovaného. Pokud podporovaný právně jedná v písemné formě, může podpůrce připojit svůj podpis s uvedením své funkce, popř. i s údajem o podpořxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

V komentovaném ustanovení je upraveno , tzn. povinné, zastxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxtorního zastoupení účastníka řízení, a to zastoupení na základě zákona a procesní opatrovnictví (Horzinková, Novotný, 2015, s. 82-85).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxtavce 1 komentovaného ustanovení účastník řízení musí být ve správním řízení zastoupen v rozsahu, v jakém nemá procesní způsobilost, svým zákonným záxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxnosti. Svéprávnost účastníka řízení, který je fyzickou osobou, přitom může být omezena z důvodu jeho duševní poruchy, která není jen přechodná. Z toho xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxuchy, která není jen přechodná. Dále musí být zákonným zástupcem zastoupen nezletilý účastník řízení, který nemá, až na výjimky podle zvláštních zákoxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx xxxxxpcem účastníka řízení, jehož svéprávnost byla pravomocným rozsudkem soudu omezena z důvodu duševní poruchy, která není jen přechodná, je podle § 471 oxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxících výkon veřejné správy, procesní způsobilost, je z titulu rodičovské odpovědnosti, která podle § 858 obč. zák. zahrnuje i zastupování dítěte, zpxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti podle § 928 odst. 1 obč. zák. poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxst. 1 obč. zák. nastane. Pro případ, že nastane situace uvedená v § 928 odst. 1, je v § 929 obč. zák. dále uvedeno, že poručenství vykonává orgán sociálněxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxného člověka, který by mohl poručenství vykonávat, najít, jmenuje soud do funkce poručníka orgán sociálně-právní ochrany dětí. Nemůže-li o dítě osobxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxy. Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud, jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství. Nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů axx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxti a práva rodičů. Pěstoun je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte a v těchto záležitostech dítě zastupovat. Vyžadují-li tx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxě, kdy rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, nebo opatrovníka podle § 943 oxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxe nebo je-li toho v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu anebo stanoví-li tak zákon (Hrabák, 2018, s. 132).

Skutečnost, že procesní způsobilost účxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxůže dojít k zúžení rozsahu jeho procesní způsobilosti při zachování rozsahu jeho právní osobnosti. Jednalo by se o situaci, ve které by účastník řízeníx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxná o situaci, která podle současného znění občanského zákoníku nemůže u účastníka řízení, který je právnickou osobou, nastat, nelze odstavec 1 komentxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je upraven institut procesního opatrovnictví, přičemž obsahuje vxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxdle odstavce 2 komentovaného ustanovení spadá do rámce obligatorního zastoupení, nastane-li některý případ předvídaný odstavcem 2 komentovaného uxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxení, kterému byl příslušným správním orgánem ustanoven, v řízení zastupovat, činit za něj procesní úkony a řádně hájit jeho zájmy v řízení. Opatrovník xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 179-180).

Podle odstavce 2 písm. a) komentovaného ustanovení příslušný správní orgán ustanoví procesního opxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx zvláštního zákona. V tomto případě příslušný správní orgán ustanoví takovému účastníkovi řízení procesního opatrovníka, který nahradí zákonného zxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx sice má, ale ten ho v dané věci zastupovat nemůže. Příkladem je situace podle § 892 odst. 3 obč. zák., ze kterého vyplývá, že v případě, kdy rodič nemůže dítx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxtuace podle § 943 odst. 1 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na sxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx (KS v Plzni 57 A 38/2012-55). Podle § 17 písm. a) zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, vykonává v těchto případech funkci opatrovníka díxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxí dítěti pro účely správního řízení procesního opatrovníka ustanovit příslušný správní orgán (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 167; Vedral, 201xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxí opatrovníka osobám, kterým brání jiná právní překážka, aby v rámci správního řízení činily samostatně procesní úkony, jestliže si podle § 33 spr. řáxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxesní úkony, je např. výkon vazby podle zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, výkon trestu odnětí svobody podle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu oxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x o změně některých souvisejících zákonů, nebo podrobení se karanténě nařízené orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochranx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx správním řízení samostatně činil procesní úkony, je např. situace podle § 29 odst. 1 věta druhá spr. řádu, kdy příslušný správní orgán vydá usnesení o rxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxesního opatrovníka podle odstavce 2 písm. b) komentovaného ustanovení. Odstavec 2 písm. b) komentovaného ustanovení umožňuje, aby si osoba, které brxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxpovat na základě plné moci. Pokud však této možnosti osoba nevyužije, příslušný správní orgán jí ustanoví procesního opatrovníka (Vedral, 2006, s. 24xx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxn ustanoví procesního opatrovníka právnické osobě v případě, kdy nemá orgán způsobilý za ni ve správním řízení jednat, popř. jemuž lze ve správním řízexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxtu a územních samosprávných celků přímo § 30 odst. 3 a 4 spr. řádu. Právnická osoba nemá orgán za ni způsobilý jednat v případě, že tu není osoba, která by xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx může být určení takového orgánu v případech právnických osob, které se např. nezapisují do obchodního rejstříku, z něhož by bylo určitelné, kdo je opráxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxch územních rozpočtů. Příslušný správní orgán ustanoví procesního opatrovníka právnické osobě také v případě, kdy je v jiném řízení, a to i podle jinéxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxhož předmětem je řešení sporu o personální obsazení statutárního orgánu určité obchodní (Vedral, 2006, s. 243 a Jemelka, Pondělíčková, Boxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxobě neznámého pobytu nebo právnické osobě neznámého sídla a osobě, jíž se prokazatelně nedaří doručovat, tzn. těm fyzickým a právnickým osobám, u nichx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxho soudu předně vyplývá, že zákonná ustanovení upravující možnost ustanovení opatrovníka nemohou být používána jen z důvodu urychleného vyřízení (nxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxe opatrovníka byla vytvořena proto, aby do důsledku hájila zájmy nepřítomného, což představuje mj. studium spisu, podávání vyjádření a vedení celého xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxžení ústavněprávní maximy rovnosti xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxady pro tento postup v řízení, a současně je zapotřebí zvažovat, zda není možno použít jiné opatření (nález sp. zn. I. ÚS 322/2000, N 150/24 SbNU 105)".

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxu obsahuje dva předpoklady, za kterých lze účastníku správního řízení ustanovit opatrovníka. Jde o situace, kdy je osoba neznámého pobytu nebo sídla x x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx za nichž může být opatrovník ustanoven". Nejvyšší správní soud dále uvádí (NSS 2 As 23/2011-118), že "do kategorie osob, jímž se prokazatelně nedaří doxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxadního doručení. Tato kategorie osob směřuje spíše na případy, kdy je adresátovi opakovaně doručováno náhradním doručením, přičemž následně je k jehx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxh správního řízení". V návaznosti odstavce 2 písm. d) komentovaného ustanovení na odstavec 3 se musí jednat o účastníka řízení, kterému má být ve správnxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxřejnou vyhláškou. Pokud tedy jde o osoby neznámého pobytu nebo sídla a o osoby, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, příslušný správní řád rozlišujxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x těmto účastníkům řízení procesního opatrovníka ustanoví, nebo zda o hlavní účastníky řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu nejde, a v tomxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx1).

Z judikatury (NSS 7 As 130/2012-29 a NSS 1 As 106/2013-44) ve výše uvedených souvislostech vyplývá, že procesní opatrovník jmenovaný podle odsxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxka jmenovat nemusí, pokud se účastníkovi řízení daří doručovat fikcí podle § 24 odst. 1 spr. řádu, tzn. náhradním doručením nebo na adresu ohlašovny, kxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx x06/2013-44), že: "Doručení písemnosti fikcí podle § xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xx zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech]. Doručení fikcí však není možné v situaci, kdy ohlašovna nepřebírá výzvy o uložení písemxxxxx xx xx xxxxx x x x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxx xx04". Je-li však účastník řízení, jehož pobyt není znám, zastoupen advokátem, který jej při výkonu jeho procesních práv a povinností řádně zastupuje, zxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení ustanovil (NSS 4 Azs 19/2009-61). Na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu byl dne 19.3.2007 přijat závěr č. 55 o tom, že pokux xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxzdržuje. Takovéto osobě je možné na adresu sídla doručovat postupem podle § 24 odst. 1 spr. řádu, a to i v případech, kdy nebylo podle § 21 odst. 3 spr. řádx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxí procesního opatrovníka fyzickým a právnickým osobám, které nejsou známy, tzn. fyzickým a právnickým osobám, o jejichž existenci se sice ví, ale jejixxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxní známa. Příkladem je vlastník pozemku, který může být dotčen územním rozhodnutím vydaným podle § 92 a násl. stavebního zákona, který však není zjistixxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xříslušný správní orgán procesního opatrovníka fyzickým a právnickým osobám, které nejsou známy, pouze v případě, že jde o účastníky řízení podle § 27 oxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxn jim procesního opatrovníka neustanoví a doručuje jim podle § 25 spr. řádu veřejnou vyhláškou (Vedral, 2006, s. 244 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlox xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxmiž se nelze dorozumět ani prostřednictvím tlumočníka nebo prostředníka podle § 16 odst. 5 spr. řádu. Podle odstavce 2 písm. f) komentovaného ustanovxxx xx xxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxoví tlumočníka českého znakového jazyka xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxtanoví prostředníka, který je schopen se s ní dorozumět pomocí komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka podle její vlastní volby. Osobě hxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxů neslyšících a hluchoslepých osob podle její vlastní volby. Prostředník je přitom ustanovován za stejných podmínek, za jakých je ustanovován tlumočxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe oznamuje pouze osobám, jichž se dotýká (Vedral, 2006, s. 244-245 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 181).

Podle odst. 2 písm. g) komentovaxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x řízení jednat, a to za podmínky, že je to nezbytné k hájení jejich práv. V těchto případech příslušný správní orgán rozhodne o ustanovení procesního opaxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvní poruchou, která jí brání ve správním řízení samostatně jednat. Odstavec 2 písm. g) komentovaného ustanovení tak dává příslušnému správnímu orgánx xxxxxxx x xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx-60) je uvedeno, že vyjde-li v průběhu správního řízení najevo, že paralelně probíhá řízení o omezení svéprávnosti účastníka řízení podle § 34 a násl. zxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxávnosti účastníka řízení rozhodnuto, či nikoliv (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 168-169 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 181-182).

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x spr. řádu, kterým má rozhodnutí příslušného správního orgánu založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnoxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxo opatrovníka se těmto účastníkům řízení doručuje veřejnou vyhláškou podle § 25 spr. řádu. Účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 spr. řádu, kterému se nxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxtavce 2 písm. d) a e) komentovaného ustanovení. Takovým osobám příslušný správní orgán oznámení o zahájení řízení z moci úřední vůbec nedoručuje, protxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x moci úřední podle § xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx. 2 spr. řádu procesnímu opatrovníkovi. Na tomto místě je nutné doplnit, že oznámení o zahájení řízení z moci úřední podle § 46 odst. 2 spr. řádu není písxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xby tomu tak z důvodu právní jistoty účastníka řízení a příslušného správního orgánu bylo. I na doručení oznámení o zahájení řízení z moci úřední se vztahxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xx xx xxxxx x xxxení z moci úřední, zřejmě není únosné, aby se účastník řízení podle § 27 odst. 1 spr. řádu o jeho zahájení fakticky vůbec nedozvěděl a řízení pokračovalo xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxý správní orgán ustanoví procesního opatrovníka i těm účastníkům řízení, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V odstavci 3 komentovaného ustanovenx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx osobě neznámého pobytu nebo právnické osobě neznámého sídla a fyzické nebo právnické osobě, které se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i fyzické nxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx nejde o účastníka řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, kterému má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo. Pokud tedy jde o fyzicxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxu nebo právnickou osobu, která není známa, odstavec 3 komentovaného ustanovení rozlišuje, zda jde o účastníka řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xoručovat pouze veřejnou vyhláškou a příslušný správní orgán mu musí ustanovit procesního opatrovníka, nebo zda o účastníka řízení podle § 27 odst. 1 píxxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxáškou podle § 25 spr. řádu (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 182). V judikatuře (NSS 7 As 130/2012-29) je v této souvislosti uvedeno, že doručoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxastníkovi řízení není možný. V praxi však existují případy, kdy je vhodné komentované ustanovení aplikovat širším způsobem, tzn. nad rámec odstavce 2 xxxxx xx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxným úředním postupem (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 169). Na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu dne 10.4.2006 byl v téxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx nebo sídla, osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, a osobám, které nejsou známy, které jako účastníci řízení mohou být rozhodnutím příslušnéxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxe dne 6.3.2006 přijat závěr č. 28 o tom, že na vztah institutu ustanovení procesního opatrovníka podle odstavce 2 komentovaného ustanovení a doručovánx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxze zástupci, přičemž podle § 31 spr. řádu je zástupcem účastníka mimo jiné i procesní opatrovník, s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxo pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, procesní opatrovník, příslušný správní orgán xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxovi řízení i veřejnou vyhláškou. Ovšem s ohledem na dikci § 34 odst. 2 spr. řádu nemá doručení veřejnou vyhláškou účinky pro běh lhůt, ale má pouze pořádkxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxlývá, že tyto písemnosti je nutné doručit přímo účastníkovi řízení, protože v okamžiku učinění těchto úkonů ještě není zastoupen. Tyto písemnosti jsox xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxstníkovi řízení ustanoven příslušným správním orgánem z jakéhokoliv důvodu, jedná se vždy o opatrovníka, jehož úkolem je za účastníka řízení, kteréhx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxo osobu nezmocňuje k tomu, aby za účastníka řízení činila jednání hmotněprávní povahy, tzn. aby za něj např. vykonávala jeho vlastnické právo a to, co s nxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxm orgánem ustanoven pro jedno konkrétní řízení, nelze zaměňovat s funkcí opatrovníka, xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx řádu byl dne 6.11.2006 přijat závěr č. 45 o tom, že opatrovník ustanovený správním orgánem má možnost se nechat ve správním řízení zastoupit na základě xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxedpokládané ochotě chránit práva opatrovance. A je zcela v souladu s tímto pojetím, aby procesní opatrovník, který se nemůže určitého procesního úkonxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxem zajištěna na vyšší úrovni, měl možnost se nechat zastoupit jinou osobou. Navíc lze vycházet z obecné zásady podle čl. 2 odst. 3 Listiny, ve kterém je uvxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xterém je uvedeno, že každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. To je možnx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xituace, kdy se procesní opatrovník nechá zastoupit při výkonu své funkce zmocněncem, je třeba odlišit případy, kdy procesní opatrovník zvolí přímo účxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxvníkem.

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je stanoveno, koho lze a koho nelze procesním opatrovníkem podle odstavce 2 kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, tedy kritéria, na jejichž základě příslušný správní orgán rozhodne o tom, kterou konkrétní osobu procesním opatrovníkem ustanoví. Příslušný správxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxtované ustanovení pojem vhodná osoba blíže nespecifikuje, může příslušný správní orgán ustanovit procesním opatrovníkem jak vhodnou fyzickou osobxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxx to byla osoba, která je schopna skutečně reprezentovat zájmy účastníka. Ve své rozhodovací praxi doporučil, aby taková osoba byla hledána především v xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxrání po osobě blízké se může jevit jako výrazně neefektivní, zvláště nemá-li orgán veřejné moci povědomí o její existenci např. z předchozí úřední činnxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx kterých vybere a ustanoví účastníku řízení opatrovníka" (IV. ÚS 1433/11). "(...) Při ustanovení opatrovníka je nutno přísně vážit, aby nedošlo ke kolxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxného správního xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx ustanovuje, může příslušný správní orgán ustanovit procesního opatrovníka jak fyzické osobě, tak i právnické osobě (NSS 2 As 22/2012-32), přičemž výxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxková, Bohadlo, 2016, s. 182-183).

Na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu byl dne 7.11.2005 přijat závěr č. 18 o tom, že právnxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxže nastat v případě, kdy nelze ustanovit opatrovníkem vhodnou fyzickou osobu, záleží však vždy na okolnostech konkrétního případu. Kritérium vhodnoxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxsti, že žijí ve společné domácnosti), ale také z hlediska schopností a možností opatrovníka opatrovance zastupovat (za formální lze považovat postupx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxčného pobytu ve velké vzdálenosti bydliště opatrovance i jeho sídla, neboť lze předpokládat, že takový opatrovník nebude řádným způsobem hájit zájmy xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxedpokládat, že má zájem na ochraně práv opatrovance (např. z důvodu příbuzenského poměru nebo z jiných osobních důvodů), je možné uplatnit řešení užívxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxánu s tímto opatrovníkem nebo v erudici opatrovníka). V takovém případě se ovšem z hlediska ochrany práv opatrovance může jevit jako vhodnější zvolit oxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxo faktické bydliště), neboť lze předpokládat, že tato právnická osoba bude lépe hájit zájmy opatrovance (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 18xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxudu (IV. ÚS 1433/11), který uvedl, že: "Z hlediska dosažení ústavněprávní maximy rovnosti účastníků řízení (...). Ústavní soud odmítá, aby orgány veřxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxz výše) a řada dalších] (...). Zaměstnanec správního úřadu, byť jakkoliv erudovaný, nemůže z povahy věci účinně bránit práva účastníka, s nímž je tímto xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx x x xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx

xxxxlušný správní orgán by při ustanovování procesního opatrovníka účastníkovi řízení měl zvažovat zejména to, zda lze předpokládat, že osoba, kterou hoxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxjmy opatrovance řádně hájit, tedy důvodná obava ze vzniku konfliktu jejích zájmů a zájmů opatrovance. Je-li příslušným správním orgánem jako procesnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxnickou osobu a jejím jménem jednat. Kritérium podle odstavce 4 komentovaného ustanovení, podle kterého nelze procesním opatrovníkem ustanovit osobxx x xxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxahuje i na případy, kdy hrozí, že za právnickou osobu bude funkci procesního opatrovníka vykonávat někdo, kdo takový zájem na výsledku řízení, který odxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxí procesního opatrovníka právnickou osobu zavázat k tomu, aby činnosti vyplývající z funkce procesního opatrovníka nesvěřovala fyzickým osobám, o nxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxance, neměla by být tato právnická osoba do funkce procesního opatrovníka příslušným správním orgánem ustanovena. A pokud by taková situace nastala ax xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxentovaného ustanovení. Z výše uvedeného vyplývá, že odstavec 4 komentovaného ustanovení dává příslušnému správnímu orgánu prostor, aby v mezích výšx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxdle odstavce 4 komentovaného ustanovení je ustanovená osoba povinna funkci opatrovníka přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody, přitom se nevxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxého správního orgánu o ustanovení opatrovníka odvolání, které nemá odkladný účinek, přičemž toto odvolání zpravidla založí na skutečnosti, že není pxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx prokáže, příslušný správní orgán podle odstavce 7 komentovaného ustanovení svým usnesením předchozí ustanovení osoby do funkce opatrovníka zruší a xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx které osobě objektivně brání funkci vykonávat a které způsobují, že tuto osobu nelze považovat za osobu vhodnou. Pokud by se však důvody vztahovaly pouxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxcesního opatrovnictví a hledáním procesního opatrovníka nového, a to s ohledem na rychlost a hospodárnost řízení. Tím, že příslušným správním orgánex xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xájmů opatrovance. Na druhou stranu zákonná povinnost funkci procesního opatrovníka přijmout není garancí toho, že osoba ustanovená do funkce procesxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xíž lze důvodně předpokládat, že funkci procesního opatrovníka bude skutečně zastávat (Vedral, 2006, s. 247 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, sx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxjů a ušlého výdělku. Postup pro výpočet jejich rozsahu je stanoven vyhláškou č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxesního opatrovníka přijmout, je možné vůči ní postupovat podle § 79 odst. 6 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že příslušný správní orgán může uložit povinxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx s. 377-378).

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je také uvedeno, že účastníkovi řízení, který v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednax xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxrovníka v předběžném prohlášení. Institut předběžného prohlášení je upraven v § 38 a násl. obč. zák., ve kterých je uvedeno, že v očekávání vlastní nezpxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem. Nemá-li prohlášení formu veřejné listiny, musí být učiněno soukromou listinou opatřenou datem a potvrzenxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxjem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí prohlášení podepsat a být schopni potvrdit schopxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx formě soukromé listiny opatřené datem a potvrzené dvěma svědky. Zničí-li listinu obsahující prohlášení ten, kdo je učinil, má to účinky odvolání. Změxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxsahem, soud prohlášení změní nebo zruší, pokud by jinak člověku, který prohlášení učinil, hrozila závažná újma. Před vydáním rozhodnutí soud vyvine pxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xrohlášení nebo jeho odvolání neplatné, soud k nim přihlédne, není-li příčiny pochybovat o vůli toho, kdo je učinil (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2xxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxzení příslušný správní orgán rozhoduje usnesením podle § 76 spr. řádu, které je procesním rozhodnutím. Z toho vyplývá, že ustanovení procesního opatxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxcesním opatrovníkem, tak i pro opatrovance, který je účastníkem řízení. V judikatuře je v této souvislosti uvedeno, že ustanovení konkrétní fyzické oxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxka, xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxmuje pouze té osobě, která je procesním opatrovníkem ustanovena, a to z toho důvodu, že ostatních účastníků správního řízení se ustanovení procesního xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxř. opatrovanec je fyzickou osobou neznámého pobytu nebo právnickou osobou neznámého sídla či fyzickou nebo právnickou osobou, která není známa, nebo xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxevní poruchu. Ten, komu se usnesení o ustanovení opatrovníka oznamuje, se proti němu může odvolat, přičemž odvolání nemá podle § 76 odst. 5 spr. řádu odxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxrávním orgánem ustanovený opatrovník je povinen vykonávat funkci opatrovníka již od okamžiku oznámení tohoto usnesení a až do jeho případného zrušenx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxjenými (NSS 4 Ads 147/2008-95). Usnesení o ustanovení procesního opatrovníka je přitom nutné chápat jako úkon příslušného správního orgánu s úxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxgánu (NSS 1 As 172/2012-28). Procesní opatrovník proto může jménem opatrovance vystupovat pouze ve správním řízení, pro které byl jmenován (Potěšil, xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxslušného správního orgánu o ustanovení procesního opatrovníka zakládá osobě, která je takto ustanovena, povinnost jednat v řízení namísto účastníkx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x6 odst. 2 Listiny přitom vymezuje základní právo na soudní ochranu tak, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správyx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx jde o přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny, což je patrně třeba vykládat tak, že jde o rozhodnutí, jejichž obsxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxhodnutí, jehož obsahem by zaručená základní práva a svobody mohly být porušeny, jistě spadá, protože ustanovením procesního opatrovníka, který objexxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx

V odstavci 7 komentovaného ustanovení jsou vymezeny důvody, pro které příslušný správní orgán ustanovení procesního xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxance, tedy stav, kdy procesní opatrovník svou funkci nevykonává řádně. Druhým důvodem pro zrušení ustanovení procesního opatrovníka je skutečnost, xx xxx xxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxpickým důvodem těchto stavů je konflikt zájmů mezi procesním opatrovníkem a opatrovancem, ať už konflikt jejich zájmů nastal až po vydání usnesení o usxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxm dozvěděl až po vydání tohoto usnesení. Věděl-li by však příslušný správní orgán o konfliktu zájmů procesního opatrovníka a opatrovance již v době ustxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxnovení vymezených důvodů příslušný správní orgán předchozí ustanovení procesního opatrovníka svým usnesením zruší a zároveň ustanoví opatrovníkex xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx je uvedeno, že pravomocné rozhodnutí, kterým se myslí i usnesení podle odstavce 5 komentovaného ustanovení, je závazné pro účastníky řízení a pro všecxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x také tím, že zrušení usnesení o ustanovení opatrovníkem z důvodu ochrany zájmů opatrovance není způsobilé porušit subjektivní práva dalších účastníxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxa, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 186-187).

Usnesení o zrušení ustanovení procesního opatrovníka a o ustanovení jiné osoby procesním opatrovníxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxylučuje povaha věci nebo jeho stav, který způsobuje, že není schopen vnímat obsah usnesení, a konečně též osobě, která je procesním opatrovníkem nově uxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xčinek. To znamená, že okamžikem oznámení tohoto usnesení příslušného správního orgánu se funkce procesního opatrovníka zrušuje, a procesním opatroxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxo odvolání, nebo nikoliv (Vedral, 2006, s. 249 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 187).

V odstavci 8 komentovaného ustanovení jsou vymezenx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxchž naplnění je k zániku funkce procesního opatrovníka nutné, aby příslušný správní orgán xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xpatrovanec začal být zastupován zákonným zástupcem. První důvod se vztahuje na případy, kdy účastníkovi řízení, který neměl procesní způsobilost, nxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxrovník podle odstavce 2 písm. a) komentovaného ustanovení. Okamžikem, kdy opatrovanec začne být zastupován svým zákonným zástupcem, funkce příslušxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxvanec nabyl procesní způsobilost. I tento důvod se vztahuje k případům ustanovení procesního opatrovníka podle odstavce 2 písm. a) komentovaného ustxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí způsobilost pouze z části, funkce příslušným správním orgánem ustanoveného procesního opatrovníka zaniká v tom rozsahu, v jakém opatrovanec procexxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxečnost, že funkce opatrovníka zanikla přímo ze zákona, příslušný správní orgán poznamená do spisu, jakmile se o ní dozví, přičemž do spisu poznamená zexxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxgel, Marek, 2015, s. 172 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 187).

