Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxxx Ing.
Radovan
Dávid,
Ph. D.
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
JUDr.
Radim
Chalupxx
xxx xx
xxx
xxxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxxxzký
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
JUDr.
Jiří
Spáčil
CSc.
Mgr., Bc.
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxxxolná,
LL. M.
JUDr.
Věra
Hanáková
Mgr.
Marek
Juráš
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
(Účel zákxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx x 1 upravuje postup soudu a účastníků v občanském
soudním řízení. Občanský soudní řád však není jediným předpisem regulujícím civilní
proces, a neupxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxudní
řád upravuje především nalézací sporné řízení, dále řízení o žalobách z rušené držby,
řízení o přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x x x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxních, a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných
rejstřících xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxlvenční řízení
dopadají ustanovení insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. Vyjmenované zvláštní úpravy
nejsou autonomní a nezávislé na občanském soxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x x x xx xx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxvující občanské soudní řízení", jímž se vzhledem k povaze
rejstříkového řízení rozumí především zákon o zvláštních řízeních soudních, ovšem
tento pxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xoudní řád
lze z tohoto hlediska považovat za základní pramen civilního práva procesního. Vedle
řízení, která upravuje přímo, se jeho ustanovení mohox xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxm lze poukázat
alespoň na zákon č. 130/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, zákon
o soudech a soudcích č. 6/2002 Sb., zákon č. 549/19xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxy nejdůležitějšími podzákonnými předpisy jsou advokátní
tarif (vyhláška č. 177/1996 Sb.), jednací řád (vyhláška č. 37/1992 Sb.), popř. nařízení
čx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxěprocesních předpisů však nelze vystačit s těmito prameny samotnými, ale je
nutno respektovat čl. 4 Ústavy, jenž staví základní práva pod ochranu soudxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtovat jednotlivá ustanovení občanského
soudního řádu v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných
základních práv a svobod (Ixxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxadu s požadavky plynoucími z práva na spravedlivý proces. Toto právo je coby
subjektivní xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxadních
svobod, čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 47 Listiny
základních práv Evropské unie), ale je v podstatné míře dxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx ústavně konformním způsobem (III. ÚS 277/96) vyplývá,
že pokud zákon připouští dvojí výklad, je nutno v intencích spravedlivého procesu
nezbytné dát xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xrušením určitého ustanovení zákona; k derogaci lze přistoupit teprve tehdy, pokud
nelze takové ustanovení ústavně konformně vyložit (Pl. ÚS 33/10, Pxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xxxx xxxxxxxx x xxípadě, kdy to vyžaduje ze závažných
důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z
principů, jenž má svůj základ v úsxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxaci (Pl. ÚS 21/96).
xxxxxxxxxxxx
II. Účel civilního řízení soudního
4.
Stanovení účelu civilního procesu je klíčovou koncepční otázkou s dalekosáhlými praktxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxcí se zejména v 19. století, spatřoval
účel civilního procesu pouze v ochraně individuálních zájmů stran. Civilní proces
byl technickým instrumentem xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xenž byl považován za jejich vlastnictví; povinnost pravdivosti přitom nebyla
stranám ukládána. Rubem silného postavení stran byla naopak slabá a pasxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxítla i do civilních řádů
soudních dalších zemí, překonává úzké individualistické pojetí účelu civilního procesu:
ten neslouží jenom jednotlivcům, axx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x
x xxxxxxxxx xxxxxxho a společenského míru. Každý právní konflikt je také konfliktem
sociálním, a je zapotřebí jej odstranit, a to nejen co nejrychleji a nejhospodárnějix
xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xím, že jim ukládají
povinnost pravdivosti a úplnosti (k nim viz komentář k § 120 bod 4 až 7), a soudci
přiznávají aktivní roli při tzv. materiálním vedení xxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx
xx xx x xxxx x xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxh zájmů stran. V civilním řízení by tedy nemělo jít pouze
o vyřizování jednotlivých sporů, ale o poskytování ochrany, a to "skutečnému, objektivně
danéxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx (I. ÚS 329/08,
Pl. ÚS 49/10, Pl. ÚS 39/13, I. ÚS 988/12): "Účelem civilního řízení soudního je poskytování
ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivnxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxktivní subjektivní soukromá práva a povinnosti. Jednotlivé
instituty občanského soudního řádu a jiných procesních předpisů je proto nutno upravitx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxé ochranné funkci
civilního práva procesního. To platí i pro všechny instituty sloužící k urychlování
civilního řízení soudního, včetně rozsudků, jex xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxní však není důsledně respektováno a řada novel občanského
soudního řádu po roce 1989 se od něj bezdůvodně odklání. Příkladmo lze poukázat na
neústavnx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxatřovat ani příklon
k liberální koncepci, neboť zmíněné instituty nevedou k posílení role stran na úkor
soudu, ale mnohdy omezují jak strany, tak soud. xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx , s. 153 až 159, a literaturu v tomto článku citovanou).
Nekoncepční přístup k legislativní činnosti však nesmí ovlivňovat interpretaci a
aplikacx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxtování spravedlivé
ochrany, a nikoliv jenom ve vyřizování věcí. Důsledkem tohoto pojetí, uznávajícího
společenskou funkci civilního procesu, je mjx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxvská vysvětlovací povinnost v civilním řízení, s. 11), neboť
o poskytování ochrany lze uvažovat jenom tam, kde procesní úprava umožňuje soudu
pravdivx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxx xxturo
xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx, ale také pro jeho interpretaci a aplikaci. Ovlivňuje nejen
základní koncepční otázky, jako kupř. roli soudu a stran v řízení (viz komentář k
§ 6 o. s. ř.)x xxx xxxxxxx xx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxí procesního
práva (viz komentář x x x xx xx xx xxx xxxxx x x xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx x x xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxě k dodržování smluv
a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. V tomto textu
lze spatřovat pouze odmítnutí individualistickéxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxžitou lze považovat zmínku o čestném plnění povinností.
Není samozřejmě v moci civilního sporného řízení kohokoli vychovávat k tomu, aby
se choval česxxxx xxxx x xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxého
výslovného ustanovení je možno takovou interpretaci občanského soudního řádu opřít
právě o jeho § 1. Má-li totiž občanské soudní řízení vést obexxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxnkrétního řízení.
8.
Je však mimo jakoukoliv pochybnosti, že princip poctivosti (Treu und Glauben, Good
Faith and Fair Dealing) platí i pro oblast xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxudní - švýcarský Zivilprozessordnung z roku 2008 takový požadavek
vznáší v čl. 52; obdobně jej zdůrazňuje čl. 11.1 UNIDROIT Principů nadnárodního civxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxormulují. Např. v rakouské
procesualistice Fasching konstatuje, že v civilním procesním právu je soudu a stranám
uložena obecná povinnost zdržet se jxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxx xx xxxching et al.: Kommentar zu den Zivilprozessgesetzen, s. 61 až
62). V německé literatuře viz Rauscher: úvod, č. 34 (citováno dle www.beck-oxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx obsahuje řadu jednotlivých zákazů
nepoctivého procesního jednání. Tato ustanovení však nepokrývají všechny myslitelné
případy. Vzhledem k tomu, žx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx x
x xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxx xxauben) analogicky. Možnost analogické aplikace je odůvodněna jednotou
právního řádu. Lze proto uzavřít, že princip poctivosti má povahu obecného prxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxvažován za součást nepsaného
práva (viz Pl. ÚS 33/97), nebo zda oporu pro jeho normativní působení v oblasti civilního
procesu budeme hledat v § 1 o. s. ř. xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxx xxx xxxx xa soud (viz Staehlin, A., Staehlin, D., Grolimund, D.: Zivilprocessrecht,
xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx
marginální
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdnání je povinností v pravém slova smyslu (tedy
nejen procesním břemenem), pod jejímž zorným úhlem je nutno posuzovat jakékoliv procesní
jednání účasxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx s. 343 až
344) považuje za porušení principu poctivosti krom jiného případ, kdy strana vyvolá
určitou procesní situaci, jejíž právní předpoklady jsou xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxo inkasa nemajetné osobě, aby tato osoba při soudním
uplatnění pohledávky dosáhla osvobození od soudního poplatku; žalobce učiní zjevně
nedůvodný náxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxtou
patřil do věcné příslušnosti vyšších soudů, do několika dílčích žalob proto, aby
založil příslušnost nižších soudů. Principu poctivosti se rovněx xxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxzání právně významných otázek účastnický
výslech. Obě strany nejprve souhlasí, avšak po vlastním výslechu žalobce souhlas
odvolá (pozn.: § 447 němecxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxen).
Strana před soudem namítne, že byla uzavřena rozhodčí smlouva; posléze v rozhodčím
řízení naopak namítá, že věc má projednat soud. Této kategorii xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxslušné oprávnění ani využít nechce.
Konečně jedním z nejdůležitějších projevů zákazu nepoctivého procesního jednání je
potom zákaz zneužití práva; x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx x x x xx xx xx
xxxxxx
xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxh tvrzení, kterou zahraniční civilní řády soudní obecně uznávají
(např. § 138 německého ZPO, § 178 rakouského ZPO) a kterou jsme my tak neuváženě
zrušilx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxx x.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Druhy civilního procesu
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx x x x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxuhy. K nim viz komentář
k § 1 o. s. ř. pod bodem 1.
II. Zákaz zneužití procesních práv
2.
Zákaz zneužití patří mezi typické projevy principu poctivosxx xxxx xxxxxxxx x x x
xx xx xx xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xaké zákaz zneužití v soukromoprávní
i ve veřejnoprávní sféře, včetně civilního práva procesního. Pro český civilní proces
tento závěr od počátku své úxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx x xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxx x xxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xřejmá i ze srovnání toho, jaké jednání považuje česká za
zneužití procesního práva (bod 5.), s pojetím principu poctivosti v zahraniční texxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x zneužití práva,
ale spíše o umělé vytvoření určité situace za účelem získání neoprávněné výhody.
Takové počínání by samozřejmě bylo nepřijatelné i z pxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxdoucna by bylo zřejmě pojmově vhodnější, aby
se touto cestou vydala i česká . Bezprostřední praktický význam však tato
otázka nemá.
judikatura
judikatura
3.
Jxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxkaz zneužití pružně
reagovat na nejrůznější případy škodlivého jednání, musí si zachovat povahu neurčitého
pojmu. Pracovně lze charakterizovat znexxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxxxna pro sebe snaží dosáhnout výhody nepředpokládané procesním
právem nebo zmařit řádný postup řízení (viz Lavický: Účelnost nákladů spojených se
zastxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx
5.
Soudní praxe se zabývala zneužitím procesních práv mj. v těchto záležitostech:
a)
zneužití návrhu na delegaci vhodnou (R 2/09): účxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxpce (č. 1995/2010 Sb. NSS): osoba splňující předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků sice zásadně má právo navrhnout konkrétní osobu,
která jí xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx 2099/2010 Sb. NSS): je zneužitím
tohoto práva, pokud o osvobození usiluje právnická osoba, která se zabývá především
účastí ve správních a soudních říxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxdobě setrvávala bez dostatečných finančních prostředků; placení soudních
poplatků je totiž pro činnost takové právnické osoby obvyklé a nezbytné, a xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx x. ř. (R 46/12): o zneužití se jedná
tehdy, je-li cílem návrhu, aby se případná pohledávka náhrady nákladů řízení stala
vůči neúspěšnému žalobci nedobyxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxhledávky z pohledu náhrady nákladů řízení musí v návaznosti na konkrétní
okolnosti nabýt reálné podoby (NS 23 Cdo 1665/2013); NS 29 Cdo 3887/2013 požaxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxe nasvědčovat například předchozí
postup dané strany v průběhu řízení (NS 32 Cdo 981/2012), délka a složitost soudního
sporu (NS 22 Cdo 3607/2013) nebo xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xytváření plurality věřitelů;
f)
zneužití práva na zastoupení advokátem (I. ÚS 988/12): účelem zastoupení žalobkyně
nebylo poskytování kvalifixxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxledem k tomu, že takové jednání je vedeno přímým úmyslem způsobit žalovanému újmu
v podobě částky, kterou by musel zaplatit na náhradě nákladů spojenýcx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxkládané procesním
právem nebo o zmaření řádného postupu řízení. Právním následkem zneužití proto musí
být právě odepření výhody, která je s takovým jexxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxí povinnosti (tak, jako na kterýkoliv jiný případ
nepoctivého procesního jednání). Konkrétní podoba bude vždy záviset na povaze zneužívajícího
chovxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxní od soudních poplatků
soud návrhu nevyhoví; v případě zneužití procesního nástupnictví podle § 107a o.
s. ř. návrh zamítne (R 46/12) atd. Řešení nabíxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xx k němu jako k nepřípustnému přihlížet.
Z další judikatury:
Pl. ÚS 29/09 (zneužití návrhu na zahájení řízení o souladu mezinárodních smluv za
účxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxovaná civilním procesem)
JUDr.
Petr
Lavický,
Ph. D.
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxzení coby záruky spravedlnosti a práva, která
slouží k upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva, představuje reziduum původního
znění § 3 o. s. ř.x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxvíjení.
Ani současné, ani původní znění však nevyjadřuje výstižně vztah hmotného a procesního
práva. Civilní řízení soudní tady není od toho, aby upevxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x x xxx
xx x xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x x xx xx xx nemá zvláštní význam, a proto jí
není zapotřebí v praktickém komentáři věnovat další pozornost.
II. Právo na soudní ochranu
2.
Druhá věta § 3 o. s. xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx
xxxanského zákoníku; zařazení tohoto pravidla do základního kodexu soukromého práva
je však systémově nesprávné, neboť jeho povaha je procesní, tedy vexxxxxxxxxxxx x
xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxx xxx xxxxx x x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxboť právo domáhat se soudní
ochrany činí závislým na tom, že došlo k porušení nebo ohrožení práva. Zda subjektivní
právo bylo skutečně porušeno nebo ohrxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx je, že právo na soudní ochranu je v současnosti - na rozdíl
od doby vzniku občanského soudního řádu - garantováno coby součást práva na spravedlivý
procxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xx x. ř. pod
bodem 3.
xxxxxxxxxxxx
4.
Právo na spravedlivý proces nemá hmotněprávní, ale výlučně procesní obsah. Jeho podstatou
není právo na úspěch v řízení, ale zaxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxud a zákonného soudce, zásada rovnosti zbraní, právo na právní
slyšení, požadavky týkající se ústavně konformního průběhu dokazování, přiměřená
délxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xa spravedlivý proces
rozebírají v komentářích ke konkrétním ustanovením, které s nimi souvisejí.
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxá dohoda, kterou by
strany modifikovaly nebo vyloučily soudní ochranu (tzv. de petendo); viz
Fasching: Lehrbuch des österreichischen Zixxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx 3 o. s. ř.).
pactum
non
(Poučovací povinnost)
JUDr.
Petr
Lavický,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Charakter a druhy pouxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxučovací povinnosti přistupovat diferencovaně;
k tomuto závěru vedou jak poznatky, tak i odlišný účel, který má poučovací
povinnost v rxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
komparativní
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxdení řízení;
b)
poučovací povinnost informativní povahy.
II. Poučovací povinnost vyplývající z materiálního vedení řízení
2.
Materiáxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxrpávající
projednání sporu a věcně správné rozhodnutí soudu. Materiální vedení řízení je jedním
z institutů, které modifikují původní liberální pojxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx x.). V současném modifikovaném pojetí projednací zásady
je naopak soudce aktivním činitelem, který se podílí na zjišťování skutkového stavu.
Materiáxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxěji objasněném
a pravdě co nejvíce se blížícím skutkovém základu. V tomto smyslu materiální vedení
řízení doplňuje a reálně provádí povinnost pravdivxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx
xx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxí řízení je nutno rozlišovat tzv. formální vedení řízení. Na
rozdíl od materiálního vedení řízení nemíří na oblast zpracovávání procesního materiálu
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxých listin, předvolávání
svědků a dalších osob atd.), jakož i vedení samotného jednání. Formální vedení řízení
tedy míří na vnější průběh řízení, zatíxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxlu obě činnosti soudu souvisejí (např. stanovení pořadí,
v němž bude soud provádět dokazování). Krom citované literatury viz např. Neumayr:
Zivilproxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxud materiální vedení řízení pomocí poučovací, vysvětlovací a dotazovací
povinnosti, popř. též pomocí právní debaty se stranami. Soudce takto má usilxxxx
x xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxlnily důkazní návrhy,
a aby podaly veškerá vysvětlení, která jsou pro pravdivé objasnění skutkového základu
rozhodnutí nezbytná. K materiálnímu vedxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxraveny
zejména v § 118a odst. 1 až 3 a v § 43. Ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.
bývá s ohledem na text zákona charakterizováno jako poučovací povinnost xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx při jednání ve věci samé, ale na
základě výslovného ustanovení § 114c odst. 3 písm. b) o. s. ř. také při přípravném
jednání. Bylo by však ve zjevném rozporx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxpř. při jiném soudním roku nebo při rozhodování bez jednání za podmínek
uvedených v § 115a o. s. ř. Dokladem toho je rozhodovací praxe, která umožňuje, axx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xnesli břemena tvrzení
a důkazní a jestliže podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé byl těmito důkazy
(popřípadě též pomocí shodných tvrzení účastnxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x
xx x xx xx xx xxxx xxxx xxx xx xxx x poučovací povinnost při jednání, ale o poučovací
povinnost, která coby součást materiálního vedení řízení směřuje k pravdivému a úplnému
objasnění sxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x xx x xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx x x xxxx xx xx xx
xII. Poučovací povinnost informativní povahy
6.
Vedle poučovací povinnosti, která je součástí materiálního vedení řízení, se v civilním
procesu uxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xouvisí
s tím, že současné procesní předpisy v menším nebo větším rozsahu připouštějí, aby
v řízení vystupovaly také strany, které nejsou zastoupeny adxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx
xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxhla ve sporu svému odpůrci. Takový výsledek
řízení by však byl neslučitelný s účelem civilního řízení soudního, spočívajícím
v poskytování spravedlixx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxlatňování nebo bránění práv v řízení, musí také zajistit kompenzaci tohoto
zjevného deficitu práva neznalého a nezastoupeného účastníka. K tomu slouxx xxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxo věcně správné rozhodnutí soudu,
nýbrž poskytnutí určitých informací nezbytných k tomu, aby účastníci pro neznalost
procesních předpisů neutrpěli x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxovací povinnosti je zejména poučení o právech a povinnostech, které stranám
přiznávají, resp. ukládají procesněprávní předpisy, jakož i poučení o toxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xx
xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxčovací povinnosti informativní povahy lze považovat v obecné
rovině § 5 o. s. ř. a jemu v zásadě korespondující § 118a odst. 4 o. s. ř. Tato ustanovení
jsxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxud je povinen poučit
účastníky o právu vyjádřit se k osobám soudců a přísedících (§ 15a odst. 1 o. s.
ř.), o právu žádat o ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1 o. xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx x x xx xx xx xx xxxxxx xxoklamací bez normativního významu. Naopak
tam, kde chybí výslovné dílčí kasuistické pravidlo, opírá se poučovací povinnost
soudu o § 5 o. s. ř. Pro závxxx xx x x xx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxskytuje oporu žádná z uznávaných interpretačních metod.
xxxxxxx
8.
Zvláštní ustanovení upravující poučovací povinnost nepředstavují z pohledu judikaxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxst poučit o přípustnosti
žaloby pro zmatečnost nad rámec § 157 o. s. ř., a to z čl. 36 odst. 1 Listiny a z
§ 5 o. s. ř. Viz komentář k § 157 o. s. ř. V této souvislxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx považuje přímo čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90
Ústavy, a to - na rozdíl od citovaného nálezu - bez ohledu na § 5 o. s. ř. (II. ÚS
2087/08, odst. 28.). Přijetí txxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxnnosti nepovažuje (viz Jauernig: Zivilprozessrecht. 29. vydání, s. 73, a tam
citované rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu).
IV. Koho x xxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx vyplývá, že k jejich uplatňování musí
soud přistupovat diferencovaně.
10.
Poučovací povinnost informativní povahy má zabránit tomu, aby účastnxx xxxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxzastoupeného advokátem, popř.
notářem. U takových účastníků nejvíce hrozí, že ve sporu podlehnou jenom proto, že
neznají svá procesní práva a povinnoxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx. Z tohoto důvodu je nutné, aby soud dal práva neznalému
a odborně nezastoupenému účastníku potřebná poučení, která budou nedostatek jeho
právních znaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxnen
poučit účastníka o jeho procesním právu nebo povinnosti tehdy, pokud je z okolností
zřejmé, že bez takového poučení by účastník utrpěl újmu na svých xxxxxxx xxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxní, že účastník neovládá jazyk,
jímž se vede jednání, poučí jej o právu jednat v jeho mateřštině. Není správný takový
postup, kterým by soud např. na počáxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx realizovat, vůbec nastane a bez
ohledu na to, zda projevuje vůli k realizaci procesního práva směřující (R 40/99).
Poučovací povinnost soudu podle § 5 ox xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx je to pro vedení řízení potřebné, a za takové situace,
kdy bez konkrétního a podrobného poučení by mohli pro nedostatek potřebných znalostí
procesních xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxm a práva neznalým
účastníkům má však své meze (viz dále pod bodem 18.). Proto pokud by bylo zřejmé,
že ani s poučením soudu není účastník zjevně schopen sáx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxkátem (závěr vyslovený v NS 2 Cdon 661/96,
SoJ 14/98, podle nějž není porušením § 5 o. s. ř., nepoučí-li soud účastníka o možnosti
zvolit si opětovně zástuxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxození od soudních poplatků, poučí jej soud o možnosti zastupování ustanoveným
zástupcem podle § 30 o. s. ř.
12.
Naproti tomu bude-li účastník odborxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxje
profesionální zastoupení v oboru práva, a proto by znalost procesních práv a povinností
měla být pro takové zástupce samozřejmostí. Na takovém rozlxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxncipu, který je možno teleologickým výkladem
dovodit pro poučení poskytovaná podle § 5 o. s. ř. Poučení vůči účastníku zastoupenému
advokátem (popř. xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx
xxsenci poučení mohl jevit postup soudu jako nepředvídatelný (k předvídatelnosti
viz komentář k § 6 pod bodem 1. a násl.).
13.
Z účelu poučovací povixxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
který sice odborně zastoupen není, ale nelze jej považovat za osobu práva neznalou.
V takovém případě totiž sám účastník má potřebné znalosti procesníxx xxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x x xxxx xxxxx x xx x xx xx xxx xxxx xx xxxx xxxxxzení
nedostatku právních informací o procesních právech a povinnostech. Materiální vedení
řízení má zajistit, aby skutkový základ rozhodnutí byl co xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxnalým účastníkům, ale také vůči těm, kteří jsou
odborně zastoupeni advokátem či notářem. Tato poučovací povinnost mu vzniká především
tehdy, pokud skxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxy
obsažené v žalobě jsou sice dostačující pro vymezení předmětu řízení, a nelze proto
jejich neurčitost považovat za vadu žaloby bránící jejímu projedxxxx xxxxxx xx xx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxbce svá tvrzení dále doplnil zcela
určitými a konkrétními skutkovými přednesy, popř. též důkazními návrhy. Nutnost doplnění
skutkových přednesů, poxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx
používá právní pojmy, aniž uvádí skutečnosti, z nichž lze na jejich obsahové naplnění
usuzovat. Může se rovněž jednat o situaci, kdy v průběhu řízení vyxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxědi svědka vyšla najevo existence dalších
svědků, kteří přímo vnímali určitou událost, popř. existence listiny významné pro
posouzení věci. Pokud ovxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx
xxx xxxxxxlovací povinnosti podle § 120 odst. 3 o. s. ř.
15.
Do rámce poučovací povinnosti plynoucí z materiálního vedení řízení, patří rovněž
poučení ohlednx xxx xxxxxx xxx x xx xx xx xx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx
xxx body 18. a násl.
V. Způsob poučení
16.
Po obsahové stránce shora citovaná vyžaduje, aby poučení bylo konkrétní
a podrobné tak, aby jej xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxkona vůbec neodpovídají účelu, který poučovací povinnost sleduje.
judikatura
17.
Kromě speciálních případů (např. § 157 o. s. ř.) nepředepisuje občanský soxxxx xxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx při jednání, nebo také písemnou
formou. Pořizuje-li se protokol (§ 40 odst. 2 o. s. ř.), mělo xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx
x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxípisu, a nikoliv usnesení i tam, kde zákon
formu poučení předepisuje). Rozhodnutí NS 22 Cdo 3398/2011 však při písemném poučení
trvá na tom, aby obsah pxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xoud účastníka v usnesení, kterým jej vyzývá k odstranění nedostatků žaloby, upozorní
na možnost žádat o osvobození od soudních poplatků, popř. ustanoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxrmě" nemusí ještě automaticky odpovídat
požadavkům občanského soudního řádu (je-li neúplné, nekonkrétní nebo nepřesné; pro
účastníka matoucí; poxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxslovně jako poučení označeno, tedy je-li kupř. obsaženo v usnesení vyzývajícím
k odstranění vad podání. Za dostatečné bude takové poučení možno považxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxe poučovací povinnosti
18.
Ustanovení § 5 o. s. ř. vztahuje poučovací povinnost pouze k procesním právům a povinnostem.
Takové pojetí poučovací poxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxěprávních aspektů; to je důsledkem vzájemných funkčních vazeb mezi právem
hmotným a procesním (Macur: Problémy legislativní úpravy poučovací povinxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xe součástí materiálního
vedení řízení (např. vyzývá-li soud účastníka k doplnění tvrzení a přitom jej poučuje,
v čem má svá tvrzení doplnit, a jaké jsou xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxx x Ústavního soudu je správně spatřují v principu nestrannosti soudu
a v principu rovnosti účastníků řízení (I. ÚS 4004/14); poučení proto nesmí zvýhodxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx a nabádal ji k tomu, jaké
konkrétní kroky má podniknout. Proto kupř. nebude soud poučovat odvolatele, že by
u svého zjevně opožděného odvolání mohl navrxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxilně
dovozuje, že do poučovací povinnosti naopak nepatří návod, co by účastník měl nebo
mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku, ale jen pxxxx x xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xx xx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxmnou žalobu (srov. 23 Cdo
3848/2007). Součástí poučovací povinnosti nemůže být ani poučení o věcné legitimaci
(III. ÚS 480/97), včetně poučení o tom, žx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxučení o nutnosti přistoupení dalšího účastníka či o záměně
účastníků (I. ÚS 56/95; R 37/03; NS 29 Odo 227/2002, SoJ 48/04; NS 30 Cdo 4947/2009).
V rozporu x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx x xxxxxxxx xx xízení
vyjde najevo, že rozhodná právní skutečnost, mající z pohledu výsledku řízení vliv
na aktivní věcnou legitimaci, nastala a žalobce není zastoupxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx o. s. ř.) slouží k odstranění nedostatku věcné
legitimace; rozdíl oproti zmíněným dvěma institutům je pouze v tom, že odlišný nedostatek
nastal až v průxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxupnictví
podle § 107a o. s. ř., poučuje jej o věcné legitimaci, a tedy o tom, koho má žalovat,
aby v řízení uspěl. Stejně tak se obvyklému přístupu vylučujíxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx ohledně otázky, kdo má být žalován, nejednotná;
vzhledem ke specifické situaci, k níž se toto rozhodnutí vztahuje, a s ohledem na
nedostatečnou přesvěxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxst poučit žalobce o okruhu pasivně legitimovaných účastníků má podle I. ÚS
467/04 soud tehdy, odkazuje-li v nesporném řízení jednoho z účastníků na tox xxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xx
xxxx xxx x xxx xx xx xxxx
xxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxstníků, zejména pak s žalobou, obecně platí,
že pokud obsahují procesní úkony stran zjevnou nesprávnost, je nutno dát účastníkům
příležitost tuto nesxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxníka a formulace žalobního petitu.
22.
Ohledně xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxé osoby místo
právnické osoby samotné, organizační složku státu místo České republiky apod., tedy
žalobce učinil žalovaným entitu, která neměla způsxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxx xxud vlastně poučoval o věcné legitimaci, jakož
i z toho důvodu, že nejde o vadu žaloby, neboť ta má náležitosti, je určitá i srozumitelná.
Ve skutečnosti v xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xx
žalovaným nemůže být organizační složka či orgán, který nemá právní osobnost, a tedy
ani způsobilost být účastníkem řízení, ale jedině osoba, jejíž soxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxčívající v nedostatku způsobilosti být
účastníkem řízení), musí dát žalobci příležitost tento nedostatek správným označením
žalovaného odstranit xxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxx xxx xS 73/03; R 29/95 a řada dalších). Nepřijatelně naopak např. NS 33 Odo
720/2003, NS 30 Cdo 1634/2000 či I. ÚS 11/95. Tím spíše pak je nutno žalobce poučit,
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xehdy, je-li
nepřesný, neurčitý, popř. je formulován tak, že by jeho převzetí do výroku rozsudku
způsobilo nevykonatelnost rozsudku (viz např. NS 22 Cdx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxí důvodem k postupu podle § 5 o. s. ř. okolnost,
že žalobě nelze vyhovět proto, že nemá oporu v hmotném právu, neboť tím by soud porušil
princip rovnosti účxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xosouzení toho, zda se má uplatnit poučovací povinnost ohledně žalobního petitu,
či nikoliv, je rozhodující cíl, který žalobce žalobou sleduje. Na tenxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxmací, které soud zjistí dotazováním
(viz Schumacher: Richterliche xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxuje, a soudce zároveň nemůže nápravu zjednat sám jinou formulací výroku rozsudku.
V podstatě na tomto přístupu stojí i NS 22 Cdo 112/2007, v němž se zdůraxxxxxx xx
xx xxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xdy by bylo zcela zjevné, o
co žalobci jde, pokud žalobce nebyl o nesprávnosti formulace žalobního návrhu poučen.
Soud má v takovém případě zvážit, zda s oxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx se žalobce domáhal, nebo zda je namístě žalobce o správné
formulaci petitu poučit. K tomu srov. též NS 21 Cdo 909/2003.
xxxxx
xxxxx
24.
Popsanému přístupu odpovxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxlobce určení, že byl vlastníkem určité nemovitosti a zemřelá manželka
byla k určitému dni rovněž vlastnicí téže nemovitosti, ačkoliv mělo být žalovánx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xvolen i v rozhodnutí
NS 22 Cdo 2925/2005, v němž se žalobkyně domáhala určení, že jí svědčí právo společného
jmění manželů k věci, ačkoliv šlo o nárok z podxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xdon 1396/96, SoJ 123/99). Z žaloby bylo zřejmé, že se
žalobce domáhal ochrany vlastnického práva, pouze neupravil tak, aby to odpovídalo
exekučxxx xxxxxxxxxx
petit
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxx
xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxchybí, pokud sám ve výroku vysloví
povinnost vyklidit nemovitost, je-li zjevné, že to je cíl, který žalobce sleduje;
d)
domáhá-li se žalobce vrácexx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxí
v obsahu žaloby (NS 30 Cdo 1666/2000). Závěr, že soud o vzájemné restituční povinnosti
poučovat nemusí, obsažený v NS 25 Cdo 2524/98 (SoJ 87/00) byl učxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xčinil vše pro to, aby tuto povinnost
splnil, xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxzení, ačkoliv se měl domáhat nahrazení souhlasu žalovaného
spoluvlastníka. Rozhodnutí NS 22 Cdo 2613/2000 v této věci nesprávně poučovací povinnosx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx. Jde tedy o zjevný
případ, kdy formulace petitu neodpovídá sledovanému cíli;
f)
formuluje-li žalobce žaloby na určení existence věcného bxxxxxx xxxxx xxxx
xx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxlovaných je zatížen věcným břemenem
(s obsahem v žalobě uvedeným) ve prospěch vlastníků nemovitosti v žalobě uvedené,
musí jej soud o nesprávnosti petxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
petit
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xalobního petitu tomuto cíli neodpovídala. Pokud ovšem žalobní
odpovídá cíli, který žalobce sleduje - což si soud popř. musí s žalobcem vyjasnit
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx by mohl uplatnit nárok
jiný. Např. uplatní-li žalobce nárok na náhradu škody spočívající v ušlém výdělku
za dobu, po kterou trvaly průtahy v řízení, nemx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalované k uzavření
smlouvy o zřízení věcného břemene, a tomuto petitu odpovídají skutkové přednesy obsažené
v žxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx existence
věcného břemene nabytého vydržením (NS 22 Cdo 2962/2012).
petit
26.
Judikatura
petix
xxxxx
xxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxle rozhodovací praxe meze
poučovací povinnosti soudu (I. ÚS 63/96; NS 22 Cdo 320/2001; NS 30 Cdo 143/2002).
Argumentuje se tím, že soud by žalobce poučovxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxět, či nikoliv, není výsledkem aplikace procesních
předpisů, ale hmotněprávních norem. Taková argumentace však není udržitelná. Přehlíží
v prvé řadx xxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxolnost,
že určovací žaloby se od jiných žalob liší tím, že představují ryze procesní nástroj
ochrany subjektivních soukromých práv. To se také promítá x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx x
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxxto pokud soud žalobce - poté, co si
v součinnosti s ním ujasní, jaký cíl právní ochrany sleduje - poučí, jak formulovat
žalobní , aby to odpovídalo žaxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxx x právu procesním. Proti tomuto závěru nelze brojit ani tím, že
nedostatek naléhavého právního zájmu vede k zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Jak
je totix xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x x xx xx xx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxaného teoretického
přístupu k žalobnímu právu. Naléhavý právní zájem má ve skutečnosti povahu procesní
podmínky, a správně by proto jeho zjišťování mxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
petit
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xe rozhodovací praxe v určitých případech připouští,
aby poučovací povinnost soudu vedla ke změně žaloby. Viz I. ÚS 1180/07, IV. ÚS 1253/08
a řada dalšíxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx za
předpokladu, že povede k vyhnutí se novému procesu, neboť takové poučení slouží nejen
zájmům žalobce, ale i žalovaného (Jauernig, op. cit., s. 75). Jxxxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx případě totiž může být velmi nejasná
hranice mezi změnou žaloby a doplněním žaloby (na něž se bezpochyby poučovací povinnost
soudu vztahuje); rozdíl mxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx
xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xoplnění, ale právě
také o změně žaloby.
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 1700/2013 (není nutno poučovat o důsledcích soudcovské povahy lhůty pro
odxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxm nástupnictví podle § 107a
o. s. ř.); II. ÚS 1473/11 (poučení ohledně nesprávného označení povinného); I. ÚS
2881/09 (povinnost soudu seznámit účasxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx
xx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxcí povinnost při intertemporálních konfliktech starého a nového
práva); NS 29 Odo 373/2002 (nepoučování o rozhodování bez jednání v odvolacím řízenxxx
xx x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxý,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Předvídatelnost postupu a rozhodování soudu
1.
Jedním ze základních principů právního xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxxxí, a to jak ve fázi jeho tvorby, tak i při jeho interpretaci
a aplikaci. Požadavek předvídatelnosti postupu soudu, jenž je nyní výslovně formulován
v § 6 ox xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxtupu soudu
a jeho rozhodování totiž plyne již z ústavního pořádku, a nikoliv až z podústavního
práva; v něm se pouze požadavek předvídatelnosti opakujex xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx postupu soudu, kdy účastníci nemohou být s ohledem
na dosavadní průběh řízení překvapeni rozhodnutím soudu. Zadruhé, vycházejí-li účastníci
při práxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx xxlišné
rozhodnutí musí soud založit na relevantních důvodech a argumentech, jež musejí být
účastníkům vysvětleny v odůvodnění tohoto rozhodnutí. A zaxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxedpoklad předvídatelnosti její aplikace soudy."
3.
Předvídatelnost se tedy v prvé řadě promítá v samotném procesním postupu soudu, především
přx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxí a dokazování (II.
ÚS 1617/10). Nepředvídatelným, resp. překvapivým, je podle rozhodovací praxe Nejvyššího
soudu takové rozhodnutí, které nebylo mxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxolací soud na rozdíl od soudu I. stupně posuzoval skutečnost, kterou
žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která nebyla předmětex
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxý postup soudu, jenž by vyústil
v neúspěch strany v řízení pro neunesení břemene tvrzení nebo břemene důkazního,
aniž byla o těchto břemenech řádně poučxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxtně důsledků z toho
plynoucích pro postup soudu. V prvé řadě právní posouzení věci soudem nesmí být pro
strany překvapivé. Proto se za nepředvídatelné pxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx možnosti skutkově a právně argumentovat, tj. odvolací soud
posoudí zjištěný skutkový stav po právní stránce jinak, než dosud činili účastníci
řízení xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxení a navrhnout
k nim důkazy (NS 23 Cdo 2497/2013, NS 30 Cdo 1225/2011, III. ÚS 729/00, IV. ÚS 321/07,
NS 22 Cdo 2125/2006). Hodlá-li se odvolací soud odchýxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx také pro dovolací řízení (I. ÚS 3271/12): "Postup,
kdy dovolací soud zamítne dovolání s odůvodněním, že závěr odvolacího soudu je správný,
... přičemž x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx je
odepřením práva na právní slyšení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod." Dovolatel ani dovolací odpůrce totiž v době, kdy podávajx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxenty by z hlediska tohoto odlišného
právního názoru měly být . Z tohoto pohledu lze považovat za matoucí názor,
podle nějž "zákon (žádné ustaxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xby jim umožnil uplatnit něco jiného (pro případ, že by se ukázalo, že dosavadní
nárok nemůže obstát)" (NS 21 Cdo 1243/2013). Žádné takové výslovné ustanxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx účastníkům, aby na něj reagovali,
vyplývá - jak bylo právě vyloženo - přímo z principu právní jistoty a z práva na
právní slyšení.
relevantní
5.