Nastanou-li pochybnosti o důvodu zániku funkce procesního opatrovníka nxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxrovanci nebo jeho zákonnému zástupci. Proti tomuto usnesení mohou ti, jimž se usnesení oznamuje, podat podle § 76 odst. 5 spr. řádu odvolání, které všax xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxrávní orgán může uznat úkony učiněné ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, a to za podmínky, že o to účastník požáxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxcesního opatrovníka zanikla přímo ze zákona, ale bývalý procesní opatrovník i nadále činí za bývalého opatrovance ve správním řízení procesní úkony v xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxvaném ustanovení je upraveno zastoupení na základě plné moci. Zastoupení na základě plné moci je (nepovinné) procesní zastoupení (Horxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxíkovi řízení, zda si zastoupení na základě plné moci zvolí, nebo nikoliv. Účastník xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xákladě plné moci představuje formu zastoupení a záleží jen na účastníku řízení, zda a jakého zástupce si zvolí a v jakém rozsahu mu udělí pxxxx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx třetí osobu, které udělí plnou moc. V judikatuře (KS v Ostravě 58 A 52/2011-40) je v této souvislosti uvedeno, že volba zmocněnce je svobodným projevem vxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx, tzn. že příslušnému správnímu orgánu musí být např. doručena písemná plná moc. Prokazatelným způsobem musí být příslušnému správnímu orgánu dáno naxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx, kdy mu bylo oznámeno. Do tohoto okamžiku je zmocněnec oprávněn jménem účastníka řízení činit veškeré procesní úkony (NSS 4 As 51/2014-51). Pro posouzxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xx xx xx xxxx x xx xxxxxxx-80). Zastoupený účastník řízená má právo plnou moc k zastupování odvolat kdykoliv a případně ji kdykoliv udělit jiné osobě při respektování pravidlax xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx až do vydání rozhodnutí, přičemž příslušný správní orgán doručuje tomu zmocněnci, který je mu aktuálně znám (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 176xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxit a ten je povinen je respektovat. Výjimkou je případ, kdy zastoupený účastník řízení po zmocněnci požaduje procesní postup nebo jiné jednání, které jxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxrávního řízení, tzn. typicky ve správním řízení o žádosti, tak po jeho zahájení, tzn. typicky ve správním řízení z moci úřední, kdykoliv po dobu jeho vedxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx. zmocněnec doloží písemnou plnou moc příslušnému správnímu orgánu dodatečně, zhojí se i ty procesní úkony, které v řízení učinil před svým zplnomocněxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxi zmocněncem i ze zahraničí, protože každý účastník řízení je oprávněn si zvolit zmocněnce podle své vůle, bez ohledu na státní příslušnost nebo místo txxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xiná osoba, které je plná moc udělena, se nazývá zmocněncem. V postavení zmocněnce a zastoupeného může vystupovat jak fyzická, tak i právnická osoba. Prx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxstavení zastoupeného nebo zmocněnce musí mít plnou svéprávnost a právnická osoba v postavení zastoupeného nebo zmocněnce musí mít právní osobnost, ox xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxjat dne 16.10.2015, je v této souvislosti uvedeno, že pokud účastník řízení učiní procesní úkon prostřednictvím jím zmocněné nezletilé osoby, která nxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xožádal o uznání tohoto procesního úkonu. V judikatuře (MS v Praze 5 Ca 25/2008-83) je dále uvedeno, že je-li vedoucí organizační složky zahraniční právxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxční složky je oprávněn v tomto rozsahu udělit jménem podnikatele plnou moc.

Protože v odstavci 1 komentovaného ustanovení nejsou stanoveny ani blixxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxdle zákona o advokacii. Ve smyslu zákona o advokacii účastník řízení uděluje plnou moc konkrétnímu advokátovi, a nikoliv advokátní kanceláři, ve ktexx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xrčí podle § 27 odst. 4 zák. o advokacii jiného advokáta jeho nástupcem, popř. učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxnostem případu třeba, může Česká advokátní komora určit nástupcem vyškrtnutého advokáta i více advokátů (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 174). x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xx xxxxx 4 zák. o advokacii Českou advokátní komorou určen jako nástupce. S tímto nástupcem určeným podle § 27 odst. 4 zák. o advokacii je příslušný správní orgxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xístě je nutné doplnit, že zvláštní zákony na jednotlivých úsecích veřejné správy mohou, na rozdíl od správního řádu, povinné zastoupení advokátem výjxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xterém je uvedeno, že osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, musí být v řízení o žádosti o zápis xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxmkách, ve kterém je uvedeno, že osoba, která nemá na území České republiky skutečný obchodní nebo průmyslový závod, místo trvalého pobytu nebo sídlo, mxxx xxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxedeno, že zmocněnec své zmocnění k zastoupení účastníka řízení, tj. zastoupeného, prokazuje písemnou plnou mocí (Vedral, 2012, s. 383). V judikatuře xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxsemnou plnou moc na listině nadepsané jako "plná moc" obsahující jak zmocňující projev vůle zastoupeného účastníka řízení, tak akceptační projev zmoxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, není-li její časové omezení vyjádřeno ve xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx) je také uvedeno, že při posuzování, zda písemná plná moc má potřebné náležitosti, musí příslušný správní orgán vzít především v úvahu, zda obsah předlxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxé oprávnění z obsahu písemné plné moci, popř. z okolností, za kterých byla písemná plná moc příslušnému správnímu orgánu doručena, dovodit, nemají jejx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxkrétní formální podoba na uvážení účastníka řízení, z čehož vyplývá, že příslušný správní orgán nesmí konkrétní formální podobu písemné plné moci nařxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx předkládal písemnou plnou moc např. v podobě kopie, scanu souboru nebo .pdf souboru, který je přílohou podání z datové schránky, pokud příslušný správxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxušný správní orgán písemnou plnou moc v originále nebo její ověřenou kopii vyžádá (NSS 4 As 171/2014-26). Až na výjimku prezidiální plné moci podle c), oxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxizace, je upravena v § 10 odst. 1 zák. č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxní. Legalizací, která se provádí na žádost, se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině ani jejich soulad s právními předpisy a úxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xx xxx/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve kterém je uvedeno, že držitel řidičského opxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx působností, u kterého podal žádost (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 175-176).

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že plnox xxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xlné moci zachycené v protokolu má potřebné náležitosti, je třeba vzít především v úvahu, zda spolehlivě prokazuje oprávnění označeného zmocněnce jedxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxtí, za kterých bylo ústní prohlášení učiněno, nemají případné další nedostatky ústního prohlášení účastníka o udělení plné moci význam. V judikatuře xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxné moci do protokolu tak vyplývají stejné požadavky jako pro udělení písemné plné moci.

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je také uvedxxxx xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxec, tzn. jedna osoba, které byla podle odstavce 1 komentovaného ustanovení udělena plná moc. Jednotlivé procesní úkony ve správním řízení totiž mohou xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení rozumí tentýž procesní úkon. Podle odstavce 1 komentovaného ustanovení je tak pouze nepřípustné, aby totožný procesní úkon ve správním řízení za xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxkrývala, a dále zabránit nejistotě příslušného správního orgánu o tom, kdo a v jakém rozsahu zastoupeného zastupuje. Odstavec 1 komentovaného ustanoxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxu zmocněnci. Z toho vyplývá, že není přípustné, aby jeden společný zmocněnec zastupoval účastníky řízení, kteří v něm uplatňují rozdílné zájmy. V této xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxnečně neklade překážku tomu, aby účastník řízení měl vedle zmocněnce i podpůrce (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 176).

Institut zmocněnce na xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxdu. Zatímco zmocněnec pro doručování podle § 20 odst. 2 spr. řádu je osoba, kterou adresát písemnosti zmocnil plnou xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxny, a písemnosti se doručují pouze jemu, s výjimkou případu vymezeného v § 34 odst. 2 spr. řádu, kdy má účastník řízení, tzn. zmocnitel, něco v řízení osoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxu adresát zmocňuje jinou osobu k přijetí písemnosti, musí být písemná a podpis na ní musí být úředně ověřen, pokud není plná moc udělena před příslušným dxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxslušnému správnímu orgánu žádost o ustanovení zástupce z důvodu nemajetnosti a potřeby ochrany jeho práv. Takto nastavená právní úprava je zřejmě dánx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xx zák. č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele. Z těchto důvodů není příslušný správní oxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx řízení neutrpěl újmu z důvodu své právní neznalosti, je v § 4 odst. 2 spr. řádu uvedeno, že příslušný správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxěrům dotčené osoby potřebné (Vedral, 2006, s. 251-252 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 174).

V odstavci 2 komentovanéhx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxci uděleno. Zmocnění k zastoupení může být podle odstavce 2 písm. a) a b) komentovaného ustanovení zmocněnci uděleno pouze pro jeden určitý procesní úkxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxmocného skončení, tzn. že je účastníkem řízení udělena procesní plná moc. Z toho vyplývá, že pro řízení o mimořádných opravných prostředcích nebo dozoxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe provázán s § 34 odst. 3 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že v pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx moc udělená účastníkem řízení zmocněnci pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, např. pro územní řízení, stavební řízení, řízení o přestupku axxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxcnu zahájeno, přičemž podpis na prezidiální plné moci musí být vždy úředně ověřen (Průcha, 2015, s. 113). V odstavci 2 písm. c) komentovaného ustanovenx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxntovaného ustanovení sice hovoří pouze o věcně příslušném správním orgánu, musí se však z logiky věci jednat i o místně příslušný správní orgán, jinak bx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx uvedeno, že prezidiální plná moc musí být uložena u příslušného správního orgánu do zahájení správního řízení, v němž má zmocněnec na jejím základě účaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxního řízení (Vedral, 2006, s. 253).

V judikatuře (KS v Brně 30 A 63/2015-44) je uvedeno, že aby se v konkrétním správním řízení mohlo jednat o zastoupexx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxsí být uděleno pro neurčitý počet řízení zahájených v určené době v budoucnu, nebo bez omezení, avšak vždy ve vztahu k určitému předmětu, tzn. k určité věxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx orgánu, popř. udělena ústně do protokolu. Nejsou-li uvedené podmínky naplněny, o plnou moc prezidiálního typu se nejedná (Jemelka, Pondělíčková, Boxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxný správní orgán posuzuje prezidiální plnou moc podle odstavce 2 písm. c) komentovaného ustanovení předloženou až v průběhu správního řízení, pokud sxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxnu zahájená správní řízení bude příslušný správní orgán tuto plnou moc napříště posuzovat jako prezidiální plnou moc. Rozsah uděleného zmocnění k zasxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xymezen přesně.

Zmocnění k zastoupení může být podle odstavce 2 písm. d) komentovaného ustanovení konečně uděleno i v jiném rozsahu na základě zvlášxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx plné moci ve správním řízení je možné připustit na základě odstavce 2 písm. d) komentovaného ustanovení, ale pouze v případě generální plné moci advokáxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxcem třetí osobě, aby jednala za účastníka řízení, tj. zastoupeného, namísto zmocněnce. V odstavci 3 komentovaného ustanovení je k tomu uvedeno, že zmoxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxit, pokud zvláštní zákon xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxona, který stanoví jinak, je např. § 26 zák. o advokacii, ve kterém je uvedeno, že se advokát v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem, a nxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx . Dalším příkladem je § 39 odst. 1 zák. č. 417/2004 Sb., a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve kterém je uvedeno, že patexxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxadníkem proti vůli klienta není možné. V judikatuře (NSS 1 As 4/2003-48) je v této souvislosti uvedeno, že doručování substitutovi, který jedná za účasxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxedral, 2006, s. 254-255 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 192).

V odstavci 4 komentovaného ustanovení, které má xxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxladě plné moci neplní svoji funkci. I přesto, že jsou vzájemné vztahy mezi zastoupeným účastníkem řízení a zmocněncem a důsledky, které z nich plynou prx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxi nedaří doručovat písemnosti, příslušný správní orgán musí postupovat buď podle § 32 odst. 2 písm. d) spr. řádu, nebo podle § 32 odst. 3 spr. řádu, a to v xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxm řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, kterému má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo, příslušný správní orgán tomuto zastoxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x7 odst. 1 písm. a) nebo b) spr. řádu, kterému nemá být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo, tzn. že je účastníkem řízení podle § 27 odst. 2 nebo 3 xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xádu, ve vazbě na § 25 spr. řádu, písemnosti veřejnou vyhláškou. V obou případech příslušný správní orgán o tomto postupu, jakož i o obsahu písemnosti, kxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxstupem podle odstavce 4 komentovaného ustanovení tak příslušný správní orgán může zabránit obstrukčnímu jednání účastníka řízení, který se snaží déxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxková, Havlan, Chadima, 2016, s. 125). Odstavec 4 komentovaného ustanovení se sice teoreticky může vztahovat na jakékoliv zmocnění podle odstavce 2 koxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xízení. Důvodem je skutečnost, že v odstavci 4 komentovaného ustanovení je výslovně uvedena podmínka, že se zmocněnci nedaří doručovat, což předpokláxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx mezi zástupcem a jím zastoupeným účastníkem řízení uvádí, že: "Ustanovení § 33 a § 34 jako celek upravují obecně vztah mezi zástupcem a zastoupeným, pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxo, avšak důsledky jeho úkonů, které pro zastoupeného činí, plynou vždy zastoupenému. Zástupce tak svými úkony vyvolává vznik práv či povinností zastoxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx, procesní opatrovnictví podle § 32 odst. 2 spr. řádu, zastoupení na základě plné moci podle § 33 spr. řádu a na zastoupení společným zmocněncem a spolexxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxatrovnictvím podle § 32 odst. 2 spr. řádu, zastoupením na základě plné moci podle § 33 spr. řádu a zastoupením společným zmocněncem a společným zástupxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxtanovení, ve kterém je uvedeno, že zástupce vystupuje ve správním řízení jménem zastoupeného účastníka řízení, tzn. že zástupce činí procesní úkony jxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxmo zastoupenému účastníkovi řízení. To znamená, že procesní úkon učiněný zástupcem má stejné právní účinky, jako by byl učiněn přímo zastoupeným účasxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xlatně učiněn v okamžiku, kdy jej učiní zástupce. Mezi procesní úkony učiněné zástupcem, mimo mnoha jiných, patří i podání vůči příslušnému správnímu oxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrgánu jsou podepisována zástupcem jménem zastoupeného účastníka řízení. Pro průběh řízení není v této souvislosti podstatné, zda se zastoupený účasxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx a jím zastoupeným účastníkem řízení, nikoliv vztahu mezi příslušným správním orgánem a zastoupeným účastníkem řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x Praze 5 Ca 268/2009-33).

Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že i v případě, kdy je účastník řízení zastoupen, je vždy povinen xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxst, může, i přes existenci zastoupení, sám svým jménem realizovat jakýkoliv procesní úkon v řízení, např. podat opravný prostředek, bez ohledu na svéhx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxm postupu zastoupeného účastníka informován, avšak skutečnost zastoupení nemá na platnost procesního úkonu účastníka řízení v takovém případě vliv xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xčastník řízení nemá v rozsahu, v jakém je zastoupen zákonným zástupcem, procesní způsobilost a jeho případné samostatné procesní úkony v řízení nemohxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxě nutné podle § 73 odst. 2 spr. řádu vycházet ze závaznosti usnesení příslušného správního orgánu o ustanovení procesního opatrovníka pro všechny účaxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xy došlo k zániku funkce procesního opatrovníka podle § 32 odst. 8 spr. řádu, je toto jednání zastoupeného účastníka řízení v rozporu se zákonem a takovéxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxavci 2 komentovaného ustanovení je upraveno doručování zástupci. Je-li adresátem písemnosti zastoupený účastník řízení, doručuje příslušný správxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx správní orgán vyžaduje osobní participaci zastoupeného účastníka v řízení proto, aby byl naplněn obsah a smysl řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxným. Může totiž požadovat osobní konání zastoupeného v řízení jen tehdy, připouští-li takové jeho oprávnění zákon sám". Konkrétně se jedná např. o povxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx výslechu ve sporném řízení, který nelze nahradit výslechem jeho zástupce. V těchto případech se tedy písemnosti doručují jak jeho zástupci, tak i přímx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xčastníkovi řízení, i když povinnost v řízení něco osobně vykonat nemá (Vedral, 2006, s. 256-257). V judikatuře je v této souvislosti uvedeno, že zvláštxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je žadatel o mezinárodní ochranu povinen převzít rozhodnutí o jeho žádosti vždy osobně. Tím však není dotčena povixxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx, 2016, s. 194).

Doručení písemnosti zastoupenému účastníkovi řízení nemá účinky na běh lhůt, pokud zákon nestanoví jinak. To znamená, že je-li počxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxčení písemnosti, je pro počátek běhu takové lhůty rozhodný okamžik doručení písemnosti zástupci. Skutečnost, zda a kdy byla písemnost doručena i zastxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx pro učinění určitého procesního úkonu, ta začne běžet od okamžiku doručení písemnosti zástupci. Na tomto místě je nutné doplnit, že v judikatuře je uvexxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xřípadě, že příslušný správní orgán tuto povinnost opomene, jedná se o vadu doručování, která nemůže být zhojena (NSS 4 Ads 74/2009-56), např. doručeníx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je uvedeno, že existují-li pochybnosti o tom, v jakém rozsahu zástupce jménxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxní v prvním stupni, tak v odvolacím řízení. Odstavec 3 komentovaného ustanovení, které stanoví zásadu v pochybnostech ve prospěch zastoupení (NSS 1 As xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxgel, Marek, 2015, s. 181). Odstavec 3 komentovaného ustanovení se typicky aplikuje v případě zastoupení na základě plné moci podle § 33 spr. řádu, kdy jx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxe, se příslušný správní orgán musí pokusit o odstranění pochybností o rozsahu zastoupení, např. v případě zastoupení na základě plné moci podle § 33 spxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvní orgán tak může vyzvat zastoupeného účastníka řízení nebo zástupce k tomu, aby rozsah zmocnění k zastoupení co nejjednoznačněji definovali, s tím, xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxá, Bohadlo, 2016, s. 195).

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je uprxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxiněné zástupcem, tzn. zpětná legalizace xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxíka řízení učiní procesní úkon jiná osoba než zástupce. Odstavec 4 komentovaného ustanovení typicky dopadá na procesní úkon, jehož provedení je vázánx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdle § 32 odst. 2 spr. řádu, podá v zákonem stanovené lhůtě a teprve po jejím uplynutí vyjde najevo, že zastoupení ještě před podáním odvolání zaniklo. Nexxxxx xxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxospěch účastníka řízení jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, tzn. za procesní úkony, z nichž vznikají práva a povinnosti přímo zastoxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx, přičemž tato žádost musí mít náležitosti podání podle § 37 odst. 1 spr. řádu, a že uznáním tohoto procesního úkonu nemůže vzniknout újma jinému účastnxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx povahu, protože uznáním procesních úkonů vzniknou podle odstavce 1 věta druhá komentovaného ustanovení zastoupenému účastníkovi řízení pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxhoví-li příslušný správní orgán žádosti účastníka řízení, v jehož prospěch byl procesní úkon učiněn, oznamuje se podle § 76 odst. 3 spr. řádu usnesení x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxstníka řízení nevyhoví, tzn. že procesní úkon učiněný v jeho prospěch jinou osobou než zástupcem za úkon učiněný zástupcem neuzná, oznamuje se usnesenx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxstník řízení nemusí podávat žádost o prominutí zmeškání tohoto procesního úkonu (Vedral, 2006, s. 257-258). Jak bylo uvedeno výše, uznaným procesním xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxtní účastníci řízení za to, že žádné odvolání podáno nebylo a rozhodnutí je už v právní moci (Vedral, 2012, s. 391 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016x xx xxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxtitutem společného zmocněnce a společného zástupce není rozdíl v jejich oprávnění vystupovat před příslušným správním orgánem. Rozdíl mezi oběma inxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xprávní orgán uzná společné zastoupení účastníků uplatňujících v řízení shodný zájem z důvodu usnadnění průběhu řízení za vhodné, ustanoví těmto účasxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xákladě ustanovení příslušného správního orgánu z moci úřední (Bahýl', 2011, s. 982-988). Účelem institutů společného zmocněnce a společného zástupxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxtivnější než individuální zastoupení podle § 32 nebo § 33 spr. řádu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 183).

V odstavcx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xůže příslušný správní orgán k usnadnění průběhu řízení tyto účastníky řízení vyzvat, aby si v přiměřené lhůtě, kterou jim stanoví, zvolili společného xxxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení přitom není ani rozhodnutím, ani usnesením, kterým se účastníkům řízení ukládá povinnost, ale úkonem příslušného správního orgánu, který pouze pxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxi řízení podle § 27 odst. 2 spr. řádu, kteří hájí shodný zájem na ochraně svého vlastnického práva, které může být rozhodnutím příslušného správního orxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxní podle § xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxného správního orgánu (Vedral, 2006, s. 259 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 197).

V odstavci 1 komentovaného ustanovení, je dále uvedenxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxe 1 komentovaného ustanovení je totiž formou fakultativního zastoupení na základě plné moci, která má kolektivní povahu. Na zastoupení společným zmoxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx, proto může prostřednictvím plné moci udělit společnému zmocněnci zmocnění k jejímu zastoupení k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxahu na základě zvláštního zákona. Skupina účastníků řízení, která v řízení uplatňuje shodný zájem, může v téže věci mít současně pouze jednoho zmocněnxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xa uvážení příslušného správního orgánu, kdy účastníky řízení ke zvolení společného zmocněnce vyzve, přičemž institut společného zmocněnce je zřejmx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx7).

V odstavci 2 komentovaného ustanovení, ve kterém je upraven institut společného zástupce, je uvedeno, že vyzve-li příxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxí zvolili společného zmocněnce, avšak ti to ve lhůtě, kterou jim k tomu příslušný správní orgán stanovil, neučiní, a lze-li v souvislosti s tím, že si spoxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxo zástupce. Příslušný správní orgán může společným zástupcem ustanovit buď účastníka řízení, který je fyzickou osobu, nebo některou jinou fyzickou oxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxho zástupce příslušný správní orgán ustanoví účastníkům řízení usnesením, které se oznamuje podle § 72 spr. řádu. Účastníci řízení, kterým bylo usnexxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxní o ustanovení společného zástupce oznámeno, jsou tito účastníci v řízení zastupováni společným zástupcem. Tento stav trvá až do okamžiku případnéhx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxmu orgánu, že si podle odstavce 1 komentovaného ustanovení zvolili společného zmocněnce. Podmínkou ustanovení společného zástupce není ani souhlas xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xako společný zástupce ustanovena. Všechny tyto osoby mohou proti usnesení příslušného xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxením této skutečnosti příslušnému správnímu orgánu (Vedral, 2006, s. 260-261 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 197).

V odstavci 2 komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxožením podle § 23 a § 24 odst. 1 spr. řádu, na což však musí být účastníci upozorněni ve výzvě, aby si v přiměřené lhůtě zvolili společného zmocněnce. Z výxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxstníkům ke zvolení společného zmocněnce stanovil. V odstavci 2 komentovaného ustanovení je také uvedeno, že funkce společného zástupce zaniká dnem, xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx příslušnému správnímu orgánu předloží písemnou plnou moc udělenou společnému zmocněnci nebo kdy plnou moc společnému zmocněnci udělí ústně do protoxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xřípad, kdy si společného zmocněnce zvolí jen část účastníků řízení, jimž byl ustanoven společný zástupce. V takovém případě tyto účastníky řízení zasxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxupce (Vedral, 2006, s. 261 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 198).

V odsxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxtupců. Odstavec 3 komentovaného ustanovení vychází z toho, že v řízení může existovat více skupin účastníků, kteří uplatňují shodné zájmy. Nastane-lx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrgán může každé takové skupině účastníků řízení, kteří uplatňují shodný zájem a kteří si na jeho výzvu společného zmocněnce nezvolili, ustanovit spolxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxla, resp. které byl příslušným správním orgánem ustanoven. Z toho zároveň vyplývá, že žádný účastník řízení nemůže být současně zastupován více než jexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxch řízení, koho si jako společného zmocněnce zvolí. Příslušný správní orgán přitom nepřezkoumává, zda tito účastníci řízení uplatňují shodný zájem. xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxtanovení společného zástupce příslušný správní orgán musí zkoumat a v odůvodnění usnesení o jeho ustanovení prokázat, že účastníci řízení, jimž spolxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx kteří by v něm shodný zájem neuplatňovali, xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je uvedeno, že pro vzájemný vztah mezi společným zmocněncem a společným zástupxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x odstavce 4 komentovaného ustanovení tak vyplývá, že společný zmocněnec a společný zástupce v řízení vystupuje jménem účastníků řízení, které zastupxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxupcem je tak zastoupením přímým. Písemnosti adresované účastníkům řízení zastoupeným společným zmocněncem a společným zástupcem příslušný správnx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxípadné doručení písemnosti přímo zastoupenému účastníkovi řízení nemá účinky pro běh lhůt, pokud zákon nestanoví jinak. Existují-li pochybnosti o txxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxna, platí, že společný zmocněnec je oprávněn vystupovat jménem zastoupených účastníků v celém řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že společného zástupxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxtoupení společným zástupcem pochyb. Na vzájemný vztah mezi společným zmocněncem, společným zástupcem a účastníky řízení jím zastoupenými lze obdobxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní jinou osobou než společným zmocněncem a společným zástupcem za úkony jím učiněné, jestliže o to některý ze zastoupených účastníků řízení požádá a nexxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx, co jeho funkce ze zákona zanikla tím, že jím zastoupení účastníci, nebo jejich určitá část, oznámili příslušnému správnímu orgánu, že si zvolili spolxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x. 262 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 198-199).

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx navrhování důkazů a činění jiných návrhů, vyjadřování jejich stanovisek v řízení a podávání vyjádření k podkladům rozhodnutí (Skulová, 2017, s. 101-xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxlizují svá procesní práva, která jim náleží ze zákona. Právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjadřovat stanoviska v řízení a podávat vyjádření k xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx, o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících a čl. 38 odst. 2 Listiny, jejichž porušení může mxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx) je v této souvislosti uvedeno, že navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjadřovat stanoviska v řízení a podávat vyjádření k podkladům rozhodnutí nenx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx ty, které jsou zásadní a klíčové, a ty, které mají obecnou povahu. Mimo výše uvedené je v komentovaném ustanovení upraveno právo účastníka řízení na konxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je uvedeno, že nestanoví-li zákon jinak, jsou účxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxvci 1 komentovaného ustanovení je tímto deklarováno jedno ze základních procesních práv účastníků řízení, a to právo navrhovat důkazy a činit jiné návxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxnit jiné návrhy až do vydání rozhodnutí podle § 71 odst. 2 spr. řádu, nestanoví-li zákon jinak. Vydáním rozhodnutí se podle § 71 odst. 2 spr. řádu rozumí xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx orgán sám, na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:"; ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení; vyvěšexx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do datové schránky kontaktního místa veřejné správy k postupu podle § 19 odst. 3 spr. řádu, na písemnosti se xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxo řízení dát účastníkovi řízení na vědomí, k jakému datu hodlá vydat rozhodnutí ve věci. Opačný postup příslušného správního orgánu založí neodstranixxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x. 200).

Důkazem se, ve vazbě na odstavec 1 komentovaného ustanovení, podle § 50 odst. 1 spr. řádu rozumí jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí a jednx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xosudek. Důkazem je proto např. informace získaná výslechem svědka. Jiným návrhem se, ve vazbě na odstavec 1 komentovaného ustanovení, rozumí např. zmxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxho ustanovení účastníci řízení samozřejmě realizovat nemusejí, jedná se o jejich oprávnění, nikoliv o povinnost. Realizací procesního práva podle oxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxže takto prezentují svůj názor na věc, kterou příslušný správní orgán posuzuje a řeší. Účastníci řízení také nemusejí procesní právo podle odstavce 1 kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xpr. řádu, procesní opatrovník podle § 32 odst. 2 spr. řádu, zmocněnec podle § 33 spr. řádu, společný zmocněnec nebo společný zástupce podle § 35 spr. řxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx mohli navrhovat důkazy a činit jiné návrhy až do okamžiku vydání rozhodnutí podle § 71 odst. 2 spr. řádu. V takovém případě by totiž příslušný správní orxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xádně zhodnotit a vypracovat písemné vyhotovení rozhodnutí se všemi obsahovými a formálními náležitostmi podle § 68 a § 69 spr. řádu. Právě z tohoto důxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxt jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, avšak příslušný správní orgán může svým usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci řízení sxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxitutu koncentrace řízení uvádí (NSS 4 Ads 114/2009-49), že: "Možnost uplatňovat námitky a připomínky, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy jen do určixxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxesním úkonům. Bez toho by totiž omezení procesní aktivity účastníků do určitého stadia řízení postrádalo jakýkoliv smysl a představovalo by tak nevynxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxčí, že určité úkony je třeba učinit v určité etapě správního řízení, typicky do skončení ústního jednání, popř. ve lhůtě stanovené správním orgánem. Na xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxvají nejčastěji podrobeny návrhy, připomínky nebo námitky účastníků řízení, někdy též stanoviska dotčených vykonavatelů veřejné správy. (Hendrycx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xprávního řádu č. 500/2004 Sb. považuje za koncentraci řízení i pouhé omezení účastníka řízení činit návrhy do stanovené lhůty".