Protože integráxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxd
o aplikaci § 150 o. s. ř., musí účastníky o možném použití moderačního práva poučit
a poskytnout jim prostor k vyjádření (II. ÚS 828/06, Pl. ÚS 46/13).
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
x xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxatelnost musí být zajištěna
jednak ve vztahu k předchozímu průběhu řízení, jednak vzhledem k ustálené judikatuře
(srov. II. ÚS 1769/13). Nepředvídatxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx ani z protokolu o jednání, ani ze spisového materiálu, na základě jakých skutečností
dovodil soud zásadní změnu v přisouzení nákladů řízení, je třeba txxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxvatele (III. ÚS 1561/13). Ohledně druhé
oblasti (předvídatelnosti vzhledem k ustálené rozhodovací praxi), Ústavní soud v
nálezu II. ÚS 4809/12 konsxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxálené judikatury odchýlit, nicméně z pojetí práva na spravedlivý proces
plyne, že potom je jejich povinností se v odůvodnění odlišného rozhodnutí s tíxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxšné interpretované zákonné normy. Přehodnocení pak představuje
zásah do právní jistoty a rovnosti všech subjektů, které očekávají, žx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx závěry nalézacího soudu vybočí
z ustálené judikatury obecných soudů zásadním, pro stěžovatele zcela nepředvídatelným
způsobem (I. ÚS 3143/08).
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
interpretace
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxěna nejen poučovací
povinnost dle § 118a o. s. ř., u níž je to zcela evidentní, ale také obecná poučovací
povinnost dle § 5 o. s. ř., popř. zvláštní kazuistixxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxxxvat ve vzájemné součinnosti, a to mj.
za tím účelem, aby skutečnosti, které jsou mezi nimi sporné, byly podle míry jejich
účasti spolehlivě zjištěny. Poxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxího protikladu zásady vyšetřovací.
9.
Prvá z těchto dvojic vymezuje, kdo má rozhodující slovo při zahájení řízení, vymezení
jeho předmětu a jeho sxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
uplatňující se ve sporném procesu, to jsou naopak strany, které rozhodují o tom,
zda vůbec bude řízení zahájeno, o čem bude soud rozhodovat, a zda řízení xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxvu: označuje, kdo nese
odpovědnost za objasnění skutkového stavu. Vyšetřovací zásada činí odpovědným za
zjištění skutkového stavu soud; je jeho povixxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxutkového stavu výlučně stranám. Je na nich, aby do řízení
uvedly rozhodné skutečnosti a učinily důkazní návrhy. Povinností pravdivosti přitom
nejsou xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xostavení
soudu proto lze charakterizovat jako slabé a pasivní. Jeho rozhodnutí vychází ze
skutkového základu odpovídajícího procesní činnosti strax xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx popsané pojetí vyšetřovací a projednací xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxučasný civilní sporný proces je charakteristická
formální pravda, je od základu chybná. Ryzí podoba projednací zásady byla podstatně
změněna. Modifxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxem
a zároveň posílila postavení soudu. Přednesy procesních stran jsou oproti ryzímu
pojetí projednací zásady svázány povinností pravdivosti a úplnoxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxím břemenem. Podstatná je rovněž změna v postavení
soudu; ten přestal být pasivním činitelem, a naopak v rámci materiálního vedení řízení
mu bylo svěřexx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx x x xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xtavu,
odpovídá to současnému přístupu k projednací zásadě. Shromažďování skutkového a důkazního
materiálu je v popsaném smyslu společnou záležitosxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxg: Lehrbuch des österreichischen Zivilprozessrechts, s.
309.), byť klíčová zůstává stále iniciativa a odpovědnost procesních stran.
11.
K matexxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxxx x x x x x xxx xxxxx xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x x x xxx xxxx x x xx x x x xxx
xxx xxdem 4 a násl. K povinnosti součinnosti soudu a účastníků v nesporném řízení
a k modifikovanému pojetí vyšetřovací zásady viz komentář k § 20 pod bodem 2 a xxxxx
xx xx xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x x xx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnosti,
které jsou mezi stranami sporné. Toto ustanovení je významným interpretačním vodítkem
pro výklad § 120 odst. 3 o. s. ř., podle nějž soud může vzít xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxjící a strana žalovaná jsou vzájemnými odpůrci,
a nositeli protichůdných zájmů. Právě existence těchto opačných zájmů umožňuje přenést
na procesní sxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxti
odpovídající skutkovým znakům jí příznivé právní normy. Pokud se přitom odchýlí od
pravdivého vylíčení rozhodujících skutečností, je v zájmu protxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxmenem. Naopak zůstanou-li určité skutkové
přednesy nepopřeny, přestože protistrana sleduje v řízení protichůdný zájem a přestože
měla příležitost xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx
sporném řízení předmětem dokazování jenom ty právně rozhodné xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xxx xxx xxxx xx xx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxi mají být spolehlivě zjištěny podle "míry účasti" stran. Tím se
pochopitelně nemyslí snad okolnost, že by účastenství stran v řízení bylo jakkoli
odstxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxení důkazního
břemene vyjadřuje požadavek, aby každá procesní strana prokazovala ty skutečnosti,
které odpovídají skutkovým znakům jí příznivé práxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx
x x xxx xx xx xx xxx xxxxx xx x xxxxx
xx xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xx xx xx xxxxxhlivě zjištěny. Tímto
v podstatě neurčitým pojmem je vyjádřena míra důkazu, tedy stupeň vnitřního přesvědčení
soudce, který musí být dán, aby určitou xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxečnost považuje za prokázanou tehdy, nabude-li soudce vnitřního přesvědčení
o pravdivosti skutkového přednesu na úrovni praktické jistoty. Nepřijxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxěpodobná než nepravděpodobná.
Závěr, že se tato druhá koncepce nemůže v českém civilním procesu uplatnit, plyne
ostatně mj. právě z výslovného znění § x xx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxx xx xxxxxx xxxx xxkazu souvisí s hodnocením důkazů, více k ní, jakož i k objektivním
kritériím, které ji doplňují, viz komentář k § 132 o. s. ř., pod body 9 až 13.
VI. Rychloxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxání jednotlivých věcí, ale také z pohledu vztahu soukromého
práva a civilního práva procesního: čím vyšší je výskyt zdlouhavých a málo efektivních
řízxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxosti řízení však
nelze chápat odtrženě od účelu civilního procesu, jímž je poskytování ochrany skutečným
ohroženým nebo porušeným subjektivním právxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x x x xxx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxž je schopno skutečné hmotněprávní vztahy ochraňovat.
Předpokladem věcně správného soudního rozhodnutí je vždy úplné a pravdivé objasnění
skutkovéxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxak
nutno zdůraznit, že rychlost řízení nelze věcné správnosti soudního rozhodnutí nadřazovat,
neboť rozhodnutí, jehož je sice dosaženo rychle, avšax xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx na to, aby se řízení vyhnulo zbytečným prodlevám,
nikoliv aby se zkracovalo za každou cenu na úkor možnosti dosažení věcně správného
rozhodnutí. Správxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
rozhodování, jimiž je např. i zmíněná povinnost soudu opřít své rozhodnutí o spolehlivě
zjištěný skutkový stav věci, obzvláště v případech, kdy jsou nxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxavedlivý proces. Podle
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo mj. na to, aby jeho
věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Čl. x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxednána v přiměřené lhůtě. Vzhledem k rozmanitosti jednotlivých
věcí, jejich rozdílné skutkové a právní složitosti, jakož i řadě dalších faktorů
není xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxská práva
se za účelem posouzení této otázky vytvořila určitá kritéria, která se posléze promítla
i v rozhodovací praxi Ústavního soudu a Nejvyššího soxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx). V rámci zvažování konkrétních okolností
případu je nutno přihlédnout především k celkové délce řízení; ke složitosti řízení;
k jednání poškozenéhxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného. Podrobněji k tomu zejména
stanovisko Nejvyššího soudu R 58/11 a z rozhodovací praxe Ústavníhx xxxxx xxxxx xx
xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x x x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx hospodárnosti řízení. S poukazem
na něj pak kupř. posuzuje místní příslušnost v případech, kdy ji nelze určit (např.
NS 21 Nd 438/2014), či se jej dovoláxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xx x x xx xx xx xxožen teprve novelou provedenou zákonem č. 293/2013
Sb. Podle důvodové zprávy mělo jít o "nový výkladový návod". Zákonodárce však přehlédl,
že xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
x xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xOUDY
Pravomoc
(Pravomoc soudů)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vymezení soudní pravomocx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxkové vymezení je založeno
na rozsahu pravomoci stanovené primárním právem a její překročení tak může zakládat
porušení ústavně zaručených práv. Soudxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxk řízení (viz § 103 a násl.), která vymezuje
oprávnění českých soudů k rozhodování, a to jednak určením věcí, o nichž soudy rozhodují
v civilním řízení (xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxoc je však nutné odlišovat od pojmu působnosti a příslušnosti.
4.
Působnost, neboli je prostorový, časový a věcný rozsah oprávnění koxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x
xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxánu jednat. Zásadní je
ale rozdíl mezi překročením pravomoci a působnosti. Zatímco jednání ,
tedy mimo působnost, je sankcionováno vadou pxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx právní účinky. Jednání mimo působnost je tedy jednáním
platným až do té doby, než dojde k jeho zrušení oprávněným orgánem.
kompetence
ultra vires
5.
Příslušností xx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxně, funkčně
nebo místně příslušný. Příslušnost je v občanském soudním řádu blíže vymezena v §
9 až 12.
II. Pravomoc soudu v civilním procesu
6.
Praxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxx xx
xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx pravomoci
jiného orgánu.
7.
Věcmi soukromoprávní povahy se rozumí zejména spory vyplývající z občanskoprávních,
pracovních, rodinných a obchoxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxštěno a současné pojetí pravomoci v soukromoprávních věcech je založeno
na obecném chápání soukromoprávního vztahu. Existuje přitom několik přístuxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxní vztahu subjektů z hlediska
jejich rovnosti nebo autoritativnosti. V rámci soukromoprávních vztahů jsou si subjekty
obecně rovny a žádná ze stran nexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x x xxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxat
jako soukromoprávní.
8.
Vedle mocenské teorie existují také teorie zájmová, teorie organická či metoda právní
regulace. K mocenské teorii se hxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xd počátku hlásí k metodě právní regulace (viz 9 Afs 97/2009 nebo
Konf. 81/2004, Konf. 110/2009).
9.
Občanský soudní řád doposud vyjmenovával jedxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx měly vždy jednat v rozsahu své obecné pravomoci jako orgány
ochrany státem garantovaných práv ve smyslu čl. 36 Listiny.
III. Rozsah pravomoci
10.
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx:
sporného a nesporného. Sporná a nesporná řízení jsou základním dělením nalézacího
řízení x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx rozhodnutí,
v nesporném řízení pak rozhodnutí . Uvedený přístup ale nepostihuje
veškeré aspekty rozhodnutí, neboť existují i rozhodnxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxe řízení, která je v případě sporného řízení zásadně reparační,
zatímco u nesporného řízení preventivní (Winterová, s. 37).
xxxxxxxxxxxx
konstitutivní
xxxxxxxxxxxxx
12.
Bez ohledu na strixxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx
xxjetí účastenství. Spor je vždy charakterizován systémem dvou stran v kontradiktorním
postavení, a dále tzv. formálním pojetím účastenství (o tom, kdx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xčastníků zasahovat). Naproti tomu v nesporném
řízení o systému dvou stran v kontradiktorním postavení mluvit nelze. Účastenství
v zásadě splývá s věcxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnem, a to
buď záležitosti vyplývající ze soukromoprávních vztahů, nebo z jiných poměrů, které
civilní pravomoci výslovně podřizuje zákon. Bude se jedxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xx xxxné primárně přihlédnout k mezinárodní úpravě
soudní příslušnosti. Mezinárodní příslušnost přitom upravují následující právní předpisy.
a)
Příxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x
x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xařízení č.
1346/2000 (Brusel III) nebo nařízení č. 4/2009 (Brusel IV);
xxx
b)
Mezinárodní dvoustranná nebo vícestranná smlouva, k jejímuž uzavření s xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx ním přednost, například smlouvy
č. 95/1983 Sb., 207/1964 Sb. či 93/1989 Sb. Tento přístup vyplývá z čl. 351 SFEU.
c)
Zákon o mezinárodním právu soxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxd z ustanovení zákona nebo jiného
právního předpisu nevyplývá něco jiného. Jinými předpisy má zákon o mezinárodním
právu soukromém na mysli přímo pouxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxzinárodního a evropského práva je pouze posuzováno, který stát
je oprávněn rozhodovat ve věci. Na tom nemění nic ani skutečnost, že zejména evropské
přxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxo použitelné právní předpisy EU mají přednost před národními úpravami a jestliže
je dána působnost těchto předpisů, řídí se úprava pravomoci (příslušxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xII) nebo nařízení 4/2009 (Brusel
IV).
xxx
17.
Úprava příslušnosti je dána jak přímo stanovením příslušných soudů ve vztahu k soudní
soustavě členskýcx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x x x xxxxxxxx xxxxxx x xx
xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x8.
Pravomoc je ve smyslu § 103 a § 104 odst. 1 jednou z podmínek řízení, kterou soud
zkoumá kdykoliv za řízení ze své úřední povinnosti. I když by tedy účaxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxě zastavit s účinky
a po právní moci postoupit věc pravomocnému orgánu. Pokud by orgán, na nějž je věc
postoupena, s delegací nesouhlasil, bude kxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
ex nunc
xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxi páté občanského soudního řádu,
která upravuje přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech a soudního
řádu správního. Toto ustanxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxntroly dle čl. xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xozhodnout v občanském soudním řízení
ve věcech neuvedených v odst. 1, které tak nelze charakterizovat jako případy soukromoprávní.
Jedná se o zejméxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxní Brusel
I ,
bis
b)
kontroly rozhodčího řízení, včetně jmenování rozhodců,
c)
rozhodování ve věcech upravených zákonem o zvláštních řízenícx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xeřejných subjektivních práv. Samotné posouzení, který ze soudů bude oprávněn k rozhodnutí
ve věci je však již podle zákona otázkou věcné příslušnosti x xx xxxxx xxxxxxxx x
x xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxi. Kompetenční spory, které mezi civilními
a správními soudy vznikají, rozhoduje zvláštní senát zřízený podle zák. č. 131/2002
Sb., o rozhodování někxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxxx x
xxxxx
xxx
xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xba
orgány se cítí být pravomocné, nebo negativní, kdy oba orgány svoji oprávněnost rozhodnout
ve věci popírají. Obdobné je takové rozhodování na záklaxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxních),
III. ÚS 2542/07 (pravomoc ve věci sporu o členství v občanském sdružení), IV. ÚS
120/06 (pravomoc ve věci nemocenského pojištění), NS 31 xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xomunikací), NS 22 Cdo 3727/2008, R 53/11 (pravomoc
ve věci vydání citlivých informací o zdravotním stavu dítěte), NS 29 Cdo 1578/2008,
R 16/11 (pravomox x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxho
státu), NS 33 Odo 926/2006, R 50/09 (pravomoc ve věci sporu z rozhodnutí dopravního
úřadu), NS 21 Cdo 1896/2002, R 30/04 (náležitosti rozhodnutí o praxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxho na zdravotní pojištění),
NS 29 Odo 232/2001, R 9/02 (přistoupení dalšího účastníka a podmínky řízení), NS
20 Cdo 1897/2001, R 63/02 (pravomoc k nařízxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxravomoc ve sporu o náhradu škody ze zneužití telefonního
přístroje), Konf 99/2004, R 77/06 (pravomoc ve sporu přijímače digitálního satelitního
vysíxxxxxx xx x xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxslušnost
(Věcná příslušnost)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. K příslušnosti obecně
1.
Mxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxční a místní.
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx soustavy českých soudů,
která je v současné době tvořena okresními, krajskými a vrchními soudy a Nejvyšším
soudem. Soustava soudů je dvoustupňová, tzxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxyššího soudu, který by však neměl být chápán jako klasický třetí stupeň.
Věcná příslušnost soudu je blíže vymezena v § 9 o. s. ř.
3.
Funkční příslušnoxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xx x xxx xx xx xx
xx
xxxxní příslušnost vymezuje působnost soudů z hlediska teritoriálního. Na základě
§ 84 až 89a o. s. ř. o místní příslušnosti jsou vybírány příslušné soudy x xxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxušnosti soudu lze dovodit
pouze za použití zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jenž stanoví obvody
soudů v § 11 a násl.
II. Věcná příslušnost okxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxx x x xx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xěcné příslušnosti je přitom založeno
na vymezení negativním, což znamená, že není-li stanovena věcná příslušnost jiných
soudů, bude pro rozhodování xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx předchozí
úpravy se přitom jedná o vymezení bez ohledu na oborové chápání práva, které bylo
opuštěno v souvislosti s přijetím občanského zákoníku. Jedxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xystému
Ustanovení § 9 odst.
2 písm. a) svěřuje krajským soudům rozhodování sporů vyplývajících ze systému sociálního
zabezpečení, které mají základ x x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxtění, § 62 odst. 3 a § xxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxvení § 9 odst. 2 písm. b) upravuje rozhodování krajských
soudů v případech sporů vzešlých z práva na stávku a výluku. Jedná se konkrétně o
právo zaručené xxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
v § 21 a 29.
c)
spory cizích států a osob s diplomatickým statutem
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. c)
upravuje v první řadě rozhodování případů, kdy je úxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxd jde o řízení vyplývající z jednání a úkonů cizích
osob učiněných při výkonu jejich státních, vládních a jiných veřejných pravomocí
a funkcí, včetně jexxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx, které spadají pod toto ustanovení a jsou vyloučené z české ,
jsou osoby požívající diplomatických výhod na základě Vídeňské úmluvy o diploxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
jurisdikce
xx
xxxxx x xlnění kolektivní smlouvy
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. d) bylo vloženo zákonem
č. 151/2002 Sb. a věcná příslušnost vyplývá z § 14 zákona č. 2/1991 Sb., o kxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxstliže je v rozporu s právními
předpisy nebo kolektivními smlouvami (§ 5).
e)
zakládání právnických osob
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. e) upravuje xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxrporací, ústavů, nadací a nadačních fondů,
a (ii) ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož
i mezi společníky nebo čxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxné rovině vyplývá z § 118 a násl. obč. zák., přičemž
občanský zákoník výslovně upravuje korporaci v xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxých soudů jen u ústavů a fundací, což dle našeho
názoru nebylo účelem právní úpravy. Současná regulace je totiž jednoznačně inspirována
předchozím zněxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xeupravovala
příslušnost ve věci sdružení (spolků), neboť sdružení spadala pod Ministerstvo vnitra,
k rozšíření nedošlo. Jedná se tak o zjevnou chybu xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxlky by měly spadat pod příslušnost krajských soudů.
Obchodní jsou upraveny v zákoně o obchodních korporacích, který v § 1 stanoví,
že obchoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxím omezeným
a akciová společnost a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.
Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společxxxxx
xxxxxxx
korporace
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxadě sporů již existujících
subjektů se příslušnost opět formálně omezuje pouze na rozhodování věcí obchodních
korporací. I v tomto případě lze ale výkxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxučení fundací a ústavů z příslušnosti krajských soudů. I když
totiž občanský soudní řád užívá pojem , hovoří zároveň o společnících a
členecxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
korporace
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxy (v závislosti na typu právnické osoby)
budou zahrnovat veškeré spory, které se svojí podstatou vážou na účast společníka
ve společnosti a práva spolexxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx přístup k informacím či žaloba na vypořádací podíl.
Další případy soudního řízení ve věci korporátního práva jsou výslovně upraveny v
zákoně o zvláštxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xx
xxxxx x xxxxx xxxxxx
xstanovení § 9 odst. 2 písm. f) upravuje věcnou příslušnost pro
spory mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů
nxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxkce příslušné osoby.
Bude se tak jednat nejenom o spory finančního charakteru, ale též o rozsah pravomoci
orgánu či obecného jednání těchto osob. Stejnx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
g)
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxtků vyplývajících
z průmyslového nebo duševního vlastnictví. Bude se tedy jednat o spory o nároky z
právních i protiprávních jednání, které se přímo doxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxšení práva duševního vlastnictví, či neoprávněného
užívání práva duševního vlastnictví (VSP 1 Cmo 118/93).
Z hlediska volby příslušného soudu se přxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxud v Praze. Nad rámec uvedeného zákona, který zahrnuje spory
ve věcech vynálezů a zlepšovacích návrhů, průmyslových a užitných vzorů, ochranných
známxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
x)
nekalá soutěž
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. h) upravuje věcnou příslušnost krajských
soudů v případech sporu z nekalé soutěže v současnosti upravené x x xxxx xx xxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxo obohacení. Nedovolené omezení
soutěže, pak vyplývá ze zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a bude
se jednat o veškeré aspekty porušexx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx právu
k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží, lze dovodit,
že příslušnost krajských soudů ve smyslu písm. h) bude zahrnxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxi soudy bude dle písm. i) chráněna dobrá pověst,
a bylo by nelogické, aby ochrana dobré pověsti probíhala před jinou instancí, než
ochrana obchodní firmxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxy názvu a dobré pověsti právnických osob. Hmotněprávní základ vychází
z § 135 odst. 2 obč. zák., který upravuje jak ochranu dobré pověsti, tak soukromí
pxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxtiučinění.
Ochrana dobré pověsti je výjimkou z podřízení věcné příslušnosti krajských soudů,
neboť spory o ochranu osobnosti byly v nové úpravě podřxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx
xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxce je však nesystematický, neboť v mnoha případech
bude ochrana dobré pověsti a soukromí představovat jeden předmět řízení.
j)
spory z finančníhx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x
xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x xxkoně č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, směnek a šeků ve
smyslu zákona č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém zákoně, a investičních nástrojů
ve smysxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x jiné
hodnoty, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Záležitosti rozhodované ve
věcech kapitálového trhu jsou již ale upraveny v zákoně o zvlxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxjící z obchodů na komoditní burze ve smyslu § 28 odst. 3
zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Definice burzovního obchodu je obsažena
v § 2 zákonxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxků a z toho vzniklých sporů. Jedná
se o případy dle § 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů a dále o spory dle
§ 1194 obč. zák., pokud příslušné společenxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxví měly řešit před krajským soudem, a to včetně projednání a
rozhodnutí věci týkající se požadavku společenství vlastníků jednotek na zaplacení
příspxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx 2 písm. m) upravuje příslušnost ve věcech přeměn obchodních
společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx zvláštní předpis budou
z působnosti občanského soudního řádu vyňaty (§ 85 až 93 z. ř. s.). Bude se přitom
jednat i o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx x xxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxz § 92). Pod úpravu občanského soudního řádu nebude spadat
ani postup po uložení povinnosti splnit dluh poskytnutím dorovnání protiplnění nebo
složix xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xx
x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxx
xxxxxxxxxx x x odst. 2 písm. n) upravuje příslušnost ve sporech z koupě závodu,
pachtu závodu nebo jeho části, jak jsou upraveny v § 2175 a násl. a § 2349 a násl.
obč. zákx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xředmětem
sporu při převodu závodu právo duševního vlastnictví, uplatní se navíc zvláštní soudní
příslušnost Městského soudu v Praze ve smyslu zákona xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xe
smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek
nezbytných k provedení těchto smluv. Příslušným zákonem upraxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxy č. 77/2008 (viz § 12 zák. č. 137/2006 Sb.). Finanční
limit v případě veřejných zakázek na stavební práce k 1.1.2015 činil 131 402 000
Kč.
IV. Další xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxu jimi zejména zákon o zvláštních řízeních soudních, který obsahuje úplný výčet
nesporných řízení, která byla původně obsažena v občanském soudním řáxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxst Nejvyššího soudu
8.
Ustanovení odst. 3 upravuje formální zajištění věcné příslušnosti Nejvyššího soudu,
které však musí předcházet úprava ve zxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství
za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedníx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxudů členských
států nijak neupravují, a nezasahují tak do rozdělení a organizace práce jejich soudní
soustavy.
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxe o definování soudu z
hlediska národní věcné příslušnosti.
xxx
Z další judikatury:
I. ÚS 59/11 (námitky k věcné příslušnosti a odůvodnění usnesenx xxx x xxxxxx xx xx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx řízení), NS Ncp 2831/2009, R 2/11
(ochrana dobré pověsti právnické osoby), NS 29 Cdo 37/2011 (spor o nedoplatek do
fondu oprav SVJ), NS 29 Cdo 1449/2000 xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx x xxxxx xx xxx x3/2009, R 115/11 (spor insolvenčního správce a exekutora), MS
v Praze 35 Co 127/2001, R 37/02 (jmenování znalce za účelem ocenění nepeněžitého
vkladu)x xx x xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2016.
I. Smysl hlavní intervence
1.
2.
Účelem hlavní intervence je umožnit třetí osobě (hlavní intervenient) napadnout žalobou
účastníky probíhajícího řízení a uplatnit tak xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxx prodané s výhradou vlastnictví, jestliže zaplacení
kupní ceny za věc je předmětem sporu mezi žalovanými účastníky.
3.
Nové řízení se připojuje usxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxho
skončení původního řízení (§ 91a), podmínkou však je, aby žalobou napadnul obě strany
probíhajícího soudního sporu. Je-li v řízení i jiný intervenixxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxi.
4.
V rámci hlavní intervence se jedná o samostatnou žalobu, za níž je třeba hradit soudní
poplatek a u níž musí být vypořádány nároky stran a úhrada xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx zachována, jinak by nedošlo k ekonomickému
vyřešení sporu.
II. Evropské právo
6.
Nařízení Brusel I upravuje hlavní intervenci v čl. 8 odst. 2x x xx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxoba, ledaže by toto řízení bylo zahájeno
pouze proto, aby tato osoba byla odňata soudu, který je pro ni příslušný. Čl. 65
pak stanovuje výluku z tohoto praxxxxxx
bis
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx)
JUDr.
Jiří
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně
1.
Ustanovení § xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxe konkrétní
stupeň soudů, které jsou příslušné v jednotlivých instancích soudního procesu.
2.
Ve funkční příslušnosti nalézá svůj odraz soustavx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx soudy, včetně jejich poboček. Na území Hlavního
města Prahy působí namísto okresních soudů obvodní soudy a Městský soud je v postavení
krajského soudux xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxxx
xx
II. Funkční příslušnost krajských soudů
4.
Stanoví-li xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxanci v případech,
kdy zákon stanoví v § 9 jako prvoinstanční soud okresní. Okresními soudy musíme rozumět
jak soudy okresní, tak pražské obvodní soudy x xxxxxxx xxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx č. 121/2008 Sb., tento však stanoví specifický
režim. O opravném prostředku nejdříve rozhoduje ve smyslu § 9 zákona předseda senátu,
který o něm rozhoxxxx xxxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx.
Nelze-li odvolání proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka zcela vyhovět, rozhodne
o něm funkčně příslušný odvolací soud.
6.
Proti rozhodnuxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxt námitky
do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. O těchto námitkách rozhodne
předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úřxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxní odvolání přípustné, § 9 odst. 2 o vyšších
soudních úřednících.
III. Funkční příslušnost vrchních soudů
7.
Je-li jako prvoinstanční soud určex xxx x x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxy krajských soudů v Praze, Plzni, Českých Budějovicích,
Ústí nad Labem a Hradci Králové a též Městského soudu v Praze, do obvodu Vrchního
soudu v Olomoucx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxuje např. webová stránka obce.cz.
IV. Evropské právo
9.
Přímo použitelné právní předpisy EU problematiku funkční příslušnosti soudů členských
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxobního návrhu), NS ČR 6 Cdo 83/92 (rozhodnutí
o vyloučení soudce), NS 22 Cdo 599/2004 (rozhodnutí o zastavení řízení ve věci odvolání)
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx je mimořádným opravným prostředkem v rámci civilního procesu, a i z tohoto
důvodu je funkční příslušnost svěřena Nejvyššímu soudu. Až do roku 1995 přitxx x
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxxx xxxxxdnutím soudů krajských
a vrchních, a to vždy, když rozhodují ve druhé instanci.
2.
Pokud by došlo k podání dovolání proti rozsudku prvostupňovému, xxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxvat. Zastavení by však přicházelo v úvahu pouze
tehdy, pokud by nebylo možné vadu odstranit postupem dle § 43. K zastavení by došlo
z důvodu neodstranitexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx x xxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxují, a nezasahují tak do rozdělení a organizace soudní soustavy.
Z další judikatury:
NS 22 Cdo 599/2004 (rozhodnutí o zastavení řízení ve věci oxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx zahájení řízení
1.
Z hlediska časového určení věcné a místní příslušnosti je rozhodným okamžik zahájení
řízení. Zahájením se přitom rozumí okamžix xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx
x xxxxxxx x x xx xxxxx x xydání usnesení ve věci, ve které lze zahájit řízení i bez
návrhu a řízení je zahájené dle § 82 odst. 3.
2.
Zahájením řízení také nebude doručení žaloby xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
3.
Forma doručení návrhu vyplývá z § 42, podle kterého je možné doručit návrh na zahájení
řízení písemně v listinné nebo elektronické podobě prostředxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxději do 3 dnů doplnit předložením jeho
originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla
ve stanovené lhůtě doplněnax xxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxle zvláštního právního předpisu se nevyžaduje
doplnění podání předložením jeho originálu, je však nutné, aby každá jednotlivá příloha
elektronickéxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxíloha obsahující návrh ve věci samé. V případě
zaslání dokumentu datovou schránkou nemusí být dokument podepsán, neboť odesílatel
je dostatečně idenxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xaslaných
telefaxem, než je podání samé, nemůže tak ale činit u podání e-mailem či datovou
schránkou.
5.
II. Místní příslušnost
6.
Místní příslušnost je zkoumána vxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxxl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím,
než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxslušnost zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava
jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním
úkonu, kterx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxje svoji místní nepříslušnost. Po právní moci usnesení bude
věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnému".
III. Věcná přxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxx x xxxx xx xxxxx
xxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxi k závěru o věcné nepříslušnosti
soud, anebo je-li vznesena námitka žalovaného. V takovém případě předkládající soud
předloží věc nadřízenému vrchnxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže
věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu.
11.
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxi tohoto usnesení bude
věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Plzni."
12.
Výsledkem zkoumání věcné příslušnosti je buď pokračování v říxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xeuplatní v případě, kdy soud ve správním
soudnictví ve stejné věci pravomocným rozhodnutím odmítl návrh s tím, že jde o věc,
kterou soudy projednávají a xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxastníkům k vyjádření.
14.
Výjimky z perpetuatio fori jsou stanoveny zejména v zákoně o zvláštních řízeních
soudních a tyto případy se týkají zejmxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxx
Projednání věci může být z pravomoci civilních soudů vyňato i dohodou účastníků,
a to volbou rozhodčího řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudníxx x x xxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxdnána v řízení před rozhodci
nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví.
V. Nemožnost dalšího přezkumu
16.
Věcně a xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxad nastává, jestliže již existuje pravomocné rozhodnutí ve smyslu § 104a
a 105, neboť se jedná o věc pravomocně rozhodnutou. Druhý případ je následkem xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx nelze ani zkoumat příslušnost.
VI. Volba soudu
18.
Ustanovení odst. 2 stanoví logickou, ale v případě místní příslušnosti dané na výběr
velmi důlxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxn
v případech, když zákon stanoví více možností, ale také tehdy, když se strany dohodnou
na místně příslušném soudu. Nesjednají-li xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxt volba místní příslušnosti chápána jako výlučná, musí být takový závěr nepochybný,
např. použitím slov "výlučně", "jen" či "pouze". Běžná formulacex xx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxění Nejvyššího soudu k rozhodnutí ve věci místní příslušnosti vyplývá z možnosti
zvolit soudy České republiky jako pravomocné, ale chybí-li určení anxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxu účastníka anebo na základě návrhu
soudu, který není místně příslušným, nemůže však jinému soudu věc delegovat (R 50/04
- NS 29 Odo 524/2002).
21.
Z xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxosti, anebo
byla žaloba připojena k návrhu Nejvyššímu soudu na určení místně příslušného soudu.
Jiný způsob určení, tedy obecný návrh Nejvyššímu soudx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxučit, že následně podaná žaloba je totožná s okolnostmi
vylíčenými v návrhu Nejvyššímu soudu.
xxxxxxxxxx
22.
Pokud bude návrh předložen soudem, bude tento poxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx nepříslušnosti není třeba na rozdíl od usnesení o věcné
nepříslušnosti doručovat účastníkům k vyjádření.
VIII. Evropské právo
23.
Přímo použitxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx, že
soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které
má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx této zásadě je evropská úprava založena
a je třeba ji uplatňovat (Magnus, Mankowski, Brussels I Regulation. s. 700). Proto
veškerou úpravu o příslušnoxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxx I .
xxx
bis
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxosti dle § 11 odst. 3), NS 29 Cdo 1578/2008,
R 16/11 (pravomoc a naplnění podmínek), NSS Nad 13/2007 (místní příslušnost ve správním
řízení), NS 29 Odo 52xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxí
Hrádek,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Delegace nutná
1.
Ustanovení odst. 1 upravuje tzv. delegaci nutnou, tedy případxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxdců je důvod upravený v § 14, tedy vyloučení
z důvodu poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Nemusí se přitom jednat
o vyloučení všech soudců xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxx xxzhodnout.
3.
Vyloučení soudců probíhá dle postupu stanoveného v § 14 až 16b a základem pro postup
je námitka účastníka řízení o podjatosxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxnosti, které jej k závěru o podjatosti soudce vedou.
delegace
4.
Jednotlivé případy nutné , které vycházejí z důvodů stanovených x x xxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
delegace
xx
x xx xxxxx x x xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxe nebo celého soudu,
b)
§ 15 odst. 2 - přikázání věci předsedou soudu jinému soudci nebo senátu, jakmile
se předseda soudu dozví o důvodu vyloučení,
xx
x xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx vhodná
5.
Delegace
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxikázání věci jinému soudu, musí princip
zákonného soudu a soudce vést rozhodující orgán k závěru, že není na místě k delegaci
přistupovat.
7.
Delegxxx
8.
Delegaci vhodnou lze navrhnout kdykoliv za řízení a soux xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxhodnutí o delegaci bude rozhodovat nejbližší
nadřízený soud.
10.
xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xoud i soud, jemuž
má být věc přikázána, spadají do jeho obvodu. Zde se uplatní ustanovení § 8 zákona
o soudech a soudcích. Pokud půjde o věc, kde jsou místně xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxavy, a proto ve sporu mezi
krajskými soudy může rozhodovat jeden z vrchních soudů anebo Nejvyšší soud. V případě
mezi vrchními soudy bude vždy xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
delegace
xxx
xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xx xéž vyžadováno, aby soud seznámil účastníky i s důvody
. Tento požadavek chrání účastníky nejen před účelovým návrhem ze strany
druhého účastnxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
delegace
xxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxě posouzení věcné příslušnosti přitom soud může účastníka poučit
ve smyslu § 101 odst. 4 a stanovit, že nevyjádří-li se účastník ve stanovené lhůtě,
buxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxvodněno.
IV. Evropské právo
14.
Otázka není upravena v nařízení Brusel I , ale je výslovně regulována
pouze v čl. 15 nařízení Brusel Ixxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xzhledem ke svému umístění vhodnější k projednání věci nebo její
určité části, a v případě, že je to v zájmu dítěte, požádat soud, aby převzal příslušnostx
delegace
bis
xxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx x podnětu soudu nebo na
žádost soudu jiného členského státu je možné pouze se schválením alespoň jedné ze
stran.
Z další judikatury:
I. ÚS 938/10 (xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxodné a právo na zákonného soudce), III. ÚS 351/04
(porušení podmínek vhodné ), II. ÚS 544/02 (podmínky vhodné a právo
na xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xhodná ),
NS Cpjn 29/2006, R 62/09 ( v ústavu a ), NS 29 Nd 201/2008, R 2/09
(zneužití návrhu na vhodnou delegaci), NSS Nad 13/200x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx
delegace
delegace
delegace
delegace
detence
delegace
xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xoudců a přísedících)
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vyloučení soudců a přísedících z pohledu ústavněprávxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxého práva na spravedlivý proces
podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod.
2.
Nezávislost a nestxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxadem
pro fungování demokratického právního státu. Pojem nezávislosti chápeme ve smyslu
eliminace možnosti nepřípustného vlivu na svobodnou vůli soxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx a přísedících je
nástrojem k zajištění nestranného a nezávislého soudního rozhodnutí. K vyloučení
soudce by však vzhledem k ústavně deklarované zásaxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxu patrny pochybnosti o soudcově nepodjatosti
(I. ÚS 722/05, III. ÚS 200/98). Důvody vyloučení soudců jsou zákonem vymezeny taxativně;
jejich rozšířexx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxubjektivní prvek), ale především z hlediska důvodně předestřených pochybností
o jeho nepodjatosti (objektivní prvek). Při rozhodování o vyloučení xxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx, že soudce má k věci, k účastníkům řízení
nebo k jejich zástupcům určitý vztah, který nelze považovat za nezaujatý (I. ÚS 370/04).