Koncentrace řízxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxony a tímto realizovat svoje procesní práva, učinit vyjádření nebo podat námitky. Koncentrace řízení přitom platí i pro podávání vyjádření nebo stanoxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxu k provedení určitého procesního úkonu. Účelem koncentrace řízení je zkrácení doby vedení správního řízení, protože její uplatnění příslušnému sprxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx rozdělujeme na neomezenou (pravou) a omezenou (nepravou). Pravá koncentrace řízení spočívá ve stanovení časového okamžiku, který je účastníkům řízxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx orgánem pro navržení důkazů nebo učinění jiných návrhů účastníci řízení ztrácejí efektivní možnost navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. Po tomto časxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxbo jiným návrhům nepřihlédne. Na tento následek koncentrace řízení musí příslušný správní orgán účastníky řízení a dotčené správní orgány předem upoxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxentovaného ustanovení nezakládá tzv. neomezenou (pravou) koncentraci řízení, ale omezenou (nepravou) koncentraci řízení, když sice stanoví, že přxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxk, že k pozdě uplatněným důkazním nebo jiným návrhům nepřihlédne (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 186-189).

Koncentraci správního řízení můxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxho řízení je např. stanovena v § 18 odst. 3 zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve kterém je uvedeno, že obvodní xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxtky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, popř. při místním šetření, jinak že se k později podaným stanoviskům nebo námitkám nemusí přihlédnoxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 spr. řádu a námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřixxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxní stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníkx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx, Rigel, Marek, 2015, s. 188); v § 22 odst. 2 zák. č. 184/2006 Sb., a o vyvlastnění, ve kterém je uvedeno, že námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxna, ve kterém je uvedeno, že vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgánx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xřihlédnuto (Vedral, 2006, s. 264-265 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 200-201).

Příslušný správní orgán musí svoji pravomoc svým usnesxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxslušný správní orgán určí usnesením účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení procesního úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxle odstavce 1 komentovaného ustanovení pouze tehdy, je-li to zapotřebí, a že jeho prohlášením, dokdy mohou účastníci řízení navrhovat důkazy a činit jxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx orgán některým z nich lhůtu stanovil a jiným nikoliv, resp. aby jim lhůtu stanovil odlišně (Vedral, 2012, s. 398). Příslušný správní orgán může podle § 3x xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxeně prodloužit, a to opět za splnění výše uvedených podmínek, tzn. že tím nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost jeho účastníků. Příslušný sxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx odst. 5 spr. řádu nemá odkladný účinek. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že stanovením lhůty pro navrhování důkazů podle odstavce 1 komentovaného usxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x01).

Pokud účastník řízení lhůtu stanovenou usnesením podle odstavce 1 komentovaného ustanovení zmešká, může podle § 41 spr. řádu podat žádost o pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxx xo kontextu s § 50 odst. 3 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že příslušný správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxštěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 spr. řádu. V řízení, x xxxx xx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena (Vedral, 2012, s. 399-400).

V kontextu § 3 a § 50 odst. 3 spr. řádu je nutnx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x x x xx xxxxx x spr. řádu má před odstavcem 1 komentovaného ustanovení, tzn. před případnými důsledky vyplývajícími z opožděného návrhu účastníka učiněného po lhůtx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxt splnit. To znamená, že i k opožděně učiněnému návrhu účastníka řízení je příslušný správní orgán povinen přihlédnout z úřední povinnosti, pokud jde o xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx ke zjištění stavu věci. Odstavec 1 komentovaného ustanovení tak nelze chápat a vykládat izolovaně, ale jen v souvislosti s dalšími ustanoveními správxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxména vedlejší účastníci podle § 27 odst. 2 spr. řádu mnohdy nemusejí mít zájem na tom, aby žádosti bylo rozhodnutím příslušného správního orgánu vyhovxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x xxkonem stanovené lhůtě, podávání návrhů účastníků řízení může proto být vhodné a potřebné z tohoto důvodu časově xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xydání rozhodnutí ve věci a zjistit skutkový stav věci v rozsahu, o němž nejsou důvodné pochybnosti (Vedral, 2012, s. 399-400).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx stanovisko, a pokud o to požádají, poskytne jim příslušný správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak. Protože odstavec 2 komentovanéxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xypicky např. k postupu příslušného správního orgánu nebo k procesním úkonům ostatních účastníků řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 189). Pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxvaného ustanovení, které zakládá právo účastníka řízení být slyšen, je tak odlišný od účelu odstavce 1 komentovaného ustanovení (Jemelka, Pondělíčkxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx účastníkům řízení na požádání informace o řízení, a to např. informaci o tom, jaké procesní úkony v řízení učinili jeho ostatní účastníci, nebo informaxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxytne účastníkovi řízení písemně. Je-li však účastník řízení sdělení příslušného správního orgánu přítomen a netrvá na písemné formě informace, může xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x x xxx xxxormaci poskytl, příslušný správní orgán poznamená do spisu. Na odstavec 2 komentovaného ustanovení navazuje § 38 spr. řádu upravující právo účastníxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xprávní orgán, aby mu sdělil, jaké procesní úkony se v řízení v určitém časovém období udály. Tohoto sdělení příslušného správního orgánu může účastník xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx, s. 265). Odstavec 2 komentovaného ustanovení tak slouží k tomu, aby účastník řízení mohl získat představu o předchozím průběhu a aktuálním stavu řízexxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxentovaného ustanovení dále úzce souvisí s právy účastníka řízení zakotvenými v § 4 spr. řádu a je také navázáno na § 139 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxci. Odstavec 2 komentovaného ustanovení je dále navázán i na § 80 spr. řádu, protože na základě jím obdržené informace o aktuálním stavu řízení může účaxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxndělíčková, xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxstanoví-li zákon jinak, musí příslušný správní orgán před vydáním rozhodnutí ve věci dát účastníkům možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, tzn. xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xe věci mohou z hlediska účastníků řízení mít i některá rozhodnutí vydávaná ve formě usnesení, např. usnesení o zastavení řízení vydané podle § 66 odst. 1 xxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxtníka řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle odstavce 3 komentovaného ustanovení se vztahuje výlučně na rozhodnutí ve věci, nikoliv na procexxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxtnut čl. 38 odst. 2 Listiny, ve kterém je uvedeno, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a abx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx (...) je nutno rozumět tak, že ve spojení s obecným procesním předpisem v řízení před správním orgánem musí být dána jeho účastníkovi možnost vyjádřit xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxsnímu právu účastníka odpovídá povinnost správního orgánu nejen o vznesených návrzích rozhodnout, ale také - pokud jim nevyhoví - ve svém rozhodnutí vxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxníky řízení vyzve, aby se k podkladům rozhodnutí vyjádřili, a stanoví jim k tomu podle odstavce 1 komentovaného ustanovení přiměřenou lhůtu. V judikatxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe věci, ale také pro seznámení se s těmito podklady, a celkově by měla odpovídat složitosti předmětu řízení a rozsahu spisu, který je ve věci veden. Pokud xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxní vadou, která má za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 194 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 202xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxavebního povolení, byla pro seznámení se s podklady rozhodnutí ve věci a podání námitek do stavebního řízení judikaturou shledána jako dostatečná (KS x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxladů rozhodnutí ve věci není možné vyhovět.

Účelem odstavce 3 komentovaného ustanovení je poskytnout účastníkům řízení skutková zjištění přísluxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx, účelem odstavce 3 komentovaného ustanovení je dát účastníkům na vědomí, že se řízení chýlí ke konci a tito mohou uplatnit své celkové stanovisko k projxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x komentovaného ustanovení účastníci řízení navrhli opatření dalších podkladů pro rozhodnutí ve věci. Pokud účastníci řízení takový návrh učiní, příxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxemž je následně povinen opět postupovat podle odstavce 3 komentovaného ustanovení, tzn. dát účastníkům řízení možnost se k těmto nově opatřeným podklxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxvení provázán s odstavcem 1 komentovaného ustanovení. V judikatuře (NSS 5 As 29/2009-48) je v této souvislosti uvedeno, že není na libovůli příslušnéhx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx podle § 52 spr. řádu všemi návrhy účastníků řízení vázán, pokud však některé z návrhů účastníků řízení neakceptoval, je povinen v odůvodnění rozhodnuxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxém, ale i v odvolacím řízení, ve kterém skutkový stav věci dozná případných změn tím, že příslušný odvolací správní orgán oproti příslušnému správnímu xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxdikatuře (NSS 7 A 112/2002-36) je dále uvedeno, že účastník řízení si sám nemůže učinit právně úsudek o tom, kdy je shromažďování podkladů pxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxtury řízení nejen obtížně odstranitelnou vadou spočívající v porušení správního řádu, ale také vadou spočívající v porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odsxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx x x xxxxxxxx-28). K této skutečnosti musí přihlédnout jak příslušný odvolací správní orgán přezkoumávající rozhodnutí příslušného prvostupňového správního oxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxný správní orgán konkrétně poruší odstavec 3 komentovaného ustanovení xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxen z možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění. Příslušný správní orgán v této souvislosti nesmx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxmentovaného ustanovení totiž musí být účastníkovi řízení dán dostatečný časový prostor k tomu, aby mohl před vydáním rozhodnutí uplatnit námitky k jexx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xpolehlivě zjištěného skutkového stavu věci. Ve standardních případech tak musí vydání meritorního rozhodnutí předcházet vyrozumění o tom, že bylo dxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx že tuto povinnost je třeba plnit skutečně ve všech případech, tedy i tam, kde by bylo zcela evidentní, že žádosti nebude vyhověno (Potěšil, Hejč, Rigel, xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxí účastníkovi řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí ve věci a sám sobě určí lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci, kterou ale následně poruší a xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxit se před vydáním rozhodnutí ve věci k jeho podkladům (KS vBrně 30 Ca 113/2006-42).

Naopak není samo o sobě porušením odstavce 3 komentovaného ustanxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxhy, a také lhůtu, ve které se účastníci řízení mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí, což je využitélné zejména v těch nejjednodušších případech, napřx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxm, příslušný správní orgán následně spis založený ve věci doplňoval, či nikoliv, a zda účastníci řízení měli faktickou možnost se s úplným správním spixxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xozhodnutí ve věci, ke kterým se účastníci řízení nemohli vyjádřit, je tato skutečnost k tíži příslušného správního orgánu, a vede tak k závěru, že právo xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx ve věci zcela zjevně potřebné, které jsou složitějšího rázu a ve kterých tak není dostatečné, pokud příslušný správní orgán poučí účastníka řízení o jexx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx ve věci ještě nemohlo být objektivně ukončeno (NSS 8 Afs 21/2009-243 a NSS 6 As 81/2013-56). Z toho také vyplývá, že příslušný správní orgán není povinex xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxní shromažďování podkladů pro rozhodnutí, o možnosti se s nimi seznámit, o možnosti vznést proti nim námitky a o možnosti navrhnout opatření dalších poxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxní podle § 53 odst. 3 spr. řádu o provedení některých důkazů záznam do spisu a nedá podle § 36 odst. 3 spr. řádu účastníkovi řízení možnost se před vydáním xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx, která však nemá vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci.

Na tomto místě je třeba doplnit, že ne každý dokument obsažený ve spise je podkladem rozhodnutx xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxlání jiného účastníka řízení podle § 86 odst. 2 a 3 spr. řádu, pokud toto vyjádření neobsahuje zcela nové skutečnosti, nebo stanovisko příslušného prxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxového správního orgánu k odvolání účastníka řízení, kterým příslušný odvolací správní orgán není vázán a nemusí k němu ani přihlížet, protože si o věci xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xčastníku řízení podle § 36 odst. 3 spr. řádu dána možnost vyjádřit se, není koncept správního rozhodnutí, které má být příslušným správním orgánem tepxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxa řízení seznamuje, ve svém rozhodnutí teprve dospěje. Z výše uvedeného tak zcela jasně vyplývá, že odstavec 3 komentovaného ustanovení je z hlediska sxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 spr. řádu, tzn. zaxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxaného ustanovení nesmí být pasivní, tzn. že příslušný správní orgán musí účastníky řízení k realizaci práva podle odstavce 3 komentovaného ustanovenx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxníkům řízení k vyjádření se k podkladům rozhodnutí sice stanovena není, ale je zřejmě nezbytné, aby příslušný správní orgán účastníky řízení vyzval k vxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx s podklady rozhodnutí seznámili. Písemná výzva nebo písemný záznam totiž slouží jako doklad, že příslušný správní orgán povinnost informovat účastnxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx rozhodnutí ve věci musí být zřejmé, že jejich shromažďování bylo ukončeno.

Z výše uvedeného samotný odstavec 3 komentovaného ustanovení stanoví vxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxích případech. Za prvé, kdy tak stanoví zákon, např. § 90 odst. 1 písm. c) spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že jestliže odvolací správní orgán dojde k závěxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxého ustanovení se postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnutí nově pořízené odvolacím správním orgánem. V rozporu se smyslem a účelem § 90 odst. 1 pxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí příslušného odvolacího správního orgánu, tzn. v případě rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. a) a b), § 90 odst. 2 a 4 a § 92 odst. 1 spr. řádu, pokud přísxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xo spisu nepřibyl žádný další podklad k rozhodnutí (Vedral, 2012, s. 405). Odstavec 3 komentovaného ustanovení se také neuplatní v řízení o uložení pořáxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xořádkové pokuty je vydání rozhodnutí. Příslušný prvostupňový správní orgán tak v řízení o uložení pořádkové pokuty nevydává výzvu k vyjádření se k podxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxcím řízení výzvu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí o odvolání již vydat musí. Důvodem je skutečnost, že § 62 odst. 1 až 6 spr. řádu dopadá pouze na přísxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx je zkrácené přezkumné řízení podle § 98 spr. řádu, ve kterém je prvním úkonem příslušného správního orgánu vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 spr. řáxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx Ve zkráceném přezkumném řízení se účastníci ani nemají k čemu vyjadřovat, protože se v něm rozhoduje na základě původního spisového materiálu, neprovxxx xx x xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxutečnosti, které by účastníci neznali. Prvním úkonem v řízení může podle § 150 odst. 1 spr. řádu být i příkaz, což souvisí také s § 143 odst. x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx 2012, s. 405).

Za druhé, příslušný správní orgán není povinen dát možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním žadateli, jestliže jxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxastníkovi řízení, který se tohoto svého práva vzdal. Vzdání se práva vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k podkladům rozhodnutí je procesním úkxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxitosti v tomto ustanovení uvedené (Vedral, 2006, s. 267-268). Určitá výjimka z odstavce 3 komentovaného ustanovení se týká i řízení s velkým počtem účaxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx účastníky podle § 27 odst. 2 spr. řádu, tzn. pro účastníky vedlejší, nahradit zveřejněním konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedenímx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xteré účastník mohl uplatnit již dříve v řízení (Vedral, 2006, s. 266 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 202-203).

V případě, že podkladem roxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxím nároku se v řízení rozhoduje, s těmito podklady seznámit pouze v podobě, která nezmaří účel jejich utajení. Není-li to možné, sdělí se takovému účastxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxní seznámit se s podklady, vyžádá vyjádření orgánu, který tyto podklady poskytl. Pokud se však v řízení o právním nároku jeho účastníka nerozhoduje, nexx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxdle § 17 odst. 3 spr. řádu se přitom z důvodu ochrany utajovaných informací a z důvodu ochrany jiných informací, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxce, které byly příslušnému správnímu orgánu poskytnuty Policií ČR nebo zpravodajskými službami. Z § 17 odst. 3 spr. řádu dále vyplývá, že na písemnostx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx

xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxovaného ustanovení, je v judikatuře (MS v Praze 5 Ca 117/2009-39) uvedeno, že zatímco realizace práva podle odstavce 2 komentovaného ustanovení, tzn. xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx věci, vyzval (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 189).

V odstavci 4 komentovaného ustanovexx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxník v § 45 hovoří o institutu nápomoci při rozhodování, který byl do správního řádu, prostřednictvím vložení odstavec 4 komentovaného ustanovení, inxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx. zejména v souvislosti s přijetím občanského zákoníku. Institut podpůrce je možné považovat za jeden z důležitých nástrojů pro uplatňování čl. 36 odsxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxh u jiného orgánu, protože napomáhá k zajištění efektivního přístupu k příslušným správním orgánům osobám s duševním postižením. Odstavec 4 komentovxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx, která byla přijata na půdě Organizace spojených národů v roce 2006. V čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je uvedeno, že státyx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xstanovení čl. 13 odst. 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením je dále uvedeno, že státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, zajistí osobxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xdpovídacích úprav. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením tedy členským státům ukládá povinnost přijmout taková opatření, která by osobám se xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxomoci při rozhodování účastníkovi řízení ze strany podpůrce podle § 45 a násl. obč. zák. je jedním z tzv. podpůrných opatření, mezi která dále náleží přxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxm fyzickým osobám trpícím duševní poruchou, které mají narušenou schopnost samostatně právně jednat. Z toho vyplývá, že podpůrná opatření nelze v souxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xřístupu k fyzickým osobám, které trpí duševní poruchou. Na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který umožňoval zbavení způsobilosti k pxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx osobě jako prostředek x xx xxxxxxx x x xx xxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx a méně omezující opatření (Kaucký, 2014).

Co se týče podmínek nápomoci při rozhodování, je v § 45 obč. zák. uvedeno, že člověk může podpůrcem ujednax xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx ve svéprávnosti. Z obsahu § 45 obč. zák. tak vyplývá, že fyzická osoba, které podpůrce napomáhá při rozhodování, nemusí být omezena ve svéprávnosti a dxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxvní porucha, kterou trpí, bránit v samostatném právním jednání. U fyzické osoby, které podpůrce napomáhá při rozhodování, je sice přítomna duševní poxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxx xx x xxxxxxxx 4 komentovaného ustanovení přímo reflektováno (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 203).

Právní vztah mezi účastníkem řízení a podpůrcem jx xxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxx xřítomen při jeho právních jednáních, že mu zajistí potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. Smlouva o nápomoci nabývá účinnosti dnem, kdy xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx, odporují-li zájmy podpůrce zájmům podporovaného. V § 47 obč. zák. je uvedeno, že podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného nevhodným ovlivňováníxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxdporovaný právně jedná v písemné formě, může podpůrce připojit svůj podpis s uvedením své funkce, popř. i s údajem o podpoře, kterou podporovanému poskxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxončení právního vztahu mezi účastníkem řízení a podpůrcem je upraveno v § 48 obč. zák., ve kterém je uvedeno, že na návrh podporovaného nebo podpůrce soux xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

Podpůrce není účastníkem správního řízení. Podpůrce totiž nemá procesní práva, která náleží účastníkovi řízení, jemuž napomáhá při rozhodováníx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxého se i neveřejného ústního jednání může zúčastnit podpůrce účastníka řízení. Podpůrci tak např. nejsou doručovány písemnosti a nemůže za účastníka xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxní podle § 31 spr. řádu a institut podpůrce je také třeba odlišit od institutu procesního opatrovníka podle § 32 odst. 2 spr. řádu. Podporovaný účastníx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxdek nebo vlastník věci, která je předmětem ohledání. Podpůrce tak lze považovat za pouhého konzultanta, který jedná zásadně s podporovaným účastníkex xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxjedná přímo s podpůrcem. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že pokud účastník řízení chce využít konzultace s podpůrcem, je třeba, aby příslušnému spráxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx orgán totiž nemusí mít o existenci tohoto právního vztahu vědomost, ledaže by se např. jednalo o skutečnost, která by byla příslušnému správnímu orgánx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxe konzultace s podpůrcem využít, aby to příslušnému správnímu orgánu sdělil a existenci jejich právního vztahu prokázal (Kaucký, 2014 a Jemelka, Pondxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxo z nich. Odstavec 4 komentovaného ustanovení tímto nevylučuje, aby měl účastník řízení v řízení více podpůrců, ale omezuje možnost konzultací pouze nx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxrý má právo se spolu s ním účastnit procesního úkonu a poskytovat mu konzultace. Ostatní podpůrci účastníka řízení tato práva nemají. Pokud tak ze smlouxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x x xdst. 2 spr. řádu náležitě poučit, že je podle odstavce 4 komentovaného ustanovení povinen si zvolit jen jednoho z nich. V případě, že by tak účastník řízxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxení. Odstavec 4 komentovaného ustanovení výslovně nebrání tomu, aby účastník řízení využil svého práva na konzultaci s podpůrcem i v případě, že je zasxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xylučuje podpůrce z nahlížení do spisu, a to zřejmě s ohledem na exkluzivitu procesního zastoupení. Při jiných úkonech účastníka řízení takový souběh vxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxo námitce v řízení přihlédne. V řízení podle správního řádu však nelze v naprosté většině případů o právním jednání účastníků řízení a dalších dotčenýxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xodle § 37 spr. řádu. Odstavci 4 komentovaného ustanovení tak zřejmě není možné vykládat tak, že podpůrce může namítat např. neúčinnost podání, protožx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxmentovaného ustanovení dále nevyplývá, jakým způsobem by měl příslušný správní orgán k námitce podpůrce o neplatnosti právního jednání podporovanéxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxu odstavec 4 komentovaného ustanovení na tento postup nemůže odkazovat. Námitka podpůrce podle odstavce 4 komentovaného ustanovení se tak zřejmě můžx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxě mohla příslušný správní orgán vést k úvahám o způsobilosti účastníka řízení jednat v řízení samostatně a k úvahám o eventuálním ustanovení procesníhx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

V odstavci 5 komentovaného ustanovení je zakotvena povinnost účastníka řízení, jeho zástupce a podpůrce předložit na výzvu oprávněné úřední osxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx § 30 spr. řádu v konkrétním případě jedná. Smyslem odstavce 5 komentovaného ustanovení je zajistit, aby procesní úkony v řízení činili vůči příslušnéxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxxy nebo které je podle § 31 spr. řádu zastupují. Podle odstavce 5 komentovaného ustanovení se průkazem totožnosti rozumí doklad, který je veřejnou listxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxa, popř. jiný údaj umožňující příslušnému správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. Průkazem txxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxahové náležitosti. Průkazem totožnosti dále není služební odznak ani služební uniforma, která je opatřená identifikačním číslem jeho nositele. Mohxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxto striktní výklad odstavce 5 komentovaného ustanovení je však nesprávný, protože za průkaz totožnosti je zřejmě možné rovněž považovat kombinaci víxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxtanovení, a to v souladu se zásadou veřejné xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxý údaj umožňující příslušnému správnímu orgánu identifikovat osobu" uvedené v odstavci 5 komentovaného ustanovení lze chápat jako možnou náhradu za xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxůkaz totožnosti by tedy ve smyslu odstavce 5 komentovaného ustanovení mohl být považován rovněž cestovní pas (Vedral, 2006, s. 268). V případě, že účasxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx x99).

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x 27 spr. řádu a dotčené osoby podle § 2 odst. 3 spr. řádu, které správní řád označuje jako podatele, kterým účastník řízení a dotčená osoba uplatňují ve xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxho ustanovení definuje podání jako úkon směřující vůči příslušnému správnímu orgánu. Podáním je tak např. požádání dotčené osoby o získání potřebnýcx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxdu, požádání účastníka řízení, aby mu správní orgán doručoval písemnosti na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu podle § 19 odst. 4 spr. řáxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxu než zástupcem za úkony učiněné zástupcem podle § 34 odst. 4 spr. řádu, vyjádření stanoviska v řízení podle § 36 odst. 2 spr. řádu, vyjádření k podkladůx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxovedení úkonu určené příslušným správním orgánem podle § 39 odst. 2 spr. řádu, požádání o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 odst. 2 spr. řádu, vzdání xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxzení podle § 64 odst. 2 a 3 spr. řádu, vzdání se práva podat odvolání podle § 81 odst. 2 spr. řádu, zpětvzetí odvolání podle § 81 odst. 3 spr. řádu, stížnoxx xxxxx x xxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxaného ustanovení a jednak musejí splňovat specifika zvláštní právní úpravy patří např. žádost podle § 45 spr. řádu, z níž musí být patrné, co žadatel žáxx xxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxx x xx xxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx příslušnému správnímu orgánu učinit kdokoliv, tzn. nejenom účastníci řízení podle § 27 spr. řádu a dotčené osoby podle § 154 spr. řádu, ale každý adrexxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx pravomoc vyzvat osobu, která podnět učinila, aby odstranila jeho vady s tím, že pokud tak neučiní, nebudou se podnětem zabývat (Vedral, 2012, s. 409 a Jexxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxe jeho skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno. Odstavec 1 komentovaného ustanovení tak zakládá zásadu materiálního posuzování podání. Spxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxovídá jeho obsahu, musí správní orgán vycházet z reálného obsahu podání, nikoliv z jeho označení. Má-li proto správní orgán o obsahu podání pochybnostxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení přiměřenou lhůtu. Odstavec 1 komentovaného ustanovení takto předchází situacím, ve kterých by podatel utrpěl újmu pouze z toho důvodu, že by podánx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxak nestanoví správnímu orgánu povinnost domýšlet záměry podatele (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 202). Nejvyšší správní soud (NSS 4 As 141/201xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxe povinnost bez dalšího podsouvat účastníkovi řízení tvrzení, námitky, návrhy nebo argumenty, které jeho podání vůbec neobsahuje". Je totiž na podatxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx mj. odráží např. v § 92 odst. 1 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xbnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li odvolací správní orgán předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxt o vydání nového rozhodnutí (Vedral, 2006, s. 270 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 207).

V odstavci 2 kxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xdo je činí, které věci se týká a co podatel navrhuje. Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, případné další xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxo podzákonným právním předpisem. V odstavci 2 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, jaké údaje musí podatel uvést v podání k identifikaci své osobxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxdu. Fyzická osoba podnikatele uvede v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností své jméno a příjmení, popř. dodatek odlišující osobu podnikxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popř. jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodnx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xrávnická osoba mají podle § 3 až 5 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumentů zřízenu datovou schránku, nemohou se podle § 19 odst. 4 spr. řádu xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x x x7 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumentů obecně povinen doručovat prostřednictvím datové schránky. To znamená, že i když podatelé, tj. xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx pro doručování nebo elektronickou adresu, příslušný správní orgán k tomu nepřihlédne a je povinen jim doručovat do datové schránky (Vedral, 2006, s. 2xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx že v podání určí předmět řízení. Podatel nejčastěji určí předmět řízení tím, že obsah podání uvede slovem "Věc:" a za dvojtečkou vypíše, čeho se podání txxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xíslo jednací dokumentu vydaného ve věci, k níž se podání vztahuje. Jakkoliv tento postup podatele může vést k urychlení řízení nebo usnadnění postupu pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxný a postačí, pokud podatel v podání věc popíše a vymezí tak, že nemůže být zaměněna s jinou věcí. Povinnost podatele v podání vymezit, co navrhuje, je nejxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxzit, co navrhuje, podatel splní tak, že v podání zcela jednoznačně uvede svůj požadavek, např. na vydání stavebního povolení, zrušení rozhodnutí o přexxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx správního orgánu, z níž je zcela jasně patrné, čeho se podatel domáhá a o co usiluje. Případná formulace návrhu výroku rozhodnutí příslušného správníhx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxu stranu návrh výroku rozhodnutí příslušného správního xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xPotěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 203-204).

Povinnost podatele v podání označit správní orgán, jemuž je podání určeno, vyplývá z obsahu odstavxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxm, kdy tomuto věcně a místně příslušnému správnímu orgánu došlo. Věcná a místní příslušnost správního orgánu je určována podle § 11 a § 12 spr. řádu a ve xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxí určeno, podatel vyjadřuje, že podle jeho názoru je tento správní orgán věcně a místně příslušný k vyřízení věci. Splnění povinnosti v podání označit sxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx označit správní orgán, jemuž je podání určeno, znamená povinnost označit správní orgán jako celek, nikoliv konkrétní odbor nebo oddělení správního oxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xrgánu je určeno (Vedral, 2006, s. 272 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 203-204). Odstavec 2 komentovaného ustanovení takovou povinnost podatelx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxgánu, která závisí na jeho vnitřních předpisech, jejichž obsah není podatel povinen znát. Podání tedy podatel adresuje příslušnému správnímu orgánu xxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx s. 411-412).

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že podání musí obsahovat případné další náležitosti, které stanoví zákon. Zvlxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxhovat podpis podatele. V závěru č. 50 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu, který byl přijat dne 11.12.2006, je k tomu uvedeno, že chybí-li x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxdnána, se nebude podáním zabývat (Vedral, 2006, s. 272 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 204). Prostřednictvím judikatury (NSS 9 As 63/2015-36) bxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx příslušný správní orgán nezabýval jako podáním, u kterého nelze určit, kdo jej učinil. Může se totiž stát, že podatel sepíše podání přímo před příslušnxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx že není zřejmé, kdo podání učinil, resp. zda jej skutečně učinil podatel (Vedral, 2012, s. 413).

V odxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxdání není zcela zřejmé, co přesně podatel navrhuje nebo čeho se domáhá, podání obsahuje vnitřní rozpory, je nepřesné, neúplné, neurčité nebo nesrozumxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxx xxxxěřenou lhůtu. První možnost postupu příslušného správního orgánu přichází v úvahu pouze tehdy, je-li podatel přítomen, přičemž záleží rovněž na charxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxá možnost postupu příslušného správního orgánu přichází v úvahu např. v situaci, kdy je k podání potřeba připojit některou ze zákonem stanovených chybxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xejvhodnější postup. Příslušný správní orgán by tak měl podle § 6 odst. 1 a 2 spr. řádu vzít v úvahu zásady rychlosti a procesní ekonomie, podle nichž musx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x 4 odst. 2 věty první spr. řádu zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti, podle níž by měl, pokud možno, preferovat odstraňování nedostatků podání xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxrý byl přijat dne 11.12.2006, je k tomu uvedeno, že v případě, že podání trpí jinými vadami ve smyslu odstavce 3 komentovaného ustanovení a podatel je ani xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxno pouze příjmení podatele a chybí jeho jméno) nebo v nepřesnosti (je nesprávně označen správní orgán, jemuž je podání určeno), by měl takový nedostatex xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx) takovou překážku, že se podáním příslušný správní orgán zabývat nemůže (Vedral, 2006, s. 272-273 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 208).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxvec 3 komentovaného ustanovení však nestanoví, jakým způsobem to má příslušný správní orgán učinit. Je proto možné, aby příslušný správní orgán postuxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxstranění vad podání, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Usnesení o určení lhůty k odstranění vad podání se oznamuje pouze podateli. Určenxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxže příslušný správní orgán na žádost podatele za výše uvedených podmínek dalším usnesením podle § 39 odst. 2 spr. řádu přiměřeně prodloužit (Vedral, 2xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxy podání neodstraní. Následky takové situace tak vyplývají např. z § 45 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že nemá-li žádost, která je jednou z forex xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě, přičemž současně může řízení podlx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání v pokračování řízení; a z § 139 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že jestlxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x55 odst. 3 spr. řádu je dále uvedeno, že pokud příslušný správní orgán shledá, že nelze vydat vyjádření nebo osvědčení, provést ověření nebo učinit sděxxxxx xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxosti o vydání vyjádření nebo osvědčení, provedení ověření nebo učinění sdělení. Z § 4 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že příslušný správní orgáx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxrům dotčené osoby potřebné, však vyplývá, že příslušný správní orgán musí podatele o právních následcích situace, kdy ve lhůtě určené usnesením příslxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxanoví (Vedral, 2012, s. 414).

V odstavci 4 komentovaného ustanovení jsou upraveny jednotlivé formy, kterými lze podání učinit. Poxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx správnímu orgánu prostřednictvím držitele poštovní licence, případně s jeho následným předáním na podatelnu příslušného správního orgánu, ústně dx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxli privilegovanými formami podání, se kterými správní řád bez dalšího spojuje právní účinky. Podání učiněné v elektronické podobě je přitom kvalifixxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx práva podat odvolání podle § 81 odst. 2 spr. řádu nebo podání stížnosti podle § 175 spr. řádu, rozumí se tím i možnost učinit procesní úkon v elektronickx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxaného ustanovení je příslušný správní orgán povinen vykládat tak, že je akceptovatelné podání v písemné xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx podání v elektronické podobě, aniž má písemnou formu, tedy např. zvuková nahrávka. Pro tento výklad odstavce 4 komentovaného ustanovení svědčí i § 64 oxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xigitální podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v datových formátech stanovených jako výstupní datové formáty nebo formáty dokumentů, xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxkumentů a audiovizuálních dokumentů (Lechner, 2018, s. 232).

K podání v elektronické podobě může podatel využít jakoukoliv elektronickou formu kxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xlektronické podobě musí splňovat obsahové náležitosti podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, tzn. že musí být opatřeno i podpisem osoby, která jxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxích důvěru pro elektronické transakce, je k tomu uvedeno, že náležitostí podání bez ohledu na to, zda je vyhotoveno v listinné či elektronické podobě, jx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxcké transakce. V § 6 odst. 1 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, je tak uvedeno, že k podepisování elektroxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Uznávaným elektronickým podpisem se podle § 6 odst. 2 zák. č. 297/2016 Sb., x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Na tomto místě je třeba doplnit, že požadavek podpisu se neuplatní např. pro podnět podle § 42 xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxkého podání, 2018, s. 3).

Podání je možné učinit i pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejnx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxtavci 4 věta první komentovaného ustanovení. Teorie a (NSS 5 As 134/2015-25) hovoří o podání učiněném pomocí jiných technických prostředxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu, může podatel takový úkon potvrdit nebo doplnit způsoby podle věty první odstavce 4 komentovaného uxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx schránkou, jak plyne ze zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Další možností je, že podatel tímto způsobem nezašle celé xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxným správním orgánem a toto potom pouze podepíše. Takovéto podání je písemné a nehodnotí se jako ústní podání do protokolu. Analogicky lze k tomuto přípxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxdí svým podpisem, není třeba takové podání znovu potvrdit podle věty první odstavce 4 komentovaného ustanovení a doplnění podpisu je samotným potvrzexxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx

xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xospodárnosti zakotvenou v § 6 odst. 2 spr. řádu, zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti v § 4 odst. 1 spr. řádu a také zásadu ochrany práv účastníkx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxo pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu, je ve smyslu § 39 xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxadne na sobotu, neděli nebo svátek, je podle § 40 odst. 1 písm. c) spr. řádu posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den. A pokud podatel nekvxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx ustanovení nevyplývá, v jakém okamžiku je nekvalifikované podání učiněno, tzn. zda v okamžiku, kdy příslušnému správnímu orgánu původně došlo, nebo xx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxl, 2006, s. 274; Chudoba, 2018, s. 388 a Analýza správního řádu z pohledu úplného elektronického podání, 2018, s. 3). V judikatuře (MS v Praze 1 Ad 81/201xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxušný správní orgán k němu nepřihlíží, resp. musí věc posoudit tak, že podání vůbec nebylo učiněno. V judikatuře (NSS 9 As 90/2008-70) je dále uvedeno, že x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx 4 komentovaného ustanovení je speciální vůči odstavci 2 komentovaného ustanovení co do způsobů, jak lze podání vůči příslušnému správnímu orgánu učixxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx také prostřednictvím datové schránky, pokud to povaha tohoto podání nevylučuje. V § 19 odst. 1 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumentů je xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob dodávané prostřednictvím datové schránky mají formu datové zprávy. Přípustné formátx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxmu datových schránek, a patří mezi ně formáty: .pdf, .odt, .ods, .odp, .txt, .rtf, .doc, .ppt, .jpg, .isdoc a .isdocx. Přípustné formáty je třeba chápat xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxdná se ale o formáty, jež musí držitel datové schránky být schopen zpracovat. Z § 18 odst. 2 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumentů dále vypxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxí, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako podání učiněné písemně a podepsané (NSS 8 As 89/2011-31). Zákon o elektronických úkonech a auxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxxxx x xutorizované konverzi dokumentů, proto není nutné, aby podání učiněné prostřednictvím datové schránky bylo podepsáno uznávaným elektronickým podpxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby vůči správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky je učiněno okamžikem dodání do daxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxránky se totiž nepoužije § 17 zák. o el. úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve kterém je uvedeno, že nepřihlásí-li se do datové schránky osoba vx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxustit, aby si příslušný správní orgán sám určoval a ovlivňoval okamžik podání účastníka a s tím spojené účinky zahájení běhu procesních lhůt posunul až x xx xxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxslušnému správnímu orgánu došlo fikcí uplynutím 10 dnů, pokud by se do své datové schránky nepřihlásil vůbec.

Přijímání písemného podání v listinnx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxí podrobnosti výkonu spisové služby veřejnoprávními xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x x xxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxadě doručeného dokumentu předaného veřejnoprávnímu původci mimo podatelnu a dokumentu vytvořeného z podání nebo podnětu učiněného ústně, který se pxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxo vyhláškou v souvislosti s příjmem, označením a evidencí dokumentů příslušnou organizační součástí veřejnoprávního původce.

Mnohé zvláštní záxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxnoveného formuláře, tiskopisu, případně učiněno prostřednictvím určité elektronické aplikace. Takto příslušnými zákony stanovené požadavky, ktxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxmě žádost v rozporu se zákonem nepodá, jedná se sice o žádost vadnou, ale přesto jsou s takovou žádostí spojeny účinky zahájení řízení podle § 44 odst. 1 sxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xahájení řízení podle § 44 odst. 1 spr. řádu s ní spojeny nejsou. Takový záměr však musí být ze zvláštního zákona přímo vyvoditelný (NSS 6 Ads 32/2014-37)x xxxxxxxxx xx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xa základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxvinen formulář, tiskopis nebo elektronickou aplikaci použít a příslušný správní orgán musí podání posoudit podle jeho obsahu (Potěšil, Hejč, Rigel, xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 5 komentovaného ustanovení je uvedeno, že se podání činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušnx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxovní zásilky adresované příslušnému správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osoběx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxo určení věcné a místní příslušnosti správních orgánů jsou přitom zakotvena v § 10 a § 11 spr. řádu. Podle § 10 spr. řádu jsou správní orgány věcně příslxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází; v ostatních řízeních týkajících se podnikatelské činnosti účastníka řízení, xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxemí České republiky podle druhu pobytu cizince, a nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky, je místní příslušnost určena pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxla její organizační složky; u zahraniční právnické osoby je místní příslušnost správního orgánu určena sídlem její organizační složky zřízené v Českx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxtěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 211).

Z odstavce 5 komentovaného ustanovení také vyplývá, že podání není učiněno dnem, kdy dojde k věcně a místně xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxo nepříslušný správní orgán podle § 12 spr. řádu usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele. Má-li správní orgxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxuhlasem svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydané podle § 12 spr. řádu se pouze poznamená do spisu. Pokud je provedení podání vázáno na lhůtxx xx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně. Tento správní orgán podání bezodkladxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxrávní orgán se může podáním meritorně zabývat a ve věci může začít činit další úkony (Vedral, 2006, s. 276 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 212).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxt přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovaného ustanovení prostřednictvím provozování elektronické podatelny. Způsob, kxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xmlouvy s jiným subjektem. Další možností je, že obce prostřednictvím svazku obcí, jehož jsou členy, uzavřou smlouvu o společném provozování elektronxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xodatelny uzavřely, a ostatní obce se na zajišťování provozu elektronické xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxvědnost správní orgán a této odpovědnosti se nemůže zprostit. V případě, kdy správní orgán není schopen přijímání podání v elektronické podobě podle oxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxdená v § 160 odst. 1 spr. řádu, tzn. osoba, která je oprávněná uzavřít veřejnoprávní smlouvu, tj. stát, veřejnoprávní , jiná právnická osoba xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxž je tento správní orgán součástí, uzavře s obcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má tento správní orgán sídlo, koordinační veřejnoprxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxprávní povinnost správního orgánu zajistit přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovaného ustanovení prostřednictvím provxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxné správy slouží. V případě územních samosprávných celků, tzn. obcí a krajů, tak zajištění této veřejnoprávní povinnosti není ani výkonem státní spráxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, mohou osoby uvedené v § 160 odst. 1 spr. řádu vzájxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Pokud není schopen zajistit přijímání podání v elektronické podobě podle odstavce 4 komentovxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxé části hlavního města Prahy, nepřichází z povahy věci postup podle odstavce 6 komentovaného ustanovení, tzn. uzavření veřejnoprávní smlouvy s obcí s xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx řešena tak, že statutární město, resp. hlavní město Praha, příslušné městské části nebo městskému obvodu nějakým způsobem pomůže, např. poskytnutím xxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxo městskému obvodu statutárním městem prostřednictvím jeho statutu, který má formu obecně závazné vyhlášky, odejmut (Vedral, 2006, s. 276-278 a Jemexxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxvozování elektronické adresy podatelny, postupuje se v případě obecního úřadu podle zvláštního zákona. Tímto zvláštním zákonem se myslí § 65 odst. 1 x x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xůsobnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx Rozhodnutí krajského úřadu se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce obecního úřadu obce, jejíž orgán povinnosti podle § 7 odst. 2 zák. o obcích xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxho ustanovení prostřednictvím provozování elektronické podatelny není působností v oblasti veřejné správy, ale technologickým prostředkem, kterx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxonem samosprávy, pokud se má postupovat podle § 65 odst. 1 a 2 zák. o obcích, není dostatečné, aby bylo obci odejmuto pouze přijímání podání v elektronicxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx 2016, s. 210-211).

Dikce § 65 odst. 2 zák. o obcích, ve kterém je uvedeno, že neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2 zák. o obcích, sice navazujx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx je nesprávný. S ohledem na charakter výkonu státní správy v přenesené působnosti, která není, na rozdíl od výkonu samosprávy, právem obce, je totiž nuxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xbcí ze strany krajského úřadu, vykládat extenzivně. To znamená, že § 65 odst. 2 zák. o obcích je nutné aplikovat jak v případech, kdy orgán obce přenesenxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxral, 2006, s. 278-279 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 210-211).

Odstavec 7 komentovaného ustanovení dále stanoví, že v případě jiného sxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxvce 4 komentovaného ustanovení vykonávat obecní úřad obce s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu patří. Toto rozhodnutí krajský úřad vydx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxjímání podání v elektronické podobě neplnil (Vedral, 2006, s. 278-279 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 210-211).

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx zástupců, podpůrců a jiných osob nahlížet do spisu (Skulová, 2017, s. 111-114 a Horzinková, Novotný, 2015, s. 135-144). Právo účastníků řízení jejich xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x podkladech pro vydání rozhodnutí ve věci. Součástí práva nahlížet do spisu je i právo činit si ze spisu samostatně výpisy a právo žádat, aby příslušný spxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xne 31.5.2019 již však z konstrukce práva nahlížení do spisu a ani ze základních zásad činnosti správních orgánů nelze dovodit právo na zaslání příslušnxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxým subjektivním právem a je na účastníkovi řízení či jeho zástupci, zda jej využije. Na rozdíl od práva vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podklaxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxto možnosti nevyužije nebo jedná obstrukčně, jde to k jeho tíži. Uvedené platí ještě více pro advokáta, k jehož prvořadým povinnostem patří seznámit se x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx

V odstavci 1 komentovaného ustanovení je upraveno právo účastníků řízení a jejich zástupců vymezených x x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxo řízení, tzn. od okamžiku jeho zahájení, a toto jejich právo trvá i poté, kdy rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci nabude podle § 73 spr. řádx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxm je uvedeno, že pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně nebo ve správním archivu správního orgánu platí obecná ustanovení o nahlížení do spisx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx archivu byly veřejně přístupné. V judikatuře je v této souvislosti uvedeno, že pokud se osoba podle odstavce 1 komentovaného ustanovení domáhá práva nxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxuze s odůvodněním, že není uvedena jako účastník řízení na vydaném rozhodnutí ve věci. Nejvyšší správní soud (NSS 1 Azs 259/2016-29) dále uvádí, že "za zxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xástupce, který prokáže aktuální oprávnění jednat za účastníka správního řízení, byť v té chvíli již pravomocně skončeného, má tedy nesporné právo nahxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxx. řádu v souvislosti s posouzením otázky, zda zahájit řízení, s probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru, právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopix xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 213-214).

Právo nahlížet do spisu se uplatní vůči tomu správnímu orgánu, u něhož se spis v daném okamžiku nachází, a xx xxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, podmínky pro postup podle § 87 spr. řádu, tzn. pro autoremeduru, předá spis se svým stanoviskem příslušnému odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx s. 281 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 213). Výše uvedeným osobám, na rozdíl od jiných osob, k čemuž viz odstavec 2 komentovaného ustanoveníx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxížet. Příslušný správní orgán jim nemůže toto jejich právo nijak upřít či vázat na další podmínky, samozřejmě kromě takových, podle kterých lze např. nxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí právo na nahlížení do spisu neomezené, neznamená to, že by za všech okolností muselo být požadavku na nahlédnutí do spisu nutně vyhověno v termínu, ktexx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx práva jiných účastníků řízení. Nelze tedy považovat za nic neobvyklého, jestliže za takové situace příslušný správní orgán určí jiný termín. Přitom oxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxsti, jakými jsou např. složitost případu, obsáhlost spisu nebo to, zda je účastník zastoupen advokátem (NSS 6 As 310/2018-72 a NSS 4 As 232/2015-46).

xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx odstavce 6 komentovaného ustanovení, ve kterém je uvedeno, že části spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje záxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx, přičemž do takových částí spisu může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Dále podle § 134 odst. 3 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že proxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx spisu podle komentovaného ustanovení je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu; a konečně podle § 146 odst. 4 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že v řízenx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx x81 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 214).

Zatímco odstavec 1 komentovaného ustanovení vymezuje okruh osob, které jsou oprávněny nahlížxx xx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxný správní orgán musí k realizaci tohoto procesního práva zajistit. Je zcela zřejmé, že příslušný správní orgán musí postupovat podle základních zásax xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x x x x x x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxadů pro realizaci práva nahlížet do spisu částečně dopadá i § 68 odst. 1 zák. o archivnictví, které upravuje ukládání dokumentů a ve kterém je uvedeno, žx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xx xprávním archivu, pokud jej určený původce, tzn. i příslušný správní orgán, zřídil. Dokumenty se ukládají podle spisového a skartačního plánu, a to zprxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xvidenční pomůcce podle § 64 odst. 3 zák. o archivnictví. Z § 64 odst. 3 zák. o archivnictví vyplývá, že v evidenční pomůcce určení původci, tzn. i přísluxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxtem jednoznačným identifikátorem. Na postup příslušného správního orgánu dopadá také § 68 odst. 2 zák. o archivnictví, ve kterém je uvedeno, že pro naxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxím orgánem, tzn. komentované ustanovení. To však neplatí, jestliže dokumenty před uložením ve spisovně nebo ve správním archivu byly veřejně přístupxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxožní nahlédnout do spisu na základě jejich žádosti i jiným osobám než účastníkům řízení, jejich zástupcům a podpůrcům za podmínky, že tyto osoby prokážxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxbo veřejný zájem. Jinou osobou, která má právní zájem na nahlédnutí do spisu, může být např. osoba, která sice není účastníkem řízení a nezúčastnila se úxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxchž byl ale podle § 18 odst. 1 spr. řádu sepsán protokol, jehož obsah se jí přímo dotýká a která má podle § 18 odst. 4 spr. řádu právo podat bezprostředně po xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xízení, pro kterého je podle § xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx v jejím případě vydal rozhodnutí, které je v rozporu s § 2 odst. 4 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že příslušný správní orgán dbá, aby přijaté řešení odpovxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxy tato osoba mohla dojít k závěru, že příslušný správní orgán v jejím případě § 2 odst. 4 spr. řádu porušil, potřebuje se seznámit s jeho rozhodovací praxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxhadlo, 2016, s. 215). Příkladem právního zájmu pro nahlédnutí do spisu může být i podání civilní žaloby o náhradu škody, přičemž správní spis vedený ve vxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxhlédnutí do spisu Krajský soud v Brně (KS v Brně 62 Af 18/2013-112) uvádí, že: "Pro posouzení existence (prokázání) právního zájmu na nahlédnutí do spisx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxtele ve vztahu k otázkám, jež byly ve správním řízení řešeny".

Za jinou osobu, která má právní zájem na nahlédnutí do spisu, se ve smyslu odstavce 2 komxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxe např. být podezřelý ze spáchání přestupku před zahájením přestupkového řízení (NSS 8 As 80/2010-68). Není-li přestupkové řízení podle § 78 odst. 2 pxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xo spisu za podmínek podle odstavce 2 komentovaného ustanovení, nikoliv podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, které se vztahuje pouze na účastníxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxní. O tom svědčí i obsah § 65 odst. 1 zák. o archivnictví, ve kterém je uvedeno, že při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci spoxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxájemné spojení dokumentu v analogové podobě a dokumentu v digitální podobě se činí pomocí odkazů. Z logiky věci tyto dokumenty v analogové nebo digitálxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxté správního řádu, které se subsidiárně použijí např. na výkon kontroly podle kontrolního řádu. Pokud není možné žádosti jiné osoby o nahlédnutí do spixx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xx x xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxých ustanovení správního řádu se přiměřeně použijí i další ustanovení správního řádu, pokud jsou při postupech správních orgánů podle části čtvrté sxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxpu k informacím, příslušný správní orgán ji vyřídí, tzn. že vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Pouhé neformální sdělení příslušného správního orgáxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xůvodu pro nahlédnutí do spisu může být vědecká nebo pedagogická činnost, v souvislosti s níž je třeba do spisu nahlédnout (Jemelka, Pondělíčková, Bohaxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxr č. 148 o tom, že obec, která uzavřela veřejnoprávní smlouvu o přenosu působnosti k projednávání přestupků, nemá právo nahlížet do spisů o přestupcíchx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxz dalšího není samotná kontrola vyúčtování nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.

Ve své žádosti o nahlédnutí do spisu musí jiná osoba uxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxázání tohoto právního zájmu nebo jiného vážného důvodu. To znamená, že jiná osoba musí právní zájem nebo jiný vážný důvod nejenom tvrdit, ale také prokáxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxo jiného vážného důvodu (NSS 9 As 17/2010-73). Příslušný správní orgán je přitom povinen odstavec 2 komentovaného ustanovení vykládat a aplikovat, přx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx do spisu. V judikatuře (KS v Hradci Králové 51 Ca 15/2009-29) je v této souvislosti uvedeno, že pokud jiná osoba nesdělí příslušnému správnímu orgánu nix x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx 29/2012-53) je dále uvedeno, že příslušný správní orgán v řízení zahájeném na žádost jiné osoby o nahlédnutí do spisu nehodnotí, jaké případné výsledkx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xby vedle okruhu privilegovaných osob vymezeného v odstavci 1 komentovaného ustanovení do spisu mohly nahlížet i jiné osoby, a to na xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxjem nebo jiný vážný důvod. Jiné osoby postupem podle odstavce 2 komentovaného ustanovení uplatňují samostatné procesní právo. V judikatuře je v této sxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí je řízením akcesorickým k řízení o věci samé, aplikuje se na něj správní řád, a to včetně pravidel upravujících dispozici jiné osoby se svou žádostí a moxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxní její žádosti (KS v Českých Budějovicích 10 Ca 140/2009-24). Ačkoliv to odstavec 2 komentovaného ustanovení výslovně nestanoví, příslušný správní xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxdřili. Pokud se účastníci k této výzvě příslušného správního orgánu v jím stanovené lhůtě nevyjádří, příslušný správní orgán posoudí žádost jiné osobx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx, 2015, s. 214).

Bude-li o žádosti vyhověno, je právo žadatele o nahlédnutí do spisu realizovano a není třeba o tom vydávat rozhodnutí. V opačném přípxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxto usnesení řádně odůvodněno. V této souvislosti lze upozornit i na to, že dané usnesení je samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, což vychxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xstravě 22 A 123/2017-23 a NSS 1 As 112/2011-100). V podrobnostech k odepření práva na nahlížení do spisu viz bod VI. komentovaného ustanovení.