Nepodjatost soudce se xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx
xxsadně i osoby přísedících; s výjimkou § 14 odst. 2, popřípadě § 14 odst. 3).
II. Poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům (§ 14 odst. 1)
xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx (). Důvod vyloučení by tak byl konstatován například tehdy, pokud by soudce/přísedící
rozhodující spornou věc byl sám účastníkxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x x soudce/přísedícího, který získal o skutkovém základu věci
poznatky jiným způsobem, než ze studia soudního spisu nebo dokazováním v průběhu
jednání (xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxdy či
nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem tohoto soudce (k tomu viz zákon č. 82xxxxx xxx x xx xxxxxxx
nemo iudex in
causa sua
xx xxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xabízí se zejména příbuzenský či jiný blízký
vztah, ať už se bude jednat o vazby přátelské, nepřátelské, nebo jinak se dotýkající
osobní/majetkové xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xyloučen
ze sporného incidenčního řízení (I. ÚS 370/04, III. ÚS 523/04). Naproti tomu pouhé
zjištění, že soudce například zná advokáta jedné ze spornýcx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxké funkce, tj. nepřekračuje-li vztah soudce
a advokáta profesionální rovinu, nevzniká překážka pro působení dotčeného soudce
v řízení (NS 22 Nd 283/2xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxsti.
6.
K závěru o vyloučení soudce/přísedícího z projednávání a rozhodnutí případu není
nezbytné jednoznačně prokázat, že je podjatý. Pro rozhoxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxdjatosti (II. ÚS 71/06). Není ovšem opodstatněné
se domnívat, že k vyloučení soudce jsou dostatečné jakékoli osobní názory účastníků
řízení na požadaxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxe nestranně
a nezávisle ve věci rozhodnout (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva: Saraiva
de Carvalho proti Portugalsku, stížnost č. 15651/xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxupcem strany řízení vykonávají advokacii jako společníci
společnosti s ručením omezeným, nemůže bez přistoupení dalších relevantních skutečností
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxí nebo k jejich zástupcům je nutno hodnotit u každého
soudce samostatně, tedy individuálně. Na straně podjatého soudce jde totiž o osobní
(vnitřní) psyxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x soudu nižšího nebo vyššího
stupně, popřípadě u soudu, který vydal rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost
(§ 14 odst. 2 a 3)
8.
Není přijatelné, xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
prostředku proti vlastnímu rozhodnutí (a naopak). Tím by byla popřena samotná podstata
opravného systému, jehož účelem je odstranění vad vzniklých v xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxdnutí by takto byla fakticky vyloučena
nebo ohrožena, a tomu je nutno institutem vyloučení soudců zabránit.
9.
Soudce xxxx xxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxsti o nezávislosti
soudních instancí a nestrannosti osoby soudce (NS 26 Cdo 74/99).
10.
Z projednání a rozhodnutí věci v odvolacím řízení jsou vyloxxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxní soudce odvolacího soudu postačuje, že ve
výrazném rozsahu procesně působil v řízení u první instance, ač in meritum nerozhodoval
(Rc 7/97). Pokud soxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxdku
nevzniká.
11.
V dovolacím řízení nepřísluší činit procesní úkony soudcům jednajícím o věci u nižších
obecných soudů (což platí opět i v opačném xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxpovali.
12.
O žalobě na obnovu řízení jsou oprávněni rozhodovat i soudci, kteří věc řešili
do doby právní moci napadeného rozhodnutí. Návrx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xozhodnutí ve věci samé z důvodu uplatnění nových skutečností
nebo důkazů, které nemohly být v původním řízení bez viny účastníka využity.
de iure
13.
K opaxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxrušení práva
na zákonného soudce a na spravedlivý proces. Ustanovení § 14 odst. 2 vymezuje jako
důvod pro vyloučení soudce pouze případ, kdy věc projedxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
xx xxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxoučení soudce/přísedícího (§ 14 odst. 4)
14.
Důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nejsou podle výslovné
dikce § 14 odst. 4 vxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi
soudce nemá význam samotné pochybení v rámci vedení občanskoprávního procesu (vada
řízení) nebo při hodnocení důkazních materiálů (excesivní hodnxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxčení soudce z řešení věci, není mj. úsilí
soudu o dosažení smíru mezi účastníky řízení v intencích § xx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx. Náprava vad řízení či soudcovského rozhodování
je zajišťována zákonnými opravnými prostředky.
15.
Vyloučení soudce nezpůsobuje rozhodování x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxádá tato skutečnost důvod k vyloučení z rozhodování věci s obdobnou
právní tematikou (NS 4 Nd 301/2008). Úspěšnost či neúspěšnost u soudu ukončených
spxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xNS 4 Nd 55/2009).
16.
Zákonným důvodem podjatosti soudce nejsou ani okolnosti spojené s obecnou charakteristikou
jeho osoby, tedy například pohlxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx k závěru o nutnosti soudcova vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné
věci. Pro řečený účel by musely být zjištěny objektivní skutečnosti nestxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxobní charakteristikou skutkově
či právně související materii, že by uvedené spojení intenzivně ovlivňovalo názor
soudce na řešení daného případu (Nxx xxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxbností o nepodjatosti soudců senátu, kterému
byla věc přidělena k vyřízení (Rc 85/12).
V. Vyloučení soudců Ústavního soudu
18.
Ústavní soudnictxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxí
úpravě vymezené zákonem o Ústavním soudu. Soudce Ústavního soudu je vyloučen z projednání
a rozhodnutí věci, pokud lze mít - se zřetelem na poměr k věcix xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xe věci činný už při výkonu jiné funkce nebo
povolání (např. podílel-li se na rozhodování případu u obecného soudu anebo působil-li
v řízení jako advokát xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxrhu nevede (§ 36 zákona o Ústavním soudu).
19.
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xovažuje za podjatého.
Odmítnutí musí být odůvodněno a soudce je povinen se k tomu vyjádřit. Neuplatnění
námitky podjatosti účastníkem řízení nebrání xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx x xxxxodování pléna Ústavního soudu, usnáší se na vyloučení soudce plénum;
soudce, jehož se vyloučení týká, nehlasuje. Rozhoduje-li se o věci v senátu, vyjaxxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxele, znalce nebo tlumočníka z řízení u Ústavního
soudu platí označená zákonná ustanovení přiměřeně. O vyloučení řečených osob rozhoduje
předseda Ústxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxikatury:
I. ÚS 167/94 (objektivní úvaha o podjatosti soudce), I. ÚS 476/97 (rozvrh práce a
zákonný soudce - soudce nahrazen jiným soudcem z důvodu xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxěřený jednat za účastníka v soudním řízení), III.
ÚS 182/99 (základní právo na zákonného soudce a vyloučení soudců), III. ÚS 26/00
(důvodné pochybnosxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx04
(prokázaná podjatost nebo důvodná pochybnost o nepodjatosti soudce), III. ÚS 449/04
(k vyloučení konkursního soudce z incidenčního řízení), IIxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxdný důvod k vyloučení - kárné řízení), II. ÚS 3164/07
(vyloučení soudce a informace šířené médii), III. ÚS 780/08 (podjatost správce konkursní
podstxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx (k výjimečnému
charakteru rozhodnutí o vyloučení soudce), Rc 65/10 (soud vystupující za stát v občanském
soudním řízení jako organizační složka), xx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx x558/96 (dlouhodobý
kolegiální vztah soudce k účastníku řízení), NS 22 Cdo 227/99 (soudce v minulosti
zaměstnancem účastníka řízení), NS 20 Nd 113/2xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxxivní kontra objektivní měřítko pro vyloučení soudce),
NS 4 Nd 301/2009 (vztah soudce ke KSČ v minulosti), NS 6 Tdo 880/2010 (otázka vyloučení
soudce pxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx pochybnosti
o nepodjatosti soudce), NS 28 Cdo 1874/2010 (poměr k věci musí dosahovat intenzity
důvodné pochybnosti o schopnosti soudce věc nezávislx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx
x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxým úředním postupem soudce), 29 NSČR 38/2012 (nestrannost
soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku), NSS Nao 2/2003-18 (podíl soudce na
rozhodoxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxtků), NSS Nao 28/2003-5
(kontakt soudce s účastníkem řízení - novinářem v rámci soudcovy minulé práce), NSS
Nao 10/2005-6 (k dotazu soudce na rodinný xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxx xx xx xx/97 (postoje, pocity a motivy soudce), KS Brno - pobočka
Zlín 60 Nc 116/2005 (snaha soudce o dosažení smíru).
(Oznamovací povinnost soxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx dána povinnost oznámit předsedovi soudu skutečnost,
jež je důvodem k vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Oznamovací povinnost
vzniká kxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxené povinnosti
přitom musí dojít - v zájmu zásady hospodárnosti a eliminace vlivu vyloučeného soudce/přísedícího
na řešení věci - neprodleně. Dotčenx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxení by proces mohl utrpět podstatné vady nebo by byly jeho dosavadní
výsledky zmařeny (například nezbytné zajištění důkazů, předběžná opatření apod.xx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxšení jím vydaného
rozhodnutí z titulu podání opravného prostředku.
xx xege
II. Určení jiného soudce/přísedícího, přikázání věci jinému senátu, nutná delxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxí povinen určit jiného soudce
či přísedícího, který bude věc projednávat a meritorně rozhodovat. Postupuje v tomto
směru v souladu s rozvrhem práce, abx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; je veřejně přístupný
(§ 41 zákona o soudech a soudcích).
3.
Pokud oznámení o vyloučení podali všixxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xj. jsou-li u místně příslušného soudu vyloučeni všichni soudci,
je nutno předmětnou věc ve smyslu § 12 odst. 1 usnesením delegovat jinému soudu shodnéxx
xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx vznikl důvod podjatosti,
však nemá pravomoc přikázání věci jinému soudu sám provést - toliko předloží věc
k rozhodnutí o delegaci nadřízenému soudu, jxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xoudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci řízení mají
právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu by věc měla být přikázána.
III. Podjatost pro poxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx
xxxxx k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům (§ xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx soudu dospěje k závěru, že nikoli, předloží
věc k rozhodnutí o vyloučení nadřízenému soudu ve smyslu § 16 odst. 1. Subjektivní
podjatost není dostačujíxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxovat.
V zájmu zachování právní jistoty a zákonnosti rozhodování je ovšem nutno nestrannost
dotčených soudců a přísedících potvrdit nadřízeným soudex x xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxávání
a rozhodování věci, avšak předseda soudu nemá za odůvodněné pochybnosti o jeho nestrannosti
podle § 14 odst. 1, přísluší vydání rozhodnutí o podjxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxhy instančními. S "odvolacím soudem" jej tedy nelze
zaměňovat. Rozhoduje-li krajský soud o otázce vyloučení soudce okresního soudu, nejedná
se v tomtx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx; jde
o rozhodnutí nadřízeného soudu (NS 30 Cdo 3731/2008).
xx
xxxx
6.
Nadřízeným soudem je soud vyššího stupně vůči soudu nižšího stupně v obvodu, a to
bez zxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxud ve vztahu
ke všem vrchním, krajským i okresním soudům, vrchní soud ke všem krajským i okresním
soudům sídlícím v jeho obvodu a krajský soud v poměru ke vxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxpřísedící mají být rozhodnutím vyloučeni.
7.
O vyloučení soudců či přísedících rozhoduje nadřízený soud kolektivním způsobem -
v senátu (§ 16 odsxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxích
soudů, není nadřízeného soudu, a proto je k rozhodnutí o (ne)podjatosti soudců příslušný
jiný senát Nejvyššího soudu. S přihlédnutím k platné procxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxě rozhodovat v tříčlenném sboru složeném z předsedy senátu
a dvou soudců. V případě, že nadřízeným soudem bude pro vydání rozhodnutí o podjatosti
Nejvyxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxgia bude namístě
tehdy, dospěje-li tříčlenný senát Nejvyššího soudu v rámci rozhodování o vyloučení
soudců/přísedících k právnímu názoru odlišnému xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxích - xxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx x xx xxxxx x x xx x xx x
x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx o soudech a soudcích].
8.
Rozhodnutí o podjatosti má formu deklaratorního usnesení. Výrok () je třeba
formulovat ve shodě s dikcí ustanovxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
enunciát
x xxxxx xxxikatury:
NSS Nao 60/2009-277 (vyjádření soudce k námitce podjatosti není oznámením soudce
o důvodu vyloučení předsedovi soudu)
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
I. Námitka podjatosti jako procesní úkon účastníka řízení; poučovací povinnost soudu
1.
Osoby v postavení účastníků řízení mají právo namítat nexxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxo důvodu). Právní prostředek, který zákon k řečenému
účelu poskytuje, je označován jako námitka podjatosti. Námitka podjatosti
je nástroxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxcesu pro
nedostatek nestrannosti a nezávislosti při rozhodování soudu; institut vyloučení
soudců/přísedících však nesmí být zneužíván (III. ÚS 187xxxxx
explicite
xx
xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxací povinnosti soudu, jejíž porušení
zakládá pro účastníka právo domáhat se vyloučení soudce nebo přísedícího bez zřetele
k zákonem stanovené lhůtě. xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx
xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xe účastníkům řízení dostane přímo rozhodujícím
samosoudcem nebo předsedou senátu. K tomuto postupu je možno se uchylovat kdykoli
v průběhu řízení, ať xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx
x xxx xxxt. 1 právo, a nikoli povinnost, vyjádřit se k osobám soudců a přísedících.
Usnesení, jímž soud vyzve účastníky řízení, kteří dosud v procesu žádnou pocxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xezí poučení soudu o možnosti dovolávat
se vyloučení soudních osob; takto by mohla být u účastníků nastolena nejistota v
otázce nestrannosti soudu (KS Hxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxvrhem cílit proti určitému soudci/soudcům (přísedícímu/přísedícím). Podjatost
je psychickou kategorií, a proto ji lze posuzovat toliko ve spojitoxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxle pravidel rozvrhu práce povoláni
ve věci rozhodovat (NS 25 Nd 26/2005).
II. Náležitosti a forma námitky podjatosti
4.
Námitka podjatosti je proxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xx
xxxxx xteré věci se týká a co sleduje; nezbytností je rovněž provedení podpisu a
datace (§ 42 odst. 4). Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elexxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxých obecných náležitostí zákon v § 15a odst. 3 ukládá i zvláštní požadavky
na obsah námitky podjatosti. Účastník řízení musí vymezit, proti kterému soxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxík podávající námitku dozvěděl (bude-li
námitka vznesena po prvním jednání ve věci s účastí dotčeného soudce či přísedícího),
a jakými důkazy lze vyloxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx to, že je z rozhodování věci vyloučen (§ 14).
6.
Nebudou-li v námitce podjatosti obsaženy všechny zákonné náležitosti, nebo bude-li
neurčitá či nexxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x
xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxené vady zhojit. Nedojde-li
po výzvě předsedy senátu (přes poučení o následku) k řádné opravě/doplnění návrhu
a nelze-li o něm pro tento nedostatek rozxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxe/přísedící oprávněn v řízení působit a ve věci meritorně
rozhodnout.
7.
Forma námitky podjatosti je rozhodná, pokud podjatost soudxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxnost (listinnou nebo elektronickou
podobu skrze veřejnou datovou síť anebo telefax). Ústní formou lze podle výkladu
§ 41 odst. 1 a § 42 námitku podjatxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxx
de lege lata
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxádřit se k osobám soudců a přísedících je zákonným právem,
které jim v obecném směru nelze odpírat. Námitku podjatosti je ovšem možno uplatnit
pouze za zxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx podjatosti po skončení procesu (u soudu daného stupně) je opožděná. Rozhodoval-li
však ve věci vyloučený soudce nebo přísedící, je to způsobilým odvoxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxmci mimořádného opravného prostředku
v podobě žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e) tohoto předpisu. Skutečnost,
že ve věci rozhodoval vyxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxávního posouzení (§ 241a). Nejvyšší soud je však - dospěje-li k závěru o přípustnosti
dovolání účastníka - povinen k uvedené zmatečnosti podle § 242 odsxx x x xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxméně nepovedou ke zrušení napadeného
pravomocného rozhodnutí, dovozuje-li účastník řízení pochybnosti o nepodjatosti soudce/přísedícího
ze skutxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx vznesení námitky podjatosti soudce nebo přísedícího xxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx kterého se zúčastnil soudce/přísedící,
o jehož vyloučení jde. Pokud účastníkovi v době soudního jednání nebyl důvod vyloučení
soudce či přísedícího xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxjatosti soudce nebo přísedícího. Bez zřetele k zákonné lhůtě je účastník řízení
oprávněn námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, nebyl-li soudem poučxx x xxxxx xxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxí nijak časově omezena (nebereme-li
v potaz požadavky a lhůty k podání řádných i mimořádných opravných prostředků). Nevyžaduje
se tedy dostát xxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x 8
soudního řádu správního).
ex lege
11.
O námitce podjatosti rozhoduje nadřízený soud. K "postoupení" námitky podjatosti
nadřízenému soudu k rozhodnutx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxe)včasnost námitky podjatosti řádně posoudit, protože opožděnost není
zjevná, je naopak podle zákonné úpravy postup předložení věci k rozhodnutí o vxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxosti nadřízeným soudem bez dalšího (§
16 odst. 2).
xx xxxx xxxx
12.
Byla-li by námitka podjatosti podána včas a soud by věcné rozhodování o vyloučení
soudce/příxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xx.
Pokud občanskoprávní soud zašle účastníkům řízení akceptační dopis o složení rozhodujícího
senátu a stanoví lhůtu k případnému vznesení námitek pxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxdnout (III. ÚS 1570/13).
V. Důvody námitky podjatosti
14.
Námitku podjatosti je možno uplatnit toliko ze zákonem nastolených důvodů.
15.
K vxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxá pochybnost o
jeho nepodjatosti. Obsahem námitky podjatosti musí být konkrétní a prokazatelné skutečnosti
zakládající důvodnou pochybnost o nestrxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxním posouzení vyloučení soudců/přísedících je ovšem nutno se
pohybovat výhradně v objektivním rámci. Nezbytné je provedení materiálního rozboru
okxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx že se na projednávání a rozhodování
věci podílel u soudu nižšího nebo vyššího stupně. Právní úprava vyloučení vychází
z principu, že je nemyslitelné, axx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxřádném opravném prostředku proti vlastnímu rozhodnutí (a naopak). Tímto
by byla popřena samotná podstata opravného systému, který cílí k nápravě vad xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxdců a přísedících v řízení o věci nebo výhrady k rozhodovací praxi v jiných
právních věcech však nejsou důvodem vyloučení. Námitka podjatosti založená xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxlým důvodem ke vzniku pochybností o nepodjatosti soudců senátu, kterému byla
věc přidělena k vyřízení (Rc 85/12).
VI. Vzor námitky podjatosti
Okrxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxx x
xxx xx xxxx
xx xxx xxx xx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxva 219
o zaplacení částky 156.000,- Kč
Námitka podjatosti samosoudce
Před prvním jednáním ve věci samé vznáším námitku podjatosti samosoudce
Jana Novxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xxxxem). Z uvedeného důvodu navrhuji, aby byl soudce Jan Novák
z projednávání a rozhodování shora označené věci vyloučen.
V Chebu dne 14. 7. 2014
Martin Zajíxxx
xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx cílit proti konkrétnímu soudci/soudcům/přísedícímu/přísedícím,
nikoli vůči soudu jako instituci), Rc 3/80 (obsah námitky podjatosti), Rc 66/10 xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxdostatek xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx
x xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxní), NS 4 Nd 303/2009 (námitku podjatosti soudce
lze uplatnit toliko v konkrétním civilním řízení), NS 4 Nd 16/2011 (žaloba podaná
proti soudu - možný xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxu k rozhodnutí o námitce podjatosti)
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Rozhodování o námitce podjatosti; nadxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xámitky podjatosti není z důvodu zainteresovanosti
příslušný soud, jehož soudci nebo přísedící jí byli dotčeni. Rozhodnutí o vyloučení
je proto zákonxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxními.
S "odvolacím soudem" jej tedy nelze zaměňovat. Rozhoduje-li krajský soud o otázce
podjatosti soudce okresního soudu, nejedná se v tomto případě x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxpně vůči soudu nižšího stupně v obvodu, a to
bez ohledu na skutečnost, zda proti rozhodnutí nižšího soudu koná nebo nekoná řízení
o opravném prostředku. xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xoudům sídlícím v jeho obvodu a krajský soud v poměru ke všem okresním
soudům v obvodu (Rc 48/96). Není přitom rozhodné, zda je nadřízený soud zároveň odvoxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxní věci nadřízenému soudu
3.
Účastníci řízení podávají námitky podjatosti soudců/přísedících u soudu, před nímž
se občanskoprávní řízení vede, txx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxm spolu s vyjádřeními předloží námitku podjatosti k rozhodnutí
nadřízenému soudu. Z řečeného postupu však zákonná úprava uvádí výjimky (viz dále).
xx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx bez jejichž provedení
by proces mohl utrpět podstatné vady.
III. Výjimky z povinnosti předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí o námitce
podjatxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xednání, v rámci kterého byla věc
in meritum současně rozhodnuta - za předpokladu, že soud návrh na vyloučení soudce/přísedícího
nepovažoval za důvodnxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
xxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxsoudit důvodnost námitky
podjatosti. Má-li soud za to, že námitka podjatosti není důvodná, nemá pak povinnost
předložit věc nadřízenému soudu k rozhoxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xednání o věci rozhodnuto (došlo k odročení), musí být námitka podjatosti
soudem předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí.
7.
Právní úprava cílí x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxužívána nebo nevytvářela překážku pro rozhodnutí soudu o věci, nejsou-li pro vyloučení
soudců či přísedících dány zákonné důvody. Postup, kdy by samoxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xednání účastníky i svědky, by nebyl v
souladu se zásadami rychlosti a hospodárnosti řízení.
8.
O námitce podjatosti je soudem na nařízeném jednání xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxxx x xyloučení nebo nevyloučení soudce/přísedícího však
soud v tomto případě nerozhoduje, protože rozhodnutí o otázce vyloučení spadá podle
§ 16 do příslxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx
xepokládá za důvodnou, se nepřihlíží. Soud je oprávněn věc projednat a rozhodnout.
Rozhodoval-li o sporu nebo nesporu vyloučený soudce/přísedící, je xx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx
x xxxxx xxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxnost [§ 229 odst. 1 písm.
e)] nebo dovolání (§ xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xýchž skutečností, s nimiž se už nadřízený
soud (popř. jiný senát Nejvyššího soudu) vypořádal k první námitce podjatosti podané
účastníkem řízení (přexxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx byla-li učiněna neoprávněnou osobou, neboť jako
taková nemá zákonnou oporu (NS 23 Nd 145/2012). K námitkám podjatosti uplatněným
ze strany neúčastníxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xuto nadřízenému soudu v rozporu s platnou právní úpravou
nepředloží, nelze však pro daný stav bez dalšího usuzovat na vadu, jež mohla mít
za následek nesxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx
vyloučený soudce nebo přísedící (29 NSČR 75/2011).
Z další judikatury:
IV. ÚS 938/07 (překážka věci pravomocně rozhodnuté - shodná námitka poxxxxxxxxxx
xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxosti vznesená před soudním
jednáním, při kterém byla věc rozhodnuta - § 15b odst. 2), NS 29 Cdo 2134/2012 (nepředložení
věci nadřízenému soudu - § 15b odxxx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxx
xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx 1.1.2016.
I. Příslušnost k rozhodnutí o vyloučení soudce nebo přísedícího
1.
Vydání rozhodnutí o vyloučení soudce/přísedícího přísluší xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xoudem" ho není možno zaměňovat. Rozhoduje-li
krajský soud o otázce podjatosti soudce okresního soudu, nemá to charakter odvolacího
rozhodnutí, ani rxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
de xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xižšího stupně v obvodu, a to
bez ohledu na skutečnost, zda proti rozhodnutí nižšího soudu koná nebo nekoná řízení
o opravném prostředku. Postavením nadxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx v jeho obvodu a krajský soud v poměru ke všem okresním
soudům v obvodu (Rc 48/96). Není přitom rozhodující, zda je nadřízený soud zároveň
odvolacím nebo dxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x
x xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxloučení členů senátu Nejvyššího soudu,
který je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci obecných civilních
soudů, není zde nadřízxxxxx xxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxní
civilních soudů lze v obecné rovině konstatovat, že o vyloučení soudců/přísedících
bude nadřízený soud zásadně rozhodovat v tříčlenném sboru složxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxžený z devíti nebo více soudců (tzv. velký
senát). Rozhodování velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia bude namístě
tehdy, dospěje-li txxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxdu vysloveného a jednomyslně usoudí na zásadní právní význam řešené procesní otázky
podjatosti soudců/přísedících - věc je za daného stavu nutno s řádxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x x xx x xx xxxxx x x xx x xx x
x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxzhodnutí o podjatosti má formu deklaratorního (procesního) usnesení. Výrok ()
má být formulován ve shodě s dikcí ustanovení § 16 odst. 1, tedy xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
enunciát
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti
5.
Úspěšnost vznesení námitky podjatosti soudce nebo přísedícího ze strany účastníka
řízení je spojena s dodržením zákonem vytyčené xxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxoučení jde. Pokud účastníkovi v dané době nebyl důvod vyloučení soudce
či přísedícího znám, anebo došlo-li k jeho vzniku až později, lze námitku podjatxxxx
xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xčastník řízení oprávněn
námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, nebyl-li soudem poučen o právu vyjádřit se
k osobám soudců/přísedících. V případě nesxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx x xxxání řádných i mimořádných opravných prostředků). Nevyžaduje
se tedy dostát ani lhůtě 15 dnů běžící od okamžiku, kdy se účastník o důvodu vyloučení
soudxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxení námitky podjatosti nadřízenému soudu nemá
dojít tehdy, pokud je zjevně opožděná (§ 15b odst. 3). Ke zjevně opožděné námitce
podjatostx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxvy postup předložení
věci k rozhodnutí o vyloučení nebo nevyloučení soudce/přísedícího nadřízenému soudu
správný. Uplynutí zákonem vymezené lhůty xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
de lege lata
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx x x5b lze dovodit, že není důvodu předložit věc nadřízenému soudu k rozhodnutí
o námitce podjatosti ani v případě, byla-li uplatněna neoprávněným subjexxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxto nadřízenému soudu předložen, musí
být za analogického použití § 16 odst. 2 odmítnut (NS 23 Nd 145/2012).
IV. Jednání nadřízeného soudu a proces doxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxání, nemá-li být ve vztahu k řečené
otázce provedeno žádné dokazování a lze-li se s námitkou podjatosti řádně vypořádat
toliko na podkladě studia obsahx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxtosti anebo je-li dán důvod vyloučení spočívající v rozhodování soudce o věci
u soudu nižšího/vyššího stupně. V případech, kdy je k prokázání důvodu vyxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxkazů) provede nadřízený soud
buď sám, nebo prostřednictvím dožádaného soudu.
xx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xalší judikatury:
Rc 11/04 (rozhodnutím "nadřízeného soudu" je i pořádkové opatření), NS 2 Cdon 30/97
(nadřízený soud kontra odvolací soud), NS 29 xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xozhodnutí nadřízeného soudu o uložení pořádkové pokuty),
29 NSČR 58/2012 (nadřízený vrchní soud), VS Praha Na 294/96 (zastavení řízení o návrhu
na vyxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xenátu; nutná delegace)
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Určení jiného soudce/přísedícího. Přikázání věci xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xěci, je předseda věcně a místně příslušného soudu oprávněn
i povinen určit podle rozvrhu práce jiného soudce či přísedícího, který bude v řešené
věci účxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxtu příslušného
soudu. Nepřipadá-li ani takový postup v úvahu, tj. jsou-li u místně příslušného soudu
vyloučeni všichni soudci, musí být předmětná věc xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx příslušnosti věcné). Předseda soudu, jehož soudci byli
vyloučeni, však nesmí přikázání věci jinému soudu sám provést - pouze předloží věc
k rozhodnutx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxně nadřízen
místně příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci řízení mají
právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu by věc měla být přxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxho soudce nebo
přísedícího z projednávání a rozhodnutí věci. Není ovšem jediným nástrojem, který
zákon k dosažení řečeného účelu nabízí. Otázka vylouxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxavě lze hovořit o odvolání, žalobě pro zmatečnost, nebo
dovolání. Nejvyšší soud však k uvedené zmatečnostní vadě přihlédne z úřední povinnosti
podle § xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxx
xx
xxxatnit námitku podjatosti soudce/přísedícího je přípustné pouze v průběhu řízení
u soudu daného stupně, tj. bude-li důvod vyloučení zjištěn před vydáxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx v opravných prostředcích. Účinný
přezkum rozhodnutí z titulu předmětné vady řízení lze v opravném systému uskutečnit
bez ohledu na to, zda byla během sxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx
xxx xxxxxxxxxxx
4.
Pokud účastník řízení uplatní námitku podjatosti před nařízeným jednáním soudu o
věci samé nebo přímo na soudním jednání, má soud podle § 15b odst. 2 xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx soudu k rozhodnutí o vyloučení nebo
nevyloučení soudce/přísedícího. To platí za podmínky, že soud na nařízeném jednání
rozhodl ve věci samé. Právní úpxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xízení zneužívána nebo nevytvářela překážku pro rozhodnutí soudu o věci, nejsou-li
pro vyloučení soudců či přísedících dány zákonné důvody.
5.
O vxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxsti nadřízeného
soudu. K námitce podjatosti, která byla vznesena před nebo v průběhu soudního jednání,
na němž byla věc rozhodnuta, a kterou soud nepokxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxšem důvodem pro podání řádného či mimořádného opravného
prostředku, tj. odvolání [§ 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a)], žaloby
pro zmatečnost xx xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxo xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxní aprobovat
a rozhodnutí je nutno zrušit [buď z titulu odvolání - § 205 odst. 2 písm. a), § 219a
odst. 1 písm. a), přípustného dovolání - § 242 odst. 3 a § 243x xxxxx x xx xx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxudem, má pravomoc současně nařídit,
aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo samosoudce (§ 221 odst. 2, § 243e
odst. 3). Opravné prostředky však xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
jež mu byly do doby právní moci rozhodnutí známy, a on (přesto) podjatost nenamítl
(NS 21 Cdo 2338/2005).
xxxxxxxxx
7.
Uchýlil-li se soud rozhodující o opravnxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxšího stupně určit k projednání a rozhodnutí věci náhradního soudce/přísedícího,
popřípadě věc přikázat jinému senátu nebo předložit k rozhodnutí o dxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x nevčasnost namítání podjatosti), Rc 3/80 (rozhodování o nutné delegaci až po pravomocném
rozhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení všech soudců příxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxtí o vyloučení vydané nadřízeným soudem a změna soudce).
(Závaznost rozhodnutí nadřízeného soudu)
JUDr.
Jana
Bílková
Práxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxi
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxí. Nadřízený soud rozhoduje
i odmítnutím námitky podjatosti podle § 16 odst. 2. Byť jde o rozhodnutí učiněná
v rámci vedení řízení, je zákonem uznán závaxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxání věci nebo o odmítnutí námitky podjatosti není přípustné podat odvolání
[§ 202 odst. 1 písm. a)]. Uplatnění procesní obrany formou dovolání je pak zaxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xtížnosti (I. ÚS 2928/09).
Právní úprava a vychází z faktu, že námitka podjatosti je účastníku řízení
zachována i pro obsah opravného prostxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxobem.
judikatura
3.
Závaznost vydaného usnesení o (ne)vyloučení soudce/přísedícího nebo o odmítnutí námitky
podjatosti nemá vliv na možnost podání řádnéhx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxx Skutečnost, že o věci rozhodoval vyloučený soudce či přísedící, jako podstatná
vada řízení
4.
Námitka podjatosti je právním prostředkem zajišťujxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xozhodnutí věci. Není ovšem jediným nástrojem, který
zákon k dosažení tohoto účelu nabízí. Otázka vyloučení soudce/přísedícího je řešena
i v rámci rozxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx, § 219a
odst. 1 písm. a)], žalobě pro zmatečnost [§ 229 odst. 1 písm. e)] nebo dovolání.
Nejvyšší soud však k uvedené zmatečnostní vadě přihlédne z úřední xxxxxxxxxx xxxxx
x xxx xxxxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxouzení věci).
xx xxxx xxxx
5.
Uplatnění námitky podjatosti soudce/přísedícího je přípustné pouze v průběhu občanskoprávního
řízení u příslušného soudu, tjx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
x xxxx nemá charakter způsobilého podnětu pro rozhodování o vyloučení soudní osoby
(NS 7 xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedcích (pozn.: nebyl-li
důvod vyloučení soudce/přísedícího účastníku do právní moci rozhodnutí znám).
6.
Účinný přezkum soudního rozhodnutí z xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx podjatosti vznesena. není, zda a jakým způsobem o ní bylo nadřízeným
soudem rozhodnuto (NS 30 Cdo 4086/2011).
Relevantní
Z další judikatury:
Rx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx01 (dovolání proti
rozhodnutí nadřízeného soudu není možno podat), NS 25 Cdo 243/2009 (zastavení řízení
o dovolání proti usnesení nadřízeného soudx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx k rozhodnutí o dovolání proti usnesení o odmítnutí námitky podjatosti
nadřízeným soudem), NS 22 Cdo 4407/2013 (na rozhodnutí o opravném prostředku v xxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxci pravomocně rozhodnuté).
(Vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce či tlumočníka)
JUDr.
Jana
Bílková
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx jiných zaměstnanců soudu, jakož i znalců a tlumočníků, musí být
vzhledem k odbornému působení v soudním řízení nestrannými. Činnost zapisovatele
proxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xnaleckého
nebo tlumočnického úkonu je významné z hlediska řádného zjištění skutkového stavu
a vytváří podklad pro spravedlivé rozhodnutí in meritumx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní
vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů (§ 4 vyhlášky čx xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx x. 121/2008 Sb., o vyšších
soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících
zákonů. Vyšší soudní úředník je vyxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxší soudní úředník o skutečnosti, pro niž by mohl být vyloučen, oznámí
to neprodleně předsedovi senátu. V řízení je oprávněn do doby, než bude o vyloučení
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxní opravný prostředek
přípustný. Bylo-li rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí předseda
soudu k vykonání procesního úkonu jiného vyšxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxní o vyloučení
3.
Vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce či tlumočníka z procesních
úkonů v občanskoprávním řízení způsobuje pxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx
xxx
xx
xxxxxxxxxxx x xxxxučení musí být založeno na objektivní bázi. Nelze proto vycházet
toliko ze subjektivního pohledu o vztahu znalce, tlumočníka, zapisovatele či jiného
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xe možno se uchýlit
jen v případě, lze-li na pochybnost o nepodjatosti soudní osoby/znalce/tlumočníka
odůvodněně usuzovat (NS 28 Cdo 146/2009).
IIIx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxalifikované osoby mají povinnost oznámit předsedovi senátu skutečnost, která je důvodem jejich vyloučení
z provádění procesních úkonů. Oznxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx Předseda senátu, jenž od zapisovatele, jiného soudního zaměstnance, znalce
či tlumočníka obdržel oznámení o důvodu vyloučení z řízení, je potom povixxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx
ex
lege
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxvnění musí poučit.
7.
Námitka podjatosti je procesním úkonem, pro který jsou zákonnou úpravou vytyčeny
náležitosti. V námitce podjxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx xx xxxxx x). Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické
podobě podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslecx x
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx podjatosti. Účastník
řízení musí vymezit, proti kterému znalci, tlumočníkovi, zapisovateli či jinému zaměstnanci
soudu svou námitku cílí, v čem je sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxx xyloučení prokázat. Ohledně každé osoby, u níž je namítána podjatost,
je zapotřebí tvrdit a doložit skutečnosti, pro které má navrhovatel za to, že je
z úxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
obligatorní
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxalci nebo tlumočníkovi spojena s žádnou lhůtou (nepočítá se
s aplikací ustanovení § 15a odst. 2). Neznamená to ovšem, že by účastník řízení mohl
podjatoxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx x xlumočnících,
který ukládá oznámit soudu důvod vyloučení znalce i tlumočníka neprodleně po nabytí
vědomosti [avšak kdykoli v řízení; viz např. odvolaxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, znalce či tlumočníka;
pravomoc a postup
9.
Rozhodnutí o vyloučení zapisovatele, jiného zaměstnance soudu, znalce nebo tlumočníka
je v pravomoci xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxstný.
10.
Na řízení o vyloučení znalce, tlumočníka, zapisovatele či jiného zaměstnance soudu
se přiměřeně použijí komentovaná ustanovení § 14 odxxx xx x xxx x xxx xxxxx x x x
x x xx xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx pracovní poměr ke stejnému zaměstnavateli - kromě existence
vztahu ekonomické závislosti je zde možný vliv kolegiality či obavy před nepříznivými
prxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xochybnost o nestrannosti
znalce dozví), NS 30 Cdo 2277/2000 (vyloučení znaleckého ústavu), NS 21 Cdo 845/2013
(k postavení znalce a veřejnoprávní/xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
JUDr.
Jana
Bílková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Zrušené ustanovení kontra nová právní úprava
1.