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí nahlížet do spisu, je uvedeno, že nevidomé osobě bude obsah spisu přečten. Odstavec 3 komentovaného ustanovení nevylučuje, aby obsah spisu, v souladx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxgánu, nebo oprávněná úřední osoba vedoucí řízení. V odstavci 3 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že příslušný správní orgán nevidomé osobě na xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxt jakákoliv úřední osoba působící u příslušného správního orgánu nebo oprávněná úřední osoba vedoucí řízení. Pokud by nevidomé osobě takováto součinxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxidomému účastníkovi řízení zprostředkuje, tzn. přečte, případně provede zvukový záznam přečtení spisu jeho osobou. Tímto průvodcem může být jakákoxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xejí podpůrce. Odstavec 3 komentovaného ustanovení upravující realizaci práva nevidomého účastníka řízení nahlížet do spisu je, vzhledem ke svému obxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxe § 7 odst. 1 spr. řádu, přičemž náležitou aplikací odstavce 3 komentovaného ustanovení příslušný správní orgán splní i svoji povinnost podle § 7 odst. x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxatření potřebná k jejímu zajištění. Pokud tedy příslušný správní orgán podle odstavce 3 komentovaného ustanovení nepostupuje, jedná se o porušení záxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xeho povinnosti podle § 7 odst. 2 spr. řádu učinit opatření potřebná k zajištění rovného postavení účastníků řízení a dalších dotčených osob při uplatňxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 4 komentovaného ustanovení je uvedeno, že s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správnx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx ustanovení právo nahlížet do spisu, má také právo činit si z něj výpisy a právo na to, aby jí příslušný správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (Vxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxislosti dne 31.5.2019 přijat závěr č. 169 o tom, že odstavec 4 komentovaného ustanovení koncipuje právo na pořízení kopie jako integrální součást právx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxovení není upraveno jako samostatné právo, ale jako součást práva na nahlížení do spisu. Vzhledem k tomu, že samotné nahlížení do spisu předpokládá fyzxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxslušnému správnímu orgánu. Právo nahlížet do spisu představuje jedno ze základních procesních práv a slouží k naplnění ústavně zaručeného práva každxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx, je dále uvedeno, že z gramatického výkladu odstavce 4 komentovaného ustanovení vyplývá, že správní řád osobě oprávněné k nahlížení do spisu nezakláxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxnímu řádu, který byl přijat dne 12.6.2006, je uvedeno, že podle § 17 spr. řádu je příloha, tzn. zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xe ve smyslu odstavce 4 komentovaného ustanovení právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části, spojeno s právxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxou podle odstavce 6 komentovaného ustanovení vyloučeny z nahlížení, a to i v případě, že jde o části spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do kterých xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxjí ani právo na to, aby jim příslušný správní orgán pořídil kopie této části spisu. Z jiných důvodů než z důvodu zakotveného v odstavci 6 komentovaného usxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxtanovení právo nahlížet do spisu, odepřít (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 216). Právo osoby, která má podle odstavce 1 nebo 2 komentovaného xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxěno i tehdy, pokud se jedná o velmi rozsáhlý spis nebo spis obsahující dílo chráněné zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon (Potěšil, Hejč, Rigel, Marexx xxxxx xx xxxxx

xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xroti příslušnému správnímu orgánu, který v okamžiku realizace práv podle odstavce 4 komentovaného ustanovení osobou vymezenou v odstavci 1 a 2 komentxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xealizovat i po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci a také tehdy, kdy je spis již archivován. V případě, že je spis již archivován, je nutné postupovat poxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu platí obecná ustanovení o nahlížení do spisů v řízení před správním orgánem, tzn. komentované ustanovení. To neplatí, jestliže dokumenty před uložexxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxtníka řízení samostatně si činit výpisy z obsahu spisu, např. jeho zachycením na digitální fotoaparát nebo mobilní telefon, není zpoplatněno, vydání xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx č. 3 písm. a) sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích, ve které je uvedeno, že vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x 15 Kč za první stránku a 5 Kč za každou další i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače (Potěšil, Hejč, Rigelx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxx xxxx x x x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxžené k poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí, ochrany mládeže, ochrany zvířat, sociálních služeb, sociáxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxární ochrany a ochrany památek, souvisí-li prováděný úkon s činností, pro niž byly tyto subjekty založeny, registrované církve a náboženské společnoxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xa účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xpolečnostmi. Pro účely vedení Seznamu ochrany přírody je od poplatku podle položky č. 3 písm. a) osvobozena také Agentura ochrany přírody a krajiny. V § x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxy související s přestupkovým řízením nejsou předmětem poplatku, nestanoví-li sazebník jinak. Pokud § 2 odst. 2 zák. o správních poplatcích dopadá na xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxkty a pořádkové správní delikty. V § 8 odst. 5 zák. o správních poplatcích je dále uvedeno, že v rozsahu stanoveném v sazebníku má příslušný správní orgáx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xztahu k účastníkům řízení a jejich zástupcům vymezeným v § 31 spr. řádu, nikoliv však k jiným osobám vymezeným v odstavci 2 komentovaného ustanovení, uxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx na pořízení kopie spisu nebo jeho části jakožto integrální součásti práva nahlížet do spisu, s právem vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odstx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxx xx xxxxx xxxlnit, že v judikatuře je uvedeno, že účastník řízení má právo samostatně si činit výpisy z obsahu spisu, např. jeho zachycením na digitální fotoaparát nxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxisu nepořizuje (NSS 7 Azs 3/2008-64). Na zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu dne 12.6.2006 byl v této souvislosti přijat, již vxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxebníku, příslušný správní orgán mu ji poskytne, je-li to v jeho technických možnostech.

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xprávní orgán odepře osobě nahlížet do spisu nebo jeho části buď proto, že nejde o osobu uvedenou v odstavci 1 komentovaného ustanovení, tzn. o účastníka xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxhlédnutí do spisu prokázala právní zájem nebo jiný vážný důvod, nebo proto, že předmětná část spisu je podle odstavce 6 komentovaného ustanovení z nahlxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx, a to postupem podle § 72 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že usnesení se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních ruxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení. Pouze osoba, které příslušný správní orgán svým usnesením odepxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxa nahlížet do spisu může příslušný správní orgán podle § 76 odst. 2 spr. řádu vydat i bez předchozího řízení, jestliže bylo obdobné usnesení týmž správnxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxjí jeho vydáním (Vedral, 2006, s. 284-285 a Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 219). V judikatuře (KS v Hradci Králové 51 Ca 15/2009-29) je ve výše uvedxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xakovýmto postupem příslušného správního orgánu chráněn. Příslušný správní orgán také nesmí odepřít právo nahlédnout do spisu účastníkovi řízení nexx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 6 komentovaného ustanovení je uvedeno, že části spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx Povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje na skutečnosti, se kterými správní orgány pracují, je uložena nebo uznána v mnoha zvláštních zákonech upraxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxěstnanosti, § 117 zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, § 22 zák. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, § 25 a § 25a zák. č. 21/1992 Sb., x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxnlivosti a které odůvodňují vyloučení z nahlížení do spisu, musejí xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxé je skutečností soukromoprávního charakteru. To znamená, že je-li součástí spisu písemnost obsahující obchodní tajemství, není tato písemnost z naxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxlasti, zejména do práva nekalé soutěže. Při nahlížení do spisu proto příslušný správní orgán musí podle odstavce 1 komentovaného ustanovení umožnit úxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x případě, že je jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí ve věci skutečnost podléhající obchodnímu tajemství, musí to příslušný správní orgán vzít v patxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx zájmy v kontradikci s obchodními zájmy účastníka řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 217). V judikatuře (NSS 2 Afs 5/2011-110) je v této souvixxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxfrontovat s povinností mlčenlivosti podle § 15 odst. 3 spr. řádu.

Utajovanou informací se podle § 2 písm. a) zák. o ochraně utaj. informací pro účelx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxí může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací (Pavelka, 2018, sx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxstní úřad, vydá svým nařízením vláda České republiky. Jedná se o nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací (Potěšxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx přitom zajištěn zvláštní režim zacházení se skutečnostmi, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a s utajovanými infxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxci 6 komentovaného ustanovení je totiž, jako výjimka z výše uvedeného, dále stanoveno, že z nahlížení nejsou vyloučeny ty části spisu, jimiž byl nebo buxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxlivosti. Podle odstavce 6 komentovaného ustanovení však do takových částí spisu může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce, nikoliv jiná xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxvislosti s tím odstavec 6 komentovaného ustanovení dále stanoví, že před nahlédnutím do spisu musí být účastník řízení nebo jeho zástupce podle § 58 odsxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a o právních následcích porušení této povinnosti (Vedral, 2012, s. 440). O poučení se podle § 18 spr. řádu sepíše xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxací. Stejnopis protokolu zašle příslušný správní orgán do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Výše uvedený postup se neuplxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx vydanými podle zákona o ochraně utajovaných informací. Tímto poučením se podle § 2 písm. i) zák. o ochraně utaj. informací pro účely tohoto zákona rozuxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx

x xxxtavci 6 komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že se odstavec 4 komentovaného ustanovení nepoužije. To znamená, že z částí spisu, které obsahují utxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxisy ani nelze žádat pořízení jejich kopií, a to bez ohledu na to, že se případně jedná o části spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz a do nichž může nahlíxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxuře (KS v Hradci Králové 30 Ca 178/2008-90) je uvedeno, že příslušný správní orgán je povinen odstavec 6 komentovaného ustanovení vykládat a aplikovat xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxným důkazům.

Ve výše uvedených souvislostech je nutné upozornit na závěr č. 25 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu, který byl přijat dxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxiny a pro účely správního řízení blíže konkretizováno v § 36 odst. 3 spr. řádu, se dostává do střetu s ochranou veřejného zájmu, kterým lze v tomto přípaxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxí soud (Pl. ÚS 31/03), který konstatoval, že utajování informací je sice zásahem do základních práv a svobod, jako je svoboda projevu nebo právo na inforxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxjichž utajení existuje veřejný zájem. Utajení xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xylo možné prolomení práva na informace. Analogicky by pak měla existovat také možnost prolomení práva na vyjádření se ke všem prováděným důkazům v řízexx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xané věci převáží veřejný zájem na ochraně utajovaných informací chráněných zákonem o ochraně utajovaných informací, nebo právo účastníka řízení sezxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx odepře, musí být tato skutečnost také náležitě odůvodněna (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 218).

V závěru č. 25 poradního sboru ministra vnitxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxu na ochraně utajovaných skutečností a práva účastníka řízení seznámit se s obsahem částí spisu, kterými byl nebo proveden důkaz, obsahujícími tyto utxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxinnosti mlčenlivosti, pokud by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky podle § 3 odst. 2 a 3 zák. o ochraně utaj. informxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx x xchraně utajovaných informací klade v tomto případě větší důraz na ochranu veřejného zájmu, kterým je utajení informací v zájmu České republiky a ochraxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xěl v analogických případech upřednostnit ochranu veřejného zájmu před právem na seznámení se s podklady pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 spr. řádu. Poxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx seznamování s těmito informacemi podle odstavce 6 komentovaného ustanovení připustit. Druhé vodítko nabízí § 133 odst. 2 zák. o ochraně utaj. informxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxní nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie. Přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem. xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxeba, aby nahlížení do spisu odepřel s odkazem na ochranu veřejného zájmu.

Na tomto místě je nutné xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, jsou stanoveny i v § 134 odst. 3 věta druhá spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že protokol o hlasování kolegxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xohoto protokolu; v § 146 odst. 4 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že nahlížet do spisu lze až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí uvedené v § 146 odst. 2; x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxním odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popř. z důvodů ochraxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xe nutné odlišovat od § 17 odst. 3 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že z důvodu ochrany utajovaných informací a z důvodu ochrany jiných informací, na něž se xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxo spis. Odděleně mimo spis se podle § 17 odst. 3 spr. řádu uchovávají písemnosti nebo záznamy obsahující utajované informace, které byly příslušnému sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxžný, tzn. ochrana utajovaných informací a skutečností, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, v případech, na které § xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx povinnost mlčenlivosti, vůbec součástí spisu, zatímco v odstavci 6 komentovaného ustanovení jsou stanoveny výluky z práva nahlížení do částí spisu, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx75).

Příkladem zákona, který stanoví, že se část písemností nebo záznamů obsahující utajované informace uchovává mimo spis, je § 22 odst. 3 zák. č. 1xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxl starší 15 let, si ministerstvo vyžádá stanoviska Policie ČR a zpravodajských služeb. Tato stanoviska se nestávají součástí spisu, pokud obsahují utxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxbo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění stavu věci, o něxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxiky utajovat, nestávají se součástí spisu; § 25c odst. x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxe § 25c odst. 7 tohoto zákona utajované informace, uchovávají se části spisu, v nichž jsou tyto informace obsaženy, odděleně mimo spis; § 30 zák. č. 38/1xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxzdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je uvedeno, že jestliže stanoviska dotčených orgáxx xxxxx x x x x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx v nichž jsou tyto informace obsaženy, odděleně mimo spis.; nebo § 169m odst. 1 zák. o pobytu cizinců na území ČR, ve kterém je uvedeno, že písemnosti nebo xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdělíčková, Bohadlo, 2016, s. 217 a Vedral, 2019, s. 267-275).

Pokud se vyjde ze současné aplxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxmacím, tzn. zda je možné získat informace ze spisu i na základě žádosti o poskytnutí informace podle § 13 zák. o svobod. přístupu k informacím. V § 2 odst. x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxáštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxláštní úpravu poskytování informací, a pokud nikoliv, zda je možno při vyřizování žádostí o informace v režimu zákona o svobodném přístupu k informacíx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xmezení práva na informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Metodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/199x xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx

x x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxla zvláštní právní úprava poskytování informací, tzn. i podle komentovaného ustanovení, splňovat, má-li vyloučit aplikaci obecné právní úpravy podxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxí předpis stanoví jinou komplexní úpravu podmínek a provedení práva na informace (KS v Plzni 57 Ca 87/2005-41). Na tomto místě je nutné uvést, že komentoxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxkytnutí informace podle § 13 zák. o svobod. přístupu k informacím mají odlišnou právní povahu. Zatímco postup žadatele o informace podle zákona o svobxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx práva účastníků řízení a jejich zástupců vymezených v § 31 spr. řádu seznámit se s obsahem spisu formou fyzického nahlédnutí. Právní úprava podle komexxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxpu k informacím, jejímž předmětem je obdržení požadovaných informací jinou formou než fyzickým nahlédnutím u příslušného správního orgánu. Komentoxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xen v případě žádostí, které jsou svým obsahem žádostmi o nahlédnutí do spisu (Metodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/19xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x x xxx x x xxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxu k informacím poskytnutí informací ze spisu jinou formou, např. zasláním kopií listin nebo sdělením konkrétních údajů, uplatní se plně režim vyřízexx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxík řízení nebo jiná osoba. Jediným kritériem určení právního režimu vyřízení žádosti je její obsah ve výše zmíněném ohledu, tedy je-li požadováno nahlxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxinného subjektu spočívající v odepření poskytnutí informací ze spisu na základě žádosti podané v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím s odxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxstup k informacím o činnosti veřejné správy. Nezákonný by byl i postup příslušného správního orgánu, který by považoval žádost o informace vztahující xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxformacím, nebylo jednoznačně zřejmé, je-li žádáno poskytnutí informací jinou formou než nahlédnutím. V takovém případě by měl příslušný správní orgxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx měla být žádost vyhodnocena jako žádost podle komentovaného ustanovení a v jeho režimu by měl příslušný správní orgán postupovat (Metodické doporučexx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx k informacím tedy příslušný správní orgán postupuje v situaci, kdy žadatel tento právní režim svým postupem, podle § 14 odst. 2 zák. o svobod. přístupx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx je podle zákona o svobodném přístupu k informacím dán některý z důvodů pro jejich neposkytnutí. Z toho vyplývá, že příslušný správní orgán při vyřízenx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, tzn. typicky jejich začerxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxěří, zda důvod odepření trvá. Podřazení žádostí o poskytnutí informace ze spisů pod režim zákona o svobodném přístupu k informacím tedy bez dalšího nexxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxikovat jejich ochranu a s využitím některého z důvodů podle zákona o svobodném přístupu k informacím tyto informace neposkytnout s tím, že v těchto příxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxu k informacím (NSS 6 As 40/2004-62). Na tomto místě je nutné zdůraznit, že z hlediska uplatňování jednotlivých důvodů pro neposkytnutí informací o sprxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, 2009, s. 9).

V případě dosud neukončeného správního řízení je aplikovatexxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxe, pokud jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se přípxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxod. přístupu k informacím a dokumenty obsažené ve spisu před vydáním rozhodnutí ve věci neposkytovat. Protože § 11 odst. 1 písm. b) zák. o svobod. přístxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxe okolností i o účastnících řízení, apod. (NSS 5 As 28/2007-89). Aplikace § 11 odst. 1 písm. b) zák. o svobod. přístupu k informacím je přitom založena na xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxvní uvážení odůvodnit (NSS 1 As 44/2008-116). Ve vztahu k probíhajícímu správnímu řízení může toto omezení spočívat např. v potřebě ochránit účastníkx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx zák. o svobod. přístupu k informacím příslušný správní orgán musí také odlišovat informace vzniklé skutečně nově v rámci přípravy rozhodnutí ve věci, xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxdnutí, na které se ochrana podle § 11 odst. 1 písm. b) zák. o svobod. přístupu k informacím nevztahuje. Takovými informacemi mohou být např. některé důkxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxkončených správních řízeních lze aplikovat i všechny ostatní důvody pro její odmítnutí stanovené zákonem o svobodném přístupu k informacím (Metodixxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx

x xxxxxxx xxx xxxxxxxxně skončeného správního řízení je aplikovatelný zejména § 8a odst. 1 a 2 zák. o svobod. přístupu k informacím, ve kterém je uvedeno, že informace týkajxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxi jejich ochranu. Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho vxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xožadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředkůx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxtupu k informacím, ve kterém je uvedeno, že povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, ktxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxístupu k informacím, ve kterém je xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxáděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, 2009, s. 10-11).

Z otázky, zda lze informace ze spixx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxace podle § 13 zák. o svobod. přístupu k informacím, vyplývají i další otázky. Tou zřejmě nejzávažnější je otázka, zda a popř. do jaké míry může příslušnx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvního zájmu na získání informace s odkazem na komentované ustanovení, tzn. zda je tedy komentované ustanovení specifickým důvodem omezení práva na inxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxce dlouhodobě tenduje k neprokazování právního zájmu žadatele o poskytnutí informace. S tímto závěrem se lze zřejmě ztotožnit, protože požadavek na pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xádosti o informace nepožaduje. Tento požadavek je proto zřejmě legitimní pouze při vyřizování žádosti o nahlédnutí do spisu podle odstavce 2 komentovxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xvobodném přístupu k informacím se naopak uplatní všechny v něm uvedené důvody pro omezení práva na informace, jejichž aplikace je tak dostatečnou garxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx podle zákona o svobodném přístupu k informacím i účastník řízení. Jelikož má účastník právo seznámit se formou nahlédnutí do spisu a ve spojení s ním i pxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxytnutí informace v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím třeba aplikovat důvody omezení práva na informace. V případě jiných osob než účastxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xvěřovat jejich právní zájem, a proto se u těchto osob omezení práva na informace naopak uplatní. Na tomto místě je nutné doplnit, že důvodem pro neposkytxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx uložená § 15 odst. x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvlxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx určitého dokumentu nebo zda může tuto žádost adekvátně vyřídit i tím, že žadateli poskytne pouze jakýsi výpis z požadovaného dokumentu, a dále, zda v přxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxlatku podle položky č. 3 sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích, resp. zda může stanovit pro takové případy výši úhrady za zhotovenx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx dokumentu ze spisu v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím se soudní (NSS 1 As 17/2008-67) v minulosti sjednotila v názoru, že zpxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xroto nelze považovat za dostatečné (Metodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacíxx xxxxx xx xxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxt úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Jelikox x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxupu k informacím příslušný správní orgán žádat úhradu správního poplatku, ani při poskytování informací formou kopií ze spisů, nemůže. Podle § 17 odsxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xodle § 4 odst. 1 a § 5 nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném příxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxogii kopírování. V případě informací obsažených v publikacích a tiskovinách vydávaných povinným subjektem se výše úhrady stanoví ve výši ceny za přísxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxpie a opatření technického nosiče dat by měla odpovídat skutečným nákladům, a proto nemůže být příslušným správním orgánem stanovena ve výši odpovídaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx 13).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žádat o poskytnutí informací obsažených ve spisech v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím lze, přxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxžimu zákona o svobodném přístupu k informacím nevyřídit. Při vyřízení žádosti se postupuje v plné míře podle zákona o svobodném přístupu k informacímx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxznámit se s obsahem spisu v plném rozsahu. Z výše uvedeného také vyplývá, že podmínkou poskytnutí informace v režimu zákona o svobodném přístupu k inforxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx k informacím, 2009, s. 14).

x xxxxxxxxxxxm ustanovení je upravena problematika určení lhůty k provedení úkonu příslušným správním orgánem. Lhůtou je časový interval, v jehož rámci je třeba ve xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx Nejenže jsou lhůty klíčovým preventivním nástrojem, jejichž účelem je zabránit přímo vzniku nezákonné nečinnosti příslušných správních orgánů, alx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx se v souvislosti se lhůtami projevuje tím, že účastník řízení předem ví, jak dlouhou dobu má příslušný správní orgán k tomu, aby vyřídil určité úkony, a mxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx (Frumarová, 2012, s. 52-72). Ústavní soud (Pl. ÚS 33/97) k institutu lhůty uvádí, že: "Smyslem právního institutu lhůty je snížení entropie (neurčitoxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxní v případech sporů), urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů. Tyto důvody vedly k zavedení lhůt již před tisíci letxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxě subjektu tohoto práva, či pravomoci, které, nikoli z jeho zavinění, výkonu těchto brání. Jinak řečeno, vytvořit konstrukci reálně umožňující právox xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xtavění lhůty (plynutí času), resp. posunutí jejího ukončení. Tato obecná právní pravidla (v daném případě ), jež jsou svojí povahou právnx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxstupovat i jinak, v tomto případě však je povinen takový postup výslovně stanovit". Tímto výslovně jinak stanoveným postupem je i komentované ustanovxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx, příslušným správním orgánem. Délku procesní lhůty může stanovit i zákon (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 221). Podle některých ustanovení sprxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xrovádění úkonů v řízení po dobu určování příslušnosti podle § 133 odst. 1 spr. řádu nebo trvání kompetenčního sporu podle § 133 odst. 2 až 4 spr. řádu, cox xxxxxxx xxxxx x xxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx, které jsou dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, týkající se řešení otázky, jež je předmětem rozhodování (Vedral, 2006, s. 289).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxní procesního úkonu přiměřenou lhůtu, dojde-li k závěru, že je to zapotřebí. V odstavci 1 komentovaného ustanovení je však také uvedeno, že příslušný sxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxě nemůže lhůtu k provedení procesního úkonu jakkoliv měnit, tzn. ani podle odstavce 2 komentovaného ustanovení prodloužit, ani zkrátit. Příslušný spxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků řízení. Aby zabránil ohrožení účelu řízení, příslušný správní orgán musí lhůtu k provedení pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xrátká, protože potom by hrozilo, že procesní úkon nebude objektivně možné uskutečnit (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 221). Zásada rovnosti účaxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x x x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxlatňování svých procesních práv rovné postavení a příslušný správní orgán vůči nim postupuje nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejixx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx k provedení procesního úkonu pouze některým z účastníků, kteří mohou nebo mají povinnost určitý procesní úkon učinit, nebo určil-li by lhůtu k provedexx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxx xxx x xxxxi 57 A 12/2010-106) je uvedeno, že při stanovení délky lhůty k provedení procesního úkonu příslušný správní orgán musí zohlednit jeho význam, povahu a rxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxnými v odstavci 1 komentovaného ustanovení. Obecně je však možné za přiměřenou považovat takovou lhůtu, v níž je možné s přihlédnutím ke všem okolnostex xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx

xxxxx x xxxxedení procesního úkonu příslušný správní orgán určuje usnesením, které se oznamuje podle § xx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xrocesního úkonu přímo dotýká. Proti usnesení může účastník řízení, jemuž se usnesení oznamuje, podle § 76 odst. 5 spr. řádu podat odvolání, které však xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx 2015, s. 221-222 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 220-221).

Ačkoliv čistě teoreticky může příslušný správní orgán svým usnesením určit xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxo ustanovení, zvažovat. V této souvislosti je možné odkázat např. na § 45 odst. 2 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že nemá-li žádost předepsané náležitosxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě, přičemž příslušný správní orgán současně může řízení podle § 64 odxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxnesení podle odstavce 1 komentovaného ustanovení, avšak při řešení jednodušších vad žádosti se tento postup nejeví jako účelný, protože by znamenal zxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxní vad žádosti např. neformální výzvou. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že u takového neformálního stanovení lhůty k provedení úkonu příslušným xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxvajících je třeba, aby příslušný správní orgán dbal na to, aby se nedodržení takto neformálně stanovené lhůty účastníkem řízení nakonec neprojevilo txxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxho správního orgánu o tom, zda účastníkovi stanoví lhůtu k provedení úkonu usnesením podle odstavce 1 komentovaného ustanovení nebo neformální výzvoxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx ve smyslu § 73 odst. 2 spr. řádu závazná. Pokud účastník řízení v takto závazně stanovené lhůtě provedení úkonu zmešká, má možnost podat podle § 41 spr. xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx 2 komentovaného ustanovení je uvedeno, že příslušný správní orgán může lhůtu, kterou určil účastníkovi řízení k provedení úkonu, nikoliv tedy lhůtu k xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xyla lhůta k provedení úkonu příslušným správním orgánem určena, požádá, a to před jejím uplynutím, přičemž takováto žádost je podáním podle § 37 spr. řxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxení zajistí, že příslušný správní orgán bude mít informace o důvodu, pro který nemohl úkon ve lhůtě určené podle odstavce 1 komentovaného ustanovení prxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxková, Bohadlo, 2016, s. 221).

Z výše uvedeného tak vyplývá, že příslušný správní orgán nemůže provést prodloužení lhůty k provedení úkonu z moci úřexxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxník řízení může zvrátit jenom postupem podle § 41 spr. řádu, tzn. za podmínek v něm stanovených požádat o prominutí zmeškání úkonu, který bylo třeba proxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxe, ale nemusí, jedná se tak o předmět jeho úvahy, jejím prodloužením však v žádném případě nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků řxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxě řádné žádosti účastníka řízení příslušný správní orgán nemohl prodloužit lhůtu k provedení úkonu z důvodů, které jsou na straně účastníka řízení, tzxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx usnesení podle odstavce 1 komentovaného oznamuje pouze tomu účastníkovi řízení, kterému je lhůta k provedení úkonu prodloužena, popř. i tomu, koho se xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxtníka o prodloužení lhůty k provedení úkonu nevyhoví, účastníkovi řízení pouze sdělí, z jakých důvodů jeho žádosti nevyhověl (Vedral, 2012, s. 444 a Jexxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxrávním řízení (Průcha, 2015, s. 140; Skulová, 2017, s. 136-139 a Horzinková, Novotný, 2015, s. 99-101), které je, na rozdíl od jeho plynutí, závislé na lxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xx xo, zda se jedná o úkony účastníka řízení nebo příslušného správního orgánu. Procesní lhůta je totiž interval času a komentované ustanovení stanoví praxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx určeno, zda procesní lhůta byla účastníkem řízení nebo správním orgánem dodržena bez ohledu na to, zda se jedná o lhůtu stanovenou zákonem nebo podle § 3x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx času ve správním řízení je institutem, který zásadně ovlivňuje jeho průběh a výsledek (NSS 6 As 21/2011-230).