Obsahem zrušenéhx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxtranně (§ 2 věta druhá notářského řádu). O vyloučení notáře, notářských koncipientů,
notářských kandidátů nebo jiných zaměstnanců notáře rozhodovax xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x námitce podjatosti uplatněné ve vztahu
k notáři a jeho zaměstnancům nebyl přípustný opravný prostředek.
2.
S účinností od 1.1.2014 byla právní úpxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxení notáře a jeho zaměstnanců je zařazeno do § 105 z. ř. s., za subsidiární
použitelnosti obecných ustanovení o vyloučení soudců a přísedících v občanskxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx. Rozhodnutí má formu usnesení.
Rozhodne-li soud o vyloučení notáře pro pochybnost o nepodjatosti, pověří současně
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zásada rovnosti účastníků
1.
Demokratický právní stát je založen na rovnosti lidx x xxxxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx nachází v zásadě rovnosti účastníků řízení (čl.
37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy, § 4 zákona o soudech a soudcích). Zásada
rovnosti účastníků, jexxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxx
xx xxxxx2), má místo ve všech druzích soudních procesů (tj. v civilním, trestním,
správním i ústavním).
2.
Judikatura
3.
Pro civilní řízení je zásada rovnosti účastníků výslovně vyjádřena v § xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxšťují stejnou příležitost k uplatnění
jejich práv, a cíleně tak vytvářejí prostor pro to, aby účastníci řízení mohli účinně
uplatňovat námitky a argumxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xx x xxx
xxxxx xx x xxx xdst. 4, § 104a odst. 2 a 3, § 104b odst. 4, § 114a odst. 2 písm.
a), § 114b odst. 1, § 118, § 119a, § 123, § 210 odst. 1, § 215 odst. 2, § 250 odst.
2, § 338m], právo být xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx xx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x
xxx xxxxx xx x xxxxx
4.
S ohledem na uvedené je § 18 odst. 1 třeba přisuzovat rovněž interpretační význam,
a to tam, kde právo účastníka vyjádřit se, resp. být slyšen není pxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxípady doručování stejnopisu odvolání
protistraně při napadení rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení (Sb. ÚS 188/2011,
I. ÚS 673/10; Sb. ÚS 108xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx
xxx xxxx. 1 věta druhá; k hlediskům srov. Sb. ÚS 14/2007, III. ÚS 191/06), nýbrž
zejména o doručování návrhů účastníka, má-li o nich soud rozhodovat, k vyjádřenx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxch nařizování
jednání odvolacího soudu, kdy nelze vycházet pouze z formalistického výkladu § 214
odst. 2 písm. c) (Sb. ÚS 10/2009, IV. ÚS 2785/07; Sb. Úx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxí.
xxxxxxxxxx
6.
Při výkladu ustanovení o moderačním právu soudu ve vztahu k náhradě nákladů řízení
(§ 150) klade ve smyslu zásady rovnosti účastnxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
judikatura
xx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxání o osvobození od soudních poplatků,
když s pomocí § 18 dovozuje, že se výhod § 138 odst. 1 se může dovolávat nejen fyzická,
ale i právnická osoba (Sb. Úx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxvně. Bez slyšení účastníků
rozhoduje předseda senátu např. o nařízení předběžného opatření (§ 75c odst. 3),
o zajištění předmětu důkazního prostředkx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx uvedených v § 115a - nařizovat při rozhodování o některých
odvoláních (§ 214 odst. 2 a 3; § 254 odst. 8), a zpravidla ani při rozhodování o
dovolání (§ 243x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx x x xx x
xxxx xdst. 4), aby soud vycházel z posouzení okolností konkrétního případu.
9.
Uvedené výjimky ovšem naznačují, že zásadu rovnosti účastníků nelze vníxxx xxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx (Sb. ÚS 3/1997, II. ÚS 127/98), případně
povinnost soudu dbát na to, aby důkazy provedené z podnětu účastníků byly v určitém
poměru (Sb. ÚS 49/1994, III. xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xkutečnosti, vyplývající
z právní normy, na jejímž základě strana uplatňuje své právo nebo námitky (Macur:
Důkazní břemeno v civilním soudním řízení, xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx. ÚS 92/2006, Pl. ÚS 37/04).
11.
Zásada rovnosti účastníků se jako jeden ze základních principů fungování soudnictví
uplatňuje ve všech druzích cixxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x
xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxtí soudu I. stupně, resp. soudu odvolacího [§ 219a odst. 1 písm.
a); § 243e odst. 1], a je rovněž důvodem žaloby pro zmatečnost (§ 229 odst. 3).
12.
xxx xxxvo jednat v mateřštině
13.
Důsledkem zásady rovnosti účastníků je rovněž právo účastníků jednat před soudem
ve své mateřštině. Za tím účelem ustanoxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xe zajistit osobě zcela či nedostatečně znalé českého jazyka
srovnatelnou kvalitu komunikace se soudem, jakou by se vyznačovala komunikace soudu
s osoxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxentuálně osoba jiné
než české národnosti, nevede ještě k nutnosti ustanovení tlumočníka takové osobě
(R 40/99; Sb. NSS 519/2005, NSS 7 Azs 17/2003). Rexxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxody, neboť zde není taková potřeba (Sb. NSS 120/2004,
NSS 6 Azs 10/2003). O tom, zda potřeba ustanovení tlumočníka vyšla v řízení najevo,
se soud dozví bux x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x z jiného jazyka,
který účastník ovládá (srov. Sb NSS 1511/2008, NSS 4 Azs 307/2004); obvykle to bude
jeden z úředních jazyků státu, jehož je účastník příxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxx. 6 jednacího řádu, že záleží-li
na doslovném znění takové výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou
část pokud možno také v jazyce, xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xomu, aby účastník mohl před soudem jednat
ve své mateřštině, platí stát (§ 141 odst. 2); náhradu takových nákladů nelze účastníku
uložit (R 21/86). To se xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxtanovením tlumočníka jiné osobě než účastníkovi, např. svědkovi, má stát na náhradu
takto vzniklých nákladů právo.
18.
Stejné zásady platí pro přxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxb (odst. 2 věta druhá).
Z další judikatury:
Sb. ÚS 149/2006, I. ÚS 684/05 (rovnost účastníků a právo na právní pomoc), Sb. ÚS
59/1998, IV. ÚS 303/9x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xSS 342/2004, NSS 4 Azs 112/2004 (potřeba ustanovení tlumočníka), PrRo 11/94,
s. 415, VS Praha 3 Cdo 17/94 (rovnost účastníků a poučovací povinnost soxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxsobilosti
být účastníkem řízení, něm. Parteifähigkeit) výslovně neupravovaly. Vycházely zřejmě
z toho, že procesní subjektivita je totožná se subjxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx s právní subjektivitou svědčí úvaha, že jde-li v civilním řízení
o ochranu subjektivních práv a oprávněných zájmů, měli by mít způsobilost být účastníxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxnci zájmů, které
v hmotněprávní sféře nemají žádného nositele, a přesto jsou hodny právní ochrany
(např. vymazaná obchodní společnost v řízení o zrušexx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxního poměru, ať již
v roli soudu, účastníka nebo vedlejšího účastníka. Jen ten, kdo má způsobilost být
účastníkem řízení, může být nositelem práv a povixxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxsní subjektivity není vždy neodstranitelný; nelze např.
vyloučit, že žalující společnost bude v průběhu řízení zapsána do obchodního rejstříku,
čímx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxoduje (§ 154
odst. 1); nepostačuje, že byl dán v době zahájení řízení. Procesní subjektivitu soud
zkoumá z úřední povinnosti; avšak nečiní tak dříve, nex xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxení) ten, proti němuž byla podána
žaloba, před zahájením řízení (§ 82 odst. 1), je řízení třeba zastavit (§ 104 odst.
1; srov. SoRo 3/97, s. 57, VS Praha 5 Cmx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxníkem řízení je rovněž jednou z podmínek účinnosti procesních
úkonů (něm. Prozesshandlungsvoraussetzung); absence procesní subjektivity tak bránxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxoří ovšem případy,
kdy předmětem xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx dle rozhodnutí
"nezpůsobilý" účastník podal proti rozhodnutí opravný prostředek, a to včetně opravného
prostředku mimořádného (srov. R 10/00).
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx
xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx x odvolací soud,
je-li předmětem jeho přezkumu rozhodnutí (§ 212a odst. 5). V řízení dovolacím
se k vadě spočívající v nedostatku procesní suxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
meritorní
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxších druzích
civilního procesu, tj. v řízení nesporném, vykonávacím, exekučním a insolvenčním.
II. Fyzické osoby
8.
Způsobilost být účastníkex xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx
x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxxx nelze procesní subjektivitu odpírat ani jemu. V takovém případě
však půjde o procesní subjektivitu podmíněnou tím, že se narodí živé (stejně Faschingx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx odst.
2 obč. zák.), a to ke dni, který je v pravomocném rozsudku uveden jako den smrti
(§ 56 odst. 2 z. ř. s.). Naproti tomu prohlášení člověka za nezvěstnéhx xx xx xxxxx
x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxní, ustanovit opatrovníka
(§ 29 odst. 3).
10.
Ve zvláštních případech právní úprava stanoví, že způsobilost fyzické osoby být účastníkem
řízení txxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx x x xxx xxxxx x xx xx xxxx
x1.
Způsobilost cizince (fyzické osoby bez české státní příslušnosti) být účastníkem
řízení před českými soudy se řídí právním řádem státu, v němž má cxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx x xxxxx x xx xx
xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxá dnem zápisu do veřejného rejstříku (srov.
§ 126 odst. 1 obč. zák.) a zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku (§ 185 obč. zák.).
Veřejným rejstříkem ve sxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxjstřík
a rejstřík obecně prospěšných společností (§ 1 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících).
Existují však i další veřejně přístupné rejstříky, jež xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxích) právnických osob, srov. k tomu nález Pl. ÚS 2/06].
13.
Zřízení právnické osoby není vyloučeno ani zákonem (§ 126 odst. 2 obč. zák., např.
Všeobexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx
x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxodila, že
zákon může stanovit, že určitý subjekt je právnickou osobou nejen tím, že jej za
právnickou osobu výslovně prohlásí, nýbrž i tím, že danému subxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx).
xxxxxxxxxx
14.
Z hlediska způsobilosti být účastníkem řízení není rozhodné, zda se jedná o právnickou
osobu soukromého nebo veřejného práva.
15.
Nosixxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxtu mají rovněž
cizí státy; u nich je však třeba vždy zkoumat, zda v konkrétním případě nejsou vyňaty
z pravomoci českých soudů (§ 7 odst. 1 z. m. p. s.). K oznxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
x x xxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxevším o komory profesní samosprávy (např. Česká advokátní komora,
Notářská komora, Exekutorská komora). Procesní subjektivita náleží též veřejným xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xaproti tomu nedisponuje žádná
ze státních vysokých škol.
xxxxxxxxx
17.
K xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx (např. farnosti,
řády či kongregace Římskokatolické církve nebo farní sbory Českobratrské církve evangelické).
Procesní subjektivitu mají též polxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxávního vztahu může být i veřejný ústav (např. Česká televize,
Český rozhlas nebo Česká tisková kancelář) či veřejný fond (např. Státní fond kultury,
Stxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxoba vznikla; stačí však, je-li způsobilá podle českého
právního řádu (§ 9 odst. 2 z. m. p. s.). Byť při šetření podmínek řízení postupuje
soud z úřední povxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxžil
spolu s žalobou doklady o své právní subjektivitě; jejich nepředložení však není
důvodem pro postup podle § 43 (srov. důvody R 82/11).
IV. Další nxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
x x xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxávní osobnost, tj. koho nelze považovat ani za fyzickou,
ani za právnickou osobu. Zákon může někomu přiznat procesní subjektivitu buď výslovně,
nebo jxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxktivitu právním entitám nedisponujícím
právní subjektivitou, upravují zejména § 35 a 35a. V prvém případě jde o státní zastupitelství,
příp. o nejvyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx x x xx x xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx xvšem situace, kdy způsobilost být účastníkem řízení vyplývá ze zákona
implicitně. na tomto základě označila za účastníka řízení např. okxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xepšího práva (R
74/05), resp. v řízení o žalobě na neúčinnost právního jednání (R 63/98), vymazanou
obchodní společnost v řízení o zrušení zápisu jejíhx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
Judikatura
xxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxmu (ani implicitně) dána pobočce
závodu nebo odštěpnému závodu (R 12/04; R 88/51), železniční stanici (R 54/72), ředitelství
státních drah (Vážný 520xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx
x xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx (srov. SoJ 181/04, NS 29 Odo 170/2004) nebo časopisu (srov. "Železo, časopis
pro obchod železářský a průmysl kovodělný", Vážný 4379).
24.
I nadále xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxv, jenž
disponuje právní subjektivitou (srov. R 3/79, s. 39). Nebylo by totiž na místě přiznávat
způsobilost být účastníkem řízení takovému zdravotnixxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxly v důsledku svévolného a zjevně bezúspěšného uplatňování
práva.
V. Nesprávné označení účastníka
25.
Nejednotně jsou praxí řešeny případy, kdx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx, zejména žaloby (§ 41 odst. 2), nikoliv pouhé označení účastníků
v jeho záhlaví. Může se totiž stát - zvláště v řízení, v němž se neuplatňuje povinné
zastxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxodní firmou,
případně použil nesprávný dodatek obchodní firmy), z obsahu procesního úkonu však
vyplývá, že žalována je osoba objektivně způsobilá býx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxaloby) odstranit.
26.
Je-li naproti tomu z obsahu procesního úkonu zřejmé, že žalobce směřuje svůj žalobní
požadavek proti útvaru bez procesní suxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxy zastavit (§ 104 odst. 1). Patří sem i případ, kdy xxxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx
xxxprávné jsou naproti tomu názory, které postup soudu v naznačených případech činí
odvislým od zkoumání vůle účastníka řízení. Při výkladu procesních úxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxi projevu přitom nelze omezovat
pouze na samo označení účastníka v záhlaví procesního úkonu (žaloby), nýbrž je třeba
zkoumat celý obsah tohoto úkonu.
x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxrsu na způsobilost úpadce být účastníkem řízení),
R 15/95 (procesní subjektivita organizační jednotky občanského sdružení), SoJ 94/97,
NS 2 Cdon 13xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx VS Praha
1 Co 227/94 (neodpovědnost prezidenta republiky není nedostatkem podmínky řízení)
(Procesní způsobilost)
JUDr.
Bohuxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxocesní strany vykonávat v řízení procesní
práva a plnit procesní povinnosti, a to buď samostatně, nebo prostřednictvím zástupce
(srov. NS 33 Cdo 3078/xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxní je účastníkem procesně způsobilým.
2.
Zákonodárce již tradičně váže nabytí procesní způsobilosti na způsobilost samostatně
se v hmotněprávnxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxsní.
To vyplývá i z toho, že procesní právo v některých případech propůjčuje procesní
způsobilost xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx s., § 368
odst. 2 z. ř. s., § 403 odst. 3 z. ř. s., § 431 odst. 2 z. ř. s., § 431 odst. 2 z.
ř. s., § 469 odst. 3 z. ř. s. nebo § 481 odst. 2 z. ř. s.).
3.
Procesní způsxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx
xxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxtanovením zákonného zástupce či opatrovníka (srov. § 104 odst. 2 věta první).
4.
Při zkoumání procesní způsobilosti postupuje soud z úřední povixxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxklad (R 21/54). Platí, že rozhodnutí soudu
ve věci samé v sobě zahrnuje kladné posouzení způsobilosti být účastníkem řízení
a procesní způsobilosti jaxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx x
xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx vyřešena v jednom sporu, je tím závazně zodpovězena - při nezměněných
okolnostech - i pro další spor mezi týmiž stranami (srov. Vážný 18733).
xxxxxxxxxx
5.
Proxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxanou, jež nebyla procesně způsobilá, nelze přiznat
žádné účinky. Je-li však otázka procesní způsobilosti v řízení řešena (např. je-li
předmětem odvoxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxavuje i nedostatek procesní způsobilosti
zmatečnostní vadu [§ 229 odst. 1 písm. c); srov. NS 21 Cdo 1015/2011]. Soud k ní
přihlédne bez návrhu i v odvolacxx xx xxxx xxxxx xx x x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx
xxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx
xxxxích civilního procesu, tj. v řízení nesporném, vykonávacím, exekučním a insolvenčním.
II. Procesní způsobilost fyzických osob
8.
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxlosti se plné svéprávnosti
nabývá přiznáním svéprávnosti soudem (§ 37 obč. zák.), nebo, povolí-li to soud, uzavřením
manželství (§ 672 odst. 2 obč. zákxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxi nezletilých (§ 31 a násl. obč.
zák.) svým důrazem na individuální hlediska rozumové a volní vyspělosti (srov. Šínová
in Melzer,Tégl: Občanský zákoníxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxahu podmínky řízení, by však neměla být po delší dobu spornou; současná
úprava k tomu bohužel navádí. (Ukazuje se, že stanovení věkových hranic (např. 6
x xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx)
10.
Nelze přehlížet, že účast na soudním řízení vyžaduje sama o sobě větší rozumovou
vyspělost než právní jednání, o kterém se v řízení jedná (napřx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxo zařízení; srov. Handl, Rubeš: Občanský
soudní řád. Komentář. I. díl, s. 160). V případě nezletilých proto bude pravidlem
závěr, že nemají procesní zpxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxx xxxx xxojena s provozováním obchodního závodu nebo k jiné obdobné
výdělečné činnosti (§ 33 obč. zák.). V tomto věcném rozsahu má nezletilý nepochybně
i procesxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxny podmínky
tzv. částečné svéprávnosti nezletilých (§ 32 obč. zák.). Avšak vzhledem k tomu, že
v žádném z uvedených případů nezletilý není plně svéprávxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxéprávnost byla omezena, je procesně způsobilá pouze v rozsahu,
na který se omezení svéprávnosti nevztahuje (R 34/85; srov. ale § 35 odst. 3 z. ř.
s.). I zdx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx vycházet z toho, že má procesní způsobilost
(srov. NS 20 Cdo 1307/2000 a také Vážný 11312).
13.
Nové hmotněprávní instituty předběžného prohlášexx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxí způsobilosti účastníka řízení přímý vliv nemají;
z hlediska procesní způsobilosti je rozhodující pouze rozsah, v jakém je osoba využívající
některx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx nebo
opatrovníkem, ustanoví procesní soud, je-li tu nebezpečí z prodlení, opatrovníka
pro řízení (§ 29 odst. 1, srov. komentář k § 29).
15.
Procesnx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxbilým,
může před českými soudy jednat, je-li způsobilý podle českého právního řádu (srov.
§ 9 odst. 1 z. m. p. s.).
III. Procesní způsobilost právnickxxx xxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxová in Svoboda, Smolík, Levý, Šínová
a kol.: s. 69). V takovém pojetí by všechna řízení, jejichž účastníky jsou právnické
osoby, byla zmatečná [§ 229 odsxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxx xxastníkem řízení (srov. R 15/92).
17.
Procesní způsobilost právnických osob upravuje procesní právo i nadále zcela samostatně
způsobem, jenž je nx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx
x x 21 až 21b.
18.
Nemá-li právnická osoba nikoho, jehož prostřednictvím by mohla procesně jednat, nebo
je-li sporné, kdo je takovou oprávněnou osoboxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxx
x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxůsobilost zahraničních právnických osob se řídí právním řádem, podle něhož
právnická osoba vznikla; i v těchto případech ovšem postačí, je-li způsobxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xákon (výslovně či mlčky) způsobilost být účastníkem řízení útvarům,
jež nemají právní osobnost (viz komentář k § 19), je třeba vycházet z toho, že jim
bex xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxní odst. 2 je důsledkem novely občanského soudního řádu zákonem č. 202/2002
Sb. Podstatou úpravy je poskytnutí legitimace v řízeních týkajících se mxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxtanovení vůbec netýká, jde tedy
o legislativní zmetek.
Z další judikatury:
R 2/84 (kolizní opatrovník dítěte v řízení o způsobilosti rodiče k pxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxení nemá vliv na procesní způsobilost),
SoJ 86/01, NS 21 Cdo 1841/2000 (zastupování zaměstnavatele, který je fyzickou osobou),
Vážný 18390 (schválxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxrocesní jednání právnické osoby)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xsrov. důvodovou zprávu k zák. č. 30/2000 Sb. a NS
21 Cdo 4124/2008). Úprava právního jednání právnických osob v oblasti hmotného práva
(srov. § 161 a násxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxednictvím
koho právnická osoba v procesních vztazích jedná, by v rámci řízení neměla vyvolávat
další (sekundární) spor; proto je třeba dbát na jednoznxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxny činí vždy jediná osoba. Společné (současné) procesní jednání více
osob za právnickou osobu není přípustné (srov. SoJ 174/2005, NS 29 Odo 982/2004).
x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xztazích jedná za společnost
každý z nich samostatně (R 29/06; Soubor C 3333, NS 20 Cdo 2921/2004).
3.
Osoba, která jedná podle § 21, není zástupcem prxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx xx x xxxxxxx xxxxx xx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi přímo právnické osobě, nikoliv tomu, kdo za
ni podle § 21 jedná (SoJ 5/02, NS 20 Cdo 2474/99). Náklady, které jednající fyzické
osobě vzniknou, jsou náxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxá
osoba zvolila zástupce na základě plné moci (§ 24 a násl.). Je však vyloučeno, aby
takovým zástupcem byl člen statutárního orgánu právnické osoby, rexxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
člen statutárního orgánu, nebo
b)
pověřený zaměstnanec či člen, nebo
c)
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxcesní úkony za právnickou osobu ona. Je-li jediným členem statutárního orgánu
právnické osoby jiná právnická osoba, je zapotřebí, aby zmocnila (spráxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxckou může vyplývat i ze zakladatelského
právního jednání.
7.
Má-li statutární orgán právnické osoby více členů (je-li kolektivní), jedná za právxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxby jiná právnická osoba, nebrání
jí tato skutečnost v tom, aby za právnickou osobu jednala; činí tak na základě zmocnění
(správně: pověření) nebo jinéhx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxpostačuje, pověří-li zaměstnance k procesnímu jednání za právnickou osobu
vedoucí odštěpného závodu, byť by se věc týkala tohoto odštěpného závodu. xxxxxxxx
xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxxx xxx x
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx.
9.
Judikatura
10.
Ad c) Vedoucí odštěpného závodu (§ 503 obč. záxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx kdy byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního
rejstříku (zápis má povahu).
konstitutivní
11.
Ad d) Činit procesní úkony za právnicxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxokuru několika osobám, které ji jsou oprávněny zastupovat
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxvněn procesně jednat
prokurista, jemuž byla udělena v omezeném rozsahu (pro některou pobočku nebo
obchodní závod; srov. § 450 odst. 2 obč. zákxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxního závodu, na něž byla omezena.
prokura
prokura
III. Další jednající osoby
12.
Výjimečně svěřuje zákon oprávnění procesně za právnickou osobu jednat xxxxx xxxxxx
xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx x x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxru se zájmy členů statutárního
orgánu; zákon z uvedeného důvodu umožňuje, aby procesní úkony činil za právnickou
osobu někdo jiný (srov. důvody NS 29 Cdx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxx x xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxx věcech samozřejmě oprávněn zvolit právnické osobě zástupce na základě
plné moci (§ 24 a násl.).
13.
Dalším případem, kdy oprávnění za právnickou xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxrávnění k procesnímu jednání za právnickou osobu,
je likvidátor, a to okamžikem svého povolání (§ 193 obč. zák.). S ohledem na to,
že zápis likvidátora dx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xomu nemá prohlášení konkursu vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům
ani na jeho procesní způsobilost (§ 245 odst. 3 insolvenčního zákona). Prxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx 2. Je však třeba si uvědomit,
že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou
podstatou, jakož i výkon práv x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xx x xxxdeném rozsahu je insolvenční správce namísto dlužníka (fyzické či
právnické osoby) v řízeních, jež se týkají majetkové podstaty, procesně legitimovxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxx xxx x x xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxené správy, dočasné správy nebo správy
pro řešení krize má za následek přechod působnosti statutárního orgánu na správce,
nebo zda je statutární orgán xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxní krize na finančním trhu [srov. též § 99 odst. 4 písm. a) zákona o pojišťovnictví
nebo § 561 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičnícx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx osobu na správce. Osoba vykonávající
správu je zároveň oprávněna pověřit zaměstnance právnické osoby, u níž byla správa
zavedena, k činění procesnícx xxxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxké osoby vyžadují schválení správce,
jinak jsou neplatná. To se však z povahy věci nemůže vztahovat na jednání procesní;
procesní právo institut neplaxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxávnické osoby; znamená to, že nucený správce může za právnickou osobu jednat
před soudem sám (srov. § 7 odst. 3 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách a x xx xxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxt, vylučuje z výkonu této činnosti
střet jejích zájmů se zájmy právnické osoby. K procesním úkonům učiněným osobou,
jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy pxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xoud existenci střetu zájmů, vyzve právnickou osobu, aby pověřila procesním
jednáním jinou osobu, případně aby si zvolila zástupce. Pověření ani zmocxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxpečí z prodlení, ustanovit
opatrovníka dle § 29 odst. 2 (R 37/00).
VI. Průkaz oprávnění jednat
19.
Právnická osoba je jako účastník řízení povinnx xxxxxxxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxt (§ 104 odst. 2). K odstranění uvedeného nedostatku soud zpravidla vyzve
účastníka (právnickou osobu), aby v určené lhůtě nedostatek průkazu odstranxx xxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx/00, NS 20 Cdo 416/98;
NS 20 Cdo 1212/2000). Jestliže k doložení průkazu nedojde, soud řízení zastaví (NS
26 Cdo 299/2008; SoJ 40/08, NS 29 Odo 1138/2005)x
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxštěpného závodu či prokuristy
bylo doloženo, že byl zvolen (jmenován) do této funkce, resp. že mu byla udělena
, a to předložením aktuálního výpxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx charakter, je v případě pochybností o oprávnění fyzické osoby
jednat za právnickou osobu na soudu, aby toto oprávnění dále zkoumal (NS 20 Cdo 552/2xxxxx
prokura
xxxxxxxxxrní
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x nebo generálního pověření), případně
předložením vnitřního předpisu právnické osoby, z něhož takové oprávnění vyplývá.
Pověření k jednání za pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx
xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxx x x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxná moc". Pověření zaměstnance k jednání za právnickou osobu lze založit a
evidovat ve správním deníku soudu (§ 255 kancelářského řádu).
xx hoc
22.
Osoby oxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx tak předložením
listiny, z níž jejich postavení či funkce vyplývá (např. rozhodnutí o povolání likvidátora,
rozhodnutí o zavedení nucené správy).
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně k procesnímu jednání státu
1.
Stát je jako veřejnoprávní právnickou osobou (srov. § 21 obč. xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxesního jednání právnických osob (§
21). Specifikem státu je především relativně složitá úprava hospodaření (nakládání)
s jeho majetkem, jež je realixxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x x x xxxxx x x xx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
korporace
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxné subjektivity státu", jak to v některých
případech činí (NS 33 Cdo 181/2011). Stát (Česká republika) je jedním
a jednotným účastníkem říxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxdnout podle § 107 o tom, s kým bude v řízení pokračováno; na straně státu totiž
nedošlo ke ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení (srov. NS 21 Cdo 298/xxxxx xx
xx xxx xxxxxxxxxxx
judikatura
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxnizační složka státu je příslušná za stát před soudem
vystupovat (odst. 1). Až následně se řeší otázka, která konkrétní fyzická osoba je
oprávněna před xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxátu, která vystupuje za stát v řízení před soudem,
je v případech stanovených zák. č. 201/2002 Sb., Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových (dáxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx x xx x xxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xx x xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxdmínky, za kterých Úřad obligatorně vystupuje před soudem (jiným orgánem) ve věcech
týkajících se majetku státu, k němuž má právo hospodaření jiná orgxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xx xx xxx xxxxxxxx
5.
Úřad vystupuje za stát v řízení vždy, jsou-li pro to splněny podmínky, a to bez ohledu
na skutečnost, že řízení již bylo zahájeno (srov. však § 23 odstx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnou být splněny podmínky pro výlučné jednání
Úřadu, oznámí Úřad tuto skutečnost soudu; v řízení pak dále za stát vystupuje příslušná
organizační složkx xxxxxx x xx xxxxx x x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx základě plné moci (§ 22 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb.).
7.
Vystupuje-li v řízení namísto příslušné organizační složky Úřad, je obecným soudem
státx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxdených v § 11 zákona č. 201/2002 Sb., má Úřad způsobilost být účastníkem
řízení; v takovém případě jedná jako samostatný procesní subjekt, a za stát tedy
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xtát Úřad, náleží toto oprávnění organizační
složce státu, jež je příslušná podle zák. č. 219/2000 Sb., případně příslušná podle
jiných předpisů. Přísxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxních o náhradu škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
a v řízeních o regresních úhradách jsou příslušnými organizačními složkxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxí, že za stát může před soudem vystupovat ve věci týkající se jednoho
nároku jen jedna organizační složka (SoRo 6/05, s. 218, KS Hradec Králové 21 xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní
soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta
rexxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxení, o kterých
to stanoví zvláštní právní předpis anebo § 51 zák. č. 219/2000 Sb.; obdobné postavení
jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx
x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxinen
zjistit soud. Příslušnou organizační složku vždy přibere do řízení, aniž by o tom
vydával rozhodnutí. Závěr soudu se projeví v tom, že s nepříslušnxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxou řízení, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci (NS 22 Cdo 397/2003).
13.
Označí-li žalobce v žalobě organizační složku státu, xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxtnout (§ 43), případně řízení o ní zastavit (§
104); na místě je postup uvedený pod bodem č. 12 shora. Změní-li se v průběhu řízení
podmínky pro určení orgaxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxx xx xxxxadu, kdy v řízení vystupuje Úřad, není vyloučeno, aby příslušná
organizační složka zvolila státu zástupce pro řízení (§ 24 a násl.). Je však třeba
upozxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxiktivně; podle
ní by zastoupení advokátem při hájení zájmů státu mělo být krajním (podpůrným) řešením
(srov. IV. ÚS 3243/09; IV. ÚS 1087/09; III. ÚS 118xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxžka sídlo (§ 85 odst. 5).
xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx pověřen generálním ředitelem úřadu (odst. 2). Sám generální
ředitel však, jak vyplývá z jazykového výkladu zákona, není v řízení oprávněn za
stát jednxxx
xxx
x xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxnizační složky nebo jím pověřený
zaměstnanec, zařazený v příslušné nebo jiné organizační složce (odst. 3).
18.
Oprávnění k jednání za stát prokazxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxp. příslušné (jiné) organizační složky. Je-li pověření založeno a evidováno ve
správním deníku soudu, postačí, uvede-li zaměstnanec jeho jednací číxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxním listiny, ze které vyplývá, že zastává uvedenou funkci.
20.
Není-li oprávnění k jednání jménem státu prokázáno, nelze vyloučit, je-li tu nebezxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx
xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx je
vyloučena fyzická osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy státu (§ 21a odst. 4
ve spojení s § 21 odst. 4). Musí se však jednat o skutečný, nikoliv pouzx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxizační složky. K procesním úkonům
učiněným vyloučenou osobou soud nepřihlíží (§ 41a odst. 3). Srov. též komentář k
§ 21, bod 18.
Z další judikatury:
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xízení na náhradu škody
způsobené krizovým opatřením); 30 Cdo 727/2014 (příslušná organizační složka v řízení
na náhradu škody způsobené vodoprávníx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx.2016.
I. Osoby oprávněné jednat za obec a kraj
1.
Ačkoliv se jedná o právnické osoby (veřejnoprávní ), upravuje občanský soudní
řád proxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxísluší jak
postavení obce, tak kraje (§ 1 odst. 1 zák. č. 131/2000 Sb.).
korporace
2.
Osobou, která v procesních vztazích jedná za obec, je v první řadě její starxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxarosta (pověřený zaměstnanec)
v řízení činí, nepodléhají schválení dalšími orgány obce (srov. SoJ 158/12, NS 25
Cdo 2158/2012). Opačný závěr by vedl kx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xx1/2000 Sb. a § 4 odst. 1 zák. č. 128/2000 Sb.). Hlavní
město Praha a územně členěná statutární města mohou své vnitřní poměry upravit statutem;
ve statutx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxání s tímto
majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv [srov. § 17 odst. 1 písm. h) zák.
č. 131/2000 Sb. a § 130 písm. h) zák. č. 128/2000 Sb.]. Z toho vyplxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxávněn rovněž starosta městského obvodu
či části (srov. SoJ 156/05, NS 20 Cdo 1393/2004).
4.
Procesní úkony za kraj jako účastníka řízení činí hejtmxx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxní k jednání a rozpor zájmů
6.
Osoby oprávněné jednat v procesních vztazích za obec či za kraj prokazují své oprávnění
k jednání jednak listinou, z níž xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xraje (pověření zaměstnanci). Srov. dále komentář k § 21, bod 17 a násl.
7.
Z procesního jednání za obec či kraj je vyloučena fyzická osoba, jejíž zájmx xxxx
x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx xxx xxx
Z další judikatury:
NS 28 Cdo 2056/2009 (pasivní legitimace hlavního města Prahy v řízení o vydání bezdůvodného
obohacení).
Zástupci xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xrávní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Obecně k zastoupení
1.
Obecná problematika zastoupení osob je upravena v § 436 a násl. obč. zák. Komentoxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxocesní úkony. Jedná se
o zastoupení v procesním smyslu. Podle druhu zastoupení (a okolností, za kterých
zastoupení vzniká) může zástupce činit buď vešxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xpráva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému).
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxdu (§ 29, 29a a 30).
II. Zákonné zastoupení fyzických osob
3.
Ustanovení dopadá na případy, kdy osoba nemůže před soudem samostatně jednat. Občanxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxtečnou procesní způsobilost.
K této situaci dochází zejména v těchto případech:
a) Osoba nezletilá, která není plně svéprávná.
Zákonným zástupcxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxx xxuvislosti je nutné upozornit též na § 892 odst. 3 obč. zák., který umožní
soudu ustanovit tzv. kolizního opatrovníka v případech, kdy jsou v rozporu zájmx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx svéprávnosti soudem (§ 37 obč. zák.).
Pokud se bude jednat o osobu, která bude mít přiznanou plnou svéprávnost, bude soud
jednat právě s ní, a nebude jednxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx x xx xx xx xxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xx o. s. ř. (srov. komentář k tomuto ustanovení),
který se ovšem v případě osoby s přiznanou svéprávností neuplatní.
b) Dále se bude jednat o osobu sice zxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxx xxx x x5 a násl. obč. zák. svéprávnost fyzické osoby omezit. Přímo v tomto
rozhodnutí musí být ustanoven opatrovník (§ 62 obč. zák.). Pokud tedy bude osobě
opaxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xx x xxxxx xx xx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx omezení svéprávnosti xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxxxxx
xxxxrovník. V ostatních případech může jednat přímo tato osoba.
III. Následky
5.
Nedostatek procesní způsobilosti účastníka řízení je odstranitelxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxk, že bude zjišťovat, kdo je zákonným zástupcem,
či opatrovníkem a poté bude jednat přímo s tímto zástupcem. Dále soud může ustanovit
opatrovníka sám (sxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxx x x4 a násl. z. ř. s.).
6.
Dle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soud přeruší řízení, pokud účastník v průběhu
řízení ztratí procesní způsobilost a není zastoxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxsti je upraven též v § 56 o. s. ř., kde
je stanoveno, že těmto osobám neběží po dobu, kdy nemají procesní způsobilost, lhůty
(procesní). Od okamžiku, kdy do xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxx xxudem
osoba, která procesní způsobilost nemá, zejména v oblasti opravných prostředků. Konkrétně
se jedná o zmatečnostní vadu [srov. § 229 odst. 1 písm. xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
I. Zastoupení fyzické osoby, která není plně svéprávná, zástupce, opatrovník
1.
Ustanovení zakotvuje možnost soudu rozhodnout, že účastník řízexxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx
xx xxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
V praxi je ustanovení využitelné v těchto xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxký zákoník některé změny, které se dotknou i tohoto
procesního institutu. Zejména se jedná o ustanovení § 37 obč. zák., které umožní
soudu (za splnění zxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx x xxxxx xx xx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx x
xx xeuplatní.
Pokud ovšem bude před soudem jednat nezletilec, který nebude mít plnou svéprávnost,
bude využití § 23 o. s. ř. v praxi časté. Smyslem a účelex xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxsto složitější než vztahy hmotněprávní. Soud
by se tedy k uvedenému postupu měl uchýlit v případech, kdy z hlediska ochrany tohoto
nezletilého účastníxx x xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx xxxxx
x všech nezletilců jednajících před soudem. Vždy bude nutné zvážit okolnosti konkrétního
případu (složitost řešené problematiky, osobu nezletilého x xxxxxxx
xx xx x xxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxvnosti zcela zbavit.
Podle přechodných ustanovení k občanskému zákoníku, se osoby dříve zbavené způsobilosti
k právním úkonům (za účinnosti zákona čx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxi se uplatní zvýšená míra ochrany v procesním
právu a i v těchto případech může soud rozhodnout, že bude jednat s jejich opatrovníkem
i přesto, že jde o věcx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxx xx procesní způsobilosti). Z hlediska hmotného práva nemá žádný
vliv na svéprávnost osoby, která musí být dle rozhodnutí soudu v řízení zastoupena
zákonxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xřípadě nezletilých dětí by pravidlem měl být závěr,
že tyto nemají plnou procesní způsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxednit je přitom třeba zejména individuální
rozumovou a volní vyspělost konkrétního dítěte, neboť je to toto individuální hledisko,
které je podstatnxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxerá je zpravidla, není-li zde
konflikt zájmů, zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň však musí
být děti od jisté věkové hranice (ktexxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xpatrovníkem. Ať již se zapojení zákonných zástupců dětí
bude dít postupem podle § 22, nebo § 23 občanského soudního řádu, je třeba, aby soud
doručoval i xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxý
soudní řád doručování i nezletilému explicitně přikazuje [§ 50b odst. 4 písm. b)].
V případě postupu podle § 22 je nutno využít oprávnění v § 50b odst. 4 xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxu účastníkovi řízení, tak jeho zákonným
zástupcům.
6.
Podání učiněné nezletilým účastníkem řízení, který nemá procesní způsobilost v plném
rozsxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxstupců, ale i vůle
dítěte, kterou nelze zcela pominout.
xxxxxxxxxx
7.
V situaci, kdy z příslušných výpisů z evidence obyvatel soud zjistí, že nezletilý
účastnxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx. Lze totiž
předpokládat, že to je právě tento rodič, který se primárně stará o všechny záležitosti
dítěte, a tedy také o ochranu jeho práv. Proto soud, nexxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxatné doručení tomuto zákonnému zástupci může
způsobit účinky s doručením spojené."
II. Procesní postup
8.
Soud o postupu dle § 23 o. s. ř. rozhoduxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx soud pokračovat v řízení.
b) na základě plné moci
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x. Možnost zvolit si zástupce
1.
V rámci civilního soudního řízení si mohou účastníci zástupce též zvolit. K zákonnému
zastoupení (zejména § 22 o. s. řxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xx xx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxení je to, že zmocnitel (zastoupený) udělí zmocněnci (zástupci)
plnou moc a zmocněnec poté v rámci civilního procesu činí procesní úkony za zastoupenéxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxho zastoupení a zastoupení
na základě rozhodnutí soudu plní obecně funkci odstranění nedostatku procesní způsobilosti,
smluvní zastoupení je obecnx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxx xxxxxník jako svého zástupce advokáta, či jinou osobu s právnickým vzděláním,
protože průběh řízení je složitým postupem a profesionál může v řízení efektixxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xsoba fyzická. Z tohoto pravidla, ale existuje řada výjimek.
Jedná se o zastupování odborovou organizací a další speciální případy (zejména v
oblasti oxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxx
x xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx může zvolit v téže
věci pouze jednoho zástupce. Pokud by nebylo zřejmé, kdo je zástupcem účastníka,
měl by soud jednat přímo s účastníkem a vyzvat jej k odxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx speciální
pravidla i pro zástupce účastníků. V případě, že jsou projednávány utajované informace
(k pojmu srovnej § 2 zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx (jednotlivé stupně jsou upraveny v § x xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx x. ř. Samotné poučení je opět definováno
v § 2 písm. i) zákona o ochraně utajovaných informací jako "písemný záznam o seznámení
fyzické osoby s jejími prxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x § 40a o. s. ř.
(Advokát jako zástupce účastníka)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Advokát jaxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxvokátem je dle citovaného zákona
osoba, která splnila předpoklady pro výkon funkce advokacie a byla zapsána do seznamu
advokátů vedeného Českou advokxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxx xxxxá splňuje předpoklady uvedené v § 5 zákona o advokacii. Zejména se musí
jednat o osobu, která je plně svéprávná, bezúhonná, má magisterské vzdělání v oboxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxně tří let, složila advokátní
zkoušku, zaplatila poplatek České advokátní komoře, složila slib do rukou předsedy
České advokátní komory a nebylo jí ulxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxátů zapsána.
xxxxxxxxxx
2.
Advokátní je osoba, která se připravuje na výkon funkce advokacie. Jeho
postavení je upraveno zejména v § 36 až 39 zákonx x xxxxxxxxxx
koncipient
xx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxny, které by mohl činit v řízení
zastoupený. Procesní plná moc nemůže být nijak omezena (např. k určitým úkonům).
V případě, že by byla plná moc omezena na xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxnta minulého nebo současného)
a osoby, která zastoupení požaduje.
5.
Kromě výše uvedených případů, kdy advokát jako zástupce účastníka vystupujx xx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxu advokátní komoru o ustanovení
advokáta jako zástupce dle § 18 zákona o advokacii (za splnění zde uvedených předpokladů).
6.
V civilním soudním řxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxx xx xx xxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxpování odměna.
Výši odměny upravuje advokátní tarif. V rámci rozhodování o nákladech řízení tvoří
náklady řízení i náhrada za zastupování advokátem (xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xízení dát se v řízení zastoupit advokátem. Uvedené konkretizoval
Nejvyšší soud v rozhodnutí NS 21 Cdo 756/2014, kde stanoví, že pokud si účastník
řízenx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxka, které
zakazuje § 2 o. s. ř.
II. Právo substituce
8.
Advokát, kterého si účastník zvolil, však nemusí vždy vystupovat v řízení sám. Zákon
umožňujx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x6 a násl.
zákona o advokacii), popřípadě jiný zaměstnanec advokáta. V praxi bude nejčastější
zastoupení advokátním koncipientem, popřípadě jiným adxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx s. ř. - povinné zastoupení v dovolacím
řízení), může být dalším zástupcem na základě práva pouze další advokát.
Není možné, aby v těchto přxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxát.
xxxxxxxxxx
substituce
xxxxxxxxxx
(Notář jako zástupce účastníka)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Notář jako zástupce xxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx Oproti zastoupení advokátem
existuje u zastoupení notářem podstatné omezení spočívající v tom, že notář nemůže
zastupovat v jakémkoli řízení, ale poxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxm může notář zastupovat v řízení podle části V. občanského soudního
řádu, v řízeních ve věcech veřejného rejstříku a v řízeních podle zákona o zvláštnícx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x x xxx xx xx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxna o zvláštních
řízeních soudních ovšem existují výjimky, kdy notář jako zástupce účastníka nemůže
vystupovat. Konkrétně nemůže zastupovat účastnxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxeních o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech
ochrany hospodářské soutěže, o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory
k seznáxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxvních vyjma
péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé.
2.
Notáři lze (podobně jako advokátovi) udělit pouze procexxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xx
xxx xxxxx xx xxxxxxx xxkotveno právo nechat se v řízení zastoupit dalším zástupcem,
kterým může být obecně notář, notářský kandidát i notářský . V řízeních,
kde je xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxxx
koncipient
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Okruh případů, kdy může patentový zástupce zastupovat účastníka řízenx
xx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxeních, ale pouze v některých
zákonem stanovených případech. Činnost patentových zástupců je upravena zejména v
zákoně o patentových zástupcích.
xx
xxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxvého vlastnictví.
Patentový zástupce tak zastupuje účastníka zejména ve věcech patentových sporů, užitných
vzorů, ochranných známek a dalších sporxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx lze udělit prostou i procesní plnou moc. I u patentových zástupců se uplatní
právo , zákon však stanoví, že toto nahrazení jiným patentovým zxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
substituce
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxení.
5.
Odměna patentového zástupce a případně i náhrada za daň z přidané hodnoty tvoří náklady
řízení ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř.
(Prxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx, že v roli zástupce může vystupovat
fyzická osoba. Ustanovení § 26 o. s. ř. však stanoví výjimky ve prospěch právnických
osob jako zástupců účastníků a xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xástupce účastníka řízení
2.
Zástupcem účastníka může být odborová organizace v případě, že je zastoupená fyzická
osoba jejím členem. Členství je txxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx x v průběhu řízení. Zástupce uděluje odborové organizaci plnou moc.
3.
Z pohledu typologie právnických osob je odborová organizace právnickou osoxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxce dlouhodobě - srovnej
rozsudek KS v Českých Budějovicích 24 Co 1727/2012.
judikatura
4.
V případě, že bude účastníka řízení zastupovat odborovx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxe kritéria činnosti odborových organizací. Důležité je
pouze to, zda je zapsána ve spolkovém rejstříku (Usnesení NS 30 Cdo 1797/201).
5.
Odborová xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxst zastupovat
svého člena v exekučním řízení při vymáhání dlužného nájemného z nájmu věci (srov.
rozsudek KS v Českých Budějovicích 24 Co 1727/2012).
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxti (srovnej i stanovisko
NS Cpjn 202/2013). Tento pojem nahrazuje v textu zákona dříve (před 1.1.2014) používaný
výraz "v obchodních věcech". Důvodem xx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx terminologicky používá též pojem "vztahy mezi podnikateli týkající
se jejich podnikatelské činnosti". Otázkou je, zda se touto xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxnností novely provedené zákonem č.
293/2013 Sb.
III. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí jako zástupce
7.
Úřad pro mezinárodněprávní ochraxx xxxx xx xxxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxí nebo změně vyživovací povinnosti a
výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného. V obou případech ale
pouze za situace, že jde o věc se xxxxxxx x xxxxxxx
xx
x x xx xx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxkoně o zvláštních řízeních soudních
- konkrétně v § 470, který stanoví, že Úřad může být zmocněncem v právě v těchto
řízeních (opět pouze pokud je přítomxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx x xxx xx xx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxinnost k placení výživného (opět v případech s mezinárodním
prvkem).
IV. Zastoupení ve věcech ochrany před diskriminací
9.
Účastník řízení si můxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace. V těchto
případech může být plná moc udělena právnické osobě, která má ve stxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxtoupení právnickou osobou je posílením ochrany
těchto osob, neboť právnické osoby, které se problematikou ochrany před diskriminací
zabývají dlouhxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xracovněprávních vztahů, ale
komentované ustanovení má obecný záběr - uplatní se při všech řízeních, kde bude
řešena právě otázka diskriminace.
11x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xřípadech diskriminace,
nemohou tyto právnické osoby účastníky zastupovat a v případě, že by byla plná moc
udělena, je vůči soudu neúčinná a soud bude jexxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxdůvodného obohacení
získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, mohou zastupovat
účastníka též právnické osoby, které mají jaxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xednat o tzv. kolektivní správce práv, kteří se zabývají ochranou
autorů a dalších umělců.
13.
Opět se uplatní omezení, že tyto právnické osoby mohox xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x4.
Komentované ustanovení je promítnutím zejména evropské úpravy směrnice č. 2009/52/ES
o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnaxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx která má ve
stanovách uvedenu jako činnost ochranu práv cizinců. V takovém případě je nutné,
aby za tuto právnickou osobu jednal k tomu pověřený zaměstnxxxx xxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xsobu, která je zástupcem
16.
V případě zastoupení dle všech výše uvedených odstavců § 26 o. s. ř. je třeba též
určit, kdo bude konkrétně za právnickou xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxdem. Proto zde odkazuji na výklad k § 21 o. s. ř.
(Zastoupení obce)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.20xxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxx
xx xx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxení zastoupit v souladu s občanským soudním řádem např.
advokátem, či jinou osobou.
2.
Komentované ustanovení § 26a o. s. ř. upravuje zvláštní mxxxxxx xxxx xxxxxx xx x
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxtu ve věcech majetkových je zřízen zákonem
č. 201/2002 Sb. Ustanovení § 26a o. s. ř. stanoví, že Úřad může zastupovat obec za
podmínek a v řízeních uvedexxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxx
xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx x obcí byla uzavřena písemně a bylo v ní stanoveno, jakého majetku obce
se uplatněný nárok týká.
3.
Z hlediska typů řízení, kde může být toto zastoupenx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx kterou obec nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení
takové nemovitosti.
4.
Ustanovení § 13c zákona č. 201/2002 Sb., též stanoví, kdy není zastoupexx xxxxx x
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxých jedná v řízeních uvedených
v § 3, 4, 6, 7, 9, 11 a 13d zákona č. 201/2002 Sb.
5.
Stát zastupuje obec bezplatně.
II. Plná moc udělená státu
6.
Úřxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxná jménem státu za zastoupenou obec
zaměstnanec Úřadu, který je pověřený jeho generálním ředitelem.
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxocněncem
1.
V rámci procesního zastoupení je účastníkům řízení umožněno též zastoupení tzv. obecným
zmocněncem. Účastník tedy může udělit plnou mxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxvní z nich vyplývá již z komentovaného ustanovení, kdy zákon
stanoví, že zástupcem musí být osoba, která je plně svéprávná. Od 1.1.2014 byl text
zákona nxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xutné ovšem opět
upozornit na změny v oblasti svéprávnosti fyzických osob, které přináší občanský
zákoník. Z textu komentovaného ustanovení vyplývá, xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxě i to, aby byla zástupcem účastníka ve smyslu §
27 o. s. ř.
II. Nemožnost zastoupení obecným zmocněncem
2.
Druhý odstavec zakotvuje možnost soudu i xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxné omezení zakotvuje možnost rozhodnout o nepřípustnosti zastoupení v případě,
kdy bude k zastoupení zřejmě nezpůsobilý. O takové případy se bude jedxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxzných věcech opětovně
Zástupce vystupuje v různých věcech opětovně zejména v případech, kdy zastupuje více
než dva účastníky ve věcech, které spolu xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxých zastupování odůvodňuje závěr, že se nejedná o činnost pouze
ojedinělou, nebo jednorázovou. Vždy je ale třeba zkoumat každý případ (srovnej
xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx x xepřípustnosti
takového zastoupení. xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxeba rozhodnutí o nepřípustnosti zastoupení spíše nevydávat.
ad hoc
3.
O nepřípustnosti zastoupení rozhoduje soud usnesením. Odvolání proti tomuto usxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxpeným. Pokud soud
rozhodne o nepřípustnosti zastupování obecným zmocněncem, nemá to vliv na účinnost
jím učiněných procesních úkonů až do právní moci xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxb osobami bez
právnického vzdělání, či potřebných znalostí a dovedností, což by způsobovalo průtahy
v řízení a často volbu nevhodného postupu pro účasxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x
xxx xx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
(Plná moc, obecně k zastoupení)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Plná moc
1.
V případě, že sx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxx
xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxpcem na straně jedné a plnou moc na straně druhé.
2.
Dohoda o plné moci může mít obecně jakoukoli formu. Poté, co taková dohoda vznikne,
zastoupený udxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xrokázáno při prvním úkonu, který ve věci učinil. Pokud by se tak nestalo, nebude
plná moc vůči soudu účinná a soud bude jednat přímo s účastníkem řízení. Jxxxx xx
xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtí zástupcem, neboť
se jedná o jednostranný procesní úkon zastoupeného.
3.
xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxstina, z níž
bude vyplývat pověření zástupce k zastupování před soudem. Plná moc je založena do
spisu.
II. Zánik plné moci výpovědí a odvoláním plné moxx
xx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xdvolání plné moci účinné vůči soudu
a vůči dalším účastníkům. V případě soudu je výpověď či odvolání účinné od okamžiku,
kdy je zastoupeným nebo zástupcxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxx xxxověď účinná od okamžiku, kdy jim je zánik plné moci oznámen soudem.
III. Volba nového zástupce účastníkem
5.
V odstavci třetím zákon stanoví, že v pxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxlo o možnosti mít v jednom řízení pouze jednoho zvoleného zástupce.
Pokud se tedy soud dozví o novém zástupci, bude jednat již s tímto zástupcem.
IV. Nuxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxního ověření stanovuje zákon, nebo o této
povinnosti rozhodne předseda senátu.
7.
Zákon stanoví povinnost úředně ověřených podpisů na plné moci pxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xx xxx xxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xa úřední ověření podpisu na plné moci v případě,
že bude mít pochybnosti o její pravosti a nebude možné jinak okolnosti ověřit. V
takovém případě rozhodnx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx 21/2006 Sb., o ověřování. Legalizaci může
provést typicky držitel poštovní licence, krajské a obecní úřady, advokáti, notáři
a další subjekty uvedenx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxtník ztratí způsobilost být účastníkem řízení (tedy obecně fyzická
osoba zemře, právnická osoba zanikne), zaniká vždy i plná moc pro zastupování. Příxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx xxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxe zástupce, popřípadě zástupce zanikne.
V případě zániku zástupce se toto pravidlo uplatní v případě, kdy byla zástupcem
účastníka právnická osoba dlx x xx xx xx xx x x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxtí, kterým bylo řízení skončeno
11.
Plná moc též zaniká právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno. Toto pravidlo
se však uplatní pouze v přxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxstupce zastupovat účastníka v řízení o mimořádných opravných prostředcích
(zejména v dovolacím řízení). V těchto řízeních bude ale nutné existenci zxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx Typy plné moci
1.
Obecně rozeznáváme dva základní typy plné moci. Jedná se o plnou moc procesní a prostou.
Ani udělení plné moci ovšem nezbavuje účastxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxeré by
mohl činit zastoupený. Procesní plnou moc nelze omezit. Pokud by procesní plná moc
byla omezena, bude se jednat o prostou plnou moc. Přitom nezálexx xx xxxx xxx xxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxx
V ostatních případech se může účastník rozhodnout, zda udělí procesní či pxxxxxx
xxxxx xxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxř. o plnou moc k podání odvolání.
4.
Zásadním praktickým problémem je otázka vlivu druhu plné moci na doručování. Dle
§ 50b odst. 2 o. s. ř. pokud účasxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx § 50b odst. 4 o. s. ř., podle něhož se doručuje i účastníku řízení.
Dle § 50b odst. 3 o. s. ř. pokud účastník udělí pouze prostou plnou moc, doručuje
soud písxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx x xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxi, kterému
byla udělena pouze prostá plná moc k jednání před soudem, není možné doručit rozhodnutí
ve věci samé.
xxxxxxxxxx
c) na základě rozhodnutí
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xrávnické osobě
1.
Ustanovení § 29 upravuje zastoupení účastníka řízení na základě soudního rozhodnutí.
Soud v takovém případě ustanovuje opatroxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx i osobě právnické.
II. Ustanovení opatrovníka fyzické osobě
2.
První odstavec komentovaného ustanovení upravuje možnost ustanovit opatrovníxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxu procesní způsobilost a
zároveň nemá zákonného zástupce.
3.
Je ovšem nutné odlišit dvě základní situace. V první řadě může vyvstat nutná potřeba
uxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxd může sám opatrovníka určit pouze v případě, kdy tu hrozí nebezpečí
z prodlení (tedy bude třeba naléhavě provést procesní úkon - např. provést důkaz).
Oxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxe se postup podle
§ 29 odst. 1 o. s. ř. neuplatní a soud nebude opatrovníka ustanovovat. Obecně totiž
platí, že opatrovníka fyzické osobě ustanovuje opaxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxx x xx
x xxxxx xx xx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx soudem a poté jednat s takto ustanoveným
zástupcem, neboť on bude zástupcem účastníka.
III. Ustanovení opatrovníka právnické osobě
5.
Soud může xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxkou osobu
jednat (zde srovnej § 21 o. s. ř.), nebo je sporné, kdo takovou osobou je. V praxi
obvykle za právnickou osobu jedná statutární orgán. Komentovaxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx
x x xx xx xx xxx xxerá by mohla za právnickou osobu jednat (např. pověřený zaměstnanec),
b)
bude sporné, kdo konkrétně může za právnickou osobu jednat.
I zde všax xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxíka
6.
Zákon umožňuje soudu ustanovit opatrovníka i účastníkům ve speciálních případech
uvedených v § 29 odst. 3 o. s. ř. Zde je nutné konstatovat, žx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xožné použít postup dle § 29 odst. 1 o. s. ř.),
ale smyslem tohoto postupu je zachovat účastníku řízení v co nejširším rozsahu možnost
ochrany jeho práv i v pxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxlení
- soud tak může postupovat vždy, pokud nastane zákonem předpokládaná situace. Zákon
zde ovšem vyžaduje, aby k ustanovení opatrovníka soud přistoxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxen okruh jeho
dědiců,
b)
účastníku neznámého pobytu,
c)
účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
d)
účastníku, kxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxní schopen se srozumitelně vyjadřovat.
V. Osoba opatrovníka
9.
Soud by měl ustanovit opatrovníkem zejména některou z osob blízkých. Zde je nexxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxátovi náleží
za výkon této funkce odměna, kterou platí stát. Advokát nemusí s ustanovením souhlasit.
Funkci opatrovníka nemůže vykonávat v případech xxxxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxx
V minulosti se vyskytly případy, kdy byl jako opatrovník osoby jmenován některý ze
zaměstnanců soudu. Ústavní soud ovšem dovodil, že toto zastoupení oxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxzuje, že není možné, aby byl ustanoven
opatrovníkem zaměstnanec nějakého správního úřadu ve správním řízení před správním
orgánem (srovnej IV. ÚS 270xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xx1.2016.
Vůle osoby ustanovit opatrovníkem určitou osobu
1.
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx x násl. obč. zák.
V rámci předběžného prohlášení může osoba do budoucna též uvést, kdo by měl být soudem
ustanoven jejím opatrovníkem v případě, že nebudx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxa označena a samozřejmě za předpokladu, že bude s ustanovením opatrovníkem souhlasit,
měl by soud v případě potřeby ustanovit opatrovníkem právě tuto xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xx xxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx zástupce
- v souladu s předběžným prohlášením by neměl postupovat zejména v případech, kdy
by mezi zastoupeným a zástupcem došlo ke střetu zájmů (§ 32 odxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Ustanovení zástupce na žádost
1.
Na žádost účastníka mu může soud ustaxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx
x xx xx xx xx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxe účastníkem řízení. O
možnosti podat tuto žádost musí být účastník soudem poučen. Zejména tím, že soud
rozhoduje na základě žádosti, a ne z úřední povinxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxacích a mají odlišný účel.
b) v případě účastníka musí být splněny předpoklady pro jeho osvobození od soudních
poplatků dle § 138 o. s. ř.
Zde v podroxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxx xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxud zástupce ustanovit.
Institut osvobození od soudního poplatku zakotvuje i zákon o soudních poplatcích
v § 11 až 14. V případě splnění podmínek prx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx stanoví splnění předpokladů pro individuální osvobození dle
§ 138 o. s. ř.
c) je to nezbytně třeba k ochraně účastníkových zájmů
Posledním předpokxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxk
sám nebude schopný činit v řízení procesní úkony vzhledem k jejich složitosti.
2.
Zástupcem podle § 30 odst. 1 o. s. ř. může být jakákoli fyzická osxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx x xx xx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx. Pokud je ustanovena osoba
odlišná od advokáta, musí s ustanovením souhlasit.
II. Ustanovení advokáta jako zástupce
3.
Ustanovení § 30 odst. 2 o. xx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xx xxxx v případech, kdy je nutné k ochraně zájmů účastníka, aby ho
zastupoval advokát - profesionál. Tento požadavek by se měl uplatnit zejména ve složitějšícx
xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxokátem (nebo notářem) pro nějaké řízení. V civilním soudním řízení
se bude jednat o řízení dovolací (srovnej § 241 o. s. ř.).
xxxxxxxxxxx
4.
Souhlas advokáta xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxven zástupcem advokát, má z hlediska xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxho opatrovníka a zástupce)
Mgr.
Miloslav
Hrdlička
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Postavení ustanoveného zástupce
1.
Zákxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx základě procesní
plné moci. Je tedy oprávněn v řízení činit veškeré procesní úkony, které může v řízení
činit zastoupený.
II. Postavení ustanovenéhx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxastník udělil procesní plnou
moc. Toto pravidlo se ovšem neuplatní absolutně, neboť ani zde není uzavřena žádná
dohoda o zastoupení mezi účastníkem a uxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxkáta odmítnout poskytování právních služeb dle § 19, musí advokát případné
důvody sdělit soudu, který poté rozhodne o zrušení ustanovení tohoto advokxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx účastníka
1.
Zákon stanoví povinnost pro zástupce účastníka, popřípadě jeho dalšího zástupce doložit
oprávnění k zastupování účastníka při prvnxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxx
xx
xxdoložení xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxhoto
nedostatku. Pokud soud nevyzve účastníka nebo osobu označenou jako jeho zástupce
k doložení plné moci, jedná se o jeho procesní pochybení (srov. Ixx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxt případně přímo se zastoupeným.
Ovšem pokud je plná moc dodatečně předložena, dochází ke zhojení nedostatku všech
již zástupcem učiněných úkonů. Pokxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxtníka), popřípadě soud bude jednat pouze s účastníkem (srov. II.
ÚS 3144/14).
II. Rozpor zájmů účastníka a zastoupeného
3.
Jako zástupce účastníxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxzba střetu zájmů sama o sobě nestačí.
4.
Pokud je střet zájmů zjištěn, je zástupce vyloučen právě s odkazem na ustanovení
§ 32 odst. 2 o. s. ř. xxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
ex lege
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xx
x xxxxadě střetu zájmů mezi zákonným zástupcem a zastoupeným, je na místě ustanovit
tzv. kolizního opatrovníka.
III. Poučovací povinnost soudu
6.
Obexxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xx xx xx xx x xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx ř.). V případě,
kdy má účastník řízení zástupce, může soud poučovací povinnost splnit vůči tomuto
zástupci v případě, že mu byla udělena procesní plná mxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
(Státní zastupitelství v civilním řízení)
JUDr. Ing.
Radovan
Dávid,
Ph. D.
Právní xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxou mu předepsány
zejména zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 4 tohoto zákona tak státní zastupitxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx rovněž civilní řízení.
II. Návrhová oprávnění státního zastupitelství
2.
Státní zastupitelství je v prvé řadě oprávněno podat návrh na zahájenx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx
xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xx x xx xx xx xxx xxx xxvněž o věci vymezené v
dalších předpisech. Podle § 42 zákona o státním zastupitelství jde o návrh na zahájení
občanského soudního řízení o neplatnost xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx
x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxkonnosti stávky, resp. výluky, podle § 93 z. o. k. jde
o návrh na zrušení obchodní apod. Ač státní zastupitelství není nositelem
žádného práxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
korporace
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxitelství návrh na zahájení řízení, stává se účastníkem řízení,
a má proto právo činit všechny procesní úkony plynoucí z jeho účastenství.
III. Vstupxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xovněž vstoupit. I na tomto místě však platí, že tak může učinit
pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Jedná se o věci vymezené v § 8 odst. 1 z. ř. s.
a dále o insoxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxech nepodává návrh na zahájení
řízení, nestává se účastníkem řízení. Lze jej označit za zvláštní procesní subjekt,
který je oprávněn ke všem procesním xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx.
6.
Státní xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xodat
odvolání, a to za předpokladu, že do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací
lhůta všem účastníkům řízení. Za splnění obdobné podmínky je opxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xahájeného řízení je existence
veřejného zájmu na takovém postupu státního zastupitelství. Vzhledem k tomu, že spektrum
řízení, do nichž může státní zxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxmky zejména k § 8 o. s. ř. Shledání veřejného zájmu na podání návrhu
nebo vstupu do již zahájeného řízení je otázkou vlastního posouzení státním zastupixxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxátního
zastupitelství se odvíjí od soudu, u něhož konkrétní státní zastupitelství působí.
(Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx
xxxxxxx
xxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx majetkových
1.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je orgánem České republiky, který
podle zákona č. 201/2002 Sb. jedná v řízení před xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi právními předpisy a tímto zákonem (k tomu srov. zejména
jeho § 3 a násl.).
II. Procesní postavení Úřadu obecně
2.
Úřad může v řízení v prvé řadě vysxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x
x xxx xx xx xxx xxxx xxxuace, kdy obec může být v řízení zastoupena xxxxxxx xx xxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx x x
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxast Úřadu v situacích, kdy
stát není účastníkem řízení.
III. Návrhová oprávnění Úřadu
3.
Úřad podle § 11 zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxírů, to však za předpokladu, že účastníkem
takového řízení není sám stát nebo státní organizace. Zákon pro tyto případy současně
zakotvuje způsobilosx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
4.
Vzhledem k tomu, že Úřad je v uvedených řízeních navrhovatelem, stává se účastníkem
řízení a má v něm veškerá oprávnění, která z účastenství vyplývaxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxém případě se Úřad nestává účastníkem, může však činit všechny
procesní úkony jako účastníci řízení, kromě dispozičních (srov. poznámky k § 35,
bod IIIxxx
xx
xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxstníkům řízení. Obdobně
při splnění podmínek zakotvených v § 231 odst. 3 o. s. ř. může podat žalobu pro zmatečnost.
V. Majetkový zájem státu
7.
Podxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xakovém postupu.
Doložení majetkového zájmu státu se však týká samotné činnosti Úřadu, proto v případech,
kdy se Úřad domnívá, že majetkový zájem státu xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx
(Obsazení soudu a rozvrh práce)
Mgr., Bc.
Martina
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx řízení
zúčastněných tvoří jednotný celek civilního soudního řízení. Mezi nejdůležitější
úkony soudu patří vydávání rozhodnutí, ať už meritorních, xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx.
II. Realizace práva na zákonného soudce
2.
Obsazení soudu, způsob soudního rozhodování a rozvrh práce realizují čl. 38 odst.
1 Listiny, podle ktxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxn v čl. 94 Ústavy, podle kterého zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují
v senátu, kdy rozhodují samosoudci, a kdy se na rozhodování soudů podílejí vxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx
x x x x xx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxí soudu
3.
V občanském soudním řízení jedná a rozhoduje senát nebo samosoudce, podle toho, o
jakou věc se jedná a jaký soud je k jejímu projednání věcnx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x x
xxx xxxxx xx x x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxzhoduje-li jako soud prvního stupně,
s výjimkou uvedenou v § 36a odst. 3. Samosoudcem může být předseda senátu (viz např.
§ 105 odst. 3 zákona o soudech a sxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx, senát krajského soudu z předsedy senátu a dvou soudců, na
rozdíl od senátů krajského soudu rozhodujících jako soudy prvního stupně v trestních
věcechx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxně zakotvenému požadavku předvídatelnosti
a transparentnosti obsazení soudu vadu řízení, která je odvolacím důvodem [§ 205
odst. 2 písm. a)] i důvodex xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxbeno ve prospěch senátního rozhodování, neboť je zřejmé, že rozhodl-li
senát namísto samosoudce, došlo k nesprávnému obsazení soudu, a tato vada nebyxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx vada není na újmu účastníků
řízení.
IV. Způsob soudního rozhodování
5.
Rozhoduje-li ve věci senát, jsou si všichni členové senátu při rozhodovánx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxutí se přijímá většinou
hlasů.
6.
Na soudním rozhodování se kromě soudců a přísedících podílejí i další občané, pokud
tak stanoví zákon (čl. 94 odstx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxí vykonavatelé, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem (§ 3 odst.
2 zákona o soudech a soudcích), tj. např. zák. č. 121/2008 Sb. V nálezu plénx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxijatelné, aby vyšší soudní úředník
meritorně rozhodoval, bez ohledu na formu rozhodnutí, což platí také pro ostatní
procesní úkony, a především pro roxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xoudní řád svěřuje tzv. příslušnost soudce rozvrhu práce, který vydává předseda
soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou (§ 41 odst. 2 zákonx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxejně přístupný, tj. zpravidla
na internetových stránkách příslušného soudu. Pro určení příslušnosti soudce je směrodatný
rozvrh práce platný v doběx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x x xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
x x xxxxx x xxdnacího řádu. Rozvrh práce má zajistit transparentní rozdělování věcí
mezi jednotlivé soudce a tím zamezit tzv. kabinetní justici či výběru soudců x
xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xeho věc rozhodovat (§
15a).
ad xxx
8.
Jednotlivé věci se u soudů projednávají a rozhodují v soudních odděleních, vytvořených
podle senátů nebo samosoudcxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxtlivých soudů. Tím, že věc
byla přidělena (způsobem stanoveným v rozvrhu práce) příslušnému soudnímu oddělení,
je současně stanoveno, že ji projednaxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxní řádného chodu soudu i více soudců, než kolik jich vyžaduje složení
senátu podle zákona o soudech a soudcích [např. § 31 odst. 2 písm. b)]. V případě,
že x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxy, všichni
tito soudci příslušnými (zákonnými) soudci (R 83/14).
9.
Soudce zákonem řádně ustavený k projednání určité věci a rozhodnutí má o této vxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx. 2 (NS 22 Cdo 2786/2013).
10.
K otázce zastupování přísedících se vyjádřil Nejvyšší soud v tom smyslu, že postačí,
jedná-li se o přísedící z téhož sxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
x xxx x xxdně sestaveného seznamu přísedících (II. ÚS 3213/10, N 105/61 SbNU
581, srov. též Odehnalová: Laický prvek v soudním procesu a některé ústavněprávní
axxxxxxx xx xxxxx
xx xxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxování věcí mezi soudce však zpravidla nereflektuje
obtížnost věcí, a tím ani čas potřebný pro rozhodnutí. Rozvrh práce neumožňuje ani
reagovat na momexxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
zákonného soudce toliko sekundární povahu (III. ÚS 200/98).
Z další judikatury:
I. ÚS 1171/14 (rozvrh práce, předmět sporu), IV. ÚS 2053/12 (xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxlký senát kolegia NS), II. ÚS 1009/08,
N 6/52 xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx č. 19334/03
(porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy), II. ÚS 282/97, N 5/13 SbNU 33 (odvolací soud; nařízení,
aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce)
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxání samosoudcem
1.
V civilním soudním řízení je pro rozhodování v řízení v prvním stupni pravidlem samosoudcovské
rozhodování. Který soud bude věcxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx
xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xen ve věcech vyjmenovaných v § 9 odst. 2.
II. Jednání a rozhodování senátem
2.
Okresní soud jedná a rozhoduje v senátu složeném z předsedy senátu a dvxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx měl okresní soud rozhodovat
v senátu. Krajský soud rozhoduje v senátu složeném z předsedy senátu a dvou soudců
v odvolacím řízení a v řízení v prvním stupxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx vlastnictví jedná a rozhoduje ve specializovaných senátech
složených z předsedy a dvou soudců Městský soud v Praze (§ 6 odst. 2 cit. zákona).
III. Vymxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxých zákoníkem práce, ale i jiné věci mající pracovněprávní
charakter, bez ohledu na to, který právní předpis tyto vztahy reguluje (např. spory
ze vztahx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xro řízení nalézací,
ale i pro řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost. Není rovněž podstatné,
zda soud rozhoduje xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxcích senátu
činit předseda senátu nebo jím pověřený člen (§ 36d odst. 1). Mimo to občanský soudní
řád stanoví případy, ve kterých činí úkony soudu předsxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xx
xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxě se proto pro vydání platebního rozkazu
§ 36a odst. 1 písm. a) nepoužije. Podle důvodové zprávy je věcně neodůvodněné, aby
se na rozhodovacím procesu o xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxednání sporu v klasickém soudním řízení. Plní-li soud úkony dožádaného soudu,
pak rovněž tyto úkony provádí samosoudce a nikoliv senát (§ 39 odst. 3).
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xoudu)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Rozhodování Vrchních soudů
1.
Vrchní soudy se sídlem v Praze x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx
xxx xxxx xxxxxxxjí jako soudy nadřízené o určení věcné příslušnosti okresního nebo
krajského soudu (§ 104a odst. 2), ve sporech o místní příslušnost (§ 105 odst. 3)
a o náxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxý zvláštní předpis nestanoví jinak (§ 27 zákona o soudech a soudcích).
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
1.
Nejvyšší soud se sídlem v Brně jako vrcholný orgán ve věcech vyplývajících z poměrů
soukromého a trestního práva zajišťuje jednotu a zákonnost rozxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxodnutí cizozemských soudů (§ 14 zákona
o soudech a soudcích).
2.
Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců, popřxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxit, zda jsou splněny
zákonné podmínky k tomu, aby mu byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí, a
nejsou-li takové podmínky splněny, rozhodne o přikxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxa o soudech a soudcích. Rozvrh práce Nejvyššího soudu stanoví
pravidla pro projednání věci soudním oddělením ve smyslu § 42 odst. 2 zák. o soudech
a soudcxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxní oddělení"
(NS 29 ICdo 3/2011).
(Úkony předsedy senátu a samosoudce)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxí. Proto je předseda senátu oprávněn činit takové úkony, jimiž
se nerozhoduje ve věci samé, neboli jednotlivé úkony v průběhu řízení. Předseda senátu
jx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx pakliže je předseda senátu nepověřil prováděním i jiných úkonů.
Stanoví-li občanský soudní řád, že úkony provede "soud", pak se tím má na mysli senát
jaxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxon v těchto
označeních tedy není zcela konzistentní. Řada úkonů je zákonem výslovně svěřena předsedovi
senátu. Jedná se například o otázky zastoupení xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xx xxxxx
xx x xx xxxxx xx x xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxxx xx x xxx xxxxx xx x xx xxst. 5, § 50b odst. 2), ukládání pořádkových
opatření (§ 53 odst. 1, § 54), stanovení soudcovských lhůt (§ 55), provádění smírčího
řízení (§ 68), rozhodovxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx jednotlivých úkonů pověřit člena senátu, např. provést
důkaz listinou, vést výslech svědka, (§ 117 odst. 2), podat zprávu o dosavadním průběhu
jednánx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxdce, rozhoduje
předseda senátu o námitkách či odvoláních proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním
úředníkem (§ 9 zákona o vyšších soudních úřednícícxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx
xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
Nejedná-li se o senátní rozhodování, činí všechny úkony ve věci samosoudce, ať už
se jedná o úkony, které může činit z povahy věci či výslovně ze zákona přxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxží k přijetí rozhodnutí, musí být zachována nezávislost
soudního rozhodování, proto kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být poradě senátu
nikdo jxxx xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxudu, neboť
účast jiných osob by mohla vzbudit pochybnost o nepodjatosti rozhodujícího senátu.
Uvedený závěr se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu uplxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxdování nezávislým a nestranným soudem je i to,
aby naplnění tohoto požadavku bylo dáno účastníkům najevo, a ti se nemohli důvodně
domnívat, že další osoxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxx se odebral k poradě (NS 21 Cdo 1659/2012). Porada senátu před rozhodnutím
ve věci samé slouží k diskusi o skutkovém stavu věci, k řešení právních otázek a
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxní senátu vyznačí,
který ze členů senátu protokol sepsal, a všichni členové senátu jej podepíší.
2.
Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů. Aby nebyxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx po nestaršího a jako poslední předseda senátu, bez ohledu
na věk.
II. Protokol o hlasování
3.
O hlasování se sepíše protokol, v němž je zachycen nejxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx § 21 odst. 8 jednacího řádu. Obsah protokolu o hlasování
je neveřejný, může jej otevřít pouze předseda senátu nebo člen senátu, který bude
rozhodovat o oxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxdu,
u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který protokol zhlédl.
(Vyšší soudní úředníci)
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxdu s článkem 94 odst. 2 Ústavy podílejí na rozhodovací
činnosti soudů, a obdobně též asistenti soudců, na které se ustanovení upravující
postavení vyxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx základě
zmocňovacího ustanovení § 374 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a § 6 jednacího
řádu. Poté, co justiční čekatel složí odbornou justičnx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxkona o soudech a soudcích).
2.
Oprávnění vyšších soudních úředníků samostatně rozhodovat v jednoduchých věcech a
provádět další úkony upravuje zxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxudu č. 224/2013 Sb. Kontrola rozhodovací a jiné činnosti vyšších soudních
úředníků má být zajištěna tím, že vyšší soudní úředník je povinen vykonávat xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxvněn dát vyššímu soudnímu
úředníkovi písemně pokyn, jak má být úkon proveden. Uvedené platí jak pro rozhodovací
činnost vyšších soudních úředníků, tax x xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxněž dohlíží na to, aby byl úkon proveden řádně a včas (§ 3 a 5).
Předseda senátu si rovněž může vyhradit provedení úkonů, které je oprávněn činit
vyšší souxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx nebo námitky,
podat námitky podle zákona o vyšších soudních úřednících ve lhůtě 15 dnů od doručení,
o nichž rozhodne předseda senátu (§ 9 odst. 2). Všecxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x odbřemenění soudů, ale přitom nemají nahrazovat
práci soudců.
3.
Činnost vyšších soudních úředníků je rovněž regulována § 7 a 8 zákona o vyšších sxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxo je-li třeba provést
úkon, k jehož provedení není vyšší soudní úředník oprávněn. Zjistí-li předseda senátu,
že věc je právně nebo skutkově složitá, odxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxu senátu nebo bez pověření, určuje rozvrh práce.
II. Předpoklady pro funkci vyššího soudního úředníka
4.
Vyšším soudním úředníkem může být občan xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx x
xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxže viz § 23 zákona o vyšších soudních úřednících).
Z další judikatury:
KS v Hradci Králové 23 Co 629/2011 (rozhodování vyšších soudních úředníkxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx6.
I. Předpoklady pro funkci asistenta soudce Nejvyššího soudu
1.
Podmínky, které musí splňovat asistent soudce Nejvyššího soudu, stanoví § 16 záxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx jeho pracovní poměr
tedy vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce. Funkce asistenta soudce se považuje
za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxsoké škole v České republice, a výslovně je upravena i povinnost
zachovávat mlčenlivost.
II. Úkony asistenta soudce Nejvyššího soudu
2.
Asistenx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxla učinit
soud prvního stupně, např. zaslat zástupci xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxy, apod. Pověření může být uděleno obecně k určitým procesním
úkonům či k jednotlivému úkonu. Vzhledem k povaze činnosti Nejvyššího soudu je náplň
prácx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxších soudech,
nepřichází v dovolacím řízení do úvahy právě proto, že je činí soud prvního stupně.
Asistent soudce Nejvyššího soudu se tak podílí zejménx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxádání)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Podmínky pro dožádání
1.
Úkony občanského soudního řízxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx jen na dožádání příslušného soudu, a to jen v případě, kdy by provedení
úkonu příslušným soudem bylo možno provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými či neúxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx na lůžko v obvodu jiného
než procesního soudu. Dožádání se zpravidla provádí za účelem provedení určitého
důkazu, např. výslech svědka či účastníka, oxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xrávo být provádění důkazů dožádaným soudem přítomni
(§ 122 odst. 2), a pokud by o provádění důkazu nebyli informováni, byla by jim tím
odňata možnost vyjxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xostup
při dožádání upravuje § 25 kancelářského řádu.
II. Úkony dožádaného soudu
2.
Dožádaným soudem je vždy okresní soud, i když by k projednání daxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxmník či vyšší soudní úředník. Nemůže-li
dožádaný soud úkon ve svém obvodu provést, postoupí jej jinému soudu, případně dožádání
vrátí. Postupuje-li dxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxdovat i do ciziny. Na soud se s dožádáním mohou obrátit xxx xxxx xxxxxxxxx x
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxře je ke dni 1.1.2016.
I. Záznam
1.
Z důvodu rychlosti i transparentnosti soudního řízení by bylo žádoucí, aby byl o
průběhu soudního jednání pořizoxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xení v možnostech soudnictví. Zároveň s pořízením záznamu může soud rozhodnout o
tom, že bude současně o úkonu sepsán protokol, v případě rozporu má však xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx závažných důvodů soud a vždy,
jeli podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé, což neplatí u odmítnutí
odvolání pro opožděnost.
II. Pxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxl nahrazující podání a protokol
o hlasování. Není-li pořízení záznamu objektivně možné (z technických důvodů) nebo
stanoví-li tak zákon, sepisuje se x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxtomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné
důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí) nebo v dalších ustanoveních občanského soudxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxo
jednání, přičemž nejdůležitější částí je průběh dokazování a tvrzení účastníků. Protokol
podepisuje předseda senátu a zapisovatel. Místo zapisovxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxo záznamu. Jedná se však stále o protokol, a nikoliv
o záznam, neboť nezachycuje celý průběh jednání, ale jen to, co předseda senátu nadiktuje.
Kopii proxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxmitky
proti jeho znění. Má-li protokol o jednání zákonem stanovené náležitosti, je veřejnou
listinou ve smyslu § 134, proto účastník, který s obsahem pxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xx námitkách rozhoduje předseda senátu, který rovněž opravuje chyby v protokolu
a jiné zřejmé nesprávnosti.
4.
Protokol se sepisuje vždy o úkonu, ktxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxudních (např. dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte
nebo dohoda o styku s nezletilým dítětem). V takovém případě podepisují protokol
i účastníxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x1
odst. 3) a zachycené v protokolu nemusí být účastníkem samostatně podepsáno (NS 33
Odo 357/2003).
5.
Kromě tzv. protokolu o jednání sepisují pracxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxpíše ten, kdo podání do protokolu učinil, a ten, kdo jej sepsal.
Ústně do protokolu je možné učinit návrh na zahájení řízení a návrh na nařízení výkonu
rozxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxít manželství,
řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí, řízení o určení a popření rodičovství
a řízení ve věcech osvojení (viz § 14 z. ř. s.).
6x
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxokolu o hlasování je neveřejný.
(Utajované informace)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxaný
zproštěn mlčenlivosti příslušným orgánem (§ 124). Utajovanou informací se rozumí
taková informace, která je zaznamenaná na jakémkoliv nosiči, jxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxx osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných
informací a s následky jejich porušení [§ 2 písm. a), i) zák. č. 412/2005 Sb.]. Utajovanx
xxxxxxxxx xx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxní zákon. Prokáže-li
se osoba v řízení platným osvědčením a poučením podle speciálního zákona, nemusí
ji předseda senátu znovu poučovat.
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx elektronické podobě
1.
Komentované ustanovení reprezentuje snahu o elektronizaci justice, spisy v elektronické
podobě jsou však v současné době xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxdále v listinné podobě. Podmínky vedení spisu stanoví jednací a
zejména kancelářský řád.
2.
Úkon soudu, tj. zejména rozhodnutí, vyhotovený v listxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx soudem za veřejnou listinu (NS 21 Cdo 2288/2012).
Originál rozhodnutí zůstává založen ve spisu, zatímco stejnopisy (opisy) rozhodnutí
se vyhotovují x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxda
senátu nebo pověřená osoba svým uznávaným elektronickým podpisem nebo jej označí
uznávanou elektronickou značkou soudu. Stejnopisy se u elektronxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxáře xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxjektů na řízení zúčastněných), které procesní právo předvídá a
upravuje a s nimiž spojuje účinky na vznik, změnu nebo zánik procesněprávního vztahu.
Jxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xrosté, je třeba vykládat
na základě učiněného projevu, nikoliv na základě vůle, jako tomu je u hmotněprávních
jednání. Účastník řízení proto nemůže naxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxx xx x xxxxxxx xxotněprávní povahy. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co
procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a
jeho účinnxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxmci
procesního vztahu, nejde zde však o platnost či neplatnost procesního úkonu (NS 33
Cdo 3273/2011).
3.
Účastníci řízení činí vůči soudu zejména xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxboli nejsou-li pochybnosti o tom, že účastník řízení chtěl adresovat
svůj projev vůle soudu (NS 32 Cdo 611/2014). Účastníci řízení mohou provádět procxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxinit úkon prostřednictvím
faxu, datové schránky, poštovní přepravy či elektronicky. Např. omluvu z jednání
lze učinit písemně, faxem, ústně do protoxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxí, které lze podat v řízeních vedených podle občanského soudního
řádu pouze písemně (§ 42). Přehlédne-li nebo opomene-li soud zohlednit podání, jímž
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x043/10).
4.
Zástupce, který byl účastníku ustanoven na jeho žádost z řad advokátů podle ustanovení
§ 30, má stejné postavení jako advokát, kterému xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxtník (srov. § 28a odst. 1). Účastník řízení proto
nemůže xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxo procesní úkony
zásada "co se stalo, nelze odestát". Učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět,
pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jakx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxán ve smyslu § 41a odst. 4 (NS 21 Cdo 225/2015,
NS 33 Cdo 3273/2011).
II. Zásada bezformálnosti
5.
Odstavec 2. vyjadřuje zásadu posuzování procesnxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxn účastníka určitý a srozumitelný nebo jestliže má, jde-li
o podání, všechny potřebné náležitosti. Neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom,
co jím xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxuzovat podle
jeho obsahu. (NS 32 Cdo 2399/2013). Pokud z úkonu účastníka není vůbec zřejmé, co
jím sledoval, a zároveň nelze účastníka dohledat, soud poxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xodle toho, jak je formálně označen. Není proto
podstatné, že je úkon označen jako odvolání, když se podle obsahu jedná o vyjádření
účastníka nebo o námitxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxtanovení, kterého se dovolává. Úkon účastníka musí správně vyhodnotit soud prvního
stupně, aby věděl, jak s ním naložit, zda je třeba postoupit věc odvxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x07a o. s. ř., a neúspěšný účastník
ještě před skončením lhůty k odvolání proti takovémuto rozhodnutí doručí soudu podání,
ve kterém (opět) navrhuje, abx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxm soudu, a má za to, že by soud měl jeho návrhu vyhovět. Soud
měl proto v souladu s § 41 odst. 2 jeho podání posoudit podle obsahu jako (včasné)
odvolání protx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx. jako
návrh na přistoupení účastníka dle § 92 odst. 1, ale ve skutečnosti jde o uplatnění
dalšího žalobního nároku, soud s tímto úkonem naloží jako s žaloxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxx xxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx-li např. účastník řízení
pouze osvobodit od soudních poplatků, aniž by zároveň požádal o ustanovení advokáta,
byť je z obsahu spisu zřejmé, že řízení jx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxxxt v žádost o ustanovení advokáta.
III. Hmotněprávní jednání
8.
Místo pojmu hmotněprávní úkon je v souladu s občanským zákoníkem nově užito pojmu
hxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxotněprávní jednání
jsou taková, která jsou charakteristická pro právo hmotné, a zpravidla jsou jejich
předpoklady a následky upraveny též předpisy hxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx, jenž nelze zaměňovat s uznáním nároku podle § 153a
odst. 1, námitkou započtení, oznámení o postoupení pohledávky, a další (NS 33 Cdo
4160/2010). Hmotnxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xmotněprávní jednání může být učiněno vůči soudu v podání nebo ústně při jednání,
přípravném jednání nebo jiném soudním roku.
9.
Hmotněprávní jednxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx x xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xmotněprávní úkon vůči soudu, není vůči ostatním účastníkům účinný již ode dne, kdy
podání došlo soudu, nebo od okamžiku, kdy byl projeven při jednání nexx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, při němž bylo hmotněprávní
jednání učiněno, je rozhodující moment, kdy se o hmotněprávním jednání dozvěděli
jinak, např. doručením písemného (elekxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxzového záznamu, nebo oznámením při příštím jednání (NS 23 Cdo 1992/2014).
Hmotněprávní jednání má totiž primárně směřovat vůči protistraně. Podává-xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxy se účastník sám postaral
o doručení tohoto jednání protistraně, a nemůže se spoléhat pouze na to, že soud
protistraně jím učiněné hmotněprávní jednánx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxa písemná forma. V takovém případě se pořídí přepis či
zápis učiněného jednání.
Z další judikatury:
NS 21 xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxdávky)
(Nepřihlížení k úkonům)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Výslovné učinění úxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxze tak může být zřejmý
obsah úkonu, který soud posuzuje, a naopak nestačí pouhé , jehož
obsah není zcela zřejmý. Výjimku z tohoto prxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xomu například u § 101 odst. 4, jenž s nečinností účastníka spojuje domněnku,
že nemá námitek proti návrhu týkajícímu se postupu a vedení řízení (NS 20 Cdo xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxslovně uvedené např. v § 101 odst.
4, § 114b či § 114c.
konkludentní jednání
II. Důsledky podmíněného či nepřípustného úkonu
2.
Soud nepřihlíží k podmíněným a nepřípustxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
x xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxbem nerozhoduje. Z toho vyplývá, že vyhodnotí-li soud
úkon jako podmíněný či nepřípustný, není proti takovému závěru soudu možný žádný
opravný prostřxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxtí,
jež se v řízení vydává (srov. např. § 241a odst. 5).
3.
Z pohledu právní teorie spočívá rozdíl mezi podmínkou a doložením času v tom, že
podmínka je xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx neví,
kdy nastane. Z hlediska účinků je však doložení času obdobné podmínce odkládací či
rozvazovací. Za podmíněný xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xávrh na realizaci procesního nástupnictví v dovolacím řízení (NS 32 Cdo
2446/2011) či uplatnění nového nároku v odvolacím řízení (KS Hradec Králové 24 xx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxcesní důsledky (odmítnutí
u odvolání a dovolání, zamítnutí u žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení).
III. Odvolání úkonu
5.
Rozmyslí-li si účaxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxází
v úvahu u ústně učiněných úkonů, ale pouze u úkonů písemných, jejichž doručení může
nějakou dobu trvat. Ústně učiněné úkony či osobně podané návrhy nxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxk při jednání soudu, aby provedl určitý
důkaz, nemůže již tento úkon odvolat, může však později soudu sdělit, že na svém
návrhu na provedení důkazu netrvx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxi k odvolání úkonu, soud k takovému úkonu nepřihlíží, naopak u zpětvzetí
je procesním důsledkem zastavení řízení.
Z další judikatury:
NS 21 Cdo 2xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xtav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Uzavření smíru a uznání nároku
Uvedené ustanovení obsahuje již pouze otázku podepsání uzavření smíru a uznání nárxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx o vypořádání dědictví). xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxru či uznání nároku je opět to, že
se k těmto úkonům nepřihlíží, platí tedy, že nebyly učiněny. Bez podpisu účastníků
řízení nejsou dohody, smír či uznání xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxx.2016.
I. Podání
1.
Podání představuje procesní úkon účastníka řízení adresovaný soudu, kterým účastník
řízení disponuje s řízením či s předmětex xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou
spojeny s tímto projevem vůle. Ve smyslu tohoto ustanovení není podáním myšlena
napřx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxe učinit pouze písemně, neboť podání, která lze
učinit i ústně do protokolu, upravuje § 14 z. ř. s. Písemné podání může mít podobu
listinnou (doručuje se xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxé schránky. Veřejnou datovou sítí je například celosvětová síť internet. Výslovně
již není upraven způsob činění podání telegraficky, neboť se jedná x xxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xx xx nebo USB flash disku; v tomto případě
se totiž nejedná o elektronické podání (NS 29 Cdo 3145/2011).
II. Elektronické podání
3.
U elektronického poxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxh
schránek (dále jen "ISDS"). Zatímco v ISDS musí mít datová zpráva v širším slova
smyslu, jakožto obálka, vždy alespoň jednu přílohu, u elektronické poxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxx x xxxument vždy vkládat do pošty
jako "přílohu" datové zprávy použité jako "obálka". V ISDS je datová zpráva tvořena
obálkou i všemi dokumenty, které jsou do xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxobě nelze učinit v jakémkoliv datovém formátu, ale pouze
v tom, který lze ověřit. Přípustné jsou dokumenty v digitální podobě datového formátu
PDF, PDFxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xlastnoručně
podepsána) a posléze byla naskenována a tímto způsobem pořízený elektronický obraz
listiny byl odeslán prostřednictvím veřejné datové xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxujícího návrh ve věci samé je třeba ověřit autentičnost podání,
neboť takový návrh může mít podstatné procesní následky. Je-li podání ve věci samé
učinxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx x totožné podání.
Není možné, aby účastník v podání učiněném ve třídenní lhůtě pozměnil jeho obsah
a vydával ho za podání původní. Takto pozměněné podání xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx písemné podání shodného znění,
pokud účastník učinil podání v elektronické podobě, ale neopatřil jej uznávaným elektronickým
podpisem, jinými slovx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxctvím
datové schránky, pro niž speciální zákon stanoví fikci podpisu, není třeba předkládat
originál podání. Z uvedeného vyplývá, že zákon hledí zejmxxx xx xxx xxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx tak předseda senátu, je účastník řízení povinen
předložit soudu originál i jiných podání učiněných telefaxem, rozuměj i jiných podání
než návrhů ve věxx xxxxx
xx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx předložit listinné podání s přílohami a potřebným
počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a jeden stejnopis dostal
každý účastník, jxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxejnopisů, vyhotoví stejnopisy soud a účastníku za to vyměří soudní poplatek podle
sazebníku. V některých případech naopak není třeba stejnopisy pořixxxxxx x xx xxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxvolání proti odmítnutí podání,
apod. Taková rozhodnutí se totiž ani protistraně nedoručují.
V. Obecné náležitosti podání
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxíslušnosti stanoví
§ 9, funkční příslušnosti § 10 a 10a, a místní příslušnosti § 84 a násl. Označení
soudu je důležité zejména tehdy, má-li účastník moxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x rámci podmínek řízení hned po zahájení řízení, bližší
postup upravuje § 104a až 105.
10.
Dále musí být z podání patrno, kdo jej činí, tj. označení účaxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxjména vylíčení rozhodujících skutečností,
a co sleduje, tj. čeho se účastník domáhá (žalobní ), musí být podepsáno a datováno.
Obecné náležitosxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
podle § 43. To neplatí pro datování podání, které je sice předepsanou obecnou náležitostí
podání, jeho nedostatek však nebrání projednání věci.
petit
VI. xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xby bylo možné odlišit uplatňovaný nárok od jiných
řízení a posoudit překážku věci zahájené či překážku věci pravomocně rozsouzené.
Rozhodující skutexxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xosouzení
věci podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení,
za předpokladu, že žalobce vylíčil ty rozhodující skutxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx srov. NS 30 Cdo 1834/2013). Jinými slovy řečeno,
nedostatečná skutková tvrzení nemají za následek neprojednatelnost žaloby, ale v
případě jejich nexxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xákon na
žalobce při zahájení řízení. Blíže viz § 79.
x xxxxxxxxx
VII. Žalobní petit
12.
Co xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxdu návrh na znění
výroku jeho rozsudku. Žalobce uvede, čeho se žalobou domáhá, i tehdy, jestliže v
žalobě přesně a jednoznačně označí (tak, aby ji bylo moxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxů, jak má soud o věci rozhodnout. Žalobce může požadovat,
aby bylo rozhodnuto o více nárocích (jde o tzv. objektivní kumulaci), nebo může některé
své nárxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx
x xxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xkon skutečně činí osoba v podání označená.
Podpis advokáta může být nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen
u soudu, jemuž je podánx xxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
se má na mysli podání učiněné prostřednictvím ISDS, a to z toho důvodu, že zákon
č. 300/2008 Sb. obsahuje v § 18 odst. 1 a 2 fikci podpisu a stanoví, že úkon xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxy jako úkon učiněný písemně a
podepsaný. Proto zaslal-li exekutor žádost o pověření k provedení ze své
datové schránky okresnímu soudu do jeho xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxaný elektronický podpis (KS Hradec Králové 24 Co 10/2013).
Jde-li o podání realizované z jiné (cizí) datové schránky, je podpisu vyloučena.
Proxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxkým podpisem (třeba naskenovaným)
podepsaná jiná osoba než ta, které patří datová schránka, nemá podání formální náležitosti,
protože z něj není zřejxxx xxx xx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxtové zprávy.
exekuce
fikce
X. Podpis podání připojeného v příloze učiněného prostřednictvím elektronické pošty
15.
K podání v elektronické podobě lze připojxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxx x xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxy je významné, co je obsahem dané přílohy. Je-li přílohou
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxive konvertovaný
dokument má stejnou vypovídající hodnotu jako ověřená kopie dokumentu. V konvertované
podobě by proto měla být připojena např. plná xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xělo by být toto osvědčení podepsáno pracovníkem
finančního úřadu. Je-li přílohou samotné podání, pak pro něj platí v § 42 stanovené
obecné náležitostxx xxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxě podání v elektronické
podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem třeba podepsat samostatně i jednotlivé
přílohy, respektive přílohu obxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxělitelný celek. Uznávaný elektronický podpis připojený ke zprávě zajišťuje
integritu zprávy a "pokrývá" zprávu jako celek včetně jejích příloh a má sx xx xxx
xx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxající v tom, že soud nebude k podání
v příloze přihlížet (II. ÚS 3042/12). Uvedený názor lze vyložit tak, že k elektronicky
nepodepsanému podání ve věci sxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxé schránky, ze které bylo podání realizováno), ostatní případy představují
vadu podání, kterou lze odstranit. Obdobně též IV. ÚS 1829/13, podle kteréxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xalší judikatury:
IV. ÚS 118/15 (odmítnutí odvolání pro údajnou opožděnost, podání v elektronické podobě),
NS 22 Cdo 2856/2015 (zachování lhůty xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vady podání
1.
Slovo xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxí řízení.
Brání-li vady podání projednání věci, je třeba, aby se předseda senátu pokusil prostřednictvím
výzvy poskytnuté účastníkovi řízení o jejicx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx patrno, jaké věci se týká a co sleduje), nebo že je podání
nesrozumitelné či neurčité. Právní kvalifikace žalobního nároku není náležitostí
žaloby dle x xx xxxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxku
proto nepůsobí vadnost žaloby, která by odůvodňovala postup soudu dle § 43 odst.
1 (NS 32 Cdo 527/2014).
II. Vylíčení rozhodujících skutečností
xx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx hmotného práva, nejde o
vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň
takové rozhodující skutečnosti, kterými byl xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxvod i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál)
připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže. Jedná se o výjimku ze
zásadyx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx
xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx výjimky však
nesmí být neurčitost a nesrozumitelnost obsahu žaloby (R 38/09).
III. Označení účastníků řízení
3.
U nesprávného označení účastníxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx x xedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že označený subjekt nemá právní
osobnost a tudíž ani způsobilost být účastníkem řízení (§ 19), který vede x xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxm podle § 43 odst. 1 (R
72/12, NS 26 Cdo 2799/2015, III. ÚS 2690/08).
IV. Podpis podání
4.
Není-li podání řádně podepsáno, dává to možnost přisuzovax xx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x 43 odst. 1, a to i u podání učiněného v elektronické
podobě.
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxsahu, a proto pokud lze z jeho obsahu dovodit o čem a na jakém podkladě
má soud rozhodnout, je třeba takové podání projednat. Podle Ústavního soudu jsou
soxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxávu jednotlivce
na soudní ochranu a pokud nepřistoupí k odstranění nejasností takového podání podle
§ 43 odst. 1, pak je třeba, aby se při jeho posuzovánx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxj při vyhodnocování takového nejasného podání, vedoucí k
odepření věcného přezkumu obecného soudu, zakládá porušení základního práva dotčené
osoby xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxiž by
ji jakkoliv blíže konkretizoval, je žaloba neurčitá, a má proto vady bránící jejímu
projednání. Tvrzení žalobce musí být natolik určité, aby soud xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxoruje, ponechává nedokončené věty, uvádí nesmyslné
argumenty nesouvisející s věcí apod.
xxxxxxxxxxxx
VI. Výzva k odstranění vad
6.
Ve výzvě k odstranění vad pxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx
xxxx xxplnění podání provést. Pro tyto účely si musí soud sám ujasnit, jaká tvrzení
jsou pro něj s ohledem na budoucí projednání věci významná, tedy musí vědět, x xxx
x xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxx xxxxxxx chce, a jen stěží
tak dostojí požadavku na odstranění vad podání. Obsahuje-li žaloba určitá, byť z
hlediska své projednatelnosti nedostatečná skutkoxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxslu § 43 odst. 1, neboť neobsahuje řádné poučení
žalobce o tom, v čem spočívá vadnost stávajících (v žalobě obsažených) tvrzení (NS
21 Cdo 1076/2013). Urxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxem
by měl formulovat žalobní návrh, aby mohl být v řízení úspěšný, neboť to přesahuje
rámec poučovacích povinností zakotvených v občanském soudním řádx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx k odstranění vad podání dostatečně
konkrétní a určitá, projeví se její "vada" v tom, že soud nemůže žalobu pro neodstranění
vad odmítnout (NS 21 xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xx
x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxskou, tudíž účastník řízení může požádat o její prodloužení ve smyslu
§ 55, pokud k tomu má důvod (srov. NS 30 Cdo 1755/2013). Uplyne-li soudcovská lhůtax
xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxx xxnesení soudu prvního
stupně o odmítnutí podání nebo v jiném podání doručeném odvolacímu soudu před vydáním
rozhodnutí o odvolání, neboť k tomuto odvolxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxx xxxxx x x x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxuje procesní právo, o kterém by měl být účastník řízení
poučen ve smyslu ustanovení § 5 (NS 21 Cdo 1700/2013).
VIII. Důsledky neodstranění vad
8.
Pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxeň musí soud posoudit,
zda se vada netýká jen samostatné části podání, a zda lze podání co do zbývající
části projednat, což je případ, kdy žalobce uplatňxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxé soudem odmítnutí podání. Soud však nemůže odmítnout žalobu
z důvodu vady (byť objektivně existující), pokud na ni účastníka neupozornil nebo
mu nepoxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxzení podat návrh
znovu. Pokud se jedná o jiné podání, soud k němu nepřihlíží, dokud nebude řádně opraveno
či doplněno. O těchto procesních následcích muxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxx
xx
xxxxxxňování vad podání však není pravidlem ve všech případech. Některá podání musí
účastník řízení učinit bezvadně již na poprvé, např. podává-li návrh na nxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxce dodatečně sám či na základě výzvy soudu vady žaloby bránící jejímu
projednání, platí (nastává ), že žaloba byla bez vad již od počátku (tj. již
odx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx
fikce
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxx (vady žaloby, náhrada za ztrátu na výdělku),
NS 21 Cdo 1592/13 (označení účastníka řízení, zahraniční právnická osoba, organizační
složka), NS 26 Cdx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxně
z přidané hodnoty), IV. ÚS 22/03 (vada označení účastníka řízení)
(Nahlížení do spisu)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právnx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx
xxz omezení, neboť mají právo být informováni o tom, co se v řízení děje a jaké jsou
postupy soudu. Zároveň je tímto právem zajištěna rovnost účastníků řízexxx xxxxxxxx
xxx x xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx. Nahlížet do spisu lze v
úředních hodinách soudu pod dozorem pověřeného zaměstnance v příslušné kanceláři
soudu, k nahlížení je třeba předchozího obxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxxxxxx xxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx výpisy či opisy (kopie), které jsou zpoplatněné dle
položky 30 a 31 sazebníku poplatků, pakliže je vyhotovuje soud. Požádat lze rovněž
o zaslání soudníxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxvání,
do kterého může v případě potřeby nahlédnout jen soud rozhodující o opravném prostředku.
2.
Kromě účastníků řízení mohou do spisu nahlížet zxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxí vážné důvody pro nahlédnutí do spisu. Podle toho
předseda senátu buď žádosti o nahlédnutí do spisu vyhoví či nikoliv. Výpisy a opisy
nelze činit ze spisxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xe použijí obdobně i pro ostatní způsoby zachycující
obsah soudního řízení, a to pro přehrávání záznamů z jednání, poskytování jejich
kopií, či pro jiné xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxsoby doručování
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Pořadí způsobů doručování
1.
Soud je povinen doxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxonu, následuje doručení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky,
poté doručení na elektronickou adresu se zaručeným certifikátem nexx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxka samotného nebo jeho zástupce.
2.
Zákon však výslovně nestanoví, jaké jsou procesní důsledky nesprávného postupu soudu
při určení pořadí způsoxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xřízenu datovou schránku. Jinými slovy řečeno, bude mít nesprávný způsob doručení
za následek neúčinnost doručení? Podle judikatury Nejvyššího soudx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxresát tuto písemnost převezme, ač správně má
být písemnost doručována do datové schránky adresáta (R 88/3013 nebo též NS 21 Cdo
3489/2012). Důležité toxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx
xedná se o tzv. materiální přístup k doručování. Naopak pokud soud s nesprávným způsobem
doručení spojí fikci doručení podle § 49 odst. 4, xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxkou cestou
3.
Ideální je stav, kdy je písemnost doručena přímo při jednání nebo při jiném soudním
úkonu, neboť tím je zaručeno, že se účastník s obsahex xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxosti a hospodárnosti řízení. Při jiném soudním
úkonu se doručuje písemnost např. v exekučním řízení, kdy je kladen důraz na to,
aby se účastník o obsahu pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxnání.
III. Doručení do datové schránky
4.
Dalším způsobem je doručení písemnosti do datové schránky adresáta. Datovou schránku
lze zřídit na žádxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxomaticky
bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence,
a obdobně to platí pro zřízení datové schránky právnicxx xxxxx xxxxxx x x xx x xxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxy do datové schránky, aniž by adresát o takové
doručení musel žádat nebo soudu sdělovat identifikátor své datové schránky (R 37/14).
Blíže viz § 47.
5x
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxu datovou schránku,
že také má fyzickou osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky
a že nedošlo (ani zpětně) ke znepřístupnění daxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxé datové schránky, a že tento stav nezavinil, lze
souhlasit s názorem, podle něhož nenastanou účinky doručení, neboť v takových případech
je nepochybnxx xx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxpř. datovou schránku fyzické
osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku
podnikající fyzické osoby - advokátax xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxmnosti nebo-li, která věcně souvisí s oborem činnosti vykonávané
touto fyzickou osobou. Účinky doručení písemnosti však nastanou i jejím doručením
dx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxnikající fyzická
osoba či nikoliv) zřízenu jakoukoliv datovou schránku a nesdělí soudu jinou adresu
xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxího orgánu, je takové doručení
(když si žalovaný zásilku osobně nepřevzal) neúčinné (MS v Praze 69 Co 379/2013).
IV. Plnohodnotné elektronické doruxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxílat dokumenty) nebo nepodařilo-li se doručit do datové
schránky, doručují se listiny prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou
adresu sx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx na mysli jiná
datová schránka.
V. Ostatní způsoby doručení
8.
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx ustanovení platí pro doručování soudních písemností a obecně platí i pro
doručování v rozhodčím řízení, neboť zák. č. 216/1994 Sb. neobsahuje ustanoxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx08 Sb. Jelikož rozhodčí
soud není podle ustálené judikatury soudů orgánem veřejné moci, může k doručování
prostřednictvím veřejné datové sítě do datxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxi, tento způsob doručení se v rozhodčím řízení neuplatní (NS
26 Cdo 282/2014). Strany se rovněž v rozhodčím řízení nemohou dohodnout o způsobu
či účinnoxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxí doručování
rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (R 2/08).
Z další judikatury:
NS 20 Cdo 918/2013 (účinnost hmotněprávních úkonůx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxní orgán), III. ÚS 3036/12 (doručování písemnosti
státu, okamžik doručení), NS 20 xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxx
xartina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Doručování na adresu datové schránky
1.
Prostřednictvím veřejné datové sítě se xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxou evidovány v informačním systému veřejné správy, který obsahuje
informace o datových schránkách a jejich uživatelích. Správcem informačního systxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxánek, který je součástí informačního
systému datových schránek. K datových schránkám blíže viz § 2 až 7 zák. č. 300/2008
Sb.
II. Doručování na elektroxxxxxx xxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx vyslovil souhlas. Zároveň je povinen
uvést akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, neboli certifikační autoritu,
nebo předložit svůx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxtority vydávají kvalifikované certifikáty, tj. soukromý klíč pro adresáta. Na základě
tohoto klíče vzniká uznávaný elektronický podpis, který zaruxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx akreditované certifikační autority.
Některé písemnosti menšího procesního významu lze zaslat i prostou e-mailovou zprávou.
Adresa pxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xe blíže xxxxxxxx x x xxxx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xx xxx xxx xxxxxxxx nemůže, neboť jde o adresu ohlašovny, tj. obecního úřadu, obvyklé
u lidí bez domova. Vhodné proto je, aby bylo adresátovi doručováno na adresu, na
které xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xoručovatel
nebo příslušník justiční stráže. Tímto způsobem lze doručit adresátovi např. do zaměstnání,
kde je velká pravděpodobnost, že bude zastižxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx x xo soud pokusil, a to zejména ve věcech péče o nezletilé děti
podle zákona o zvláštních řízeních soudních. Není-li známa adresa pro doručování
ani pobyt axxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx-li adresát soudu jinou adresu, na kterou si přeje doručovat, soud jeho žádosti
vyhoví a doručuje přednostně na adresu sdělenou adresátem, nevylučujexxx xx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxnou adresou může být např.
i adresa dodávací schránky - PO BOXu (KS Praha 20 Co 65/2011). Sdělenou adresou však
musí být místo v České republice. Obdobně mxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxx xxxx xdresát sdělenou doručující adresu změnit a udat adresu novou.
S tím souvisí i povinnost stanovená v odst. 3, podle které je adresát povinen bez
zbytečnéxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxdále doručovat
na poslední známou adresu s účinky doručení, respektive adresát se nemůže domáhat
neúčinnosti doručení.
Z další judikatury:
VS xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxx xxručování zdržuje,
odpovědnost adresáta za ochranu vlastních zájmů)
Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxou adresu podle pravidel obsažených v komentovaném ustanovení. Soud musí
zjišťovat zákonnou adresu aktuálně k datu doručování písemnosti (srov. IV. xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xoud písemnosti na adresu místa
trvalého pobytu. Adresou místa trvalého pobytu může být dle centrální evidence obyvatel
i sídlo ohlašovny, proto i na tuxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxnostní) adresa pro doručování stanovená v § 46b písm. b) a násl. U podnikající
fyzické osoby jde o adresu místa podnikání, adresu zástupce pro doručováxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxtavní či ochranné výchově na adresu
tohoto zařízení. Údaj o pobytu osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo
v zabezpečovací detenci je uvedex x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxHO).
Právnické osobě se doručuje na dresu sídla zapsaného v příslušném (zpravidla obchodním)
rejstříku a dále viz písm. b). U advokátů, notářů, soudníxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx písemnosti. Sídla těchto osob se zjišťují
v seznamech příslušné komory a doručuje se tedy na adresu v seznamu uvedenou, ledaže
by adresát požádal o doruxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx § 46a odst. 2, nejedná se o řádné doručení, § 46a odst. 1 a 50a odst. 4
se neuplatní (NS 28 Cdo 896/2013). U státu a státních orgánů se doručuje taktéž na
adrxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xdresu evidovanou v informačním
systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, kde je pro něho
jisté, že mu bude zásilka doručena. xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku
spolehlivě doručit (II. ÚS 1308/10). Soud na zákonem stanovenou adresu doručxxx xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx
xx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xebo ze své úřední
činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu,
to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx x7 Co 168/2013 (adresa pro doručování podnikající fyzické osoby,
která přerušila provozování své živnosti), NS 20 Cdo 575/2013 (ohlášení adresy pro
xxxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxn)
Zástupce pro doručování písemností
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zástupce prx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxručit. Uvedené ustanovení je však
v praxi využíváno jen velmi zřídka, a nelze je použít ve vztahu k osobám, které jsou
v odstavci prvním vyjmenovány. Tenxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xemůže zahraničnímu adresátovi vnutit, aby si zvolil zástupce pro
doručování v České republice (viz rozsudek SDEU ze dne 19.12.2012, ve věci C-325/11,
xx xxxxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxučují se písemnosti
uložením u doručujícího soudu, o čemž musí být adresát ve výzvě poučen.
II. Adresa pro doručování při předběžném opatření
2.
Nxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxenu datovou schránku,
je třeba, aby soudu při provedení výkonu rozhodnutí sdělil, na kterou adresu mu bude
možné po dobu trvání tohoto opatření doručovxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxnost doručení dnem uložení. Adresátu však nelze z logiky
věci doručovat tzv. náhradním doručením na adresu společného obydlí, z něhož byl
vykázán (KS Hxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxx2016.
I. Postup při doručování
1.
Postup při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě upravuje § 17 zák. č. 300/2008
Sb. Orgán veřejné moci xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx
xxtové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba,
která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentx xxxx x
xx xxxxx x x x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx (prokázat) své oprávnění,
a to jak doručujícímu orgánu, tak (v případě potřeby) i soudu. Prokáže-li adresát,
že písemnost převzala osoba, která nemělx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxa 1 Cmo 256/2012). Doručení dokumentu přihlášením příslušné osoby
či náhradním doručením má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
xxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do
datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty;
to neplatí, vylučuje-li jinx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxx xx xxxx2008 Sb. žádat o určení neúčinnosti náhradního doručení, např. podle
§ 24 odst. 2 správního řádu. K neúčinnosti náhradního doručení srov. též § 49 odstx
x xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xx xx xxxxx x xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xesetidenní lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní
den, tudíž k náhradnímu doručení fikcí dojde až xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxil adresát soudu,
jestliže se odeslaná listina soudu nevrátila jako nedoručitelná a jestliže adresát
nejpozději do 3 dnů potvrdil přijetí listiny datxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x dnů od odeslání písemnosti soudem potvrdil její doručení
pomocí zprávy podepsané svým uznávaným elektronickým podpisem. Proto je třeba, aby
soud při xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxáva adresáta
opatřená jeho zaručeným elektronickým podpisem potvrzující přijetí listiny odeslané
soudem (viz NS 21 Cdo 3674/2013). Třídenní lhůta sx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxli dnem, kdy je datová zpráva doručena na server
účastníka (KS České Budějovice 8 Co 2806/2011). Nepotvrdí-li adresát takové doručení
nebo vrátila-li xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxdě
neuplatní, naopak, v případě nečinnosti adresáta nastupuje neúčinnost doručení ze
zákona.
xxxxx
Z další judikatury:
NS 29 NSČR 29/2013 (§ 47 odst. x x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxx1 (kontrola datové schránky, scripta sunt)
vigilantibus iura
Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu
Mgr., Bc.
Martxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx uvedené v odst.
1, tj. provozovatelé poštovních služeb, soudní exekutoři, soudní doručovatelé a orgány
Justiční stráže. Soudním doručovatelem je třxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxemností, x xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxčovatelů je efektivní a operativní zejména při doručování zásilek určených
do vlastních rukou, kdy lze doručovat na nejvhodnějším místě a v nejvhodněxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx x projednání a rozhodování
předmětné věci, proto může doručení provést i doručovatel soudu, v jehož obvodu měl
žalovaný pracoviště (NS 33 Cdo 3468/2009xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xoručuje písemnosti za podmínek stanovených exekučním řádem,
tj. zejména podle § 44 exekučního řádu vyrozumění o zahájení , exekuční návrh,
kxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxovatel poštovních služeb doručovat
soudní písemnosti, musí mít uzavřenu poštovní smlouvu se soudem (viz zák. č. 29/2000
Sb., o poštovních službách), x xx x xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxx xx
xxxxxxxxx xxxxlosti a hospodárnosti řízení.
exekuce
II. Zvláštní orgány
2.
Zvláštní orgány uvedené v odst. 2 doručují těm adresátům, kteří se nacházejí v jejich
zařízexxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxvozovateli poštovních
služeb pouze v elektronické podobě, např. na USB flash disku, provozovatel tuto písemnost
konvertuje do listinné podoby a doruxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxní písemností do vlastních rukou
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Postup při doručování do vlastnícx xxxxx
xx
xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxesení podle § 114b odst. 1,
předvolání k přípravnému jednání xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxřízení výkonu rozhodnutí povinnému, plátci mzdy, peněžnímu ústavu, dlužníkovi
povinného, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xx xxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx nesprávných rukou. Obyčejné doručení
(ne do vlastních rukou) upravuje § 50. Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel,
vrátí se písemnost s touto xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx ISDS se rozlišuje
mezi doručováním písemností do vlastních rukou adresáta a doručováním jiných písemností.
Rozdíl mezi doručováním do vlastních rukxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxx xxxxx x xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx datové schránky adresáta je písemnost dodána okamžikem,
kdy se stala přístupnou jejímu držiteli, tímto okamžikem se však ještě nepovažuje
za doručenxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xdst. 4
zákona o elektronických úkonech). Lze proto souhlasit s názorem, že při doručování
do vlastních rukou je písemnost doručena teprve okamžikem, kxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxzvednutí písemnosti
3.
Nezastihne-li doručující orgán adresáta písemnosti, musí mu zanechat písemnou výzvu
(§ 50h), aby si písemnost vyzvedl, a txxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx je-li doručujícím orgánem, kde si adresát může písemnost vyzvednout.
Je-li doručujícím orgánem jiný orgán (§ 48), uloží se písemnost u soudu. Pokud scxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xrgán postupuje, i kdyby
věděl, že se adresát odstěhoval nebo že je v místě doručování neznámý. Vrácení písemností
odesílajícímu soudu bez zanechání výxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xdo 1094/2014). Není-li možné výzvu k vyzvednutí zásilky zanechat v místě
doručování (např. proto, že se jedná o adresu ohlašovny), vrátí se písemnost oxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxxxx x xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxsí výzvu k vyzvednutí
zásilky. I v ostatních případech se písemnost uloží u soudu, v jehož obvodu je místo
doručení.
III. Náhradní doručení a fikce dorxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx x x xxxxxxxx xx
xx xxxxxxx x xxxžení zásilky nedozvěděl. Jinými slovy řečeno, posledním dnem lhůty
(úložní doby) nastává náhradní doručení písemnosti. Poté platí, že účastník řízexxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx stanovit okamžik,
kdy došlo k doručení listiny bez ohledu na to, zda se její adresát seznámil s jejím
obsahem či nikoliv (NS 33 Cdo 1002/2013).
xxxxx
5.
Náhxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx uplynutím 10.
dne ode dne, kdy byla listina dodána do datové schránky (viz § 17 odst. 4 zákona
o elektronických úkonech), jestliže se v uvedené lhůtě do daxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx
právní
fikce
právní fikce
7.
Pro běh lhůt platí úprxxx x xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxavena k vyzvednutí. Rovněž se uplatní § 57 odst. 2 ohledně konce lhůty,
a tudíž i okamžiku doručení (např. II. ÚS 33/13). Například, písemnost byla uložxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxx xxsledním dnem
lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 3. června. Od tohoto data se
bude počítat i lhůta k případnému podání opravných xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
kogentní
xx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxto adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Omluvitelným
důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, proto nemůže
být sxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxx xxxxx xx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxty vhodí doručující orgán písemnost do domovní či jiné
adresátem užívané schránky, ledaže soud vhození do schránky vyloučí. Není-li písemnost
kam vhoxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxx xxxučování zásilky
do datové schránky nelze analogicky aplikovat § 49 odst. 5 o vrácení zásilky zpět
odesílajícímu soudu (NS 33 Cdo 930/2014).
IV. Vyloxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx x xxručení, a to např. u tzv. kvalifikované výzvy (§ 114b)
nebo u předvolání k přípravnému jednání (§ 114c). Náhradní doručení, včetně náhradního
doručení xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxe vyloučit
i předseda senátu, a to u konkrétní zásilky, pokud chce mít jistotu, že se adresát
o obsahu zásilky skutečně dozví. Je-li vyloučeno náhradní dxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxsledky.
xxxxx
Z další judikatury:
KS Ostrava 10 Co 628/2012 (vyvěšení na úřední desce rozhodce), II. ÚS 1308/10 (adresa
ohlašovny, výzva k převzetí xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxí jiných písemností
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxích rukou, neužije se náhradní doručení
(uložení zásilky), ale písemnost se v případě nepřítomnosti adresáta jen vhodí do
domovní či jiné užívané schrxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx x xx xxxxxxxsti.
Vhodit lze písemnost i do PO BOX schránky jako do tzv. jiné adresátem užívané schránky
(VS Praha 6 Cmo 55/2012).
xxxxx
II. Vyvěšení na úřední desce soudu
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxchá písemné oznámení (§
50i). V případě, že obviněný má jako místo trvalého pobytu uvedené sídlo ohlašovny
a současně zde nemá zřízenu domovní schránkux xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxx xx xxxxx x
xx xxxxx x xxx x xxx xxxxxxxxxx Stejně se postupuje i v případě, že v místě doručení
vůbec nelze zanechat oznámení o vrácení písemnosti soudu, např. proto, že budova,
v níž by se mohl adrxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx
xejen úřední deska hmotná, ale též úřední deska v elektronické podobě. V případě
úmrtí adresáta se písemnost vrátí odesílajícímu soudu.
xxxxx
3.
Z uvedenxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxsce soudu)
k fikci doručení.
Příjemci písemností
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Přexxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxužívá, jde-li o zmocnění na základě plné moci, v ostatních
případech jde o pověření. Komentované ustanovení přitom nerozlišuje mezi tím, zda
se jedná o xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxvozovatelem
poštovních služeb. Pro účinné doručení tedy již není možné, aby bez tohoto zmocnění
převzala písemnost např. osoba spolubydlící nebo souxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx
x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxčováno do datové schránky právnické osoby.
Za stát jsou oprávněny přijímat písemnosti osoby, které za stát vystupují před soudem,
tj. zpravidla pověřxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxemní celek navenek zastupovat, a dále jiné osoby, pokud jsou k přijímání písemností
pověřeny či zmocněny, nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímx xx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxjímat písemnosti osoby, které jsou
k tomu zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu či obdobnému vztahu
k adresátu obvyklé. K převzetí písxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx soudních exekutorů a patentových zástupců mohou přijímat
písemnosti zejména zmocněné osoby nebo jejich zaměstnanci. Taktéž vykonávají-li tyto
osoxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxolečné advokátní
kanceláři s jiným advokátem na základě smlouvy o sdružení a písemnost převzala jejich
společná sekretářka, která měla uzavřenu pracxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxi pro oba advokáty, byla tato písemnost prvnímu advokátovi
doručena účinně (NS 33 Odo 1454/2006). Účinky doručení písemnosti advokátovi jsou
tedy splxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxvně činný, jestliže
byl advokátem pověřen přijímáním zásilek. Vykonává-li advokát advokacii jako společník
obchodní společnosti, může písemnost pxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxměru, může písemnost převzít jeho zaměstnavatel nebo jeho zaměstnanec
a osoby k tomu zmocněné. Podrobná úprava přijímání písemnosti za advokáta vychxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xoručovaná advokátovi
by měla být ideálně označena dovětkem advokát za jménem adresáta (I. ÚS 42/05). Opět
platí, že v současné době je primární doručovxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxsti státu), NS 20 Cdo 182/2007 (doručování
právnickým osobám), III. ÚS 703/06 (doručení na adresu sídla advokáta, neúčinnost
uložení), IV. ÚS 535/0x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxávní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Doručování zástupci
1.
Zákon rozlišuje doručování zástupci účastníka podle toho, zda mu byla udělena prxxxxxx
xxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xx xxx xx xxxxi do pravomocného
skončení řízení, tj. do případného rozhodnutí odvolacího soudu. Zástupce je v takovém
případě oprávněn činit za zastoupeného veškexx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxníkovi řízení, stanoví odst. 4 a další ustanovení občanského
soudního řádu (např. § 114 odst. 2 a § 115 odst. 1). Udělil-li účastník svému zástupci
plnxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxt zástupci.
Má-li tedy účastník zástupce, doručuje se každá písemnost předně jemu.
2.
Písemnost není možné považovat za řádně doručenou, je-li účxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxvně mělo být doručeno (výlučně nebo také) jeho zákonnému
zástupci, zmocněnci, opatrovníku nebo ustanovenému zástupci, jde o doručení bez právních
náxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxho rozhodnutí
zástupci je účinné i v případě, že účastník řízení vypověděl procesní plnou moc svému
zástupci ještě před doručením tohoto soudního rozhxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxí žalovanému, není třeba tyto písemnosti zástupci žalovaného
znovu doručovat (NS 28 Cdo 4511/2007). Z uvedeného vyplývá, že rozhodující je, jaké
infoxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxvi řízení se doručuje bez ohledu na rozsah jeho zastoupení podle § 50b odst.
1, stanoví-li tak zákon (např. § 114 odst. 2 a § 115 odst. 1), dále v případě, že
xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx x0b odst.
4 písm. e)]. Účastníkovi se doručuje např. předvolání k jednání, u něhož má být vyslechnut,
nebo výzva, aby se dostavil ke znalci, a podobné písexxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx neurčité podání doplnil nebo opravil (podle § 43
odst. 1), se v občanském soudním řízení doručuje pouze jeho zástupci, je-li účastník
zastoupen, nebox xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxkonat osobně (II. ÚS 671/02).
4.
Písemnost se doručuje rovněž tomu účastníkovi, který je zastoupen zákonným zástupcem
z rozhodnutí předsedy senáxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxtních okolností případu, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně
(§ 23). Účastníkovi řízení se dále doručuje usnesení o ustanovení, respx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxjí rovněž účastníkovi,
kterému byl ustanoven opatrovník jen proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů
než pro postižení duševní poruchou nikolix xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx x xeho zástupci, respektive opatrovníkovi, nabývá rozhodnutí právní
moci až v okamžiku, kdy je doručeno oběma adresátům.
III. Právo nezletilého na účxxx x xxxxxxx xxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx x
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxny, která je zpravidla zaručena jejich zastoupením
zákonným zástupcem. Zároveň xxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxx xx zapojení zákonných zástupců dětí bude dít postupem podle § 22, nebo § 23,
je třeba, aby soud doručoval i takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, abx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx
x xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx přikazuje [§ 50b odst.
4 písm. b)]. V případě postupu podle § 22 je nutno využít oprávnění v § 50b odst.
4 písm. e). Pokud je tedy vydán platební rozkaz vůči xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxých výpisů z evidence obyvatel soud zjistí, že
nezletilý účastník řízení má bydliště shodné pouze s jedním rodičem, nesmí opomenout
doručovat tomu zákxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx
x041/14).
IV. Případy, kdy se účastníkovi nedoručuje
6.
Účastníkovi řízení se naopak nedoručuje usnesení o ustanovení (jmenování) opatrovníka
xxxxx x xx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx
xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxuze ostatním
účastníkům řízení, ustanovenému opatrovníkovi, a místo doručení účastníkovi řízení
se vyvěsí na úřední desce soudu.
Odepxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxemnosti, odmítnutím prokázání totožnosti či odmítnutím jiné
součinnosti spojuje zákon fikci doručení v případě, že byl adresát či příjemce (§
50a) o txxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxyl řádně
poučen o důsledcích svého jednání, nelze s odepřením písemnosti spojovat příslušné
procesní důsledky. Poučení je třeba poskytnout ústně či pxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxném místě, tj. ve společných prostorách domu
či na dveřích bytu. Informace o poučení se vyznačí na doručence, stejně jako důvod
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxevzít nebo odmítla
prokázat svou totožnost či poskytnout součinnost je adresátem či příjemcem písemnosti.
Za okamžik doručení se považuje den, kdy adxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Včasnost
1.
Aby nebyla doručení ve všech případech příliš tvrdá x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxho řízení (§ 11 z. ř. s.). Návrh je třeba podat
do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností účastník seznámil nebo mohl seznámit,
tj. v subjektivní lhxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx chce prokázat včasnost svého návrhu a jeho důvodnost.
fikce
II. Důvodnost
2.
Důvodem vyslovení neúčinnosti doručení může být pouze omluvitelný důvod xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xřekážky, které nesvědčí o úmyslu
adresáta se doručení písemnosti vyhnout. Přihlédnout lze rovněž k tomu, zda se jedná
o situaci výjimečnou, nebo zda se xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xe se na adrese nezdržuje trvale. Jak je uvedeno v § 46a odst. 3, adresát je
povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností význaxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x příslušném rejstříku tím,
že uvede soudu adresu pro doručování (§ 46b). Rozpor mezi faktickou adresou a adresou
pro doručování podle § 46b nemůže adrexxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xorem upravujících doručování soudních písemností, neboť
nebyla-li písemnost účastníku řádně doručena, nelze uvažovat xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xatové schránky
4.
Nefunkčnost nebo selhání systému doručení datové zprávy do datové schránky
nezpůsobuje neúčinnost doručení datovx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxní výzvy, jestliže stěžovatelka nepodala včas návrh na vyslovení
neúčinnosti doručení podle § 50d odst. 1 (NSS 6 Afs 123/2015-35). Obdobně odcizení
nxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxení se do datové
schránky po dobu delší než 1,5 měsíce. Přihlášení se do datové schránky je totiž
možné provést z jakéhokoliv jiného počítače (NS 32 Cdo 12xxxxxxxxx
notifikace
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxtné nařídit i jednání. Rozhodne-li o neúčinnosti doručení, považuje
se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti doručení, a pxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
Z další judikatury:
NSS 5 Azs 13/2008 (náhradní doručení)
Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem
Mgr., Bc.
Maxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xařazen až za úpravu neúčinnosti doručení,
když logicky by patřil za § 48. Doručením písemnosti může soud pověřit i účastníka
řízení nebo jeho zástupce, xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx pro doručování nebo
kdekoliv jinde. Tento způsob doručování se jeví účelným zejména v případě, kdy je
účastník řízení nebo jeho zástupce v kontaktu s adxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxení je tedy vyloučeno. Vyznačené datum se považuje za okamžik
doručení. Potvrzení musí obsahovat i označení doručované písemnosti. Odepření přijetí
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxo zástupci písemnost
doručit, vrátí ji neprodleně soudu, který musí zvolit jiný způsob doručování.
Průkaz doručení
Mgr., Bc.
Martxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxlivě prokázán okamžik doručení
písemnosti adresátovi. Průkaz doručení může mít různou podobu či formu podle toho,
jaký způsob doručení soud zvolil. Pxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxání, jakož i soudce a zapisovatelka. Druhou formou je adresátem
zaslaná zpráva podepsaná elektronickým podpisem, kterou adresát potvrdil přijetí
píxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xx xxxnačí přijetí písemnosti,
je-li doručována prostřednictvím doručujícího orgánu nebo při úkonu, o němž se nepořizuje
protokol. Doručenka je veřejnou xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxti údajů na doručence, která dopadá na každý jednotlivý údaj na ní uvedený.
Blíže viz § 50g. Není-li doručenka řádně vyplněna, je třeba prokázat doručenx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxo skutečnosti další šetření
(I. ÚS 2849/07). Čtvrtou formou je potvrzení o přijetí ve smyslu § 50e odst. 2. Pátou
a v komentovaném ustanovení výslovně nexxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx z uvedených způsobů, lze je prokázat
též jiným způsobem, např. svědeckou výpovědí, doručnými knihami, apod. Nelze však
připustit stav, který by byť jex xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx, že opakované doručení by
bylo nadbytečné (II. ÚS 1548/11).
Doručenka
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxukromou listinou spočívá v jejich odlišné důkazní síle.
Pravá veřejná listina (tj. listina skutečně pocházející od vystavitele) může být
zbavena své xxxxxxx xxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxkazní
břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popírá. Naproti tomu u pravé
soukromé listiny stačí formální popření její správnosti druhxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxny (KS Plzeň 17A 19/2011). Doručenka má povahu
veřejné listiny i tehdy, neměla-li všechny náležitosti, které podle zákona musí obsahovat.
Každý údaj, xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xomu byla
zásilka doručovatelkou odevzdána, postihuje taková "důkazní nouze" žalovanou, neboť
z pohledu ustanovení § 50f odst. 3 o. s. ř. nedokázala oxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxonem stanovené náležitosti, pak postrádá náležitosti
veřejné listiny, a nelze všechny v ní uvedené údaje automaticky považovat za pravdivé.
Proto skxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxjné listiny.
V daném případě doručenka neobsahovala údaj o doručovateli a jeho podpis (NSS 6 Azs
125/2004).
II. Náležitosti doručenky
2.
Odstavex xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxícího orgánu o tom,
jak doručování písemnosti probíhalo, který den byl adresát zastižen či nikoliv, kdy
byla písemnost připravena k vyzvednutí, kdy byxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxručení či přímo fikci xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky,
tj. v případě, kdy je třeba doručit do vlastních rukou, a případně přesný čas doručení,
je-li to vxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x x0h).
4.
U uložené písemnosti, která byla vyzvednuta, musí doručenka obsahovat identifikaci
doručujícího orgánu, den, kdy byla písemnost vyzvedxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx
x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxsemnost vyzvednuta před desátým dnem od uložení,
neboť tento časový údaj znamená okamžik doručení.
5.
U odepření přijetí písemnosti podle § 50c mxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x
xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx v čem spočívalo neposkytnutí součinnosti.
6.
Při vhození písemnosti do schránky musí doručenka opět obsahovat zejména údaj o dni,
kdy byla vhozenx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxesát svým podpisem potvrdit převzetí, resp. doručení písemnosti,
a to zejména z důvodu špatného zdravotního stavu, podepíše se na doručence kromě
dorxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxé zájmy.
Z další judikatury:
II. ÚS 1427/14 (doručenka, nesprávné vyznačení data doručení)
Výzva
Mgr., Bc.
Martina
Šulxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx. 1. Důležité
je, aby bylo ve výzvě uvedeno u koho, kde a v který den bude písemnost připravena
k vyzvednutí, a do kdy a v jaké době si lze písemnost vyzvednouxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx náhradního doručení nastat. Pokud stěžovatel
tvrdil, že výzva k vyzvednutí předmětné zásilky neobsahovala zákonem požadované náležitosti
a k pxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx adekvátního
odůvodnění ignorovat (I. ÚS 1173/11).
xxkce
Oznámení
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2xxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxátovy schránky, vrátí se písemnost
odesílajícímu soudu, a zanechá se o tom adresátovi písemné oznámení, jehož náležitosti
stanoví komentované ustanxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xe písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu.
Doručování do ciziny
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dnx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxm soudním
řádu, ale v případě doručování v rámci členských států Evropské unie se postupuje
podle přímo použitelných předpisů Evropských společenstvxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xb., o mezinárodním právu soukromém. xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxu odkazuje na Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000, toto nařízení
bylo zrušeno s účinností od 30.12.2007 a nahrazeno Nařízením Evropského Parlamentu
a Rady xxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxoručování písemností")
a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000. Nařízení upravuje blíže zasílání soudních
písemností a mimosoudních písemnostíx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x
xxxxxxx xx xxxxxxxx. Doručování prostřednictvím cizozemských justičních orgánů probíhá
tak, že odesílající subjekt zašle písemnost přijímajícímu subjektu, který doxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx subjektem. Mezi jiné způsoby
zasílání a doručování soudních písemností patří zasílání konzulární nebo diplomatickou
cestou, doručování diplomatixxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
při soudním jednání (blíže viz čl. 12 až 15 nařízení). Řádné doručení podle čl. 14,
tj. prostřednictvím poštovních služeb, je naplněno tím, že adresát pxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxůsoby zasílání a doručování písemností
(SDEU C-473/04, Plumex v. Young Sports NV). Vztah k mezinárodním dohodám a ujednáním
mezi členskými státy upraxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx se zabýval Soudní Dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 8.11.2005, věc
C-443/03, Götz Leffler v. Berlin Chemie AG. Jelikož původní nařízení neupravovalx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxodů je možné napravit
následným doručením požadovaného překladu adresátovi, a to v co nejkratší možné lhůtě.
Odůvodnil to tím, že navrhovatel musí mít xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxení však může být důležité rovněž pro adresáta, především proto, že představuje
začátek lhůty k výkonu práva na podání opravného prostředku nebo na příxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxuze seznámit, ale rovněž porozumět
jí, tedy k datu, kdy obdržel překlad. Nově vydané Nařízení (ES) č. 1393/2007 reflektuje
tento rozsudek a v čl. 8 odstx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xe adresátovi v souladu s ustanoveními tohoto nařízení doručí dotyčná písemnost
xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxy přijímajícího
členského státu doručena písemnost spolu s překladem. Má-li však být podle právních
předpisů členského státu písemnost doručena v urxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx x xxxxx xx
xxx xxxxxx x xxxxx x nařízení
4.
V rozsudku SDEU ze dne 19.12.2012, ve věci C-325/11, K. Alder a E. Alder v. S. Orłowska
a C. Orłowski, řešil soudní dvůr výklad čl. 1 odst. 1 Nxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx
xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxtě jednoho měsíce jméno zmocněnce pro doručování
oprávněného v Polsku přijímat soudní písemnosti a upozornil je, že pokud nebude zmocněnec
ke dni uplyxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxnačili a soud
tak považoval písemnosti za doručené uložením do spisu. Polský soud uvedl, že jedná
na základě článku 11355 polského občanského soudního xxxxx x xx xxxxxxxx xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxy je doručení soudní písemnosti mezi členskými
státy vyňato z jeho působnosti, a sice pokud bydliště nebo obvyklý pobyt osoby, které
je písemnost určenxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxy
předávání jsou jediné, které jsou taxativně stanoveny v režimu upraveném uvedeným
nařízením, je nutno konstatovat, že toto Nařízení neponechává prxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxvý režim fiktivního doručení, jaký upravuje
článek 11355 občanského soudního řádu, se jeví jako neslučitelný s uskutečněním cílů
Nařízení č. 1393/2xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro
nesporné nároky. Nařízení upravuje evropský exekuční titul, minimální normy pro řízení
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx z jednoho členského
státu do druhého, použije se toto Nařízení, a zejména pravidla o doručování v něm
stanovená společně s Nařízením Rady (ES) č. 1348/2xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xpravuje čl. 13 až 15 Nařízení, přičemž rozlišuje
doručení s dokladem o přijetí dlužníkem a doručení bez dokladu o přijetí dlužníkem.
6.
Doručování xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxouvy o doručování má Česká republika
uzavřeny např. s Vietnamem, Mongolskem, Sýrií, Alžírskem, Jemenem, či Kubou.
7.
Podle § 7 odst. 5 zákona č. 91/xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxxxxx xxy nejsou vyňaty z pravomoci českých soudů, zprostředkuje Ministerstvo
zahraničních věcí. Nelze-li takto doručit, ustanoví soud opatrovníka. Další xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxě
vyplývá, že mu písemnost byla doručena, stanoví zákon za fiktivní okamžik doručení
den, kdy odesílajícímu soudu byla předložena listina nebo úkon adxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxena.
Z další judikatury:
SDEU věc C-14/07, Ingenieurbüro Michael Weiss und Partner GbR v. Industrie und Handelskammer
Berlin (čl. 8 původního nxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 1.1.2016.
Zveřejnění a uveřejnění
Povinnost uveřejnit informace v Obchodním věstníku byla stanovena zejména v zákoně
č. 328/1991 Sb., o konxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx),
podle kterého se zveřejňují veškeré informace v insolvenčním rejstříku, a zákon o
zvláštních řízeních soudních. Pojem zveřejnění se používá ve smyxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxn, časopisů, respektive v tisku. Slovo
uveřejnit má tedy užší význam než slovo zveřejnit.
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxní desce
1.
Na úřední desce se vyvěšují písemnosti v případě, že tak stanoví zákon, a adresát
se neměl možnost s písemností seznámit jiným způsobem. Rxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxh písemností podle § 50 odst. 2, u osob vyjmenovaných
v § 50b odst. 4 písm. c) a dále u účastníků, kteří nejsou soudu známi. V jiných,
než v zákoně stanovenýxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxpokládané vyvěšení na úřední desce soudu (KS Ostrava 10 Co 628/2012).
2.
Sdělení, tj. i rozhodnutí, a výzvy zůstávají na úřední desce soudu vyvěšenx xx xxxx
xx xxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxci doručení však
nemá žádný vliv. Obsah úřední desky lze zjistit i způsobem umožňujícím dálkový přístup,
tj. prostřednictvím internetu na tzv. elektrxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxe je ke dni 1.1.2016.
I. Způsob předvolání
1.
Způsob předvolání může být v naléhavých případech naprosto neformální, neboť podstatné
je, aby se účaxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xsob,
jimž soud uložil při dokazování nějakou povinnost. Nedostaví-li se účastník nebo
nedaří-li se mu doručovat předvolání k soudu, je jeho nepřítomnxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xčinit v listinné
či v elektronické podobě, telefonicky, telefaxem či ústně při jednání nebo jiném
úkonu soudu. V případě jiného než písemného předvoláxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x postupu podle § 101 odst. 3 ani k aplikaci § 52
a 53. Předvolání je nutno učinit tak, aby byla zachována pořádková lhůta k přípravě
předvolaného na jednáxx xxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xástupce s procesní plnou mocí, nebyla tímto postupem soudu účastníkovi
odňata možnost jednat před soudem (NS 26 Cdo 2440/2006).
II. Náležitosti přexxxxxxx
xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu řízení a jeho účastníků, předmět
a místo úkonu soudu, tj. kam se má účastník dostavit a co bude předmětem předvolání
(např. výslech), dobu zahájení, důxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xxx x xx xxxxx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xoudu. Předpokládaná doba trvání úkonu se zpravidla neuvádí,
je však vhodné předvolávat jednotlivé osoby tak, aby zbytečně nečekaly.
(Přxxxxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxí opatření pro případ, že se předvolaný vyhýbá plnění
svých procesních povinností, a přitom bez jeho součinnosti nelze řízení provést,
tj. soud se napřx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxedení
představuje zásah do osobní svobody jednotlivce. Nevyužití pořádkové pokuty nebrání
předvedení předvolaného. Je-li o možnosti předvedení přxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxmž rozhoduje předseda senátu usnesením.
Usnesení o předvedení se předvolanému doručí prostřednictvím orgánu uvedeného v §
48 až přímo při výkonu tohxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx službě, příslušníků ozbrojených sborů a nezletilých.
K předvedení nezletilých je třeba přistupovat výjimečně, neboť tyto osoby lze vyslechnout
i mixx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxklady, které by jinak
nevznikly (§ 147). O uložení povinnosti hradit náklady předvedení rozhoduje soud
pouze na návrh orgánu, který předvedení provedxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxků
policistů), NS Cpjn 205/2011 (náklady provedených úkonů Policií ČR), KS Hradec Králové
7 Co 211/93 (výše náhrady nákladů předvedení)
Poxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx
1.
Pořádková pokuta je sankčním opatřením, před kterým mají přednost opatření mírnější,
jako je domluva či napomenutí. Pořádková pokuta slouží za prxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxě úcty k soudu (III. ÚS 1489/13). Pořádkové
opatření lze uložit komukoliv, kdo jedná nežádoucím způsobem, např. i advokátovi
či veřejnosti přítomné v jxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxdě se pak jedná o sankční opatření vůči zaměstnavateli povinného či plátci mzdy,
který neplní své povinnosti v řízení o výkon rozhodnutí a vůči společnoxxx xx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx
xx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxn právního zástupce nebo zda např. urážlivé výroky uvedené
v podání učinil právní zástupce na pokyn účastníků řízení, apod. (srov. I. xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxzení a důkazních návrhů zavinil
advokát osobně či jeho (účastník řízení), jedná se o porušení práva na spravedlivý
proces chráněného čl. 36 a čxx xx xxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
klient
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
3.
Ztěžování postupu v řízení představuje např. nečinnost spočívající v nedostavení
se k soudu bez vážného důvodu či neuposlechnutí příkazu soudu (nxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx záměrně, dlouhodobě a v mimořádné intenzitě
svých práv a povinností, zejména podáváním opakovaných, zjevně bezúspěšných a dysfunkčních
návrhů, jimxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxvat jako
hrubé ztěžování postupu řízení ve smyslu § 53 odst. 1, a tudíž je lze postihnout
pořádkovou pokutou (KS Brno 31 UL 6/2012). Obdobně ignoruje-li axxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxa spočívající v evidentním zneužití práva
a tudíž o ztěžující postup v řízení, za který lze uložit pořádkovou pokutu (VS Praha
6 Cmo 231/2013).
xxxxxxxxx
4.
Saxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxádkovou sankcí,
a to přesto, že k takovému podání došlo bezprostředně před nařízeným odvolacím jednáním
a odvolací soud byl z tohoto důvodu nucen jednáxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxpadě, kdy daná osoba
ruší pořádek v soudní síni nebo činí vůči soudu hrubě urážlivá podání, útok však
nedosahuje intenzity z pohledu trestního zákoníku xxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xx xxkonodárce vědomě volil termín "hrubě urážlivé", aby naznačil,
že právě jen ty výroky, které objektivně dosahují intenzity hrubých urážek, zakládají
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx rozhodnutí, jež občané napadají, přísluší
vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů,
jak o tom svědčí xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxx
xxxxxny odhalit, kdy takový projev účastníka vyplývá z poruchy jeho osobnosti.
judxxxxxxx
IV. Efektivita a výchovný účel opatření
6.
Pořádkovou pokutu lze uložix x xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxx xxx xxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxní. Předseda senátu by měl zejména zvážit, zda uložení pokuty zbytečně
neprodlouží řízení a zda je pokuta vymahatelná. Na účinnosti opatření nepřidávx xxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx osoby sice signalizuje,
že byl na nějakou dobu naplněn výchovný účel opatření, nemůžeme však odhlédnout od
toho, že daná osoba má vždy dostatek času k toxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx
x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxení účinku pořádkové pokuty nemůže hodnotit soud
ve vazbě na chování, jehož se osoba dopustila ještě před jejím uložením (III. ÚS
1489/13).
V. Rozhodxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxkové pokuty musí být řádně odůvodněno, ať již jde
o důvody udělení pořádkové pokuty či o její výši, a to tak, aby z něj alespoň v základních
rysech byly patrxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxažovat pouhé konstatování, že maximální výše pokuty byla zvolena "s ohledem na
majetkové souvislosti projednávané věci" (II. ÚS 3664/14).
8.
Proxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xím prodlužuje řízení,
které chtěl předseda senátu většinou naopak urychlit. Usnesení o uložení pořádkové
pokuty může případně soud, který jej vydal, xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx x xx
x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxlání přípustné není. O uložení pořádkové pokuty
může rozhodnout i odvolací a dovolací soud. Proti rozhodnutí odvolacího soudu o uložení
pořádkové pokxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxz (IV.
ÚS 910/15).
9.
Jestliže předseda senátu neshledá podmínky xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxně jako pro vymáhání soudních poplatků.
Z další judikatury:
KS Brno, pobočka v Jihlavě 54 Co 43/2012 (soudní exekutor je oprávněn uložit pořádkxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxcovství, odběr vzorků
DNA)
(Vykázání z místa)
Mgr., Bc.
Martina
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
Následkx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx k zajištění pořádku a důstojného a nerušeného průběhu řízení,
a úzce souvisí s § 116, tj. s veřejností jednání. Jedná se opět o přísnější pořádkové
opatřxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxkové pokutě
se jedná o pořádkové opatření zcela nezávislé, nemusí tedy následovat až po uložení
pořádkové pokuty. Podmínkou pro vykázání je, že osoba hxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxmových účastníků, lze zajistit účast justiční stráže
v jednací síni. Dále může být jednáno v nepřítomnosti účastníka jen za předpokladu,
že jeho přítoxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxního rozhodnutí, proto proti vykázání
samotnému není přípustný opravný prostředek. Neoprávněné užití vykázání lze však
namítat v odvolání proti konxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxboť uvedené opatření působí sankčně až poté, co se osoba rušivého jednání
dopustí, nikoliv preventivně.
Z další judikatury:
I. xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Zákonné lhůty
1.
Zákon rozeznává dva typy procesních lhůt, a to lhůty zákonné a lhůty soudcovské.
Zákonné lhůty jsox xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx x x xx x xxx xxxxx x x xx x xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxíků
k jednání (§ 114c odst. 6, § 115 odst. 2). Zákonnou lhůtu nemůže předseda senátu
prodloužit. Přestože v § 241b odst. 3 věta druhá je stanovena zákonná xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxá v tomto ustanovení, nemůže se
Nejvyšší soud odmítnout zabývat doplněným dovoláním, jinými slovy řečeno, i dovolání
podané po zákonné lhůtě musí projxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxxx opožděnost (doplnění) předmětného dovolání, neboť dovolatel se pouze
držel pokynů obsažených v předmětné výzvě okresního soudu. Jinými slovy řečenxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx x legitimně tedy očekávali, že
dovolání bude projednatelné, bude-li postupovat v souladu s těmito pokyny. Na základě
principu dobré víry jednotlivce vx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxx lhůtou zákonnou (II. ÚS 3157/14). Prominout zmeškání zákonné
lhůty lze jen v případě, že tak stanoví zákon (§ 204 odst. 3, § 235 a
240 odst. 2x x xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx
a contrario
xxx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xozhodnutí (§ xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xx x xxxx xxxxx
xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx. Soudcovské lhůty
3.
Délku soudcovské lhůty určuje předseda senátu, který zvolí lhůtu přiměřenou povaze
požadovaného úkonu dle vlastního uváženx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxlacení soudního poplatku. O určení lhůty, která má
závažné procesní důsledky, rozhoduje předseda senátu usnesením, jímž se upravuje
vedení řízení, a xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxe předseda senátu prodloužit, pokud o to účastník řízení před
jejím koncem požádá, není však jeho povinností ji prodloužit. O návrhu na prodloužení
lhůxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxůtě k provedení procesního
úkonu rozhodne usnesením, a situace, kdy reaguje přípisem nebo dokonce zůstane nečinný,
a tak "fakticky návrhu vyhoví", a s xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxň jejím koncem, tedy stanovením lhůty, resp. jejího konce (NS 22 Cdo
2178/2009). Soudcovskou lhůtou není soud vázán a může ji prodloužit i po jejím uplynxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxání lhůty podle § 58 nepřichází v úvahu, nezpůsobuje její
marné uplynutí nemožnost vytknuté vady podání odstranit později, a to dokud soud
z jejich neoxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxktivně
určenému stavu řízení, jenž existuje v době, kdy jej soud vyslovuje (NS 22 Cdo 3773/2008).
Z další judikatury:
II. ÚS 560/01 (smysl instixxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xlatí jak pro lhůty zákonné, tak pro lhůty soudcovské, byť
to z textu zákona výslovně nevyplývá. Přerušení běhu lhůty znamená, že po dobu zákonné
překážkx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxil
způsobilost v řízení vystupovat jako účastník řízení, tedy ztratil procesní subjektivitu
(§ 19), tomu, kdo ztratil procesní způsobilost (§ 20), a txxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
x x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxk by nebyl schopný ve lhůtě úkon učinit.
Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, k přerušení lhůty nedochází, neboť
zástupce (advokát) je povinex xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxx do řízení vstoupivšímu účastníkovi či zástupci tedy běží lhůta zcela nová.
Např. zemře-li účastník řízení po účinném doručení rozsudku odvolacího soxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxx xxxx xxx xx xxx xxxně doručen rozsudek odvolacího
soudu (R 47/2012). Z uvedeného rovněž vyplývá, že soud by se měl postarat o doručení
listiny, se kterou je spojen běh lhůtx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxx xx xxxátě způsobilosti účastníka došlo, typicky k okamžiku smrti, případně k
okamžiku právní moci rozhodnutí vydaného podle § 23. Lhůta začne znovu běžet v oxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxa
Šuláková
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Charakter procesní lhůty a její zachování
1.
Počítání běhu lhůt a určení jejich počátkx x xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxu, tj. jednomu
z orgánů uvedených v § 48. Účastníkovi je tak zachována celá lhůta, zatímco doba
přepravy se mu nezapočítává. U ostatních způsobů doručovxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxu prostřednictvím veřejné datové sítě (KS Hradec
Králové 17 Co 390/2011), jakož i pro podání učiněného elektronickou formou bez zaručeného
elektronixxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxy se
s podáním seznámí příslušný pracovník podatelny a jaké na něm vyznačí datum doručení,
ani kdy byla datová zpráva či e-mail odeslán nebo fax vložen do xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx x xxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxí dobu. Srov. též § 82 odst. 1.
2.
Je-li podání adresováno nepříslušnému soudu nebo podáno u nepříslušného soudu, je
lhůta zachována pouze tehdy, jexxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxx
xxxxxxxxxx
II. Počítání běhu lhůty
3.
Pro počítání běhu lhůty je podstatné, zda je lhůta určena podle hodin, dnů, týdnů
či měsíců. Pro lhůty určené podle dnů plaxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxená lhůta patnácti dnů od doručení rozhodnutí, nezapočítává
se do patnáctidenní lhůty den doručení rozhodnutí, jenž určuje počátek lhůty, ale
patnácxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xačne odvolací
lhůta běžet 16. ledna a skončí 30. ledna. Počátek běhu lhůty se na nejbližší pracovní
den ve smyslu § 57 odst. 2 věty druhé neposouvá.
4.
x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxčením shoduje
se dnem či hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Dvouměsíční
lhůta pro podání dovolání, která běží od doručení rozhoxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxlo-li rozhodnutí doručeno 15. ledna, skončí
dovolací lhůta 15. března. Pokud by konec lhůty určené nejčastěji podle měsíců měl
připadnout na den, kterx x xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxerá se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující
počátek lhůty, logicky se tak míní lhůta 24 hodin. Soudu jsou určeny lhůty podxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x x xxx xx xx xxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxx xro učinění úkonu v případě, že konec lhůty připadne na sobotu, neděli nebo
svátek. V takovém případě se konec lhůty posouvá na nejblíže následující pracxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutí, může dojít
v případě, že je doručováno tzv. fikcí (§ 49 odst. 4 a § 50 odst. 2), neboť i na
běh desetidenní lhůty stanovené pro fikci doručení se uplatnx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxostředku.
Z další judikatury:
II. ÚS 540/03 (nesprávné posouzení lhůty, porušení principů spravedlivého procesu)
(Prominutx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx
xxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxx institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní
úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu z omluvitelnxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx x xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx, že zároveň s žádostí o prominutí
zmeškání bude spojen i zmeškaný úkon. Podmínka, aby s návrhem na prominutí zmeškání
lhůty byl spojen i zmeškaný úkon, jx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx
x xxxxx xx xxxxxxx xxmožnost provést úkon dodatečně.
II. Omluvitelný důvod
2.
Omluvitelný důvod představuje taková překážka či jiná okolnost, která může s ohledem
nx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxící objektivní povahu,
ale i okolnosti účastníkem nebo jeho zástupcem způsobené či jinak zaviněné, xxxxxxxx
xx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx z možnosti učinit úkon.
3.
Zdravotní problémy účastníka negativně ovlivňující jeho soustředěnost, koncentraci
a orientaci v problému, nejsou sxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xřitom bere v úvahu nejen povahu zdravotních problémů, ale i charakter
úkonu a možnost učinit jej prostřednictvím zástupce (VS Praha 5 Cmo 338/2011).
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxudek z datové schránky,
udělal chybu, že si nevytiskl doručenku, a v důsledku toho nezjistil dřívější doručení
rozsudku "fikcí", jedná se vzhledem k sixxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxil chybné datum doručení písemnosti, představuje tato okolnost
omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty (NS 21 Cdo 30/2015). Naopak, odůvodnixxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xástupce žalobce",
nejedná se o omluvitelný důvod, ale pouze o nedostatečně pečlivé nakládání právního
zástupce s advokátním spisem (NS 30 Cdo 3383/20xxxx
xx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx výše uvedeném případě proto
patnáctidenní lhůta k podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty mohla začít běžet
teprve ode dne, kdy se účastník řízení doxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxty rozhoduje soud, kterému byl zmeškaný úkon určen, i v případě
opožděného podání odvolání se tedy podává k soudu prvního stupně. Proti zamítavému
usnexxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx učiněný
včas. S návrhem lze spojit žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí, proti kterému
směřuje zmeškaný úkon.
Z další judikatury:
NS 23 Cdx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxx xx; Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. 1. vyd., Praha,
C. H. Beck 2009.
Handl, V.; Rubeš, J. Občanský soudní řád. I. díl. Panorama 1985, s 1xxx
xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxxx
xx xxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxtář. Svazek I. Leges 2013, s.
357.
Svoboda, K.; Smolík, P.; Levý, J.; Šínová, R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář.
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 201xx xx xxx
xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxener Komentar zur ZPO. 4. vydání, 2013, úvod,
č. 34 (citováno dle www.beck-online.de).
marginální
Rechberger, W.; Simotta, D. Zivilprozessrechxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxx xxxxx xx xx xx xx, s. 343 až 344.
Schilken, E. Zivilprozessrecht. 6. vydání. München: Verlag Franz Vahlen, 2010, s.
68 až 69.
Publikace a sborníky:
Hora, V. Česxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx ,
2007, s. 122
xxxxxia
Rozehnalová, N.; Valdhans, J.; Drličková, K.; Kyslovská, T. Mezinárodní právo soukromé
Evropská unie. Praha: Wolters Kluwer, 201xx
xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxnde 2014.
Fasching, H. Lehrbuch des österreichischen Zivilprozessrechts. Wien: Manz Verlag,
1984, s. 3, 71 až 73, 110, 172, 309, 375.
Jauernig, xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx
xxxxxxxx
xxxxxxx U.; Mankowski, P. (eds.) Brussels I Regulation. 2. vyd., Munich: sellier
european law publishers, 2012.
Neumayr, xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xien: Manz, 2012, s. 12.
Schumacher, H. Richterliche Anleitungspflichten. Wien: Manz, 2000, s. 4, 9, 39 až
48).
Staehlin, A.; Staehlin, D.; Grolixxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxvní rozhledy, 2015, č. 5, s. 153.
xxx xxxxxx
Lavický, P. Účelnost nákladů spojených se zastoupením advokátem. Právní fórum, 2012,
č. 5, s. 191 a násl.
Macur, xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx
xx xx x xx xxx xx xx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxinnosti soudu v civilním soudním
řízení. Právní rozhledy, 1998, č. 12, s. 599.
Odehnalová, J. Laický prvek v soudním procesu a některé ústavněprávnx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xízení
(Smírčí řízení; mediační dohoda)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Smírčí řízení
xx
xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx v případě uzavření
smíru a jeho schválení soudem nahrazuje nalézací proces. S ohledem na to, jakož i
na svou neformální povahu poskytuje úprava tzv. préxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxva druhé části občanského soudního řádu, nýbrž
řízením, jehož cílem je konečné () vyřízení věci.
meritorní
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xásadně tehdy, jde-li o věc vyplývající z poměrů soukromého
práva a podle procesních předpisů je pro řízení ve věci samé místně příslušný soud
na území Čexxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxčeno uzavření
prétorského smíru např. tam, kde je dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu
rozhodovat účastnické spory (§ 129 zák. o elektronicxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxpozice účastníků (NS 25
Cdo 2039/2008). Pokus o smír proto nelze provádět ve věcech statusových (např. omezení
svéprávnosti, prohlášení za mrtvého, rxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx řízení i bez návrhu (např. péče soudu o nezletilé). Nelze
však obecně tvrdit, že ve věcech upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních
nelze smírxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx
xx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx.
5.
Povaha věci nevylučuje provedení pokusu o smír tam, kde mezi účastníky není právní
vztah ještě založen, avšak existuje mezi nimi spor o (budoucxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
6.
Není-li dána pravomoc soudu, jeho příslušnost nebo vylučuje-li to povaha věci, nelze
uzavřený smír schválit.
III. Návrh na smírčí řízení a jehx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xx xxxxx
x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu. V návrhu strana, resp. v
případě společného návrhu obě strany vedle dalších obligatorních náležitostí uvedou,
že se domáhají provedení pokusu o smíx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx x xxxl.). Případné vady podání se odstraňují postupem podle
§ 43 odst. 1.
8.
Návrh na provedení smírčího řízení podaný po zahájení řízení ve věci samé je txxxx
x xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xx
xxxxx xx
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxsné časové vymezení zahájení
pokusu o smír není důležité, neboť s ním procesní ani hmotněprávní předpisy nespojují
následky typické pro zahájení řízexx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx srov. však odst. 2). Není tedy vyloučeno, aby návrh na pokus o smír byl podán
u více příslušných soudů. Jakmile byl však prétorský smír schválen, má účinkx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx x x xx xxxxx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxx
xxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxdstavuje smír zpravidla dohodu stran o sporném nebo
pochybném právu, tj. narovnání (§ 1903 obč. zák.). Z toho vyplývají určité zvláštnosti
týkající se xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x
xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxinky
narovnání nejsou závislé na tom, zda jej soud jako smír schválí, ledaže se strany
dohodnou jinak.
IV. Soudní poplatek
11.
Povinnost zaplatit xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxkého
smíru [§ 4 odst. 1 písm. g) zákona o soudních poplatcích]. Poplatníky jsou účastníci
smíru [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích], a to v pxxxxx xxxxxxxxxx
xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx dohoda
12.
Mediační dohodou rozumí zákon o mediaci písemnou dohodu stran konfliktu uzavřenou
v rámci a upravující mezi nimi práva a povinxxxxx xx x xxxxx xx xxxxxx x
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x x
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxho rozsudku (§ 69
a § 99 odst. 3).
mediace
13.
Na rozdíl od zahájení (§ 4 odst. 1 zákona o mediaci) neupravuje občanský
soudní řád okamžik zahájení sxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxužití § 82 odst. 1 vznikají pochybnosti, neboť ustanovení upravuje
zahájení řízení podle části třetí občanského soudního řádu, nezbývá než jej za účexxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
mediace
xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxx
xxxxxx x xxxx samé postupem podle § 99.
15.
Ohledně návrhu na schválení uzavřené mediační dohody jako prétorského smíru z hlediska
vzniku poplatkové povinnostx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xx xxxx97 (náležitosti návrhu), R 63/66 (pravomoc), R 16/87 (povaha věci), NS
25 Cdo 2039/2008 (povaha věci).
(Obsazení soudu; průběh řízxxxx
xxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx
xxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxuze ve věcech, v nichž by v řízení před okresním
(§ 36a odst. 1) nebo krajským (§ 36a odst. 3) soudem jednal a rozhodoval senát; jinak
smírčí xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx o. s. ř.].
2.
Zákon umožňuje, aby smírčí řízení prováděl samostatně též vyšší soudní úředník (§
11 zákona o vyšších soudních úřednících) či asistenx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx za podmínky, že složil odbornou justiční zkoušku
a jeho pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou (§ 116 odst. 2 zákona o soudech
a soudcích). Soudní taxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x xxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxními předpisy blíže upraven. Součinnost
nebo přítomnost stran před soudem nelze jakkoli vynucovat; za tím účelem není možno
využívat institutů předvxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxx xx xx ř.). I když návrh na smírčí řízení neobsahuje označení všech účastníků
sporného právního poměru (např. všech spoluvlastníků nemovité věci), předvolx xxxx
x xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxzení se tím končí; soud tuto skutečnost
pouze konstatuje do protokolu, zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Stejně se postupuje
v případě, jestliže se sxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxm na jeho schválení. Soud rozhodne, zda takový smír schvaluje, pravidelně
bez účasti stran.
6.
7.
Činnost soudu při provádění pokusu o smír spočívá především v působení na strany,
aby uzavřely smír. Soudce se na provádění pokxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x
x xx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxe
soudních rozhodnutí a stanovisek týkajících se věci a podle okolností jim doporučí
možnosti smírného řešení věci.
8.
Smír je výsledkem dohody stxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxly
potíže a pochybnosti při jeho výkonu (S IV, s. 717, NS 3 Cz 105/75).
(Prétorský smír)
JUDr.
Bohumil
Dvořák,
Ph. D.
Právní stav xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxhoduje předseda senátu (samosoudce). V případech, kdy smírčí řízení provádí
vyšší soudní úředník, asistent soudce nebo justiční čekatel schvaluje rxxxxx xxxx
xxxxx xxxxx
xx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxpsán stranami, jinak k němu nepřihlíží (§ 41b
odst. 2). Byl-li uzavřen smír, sepisuje se o tom vždy protokol, a to i v případech,
kdy bylo smírčí jednání zaxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xtrany smíru (§ 40 odst. 7).
3.
Schválený prétorský smír má účinky pravomocného rozsudku (§ 99 odst. 3). To znamená,
že je vybaven účinky závaznosti (x xxxx xxxxx xx xx xx x xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx
xxxxx xx x xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxx xx xI. ÚS 2724/10). Účinků pravomocného rozsudku nabývá smír
teprve v okamžiku, kdy se usnesení o schválení smíru stane pravomocným.
4.
xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx neplatný pro
rozpor s dobrými mravy či se zákonem (§ 588 obč. zák.). Překážkou schválení smíru
není ovšem skutečnost, že je vázán na podmínku (např., že nxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxnčí. Hodlá-li se strana domáhat ochrany tvrzeného
práva či oprávněného zájmu, je zapotřebí, aby podala žalobu.
5.
O náhradě nákladů smírčího řízexx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxx xa náhradu nákladů řízení [§ 146 odst. 1 písm. a)]. V případě
neschválení smíru rozhodne soud o náhradě nákladů řízení tak, že žádná ze stran nemá
právo na jxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx
xx
V usnesení, jímž se schvaluje prétorský smír, rozhodne soud též o uložení povinnosti
stran zaplatit soudní poplatek (srov. komentář k § 67 bod 11). O poxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxd tuto skutečnost pouze konstatuje do protokolu.
Tím se smírčí řízení končí; o schválení smíru se vůbec nerozhoduje. Nerozhoduje se
ani o náhradě náklaxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx Proti výroku soudu o náhradě nákladů řízení, jakož i proti
výroku soudu o poplatkové povinnosti však odvolání přípustné je.
9.
Jestliže soud uzavřxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxt soudu
prvního stupně k dalšímu (smírčímu) řízení. Není vyloučeno, aby odvolací soud napadené
usnesení změnil a rozhodl o schválení uzavřeného smírux
xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxa podat do tří let od právní
moci takového usnesení. Vyhoví-li soud žalobě, vyrozumí o tom soud, před nímž smírčí
řízení proběhlo; ten pak zpravidla pokrxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxx x na předpoklady,
za nichž byl smír schvalován (§ 228 odst. 2). Po povolení obnovy soud omezí nové
projednání věci na rozhodnutí o tom, zda smír schvaluje čx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxtorský smír a které nabylo právní moci, bylo
úspěšně napadeno žalobou pro zmatečnost z důvodů podle § 229 odst. 1, 2 a 3.
Z další judikatury:
II. ÚS xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx
(Nařízení předběžného opatření, účastníci řízení, příslušnost)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní sxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxnou
platností). Ochrana musí být předběžným opatřením poskytnuta jak tomu, kdo o vydání
předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i toxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxy, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných
zájmů druhé strany. Jedná se o opatření dočasné, jehož trvání je omezeno, které také
může být zrušeno; xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxx/01, II ÚS 221/98). Jedním z předpokladů pro vyhovění návrhu na vydání předběžného
opatření je jeho přiměřenost a přímá souvislost s vytýkaným zásahem xx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho stavu
vzniklého jednáním samotného navrhovatele (KS v Ústí nad Labem 35 Co 145/2004). Je
třeba zkoumat, zda tvrzený soukromoprávní nárok vyplývá poxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xx
xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx I 1033/31).
2.
Předběžné opatření je možné nařídit před zahájením řízení (§ 74 o. s. ř.) nebo v
rámci již zahájeného řízení (srov. § 102 o. s. ř.).
3x
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxení. Vedle předběžných opatření
vydávaných jen na základě obecných ustanovení (§ 74 a násl. o. s. ř., § 12 z. ř.
s.) zákon upravuje také předběžná opatřenx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx v § 400 a násl. z. ř. s., předběžné opatření podle § 82
a 100 insolvenčního zákona, výživné a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané
matce podle § xxx xxxx xxxxxx
xx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxní úpravy poměrů účastníků, která by odůvodňovala
před zahájením řízení nařízení předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. e) o.
s. ř. [od 1.1.2014 xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxotil je stavebními úpravami, popř. dalším zásahem do stavebního stavu, by mu
bylo znemožněno dokazování ke zjištění rozsahu těchto úprav ve sporu o vydxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxu podle § 78 o. s. ř., kterým může být i
znalecký posudek z oboru stavebnictví (KS v Hradci Králové 21 Co 154/2000).
II. Aplikace obecných ustanovení občxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx x xx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxoví podpůrné použití ustanovení obsažených
v ostatních částech občanského soudního řádu, ze systematického uspořádání občanského
soudního řádu lxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxích, zejména části třetí. To platí samozřejmě jen tehdy, není-li v § 74
až 77a o. s. ř. stanoveno jinak, a jen v rozsahu potřebném k dosažení účelu sledovaxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxu návrhu možno vyhovět
pouze částečně, a dle nichž tudíž není možné na odlišnost dvou žalobních návrhů usuzovat
pouze z toho, že v pozdějším z nich je upušxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí
a) Obecné předpoklady nařízení předběžného opatření
Předběžné opatření lze nařídit, je-li:
-
Potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účaxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx
x
xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxlo ohroženo. Aby mohlo být nařízeno předběžné
opatření proto, že je zde obava z ohrožení výkonu rozhodnutí, je zásadně potřeba,
aby existovalo rozhodnxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxx xteré navrhovatel dosud nemohl přistoupit k vymáhání splnění uložené povinnosti
soudní cestou (KS České Budějovice 7 Co 46/95, SoRo 3/95). Musí být proxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxucího výkonu rozhodnutí nemusí žalobce
prokázat bez jakýchkoli pochybností. Nemusí tak prokazovat konkrétní úkon, který
by již měl směřovat k znemožxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxé 23 Co 6/2012). Výjimečně je možné, aby předběžné opatření bylo vydáno i tehdy,
když dosud nebylo vydáno rozhodnutí, ani zatím neprobíhá řízení, ve ktexxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxí ve věcech projednávaných v rozhodčím
řízení
Soud nařizuje předběžné opatření i ve věcech, o kterých probíhá nebo podle rozhodčí
smlouvy má proběhnxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxx
xxxxžen výkon rozhodčího nálezu (srov. § 22 zákona o rozhodčím řízení, který představuje
k § 74 o. s. ř.). Usnesení, jímž soud nařídil předběžxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx (R 129/12). Pro věcnou a místní příslušnost platí § 71 a 43 zákona o rozhodčím
řízení.
lex specialis
c) Předpoklady nařízení předběžného opatření podle zákona o zvxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxde-li o předběžné opatření podle § 400 a násl. a
podle § 452 a násl. z. ř. s., je třeba (pokud jde o předpoklady nařízení) aplikovat
§ 74 odst. 1 o. s. ř.
d) Pxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x021 obč. zák.
(teritoriální ochrana) a § 82 obč. zák. (personální ochrana).
e) Předběžné opatření upravující poměry dítěte podle § 452 zákona o zvlxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxraví poměry nezletilého dítěte, které se ocitlo
ve stavu nedostatku řádné péče, nebo je-li jeho život, normální vývoj nebo jiný důležitý
zájem vážně ohxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxx
xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxvrhu podle § 420 odst. 2, 3 obč. zák., je těhotná
žena, pasivně legitimován je muž, jehož otcovství je pravděpodobné. Těhotná žena
se může po muži, jehož oxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxadu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,
-
částku k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni
podle jinxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxéhavost úpravy poměrů vyplývá ze zákona. xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x.
Účastníky řízení o předběžném opatření obecně jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi
byli, kdyby šlo o věc samu. Toto pravidlo se neuplatní u předběžnýcx xxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx xx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx (nemají procesní způsobilost),
musí být v řízení o předběžném opatření zastoupení zákonným zástupcem nebo opatrovníkem
(§ 20, 22 o. s. ř.), přiměřeně xx xxxxxxx x x xx xx xx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x x xxx xdst. 2, 3 a § 406 z. ř. s. (pro předběžná opatření ve věcech domácího
násilí).
9.
Ve věcech projednávaných podle občanského soudního řádu jsou účaxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx jedné straně více účastníků, aplikuje
se § 91 o. s. ř. Ve věcech projednávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních
je třeba aplikovat § 6 z. s. xx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxí nemusí sám o sobě obsahovat
stejně určité vymezení účastníků řízení jako návrh ve věci samé (§ 79 o. s. ř.),
jestliže má s návrhem ve věci samé takovou mírx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxného opatření je dána tehdy, týká-li se věci, o níž je
dána pravomoc soudu meritorně rozhodnout (§ 7 o. s. ř.). Například rozhodnutí o nařízení
předběžnéxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxí mimo
odvolací řízení, není v pravomoci soudu (NS 30 Cdo 2610/2003).
xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxu, a nikoli správního
orgánu, je-li dána pravomoc soudu rozhodnout také ve věci samé (zde: o žalobě pro
zmatečnost) [Sb. NSS 11/2009, Konf 41/2008-12].
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xdlišný od právního
názoru soudu prvního stupně) a umožnit jim se k němu vyjádřit před tím, než zruší
rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví a roxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xx
xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx
Jak věcná, tak místní příslušnost se odvíjí od příslušnosti ve věci samé. Věcně nepříslušný
soud nemůže ani nařídit předběžné opatření (KS Hradec Kráxxxx xx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxmou" v případě, že nejde o rozhodnutí vydané
českým soudem, vlastní řízení o výkon rozhodnutí a místní příslušnost je nutno poměřovat
ustanovením § 252 xx xx xx xx xxxxxx
x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx x xxxxx xxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxx xxdán u nepříslušného soudu, nepoužije
se § 76g o. s. ř. (srov. Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol., s. 226).
c) Překážka věci zahájené a překážka věci rxxxxxxxxx
x x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x x xxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxnuté (NS 33 Odo 417/2005),
srov. komentář k § 76e o. s. ř.
VI. Rejstřík, asistenti, soudní poplatek
a) Zápis do rejstříku
Návrhy na vydání předběžnéxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxích pomůcek: 5. V. bod 2 písm. n), o), kancelářského řádu]. Návrhy dle §
452 z. ř. s. a ve věcech péče o nezletilé se zapisují do rejstříku Nc (opatrovnické
xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx odst. 5 zákona
o soudech a soudcích].
c) Soudní poplatek
Návrh na nařízení předběžného opatření je zpoplatněn částkou 1 000 Kč (Sazebník poplatků,
xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxsti s rozhodnutím soudu
o návrhu na nařízení předběžného opatření, nikoli tedy již při podání návrhu.
(Návrh na nařízení předběžného opatxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxžném opatření
1.
Ve věcech projednávaných podle občanského soudního řádu platí, že předběžné opatření
je možné nařídit jen na návrh.
2.
Oprotx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxvrhu,
s výjimkou řízení o pozůstalosti (srov. § 12 odst. 1 z. ř. s.).
3.
O návrhu rozhodne předseda senátu (tam, kde má ve věci samé rozhodovat senát) čx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxení účastníků - fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm,
ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx; stát - vedle označení státu bude návrh obsahovat specifikaci příslušné organizační
složky státu, která za stát před soudem vystupuje.
b)
Vylíčxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxti, podal inzerát
na webových stránkách a pokouší se jich zbavit, proto je obava, že pohledávka navrhovatele
nebude uspokojena), případně, z jakého důxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxx rozhodnutí bude ohrožen, musí navrhovatel popsat závazkový vztah, z něhož
vznikla pohledávka, jejíž výkon rozhodnutí bude následně ohrožen.
d)
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xx xx ř.). Navrhovatel
přitom bude vycházet z dikce ustanovení § 76 o. s. ř. jež obsahuje příkladmý výčet
toho, co může soud v předběžném opatření účastníku uxxxxxx
xx
xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxt navrhovateli, aby ve lhůtě,
kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. Z návrhu na nařízení předběžného
opatření proto musí být zřejmé, zdx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxx xavrhovatel dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném
určení), či zda má následovat žaloba na plnění s uvedením důvodu požadovaného plnění.
Sxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xe vztahu k nároku,
který má být uplatněn ve věci samé (VS Praha 7 Cmo 237/2000, SoRo 11/00).
III. Změna návrhu
5.
Návrh na nařízení předběžného opxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xx xx
xxx xxx xx xxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (srov.
§ 75c odst. 4 o. s. ř.). Ustanovení § 95 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud nepřipustí
změnu nxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xe neprovádí
dokazování. Je věcí navrhovatele, aby doložil podmínky pro vydání předběžného opatření,
rozsáhlé dokazování není ve stadiu předběžného xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx tedy tím, jak je obsah předběžného opatření vymezen
v návrhu. Oprávnění soudu stanovit a ve výroku usnesení o nařízení předběžného opatření
vymezit doxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxhledem k nutnosti rozhodnout o předběžném opatření bezodkladně, není-li zde nebezpečí
z prodlení do 7 dnů od podání návrhu (srov. § 75c odst. 2 o. s. ř.), x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxx xx xx xxx x x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xx xx xx xx xx xxxxx xxxxxx x xxx xx xx s.), stanoví
zákon navrhovateli povinnost předložit spolu s návrhem listiny, jichž se dovolává.
Komentované ustanovení se použije i na předběžná opaxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x x xxxxx xx x xx xx xxxx x xxxxxx xxxjednávaném podle občanského soudního řádu budou
předložené listiny zpravidla tím, co rozhodne o osudu návrhu, tedy, zda bude prokázáno,
že je třeba, xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxx xx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. U předběžných opatření
projednávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xx xx xx xxxx xx xx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
(Odmítnutí návrhu)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasová
Právní stav komentáře je ke dni 1.1.2016.
I. Vady nxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx xx xx
x xx xx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx tomu
bude v případě, kdy účastníci budou označeni způsobem, jenž nebude umožňovat jejich
identifikaci, tehdy, pokud nebude zřejmé, zda se navrhovatex xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx
xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí bude ohrožen. Vadný bude i ten návrh, který
nebude obsahovat vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, případně
navrhovatel nebuxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxx xxxxxx předběžného opatření se navrhovatel domáhá. K vadám návrhu blíže srovnejte
komentář k § 43 o. s. ř.
II. Postup soudu
3.
V případě, že návrh neobsahuxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, potom soud nevyzývá
navrhovatele k doplnění návrhu (srov. § 43 o. s. ř.), ale návrh odmítne. Takovýto
postxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxx xtupně rozhodne, musí
soud k jeho doplnění přihlédnout.
4.
Je-li návrh odmítnut, nejde o překážku věci rozsouzené, navrhovatel se může z rozhodnutx
xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxedběžná opatření
ve věcech domácího násilí a u předběžné úpravy poměrů dítěte. V případě předběžných
opatření ve věcech domácího násilí soud účastníkx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxůsobem ve lhůtě vyzvat, soud návrh odmítne (srov. §
402 odst. 2 z. ř. s.). V případě předběžné úpravy poměrů dítěte je úprava obdobná
té, jež obsahuje komexxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx
xxxy není možné o návrhu rozhodnout ve lhůtě k tomu stanovené, soud návrh odmítne
(srov. § 454 odst. 2 věta druhá z. ř. s.). Obecná úprava obsažená v komentovaxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx xx
xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xe ke dni 1.1.2016.
I. Jistota
1.
Jistota představuje finanční částku, kterou navrhovatel skládá soudu k zajištění
nároku na náhradu škody nebo jinx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xředběžném opatření. K tomu, kdy vzniká nárok na náhradu škody nebo jiné
újmy srov. komentář k § 77a o. s. ř.
II. Kdy se jistota skládá a kolik činí
2.
Jixxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxým odmítnutím
návrhu počkat do konce dne, kdy byl návrh na nařízení předběžného opatření podán.
Navrhovatel skládá jistotu bez toho, že by jej soud vyzýxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xx xxxxxxx záznam o složení.
3.
Jistota činí bez ohledu na předmět sporu 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů
mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xx xxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xjevně nepostačuje k zajištění
náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout předběžným opatřením, vyzve
navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxoti němu není odvolání přípustné [srov. § 202 odst. 1 písm. a) o.
s. ř.]. Nebude na místě vyžadovat doplatek jistoty tehdy, pokud soud bude návrh na
nařízexx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxěžným opatřením
někomu způsobena škoda či újma. Bez návrhu toho, komu byla předběžným opatřením uložena
povinnost, může soud navrhovatele ke složení xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx komu byla předběžným xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxx xx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtření, totiž může soud vyzvat navrhovatele ke složení
doplatku jistoty jen na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost
(srov. § 76x xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xx
xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xistoty v případě, kdy návrh podá více navrhovatelů
5.
Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek
jisxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx
xxxx xxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxa u předběžných opatření vydávaných podle zákona o zvláštních řízeních soudních
6.
Ve věcech projednávaných podle zákona o zvláštních řízeních soxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx věci výživného (srov. § 12 odst. 3 z.
ř. s.).
VI. Odmítnutí návrhu pro nesložení jistoty
7.
Není-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senáxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxípadě doručení návrhu na nařízení předběžného opatření
nejprve zkoumá podmínky řízení a poté skutečnost, zda byla složena jistota, teprve
následně sx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx
xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxraně
pracovníků soudu, nemohla by jít tato skutečnost k tíži účastníků. Zde je třeba vycházet
z toho, že pohyb písemností uvnitř soudu s ohledem na splněxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx Ve věcech jistoty přitom rozhoduje předseda
senátu (a to i v senátních věcech). Proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí
návrhu je odvolání přípxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxí návrhu přípustné [srov. § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
x xxxxxxxxx
8.
Je-li návrh na nařízení předběžného opatření odmítnut proto, že nebyla složena jistotax
xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxx
xx
x xxxxxxx, že předseda senátu vyzve navrhovatele, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty,
i zde by měl podle čistě jazykového výkladu ustanovení § 75b odst. 1 o. s. ř. xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxběžného opatření.
Takový postup je možný, protože na rozhodnutí má soud 7 dní (srov. § 75c odst. 2
o. s. ř.). Pokud k výzvě přistoupí až po nařízení předběžxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx
xxI. Osvobození od povinnosti skládat jistotu
10.
V odstavci 3 jsou vyjmenovány výjimky z povinnosti skládat jistotu podle odstavce
1. Obdobně jako v xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x
xx xxxech výživného,
-
v věcech pracovních,
-
ve věcech náhrady újmy na zdraví.
12.
Osobní osvobození od povinnosti skládat jistotu se uplatxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx (§ 138 o. s. ř.), nestačí
tedy, aby navrhovatel splnění podmínek pro osvobození tvrdil, musí předložit listiny,
ze kterých se podává, že jeho poměry jsox xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx navrhovateli vzniknout újma,
a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jistotu
bez své viny nemohl složit; půjde o sixxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxcně jeho poměry zaplacení soudního poplatku umožňují (např. existence
nelikvidního majetku, peníze v cenných papírech, na účtu s výpovědní lhůtou, axxxx
xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxá voda). Může jít také
o situace, kdy je potřeba nařídit předběžné opatření xxx xxxxxxx xx xx x xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx soudní řád I. Komentář., s. 434).
13.
Pokud jsou splněny předpoklady podle komentovaného ustanovení, pak soud nevydává
zvláštní rozhodnutíx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxrh na nařízení předběžného opatření odmítne podle odst. 2 komentovaného ustanovení
bez toho, že by navrhovatele vyzýval k osvědčení těchto skutečnosxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxx xxxzena škoda či jiná újma.
Půjde o tyto situace:
-
návrh na nařízení předběžného opatření je zamítnut a usnesení o zamítnutí nabylo
právní moci; zde oxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xx návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá, pak by totiž škoda či újma mohla
vzniknout (předběžné opatření je totiž vykonatelné již vyhlášením, xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxt. 2 o. s. ř. [viz písm.
d)], případně když z pravomocného rozhodnutí o žalobě dle § 77a odst. 2 o. s. ř.
vyplývá, že jistota nebude k uspokojení práva na náxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx
x
xxzení o návrhu na nařízení předběžného opatření bylo zastaveno a toto rozhodnutí
nabylo právní moci,
-
soud nařídil předběžné opatření, uplynula lxxxx x xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx
xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
-
soud nařídil předběžné opatření, rozhodnutí o žalobě podle § 77a odst. 2 o. s. ř.
nabylo právní moci a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebuxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx
x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxžena u okresního soudu a následně
je rozhodnuto, že věcně je příslušný krajský soud. Nabízí xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xoud rozhodnout o vrácení jistoty.
(Nařízení předběžného opatření)
JUDr.
Kateřina
Čuhelová,
Ph. D.
Mgr.
Tereza
Pondikasoxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxedběžného opatření proto, že nemá
patřičné náležitosti (§ 75a o. s. ř.), nebo proto, že nebyla složena jistota (§ 75b
odst. 2 o. s. ř.), ani řízení nezastaxx xxx xxxxxxxxx xx xx xx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxví tehdy, pokud:
a)
bude prokázáno,
-
že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo
-
že je tu obava, že by výkon soudního rozhoxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xárok sám.
Pokud se například navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření, kterým bude
odpůrci uloženo zdržet se dispozic s nemovitostmxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxl muset prokázat, že se žalovaný zbavuje svého majetku
a zbývá mu už jen předmětná nemovitost, a osvědčit, že má tvrzenou pohledávku z titulu
nedoplatku xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxň
pravděpodobné.
II. Jak posuzovat potřebu zatímní úpravy poměrů, obava x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxé, zda bude následovat žaloba na určení (zde
je třeba tvrdit konkrétní právní vztah či právo, jež by mělo být předmětem určení
a skutečnosti, z nichž navrxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx x xxxxx xxo 237/2000, SoRo 11/00).
III. Potřeba existence rozhodnutí, jehož výkon rozhodnutí je ohrožen
3.
Obecně se vyžaduje, aby oprávněnému svědčilo rxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxelným nebo jsou-li tu vážné důvody, pro které oprávněný
po vykonatelnosti rozhodnutí dosud nemohl přistoupit k vymáhání splnění uložené povinnosti
cxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx-li vydáno rozhodnutí,
ani neprobíhá řízení, v němž by mohlo být vydáno. V takovém případě je předpokladem
pro nařízení předběžného opatření:
a)
prxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx nároku,
c)
skutečnost, že dosud nic nebrání tomu, aby žalobci jeho nárok mohl být soudním rozhodnutím
přiznán.
5.
Výjimečnost vydání předxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx xána i výší dlužné částky (MS Brno 1 Nc 55/2001, SoRo 9/02).