Komentované ustanovení naopak neuprxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxto má zásadní význam pro odstavec 1 písm. d) komentovaného ustanovení, které dopadá jen na účastníka řízení a ve kterém je upravena problematika zachovxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxsilka obsahující podání byla v poslední den hmotněprávní lhůty podána držiteli poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státěx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx 2015, s. 223).

V odstavci 1 komentovaného ustanovení jsou stanovena pravidla pro počítání času v případech, kdy je pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxým správním orgánem podle § 39 odst. 1 spr. řádu. Pravidla pro počítání času obsažená v odstavci 1 komentovaného ustanovení se naopak nevztahují na sitxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxém je uvedeno, že doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popř. oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce spráxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxý přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Odstavec 1 komentoxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xe smyslu odstavce 1 komentovaného ustanovení. Z hlediska právní teorie je lhůta podle § 25 odst. 2 spr. řádu spíše dobou, s jejímž uplynutím jsou spojenx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx x xxx úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve kterém je uvedeno, že nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle § 17 odst. 3 zák. o el. úkonech a autxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xéto lhůty, a to i v případě, že připadne konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek (závěr č. 93 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxpady, kdy má v určité lhůtě úkon v řízení provést účastník řízení, přičemž se jedná např. o lhůtu pro požádání o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 odst. 2 xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxedení procesnímu úkonu určenou příslušným správním orgánem podle § 39 odst. 1 spr. řádu, tak na případy, kdy má v určité lhůtě úkon provést správní orgáxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx k zahájení řízení z moci úřední, jak bylo s podnětem naloženo, podle § 42 spr. řádu, lhůtu pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení podle § 96 odxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx odstavec 1 komentovaného ustanovení stanoví následující pravidla (Vedral, 2006, s. 290).

V odstavci 1 písm. a) komentovaného ustanovení je stanoxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx určující počátek lhůty. Lhůta proto začíná běžet až dnem následujícím po dni, v němž ke skutečnosti určující počátek lhůty došlo. Toto pravidlo se však xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxtem dnů, považuje se za počátek lhůty den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala. V judikatuře xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx počtu dnů. Lhůtou určenou podle xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 223). V závěru č. 1 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu, který byl přijat dne 9.5.2005, je uvedeno, že praxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx 1 spr. řádu je uvedeno, že jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písexxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxistra vnitra ke správnímu řádu opřel o uvozovací větu odstavce 1 komentovaného ustanovení, ve které je uvedeno, že: "Pokud je provedení určitého úkonx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxván od pojmu "doby", která je samostatnou právní události, s níž právo spojuje určité důsledky. Gramatický výklad § 24 odst. 1 spr. řádu nasvědčuje tomxx xx xx xxx xxxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx kterou zákon trpí v případech ustanovení o dobách nebo lhůtách. Tak např. § 25 odst. 2 spr. řádu o doručování veřejnou vyhláškou používá rovněž pojmu "lxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxánu správně používá termín "doba". Z věcného hlediska lze posuzovat, zda je vyzvednutí uložené písemnosti "úkonem v řízení vázaným na lhůtu" ve smyslu xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xhůtou, v níž je nejpozději možné si písemnost vyzvednout. K vyzvednutí písemnosti je totiž určena lhůta podle § 23 odst. 4 spr. řádu (závěr č. 1 poradníhx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxdlo, že lhůty k provedení úkonu v řízení určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo kx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxk lhůty, která činí 3 týdny, pátek, je posledním dnem lhůty opět pátek; je-li dnem, kdy došlo ke skutečnosti rozhodné pro počátek lhůty, která činí 3 měsíxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx potom tato lhůta končí uplynutím dne 15.6.2022. Není-li v měsíci, v němž má lhůta skončit, den, který by se svým označením shodoval se dnem, kdy došlo ke sxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxerá činí 3 měsíce, xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxní úkonu v řízení. Mezi 30denní a měsíční lhůtou k provedení úkonu v řízení však v praxi rozdíl nastat může, protože některé měsíce mají jiný počet dní než xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxjícího měsíce. V praxi může nastat i rozdíl mezi 365denní lhůtou k provedení úkonu v řízení a 1roční lhůtou k provedení úkonu v řízení, protože přestupné xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxů, měsíců nebo let tímto stanoví pravidla pro výpočet jejich konce (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 226 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, sx xxxxx

xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx druhá zák. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyplývá, že jestliže do 3 týdnů od doručení výzvy sxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxemž tímto dnem přestává být studentem vyšší odborné školy. Lhůta k provedení úkonu v řízení určená podle měsíců a let je upravena např. v § 96 odst. 1 spr. xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci; nebo v § 100 odst. 2 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že účasxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx x xxxxxx xxx xxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxzvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí (Vedral, 2012, s. 433).

V odstavci 1 písm. c) komentovaného ustanovení je stanoveno pxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxidlo se však nepoužije v případě, že jde o lhůtu určenou podle hodin. Odstavec 1 písm. c) komentovaného ustanovení tímto navazuje na zákon č. 245/2000 Sbxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxmostatného českého státu, 8. květen - Den vítězství, 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec - Den upálení mistra Jana Hxxxx xxx xxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxrodní den studentstva. Podle jeho § 2 jsou ostatními svátky: 1. leden - Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen - Svátek práce, 24. prosinxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxhadlo, 2016, s. 223).

Bylo-li tak např. rozhodnutí příslušného správního orgánu prvního stupně doručeno účastníkovi řízení xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxho ustanovení nezapočítal (NSS 5 Ads 148/2014-35). Lhůta tak začala běžet ode dne 11.12.2019 a běžela následujících 15 dní do dne 25.12.2019. Protože vxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxx x7.12.2019 (čtvrtek), který byl dni 25.12.2019 nejbližším pracovním dnem. Lhůta k podání odvolání tak podle pravidel stanovených v odstavci 1 písm. a) x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xstanovení je stanoveno, že lhůta k provedení úkonu v řízení určená podle odstavce 1 písm. a) až c) komentovaného ustanovení je zachována, tzn. že úkon je xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xízení určená podle odstavce 1 písm. a) až c) komentovaného ustanovení je zachována i tehdy, je-li nejpozději v poslední den lhůty podána poštovní zásilxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x jiném státě pro případ, že je poštovní zásilka zasílána z ciziny (NSS 9 Afs 28/2010-79). V návaznosti na odstavec 1 písm. d) komentovaného ustanovení je x x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxíslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil. Lhůta je v tomto případě zachována pouze tehdy, je-li nejpozději v poslednx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxžiteli poštovní licence (na tomto místě je nutné upozornit, že odstavec 1 písm. d) komentovaného ustanovení nereflektuje zákon č. 221/2012 Sb., kterýx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxobě, která má obdobné postavení v jiném státě pro případ, že je poštovní zásilka zasílána z ciziny (NSS 1 Azs 51/2007-55). Lhůta pro podání zásilky adresxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxud však účastník řízení zašle podání příslušnému správnímu orgánu ve stanovené lhůtě prostřednictvím datové schránky, o procesní lhůtu se nejedná. Z xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxy je nutné, aby datová zpráva byla do datové schránky příslušného správního orgánu dodána (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 227-228 a Jemelka, Ponxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxa k provedení úkonu v řízení určená podle odstavce 1 písm. a) až c) komentovaného ustanovení zachována i tehdy, jestliže je nejpozději v poslední den lhůxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxe § 37 spr. řádu (Kliková, Havlan, Chadima, 2016, s. 169). Vážnost důvodu, pro který nemohl ve lhůtě učinit podání u věcně a místně příslušného správníhx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxního orgánu učinit, odstavec 1 písm. d) komentovaného ustanovení nestanoví. V judikatuře (NSS 3 Ads 66/2013-22 a NSS 4 Ads 114/2013-26) je uvedeno, že xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxostupňového správního orgánu nebo o pochybení zaměstnanců advokátní kanceláře, v níž působí zástupce účastníka řízení (Potěšil, Hejč, Rigel, Marekx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx podání může být učiněno a zásilka může být podána v jakýkoliv den lhůty k provedení úkonu v řízení, nikoliv pouze v poslední den lhůty. Není totiž možné tvxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxobě, která má obdobné postavení v jiném státě pro případ, že je poštovní zásilka zasílána z ciziny, 3 dny před posledním dnem lhůty. Pokud proto účastník xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxí zachována i tehdy, učiní-li účastník řízení podání u správního orgánu vyššího stupně i několik dnů před jejím koncem (Vedral, 2006, s. 292 a Jemelka, Pxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxavuje lhůty k provedení úkonů v řízení určené podle hodin, tyto lhůty však mohou upravovat zvláštní právní předpisy. Za lhůtu k provedení úkonu v řízení xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xxx xxlka lhůty přesně odpovídá určitému počtu dní, např. tedy 72 hodin atd. Na lhůtu určenou podle hodin se neaplikuje pravidlo podle odstavce 1 písm. a) komexxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xxx den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Stejně tak se na lhůtu určenou podle hodin neaplikuje pravidlo podle odstavce 1 písm. c) komentovxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxbližší pracovní den. Nastane-li tak skutečnost určující počátek 48hodinové lhůty ve čtvrtek ve 12:00, potom tato lhůta končí v sobotu ve 12:00 (Potěšixx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxchybnostech se lhůta k provedení úkonu v řízení považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak. Odstavec 2 komentovaného ustanovení tímto stanoví vyxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xebo příslušný správní orgán. Odstavec 2 komentovaného xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xříslušný správní orgán. Předkládat důkaz opaku bude zpravidla ten, v jehož neprospěch by bylo, kdyby lhůta k provedení úkonu v řízení byla zachována. Nxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx podle § 88 odst. 2 nebo § 92 odst. 1 spr. řádu prokazovat příslušný prvostupňový nebo odvolací správní orgán (Vedral, 2006, s. 293). V judikatuře (NSS 8 xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xteré by mohly pochybnosti odstranit. Pokud si příslušným správním orgánem zjištěné skutečnosti vzájemně odporují nebo je účastníci řízení zpochybnxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxí nepříznivé právní účinky, které je nutné řešit postupem podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 spr. řádu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V komentovaném ustanovení je upraveno tzv. xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxulová, 2017, s. 139-142 a Horzinková, Novotný, 2015, s. 101-102). Podat žádost o prominutí zmeškání úkonu nebo o povolení zpětvzetí nebo změny obsahu pxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní se týká procesních úkonů, které je nutné provést v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě určené účastníkovi řízení příslušným správním orgánem podlx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxch případech, které jsou stanoveny zvláštními zákony, však není provedení procesního úkonu vázáno na lhůtu stanovenou podle hodin, dnů, týdnů, měsícx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxí úkonu, který je nutné provést v určité lhůtě, tak komentované ustanovení zakládá možnost, aby účastník řízení podal žádost o prominutí zmeškání úkonxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxa námitky, lze provést nejpozději při ústním jednání. Na tomto místě je nutné doplnit, že komentované ustanovení se, vedle výše uvedeného, aplikuje i nx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxost a z toho důvodu podá žádost o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost podle § 24 odst. 1 spr. řádu doručena (Potěšil, Hejč, Rigxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxmi instituty nelze prolamovat hmotněprávní lhůty, které zpravidla mají prekluzivní povahu (Vedral, 2012, s. 452).

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xterý je třeba provést nejpozději v určité lhůtě nebo při ústním jednání, dále upravené v odstavci 2 až 7 komentovaného ustanovení, a povolení zpětvzetí xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx 2 až 4, 6 a 7. Odstavci 1 komentovaného ustanovení tak ve vazbě na odstavec 2 až 7 komentovaného ustanovení zakládá možnost, aby účastník řízení podal žádxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxnými správními orgány podle § 39 odst. 1 spr. řádu (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 230). Jak bylo uvedeno výše, vedle možnosti, aby účastník řízexx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xakládá možnost, aby účastník řízení podal žádost o prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést při ústním jednání, což je stanoveno zvláštními záxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xvedeno, že závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxém ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží; § 112 odst. 1 stavebního zákona, ve kxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, je-li to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, pxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxrého vyplývá, že námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání, přičemž k později uplatněnýx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxsahu podání přichází v úvahu v případech, kdy by jinak zpětvzetí nebo změnu podání nebylo možné učinit, zejména proto, že to nepřipouští zákon. Institux xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxedem k tomu, že § 45 odst. 4 spr. řádu výslovně umožňuje žadateli pouze zúžit předmět žádosti nebo žádost vzít zpět, a dále např. v řízení o výběru žádosti xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx 2006, s. 295 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 226).

V odstavci 2 komentovaného ustanovení je uvxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxžádat o prominutí zmeškání úkonu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která mu bránila úkon učinit. Tato subjektivní 15denní lhůta je doxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxx xxx xxxn učiněn, uplynul jeden rok. Pro běh obou těchto lhůt platí § 40 spr. řádu, ve kterém je upraveno počítání času (Vedral, 2006, s. 295). Z jazykového výklaxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxut, pokud ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul více než jeden rok. Takový výklad je však v rozporu se smyslem odstavce 2 komentovaného ustanovení, prxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxky řízení podány v závěru uvedené 1roční objektivní lhůty, bez ohledu na to, zda těmto žádostem vyhoví, či nikoliv. Z judikatury (KS v Brně 41 A 4/2014-59x xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxeškání úkonu podat u příslušného správního orgánu před uplynutím 1roční objektivní lhůty, přičemž příslušný správní orgán může x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxe prominout zmeškání úkonu, pokud je tímto úkonem žádost o prominutí zmeškání úkonu. Mimo tohoto úkonu odstavec 2 komentovaného ustanovení na všechny xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxvá, Bohadlo, 2016, s. 226).

Žádost o prominutí zmeškání úkonu účastníka řízení jakožto úkon směřující vůči příslušnému správnímu orgánu, je podánxx xxxxx x xx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxhajuje samostatné řízení. Rozhodování příslušného správního orgánu o žádostech o prominutí zmeškání úkonů je procesním rozhodováním, což dokládá i xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx x xxdáním žádosti o prominutí zmeškání úkonu musí účastník řízení zmeškaný úkon spojit, jinak se touto žádostí příslušný správní orgán nezabývá (Vedral, xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx všechny náležitosti podání podle § 37 spr. řádu, ale není s ní spojen zmeškaný úkon, tzn. není-li zmeškaný úkon k žádosti doplněn do konce 15denní lhůty xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xákonem (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 231). V judikatuře (KS v Ústí nac Labem 78 Ad 13/2010-34) je v této souvislosti uvedeno, že také v případě, kxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxtníkovi řízení bránila úkon učinit, nejsou splněny podmínky požádání o prominutí zmeškání úkonu podle odstavce 2 komentovaného ustanovení (Jemelkax xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xprávněné požádat o prominutí zmeškání úkonu označení účastník a podatel. Odstavec 2 komentovaného ustanovení je v tomto formulován nejednoznačným zxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxje též vcelku promiskuitní přístup zákonodárce k oběma uvedeným termínům. Podle dikce odstavce 2 věta první komentovaného ustanovení sice žádost o prxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxrž podateli. Je rozhodně namístě se domnívat, že účastník a podatel jsou zde jednou a toutéž osobou. Podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu jinou osoxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

V odstavci 3 komentovaného ustanovení je uvedeno, že příslušný správní orgán může přiznat žádosti o xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxm jednání. V případě, že je zmeškaným úkonem účastníka řízení např. odvolání, přiznání odkladného účinku žádosti o prominutí zmeškání úkonu znamená, xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xigel, Marek, 2015, s. 231). Zmeškaným úkonem tak může být i odvolání proti rozhodnutí příslušného správního orgánu, kterým se jiné osobě než tomu, kdo o xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxého účinku žádosti o prominutí zmeškání úkonu v takovém případě má za následek, že až do vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí zmeškání úkonu není možnx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxvní moc, vykonatelnost ani jiné účinky vydaného rozhodnutí. Pokud příslušný správní orgán přizná odkladný účinek žádosti o prominutí zmeškání odvolxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx, 2012, s. 455-456 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 227).

Příslušný správní orgán může žádosti o prominutí zmeškání úkonu přiznat odkladxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx víře nebo dotčením veřejného zájmu převyšující újmu hrozící podateli. Je tedy na příslušném správním orgánu, který o žádosti o prominutí zmeškání úkoxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxku žádosti o prominutí zmeškání úkonu nevznikne újma na právech jiných osob nabytých v dobré víře nebo újma na veřejném zájmu, která by převyšovala vážnxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx může spočívat např. v odložení právních účinků rozhodnutí, které jiné osobě než podateli žádosti o prominutí zmeškání úkonu přiznává nějaké oprávněnxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxuje na § 2 odst. 3 a § 2 odst. 4 spr. řádu, ve kterých je obecně upravena ochrana práv nabytých v dobré víře a ochrana veřejného zájmu. Z toho vyplývá, že na pxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxk řízení musí o odkladný účinek žádosti o prominutí zmeškání úkonu požádat, příslušný správní orgán může této žádosti odkladný účinek přiznat i z moci úxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xkonem příslušného správního orgánu podle části čtvrté správního řádu. Důvodem je skutečnost, že nejde ani o rozhodnutí ve věci podle § 67 odst. 1 spr. řxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xozhoduje podle § 76 odst. 1 spr. řádu usnesením (Vedral, 2006, xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní je uvedeno, že příslušný správní orgán zmeškání úkonu promine, jestliže podatel žádosti o prominutí zmeškání úkonu prokáže, že překážkou, která mu xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx žádosti o prominutí zmeškání úkonu nejen tvrdit, ale také prokázat. Důležité také je, aby závažné důvody trvaly po podstatnou část lhůty určené pro proxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxstala bez možnosti, aby ji jakkoliv mohl ovlivnit, tedy skutečnost nahodilá a mimořádná, např. hospitalizace z důvodu vážného úrazu apod. Nejvyšší spxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx musí být objektivní povahy, přičemž závažnost těchto důvodů se posuzuje vždy podle okolností konkrétního případu".

V judikatuře (NSS 4 Ads 114/20xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx, je i situace, kdy příslušný správní orgán neoznámí podle § 47 spr. řádu zahájení řízení všem osobám, které jsou jeho účastníky. Tyto osoby tak v tomto pxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx. Dalšími důvody by mohly být závažný zdravotní stav podatele, jeho těžká osobní nebo rodinná situace apod. Mezi závažné důvody naopak nespadá situacex xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx, Bohadlo, 2016, s. 227).

V odstavci 5 komentovaného ustanovení je uvedeno, že příslušný správní orgán zmeškání úkxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxsti o prominutí zmeškání úkonu v případě, že mu nebude zmeškání úkonu prominuto, převýšila újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxine ani tehdy, jestliže podatel v žádosti o prominutí zmeškání úkonu podle odstavce 4 komentovaného ustanovení prokáže, že překážkou byly závažné důvxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxho ustanovení navazuje na § 2 odst. 3 a 4 spr. řádu, ve kterých je obecně upravena ochrana práv nabytých v dobré víře a ochrana veřejného zájmu (Potěšil, xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxní úkonu nebudou dotčena práva nabytá v dobré víře nebo veřejný xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxře nebo dotčením veřejného zájmu, s mírou újmy, která hrozí podateli, pokud zmeškání úkonu prominuto nebude. A jen je-li zjevné, že míra újmy, která hroxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xmeškání úkonu nepromine. Odstavec 5 komentovaného ustanovení tímto dává přednost tomu, aby zmeškání úkonů byla promíjena. Na tomto místě je nutné dopxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxitérium lze aplikovat pouze v případě, kdy se prominutí zmeškání úkonu může dotknout pravomocného rozhodnutí ve věci, protože nepravomocné rozhodnuxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xožné prominout při doručování právnickým osobám podle § 21 odst. 3 věta první, ve kterém je uvedeno, že právnická osoba nemůže žádat o prominutí zmeškánx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxní spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů oxx xxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout; při exekuci podle § 118 odst. 3 věta první spr. řádux xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxx xádu, ve kterém je uvedeno, že po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti a nelze prominout zmeškání úkonu; při vydávání opatřexx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xouvisející s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xrgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění (Kliková, Havlan, Chadima, 2016, s. 172). Institut prominutí zmeškání úkonu podle komentovaného ustanovxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxemí ČR, ve kterém je uvedeno, že zabrání-li včasnému podání žádosti podle § 47 odst. 1 nebo 2 nebo podle § 47 odst. 6 písm. b) uvedeného zákona důvody na vxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx podat i dříve, než je uvedeno v § 47 odst. 1 uvedeného zákona. V ostatních případech příslušný správní orgán rozhoduje o žádosti o prominutí zmeškání úkxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxení je uvedeno, že k vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí zmeškání úkonu je příslušný ten správní orgán, který v době podání žádosti o prominutí zmeškxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xo, který orgán vede řízení v době, kdy podatel podá žádost o prominutí zmeškání tohoto úkonu. U správního orgánu, který vede řízení v době podání žádosti x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxí u správního orgánu, který je k jeho vyřízení věcně a místně příslušný. Pokud tedy účastník řízení zmešká např. lhůtu pro vyjádření se k odvolání jiného xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx x xxx xx xxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxutí zmeškání úkonu podat k příslušnému odvolacímu správnímu orgánu, a to ve lhůtě podle odstavce 2 komentovaného ustanovení (Vedral, 2012, s. 459 a Jemxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxho vyplývá, že lhůta k podání žádosti o prominutí zmeškání úkonu je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost o prominutí zmeškání úkonu podána u věcxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xrominutí zmeškání úkonu, držiteli poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Nemůže-li podatel z vážných důvodů žádost o pxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xmeškání úkonu podána u správního orgánu vyššího stupně. Správní orgán vyššího stupně žádost o prominutí zmeškání úkonu následně bezodkladně postoupx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxeškání úkonu podat v situaci, kdy je řízení již pravomocně skončeno. V tomto případě je k rozhodnutí o žádosti o prominutí zmeškání úkonu zřejmě příslušxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x komentovaného ustanovení je dále uvedeno, že o žádosti o prominutí zmeškání úkonu příslušný správní orgán rozhoduje usnesením. Pokud příslušný spráxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxh právech nebo povinnostech. Usnesení, kterým příslušný správní orgán o žádosti o prominutí zmeškání úkonu rozhodne, se oznamuje podle § 72 spr. řádux xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxx odkladný účinek (Vedral, 2006, s. 299-300 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 228). V judikatuře je v této souvislosti uvedeno, že příslušný spxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxutí ve věci, takovéto pochybení však nemá na zákonnost rozhodnutí ve věci vliv (MS v Praze 11 Ca 275/2008-42).

Pokud příslušný správní orgán zmeškánx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxy byl tento úkon učiněn v určené lhůtě, resp. nejpozději při ústním jednání. V této souvislosti je třeba upozornit na návaznost odstavce 6 komentovanéhx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx postupu podle věty druhé odstavce 6 komentovaného ustanovení, tzn. v případě, že skutečnosti, které vyšly najevo v důsledku doplnění řízení ve smyslu xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxe § 101 písm. a) spr. řádu i v případě, že doplnění řízení má za následek zásadní změnu obsahu podkladů, na jejichž základě bylo původní rozhodnutí vydánx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní obdobně pro postup příslušného správního orgánu v případě, že osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem řízení, podala proti tomutx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání. Tato osoba přitom nemusí o prominutí úkonu požádat, ale je oprávněna zmeškaný úkon přímo učinit. Příslušný spráxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxedení nového řízení a vydání nového rozhodnutí ve věci podle § 101 písm. a) spr. řádu (Vedral, 2006, s. 299-300 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, xx xxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx pouze podateli žádosti o prominutí zmeškání úkonu. Důvodem takové konstrukce odstavce 7 komentovaného ustanovení je skutečnost, že usnesení, kterýx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxný správní orgán zmeškání úkonu nepromine, podat odvolání, které podle § 76 odst. 5 spr. řádu nemá odkladný účinek (Potěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, xx xxx x xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxí v předešlý stav, a to povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit, zejména proto, že to nepřipouští zákon. Účastnxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxkat např. rozšíření předmětu žádosti, a to v souvislosti s § 45 odst. 4 spr. řádu, ze kterého vyplývá, že žadatel může bez souhlasu nebo povolení příslušxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxe žadatelů podle § 44 odst. 2 spr. řádu, museli by tuto žádost podat všichni žadatelé společně. Využití povolení změny obsahu podání přichází v úvahu roxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxpouští změna žádosti (Vedral, 2006, s. 300 a Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo, 2016, s. 229).

Z odstavce 8 komentovaného ustanovení dále vyplývá, že xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx vydání rozhodnutí podle § 71 spr. řádu. Žádost o povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání musí být příslušnému správnímu orgánu do vydání rozhodnuxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xožno učinit, může příslušný správní orgán povolit jen tehdy, jestliže podateli hrozí vážná újma. V opačném případě, kdy podateli vážná újma nehrozí, pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxahu podání není právní nárok. Příslušný správní orgán však nemůže o žádosti o povolení změny obsahu podání rozhodovat libovolně, protože je vázán záklxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xx x xxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxle uvedeno, že jím není dotčen § 45 odst. 4 spr. řádu, ve kterém je uvedeno, že žadatel může zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět, přičemž toto pxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xstanovení není § 45 odst. 4 spr. řádu dotčen, je ten, že zúžení předmětu žádosti nebo její zpětvzetí je obecně přípustné a nepodléhá povolovacímu režimx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxo orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení, přičemž v tomto období příslušný orgán nemůže ani rozhodovat o žádosti účastníka řízení o povolxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxno, že pro podání žádosti o povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit, a pro postup příslušného správního orgánu xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možné učinit, vyhoví pouze tehdy, pokud účastník řízení prokáže, že příčinou xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

Postup xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx typu správního řízení přitom může dojít jak na základě poznatků z vlastní dozorové činnosti, tak na základě oznámení, resp. podnětů, jiných osob, popřx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx

Případné podněty a došlá oznámení mohou být různé formy a kvality - může jít např. o anonymní oznámení, občanská oznxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx nemohou být důkazním prostředkem ve smyslu § 51 spr. řádu, přičemž samy o sobě nemusí být ani vždy dostatečně silným podkladem pro zahájení správního řxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx muset učinit vlastním postupem, který spočívá v možnosti ještě před zahájením správního řízení opatřit vysvětlení podle § 137 spr. řádu nebo zajistix xxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxeba důsledně odlišovat od žádostí či návrhů ve smyslu § 44 a § 45 spr. řádu, jejichž doručením věcně a místně příslušnému správnímu orgánu dochází k zahxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxsti správního orgánu. Teprve v případě, že správní orgán na základě prověření daného podnětu shledá důvody pro zahájení řízení v dané věci, předmětné řxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx

Komentované ustanovení výslovně počítá s tím, že podavatele je třeba o výsledku prověřování vyrozumět formou sdělení (tzn. úkonem podle čásxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxuje 30denní lhůta, jež je lhůtou pořádkovou, tj. s jejím nedodržením nejsou spojeny právní důsledky. Následkem nedodržení stanovené lhůty však může bxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx zásahová žaloba podle soudního řádu správního, případně žaloba na náhradu škody za nesprávný úřední postup) či kontrolních postupů - např. šetření eřxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxnost.

Nutno také upozornit, že pro určité specifické druhy podnětů může správní řád, popř. zvláštní xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx x 94 spr. řádu, § 189 odst. 2 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, přestupkový zákon.

Sdělení o výsledku prověxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx zahájení řízení oznámeno jako účastníkovi řízení postupem dle § 46 a § 47 spr. řádu.

Pro případy, kdy byl podatelem jiný správní orgán, platí, že se xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xpět stanovit jinak). Z logiky věci nelze vyrozumět o způsobu vyřízení jeho podnětu anonymního podatele.

Na rozdíl od předchozího ustanovení, které bylo spjato výlučně s řízením xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxojovat (zaměňovat) s odložením věci dle § 76 přestupkového zákona, popř. jiných zvláštních zákonů, kde jde o kvalifikovaný způsob ukončení prověřovxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxového (deliktního) řízení, anebo naopak ve věci vyšlo najevo, že tu takové důvody nejsou, popř. že by řízení nevedlo k potrestání pachatele anebo že by jxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxha (2017, s. 154) v této souvislosti uvádí: "Předchozí správní řád úpravu institutu odložení neobsahoval, což v praxi činilo jisté obtíže, neboť něktxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx x xřípadě, kdy byl učiněn úkon, který je sice jako žádost označen, avšak u nějž se z obsahového hlediska zjevně (tzn. již na první pohled) o žádost nejedná. Vxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx x x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxy), které nelze odstranit postupem předvídaným v § 37 odst. 2 spr. řádu. Současně nesmí jít z hlediska obsahu ani o podnět k zahájení řízení, jinak by bylx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xoručením takového podání sice nejsou spojeny účinky zahájení řízení, věc se přesto musí formálně procesně vypořádat - odložit.

Stejně bude správnx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxž vyřízení není příslušný žádný správní orgán - věc zde není komu postoupit ve smyslu § 12 spr. řádu. Některé komentáře (Vedral, 2006, s. 47 a Potěšil, Hexxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxmístě za situace, kdy soud postoupí správnímu orgánu rozhodnutí věc, která podle náhledu soudu nespadá do působnosti soudů, ale jiných orgánů. Pokud bx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xxxx xxxxxx

xxx xxxno, ve všech shora uvedených případech jde o existence zcela zjevných překážek pro další postup, jež jsou spojeny s faktickou nemožností správního orgxxx xxx xxxxxxxxxx

x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x usnesení oznamované, lze se proti němu též odvolat s tím, že odvolání není přiznán odkladný účinek. Nutno také upozornit, že usnesení o odložení věci, vxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxž i ve správním soudnictví. Z uvedené skutečnosti vyplývá zvýšený požadavek na jeho odůvodnění, tj. vysvětlení, v čem přesně je aplikovaný důvod pro odxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx

Ve vztahu k řízení, které je zahajováno na žxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x zahájení řízení dochází v tomto případě přímo ze zákona. Jinak vyjádřeno, k zahájení řízení není třeba žádného úkonu (rozhodnutí) správního orgánu. Uxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxení rozhodnout, a to i v případě, kdy by mu bylo zcela zřejmé, že žádost zamítne.

V řízení o žádosti platí, že ten, kdo požádal, se automaticky stává účaxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxxi, není řízení, resp. přestane-li žádost v důsledku projevu vůle účastníka existovat, odpadá též důvod vedení řízení. Tento důsledek je praktickým prxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxe domáhat zahájení řízení, které se zahajuje výlučně z moci úřední (podrobněji viz komentář k § 42 spr. řádu).

Pro případy, kdy ze zákona nebo z povahx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xamostatných žádostí - za této situace dochází k zahájení řízení ke dni, kdy byla podána žádost posledním z nich, ostatní žadatelé jsou následně o zahájexx xxxxxx xxxxxxxxxxx

Samotná žádost představuje specifický (kvalifikovaný) druh podání, v plném rozsahu se tak na ni vztahují pravidla a požadavky vymezené x x xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx x xx xxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx žádá, resp. čeho se domáhá, a povinnost žadatele označit v žádosti jemu známé účastníky řízení. Z jednotlivých ustanovení správního řádu, jakož i ze zvxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxavebního povolení) vyplývat další specifické náležitosti (např. povinné přílohy, podklady).

Zvláštní zákony dále občasně požadují, aby byla žáxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxo případy, není žadatel povinen využít tiskopisy, které si aplikační praxe sama vytvořila, a správní orgán nemůže na jejich použití bezpodmínečně trvxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxací jeho žádosti, jejich použitím se žadatel může snadno vyvarovat případných nedostatků příslušného podání.

xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxt, nejasnost, nedoložení plné moci), správní orgán vyzve žadatele k jejich odstranění a k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu. Při osobním podání pomůže xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxdostatků je třeba uvést, v čem je spatřován nedostatek žádosti a jakým způsobem (co je třeba doplnit, popř. upřesnit či opravit) a v jaké lhůtě má být odstxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxtář k § 66 spr. řádu), poučit žadatele o případných následcích neodstranění vad žádosti.

Při odstraňování nedostatků žádosti se nabízí současně vxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx

x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

Samostatně a v jistém směru duplicitně je v komentovaném ustanovení pamatováno na případ, kdy je podána zjevně nepxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xastaví (podrobněji viz komentář k § 66 spr. řádu).

Již v komentáři k § 44 spr. řádu bylo uvedeno, že řízení o žxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx x xxxxxy věci pouze v rámci probíhajícího řízení, proto také komentované ustanovení vylučuje zúžení či zpětvzetí žádosti v mezidobí od vydání prvostupňovéhx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx. řádu) je třeba k právně účinnému zpětvzetí třeba, aby s ním souhlasil rovněž odpůrce. Obecně pak platí, že důsledkem zpětvzetí žádosti je zastavení říxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxky z tohoto pravidla mohou stanovit zvláštní zákony.

O něco problematičtějším oproti zúžení či zpětvzetí žádosti se jeví rozšíření, které je již váxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxý navenek vůči účastníkovi řízení, který může vycházet jak z vlastních zjištění, tak z podnětu jiných osob. V těchto případech správní orgán sám posoudxx xxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx

x zahájení řízení z moci úřední tedy dochází zcela nezávisle na vůli účastníků řízení (často i proti jejich vůli), čímž se uplatňuje požadavek na ochranu xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx správní orgán nejenom oprávnění, ale především povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjixxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx

xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xdy správní orgán oznámil zahájení řízení prvnímu z neopomenutelných účastníků (§ 27 odst. 1 spr. řádu), ať již doručením příslušného oznámení, nebo úxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx z nich. Zákon pamatuje i na případy, kdyby takový účastník správnímu orgánu znám nebyl - pro tyto situace se v komentovaném ustanovení stanoví, že k zaháxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxvat označení věcně a místně příslušného správního orgánu a předmět řízení, popř. jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo osoby, která je pověřena xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxních právech a povinnostech účastníka řízení.

Z rozhodovací činnosti správních soudů vyplývá (NSS 5 A 73/2002), že: "vymezení skutku, pro který je xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxé, co bude jeho předmětem a o čem bude v řízení rozhodováno". Jinak vyjádřeno (NSS 1 Afs 58/2009-541), "předmět řízení musí být v oznámení o zahájení řízexx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxm řízení hájit". Průcha v této souvislosti uvádí, že z oznámení o zahájení řízení musí být především mimo jakoukoliv pochybnost zřejmé, čeho se dané řízxxx xxxxx xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxifické požadavky jsou kladeny na oznámení o zahájení řízení vůči účastníkovi v postavení obviněného. K jeho obsahu ve svém rozhodnutí Vrchní soud (VS v xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xrgán je činí, musí obsahovat vylíčení skutku, který je důvodem pro zahájení řízení, a důvod, proč je řízení zahajováno. Právní posouzení věci není nezbxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxa také mění. K jejímu konečnému ,ustálení' proto dochází obvykle až v okamžiku, kdy správní orgán dá účastníku řízení možnost, aby se před vydáním rozhoxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx je třeba v oznámení o zahájení řízení o správním deliktu uvést popis skutku (tzv. skutkovou větu), o kterém bude jednáno, a delikt, který je v tomto skutkx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx orgán zvláště důležité informace o způsobu jednání obviněného, zejména označení místa a času jeho jednání, vymezení formy zavinění a jednáním způsobxxx xxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xozhodnout pouze o skutku, pro který zahájil řízení. Připouštějí se změny skutkových zjištění, nikoliv však podstatné. V rozsudku Vrchního soudu v Oloxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxdmět řízení před jeho zahájením, jestliže teprve řádně provedené důkazy mu umožní učinit si závěr o porušení zákona." Uvedené potvrzuje i xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx zahájeného z moci úřední upřesnit jeho předmět, nedojde-li tímto úkonem k žádné procesní újmě na straně účastníků řízení. Upřesněním předmětu řízení xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxu řízení řádně seznámit účastníky řízení a musí jim dát možnost se k němu vyjádřit. Z upřesnění, popř. rozříření předmětu řízení může též vyplynout povixxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxx07.

Vymezení předmětu řízení (případně totožnosti skutku) je významné rovněž i s ohledem na případnou aplikaci překážek řízení, tj. překážky x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Označení příslušné oprávněné úřední osoby, popř. osoby pověřené vedením řízení (tzv. zpracovatele) v oznámení o zaxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxých osob a případným řízením o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci (podrobněji viz komentář k § 14 a § 15 spr. řádu) (srov. Průcha, 201xx xx xxxxx

xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x řízení. Tímto úkonem typicky bývá pověření určité osoby vedením řízení, popř. předvolání k ústnímu jednání, ustanovení tlumočníka aj.

K tomu, aby mohl účastník ve správním řízení účinně uplatňovat svá procesní práva a skrze ně prosazovat své zájmy, musí především vědět, že dané říxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxči níž je řízení vedeno, popř. s ústním prohlášením. Žadateli coby osobě, která svým podáním vyvolala předmětné řízení, se oznámení o zahájení řízení z xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí i další osoby, i ti se musí o probíhajícím řízení, které se dotýká jejich práv a povinností, dozvědět.

x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxny jemu známé účastníky. Tato povinnost se vztahuje jak na účastníky, kteří byli správnímu orgánu známí již od samého počátku řízení, jakož i ty, kteří sx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx získaly. Z uvedeného vyplývá, že je povinností správního orgánu v řízení vždy náležitě prověřovat okruh účastníků řízení a jednat jako s účastníkem s txxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxdiska neztratil (může žádat umožnění zmeškaných úkonů, má právo na odvolání proti rozhodnutí). Podrobněji k problematice tzv. opominutých účastníkx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx o postavení účastníka sama přihlásila, popř. která se za něj prohlašuje (§ 28 spr. řádu), neboť takováto osoba nepochybně vědomost o tom, že řízení proxxxxx xxx xxx

xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxe je z chování účastníka zřejmé (např. v řízení činil procesní úkony), že se o zahájení řízení, byť jiným než zákonem předpokládaným způsobem, dozvěděl xxxx x x xxxxxxxxxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx orgánu vždy důsledně plněna, neboť její porušení může vést k podstatnému zkrácení účastníka na jeho právech.

xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xřední desce správního orgánu. Zde se však již slovy Nejvyššího správního soudu (NSS 9 As 40/2011-51) jedná jen o "jakýsi informační nadstandard, nejdexxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxednictvím úřední desky". Průcha připomíná, že od případů, kdy je zahájení řízení oznamováno známým účastníkům řízení veřejnou vyhláškou, "(...) je txxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxx xoručovat (správní orgán ví, o koho či které osoby se jedná, ale není známo, kde pobývají a kam jim doručovat). Z dikce a souvislostí úpravy zejména § 46 lzx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxka a jemu doručovat, zatímco u tzv. vedlejších účastníků řízení oznámení o zahájení řízení doručit veřejnou vyhláškou lze" (Průcha, 2012, s. 165).

Komentované ustanovení vymezuje institut překážek řízení, které se uplatňují ve všech typech říxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx nepřihlédl, věc přesto projednal, jednalo by se o nezákonné rozhodnutí, které vůbec nemělo být vydáno a bez dalšího by jej bylo třeba v odvolacím řízení xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx věci přitom brání nejen řízení zahájené dříve u jiného správního orgánu, ale i řízení zahájené dříve u téhož správního orgánu (NSS 4 As 16/2003). Průcha x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xteré již případně bylo také zahájeno jako řízení druhé, musí být z uvedeného důvodu zastaveno (§ 66 odst. 1 písm. e), odst. 2). Tak tomu bude vždy u řízení zxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xřípadě řízení z moci úřední se nabízí i taková situace, že bude překážka již běžícího řízení v dané věci a z daného důvodu zjištěna při vyhodnocování podnxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxxxdně také nic zastavovat" (Průcha, 2012, s. 166-167). Totožnost věci je přitom dána tehdy, jde-li o řízení se stejným předmětem se stejným okruhem účastxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx8): "[P]okud je vedeno řízení z moci úřední podle § 39i PojZdrav, pak řízení o žádosti účastníka v téže věci není řízením vedeným z téhož důvodu, a proto txxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx

xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xe nutno posuzovat vždy ve vztahu k době, kdy správní orgán v později zahájeném řízení rozhoduje (MS v Praze 10 Ca 234/2008).

Nabízí se doplnit, že dotčxxx xxxxx xx xxx x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx správních orgánů, popř. orgánů veřejné moci.

Druhou překážkou řízení je překážka věci pravomocně rozhodnuté, jež zakotvuje záxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xovinnost z určitého důvodu téže osobě, nelze o tomto právu či povinnosti rozhodnout opětovně. Oproti předchozí překážce se zde tedy nemíří na souběžně xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx za následek nezákonnost x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx

xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx tj. řízení o odvolání, rozkladu, obnovené řízení, na řízení přezkumné a řízení o žalobě proti rozhodnutí.

Dlužno podotknout, že překážka věci pravxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxáště v této souvislosti je třeba zdůraznit, že daná překážka se uplatní jen ve vztahu k pozitivním rozhodnutím o žádostech, nikoliv však již k rozhodnutxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxvěno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta. Negativní rozhodnutí o žádosti (její zamítnutí) tak nebrání tomu, aby správní orgán o další žádosti v txxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxmínky a okolnosti, za kterých bylo o předchozí žádosti rozhodováno. Na to navazuje i dikce § 102 odst. 4 spr. řádu, podle kterého, "pokud žádost účastníxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxobám, vůči nimž již správní orgán učinil úkon".

xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx xx xx nezbytné pro dosažení smyslu a účelu správního řízení anebo uplatnění práv jeho účastníků, v ostatních případech je volba ohledně způsobu vedení řízexx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxější.

Povinnost vedení ústního jednání ve věci je přitom zvláštními předpisy stanovena spíše výjimečně (např. § 186 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb., o sxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xákona - přestupkové řízení vedené proti mladistvému). Mimo tyto případy může být opodstatněnost nařízení ústního jednání dána tehdy, jestliže v řízexx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx x xx/2012-101). V rámci ústního jednání jde především o to umožnit účastníkům řízení vyjádřit se přímo před správním orgánem k předmětu řízení a k jednotlixxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxotěšil, Hejč, Rigel, Marek, 2015, s. 258).

O nařízení ústního jednání je správní orgán povinen účastníky xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxdnání vzdali. Zmíněná povinnost je v aplikační praxi plněna zpravidla již v oznámení o zahájení řízení, které je současně spojeno s předvoláním k ústníxx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xpr. řádu (pořádková pokuta), popř. k dalším zajišťovacím prostředkům.

Ústní jednání se vede jako neveřejné, pokud zákon nebo správní orgán nestanxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxh zástupců dále jen osoby předvolané (svědci, znalci, tlumočníci). Neveřejného ústního jednání se může zúčastnit též podpůrce účastníka (odstavec 5 xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxkládá procesní právo účastníka řízení navrhnout, aby ústní jednání (nebo jeho část) bylo veřejné, jemuž odpovídá povinnost správního orgánu tomuto nxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxíků, zejména práva na ochranu osobnosti. Ze systematiky tohoto ustanovení vyplývá, že toto právo náleží účastníkovi jedině tehdy, je-li řízení vedenx xxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx neveřejného ústního jednání řízení mohou zúčastnit i další zaměstnanci správního orgánu. Na tuto otázku již byla výše podána snad jednoznačná odpověxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxy (např. svědek) budou v rámci ústního jednání chovat hrubě (např. agresivně či vulgárně), lze účast (přítomnost) další osoby zlegalizovat tím, že vedxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx

xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxce lze uvést, že ze závěrů soudní judikatury plyne, že si účastník řízení může pořídit záznam z ústního jednání, ať už je veřejné, či nikoliv, ve výjimečnxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxit, aby si z řízení rovněž nahrávku pořídila. Ostatně pořízení audiovizuálního záznamu ze strany správního orgánu může být jiným řešením výše předestxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxat.

Zcela výjimečně se lze v rámci řízení setkat s tím, že se účasti na neveřejném ústním jednání domáhá právní zástupce svědka. K tomu lze uvést, že i sxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xemůže ztotožnit ani s názorem Policie, že přítomnost advokáta svědka při jeho výslechu není vhodná z důvodu ochrany dobrého jména a pověsti obviněnéhox x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxt před právem člověka na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Už vůbec pak nelze hovořit o možnosti zmaření účelu trestního řízení, respektive jeho xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xa dané situace Ústavnímu soudu nezbývá než zopakovat to, co již vyslovil ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 386/04. Z ústavněprávního hlediska není žádný důvoxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx, že by orgán činný v trestním řízení měl za povinnost advokáta v každém případě zajistit anebo odkládat provedení svědecké výpovědi proto, že si svědek xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xoprovodu svého právního zástupce, či sám" (pozn. autorů - zvýraznění doplněno). K právu na právní pomoc osoby podávající vysvětlení v témže rozhodnutx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxstotou ohledně povahy, rozsahu a účelu podávaného vysvětlení, jakož i důsledků z toho plynoucích, a tedy nejistotou o povaze současných a budoucích prxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí naloženo a jak případně budou použity vůči ní. Není vyloučeno, aby proti osobě, která se k policejnímu orgánu dostavila k podání vysvětlení, bylo bezpxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx Z osoby podávající vysvětlení se tedy může v krátkém časovém sledu stát osoba obviněná, u níž je právo na právní pomoc od samého počátku řízení i v rovině oxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxostředně po ukončení výslechu." Přítomnost zástupce svědka či osoby podávající vysvětlení spočívá především v pochopení významu úkonu, poučení a přxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx

x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx je zřejmé, že správní orgán musí získat v řízení určité poznatky či znalosti z oblasti skutkové a oblasti právní. Skutkovými poznatky jsou poznatky o koxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxeré na příslušnou věc dopadá.

Skutkové poznatky získává správní orgán jako podklady pro vydání rozhodnutí. Mohou to být zejména návrhy účastníků, xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxně známé. Z odstavce 1 komentovaného ustanovení přitom vyplývá, že výčet podkladů pro vydání rozhodnutí je demonstrativní a že správní řád jednotlivxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xýznam podmnožina "podkladů od jiného orgánu" jako "podmnožina důkazů" (KS v Hradci Králové 22 Ca 293/2009-30). Obecně však platí, že jako podklad pro vxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxávním řádem výslovně neupravené, např. rekognice, internetové mapy, otevřené internetové diskuse, printscreeny, důkaz o tom, že e-mail byl odesláx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxlad se stává důkazem. Konkrétní podklad nemusí být v části řízení důkazem a v jiné části řízení důkazem je. V tomto směru platí, že důkazem je vždy toliko ixxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxní dokazování se přitom uplatní především obecná úprava obsažená v § 53 a násl. spr. řádu (v podrobnostech viz komentář k citovanému ustanovení a násl.xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xád sice obecně jako podklad pro rozhodnutí připouští, což potvrzuje i soudní , často však s dovětkem, že i tak své rozhodnutí musí správní orxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxší správní soud (NSS 1 As 16/2011-98) k tomu uvedl: "Ať již však správní orgán využije jakýkoli ze zdrojů podkladů pro rozhodování, stále hlavním kritérxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xrgán, který dané řízení vede, v tomto případě tedy ministerstvo, nezbavuje zodpovědnosti za zajištění dostatečného důkazního standardu pro dané řízxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxo skutečnosti známé (NSS 1 As 33/2011-58). A konečně pokud jde o tzv. (skutečnosti všeobecně známé) platí, že ty se nedokazují, ledaže by účaxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx

V souladu se zásadou materiální pravdy je správní orgán povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahux xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, ke způsobu jejich zjištění, popř. navrhnout jejich doplnění. Je proto nezbytné, aby podklady jakéhokxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xby je při přezkoumání rozhodnutí mohl soud ve správním soudnictví podrobit své kognici.

Povinnost opatřit si podklady pro vydání rozhodnutí proto xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxvrhů a důkazů za účelem prosazení svých zájmů, povinnost prokázat svá tvrzení), která nabývá na významu zvláště v řízení o žádosti, v němž správní orgán xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxa správní orgán připustit, aby za něj podklady pro vydání rozhodnutí opatřil účastník. Nejvyšší správní soud (NSS 1 As 20/2013-64) k tomu uvedl: "(...) xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xe to nemůže ohrozit účel řízení, aby za něj podklady pro vydání rozhodnutí opatřil tento účastník. Nelze tedy zcela souhlasit s tvrzením městského soudxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx nebyl správní orgán povinen se jím zabývat. Pokud by totiž takový důkaz správní orgán považoval za pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxstníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení". Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebnx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxadu se zásadou vyšetřovací provést rovněž důkazy další".

V daných souvislostech nelze při opatřování podkladů pro rozhodnutí přehlédnout právo úxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx

xxx xxxení vedená z moci úřední platí, že správní orgán musí, a to i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch účastníkax xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxeno vůči účastníkovi v postavení obviněného, a to s ohledem na zákaz sebeobviňování. Nutno také připomenout, že v deliktním řízení je vyloučeno i uplatxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xaké poznamenat, že i za situace, kdy by byl v řízení použit nezákonně opatřený důkaz, nemusí tato skutečnost vždy a za všech okolností představovat důvox xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxkladem pro vydané rozhodnutí, s ohledem na další ve věci shromážděné důkazy a podklady obstojí. V této souvislosti se jeví vhodné rovněž připomenout, žx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdstavuje významný pramen důkazů. Na jeho základě totiž mohou být např. zajištěny věci důležité pro řízení, např. provedeno ohledání věci, vyslechnutx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx

xxx xxatřování podkladů pro rozhodnutí správní orgán využívá tzv. zajišťovací prostředky, tj. institut předvolání (§ 59 spr. řádu), předvedení (§ 60 sprx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxažených ve zvláštních zákonech. Úprava zajišťovacích prostředků, k nimž lze zařadit i dožádání (§13 spr. řádu) a záruku za splnění povinnosti (§147 xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxapř. svědků) vynutit, popř. jinak zajistit žádoucí průběh a sledovaný účel řízení. Nicméně vzhledem k tomu, že tyto instituty jsou svojí povahou nástrxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx přiměřenost při jejich užití. Užívány či užity by tyto prostředky měly být jenom tehdy a tam, kde je to nezbytné - v podrobnostech viz komentář k výše citoxxxxx xxxxxxxxxxxx

x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxvá, že správní orgán sám podle svého uvážení rozhoduje o tom, jak zhodnotí jednotlivé podklady a xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxak vyjádřeno, pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný (zásada formální pravdy), hodnotí podklady, zejména důkazy, podxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xo uvedli a navrhli účastníci. Z judikatury vyplývá, že tuto zásadu nelze vykládat ve smyslu libovůle. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud (NSS 5 As 29xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxkoli a o které opře skutkové závěry a které opomene." Naopak tato zásada klade poměrně vysoké požadavky na zákonnost a objektivitu správního orgánu jak xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxvodnění rozhodnutí. V tomto směru (NSS 5 Azs 2/2012-49) uvádí, že závěry "musejí vyplynout z racionálního myšlenkového procesu odpovídaxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxny v jejich vzájemných souvislostech (...) z odůvodnění rozhodnutí pak musí být jednoznačné, jaké důkazy byly provedeny, jak byly hodnoceny nebo proč xxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxvdivosti, kterou jim zákon přiznává, a to do okamžiku než je jejich pravdivost v řízení nikoliv zpochybněna, ale prokazatelně vyvrácena, tzn. že účastxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxe být zvláštními zákony stanoveno i o jiných podkladech či tvrzeních.

Dokazování je právem upravený postup správního orgánu, kterým získává poznatky o rozhodných xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxesně zajistit a zhodnotit. Při dokazování vychází správní orgán ze zásady materiální pravdy tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochyxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxré lze ve stručnosti charakterizovat následovně:

K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxnu, datové záznamy nemající charakter listiny, vždy však bude platit, že takové důkazy se provádí zapsáním do protokolu. Dalším důkazem může být lékařxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxská zpráva vystavená obvodním lékařem nebude odborným posudkem.

Při dokazování správní orgán musx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxo trestání. Důkaz audiovizuální nahrávkou pořízenou v utajení orgánem veřejné moci nebo x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxrávky v souladu se správním řádem, vedle protokolu podle § 18 odst. 1 spr. řádu.

V řadě případů se provádí dokazování mimo ústní jednání. I výslech svxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xráv. Jak uvedl krajský soud (KS v Ústí nad Labem 59 Ca 92/2009-54): "Pokud správní orgán při provedení ohledání dle § 54 správního řádu z roku 2004 postupxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxntaci, porušuje § 51 odst. 2 a § 18 odst. 1 správního řádu. Pokud byla takto nezákonně pořízená fotodokumentace jedním ze zásadních důkazů, na základě kxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxákonné rozhodnutí o věci samé." Určitou výjimkou v tomto směru představuje provedení důkazu listinou, u níž lze provádět dokazování jednoduše tak, že xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx úkonu vyrozuměni, a proto půjde o lhůtu přiměřenou vzhledem k počtu a povaze účastníků a místu prováděného úkonu.

Za neopakovatelný důkaz je možno pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx území našeho státu. Neodkladným úkonem je pak úkon, který, nebude-li bez zbytečného odkladu, tj. pokud možno co nejdříve proveden, bude sice moci být pxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx

xxxxx x xxzení o žádosti zjištěna skutečnost, která znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne. Správní orgán může xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xebo oprávněné zájmy účastníků řízení odlišných od žadatele. V případě, že mohou být v řízení dotčena práva nebo oprávněné zájmy dalších osob a pokud je z xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxu vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, a žádost zamítne. Pokud má taková žádost vady, správní orgán oznámí zahájení řízení všem známým účastníkům říxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxx xxxxx x xpr. řádu, žádost projedná.

Kontrolní xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxané osobě a postup při vyřizování námitek proti obsahu protokolu. Obviněný z přestupku již byl seznámen s obsahem protokolu o kontrole. Protokol může sxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx

Ten, kdo tvrdí nějakou skutečnost, je povinen toto tvrzení prokázat.

V případě, že účastníci na podporu svých tvrzení důkazy nenavrhnou, opatxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx zcela vyloučeno vůči účastníkovi v postavení obviněného, a to s ohledem na zákaz sebeobviňování. V řízení x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxxxxm navrhovanými důkazy není správní orgán vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci Pokud správní orgán některé návrhx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxným účastníkem řízení. Při vyhotovení rozhodnutí proto musí být dostatečná pozornost věnována i námitkám účastníků řízení a jejich vyjádřením k podkxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxgumentaci účastníka, nevysvětlí, proč považoval navrhované důkazy za nadbytečné nebo jejich provedení za neúčelné, popř. obstrukční. V tomto směru xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxo obecně považovat návrh na provedení takového důkazu, který není z hlediska dokazovaného skutku anebo nepřináší nové poznatky, případnx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx

Správní orgán může uložit tomu, kdo má potřebnou listinu v držení, aby ji předložil. Nemusí se tedy xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx platí, že: "Osoba mající listinu potřebnou k provedení důkazu, které správní orgán podle § 53 odst. 1 správního řádu z roku 2004 uloží, aby ji předložilxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxní se rozhodovat, zda pokynu (výzvě) správního orgánu k předložení listiny vyhoví".

xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxut nebo pro které může svědek odepřít výpověď. Tedy překážku předložení listiny tvoří obsah listiny, který obsahuje utajované informace podléhající xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xeměl by vůbec předložené listiny ukládat. Osoba, které je uloženo předložení listiny, má právo, nikoliv povinnost, předložení odepřít, pokud by tím zxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

xxxxiny jsou vedle výpovědi svědků nejčastějším důkazním prostředkem. Jako důkazní prostředek může sloužit jak listina veřejná, tak i listina soukromáx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxé republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními záxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxh osvědčeno nebo potvrzeno.

Veřejná listina se zkoumá z hlediska její pravosti. Pokud není zpochybněna její pravost, potvrzuje to, co je v ní uvedenxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxičním dokladu lze prokázat občanským průkazem jiné (současné) místo trvalého pobytu.

Soukromé listiny jsou nejčastěji smlouvy nebo jiné listiny xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx listiny je možné zpochybnit jak její pravost, tak i její obsah. Rozdíl mezi veřejnou a soukromou listinou je tedy v důkazní síle. Správní orgán u nich zkoxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xají vztah k projednávané věci, a jejich důkazní sílu. Listina je důkazní prostředek spočívající v podání určité zprávy v písemné podobě zachycené na mxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxla lavičky a podobně, nejsou listiny a přicházelo by tu do úvahy dokazování ohledáním.

Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xbecně tu platí, že má-li být v cizině uznána veřejná listina, kterou vydal nebo ověřil v rámci své pravomoci a působnosti cizí orgán nebo která byla před nxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxvní stranou Haagské úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin ze dne 5.10.1961, provádí konečné ověření listiny (tzv. apostilu) oxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxilou Ministerstvo zahraničních věcí a u listin vydaných justičními orgány a listin vydaných nebo ověřených notáři provádí konečné ověření Ministersxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx

Stanoví-li tak zvláštní zákon, je možné nahradit předložení listiny čestným prohlášením nebo svědeckou výpovědí. V jiných případxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x to buď záznamem do spisu a při ústním jednání, nebo při přítomnosti účastníků, zúčastněných osob nebo veřejnosti se důkaz provede tak, že se listina přexxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xrováděn mimo ústní jednání, sepíše protokol. Lze doporučit, vzhledem k významu protokolu, který představuje kvalifikovanou formu úředního záznamu x xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxvedení záznamu. Oba úkony, ať protokol, nebo záznam, do spisu musí jednoznačně prokazovat, že se úřední osoba s obsahem listiny seznámila a toto seznámxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx x xxx x xs 29/2011-51), který dospěl k závěru, že pokud správní orgán splní podmínky:

K provedení důkazu listinou lze použít písemný, obrazový nebo elektronický dokument v analogové nebo digitální podobě, který není písxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xemovitých, kterou provádí správní orgán. Správní orgán k němu přistoupí tehdy, nelze-li skutečný stav věci zjistit jiným způsobem. Spočívá-li ohledxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxledání v sídle správního orgánu, tj. věci obtížně přenosné nebo zcela nepřenosné nebo pokud by jejich přeprava byla neekonomická.

Není-li věc dobrxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xteré se oznamuje pouze vlastníkovi věci nebo tomu, kdo má věc u sebe.

O ohledání musí být sepsán protokol. V protokolx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xřítomné osoby, předmět ohledání, důvod ohledání, osoby přítomné při ohledání, vyjádření účastníků řízení a přizvaných osob, výsledek ohledání. Při xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxrávní orgán při provedení ohledání tak, že ohledání provádí mimo ústní jednání, musí o provedení tohoto důkazu s dostatečným předstihem účastníky řízxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxt nebo může být odepřeno z důvodů, pro které nesmí být svědek vyslechnut nebo pro které je svědek oprávněn odepřít výpověď. Hrozí-li nebezpečí z prodlenxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx

x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx musí dbát na to, aby přizvané nestranné osoby nemohly zapříčinit pochybnosti o nepodjatosti správního orgánu, a současně na to, aby se nejednalo o potexxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx

xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xvědka v řízení nezastupitelná.

Způsobilost být svědkem není spojena s procesní způsobilostí. Jako svědek tedy může vypovídat i osoba, která nemá pxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xrokazovanou skutečnost a je schopen podat o tom správnímu orgánu zprávu.

Svědek také nemusí být nestranný a nelze vyloučit svědka z důvodů podjatosxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxa).

Ve správním řízení je uložena zákonná svědecká povinnost, podle které je každý povinen vypovídat jako svědek a nesmí nic zamlčovat, z té také vypxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxé omluvy k výpovědi, může být předveden, případně mu může být uložena pořádková pokuta.

Povinnost svědčit znamená vypovídat pravdivě a nic nezamlčxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxnem může být založení odpovědnosti za přestupek podle § 2 odst. 2 písm. e) zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

Sxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xůležitých zásad spravedlivého procesu, a to zásada zákazu donucování k sebeobviňování.

S osobou blízkou jsou spojovány vztahy příbuzenské, rodixxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxhy osob spolu trvale žijících.

K právu odepření výpovědi na rozdíl od zákazu výslechu (viz níže) je povinen správní orgán přihlížet jen v případě, kdx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxít, je povinen uvést důvody, pro které tak činí. V návaznosti na konstantní výklad judikatury však po něm nelze žádat, aby bylo jeho zdůvodnění v detailexx xxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xx xxvinen vyjádřit se k poučení o tomto právu způsobem, které nebudí pochybnosti o jeho vůli. Prohlášení svědka lze vzít zpět. Skutečnost, zda jsou nebo nejxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx

xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxhnut ten, kdo by porušil povinnost mlčenlivosti o utajovaných informacích podle zvláštního zákona o ochraně utajovaných informací, nebo zákonem výsxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx má. Zde se bude jednat např. o lékařské tajemství, advokátní, bankovní, podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, apod. Právní úprava mlčenlivosti je vexxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx

xxxxxx lze povinnou mlčelivost charakterizovat jako právní institut, jehož smyslem je předně ochrana oprávněných zájmů fyzických a právnických osob tím, žx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xdaje, které se v souvislosti s výkonem své činnosti o fyzických osobách dozvěděla. Institut povinné mlčenlivosti je tak spojen zejména s těmi profesemxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxvá i po skončení daného zaměstnání či výkonu profese. Rozsah povinné mlčenlivosti je určován jednak okruhem osob, které jsou mlčenlivostí vázány a dálx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxukromým právem, jde o mlčenlivost, vyplývající přímo ze zákona. Někteří autoři považují za zvláštní typ státem uložené povinné mlčenlivosti rovněž pxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxní zákonem vymezen, ale vyplývá z právního jednání učiněného na základě zákona. Zejména se jedná o mlčenlivost spojenou s vedením osobních údajů, obchxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx

x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxdy z úřední povnnosti. Nerespektování zákazu výslechu činí získané důkazy relativně neúčinné. Relativně proto, že tato vada řízení může být ještě zhoxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx skutečností, které jsou utajovány podle zvláštního zákona nebo na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti; obsahuje-li výpověď svědka i jiné (neutxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxná, lze-li ji oddělit od té části, v níž jde o skutečnosti, které jsou předmětem mlčenlivosti.

Jestliže by tedy správní orgán i přes zákaz výslechu výxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx prospěch je mlčenlivost zachovávána.

Pokud jde o zproštění ze strany osoby, v jejichž prospěch svědčí povinná mlčenlivost, může být pro tyto situaxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx2.2005, ve kterém se uvádí: "Zdravotnický pracovník může sdělit určitou skutečnost o pacientovi s jeho souhlasem, a to za předpokladu, že osoba, která xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x x x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxý zástupce. Souhlas může být dán nejen písemně, ale jakýmkoli způsobem nevyvolávajícím pochybnosti o obsahu projevené vůle (např. i podáním trestníhx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx odst. 2 písm. d) zákona č. 20/1966 Sb., jsou osoby uvedené v § 15 občanského zákoníku (to znamená osoby, kterým přísluší uplatňovat právo na ochranu jejx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xemřelá fyzická osoba (poškozený trestným činem) výslovně za svého života svým prohlášením vyloučila možnost dát souhlas ke sdělení skutečností, o nixxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxy osoby uvedené v § 15 občanského zákoníku tento projev vůle zemřelé fyzické osoby respektovat. Nemohou pak dát tento souhlas za zemřelou fyzickou osoxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxx xo její smrti dát osoby uvedené v § 15 občanského zákoníku za podmínek v tomto ustanovení uvedených." Vhodné se jeví doplnit, že písemná forma zproštění xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxorech prokazovala, že se tak skutečně stalo. Pro případy ústního zproštění se tedy více než žádoucí jeví při zproštění xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxt někdy sporné již to, zda takovýto orgán vůbec v daném případě skutečně existuje. Příkladem takové situace nám mohou být např. soukromí lékaři. V soustxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx správy, který vydal oprávnění k provozování tohoto zařízení.

Vlastní provedení výslechu svědka je ve správním řízxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxuje toliko obecnou povinnost svědčit, formuluje zákaz výslechu a právo na odepření výpovědi a na závěr ve svém odstavci 5 stanoví správnímu orgánu poučxxxxx xxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx jeho výpovědi (např. poměr k účastníkům řízení). Dále musí následovat poučení svědka o právu odepřít výpověď, o důvodech, pro které nesmí být vyslýcháxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxmětem řízení. Chybějící poučení nebo poučení trpící hrubými vadami by zapříčinilo nepoužitelnost svědecké výpovědi v dokazování. O výpovědi svědka xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxvidla odmítne. Takovou zprostředkovanou výpověď však správní orgán může využít k poznání dalšího svědka, nebo aby si správní orgán tímto svědectvím vxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx Správní orgán by měl dbát na to, aby se svědci, kteří nebyli dosud vyslechnuti, neúčastnili ústního jednání.

Oprávněná úřední osoba se musí na výslexx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xyrozumí o datu a času konání výslechu svědka účastníka řízení. Na přípravnou fázi navazuje vlastní provedení výslechu. Z pohledu kriminalistické takxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx

Správní orgán by v protokole o výpovědi svědka měl zaznamenat výpověď, tak xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxí stránce by se tedy mělo jazykové a stylistické zachycení výpovědi co nejvíce shodovat s výpovědí vyslýchaného, jeho výrazovými schopnostmi a rozumoxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xe zkreslení výpovědi. Z hlediska následného hodnocení věrohodnosti a pravdivosti výpovědi se jeví vhodné zaznamenat i přesné znění položených otázex x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxč, vztek apod.). Při složitějším nebo déle trvajícím výslechu se jeví vhodné využití audiovizuálního záznamu.

Výpověď stvrdí vyslýchaná osoba svxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xx xxončení výslechu je svědek dotázán, zda bude uplatňovat nárok na svědečné (podrobněji viz komentář k § 79 spr. řádu).

Při proxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx třeba obsáhnout nejen samotný průběh výslechu, ale i všechny faktory, které mohly negativně ovlivnit proces formování výpovědi. V rámci hodnocení výxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx

x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxihlížet jak k subjektivním, tak objektivním okolnostem, které mají na výpověď vliv, k souladu provedení výslechu se zákonem a nakonec je nutné z výpověxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxdem získání pravdivých výpovědí.

Specifická pravidla jsou stanovena pro podání vysvětlení (§ 137 spr. xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxovaný ve stadiu před zahájením správního řízení.

Určité odchylky pro výslech, ať už účastníka řízení, či svědka, mohou vyplývat ze zvláštních zákoxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx

xxláštním druhem výslechu je též výslech poškozeného coby účastníka přestupkového řízení. Byť tento výslech není specificky upraven, zvláštní povaha xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxroku na náhradu škody pak jako účastník řízení (srov. výběr z judikatury). Uvedené je třeba zohlednit zejména při hodnocení výpovědi poškozeného coby xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx místo, kde se svědek zdržuje, uvažovat o využití institutu dožádání (podrobněji viz komentář k § 13 spr. řádu).

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce, které se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popř. o ustanovení znalce, správní orxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx

xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx mu současně určí.

Znalce ustanoví správní orgán v případě, že je třeba posoudit odborné znalosti, které úřední osoby nemají, a nelze takové posouzexx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xnalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, která má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovenxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx podat, nebo by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi (viz § 26 zák. č. 294/2019 Sb., o znalcích, znaleckxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx

x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xdborných vyjádřeních. Tato potvrzení a vyjádření zpracovávají odborníci, kteří však nemusí být stanovenými znalci. Například může jít o odborné vyjxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx považovat za prostředek, jímž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci. Nejde tedy o důkaz znaleckým posudkem, ale o důkaz listinou, případně o jiný důxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx x xxx, že svědek vypovídá o tom, co vnímal sám, a znalec vypovídá o tom, co v řízení poznal a zhodnotil na základě svých odborných znalostí. Znalec je na rozdíl ox xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxdlo. Znalcem může být ustanovena i osoba, která není zapsána v seznamu znalců, má-li potřebné odborné předpoklady, se svým ustanovením souhlasí a složx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxlady.

Znalec nesmí být ve věci podjatý, na rozdíl od svědka, kdy se podjatost může předpokládat a podle toho se výpověď svědka může hodnotit. Svědka nxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxž účastník řízení.

Znalec podává znalecký posudek zpravidla písemně, náležitosti znaleckého posudky vyplývají ze zákona čx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxvech). Znalce je možné ke znaleckému posudku také vyslechnout. To však bude přicházet v úvahu v případech, kdy správní orgán bude považovat za potřebné xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxvo se vyjádřit.

Znalec má po podání znaleckého posudku nárok na znalečné, které se sestává z náhrady hotových výdajů a z odměny za znalecký posudek.

xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx, ze kterých znalec vycházel. Správní orgán posoudí, zda tyto skutečnosti odpovídají skutkovým závěrům vyplývajícím z ostatních důkazů a zda úvahy znxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxedněna.

Pokud dojde k rozporům a nesrovnalostem ve znaleckých posudcích, je nutné takové rozpory odstranit prostřednictvím výslechu znalců, příxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxuší tomuto správnímu orgánu.

otázka (předběžná otázka) je taková otázka, která sama není předmětem řízení, avšak na jejím vyřešenx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xozhodnutí závisí na řešení otázky, o které nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o níž nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, může dát správní orgán pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxnět dát.

V případech, kdy je k návrhu nebo podnětu oprávněn pouze účastník řízení (případně jiná osoba), vyzve jej správní orgán, aby učinil potřebnx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxé otázce podnět, může podle § 64 spr. řádu přerušit řízení.

Jestliže nelze zahájit řízení u jiného správního orgánu nebo orgánu veřejné moci, může sx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxo jiný správní delikt a kdo za něj odpovídá, ani o otázkách osobního stavu.

Rozhodnutím příslušného orgánu o předběžné otázce, které je pravomocné, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx

Správní orgán užije xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxada přiměřenosti a zásada subsidiarity).

K těmto prostředkům patří předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta a vykázání z míxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxcího prostředku se přitom odvíjí od vztahu sledovaného se zákonem souladného cíle (např. zajištění přítomnosti osoby pro účely dokazování) ke zvolenxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxí dosáhnout jiným způsobem, přičemž vždy zvolí takový prostředek, který v co nejmenší míře zasahuje do právní sféry osoby, vůči níž zajišťovací prostřxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx

xxxxxxx xxxxx předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolat tedy může správní orgán jakoukoliv potřebnou osobu, bez ohlxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně 5denním předstihem, přičemž běžně jde o dny kalendářní - odlišně je tomu (s odkazem xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxržení této lhůty počítat i s možnými překážkami, které se mohou při doručování vyskytnout (srov. § 24 spr. řádu). Nerespektování této podmínky v praxi xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxy v případě, že se nedostaví.

Následkem nedostavení se bez náležité omluvy nebo dostatečného důvodu může být uložení pořádkové pokuty až do výše 50 0xx xx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx a to za předkladu, že jeho účast není s ohledem na míru ve věci shromážděných podkladů pro rozhodnutí nezbytná, provedení ústního jednání, popř. úkonu v xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxník vs. svědek) a v případě předvolání účastníka je třeba vycházet dále z toho, zda je jeho účast pro zjištění skutkového stavu nezbytná či nikoliv. Pořáxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxt uložena pokuta bez předvedení, případně může být využito obou nástrojů současně.

Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo. Nemůže-xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx

x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xiz výběr z judikatury, podrobněji pak též komentář k § 60 a § 62 spr. řádu.

x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxštění přítomnosti účastníka řízení nebo svědka k úkonu před správním orgánem.

Institut předvedení může správní orgán použít, jestliže se účastníx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xrgán v rámci správního uvážení. Jako nedostatečná je zpravidla hodnocena omluva spočívající v pracovním zaneprázdnění předvolaného. Jako dostatečxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx

xxxuva je úkonem ve správním řízení a má povahu podání. Takové podání musí být učiněno předepsanou formou a musí mít stanovené náležitosti. Správní orgán pxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx splněny. Dostatečnost důvodů zkoumá správní orgán samostatně. V případě, že omluva nebyla řádně podána, hledí se na ni, jako by vůbec nebyla podána. K pxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxx xxxxx

xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx který má předvedení provést. Usnesení je třeba vyhotovit vždy minimálně ve třech výtiscích tak, aby jeden výtisk obdržela předváděná osoba, druhý přexxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxjený sbor, o němž to stanoví zákon, v řízení před orgánem obce též obecní policie.

Pro použití institutu předvedení stačí jedno neúspěšné předvolánx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx

Institut předběžného opatření je jedním ze zajišťovacích prostředků, který se využívá zejména v příxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx .

Z podstaty tohoto ustanovení vyplývá, že se jedná o procesní prostředek, jímž lze nařídit, aby bylo něco xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx

xxxxxxxxx xxxxxení je dočasným opatřením, je oproti meritornímu rozhodnutí svými účinky omezené, zejména časově.

Předběžxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx vykonatelným. Rozhodnutí se oznamuje tomu, koho se týká, popř. též tomu účastníkovi, který o jeho vydání požádal.

Správní orgán může z moci úřední nxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xprávní řízení běží, a nelze tedy takovéto rozhodnutí vydat před zahájením řízení.

Postup při vydávání předběžného opatření nelze považovat za samxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx

xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxo rozhodnutí nepředchází oznámení o zahájení tohoto řízení (srov. výběr z judikatury).

Obdobně ani požádání účastníka není zcela totožné s žádostxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxu. Na nařízení předběžného opatření nemá ten, kdo požádal, právní nárok. Správní orgán bude tedy vždy posuzovat, zda jsou splněny podmínky pro vydání pxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

x xxxxxxě, že správní orgán shledá požádání důvodným, rozhodne ve stanovené lhůtě o vydání předběžného opatření (odstavec 2 komentovaného ustanovení). V opaxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxtníkovi, který o jeho vydání požádal. Nejedná se zde o řešení . Existence předběžného opatření nesmí ovlivnit následné rozhodovxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx

xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xterému se rozhodnutí oznamuje.

Správní orgán předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Nexxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx

xxx xxxnost lze dodat, že rozhodnutí o předběžném opatření coby rozhodnutí předběžné povahy spadá pod kompentenční výluku ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s, a proxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx

Předběžné opatření o zajištění věci má svou konkrétní úpravu ve správním řádu. Osoba, které bylo oznámeno rozhodnutí o zajištění věci, je poxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxdání nebo odnětí zajištěné věci se sepíše protokol. Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, správní orgán nebo úřední osoba provádějící odnětx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxt věc předmětem .

xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxo a zákonného průběhu a dosažení účelu správního řízení či jiného postupu správního orgánu. Představuje správní trest majetkoprávní povahy, který je xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxjekt ve vztahu ke správnímu orgánu ve správním řízení či v jiných (správním) právem upravených postupech nebo režimech a za něž je správním orgánem ukláxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxahy. Podstatou deliktu je totiž nesplnění určité procesní povinnosti, jejímž následkem je ohrožení, ztížení, narušování či maření určitého postupu xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx a podstatou jejich postihu je především zajistit zákonný a řádný průběh a dosažení účelu určitého procesu či postupu upraveného normami správního práxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xrocesních předpisů (Pošvář, 1946, s. 36).

Pořádkové pokuty a jejich ukládání není samozřejmě omezeno pouze na správní procesy a postupy, ale vyskyxxxx xx x x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxžívá jak řada právních předpisů z oboru civilního, trestního a správního procesního práva, tak i právních předpisů upravujících postavení a působnosx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx

xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxutkové podstaty pořádkových deliktů, za něž je ukládána jako správní trest pořádková pokuta.

Pokud jde o skutkovou podstatu daného deliktu, tak suxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxkty obezřetně, nicméně např. krajský soud (KS v Brně 29 Ca 506/2000-26) jednoznačně uvedl, že pořádkovou pokutu lze uložit pouze subjektu práva, ať už jxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxy musí mít určitý vztah k řízení či postupu, v rámci něhož se dopustí porušení či nesplnění určité procesní povinnosti. Musí zde tedy být vždy dán procesnx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x0 Ca 101/2008-44): "Pořádkovou pokutu podle § 62 odst. 2 správního řádu z roku 2004 lze uložit pouze, je-li hrubě urážlivé podání učiněno v rámci probíhxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx

xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxtající" správní orgán musí zkoumat zavinění (opoziční názor má Sládeček, 2013, s. 221). Zcela jednoznačně to vyjádřil již v roce 2001 Vrchní soud v Prazx xxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxozn. autorů - zákona o státní kontrole, dnes již neplatného) vyplývá, že odpovědnost fyzické osoby zákon nekoncipuje jako odpovědnost objektivní, nýxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxotven i v jiných právních předpisech a je dán zejména charakterem a cílem tohoto druhu sankčního postihu". Shodně pak konstatuje i Nejvyšší správní soux xxxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xedná o subjektivní odpovědnost".

xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxrov. např. § 154 spr. řádu stanovující využití komentovaného ustanovení i při postupech podle části IV spr. řádu).

Objektivní stránka je obecně přxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxti, kterou má osoba plnit v rámci určitého řízení či jiného postupu, procesu. Není rozhodné, zda jde o povinnost plynoucí osobě přímo ze zákona, či zda jdx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxitého postupu či procesu, a tím ohrožování dosažení jeho účelu. Mezi protiprávním jednáním a následkem musí být příčinná souvislost - musí platit, že mxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxné skutečnosti.

Konkrétně jsou pak způsoby protiprávního jednání, které naplňuje skutkovou podstatu pořádkového deliktu podle komentovaného uxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xx

xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xž do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu nebo navzdory xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx

xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxvního jednání se váže vždy jedna společná podmínka, která musí nastoupit, aby byla skutková podstata pořádkového deliktu naplněna - důsledkem porušexx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx pokynu či ruší pořádek, musí pro dané řízení s ohledem na všechny okolnosti případu znamenat, že správní orgán v řízení nemůže dále postupovat (např. vyxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxtupu správního orgánu mělo zcela jiné příčiny, nelze pořádkovou pokutu uložit.

V prvém případě spočívá porušení procesní povinnosti v nedostavenx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxým v § 59 spr. řádu. Jeho účelem je zajistit osobní účast předvolané osoby při provedení určitého úkonu v řízení (např. u ústního jednání či místního šetxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxvažně ztíží postup správního orgánu v řízení. Pokud by se tedy osoba na předvolání nedostavila, ale správní orgán by mohl ve věci rozhodnout nebo dál posxxxxxxx x xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx absenci náležité omluvy, správní orgán tedy musí zkoumat opodstatněnost a závažnost důvodů omluvy vedoucích k tomu, že se osoba nemohla v xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxze účelová, a dále také, zda byla učiněna řádně a včas. Pokud jde o formu omluvy, není zákonem předepsána, lze ji proto učinit jak např. osobně, tak e-mailxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxstaty věci a okolností, které mohou zapříčinit nedostavení se, lze konstatovat, že včasnou a řádnou omluvou může být i taková, která bude učiněna až potxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxí, která má nastat, nicméně k takové omluvě nejsou vždy objektivně podmínky (náhlé onemocnění, úraz, které brání uvedené omluvě). (...) Obecně proto nxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xonkrétních okolností splňuje znaky náležité či bezodkladné omluvy správnímu orgánu." Pečlivé zhodnocení toho, že nešlo v daném případě o náležitou oxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxdchozímu napomenutí ruší pořádek a opět tím v řízení závažně ztěžuje postup správního orgánu. K rušení pořádku může dojít při kterémkoliv úkonu správnxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí se provádění daného úkonu (nikoliv jen např. účastník řízení). Podmínkou pro uložení pořádkové pokuty je vždy skutečnost, že správní orgán osobu rušxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxní orgán záznam v protokolu (§ 18 spr. řádu). Dalším z prostředků, který lze v takovéto situaci využít, je vykázání osoby rušící pořádek z místa konání úxxxx xx xx xxxx xxxxxx

xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxynu úřední osoby, čímž je opět závažně ztížen postup správního orgánu v řízení. Tuto skutkovou podstatu lze považovat za nejšířeji formulovanou a majíxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxedně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu. V § 15 odst. 2 spr. řádu je pak vymezen obsahově užší pojem oprávněná úřední osoba jakožto osobxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx x x xxxx xxxx xxxxvněnou úřední osobou, plyne z vnitřních předpisů správního orgánu nebo z pověření učiněného vedoucím správního orgánu. Smyslem tohoto institutu je zxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxb a oprávněných úředních osob se v praxi co do rozsahu zásadním způsobem nemusí odlišovat, okruh úředních osob je však širší. Jak uvádí Nejvyšší správní xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxoba xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxším smyslu (srov. např. ust. § 69 odst. 1. správního řádu). Z uvedeného je zřejmé, že správního deliktu, který by bylo lze postihnout pořádkovou pokutou xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx