Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
xxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx
xxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxx
xxkeš,
Ph.D.
JUDr. Ing.
Filip
Dienstbier,
Ph.D.
Mgr.
Ondřej
Kadlec,
Ph.D., J.D., MPhil
Mgr.
Karel
Černín,
Ph.D.
doc. JUDr.
Karxx
xxxxxx
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) antidiskriminační zákon zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházenx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xád EURATOM Evropské společenství pro atomovou energii ex. řád / exekuční řád zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) insolvenční xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxubliky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy JŘ NSS / jednací řád NSS Jednací řád Nejvyššího správního soudu kancelářský řádxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xSS směrnice Nejvyššího správního soudu č. 3/2017, Kancelářský a spisový řád Nejvyššího správního soudu kompetenční zákon zákon České národní rady čx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxké zřízení) Listina usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxtářích a jejich činnosti (notářský řád) o. s. ř. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád obč. zák. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník obecní zřízxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxx x xaložení Evropských společenství SEU Smlouva o Evropské unii SFEU Smlouva o fungování Evropské unie s. ř. s. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) tr. řád zákon č. 141/1961 Sb., o trestnxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.) Ústava ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky vyhl. k provedení zák. x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx referendu a o změně některých zákonů z.instruxxxs. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém z. m. r. zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxctví zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů zák. o azylu zákon č. 325/1999 Sb., o azylu zák. o daních z příjmů zxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx1995 Sb., o důchodovém pojištění zák. o el. úkonech zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů zák. o hl. m. Prazx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxuktury a infrastruktury elektronických komunikací zák. o majetku ČR zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vzxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnoxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxřské soutěže) zák. o ochraně utaj. informací zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti zák. o organizaci a pxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxkterých zákonů zák. o pomoci v hmot. nouzi zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi zák. o posuzování vlivů zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů xx xxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů zák. o s. p. o. d. zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně xxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x61/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) zák. o soc. službách zákon č. 108/2006 Sb., o sxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxkonů (zákon o soudech a soudcích) zák. o soudních poplatcích zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zák. o st. službě zákon č. 2xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx99 Sb., o svobodném přístupu k informacím zák. o ÚS zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu zák. o ÚZSVM zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxících zákonů zák. o volbách do EP zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů zák. o volbách do Parlamentu zákon č. xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů zák. o volbě prezidenta zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o zmxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxh zákonů (zákon o xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Ostatní zkratky Boh. A Bohuslavova sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních (191xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxnka ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad ČTÚ Český telekomunikační úřad DPH daň z přidané hodnoty ESLP Evropský soud prx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xprávní soud NSS I. ČSR Československý nejvyšší správní soud (1918-1952) [zkratka je poněkud zjednodušující, NSS existoval nejen v době první republixxx xxx xx xx xxxx xxxxx x xx x x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxšířený senát Sb. NS Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Sb. NSS Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího správního soudu Sb. ÚS Sbírka náxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx ÚS Ústavní soud ÚZSVM Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových VS vrchní soud ZS zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodovxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxm. p.
xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxho]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 1
1.
[Smysl normy] Jak je obvyklé v kodifikacích typu soudního řádu správního, první norma
načrtxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxí, co je předmětem
úpravy tohoto zákona.
2.
[Pravomoc a příslušnost soudů] Pravomoc soudů ve správním soudnictví je upravena
v § 4 až 6. Příslušnost xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxx xxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xdále také jako "NSS") (viz § 3).
3.
[Některé otázky organizace] Protože xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxx
x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxlizovat přímo zákon o soudech a soudcích; k té se ale nepřikročilo).
Tyto otázky tak řeší část druhá s. ř. s., tedy § 11 až 30. Naproti tomu krajské soudy
jsox x xxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxx Jak termín "některé"
otázky organizace napovídá, v těch otázkách, kde soudní řád správní výslovně neupravuje
specifická pravidla organizace správxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x x xxxxx xx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxstníků řízení a dalších osob ve správním soudnictví
se rozumí procesní úprava řízení před správními soudy. Tato procesní úprava tvoří
podstatnou část xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxví. Soudní
řád správní je zvláštním právním předpisem () ve vztahu k občanskému
soudnímu řádu. Jak totiž stanoví § 64 s. ř. s., "nestanovíxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxd k tomuto ustanovení). Na tomto místě
se sluší podotknout, že § 64 neodkazuje na celý občanský soudní řád, ale jen na jeho
část první a třetí. Současně odkxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxky, co je vskutku nezbytné pro použití ve správním soudnictví, a pokud je toho
třeba, připouští i vhodnou modifikaci procesních pravidel pro specifickx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxého soudního řádu (§ 42 odst. 5 s. ř.
s. ve vztahu k doručování).
lex specialis
5.
[Systematika soudního řádu správního] odpovídá v § 1 načrtnuté působnosti tohoxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx
xx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxžádání (§ 8 až 10).
Část druhá, jak shora uvedeno, upravuje otázky organizace správních soudů, zejména
Nejvyššího správního soudu (§ 11 až 30), a rovněž xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxí (§ 32 až 64). V hlavě I obsažené normy jsou
jako normy obecné použitelné pro hlavu II upravující jednotlivé typy řízení, ledaže
xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxzení obsažená
v hlavě I se mají aplikovat jen přiměřeně (§ 120).
Související ustanovení:
§ 3 - soudy rozhodující ve správním soudnictví, § 4 až 6 - prxxxxxx xxxxxx x x x
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx x xxxxx xx xx xx
[Poslání správních soudů]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Poslání správních soudů (1 až 3)
II. Veřejná subjexxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xx xx
xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x7 až 10)
IV. Další věci, v nichž tak stanoví zákon (11)
K § 2
I. Poslání správních soudů
1.
[Poslání správních soudů] Posláním správních soudů je chxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xx xxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxy tedy nechrání zákonnost jednání veřejné správy
v obecné rovině, nejsou pokračovatelem všeobecného dozoru prokuratury, kde prokurátoři
do roku 199x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xprávy, národními
výbory, organizacemi a jednotlivými občany a nad tím, aby nikdo nebyl nezákonně omezován
ve svých právech" (§ 14 odst. 1 zák. č. 60/196x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx
xxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxvy jest zařízena jako instituce pro ochranu individua proti
výkonné moci státní a nikoliv jako všeobecná kontrola zákonnosti správy beze vztahu
k jednxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx 'obrannou' normou. Není normou ‚kontrolní',
která by umožňovala komukoliv iniciovat, xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxípadech, kdy veřejná správa vstupuje do právní sféry fyzických
nebo právnických osob. Hraničním kritériem pro žalobní legitimaci je právě tvrzený
záxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxických a právnických
osob, ale pouze ta, kdy činnost správy přesáhne do jejich veřejných subjektivních
práv."
Předpokladem toho, že správní soudy poxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxnosti, který ale nezasahuje do ničích práv), jednak aktivní
se domáhání ochrany proti takové aktivitě či neaktivitě veřejné správy postiženým
člověkxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxávním soudnictví
se lze domáhat ochrany práv jen na návrh.
xxxxx xxxxxxxxx
Z právě uvedených tezí existuje i výjimka - zvláštní žalobní legitimace k ochraně
veřejného xxxxx xxxxxxxx x x xxx xx xx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxžného
veřejného zájmu. Nebýt tohoto speciálního ustanovení, nebylo by možné zjednat nápravu
a soudně odstranit protizákonná rozhodnutí, která přitxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxumí úprava procesních pravidel pro řízení
před správními soudy, kterou nalezneme v části třetí s. ř. s.
3.
[Za podmínek stanovených tímto nebo zvláxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx ochrany modifikovat, např. stanovit zvláštní lhůtu pro podání
žaloby (srov. výklad k § 72 odst. 1), zvláštní podmínky pro zastavení řízení (srov.
výklxx x x xxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxtomie soukromého
a veřejného práva. Správní soudy poskytují ochranu toliko veřejným subjektivním právům,
nikoliv tedy právům soukromým. Pokud snad xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx
x xxxxx x xxxx xxx x xx písm. b) s. ř. s. zakládající nepřípustnost žaloby ve správním
soudnictví proti takovému rozhodnutí.
Veřejná subjektivní práva vycházejí z veřejnxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xx xxxx tato práva porušena veřejnou mocí. Renomovaná učebnice správního
práva k tomu uvádí následující:
xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxteré povinnosti správy
nemají základ ve veřejných subjektivních právech), platí, že porušením veřejného
práva činností správy je vždy porušena x xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxsahu lze rozlišovat veřejná práva směřující k tomu, aby se
správa zdržela určitých zásahů do svobody osob, práva na plnění správy v jejich prospěch
a práxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx
legaxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xubjektivní
právo. Veřejná subjektivní práva musí vycházet z práva objektivního, v naší právní
kultuře tedy zpravidla z právních předpisů. Na druhé stxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxjného práva je vydáváno v zájmu všeobecném,
aniž by zakládaly konkrétním osobám nějaká práva. Hoetzel upozorňuje, že z takových
veřejnoprávních norex xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x937,
s. 253); nejde tedy o práva subjektivní. Mám-li aktualizovat Hoetzelův příklad, pravidla
o vyvěšování státní vlajky v § 7 zák. č. 352/2001 Sb., o užxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxa na budově způsobem a ve dnech v zákoně
uvedených opravdu vyvěšena (srov. Hoetzel, 1937, s. 254). Naproti tomu hned druhý
příklad uvedený na stejném mísxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx xxxjektivní právo nezakládají (správní soud nezruší rozhodnutí jen proto,
že není stručné). Pokud ovšem míra délky rozhodnutí přesáhne rozumnou míru, jx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxž samozřejmě lze o porušení
veřejného subjektivního práva hovořit. Podle mne tedy i v takové normě objektivního
práva, zdánlivě nezakládající žádná pxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xebo soukromého práva, neboť právní normy zpravidla působí v normových
souborech, nikoliv izolovaně vedle sebe.
Asi nejvýstižněji o celé věci hovořix xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xvláště pochybno bývá, zdali tyto osoby mohou se normy dovolávati,
aby tím přivodily určité chování správního úřadu. Je to asi tak, jakoby se řeklo,
že prxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxšší", žádné
další kontrole nepodrobený, dostalo se vlastně tímto neurčitým pojmem jakéhosi blanketního
zákonného zmocnění, aby - nikoli nepodoben řxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxním citem, který není nakonec nic jiného než boni et aequi.
Neurčitostí ústředního pojmu správní je dána možnost evoluce soudní ochraxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
ars
jurisdikce
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx veřejným právem, založeného objektivním
právem na straně jedné, a, slovy Jiřího Hoetzela, "pouhým reflexem objektivního práva"
na straně druhé, lze xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxmních
komunikacích. To, že veřejná správa chrání obecné užívání veřejných komunikací, prospívá
nám všem, kdo veřejné komunikace užíváme. Sporné nicxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxci veřejné správy a subsidiárně rovněž ve správním
soudnictví, nebo zda je obecné užívání komunikace chráněno silničním správním úřadem
pouze z moci úxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xroto
možné ho ani chránit ve správním soudnictví. Souhlasím s názorem, že samotná možnost
obecného užívání veřejné cesty, která je otevřena každému poxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx veřejné správy, je jednoduše faktickou
výhodou, která běžnému uživateli vzniká z dobře fungující veřejné správy. Co však
se specifickými případy, kdx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxní potřeby (přístup na nemovitosti ve vlastnictví či užívání takové osoby)?
Část judikatury z objektivního práva vyvodila "veřejné subjektivní práxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx
xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxch nemovitostem či umožňuje určitý
způsob využití těchto nemovitostí" (rozsudek NSS 6 Ans 2/2007-128). V těchto případech
totiž ochrana obecného užíxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxr institutu obecného užívání dána pravomoc soudů rozhodujících v občanském
soudním řízení. Zásah do takto konstruovaného veřejného subjektivního xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxiční správní úřad zůstane nečinný.
Nejvyšší správní soud hledal pro "privilegované" uživatele z nutné komunikační potřeby
cestu k soudní ochraně a naxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx. 1 LZPS se každý může domáhat stanoveným postupem
svého práva nejen u soudu, ale ve stanovených případech i u jiného orgánu. Byť tedy
ust. § 29 odst. 3 zákxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxx
xi právnické osoby, lze za ústavně konformní považovat pouze takový výklad tohoto
ustanovení, podle něhož řízení o odstranění pevné překážky z pozemní xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxých právech výše xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
kompetence
Ve shodě s ideovými východisky rozsudku NSS 6 Ans 2/2007-128 by však měly správní
soudy odlišně xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxé z
moci úřední sloužit. V takovém případě má totiž řízení vedené za úkol chránit
vedle veřejného zájmu i veřejná subjektivní práva takovéto dotxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxavé komunikační potřeby, v oblasti stavebního
práva půjde třebas o vlastníky pozemků a staveb sousedících s nepovolenou stavbou
(srov. opačně nepřílxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxou nečinností zasahuje do veřejných subjektivních práv těch osob, které jsou dotčeny
prováděním, existencí či užíváním dané stavby. Fakticky tím totxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxm).
ex offo
Přístup, který zde propaguji, má své hluboké kořeny. Již v nálezu Boh. A 53/1919
NSS I. ČSR uvedl:
"Zákon stavební předpokládá, že sousedům přísluxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xšechny předpisy řádu stavebního v prvé řadě normami
policejními, upravujíce obmezení, která jsou uložena stavebníkům k ochraně zájmů
veřejných, nutxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx z úvahy, že
jsou to sice v prvé řadě zájmy všeobecné, které norma stavebního úřadu (upravuje),
že však, pokud jde o zájem chrániti všeobecnost před určitxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxx vlastní, kterému zákon, jak plyne
ze shora citovaných předpisů, ochrany své přiznává a jej tak povyšuje na zájem právně
chráněný či jinými slovy, na subxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxx xxko účelu vzdálenějšího dosíci chtějí i ochrany všeobecnosti,
t.j. ohledů veřejných."
Je však třeba přiznat, že soudcovské vytváření specifických řxxxxx x xxxxxx xxxx
xxx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxem je ve smyslu § 27 odst. 1 spr. řádu
žadatel, naopak ten, komu by měla být uložena povinnost, by měl být striktně vzato
pouze účastníkem ve-dlejším (§ 27 oxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xěchto situacích
realizována mnohem lépe zásahovou žalobou. Nezahájení řízení z moci úřední tam, kde
by dle objektivního práva zahájeno být mělo, může xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx x Ostravě 22 A 86/2015-68: "Připustit možnost domáhat se
žalobou na ochranu před nezákonným zásahem toho, aby správní orgán zahájil řízení
z moci úředníx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxě tohoto
subjektivního práva žadatele neexistuje jiný prostředek ... využívání oficiózního
řízení k hájení soukromých zájmů nutno ... vždy vnímat jaxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xávrh nositele tohoto subjektivního práva a zároveň
je nutno dostát ústavnímu principu zákazu denegationis iustitiae." Naproti tomu však
srov. rozsuxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxhajovaného
toliko z moci úřední dle § 46 správního řádu, nemá veřejné subjektivní právo na to,
aby toto správní řízení bylo zahájeno. Proto se nemůže zahxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx, pokynem nebo donucením dle § 82 s. ř.
s.".
Za současného stavu judikatury se osobám, přímo dotčeným na veřejných subjektivních
právech tím, že přísluxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx x
xxxxxx xxxxx nečinnosti. Mohou se tedy s odvoláním na rozsudek NSS 6 Ans 2/2007-128
pokusit v konkrétním případě přesvědčit soud, že příslušné řízení lze ve skutečxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxahu. Zde by však žalobce
musel být připraven na prohru před krajským soudem a usilovat cestou rozšířeného
senátu o změnu stávajícího převažujícího názxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx
x xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxeurčitostí ústředního pojmu správní ",
totiž pojmu veřejného subjektivního práva, "je dána možnost evoluce soudní ochrany".
jurisdikce
xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxnesení RS NSS 6 A 25/2002-42). Podle
RS NSS "rigidně vyžadovaná existence veřejného subjektivního práva" jako předpoklad
aktivní žalobní legitimace xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx
xxxxxxxxvní právo zrozeno teprve aktem samým; před jeho přijetím lze uvažovat maximálně
o právech procesních či legitimním očekávání. Z těchto důvodů RS NSS doxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxých práv žalobce, ale s tvrzeným
zásahem do právní sféry žalobce. "Tak tomu bude vždy v situaci, kdy se jednostranný
úkon orgánu moci výkonné, vztahujícx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx změnil či zrušil práva a povinnosti žalobce, nýbrž o to, zda se -
podle tvrzení žalobce v žalobě - negativně projevil v jeho právní sféře" (kromě usnesení
xx xxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xx xxxx
xxx xxxxxxxx xx xxx x x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxodnutí v § 65] vyžaduje, aby interpret u každého
jednotlivého úkonu správního orgánu zkoumal, jaké právo vlastně napadený úkon založil,
změnil, zrušix xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxí
nebylo možno žádné takové subjektivní právo nalézt. Tato situace může nastat typicky
tam, kde správní orgán rozhoduje o žádosti účastníka řízení o vyxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx. teprve jím je založeno subjektivní hmotné právo,
ovšem naproti tomu jestliže žádosti nevyhoví (zamítne ji), nemá takové zamítavé rozhodnutí
z hledixxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxní úřad žádosti
o vydání stavebního povolení, zakládá tím stavebníkovi subjektivní hmotné právo stavět
(či provádět změny staveb a udržovací práce na xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx, že i takové rozhodnutí se právní sféry žadatele dotýká,
a to zcela zásadním způsobem.
xxxxxxxxxxxxx
Problematický je rovněž požadavek, aby žalobce tvrdil, že jej rxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxně dovodit zkrácení na hmotných právech
(přičemž takové situace nelze podřadit ani pod zkrácení "v důsledku porušení svých
práv v předcházejícím řízexxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
jako nepřípustné nebo opožděné podle § xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx
xxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx s rozhodnutím správního orgánu I. stupně a posuzuje se samostatně.
Zamítnutím odvolání jako opožděného nebo nepřípustného se toliko odvolateli odpíxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx vyloučit nelze,
byť jde o rozhodnutí procesní povahy a jenom s obtížemi lze nalézt hmotné právo,
na němž by mohl být žalobce zkrácen.
Dále je možno poukáxxx xx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx od § 65 odst. 1 s. ř. s. nedefinovalo pojem rozhodnutí; pouze v návaznosti
na čl. 15 základního zákona č. 144/1867 ř. z., o moci soudcovské, stanovovalo, xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx ve svých právech.
J. Hoetzel (Hoetzel, J.: Soudní kontroly veřejné správy. 2. vydání, Všehrd, Praha,
1926, s. 22) k tomu dodával, že ochrana se poskytuxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xe zajisté ... jen ty úkony správních úřadů, kterými
se buď autoritativně deklaruje, co už je právem, nebo se zakládají pro občana práva
a povinnosti. Jde x xxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxlaraci či určení právního vztahu, ale na to, zda se rozhodnutí dotýká právní sféry
občana ... Na str. 25-26 [Hoetzel] uvádí: ‚Práva arci nemusí býti jen hxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx může pouze zkoumati, nepřekročil-li
správní úřad okruhu své volné činnosti, držel-li se v zákonných mezích - padá tu
na váhu i účel zákona. Je tu možná cexx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
§ 65 odst. 1 s. ř. s., která omezuje přístup k soudu tím, že striktně vyžaduje v
každém jednotlivém případě hledání porušeného subjektivního hmotnéxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxávní úkon dotýká právní sféry
žalobce, a přesto žádné právo striktně vzato nezaložil, nezměnil nebo závazně neurčil.
Stejně tak nelze vždy žalobní legxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx jsou podrobena přezkumu ...), jednak je takový požadavek zpochybnitelný
už z toho důvodu, že předmětem soudního řízení není hmotné právo žalobce, ale xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxlobní legitimace podle
tohoto ustanovení musí být dána pro všechny případy, kdy je dotčena právní sféra
žalobce (srov. i uvedený Hoetzelův názor), tj. xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxy. Nejde tedy o to, zda úkon správního orgánu založil, změnil,
zrušil či závazně určil práva a povinnosti žalobce, nýbrž o to, zda se - podle tvrzení
žalobxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxace
xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxřeného senátu. Jeho kontroverznost se ostatně projevuje i v tom,
že nový pojem "zásahu do právní sféry" je užíván judikaturou nepravidelně a v podstatě
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxjně neurčitý
jako samotný pojem veřejného subjektivního práva, byť je pravda, že někdy poněkud
lépe vysvětluje to, co správní soudy skutečně dělají. xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxivě vyřešeny. Jak totiž naznačuje tato judikatorní
linie, v podstatě jakékoliv rozhodnutí nebo i pasivita (nečinnost) správního orgánu
by mohlo být nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdmínek
a základních ústavních postulátů (zásada rovnosti a nediskriminace, zákaz svévolného
rozhodování apod.), notabene v situaci, kdy se postup vxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxci úřední, které za stávající stavu judikatury není
napadnutelné ve správním soudnictví, by v takovémto chápání mohlo podléhat přezkumu
správních soxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx
Jxxxxxxxxx
x xxxxně opačnému závěru došlo usnesení NSS 6 A 153/2002-18, podle něhož přezkum
rozhodnutí mimo odvolací řízení je "pouhým výkonem dozorčího práva správníxx xxxxxx
x xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxdnutím ve smyslu s. ř. s.,
neboť se jím nezasahuje do žádného veřejného subjektivního práva. Tento závěr
opakovaně potvrzuje (srov. např. xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
judikatura
xxxx xxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxx xx xxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxípadě jedná o dvojí prostředky ochrany práva. Jednak
jsou tu prostředky instanční (řádné) a mimořádné (obnova řízení), jednak soudní (správní
žalobax x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxezkoumání
podle § 55b [zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků]. Ty slouží k ochraně
objektivního práva a strana na ně nárok nemá. Pokud se navrhoxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx jestliže v prvé fázi přezkoumání
bylo rozhodnutí k přezkumu vůbec otevřeno a teprve ve druhé fázi bylo zrušeno, nahrazeno
jiným nebo změněno."
xxxxxxxxxx
III. xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxh veřejného práva
(viz komentované ustanovení). "Zrcadlově" proti § 2 s. ř. s. působí § 7 o. s. ř.,
podle jehož odst. 1 v občanském soudním řízení projedxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx jiné orgány. Podle § 7 odst. 2 spory a jiné právní
věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy
v občanském soudním xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxva jsou projednávána civilními soudy ve zcela jiném procesním režimu části páté
o. s. ř., kde správní orgán nemá postavení účastníka řízení (§ 250a o. s. xxx x xxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx xxxx
x xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxvní orgán (§ 250j o.
s. ř.). Neuplatní se tam tedy kasační princip, který je naopak základem správního
soudnictví (srov. výklad k § 78). Hovoří se tu proto x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx části páté o. s. ř. na straně druhé.
Dvojkolejnost přezkumu správních rozhodnutí v civilní a správní soudní linii nemá
větší praktický význam a v podsxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxx xxmotnou. Právo však nemá zachovávat ustálené teoretické kategorie tam,
kde se tyto teoretické kategorie v praxi ukazují jen velmi obtížně aplikovatelxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxoud rozhoduje o věci "pořadem práva", nepřezkoumává
jen rozhodnutí správního orgánu) - samotná ESLP totiž vůbec nekopíruje
tradiční dogxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xterá jsou
však ve smyslu judikatury ESLP k čl. 6 odst. 1 rozhodnutími o občanskoprávních nárocích
(např. věci sociálního zabezpečení a nemocenského poxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxmu vzdělání, právo na licenci k provozování veřejné
dopravy atd.; k tomu srov. Kmec, 2012, s. 592). V logice této "větší" ochrany by
ostatně měly být do rexxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx,
neboť i o nich má v logice čl. 6 odst. 1 Úmluvy finálně rozhodnout soud, nikoliv
správní orgán (srov. k tomu též výklad k § 78).
judikatura
Zdá se, že klíčovým motivem xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xavazovali tak na rakouskou prosincovou ústavu (čl. xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xydány, přísluší rozhodovati v příčině odporujících
sobě nároků osob soukromých, může ten, kdož by tímto rozhodnutím ve svých právech
soukromých vzal xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x
xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx xxxávní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, volno
jest straně tímto rozhodnutím dotčené po vyčerpání opravných prostředxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxduálních případech však velmi komplikovaná. Rozhodně nepřispívá
k efektivní ochraně subjektivních práv fyzických a právnických osob, o kterých se
nxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxkromým právem totiž funguje
dobře v nejobecnější rovině, a to jen na stránkách učebnic, nikoliv ovšem v realitě
analyzování jednotlivých případů. V rexxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxivně rozhoduje kompetenční konflikty mezi civilní a správní justicí
podle zákona č. 131/2002 Sb. (tento senát jednak vysloví, zda pro řízení je příslxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx toto rozlišování zatěžuje
účastníky řízení, kterým se místo rychlého rozhodnutí jejich věci dostává zprvu jen
soudci sepisovaných teoretických traxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxodují otázky zákonnosti aktu, jiné soudy související otázky kompenzační
(viz níže bod 9). Ostatně jistě není náhoda, že zvláštní senát je nucen rozhodxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxva veřejného a soukromého] Při rozhodování o tom, zda v určité
věci rozhodují civilní soudy "pořadem práva" podle části páté o. s. ř. nebo rozhodnutí
spxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx nevyplývá, zda zákonodárce
příslušnou věc svěřil soudům civilním či správním, může být kritériem pro určení
příslušnosti soudů soukromoprávní či vexxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxozhodující o pravomoci soudů] by toto určení nemohl překročit" (usnesení
zvláštního senátu Konf 8/2014-25, bod 54). Problémem je, že zákonodárce obvxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxna zde byla otázka, zda vyvlastnění je rozhodnutím
o soukromých či veřejných subjektivních právech. Rozšířený senát NSS zde odmítl dřívější
tezi, že vxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxsně identifikoval předmět soudního řízení tím, že směšoval
vlastnické právo na straně jedné a zásah do vlastnického práva na straně druhé. Právním
důvxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxutí (včetně daňové
) a může jím být rovněž právní úkon samotného vlastníka:
exekuce
"Pro určení toho, zda se určitá věc bude projednávat a rozhodovat v cxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxaha vlastnického práva samotného. Napadá-li
žalobce rozhodnutí o vyvlastnění nebo o nuceném omezení vlastnického práva zřízením
věcného břemene, nxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxlastnění
nebo o nuceném omezení vlastnického práva. Jinak řečeno, předmětem správního řízení
bylo omezení vlastnického práva či jeho zánik, přičemž xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx věcí ve smyslu § 7 o. s. ř., a jeho povaha
je určující pro stanovení civilní nebo správní soudní pravomoci."
Rozšířený senát NSS proto poctivě zkoumal jexxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxnil na to, že žádná z nich není natolik spolehlivá, aby vždy dokázala
poskytnout odpověď na položenou otázku v každém konkrétním případě:
"Nejméně spoxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxo zájmy
soukromé, přičemž veřejným zájmům se přikládá vyšší hodnota (větší "právní cennost")
než zájmům soukromým [...] Je však notorietou, že mezi soxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx je způsobena i tím, že určitá skupina zájmů
může mít zároveň povahu zájmů soukromých i zájmů veřejných; již z tohoto důvodu nemůže
být kritérium zájmu dixxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx x x xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxí podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě. Ačkoliv zákon označuje
vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě za veřejný zájem, xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxje k pozemku či ke stavbě
dostat. [...] Za situace, kdy je institut veřejného zájmu používán nepřesně, a za
veřejný zájem je označováno něco, co jím evidexxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxx
xxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx. [...]
Podle mocenské teorie mají účastníci soukromoprávních vztahů rovné postavení, zatímco
ve vztazích veřejnoprávních se projevuje zákonem přxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx x xovinnostech fyzických a právnických osob. Tato teorie poskytuje
velmi instruktivní vodítko, ale není spolehlivá ve všech případech, neboť i ve veřejxxx
xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxvní institut spotřebitelských smluv).
[...]
Organická teorie přiřazuje k veřejnoprávním takové právní vztahy, v rámci nichž jeden
z účastníků vystxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxci).
Jestliže účastníci vstoupili do právního vztahu nezávisle na svém charakteru veřejnoprávní
, resp. nezávisle na příslušnosti k veřejxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
korporace
xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xe metodě právního regulování [...] Základní dělení na vztahy rovnosti a vztahy
je tedy zjednodušující a představuje pravidlo, z něhož naxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxkromoprávního vztahu nemůže druhému účastníku
jednostranně ukládat povinnosti, ale ani na něj jednostranně převádět práva; povaha
a míra účasti subxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxlace
je naopak vertikální: jeden ze subjektů právního vztahu vystupuje jako nositel veřejné
moci a může jednostranně ukládat povinnosti druhému účasxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxvání jeho obsahu je tedy zcela odlišná. Existují
však i výjimky, kdy postavení účastníků právního vztahu nelze vtěsnat do uvedeného
binárního modelu. x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxe-li však
na tyto instituty pomocí kriteria metody právní regulace, lze konstatovat, že veřejnoprávní
smlouvy mají skutečně veřejnoprávní povahu, nxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xispoziční autonomie je značně omezena, neboť zde neplatí
zásada, podle níž je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno, ale zásada právě opačná;
v rámci sxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxostí než
spotřebitele, avšak děje se tak za účelem odstranění reálné ekonomické nerovnosti
a dosažení alespoň přibližné smluvní spravedlnosti, přičxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxno."
subordinace
(usnesení RS NSS 5 As 11/2003-50).
Rozšířený senát NSS v citovaném rozhodnutí formuloval vskutku úctyhodnou klasifikaci
teorií rozlišení práxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxx x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xntuitivně.
9.
[Příklady rozlišení soukromoprávních a veřejnoprávních rozhodnutí správních orgánů]
Rozhodnutí stavebního úřadu o zřízení věxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxmi soudy (viz usnesení RS NSS 5 xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xéhož rozhodnutí do dvou linií. Jiným příkladem nesmyslného
štěpení soudní ochrany je aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím: jestliže
žadxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxní věci napadnout žalobou
ve správním soudnictví (a to včetně posuzování oprávněnosti požadované částky). Jestliže
však žadatel požadovanou částku xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxa z titulu bezdůvodného obohacení, a to podle části třetí o. s. ř. (usnesení
zvláštního senátu Konf 115/2009-34).
Samotný kompenzační či reparační cxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xx
xx xxxx xxxxxxx xoudy proto rozhodují o žalobě proti rozhodnutí ČSSZ a OSSZ, která
uložila povinnost uhradit regresní náhradu dávek nemocenského pojištění vyplacenýxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxx
xtojí stát a na druhé straně subjekt, který jednal protiprávně a tím způsobil, že
došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, nejsou v rovnxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxkým aktem, tj. autorealizuje svou
vůli. Nejedná se tedy o případ, kdy podle Hoetzela stát nevystupuje ‚v purpuru, nýbrž
spokojuje se také s prostředky, xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x
xxx xxxxxxxx8. Svazek I. Praha: EUROLEX , 2000, s. 493 a násl., s. 496]. Přitom
by situace byla zcela odlišná, pokud by právní úprava regresních náhrad státu pxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxho vztahu, tj. žalovaným,
stál v podřízeném postavení před soudem (státem v purpuru)" (NSS Konf 8/2014-25,
bod 64).
BOHEMIA
Správním soudům přísluší rozhodoxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx ochranné známky z rejstříku ochranných známek (usnesení zvláštního senátu
Konf 93/2003-5), o výmazu užitného vzoru z rejstříku užitných vzorů (usnexxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxti vojáka z povolání k náhradě
škody ze služebního poměru (usnesení zvláštního senátu Konf 51/2004-9).
Naproti tomu civilní soudy jsou příslušné v řaxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxekutora podle § 16 odst. 1 ex. řádu xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx vzniklou v důsledku omezení hospodaření
na pozemku (usnesení zvláštního senátu Konf 10/2008-15). Nejtypičtějším příkladem
rozhodování civilního xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxtu
Konf 81/2003-16).
K postupu správních soudů, je-li u nich žalováno "soukromoprávní" rozhodnutí správního
orgánu, viz § 46, část VI.
10.
[Proxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxní soudy od počátku
existence soudního řádu správního ustáleně judikují, že ve správním soudnictví lze
chránit fyzické i právnické osoby proti postuxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx, ale řízení ukončil jen procesním rozhodnutím (např. řízení
zastavil nebo se odmítl věcí zabývat), eventuálně vydal nicotné rozhodnutí.
Nejvyšší sxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx x xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x
x. ř. s. Tedy jen v řízení o žalobě proti již vydanému rozhodnutí, kterým správní
orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci, má bxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx podobný důvod nepřípustnosti
žaloby neobsahují (rozsudek NSS 5 As 31/2003-49). Předmětem řízení o zásahové nebo
nečinnostní žalobě je nečinnost nebx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xe v případě
nezákonných zásahů ve smyslu § 82 a násl. (k tomu např. usnesení zvláštního senátu
Konf 30/2006-5: "poskytnout ochranu před tvrzeným zásahex xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx x xxsl. s. ř. s. poskytuje soudní ochrana nejen v případech,
kdy zásah či nečinnost správního orgánu se týká po hmotněprávní stránce subjektivního
veřejnxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxa se soudní
ochrana poskytuje ve správním soudnictví, anebo v řízení podle občanského soudního
řádu, chybí, daly přednost správnímu soudnictví protox xx xx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxznala" (usnesení zvláštního senátu Konf xxxxxxxxxxx
xxx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xterá se týkají soukromoprávních věcí,
ale jimž se dotčené osoby nemohou bránit v občanském soudním řízení" (rozsudek NSS
9 As 329/2016-42, bod 35). Vexxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxzhodnutí vydaného správním orgánem v soukromoprávní věci, neboť o. s. ř. neupravuje
možnost soudů vyslovit nicotnost správního rozhodnutí (usnesexx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxx xde správní orgán rozhodl o žádosti či návrhu procesním rozhodnutím,
např. řízení zastavil nebo se z procesních důvodů odmítl zabývat věcí vyplývající
xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xx xx bude založena
až tehdy, kdy správní orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající
ze soukromoprávních vztahů (usnesení zvláštního xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxudy rozhodují
i v jiných věcech, které přísně vzato nejsou určeny k ochraně veřejných subjektivních
práv. Typickým příkladem je zvláštní řízení ve věcxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxx naznačuje, že jde o věci "další", tedy nikoliv
o řízení sloužící k ochraně veřejných subjektivních práv. Přísně vzato jsou to ale
i případy zvláštní žalxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx
xxřejný zájem.
Srov. též nález Pl. ÚS 73/04: "Posláním úpravy této části volebního soudnictví proto
není v prvé řadě poskytnutí ochrany subjektivním prxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxní návrhu NSS (§ 90 odst. 1 s. ř. s.). Ochrana subjektivního
práva v takovém řízení sice není vyloučena, je však jen reflexem hlavní funkce tohoto
řízení.x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx xxxx xx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxx
xxx
xxxxxxní ze dne 6.1.2004, čj. Konf 93/2003-5, č. 276/2004 Sb. NSS; usnesení ze dne
3.9.2004, čj. Konf 81/2003-16, č. 465/2005 Sb. NSS; usnesení ze dne 1.12.200xx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xb. NSS; usnesení ze dne
31.1.2007, čj. Konf 30/2006-5, č. 1244/2007 Sb. NSS; usnesení ze dne 20.9.2007, čj.
Konf 22/2006-8, č. 1952/2009 Sb. NSS; usnesexx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xx3.2012, čj. Konf 53/2011-25, č. 2644/2012 Sb. NSS; usnesení
ze dne 30.6.2014, čj. Konf 16/2014-7, č. 3119/2014 Sb. NSS; usnesení ze dne 12.3.2015,
čj. Kxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx 11/2003-50, č. 630/2005 Sb. NSS; usnesení ze
dne 23.3.2005, čj. 6 A 25/2002-42, č. 906/2006 Sb. NSS; usnesení ze dne 21.10.2008,
čj. 8 As 47/2005-86, č. 1xxxxxxxx xxx xxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx č. 1486/2008 Sb. NSS; rozsudek ze dne 8.7.2009, čj. 3 Ans 1/2009-58;
rozsudek ze dne 4.5.2011, čj. 1 Afs 16/2011-55; rozsudek ze dne 23.4.2015, čj. 3
As 96xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx dne 1.3.2017, čj. 22 A 86/2015-68
NSS I. ČSR:
nález ze dne 21.2.1919, 987/19, Boh. A 53/1919
Literatura:
ČERNÍN, K. Připomínky k judikátu 4 xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxx, 1932,
s. 827 a násl.
HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012.
HOETZEL, J. Československé správní právo. Čáxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxská úmluva o lidských právech. Praha: C. H. Beck, 2012,
s. 735 a násl.
[Soudy rozhodující ve správním soudnictví]
Právní stav komentáře xx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxstavy, završené ovšem dvěma nejvyššími soudy, NS a NSS.
Ve správní justici dnes rozhodují jen krajské soudy a NSS (blíže k tomu viz výklad
k § 11). Pravomox xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxlení na úseku správního soudnictví. Tato oddělení však zůstávají součástí
krajského soudu, netvoří od krajského soudu oddělenou instituci. V praxi jx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxávní úseky mnoha krajských soudů bývají
"popelkami", přehlíženými ostatními soudci a zanedbávanými personálně i materiálně.
xxxxxx
K odst. 2
2.
[Otáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xx x x xxxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxí soudců".
Protože soudní řád správní upravuje "některé" otázky, je logické, že ve věcech neupravených
se uplatní zák. o soudech a soudcích. Otázky orxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xx
xxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
xxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxveny, proto postačila jen stručná úprava organizace
krajských soudů v oblasti správního soudnictví v § 31.
Na postavení správních soudců se dále uplaxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxců a ve věcech způsobilosti soudců vykonávat svou funkci.
Související ustanovení:
§ 1 - rozsah úpravy soudního řádu správního, § 4 až 6 - pravomoc xxxxxx x x x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské
soudy
Hxxxx xx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xx
xxx xxxxx xxxx xxx
xxxx xxjem správního orgánu (6 až 27)
III.1. Správní orgán obecně
III.2. Subjekt a vykonavatel veřejné správy
III.3. Případy, kdy se rozhodování děje, resxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xebo soudní činnost
III.4. Fyzické a právnické osoby soukromého práva jako "správní orgány"
III.5. Osoby soukromého práva jako "správní orgány" v obxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x návaznosti na § 1 a § 2 pravomoc
správních soudů, tj. okruh žalob a jiných návrhů, které jsou soudy povinny projednávat
a rozhodovat v řízení podle soudníxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxci správních soudů jako soudní soustavy nutno odlišovat otázku
věcné a místní příslušnosti správních soudů, která určuje konkrétní soud, který má
určxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xypy
žalob ve správním soudnictví, a to žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (blíže
§ 65 a násl.), žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgáxx xx xx x xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxsystematicky společně s "nesprávními"
věcmi též návrhy na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se
zákonem (§ 101a a násl.).
Podle x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxx, strany
jsou pak navrhovatel a odpůrce.
3.
[Vzájemný poměr] Základní a zdaleka nejčastější typ správní žaloby je bezesporu žaloba
proti rozhodnxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xaloba
připadá v úvahu tam, kde správní orgán v rozporu s právem nevydal rozhodnutí ve věci
samé nebo osvědčení. Zásahová žaloba je subsidiární vůči všem xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxy řešící spory o pravomoc správních orgánů jsou v tomto srovnání
velmi specifické, jejich záměna s jinými žalobními typy nepřichází v zásadě do úvahy.
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxobce použije jeden žalobní
typ, Typicky to bude např. tehdy, pokud žalobce vyhodnotí určitý akt správního orgánu
jako rozhodnutí, soud však tento akt vxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxbo naopak). Nezřídka se může stát i to, že žalobce se brání proti nečinnosti,
soud však dovodí, že správní orgán nečinný není, neboť určitý neformální přxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxravedlnosti soudy viz
judikaturní sága nejmenování profesorů prezidentem republiky - srov. např. velmi
problematický nález Pl. ÚS 12/17).
Ústavní xxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xzel
rozetnout rozumným nálezem. Žalobci se v této věci domáhali rozhodnutí prezidenta
republiky o jmenování profesorem. Ústavní soud souhlasil se spxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xikomu z účastníků, ale jinému správnímu orgánu (ministryni
školství). Pokud snad dopis nedoručil účastníkovi řízení, neměl být prezident republiky
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxal správní spis
obsahující i tento dopis. Žalobce měl proto dle soudů briskně zareagovat a podat
novou žalobu proti rozhodnutí. Žalobce i jeho advokát vxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxhrana
stává naprosto nepředvídatelnou a zcela chaotickou. Koncepce rozhodnutí "v materiálním
smyslu", původně v 90. letech uplatňovaná k ochraně žaxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxodnutí "v materiálním smyslu" viz výklad k § 65).
Většinová dnes vychází z toho, že není-li důvod pochybovat, jaký žalobní
typ žalobce pouxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxozsudek
NSS 1 Ans 21/2012-42, bod 27: "Česká právní úprava ani tedy nedává soudu
prostor pro překvalifikování žalobního petitu v případě, xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxil nesprávnou žalobu, např. namísto
obrany proti zásahu se domáhal vydání rozhodnutí nečinnostní žalobou. Soud nemůže
v tomto rozsahu žalobce ani nijxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx
xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xx xx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxrmulovat žalobní ").
judikatura
judikatura
petit
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že žalobce je povinen vždy zvolit jeden žalobní
typ vymezený v soudním řádu správním, nexxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xepřipouští ani alternativní či eventuální , pokud by alternativy
či eventua-lity měly spočívat v odlišných žalobních typech (poprvé rozsudek Nxx x
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
petit
xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxotlivým žalobním typům odpovídají v s. ř.
s. relativně samostatné procesní úpravy, které se liší co do stanovení počátku běhu
lhůt k uplatnění žaloby, xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxx
xxmořádně obtížné vést řízení o jedné a téže žalobě tak, aby bylo možno na jeho konci
rozhodnout v souladu s požadavky kterékoliv z procesních úprav připadxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x důvodu chybějící či nejednotné
prejudikatury k dané otázce) a chce z procesní opatrnosti vyčerpat více možností,
tak nezbývá než podat několik samostxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx musí zaplatit samostatně soudní poplatek" (takto rozsudek
NSS 9 As 329/2016-42, bod 49; srov. tamtéž cit. prejudikaturu).
Výjimku připxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxdu
s předchozí judikaturou (srov. tamtéž, bod 50).
judikatura
Pravděpodobně nejvstřícnější je k možnosti překvalifikování žalobního petitu německá
praxe. xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxvání není v rozporu
s oprávněnými zájmy odpůrce. Předpokladem překvalifikování je, že daná kvalifikace
vyplývá ze seznatelného cíle právní ochrany, x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxáto možnost však přichází v úvahu jen u žalobců nezastoupených
advokátem. Je-li naopak žalobce zastoupen advokátem, považuje Spolkový správní soud
mxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxx
Juxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xstavního soudu 2 BvR 89/92. Toto rozhodnutí
ukazuje, že je třeba velmi citlivě přistupovat zejména k žalobám podávaným naprostými
laiky. V dané věcí se xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx na nečinnost dle § 113 StVollzG",
v němž se domáhal, aby soud zavázal ředitele věznice k poskytnutí dovolené z výkonu
vazby. Zemský soud návrh odmítl jakx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxobce měl proto podat návrh na zrušení rozhodnutí (Anfechtungsantrag),
popř. návrh zavazující k vydání rozhodnutí (Verpflichtungsantrag). Spolkovx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx soudci vykládat správní
právo takovým způsobem, který by účastníkům řízení ztěžoval přístup k opravným prostředkům
v míře, která není věcně ospravedxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxnému znění a rozpoznatelnému účelu způsobem, jenž vede k odmítnutí návrhu
pro nepřípustnost, zatímco při jiném vhodnějším výkladu by bylo možno ve věcx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxhraně práva. Poměrně přísná kritéria NSS, který
ani přes komplikovanou právní úpravu neumožňuje soudu překvalifikovat nesprávně podanou
žalobu (a zxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxek NSS 4
As 173/2015-31 upozorňuje na problematiku žaloby na ochranu proti určité činnosti
veřejné správy, která nemá v zákoně jasně vymezenou formu, x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxšet jednotlivé žalobní typy. Ochrana hmotných
práv, jež je hlavním účelem soudnictví, je tak oslabena hledáním vhodného procesního
řešení" (bod 49). xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
v němž správní soudy mají přezkoumávat určitou činnost veřejné správy, a teprve později
je procesní režim postaven najisto, soud je v probíhajícím řízxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxnto rozsudek, jakkoliv rozumný, je však
ve zcela zjevném rozporu s většinovou judikaturou citovanou shora (např. rozsudek
NSS 9 As 329/2016-42 jasně xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xx xxx/2015-31 dovozuje poučovací povinnost i v situaci absence judikatury).
Rozšířený senát NSS v nedávném rozhodnutí naznačil svou připravenost jít sxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxvního rozhodnutí, osvědčení
nebo opatření obecné povahy, "soud stanoveným procesním postupem žalobce upozorní
na nutnost úpravy žaloby a po odstranxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx
x xx xxxxxxxxxx60, bod 62). Tento rozsudek však byl v květnu 2018 zrušen nálezem
II. ÚS 635/18, xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxpadě
zrušen).
Řešení naznačené v rozsudku RS NSS 7 As 155/2015-160, bod 62, bylo dle mého názoru
rozumné. Staví totiž na poučovací povinnosti aplikovaxx xx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxalifikovat, ale poučit žalobce, že jím zvolený
žalobní typ nesměřuje k ochraně právě před tím, oč v daném případu jde. Pokud žalobce
v souladu s poučením xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xalobní typ) byla podána po uplynutí lhůty k podání správné žaloby, což povede k
odmítnutí žaloby pro opožděnost.
K odst. 2
II. Další věci
5.
[Dalšx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xatří též věci
volební (§ 88 až 91), věci místního (§ 91a) a krajského referenda (§ 91b) a věci
politických stran a politických hnutí (§ 94 a násl.). § 4 se snaxx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
x xx x xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním
právům fyzických i právnických osob a "rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví
tento zákon". Tyxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx x xxx xx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx obecné povahy, který svou povahou samozřejmě spadá do "čistého" správního
soudnictví, jakkoliv byl do soudního řádu správního začleněn později (v rxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxím (§ 65),
patří mezi tři klíčové pojmy soudního řádu správního. Zdá se, že § 4 odst. 1 písm.
a) s. ř. s. obsahuje legální vymezení pojmu "správní orgán". Vx xxxxxxxxxxx xxxx
xxx xxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxé, ii) orgány územního samosprávního
celku, nebo iii) jiné orgány, nýbrž také iv) fyzické nebo právnické osoby. Avšak
fyzické a právnické osoby, kterýx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx podřazuje pod správní orgány i subjekty veřejné správy (k tomu
Hendrych, 2003, s. 374), potom nelze uzavřít jinak, než že se nemůže jednat o vymezení
poxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxlze xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxi druhé. Z toho důvodu není ani osobou, a nemohou mu proto náležet (soukromá) práva
a povinnosti (právní osobnost). Pokud by tak snad bylo správnímu orgáxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxou není, přičte se právo nebo povinnost
osobě, které podle povahy právního případu náleží". Soukromé právo přiznává právní
osobnost pouze státu jakožxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx x xx xxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx viz Beran, 2006b). Jeho jednotlivé organizační složky či jiné součásti však
za právnickou osobu považovány nejsou.
Proto např. Policie České republxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xpůsobilost mít práva a povinnosti, jakož i způsobilost být účastníkem
řízení má v soukromoprávních sporech týkajících se Policie ČR stát, tj. Česká rexxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxitostech souvisejících
se služebním poměrem policistů Policejní prezidium ČR (s výjimkou vyšetřovatelů policie)
a příslušné útvary Policie ČR; v osxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx nebo policista pověřený Ministerstvem vnitra, Policejním prezidiem ČR,
popř. příslušným útvarem Policie ČR, a to podle toho, kterého z těchto orgánů xx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxího orgánu (stanovisko
NS Plsn 2/96).
Naproti tomu v řízení před správními soudy Policie ČR správním orgánem zpravidla
je. Ve věcech služebního poměrx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxská republika - Odvolací finanční ředitelství,
nikoliv Odvolací finanční ředitelství samo (není subjektem soukromého práva). Správní
orgán je konsxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx x xxxxxxxx způsobilost
(§ 33 odst. 3), jinak by správní orgán vůbec nemohl být účastníkem řízení a v řízení
sám jednat.
8.
[Pravomoc rozhodovat] Obdobná legixxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x
x x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxvných celků a jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají
působnost v oblasti veřejné správy". Rozdíl je v tom, že § 4 odst. 1 písm. a) s.
ř. s. xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxu § 1 odst. 1
spr. řádu předpokládá výkon "působnosti v oblasti veřejné správy".
Uvedený rozdíl netřeba dramatizovat, neboť správní orgán v § x xxxxx x xxxxx xx xx
xx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxjných právech a povinnostech sice
nemá, ale má pravomoc jinak zasahovat do sféry veřejných subjektivních práv (kategorie
nejrůznějších zásahů, kterx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx xxxxx sice nemá pravomoc rozhodovat, ale má pravomoc vydávat osvědčení. Takový
orgán je správním orgánem pro účely žaloby nečinnostní (srov. § 79 odst. 1 s. řx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxo jeho části
(§ 101a odst. 1 s. ř. s.).
9.
[Správní orgán jako svazek kompetencí určitého typu] Pojem správního orgánu je dále
vysvětlován judikatuxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxním
soudnictví nutno vnímat především v rovině kompetenční - správním orgánem v tomto
smyslu, tedy mimo jiné i ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s., jenž stanoví pxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx entity, jejíž součástí je uvedený svazek kompetencí,
je pro posouzení, zda se u tohoto svazku jedná o správní orgán, zpravidla irelevantní
či pouze pomxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxtita správním orgánem, anebo toliko dílčí
nesamostatnou složkou komplexnější entity, přičemž teprve tato komplexnější entita
je správním orgánem (xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx jednoduše posoudí, zda určitá entita disponuje určitým svazkem kompetencí, takže
má povahu správního orgánu ve výše uvedeném smyslu. Je však možno vyxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx takříkajíc
‚přiděleny', tedy kdo je má vykonávat, aniž by jimi mohl dále disponovat, zejména
je svěřit v rámci určité institucionální strukxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xe existuje, a musí existovat (tj. nemůže být beze změny
zákona zrušena či organizačně modifikována) entita nadaná určitými kompetencemi,
je třeba tutx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxt. 2 s.
ř. s.
xxmpetence
xxxxxxxxxx
[35] Z toho je zřejmé, že velmi často bude v jednom správním orgánu či soustavě správních
orgánů v institucionálním smyslu existovat řada enxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxstituce či soustavy institucí.
Složitou a vnitřně bohatě členěnou instituci naopak bude možno považovat za toliko
jeden správní orgán v kompetenčním xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxxce vykonávat jiné její články, než tomu bylo doposud.
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
[36] To, jak je určitá komplexnější instituce či soustava institucí řízena ve smyslu
organizačnxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxení,
zda v rámci takovéto instituce či soustavy institucí existují určité entity jako
správní orgány v kompetenčním smyslu, význam pouze potud, pokud xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xx xxxxx x xxké je taková změna možná, spíše závěru o
neexistenci samostatných správních orgánů v kompetenčním smyslu v rámci takové instituce
a tomu, že tato instixxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xx, že stanovení některých dílčích parametrů kompetencí zákon svěřuje podzákonnému
předpisu či zákonem předvídanému vnitřnímu nebo statutárnímu přexxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxznamenají, že v rámci této instituce nemohou existovat
určité nižší články jako samostatné správní orgány v kompetenčním smyslu - pokud
takové články xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx
vedoucím celé instituce jmenováni či odvoláni, že tyto články podléhají určitému
metodickému vedení a jiným formám kontroly ‚shora' a že v rovině instxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx pouhou součást určité komplexní
instituce, jim nebere charakter správního orgánu v kompetenčním smyslu."
xxxxxxxxxx
Je tedy možné, že správní orgán může existxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxně součástí institucionálního uspořádání Ministerstva zahraničních
věcí jako správního orgánu, přičemž ovšem zastupitelský úřad je v omezeném okrxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxezení kompetencí příslušejících
takovémuto orgánu, jednak nemožnost tyto převést v rámci dané instituce
či soustavy institucí beze změxx xxxxxxx
kompetence
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx x xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxm v oblasti pobytu cizinců
může být též zastupitelský úřad (velvyslanectví ČR). Jak RS NSS vysvětlil, převážnou
většinu kompetencí na úseku pobytů cizxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xd povinnosti osobního podání žádosti,
odstraňovat nedostatky žádostí, v případě potřeby vyslýchat žadatele a usnesením
odkládat žádosti podané "nexxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
specifické součásti Ministerstva zahraničních věcí, a nemohou být přeneseny na nikoho
jiného (např. na Ministerstvo vnitra) ani atrahovány na samotxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxničních věcí, na uvedeném závěru nic nemění, neboť toto
hledisko (provozní, manažerské, metodické a další podřízení zastupitelského úřadu
Ministerxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xxx že konkrétní
počet zastupitelských úřadů ani jejich územní působnost nestanoví zákon: ze zákonné
úpravy totiž "jasně plyne, že ‚nějaké' zastupitelsxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxlikovatelnosti tohoto závěru na zákon č. 150/2017
Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů srov. rozsudek NSS 4 Azs 168/2017-15,
body 17 a násxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxů obecních úřadů napříč
republikou, anebo soustava obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které mají
např. odbory stavebních úřadů. Naproti toxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx souvisejících zákonů). Krajské pobočky Úřadu práce ani
jednotlivá kontaktní pracoviště krajských poboček dle výslovné dikce zákona správním
orgánxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx či krajského úřadu, Policie
ČR apod., ale jen obecní úřad a krajský úřad jako takový, eventuálně Policie ČR apod.
Samozřejmě zvláštní zákon může stanovxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxtelství služby cizinecké
policie a jeho detašovaná pracoviště, resp. odbory cizinecké policie, jsou proto
v tomto rozsahu samostatnými správními orxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxgislativní zkratkou "příslušný útvar policie", a Policejní
prezidium (§ 74 odst. 2).
Celá věc je ovšem značně komplikovaná. Užívá-li např. stavební xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxmosprávných celků. To samé platí i o jiných odborech
či součástech správních orgánů, které mají vesměs svůj původ ve vnitřním členění
jednotlivého sprxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
úřad v XY, stavební odbor", jde jen o upřesnění označení žalovaného, které samo o
sobě sice není chybou, ale je nadbytečné.
xxxxxxxxxx
10.
[Zákonný základ praxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxv
tomu nebrání ani to, že stanovení některých dílčích parametrů kompetencí zákon svěřuje
podzákonnému předpisu či zákonem předvídanému vnitřnímu nexx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxko se soukromoprávním oprávněním. Pravomoc se
od soukromého oprávnění liší právě tím, že ten, komu byla svěřena, s ní není oprávněn
disponovat jinak nex xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx
x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxní rychlosti vozidel na soukromý subjekt. V této souvislosti NSS zejména
uvedl, že výkon pravomoci veřejnou moc vykonávat, "není pouhým právem správnxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxvat více úkolů, nežli mu
zákon přiznává, na druhou stranu se nemůže ani výkonu úkolů mu zákonem svěřených
"zbavovat", či přenášet jejich výkon na druhé, xxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx věcech služebního poměru): "Stěžejním pramenem
právních pravidel pro zodpovězení otázky pravomoci a věcné příslušnosti orgánu veřejné
moci k rozhoxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xorem mohou
být mocenská oprávnění k rozhodování dále konkretizována prostřednictvím norem podzákonných
(např. kompetenční orgány u statutárních mxxx xxx x xxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxzv. aktů řízení) v rámci organizační struktury instituce pověřené výkonem
veřejné moci prostřednictvím výkonu rozhodovací pravomoci ve veřejné sprxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxcích oprávnění prostřednictvím podzákonného
či služebního předpisu poskytuje zákonné zmocnění."
Zákonné stanovení pravomoci znamená, že zákon pxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxomoci rozhodovat "na základě zákona" znamená, že zákon
explicitně udílí určitému orgánu nejenom pravomoc rozhodovat, nýbrž i svoji pravomoc
přenést xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxos individuálnímu
právním aktem (delegačním aktem). Právě k otázce přenosu pravomoci se vyjádřil NSS
v rozsudku 1 As 12/2008-67, kde uvedl, že "zvláštxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxjektu propůjčuje
veřejnoprávní postavení ...), nebo i formou smluv, jimiž se osoby soukromého práva
zapojují do plnění úkolů veřejné správy, aniž by zxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxnést pravomoc, autorizace však zřejmě není jediným možným delegačním aktem,
kterým lze pravomoc přenést. Dalším příkladem delegačního aktu může být xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxá vysoká škola, resp. její orgán rozhodující
ve věci dodržení podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním
řádem pro konání stxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxce
vnitřních předpisů, včetně studijního a zkušebního řádu."
III.2. Subjekt a vykonavatel veřejné správy
11.
[Subjekt a vykonavatel veřejné sxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxva, na straně jedné, a fyzické osobě, na straně opačné. Jen pokud je pravomoc
rozhodovat (výjimečně) svěřena fyzické osobě, potom není pochybnost o tomx xxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxty veřejné správy - právnické osoby veřejného práva (stát,
obce, kraje, profesní komory, veřejnoprávní univerzity atp.), eventuálně právnické
osobx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xýbrž jen prostřednictvím
svých orgánů. V okamžiku, kdy je těmto orgánům svěřen výkon pravomoci, jsou považovány
(také) za vykonavatele veřejné správxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxávnické osoby pouze považuje - na základě - za jednání právnické osoby,
ve skutečnosti však vždy jde o jednání člověka, který právnickou osobu zaxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxické osoby (srov. blíže
Beran, 2018). Pro odpověď na otázku, zda je orgán právnické osoby zároveň vykonavatelem
veřejné správy, však teoretická konstxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxktem práva, nemůže být z povahy věci zároveň svým vlastním orgánem,
tj. v tomto případě vykonavatelem veřejné správy.
xxxxx
fikce
xxxxx
Proto musí být nějak stanoveno, xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxuje správní orgán, který určitou pravomoc vykonává, funkční příslušnost pak může
dále konkretizovat xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxo vnitřními předpisy takovéto právnické osoby (srov. k tomu též Vedral, 2011a).
12.
[Zákonné určení vykonavatele pravomoci] Pokud zákon určí, kxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxko svazku kompetencí - viz bod 9 výše). Opětovně
připomínáme, že postačí, pokud zákon načrtne pravomoc správního orgánu v základních
rysech a stanovenx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx organizační
povahy (usnesení RS NSS Nad 288/2014-58, bod 36).
Co se týče státu jako nejdůležitějšího subjektu veřejné správy, zákony vždy určují
orgxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxňuje podmínky chápání
správního orgánu jako svazku kompetencí - viz bod 9 výše). Stát sám nikdy není správním
orgánem.
U jiných subjektů veřejné správx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxrčí a ustane jen na označení právnické osoby jako subjektu pravomoci (typicky
obce a kraje v rámci jejich samostatné působnosti, profesní komory, veřexxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxch určuje § 130 spr. řádu - Příslušnost orgánu veřejnoprávní
nebo jiné právnické osoby:
korporace
"(1) Stanoví-li zákon, že řízení provádí územní saxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxx Stanoví-li zákon, že řízení provádí jiná veřejnoprávní , aniž by určoval,
který její orgán je k úkonům příslušný, provádí řízení její výkonnx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
korporace
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx, je tímto orgánem její statutární orgán podle zvláštního
zákona anebo orgán nebo zaměstnanec jím pověřený; pověření musí být písemné a musí
být oznámexx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x spr. řádu,
ale ani s právě komentovaným § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť obě tato ustanovení
označují jako správní orgán "orgán moci výkonné, orgán územxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xřímo označuje určitou právnickou osobu jako nositele pravomoci, potom
tím zároveň této právnické osobě udílí oprávnění na základě svého vnitřního orxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxx x xxxxxxx xaměstnanec, viz cit. § 130 odst.
3 spr. řádu) bude dotyčnou pravomoc xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxto osoba však správním orgánem nebude, správním orgánem zůstává
ona právnická osoba (např. veřejná vysoká škola, která si teprve svým vnitřním předpixxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxt vykonává určitá
entita uvnitř zákonem označeného správního orgánu (např. u zásahů obecní policie
v rámci samostatné působnosti obce bude žalovaným xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xx xx xx s.).
Srov. k tomu konzistentní judikaturu ve vztahu k vysokým školám, např. rozsudek NSS
3 As 35/2006-87 k rozhodnutí děkana fakulty veřejné vysoké šxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxu školu: "Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č.
111/1998 Sb. mají orgány fakulty právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké
školy ve věcech týkajícíxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxzhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy. Rozhodovací pravomoc děkana
Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně je ve věcech poplatxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxx x xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xři rozhodování o stanovení
povinnosti zaplatit poplatek jedná jménem veřejné vysoké školy. Žalobce proto v žalobě
označil Masarykovu univerzitu v Brxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxsoké škole. Zde NSS zdůraznil, že rozhodovací
pravomoc při přezkoumání rozhodnutí je přímo zákonem svěřena rektorovi, tedy fyzické
osobě stojící v čexx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xutoritativní
povahu, jeho obsahem je rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob v oblasti
veřejné správy (kladné rozhodnutí je podmínkou prx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xákonem svěřené rozhodovací pravomoci v určitém oboru
působnosti."
13.
[Jednočlenný správní orgán vs. fyzická osoba] Správní orgán tvořený jedxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo správní orgán není ztotožnitelný
s člověkem, který nyní funkci vykonává, stejně jako rektor univerzity není ztotožnitelný
s člověkem, který aktuálxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x
xxxském či mužském rodu, pokud došlo k takovéto personální obměně (např. žalovanou
je nyní rektorka vysoké školy, žaloba však míří proti rozhodnutí rektoxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx zachází jako
se správním orgánem (srov. již rozsudek NSS 2 As 34/2005-61 a navazující judikaturu,
srov. však opačně menšinový názor vyslovxxx x xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxx xxx xxxxxxxxxxx x viz bod 12 shora - však tyto menšinové závěry označil za
rozsudek NSS 1 As 110/2018-37).
xxdikatura
exces
Nejvyšší správní soud v rozsudku 2 As 34/2005-61 vyšel z xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxbního poměru svěřuje ministru vnitra, tedy
konkrétní fyzické osobě stojící v čele Ministerstva vnitra. Ministr tuto pravomoc
může dále delegovat, vžxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxstr vnitra, případně jím pověření další služební funkcionáři jsou ve věcech služebního
poměru správními orgány". Takovýto závěr ale naráží na tu judixxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xnterním aktem, je sice vykonavatelem pravomoci,
ale nestává se správním orgánem (viz výklad pod bodem 12 výše). Ve vztahu k současnému
zákonu o státní sxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx x xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxí o rozkladu] Zatímco většinově přiznává služebnímu funkcionáři
postavení správního orgánu, rozporně s teoretickými východisky této jxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxhodnutí je přezkoumáváno, jediným
správním orgánem vymezeným zákonným rámcem jeho věcné příslušnosti. Rozdílné je jen
to, komu z hlediska jeho vnitřxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxikatury je tedy naopak zákonem vymezená funkční příslušnost k rozhodování
bez významu pro vymezení správního orgánu (ostatně na tuto linii judikaturx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
judikatura
xxxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xedná v kárných věcech advokátů jako s žalovaným xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxcí kárné komisi (např. rozsudek
NSS 8 As 55/2006-76). Je otázkou, zda jsou tyto názory udržitelné s ohledem na odlišnou
argumentaci v usnesení RS NSS Nad xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxávě prezentovali, je otázkou, jaké následky
má pochybení soudu při určení správního orgánu (pro žalobce a vymezení žalovaného
v žalobě to naštěstí takxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx x xxx
xxxxxx xxxxxu správně - poměrně mírná a v situacích, kdy soud např. nesprávně označil
jako správní orgán "Policejní prezidium ČR zastoupené náměstkem policejního xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxní ve smyslu § 103 odst. 1 písm.
c) s. ř. s. Důležité totiž bylo, s kým soud fakticky jednal jako s žalovaným (rozsudek
NSS 2 As 34/2005-61, obdobně i rozsudxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xřísnější byl rozsudek RS NSS 10 Azs 153/2016-52, body 105 a násl.,
který se těmito úvahami příliš nezatěžoval a rozsudek krajského soudu rovnou zrušil.
xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxm] K tomu, aby byla
dána pravomoc správních soudů podle § 4 s. ř. s., vychází NSS z pojmu "správního
orgánu" ve smyslu legislativní zkratky. K této otázce sx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx x xxfinici uvedených. Za druhé, tento
orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Za třetí,
toto rozhodování se děje v oblasti vxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxmu srov. též např. rozsudek NSS 2 As 52/2010-59, bod 14, aj.).
Pravomoc správních soudů se však nevztahuje pouze na případy, kdy dochází k "rozhodováníx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxstí fyzických
a právnických osob na základě jiných pravomocí (k tomu srov. bod 8). Z těchto důvodů
se domníváme, že kumulativní podmínky nutné k tomu, abx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických
osob, eventuálně má pravomoc jinak zasahovat do práv a povinností fyzických a právnických
osoxx
x
xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xaková
činnost, která naplňuje všechny tři citované definiční prvky. Váha těchto znaků však
ve skutečnosti není úplně totožná. První podmínka, podle kxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxhoduje o právech a povinnostech fyzických
a právnických osob a zároveň se toto rozhodování děje v oblasti veřejné správy. Z
toho plyne, že ať už se jedná o xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x
xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxé je, zda v konkrétním případě "rozhoduje o právech a povinnostech
fyzických a právnických osob a zároveň se toto rozhodování se děje v oblasti veřejné
sxxxxxxx
xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxého nebylo vydáno orgánem
moci výkon-né, orgánem územního samosprávného celku ani fyzickou nebo právnickou osobou.
Zbývá posoudit, zda zˇalovaný soxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxx xxxˇejne' spra'vy." (rozsudek 2 As 24/2010-53, kde NSS dospěl k závěru, že
rozhodnutí soudu o tom, že nepotvrzuje zvolené členy věřitelského výboru dle § 1x
xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x okamžiku, kdy si klademe otázku, zda se
rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob děje v oblasti
veřejné správy, je třeba se nejxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxzhodnutí vydává, v rovném postavení. Už samo to naznačuje, že všude
tam, kde k rozhodování dochází, je vlastně vždy přítomen mocenský (subordinační)
vxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxx x xxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxhodování dochází,
by bylo lze usuzovat na mocenský, tj. veřejnoprávní charakter dotyčného vztahu. Od
toho je již jen malý krůček k tomu tvrdit, že veškexx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxu nesprávné.
K rozhodování totiž dochází nejen v rámci správy veřejné, nýbrž i v rámci tzv. správy
soukromé. Otázkou odlišení soukromé a veřejné správx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x
xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxihnout xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxná o činnost
sledující cíle soukromé nebo veřejné. Veřejná správa je charakterizována tím, že
je vykonávána ve veřejném zájmu, zatímco správa soukromx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx je často spojována s hospodářskou aktivitou fyzických
nebo právnických osob nebo zaměňována s managementem, na rozdíl od správy veřejné
jako činnostx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxhnostenská
správa) a kdy formy soukromého práva (správa fiskální). Dnes se o fiskální správě
mluví tehdy, jestliže stát nevstupuje do právních vztahů xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxických důvodů rozlišují pojmy subjekt veřejné
správy a vykonavatel veřejné správy (orgánní nositel veřejné správy), tj. ten, kdo
jménem subjektu jakx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx
xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxké a právnické osoby soukromého práva. (srov. Hendrych, D. a kol. Správní právo.
7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 6-14, 103-104)" (bod 29, zvýrazněxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxdně nejsou jen doménou veřejné správy.
Takové vztahy nalézáme i v rámci správy soukromé, tj. tam, kde je dotyčný vztah regulován
v soukromoprávních přexxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx
bylo konkrétní rozhodnutí vydáno v rámci veřejné správy. Z těchto důvodů také nelze
jednoduše aplikovat nálezy Ústavního soudu, které se obecně týkajx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x x x xxxxx x xxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxe na paměti, že vydání rozhodnutí jako
projevu "veřejné moci" nestačí. Aby bylo možné přezkoumat rozhodnutí v rámci správního
soudnictví, je totiž vždx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxx xxxx xxodnější aplikace teorie založená na metodě právní regulace, která umožňuje
subtilnější rozlišením povahy dotyčného (veřejnoprávního) vztahu (sroxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x x xx xxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxne, že jedna
strana autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech druhé strany, ještě vůbec
nemusí znamenat, že se jedná o veřejnoprávní vztah. Zárxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx v oblasti "veřejné správy". Jestliže je tak
testována podmínka "rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických
osob v oblasti veřejné sxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxnictví, je výsledkem soukromého xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx výsledek
aplikace veřejné moci (veřejnoprávní rozhodnutí), je třeba posoudit, zda jde o rozhodnutí
v rámci "veřejné správy", anebo jde o rozhodnutí, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxí fyzických a právnických osob] Ustanovení § 4 odst. 1
písm. a) s. ř. s. ve svém výčtu uvádí na straně jedné "orgány", zároveň však také
fyzické a právnickx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xákoníkem. Z toho lze usuzovat, že výsledkem jednání fyzických a právnických osob
většinou nebude rozhodnutí v oblasti veřejné správy. Jestliže tak naxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxm bylo svěřeno rozhodování o veřejných právech
a povinnostech. Obdobné konstatování platí i v případě, že k rozhodování dochází
na základě smluvního vxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxenesl zákonodárce - srov. k tomu blíže Vedral, 2011b). Jiným příkladem bude
rozhodování orgánů politické strany či hnutí a soudní přezkum těchto rozhoxxxxxx
x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xe občanské sdružení soukromoprávní
právnickou osobou, do jejíhož postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat
jen v mezích zákona a jejíž orgánx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxto orgány rozhodují na základě stanov sdružení v zájmové oblasti svých
členů, tedy pouze v oblasti soukromé, nikoliv veřejné."
Rozsudek NSS 3 As 39/20xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxt. § 3 zákona o státní
správě a samosprávě ve školství však vykonává ředitel školy v případech vyjmenovaných
v ust. § 3 téhož zákona státní správu ve školsxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx se na činnost sou-kromé školy vztahují obecně závazné
předpisy pro základní školy, střední školy nebo speciální školy, není rozhodnutí
ředitelky souxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx
Roz-hodnutí ředitelky školy v tomto konkrétním případě tedy nemá veřejnoprávní povahu,
není rozhod-nutím právnické osoby v oblasti veřejné správyxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx základě xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxh žáka-stěžovatele. O rozhodnutí v oboru
veřejné správy jde totiž tam, kde je pro druhou stranu právního vztahu autoritativně,
mocensky určováno, co jx xxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxosti rozhodnutí orgánu strany nebo
hnutí rozhodují obecné soudy)
20.
[Soukromé jednání orgánu veřejné správy] Avšak i v případě orgánu veřejné sxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxy", nýbrž jako orgán právnické
osoby, za kterou soukromoprávně jedná. Typickým příkladem je jednání státu (který
se v takovém případě považuje za právxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxy vystupuje jako zadavatel veřejné zakázky, považováno za soukromoprávní
jednání, které nepodléhá přezkumu ve správní soudnictví.
K tomu srov.:
Rxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxko veřejnoprávní
orgán ve vrchnostenském postavení, ale jako rovnocenný subjekt s uchazeči, tj. jako
jejich obchodní partner.
Rozsudek NSS 2 Aps 7/2xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxeku ochrany přírody a krajiny na území Národního parku Šumava a rovněž činnost,
která zahrnuje soukromoprávní hospodaření s majetkem ve vlastnictví sxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxh (tj. asanace a kácení stromů
napadených kůrovcem bez povolení), kterého se podle něj měla dopustit žalovaná jako
správní orgán, ve skutečnosti žalovxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xlast-níka lesa, kterým je stát. Žalovaná zde, podle názoru NSS, vystupovala
ve své soukromoprávní pozici (hospodařila se státním lesem podle lesního xxxxxxxx
x xxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xodle zřizovací listiny má jen hospodařit s majetkem.
Rozsudek NSS 10 As 64/2016-19: Česká pošta nemá při doručování zásilek jakoukoliv
působnost v obxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxní soukromoprávního jednání od rozhodování ve veřejné správě plyne z již
výše zmiňované "metody právní regulace". x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxnění, které mu plyne ze soukromého práva. Přestože je tak rada
Českého rozhlasu považována za orgán veřejného ústavu, tedy správní orgán, v situaci,
kdx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxo vlastník, a vykonává
tak své oprávnění plynoucí ze soukromého práva, nevystupuje jako správní orgán. Na
druhou stranu však osoba, která byla založenx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx v rámci veřejné správy. Obecně však lze říci, že v těchto
věcech není zcela konzistentní (srov. dále uvedený rozsudek NSS 1 As 102/2010-80
x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx
judikatura
x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxo
ředitele Českého rozhlasu Radou ČRo se neděje v oblasti veřejné správy, ale je úkonem
pracovněprávním (bod 38).
Rozsudek NSS 7 As 66/2010-119: jmenoxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxvahu v tom smyslu, že fyzická osoba se jmenováním děkanem stává
zaměstnancem vysoké školy, příp. se mění obsah jejího zaměstnaneckého vztahu, byla-li
xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx jeho právní následky
(svazek práv a povinností, který tím mezi děkanem a vysokou školou vznikne) mají
především povahu soukromoprávní (pracovněprávxxx x xxxx xx x xxx xxxxx xxxxx xxx
xx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxdčivě) vyrovnat (srov. k tomu též Bartoň - Dienstbier,
2009).
Rozsudek NSS 9 As 94/2008-77: odvolávání vedoucích státních zástupců patří do soudního
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxxm řízení. Odvolání
vedoucího státního zástupce se řídí správním řádem. "Vzhledem k převládajícímu obsahu
veřejnoprávních prvků se tak ... poměr mezi xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xrcheologický ústav není správním orgánem. Za správní
orgán nutno považovat vykonavatele veřejné správy nadaného vrchnostenskými pravomocemi,
nikxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxis mu nesvěřuje
vrchnostenské pravomoci, přitom právě vertikální vztah k adresátům je jedním z typických
znaků správního orgánu (bod 12). Je v jeho příxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
akt obce nelze ve správním soudnictví přezkoumat tehdy, jestliže obec vystupovala
jako účastník soukromoprávních vztahů v rovném postavení s druhou xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxžovat za zásah veřejné moci, neboť
jde o výkon vlastnického práva. V rámci probíhajícího stavebního řízení totiž obec
při vyjadřování se k umístění staxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxní fond, a.s., (založen ministerstvem
zemědělství) - "pouhé přesunutí agendy veřejné správy z ústředního orgánu státní
správy na právnickou osobu soxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxjem je státní rozpočet, vykonává působnost v oblasti veřejné správy.
Současně není pochyb o tom, že činnost fondu nemá v těchto případech charakter občxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxx
xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxé právní
jednání, je tak rozhodující, zda
-
rozhodnutí, jejichž původcem jsou fyzické a právnické osoby, nepochází z oblasti
upravené soukromoprxxxxxx xxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxx či subjekt, který jedná, rozhoduje (nebo vykonává působnost) v rámci veřejné
správy, a nevykonává tak pouze oprávnění, které mu plyne ze soukromého prxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxkumu
ve správním soudnictví, není výsledkem soukromého právního jednání, zbývá posoudit,
zdai jde o rozhodnutí v rámci veřejné správy, anebo jde o rozxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxi veřejné správy. Z toho důvodu je třeba
vyjasnit, co vlastně vůbec veřejná správa je.
Judikatura
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xpráva veřejných záležitostí ve společnosti
zorganizované ve stát, je projevem realizace výkonné moci ve státě, a to včetně specifického
postavení tzxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxova univerzita a Doplněk, 2004, s. 46). Z podané definice, jakkoliv
v ní lze spatřit prvky tautologie, je zřetelné, že jedním z definičních znaků veřejnx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxřejná správa vymezuje
jako souhrn státních činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím nebo vládou"
(Sládeček, V. Obecné správní právo. Praxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxího zastupitelství, nespadá do veřejné
správy, nýbrž je součástí trestního řízení, a může tak být podrobeno přezkumu pouze
v rámci soudní moci - trestnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx
xxxávněni k výkonu veřejné moci, nelze je však považovat za orgány moci výkonné,
nýbrž za orgány moci soudní.
K tomu srov. např.:
Výkon soudnictví xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxx.
č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, není přezkoumatelné ve správním soudnictví)
nebo 2 Aps 4/2008-138 (veřejnou správou není výkon soudnictvíx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx
versus
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx 7 Aps 1/2010-53 (Policie ČR někdy veřejnou správu vykonává
- typicky rozhodování v nejrůznějších cizineckých věcech, jindy ne. V tomto případě
tomu txx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xásti
činnost státního zastupitelství nespadá do oblasti výkonu veřejné správy, jedná se
o státní orgán, na nějž se bezpochyby mi-nimálně v rozsahu výkxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx odst. 3 zák. o státním zastupitelství není
činností, která by patřila do působnosti ve veřejné správě a zasahovala do subjektivních
práv osob (rozsudxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxí kázeňských trestů vězeňskou službou je vrchnostenská veřejná
správa (rozsudek NSS 8 As 48/2012-50).
Ministerstvo spravedlnosti je zajisté správxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxravedlnosti v rámci posuzování podnětů k podání stížnosti pro porušení
zákona dle § 266 tr. řádu nespadá pod přezkumnou pravomoc soudů ve správním xxxxxxxxxx
xxx x x xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxkumu pohledávek nevy-konává pravomoc orgánu moci výkonné,
ale soudní. Nerozhoduje o veřejném subjektivním právu. I když jeho jednání nese atributy
axxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvé pra-vomoci insolvenčního
soudu (rozsudek NSS 1 As 4/2010-115).
Soudní exekutor je orgán veřejné moci, ne ale orgán veřejné správy. Úkony soudního
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxné v § 4 odst. 1
písm. a) s. ř. s (rozsudek NSS 5 Aps 6/2011-85, obdobně rozsudek NSS 4 As 23/2009-88).
Prezident republiky je tradičně považován rovněž za xxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxocí prezidenta republiky vymezených Ústavou je
možno, ale současně i nutno, lišit ty pravomoci, které mají povahu a realizují se
ve formě správních úkxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxjí se ve formě ústavních aktů a odpovídají postavení prezidenta jako ‚ústavního
činitele'" (rozsudek NSS 4 Aps 3/2005-35). Prezident republiky tak půxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx NSS 7 As 242/2016-43, bod 18). Naproti tomu
jmenování ministrů nebo premiéra je typickým příkladem činnosti prezidenta jako ústavního
činitele, kde sxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxoliv podle toho, zda je dotyčný orgán zařazen do moci výkonné, zákonodárné
či soudní. Právě z těchto důvodů spadá pod legislativní zkratku správního orxxxx
xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xamosprávy nebo fyzické
či právnické osoby. Ve většině případů těchto "jiných orgánů" přitom bude platit,
že primárním účelem jejich činnosti není výkxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxají, a právě proto jsou tzv. "jinými" orgány.
Příkladem jiného orgánu může být předseda Poslanecké sněmovny, který je oprávněn
rozhodnout dle § 3 obecxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxinnosti předtím pozastavil soud.
Obdobně správní soudy považovaly Poslaneckou sněmovnu za správní orgán ve specifické
situaci, kdy Poslanecká sněmxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxi prostředky ČR (§ 33 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním
úřadu). Proto Poslanecká sněmovna v této situaci vykonává veřejnou správu, xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx x x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx pokud jde např. o
rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí mandátního a imunitního výboru za disciplinární
provinění za urážku ve Sněmovně. Nejvyšší spxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxovědnost poslance, jak ji má na mysli čl. 27 odst. 2 Ústavy, bezprostředně
souvisí s výkonem poslaneckého mandátu jako ústavněprávního institutu, a nixxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxré v bodě 48 zdůraznilo,
že jde o rozhodnutí, "která jsou výrazem autonomie Parlamentu jako zákonodárného
sboru" a jež nepodléhají kontrole ÚS ani spráxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxformacím. Jde o výkon státní správy,
a to v souladu s ustanoveními zákona o soudech a soudcích, která vždy svěřují tuto
kompetenci do rukou předsedy soudx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxobodném přístupu k informacím. Ministerstvo spravedlnosti (srov.
rozsudek NSS 4 Ans 11/2007-102).
Nejvyšší kontrolní úřad je správním orgánem v přxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx orgánem tam, kde škola nemá právní subjektivitu.
Naopak tam, kde škola právní subjektivitu má (je to např. školská právnická osoba)
jsou ředitelé funkxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx tedy
takové školy spadají do kategorie právnických osob, kterým bylo svěřeno rozhodování
o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxI.4. Fyzické a právnické osoby soukromého práva jako "správní orgány"
24.
Za xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxoby přestaly
existovat jako samostatné subjekty soukromého práva a transformovaly se v jakési
pouhé nesamostatné orgány v rámci práva veřejného. Fyzxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx
x xxxxx xx xx xx xx xxx xx xxx xxx xxxxxxx xx fyzické a právnické osoby mohou mít
kromě soukromoprávní osobnosti také "veřejnoprávní subjektivitu" a pouze v takovém
případě mají postavení jako sxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxké svěřeno rozhodování o právech a povinnostech
fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. K takovému svěření může dojít
jak zákonem, tak i xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxnění
úkolů veřejné správy formou veřejnoprávních smluv. To lze demonstrovat na smlouvě,
kterou uzavřelo Ministerstvo dopravy na základě § 17 odst. 2 zxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxjné správy, a to vedení celostátního
informačního systému o jízdních řádech. V daném případě se jedná o výkon veřejné
správy právnickou osobou soukromxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxčité pravomoci došlo, nezáleží podle NSS na tom, "zda se
jedná o právnickou osobu založenou dle veřejného nebo soukromého práv ani kdo je
jejím vlastníkxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x
xx xxxxxxxxxxx xxx xxx x x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxké
osoby, kterým bylo svěřeno rozhodování, vůbec nemusejí být právnickými osobami veřejného
práva, stačí jen jim svěřená pravomoc rozhodovat. Z tohoxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx. K tomu srov. níže uvedené příklady, kdy má právnická
osoba postavení správního orgánu.
Grantová agentura ČR je správním orgánem (usnesení NSS Na 350xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxy (např. rozhodování o dotacích
a finančních podporách, některé úkony před uzavřením smlouvy o dotaci). Státní zemědělský
intervenční fond je při výkxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxrávní smlouvy je charakterizována nerovností účastníků, vrchnostenským postavením
a autoritativním rozhodováním [fondu, zde Regionální rada regxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxtavení účastníka v občanskoprávních
vztazích) plyne, že může v mezích zákona autoritativně rozhodovat jak o administraci
žádosti o dotaci, tak o podmxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxmu ve smyslu § 65 s. ř. s. Posuzování povahy takových úkonů není předmětem
sporu v projednávané věci. Uzavřením veřejnoprávní smlouvy dochází k úpravě xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxuva stejně jako smlouva
soukromoprávní je primárně založena na tzv. smluvním konsenzu, tj. vzájemně adresovaných,
obsahově shodných a v zásadě svoboxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxgionální radu], jako druhou smluvní stranu veřejnoprávní smlouvy, jakkoliv
obsah smlouvy ji dává vrchnostenský ráz a stěžovatelka uzavřením smlouvx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxsu s jejich výkladem nebo při
neplnění smlouvy samotné poskytována prostřednictvím sporu z veřejnoprávní smlouvy
dle § 169 správního řádu ve spojení x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxní komory jako veřejnoprávní zřízené právním předpisem
jsou správními orgány. Profesní komory (Česká advokátní komora, Notářská komora xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxu tedy správními orgány
ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Rozhodnutí komor o veřejných subjektivních
právech a povinnostech jejich členů proto přezxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx vždy příslušná komora, nikoliv její kárná či obdobná
komise.
korporace
Školy a jiné školské právnické osoby, resp. rektoři či jiné osoby stojící v čele
školy, vyxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnutí
je tak svěřena rektorovi, tedy fyzické osobě stojící v čele veřejné vysoké školy.
Rektor univerzity je při přezkumu rozhodnutí o (ne)přijetí ke stxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx v oblasti veřejné správy (kladné rozhodnutí
je podmínkou pro přijetí ke studiu na vysoké škole). Rektor univerzity nerozhoduje
samozřejmě jako fyzicxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxní poplatku za studium (rozsudek NSS 3 As 35/2006-87), rozhodnutí školky o
ukončení vzdělávání, bez ohledu xx xxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxsudek NSS 1 As 154/2015-50) apod.
Církve zpravidla nebudou správními orgány ve smyslu soudního řádu správního. Nicméně
církev může být výjimečně povxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx x xeřejnými prostředky. Naproti tomu informace o vnitřních záležitostech
církve nepodléhají režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, a církev xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xroto např. odepření
České biskupské konference vydat souhlas k označení vína uváděného do oběhu jako
"mešní víno" ve smyslu § 16 odst. 6 zák. č. 321/2004 xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxnictví. Smysl tohoto souhlasu totiž spočívá primárně v informaci
o tom, že dané víno smí být používáno při bohoslužbě, a je proto věcí samotné církve,
jaxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxjektivní veřejné
právo žádné osoby (rozsudek NSS 2 As 54/2007-94).
26.
[Fyzické osoby] Obdobně jako právnická osoba, může být fyzická osoba spráxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx že účelem fyzické osoby
je primárně její působení v oblasti soukromého práva. Teprve k tomu přistupuje její
oprávnění, které získává svěřením pravomoxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xx xx xxxxxxx xejího oprávnění tak či onak jednat. V případě veřejnoprávního
subjektu mluvíme o kompetenci - pravomoci, která jí plyne z veřejnoprávních předpisů,
zxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxu byla svěřena veřejná
moc, pak vystupuje jako správní orgán.
V okamžiku, kdy je fyzické osobě jako takové svěřena pravomoc, znamená to, že je
zároveň sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxx důvodu
také v případě fyzických osob, kterým je svěřeno rozhodování o oblasti veřejné správy,
spadá subjekt veřejné správy v jedno s vykonavatelem veřxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx svěřeny určité pravomoci v oblasti veřejné
správy, jsou tzv. "veřejné stráže", tj. lesní stráž, myslivecká stráž, stráž ochrany
přírody, rybářská stxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx však může být
v praxi xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx judikatury autorizovaný
inspektor považován za správní orgán (např. rozsudek NSS 9 As 63/2010-111). Autorizovaný
inspektor je nepochybně soukromox xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxrávy. Správní soudy certifikát inspektora přezkoumávaly. Následně ale rozhodl
zvláštní kompetenční senát, že autorizovaný inspektor není správní xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx nicméně stále živá, protože ÚS
se nedávným usnesením (byla to stížnost autorizovaného inspektora, kterou shledal
ÚS nepřípustnou, protože dle ÚS to jx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx a že autorizovaný inspektor je správní orgán (usnesení II. ÚS 439/16).
Nejvyšší správní soud vyjádřil v pozdějším rozhodnutí s názorem ÚS blízkost, nixxxxx
x xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxo senátu, že autorizovaný
inspektor správním orgánem není (rozsudek NSS 1 As 66/2016-104, zejm. bod 29).
xxxxxxxx
III.5. Osoby soukromého práva jako správnx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxné instituce dle § 2 odst. 1 zák. o svobod. přístupu k informacím,
tedy jsou povinné subjekty pro účely poskytování informací. Postačí konstatování,
že xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx0/06). Takováto
veřejná instituce má tedy pravomoci podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
a může být proto správním orgánem v řízení před sprxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxtomnosti, či nepřítomnosti soukromoprávního
úkonu);
-
hledisko osoby zřizovatele (tedy zda je zřizovatelem instituce stát, či územní samospráxxx
xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxce státního dohledu nad činností instituce;
x
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx samosprávným celkem,
jejíž orgány jsou vytvářeny tímto územním samosprávným celkem jako jediným akcionářem
společnosti, který zároveň zákonem staxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxx-67), státní podnik Letiště Praha (nález I. ÚS 260/06), Dopravní
podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (rozsudek NSS 1 As 114/2011-121).
Výše uvedexxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xx xztahu
k ČEZ doplnil, že je-li primárním účelem obchodní společnosti ČEZ podnikání, nemůže
veřejné instituce založit ani majoritní (tedy nikoxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxdniků atp. (včetně otázky, zda postačí k
vymknutí se režimu veřejné instituce prodej jedné akcie soukromé osobě).
status
Související ustanovení:
§ 32 x xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xx x xxxx xxxxxxxx x xxx x xxstní
, § 91b - krajské , § 94 a násl. - věci politických stran a politických
hnutí, § 97 a násl. - kompetenční žaloba, § 101a - návrh na zxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx
referendum
referendum
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx
xxxxxxx nález ze dne 24.1.2007, sp. zn. I. ÚS 260/06; nález ze dne 27.12.2011, sp.
zn. II. ÚS 1969/10; usnesení ze dne 13.1.2015, sp. zn. Pl. ÚS 17/14; usnesení ze
dxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xx. zn. II.
ÚS 635/18, nález ze dne 15.1.2019, sp. zn. III. ÚS 2634/18
NS:
stanovisko pléna ze dne 22.1.1997, sp. zn. Plsn xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
RS NSS:
usnesení ze dne 12.10.2004, čj. 5 As 11/2003-50, č. 630/2005 Sb. NSS; usnesení ze
dne 5.5.2015, čj. Nad 288/2014-58, č. 3257/2015 Sb. NSS; rozsxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxOVIA CS)
NSS:
usnesení ze dne 25.3.2003, čj. Na 350/2003-4, č. 267/2004 Sb. NSS; rozsudek ze dne
15.1.2004, čj. 6 A 11/2002-26; rozsudek ze dne 26.10xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx005 Sb. NSS; rozsudek ze dne 27.10.2005,
čj. 6 As 58/2004-45, č. 1407/2007 Sb. NSS; rozsudek ze dne 27.4.2006, čj. 4 Aps 3/2005-35,
č. 905/2006 Sb. NSS; roxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx x xx xx/2006-63; rozsudek ze dne 21.3.2007, čj. 3 As 35/2006-87; usnesení ze
dne 29.8.2007, čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS; rozsudek ze dne 19.9.2007x
xxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx4.2008, čj. 1 As 12/2008-67, č. 1607/2008
Sb. NSS; rozsudek ze dne 21.5.2008, čj. 4 Ans 9/2007-197, č. 1717/2008 Sb. NSS; rozsudek
ze dne 29.5.2008, čj. 8 xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxx-49; rozsudek ze dne 19.8.2009, čj. 4 As 23/2009-88; rozsudek ze dne 27.9.2009,
čj. 9 As 94/2008-77; rozsudek ze dne 17.12.2009, čj. 9 As 1/2009-141; rozxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx010-53; rozsudek ze
dne 4.8.2010, čj. 9 As 63/2010-111, č. 2142/2010 Sb. NSS; rozsudek ze dne 12.1.2011,
čj. 1 As 113/2010-77; rozsudek ze dne 30.3.2011x xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxx011-109, č. 2437/2011 Sb. NSS; rozsudek ze dne 4.10.2011,
čj. 2 As 93/2011-79, č. 2462/2012 Sb. NSS; rozsudek ze dne 19.10.2011, čj. 1 As 114/2011-121,
čx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx2 Sb. NSS;
rozsudek ze dne 23.5.2012, čj. 3 As 11/2012-28, č. 2651/2012 Sb. NSS; rozsudek ze
dne xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx č. 2909/2013
Sb. NSS; rozsudek ze dne 18.7.2013, čj. 9 Afs 5/2013-32, č. 2942/2014 Sb. NSS; rozsudek
ze dne 30.8.2013, čj. 2 Aps 7/2012-47, č. 2998/2014 Sxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx čj. 1 As 4/2010-115; rozsudek ze dne 13.3.2014,
čj. 4 As 14/2014-30; rozsudek ze dne 5.2.2015, čj. 6 As 253/2014-40; rozsudek ze
dne 19.11.2015, čj. 8 As 7xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xx.1.2016, čj. 1 As 272/2015-75; rozsudek ze dne 14.4.2016, čj. 5 As 52/2016-39;
rozsudek ze dne 5.5.2016, čj. 10 As 64/2016-19; rozsudek Nejvyššího spráxxxxx xxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx 1 As 66/2016-104; rozsudek ze
dne 2.3.2017, čj. 7 As 242/2016-43; rozsudek ze dne 4.5.2017, čj. 9 As 329/2016-42;
rozsudek ze dne 3.11.2017, čj. 4 Azs 168xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx
x xx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxvý ústavní soud (SRN):
rozhodnutí ze xxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xrávní povaze jmenovacích aktů rektorů vysokých škol. Právní rozhledy, 2009,
č. 9, s. 328-334.
BERAN, K. Právnické osoby veřejného práva. Praha: Lixxxx xxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x018, č. 8.
HENDRYCH, D. Správní úřad a správní orgán v českém právu. Právní fórum, 2004, č.
5, s. 197.
HOETZEL, J. Československé správní právo: čáxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxxxxx xx xxxx xx x xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxvo - Bulletin, 2009, č. 3, s. 56.
STAŠA, J. Zásadní peripetie, nebo pouhá epizoda v debatě o postavení autorizovaného
inspektora? Stavební právo - Buxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx online, 2011a.
VEDRAL, J. K postavení finančního jako správního orgánu. Správní právo, 2016,
č. 5, s. 265-275.
arbitra
VEDRAL, J. K právní povaxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxí povaze jejich
certifikátů. ASPI online, 2010.
VEDRAL, J. Přezkum oprávnění provést stavbu na základě certifikátu autorizovaného
inspektora. Axxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnictví]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 5
1.
[Subsidiarita soudní ochrany] Komentované ustanovení stanoví jeden ze základních
prxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxmáhat ochrany
veřejného subjektivního práva cestou xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xásada vychází z principu dělby moci, podle něhož moc soudní nezasahuje
libovolně do moci výkonné. Obě moci nelze směšovat, zásah moci soudní proto přicxxxx
xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxpu dělby moci a
subsidiarity ochrany práv jednotlivce je zřejmé, že řešení nepříznivých dopadů [působení
veřejné moci] na jednotlivce je primárně v ruxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx x xxx xxxxxxx5-41, bod 22). Zásada subsidiarity v souladu s principem dělby
státní moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy) brání, aby moc soudní v podobě správních soudů
nahrazovxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxl principu subsidiarity velmi přehledným způsobem:
"[40] Soudní ochrana je tedy subsidiární tam, kde veřejná správa disponuje účinnými
prostředky x xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxxxná správa
může rozhodnout meritorně, zásah do práv může odstranit dříve než jakýkoliv soudní
přezkum. Jde tedy o zákonnou konstrukci, která má zajišťoxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx uplatněných v zákonem poskytnutých prostředcích
samy seznají předešlou nezákonnost a použijí vlastní procesní nástroje k nápravě.
Nejen to. Subsidxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxé
expanze (brzda) či účinné ochrany (protiváha), jehož použití se může domáhat zákonným
způsobem ten, kdo tvrdí, že bylo zasaženo (různými formami a zpxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxsou, nebo sice jsou, ale jejich použitím
nedošlo ke zjednání nápravy, případně i tam, kde takové prostředky nejsou dostatečně
efektivní a soudní ochraxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxov. nález IV. ÚS 1861/07).
Z hlediska principu subsidiarity není podstatné, zda je s ohledem na ustálenou správní
praxi nebo rozhodovací praxi odvolaxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xzbytečné", neboť o eventuálním rozhodnutí odvolacího orgánu přece
není pochyb. Princip subsidiarity vyjádřený v § 5 žádnou takovouto výjimku nezná.
xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxch opravných
prostředcích". Řádnými opravnými prostředky nutno rozumět především opravné prostředky
upravené v jednotlivých procesních řádech, sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxrana proti již pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, typicky
cestou návrhu na obnovu řízení xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxx
x x xx xxxxx xxxx
x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx státním
zástupcem a veřejným ochráncem práv z důvodu ochrany závažného veřejného zájmu (blíže
k tomu viz výklad k § 66).
Princip subsidiarity v § 5 neomxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxkumné činnosti soudu totiž není určován § 5: "Toto ustanovení je systematicky
zařazeno v části první, hlavě druhé s. ř. s. upravující pravomoc a přísluxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx přístupu k soudu a přípustnost
žaloby, nikoliv na stanovení mezí, ve kterých bude napadené správní rozhodnutí přezkoumáno.
Nevyčerpání řádného opraxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x
xxxxxxx xx xxxx x xx xxxxx xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
x xx xxxxx x xxxm. d) s. ř. s., nikoliv zúžení mezí soudního přezkumu" (usnesení
RS NSS 7 Afs 54/2007-62).
Žalobce tedy není omezen v právní argumentaci a může důvody nexxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx v žalobě všechny důvody, pro které
považuje napadené správní rozhodnutí za nezákonné. Tomu nebrání skutečnost, že některé
z nich neuplatnil již v odvoxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
x x xx xxáležitosti žaloby)]. Poněkud komplikovanější je to v otázce nových důkazů,
neuplatněných před správním orgánem, ale ani zde se věc netýká přímo princxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx zvláštních ustanovení o řízení. Ve vztahu k řízení o žalobě proti rozhodnutí
správního orgánu je vyjádřen v § 68 písm. a) (žaloba je mj. nepřípustná, pokxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xylo na újmu jeho práv změněno
k opravnému prostředku jiného), ve vztahu k řízení o žalobě proti nečinnosti v §
79 odst. 1 (povinnost "bezvýsledně" vyčerpxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x x x5 (žaloba je mj. nepřípustná tehdy, lze-li se ochrany nebo
nápravy domáhat jinými právními prostředky), ve vztahu ke kompetenčním žalobám v
§ 99 písm. cx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxo nebo zvláštního
zákona, s výjimkou ústavní stížnosti).
Princip subsidiarity je vyjádřen též v § 48 odst. 3 písm. a), podle něhož předseda
senátu může xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xahájeno (blíže viz výklad k tomuto ustanovení).
3.
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxy nevykonává všeobecný
dozor nad veřejnou správou, jak to činila bývalá prokuratura, ale jedná důsledně
jen k návrhu dotčené osoby. Jakkoliv se ve věci xxxxx xxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx práv nebude domáhat oprávněná osoba.
Dispoziční zásada je dále promítnuta v § 32, podle něhož řízení je zahájeno dnem,
kdy návrh došel soudu; týká-li sx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xrgánu, kompetenční žaloba), nazývá se návrh žalobou. Zvláštní ustanovení
o řízení důsledně vycházejí z toho, že pro započetí řízení před soudem je třexx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx x xx x x xx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxční žaloby, §
101a odst. 1 a 2 pro návrh na zrušení opatření obecné povahy, § 101e pro návrh na
zrušení služebního předpisu atp.).
Dispoziční zásada se nexxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx x x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxhu pak vymezí, co bude soud zkoumat a zvažovat (např. § 71 ve vztahu k důvodům
žaloby proti rozhodnutí, § 80 odst. 3 ve vztahu k nečinnostní žalobě, § 84 odstx
x xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx x xx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxětvzetím žaloby
[§ 47 písm. a)]. Projevem dispoziční zásady je i podání opravných prostředků ve správním
soudnictví, typicky tedy kasační stížnosti (x xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxx xx x
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xozhodnutí, § 79 odst. 1 - žaloba proti nečinnosti, §
85 odst. 1 - nepřípustnost zásahové žaloby, § 99 písm. c) - nepřípustnost kompetenční
žaloby
Citxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx, č. 1472/2008 Sb.
NSS; rozsudek ze dne 27.8.2015, čj. 1 Afs 171/2015-41, Photon SPV 3, č. 3345/2016
Sb. NSS; usnesení ze dne 18.4.2017, čj. 6 Afs 270/2015xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxzuli obsaženou
v § 2, která obecně vymezuje, které věci soudy v soudním řízení správním projednávají.
Jeho podstatou je připomenutí, že buď soudní řád sxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, z kognice soudů vyloučit. Vyloučení určitých úkonů
ze soudního přezkumu představuje výjimku z obecného pravidla přístupu k soudu, kterou
je třeba inxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxí a druhý nikoliv,
je třeba v pochybnostech upřednostnit výklad prvý (rozsudek RS NSS 1 Afs 86/2004-54).
Nejdůležitějším ustanovením soudního řádu sxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxutí o odepření vstupu a ukončení pobytu cizince. Je to ale
třeba též § 56 odst. 4 zák. o soudech a soudcích, který vylučuje jakýkoliv přezkum
rozhodnutí o nxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
že by se mohly vztahovat i na jiné typy řízení upravené soudním řádem správním.
2.
[Soulad výluky s ústavním pořádkem] Právní úprava kompetenčnícx xxxxx xxxx xxx x
xxxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx se může obrátit na soud, aby přezkoumal
zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí
být vyloučeno přezkoumxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xV. ÚS 2239/07). Uvedené ustanovení Listiny negarantuje existenci procesního prostředku
před obecnými soudy na ochranu proti nečinnosti správního xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxkud
by tedy zákon vyloučil z kognice soudu určité úkony správních orgánů či jejich postupy
a taková právní úprava by se dostala do rozporu s mezinárodní sxxxxxxx xxx xxx xx
xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxnských států. Tato pravidla mají přednost před českou
vnitrostátní úpravou. Jsou-li obsažena v nařízení EU, jde o pravidla bezprostředně
aplikovatexxx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový
)]. V případě směrnic EU je třeba zvažovat, zda normx x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx
kodex
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxx x x xx x xxxxxxxxxxost žaloby, § 70 - kompetenční výluky
xxxxxxxx
Související předpisy:
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 17.3.2xxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx17, čj. 6 Azs 320/2017-20
Literatura:
VOPÁLKA, V., MIKULE, V., ŠIMŮNKOVÁ, V., ŠOLÍN, M. Soudní řád správní. Komentář. Praha:
C. H. Beck, 2004, xx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx 744-746.
xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxání místní příslušnosti (3 až 16)
II.1. Pravidlo sídla správního orgánu
II.2. Pravidlo bydliště nebo sídla navrhovatele
II.3. Pravidlo hlášeného xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xejímuž projednání
není místně příslušný
III. Aplikace zásady perpetuatio fori (17)
IV. Postup v případě podání návrhu u věcně nepříslušného soudu (xx xx xxx
xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
x xxxxx x
xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxského soudu jako základní pravidlo] V soudním řízení správním
platí, že pokud zákon nestanoví jinak, jsou k projednání věci ve správním soudnictví
příxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxání věci v prvním stupni příslušné krajské soudy, neplatí
v některých řízeních ve věcech politických stran a politických hnutí a v některých
řízeních vx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx strany
nebo hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti je příslušný NSS. K řízení
o návrhu na neplatnost voleb, volby kandidáta nebo hlasoxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx xxxxxxx x x xx odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, § 57
ve spojení s § 58 odst. 1 zák. č. 62/xxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xěkterých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)].
To platí také pro řízení ve věcech ochrany při registraci kandidátů pro volbu prezidenta
repubxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx
xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
x xxxxx xxxxxrých zákonů].
Dle § 97 odst. 4 s. ř. s. je NSS příslušný k řízení o kompetenčních žalobách.
Nejvyšší správní soud rozhoduje v těchto případech jako soux xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxx věcně příslušný projednat v prvním (a současně i v posledním) stupni
též návrhy na zrušení opatření obecné povahy či jeho části. S účinností od 1.1.2012
xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxm se mění
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony).
K tomu, aby mohl soud správně posoudit svoji xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxx xosouzení otázky příslušnosti podstatné (usnesení NSS
Nad 32/2011-42). Dříve než může soud učinit závěr o tom, že není k projednání věci
příslušný, musx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx
xxx xepřípustný (usnesení NSS Nad 311/2016-58). Návrh, k jehož projednání nemají
správní soudy pravomoc nebo který je nepřípustný, odmítne soud, k němuž bxx xxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx
[Mnohost pravidel] Soudní řád správní upravuje v komentovaném ustanovení několik
pravidel pro určení místní příslušnosti krajského soudu. Vedle txxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxdnictví
zřízeny pobočky, je třeba v rozvrhu práce ověřit, podle jakého pravidla se věci přidělují
soudcům či senátům vykonávajícím činnost na pobočce xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxní místní
příslušnosti soudu je pravidlo sídla správního orgánu (§ 7 odst. 2). Užije se vždy,
pokud s. ř. s. či jiné zákony nestanoví jinak. Jde o subsidixxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxudu, které ovšem nelze v konkrétní věci
aplikovat (usnesení RS NSS Nad 98/2003-36). Dle tohoto pravidla je zcela nerozhodné
bydliště či sídlo navrhovaxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxodní formulace tohoto pravidla, účinná do 31.12.2011, stanovila, že určující je
sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v posledním stupni. S účxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxvaným touto změnou byla
snaha rozložit věci, v nichž v posledním stupni rozhodují ústřední orgány státní
správy, a proto se dosud koncentrovaly u Městsxxxx xxxxx x xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxh Městskému soudu v Praze a zrychlení soudního řízení u
tohoto soudu. Místní příslušnost krajského soudu se tak nadále neurčuje podle sídla
žalovanéhox xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxravidla
nenáleží žádné procesní postavení (s výjimkou případů, kdy pro nepřípustnost řádného
opravného prostředku je správní orgán I. stupně přímo žxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxkého pojištění, pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Správním orgánem I. stupně je v případě žaloby proxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xx2/2017-41). Jinak tomu je v případě žaloby proti
rozhodnutí, jímž byla nařízena nebo povolena obnova řízení. Místní příslušnost soudu
se řídí dle sídlx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx že žalovaný správní orgán rozhodl napadeným rozhodnutím o několika odvoláních,
která směřovala proti rozhodnutím různých správních orgánů I. stupnxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxk provádí navrhovatel tím, že k
jednomu z nich podá návrh na zahájení řízení (usnesení NSS Nad 218/2014-81).
5.
[Určení sídla správního orgánu I. sxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx ve věci skutečně rozhodl, k pozdější změně příslušnosti
se nepřihlíží; usnesení NSS Nad 64/2012-68), resp. určit sídlo správního orgánu,
který jinak xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxtěny
v jiné obci. V těchto případech je podstatné určit, zda tyto územní složky představují
samostatný správní orgán, nebo jsou pouhou součástí správnxxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx či jiného organizačního útvaru, který rozhodnutí
vypracoval a doručoval (rozsudek NSS 6 Ads 15/2011-143). Problematičnost určení správního
orgánu xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xrčuje dle sídla konkrétního inspektorátu;
usnesení NSS Nad 74/2012-35), v případě České inspekce životního prostředí nemají
inspektoráty povahu saxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx
xxx xx/2012-71). V podobných případech je třeba vycházet z příslušných zákonů, kterými
byly tyto orgány zřízeny, a zabývat se tím, zda zákon inspektorátům (xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxolání proti rozhodnutím inspektorátů
(územních útvarů).
Touto otázkou se posléze zabýval RS NSS v usnesení Nad 288/2014-58, a to obecně,
nikoliv tolxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxmi často bude v jednom správním orgánu či soustavě správních orgánů v institucionálním
smyslu existovat řada entit, které budou správními orgány v komxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx bez změny zákona odebrány a převedeny
na jinou entitu v rámci dané instituce či soustavy institucí. Složitou a vnitřně
bohatě členěnou instituci naopax xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxdifikovat tak, že jí svěřené budou v rámci této instituce
vykonávat jiné její články, než tomu bylo doposud ... Z výše uvedeného plyne, že
byxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxkrétním případě
posoudit, o kterou ze dvou následujících alternativ se jedná. První možností je,
že v rámci této instituce existují samostatné správnx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxní příslušnost krajských soudů ve správním
soudnictví řídí podle sídel těchto správních orgánů v kompetenčním smyslu. Druhou
alternativou je, že ačkxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx
x xxx xxx xedním správním orgánem v kompetenčním smyslu. Pak je její rozhodování,
ať již se odehrává kdekoli, pro účely určení místní příslušnosti přičitatelné xxxxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxodovala jako správní
orgán I. stupně, jediný krajský soud, a sice podle místa jejího sídla."
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
kompetence
Rozšířený senát NSS tedy ve vztahu ke krajským pozemkovým xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxstu pro osobu vykonávající
trest odnětí svobody, viz usnesení NSS Nad 92/2012-20. K určení správního orgánu
v režimu zákona o svobod. přístupu k informxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxí mimo obvod jeho působnosti, vypořádal
se soudní řád správní s těmito případy vytvořením , že správní orgán má sídlo
v obvodu své místní působnosxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxpravoval fikci, dle níž se má za to, že i tyto správní orgány mají
sídlo na území Středočeského kraje, byl by k projednání věcí místně příslušný Městský
soxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xajišťuje, že k
projednání těchto věcí je místně příslušný Krajský soud v Praze.
fikce
xx xxxxx
xxxxx
Od této situace je třeba odlišovat případy, kdy územní působnost správxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx podmínky pro aplikaci zmíněné
, neboť sídlo správního orgánu se nenachází mimo obvod jeho územní působnosti.
Z hlediska místní příslušnosti souxx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxstní příslušnost je totiž určena sídlem správního orgánu (usnesení
RS NSS Nad 272/2015-58).
fikce
K odst. 3
II.2 Pravidlo bydliště nebo sídla navrhovatxxx
xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxhovatele. Pojem sídlo je
spjat nejen s právnickou osobou (§ 136 obč. zák.), ale též s pojmem podnikatele,
jímž může být právnická osoba i fyzická osoba. Sxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxem místo, kde má hlavní obchodní závod, popř. kde
má bydliště (§ 429 odst. 1 obč. zák.). Pokud návrh na zahájení řízení podává právnická
osoba nebo podnikxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx sídla
navrhovatele. Pokud návrh podává fyzická osoba, která buď vůbec nemá podnikatele,
nebo se návrh týká věci, která nesouvisí s podnikatelxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
status
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxi obyvatel a rodných
číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Při výkladu tohoto
pojmu lze vyjít z ustálené judikatury civilních xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x xxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx, popř. kde pracuje, jestliže zde současně
i bydlí (usnesení NS 20 Nd 92/2005, usnesení NSS Nad 79/2004-25 a NSS Nad 17/2013-16).
Soud zpravidla vycházx x xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxidenčního bydliště; usnesení NS 4 Nd 111/2010). To neplatí tehdy, má-li navrhovatel
trvalý pobyt na ohlašovně, neboť je zřejmé, že tato adresa nemůže bxx xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx
xxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xšechny krajské soudy, v jejichž obvodu navrhovatel
bydlí s úmyslem se tam zdržovat trvale (§ 85 odst. 1 věta druhá o. s. ř., užitá přiměřeně
na základě § 64 xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xídí se místní příslušnost
dle místa, v němž se navrhovatel zdržuje. K tomu je vhodné doplnit, že pokud se navrhovatel
zdržuje mimo své bydliště, přičemž xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxětí svobody, ústavní ochrany, zabezpečovací ), je místně příslušným
soudem soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, nikoliv soud, kde se xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
detence
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxxxxech velmi obtížné, může vyžadovat provedení rozsáhlého šetření prostřednictvím
žádostí o součinnost adresovaných různým správním orgánům, soudůmx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxinností navrhovatele spolupracovat se
soudem. Tyto problémy jsou ještě palčivější v občanském soudním řízení, kde je třeba
zjistit bydliště žalovaxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx
xxx xxxxiště nebo místo, kde se žalovaný zdržuje, zjistit jen s velkými obtížemi,
je obecným soudem žalovaného soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého poxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxí ČR bydliště,
ani se na něm nezdržuje. Zvláštní zákon pak může upravit, jakým způsobem se určí
místní příslušnost krajského soudu (§ 89 odst. 2 zák. o orgxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxx obecné normy, postupuje se dle § 11 odst.
3 o. s. ř. (usnesení NSS Na 267/2003-5, NSS Na 642/2003-5 a usnesení RS NSS Nad 98/2003-36).
Proto pokud chybějx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxxndy, u nichž se užívá pravidlo bydliště] Pravidlo bydliště navrhovatele se uplatní
pouze u vybraných agend, které jsou vyjmenovány v § 7 odst. 3 s. ř. s. xxxxxxxx xx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxtění" lze zařadit především řízení ohledně dávek
poskytovaných ze systému důchodového pojištění, nikoliv však řízení ve věcech pojistného
na sociálxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx
x x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx. rozhodnutí
o přiznání jednorázového příspěvku k důchodu podle § 2 nař. vlády č. 51/1994 Sb.,
o nárocích osob, kterým byl odňat nebo snížen důchod podle xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxch spolu s důchody se rozumí např. příplatek
k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených jim komunistickým režimem v oblasti
sociální (nařízení xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxek
k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik
a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx
x xčinností od 26.11.2012 byly do § 7 odst. 3 s. ř. s. zařazeny rovněž věci zaměstnanosti,
ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxně některých zákonů), dávek státní sociální
podpory (dávky dle zák. o st. soc. podpoře), dávek pěstounské péče (dávky dle zákona
o s. p. o. d.), dávek pro xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xa péči (dle zákona
o soc. službách) a dávek pomoci v hmotné nouzi (dávky dle zákona č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi). Mezi věci zaměstnanosti patřx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxť jde o rozhodnutí vydané na základě jiného právního předpisu
(zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce). Pokud bylo rozhodnutí vydáno na základě
zákonx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx x xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxx 63/2015-44).
Stejné pravidlo je stanoveno v § 12a zák. č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České
republiky, pro případ, kdy o věci v prvním stupni rozhodx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxupně, ale vychází se z bydliště či sídla navrhovatele,
eventuálně místa, v němž se navrhovatel zdržuje. Pokud žalobu podal insolvenční správce
daňovéxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x39/2016-59).
II.3. Pravidlo hlášeného pobytu navrhovatele
13.
[Žaloba proti rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany] Zvláštní pravidlo prx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxx xx zák. o azylu, obsahuje
§ 32 odst. 3 zák. o azylu. Dle tohoto pravidla je místně příslušným soudem k projednání
žaloby krajský soud, v jehož obvodu je žalobxx xxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx xxxx xxx x xx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xoto zvláštní pravidlo neužije a postupuje se podle
§ 7 odst. 2 s. ř. s. (usnesení NSS Nad 48/2006-18). Shodné kritérium pro určení místní
příslušnosti sxxxx xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxx x xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxání
zajištění.
Nejde o to, kde se žalobce v den podání žaloby zdržuje, ale v jakém místě je administrativně
hlášen k pobytu dle zák. o azylu (usnesení NSx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxti upravená v § x xxxxx x xx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxů] Určení místně příslušného soudu na základě pravidla
hlášeného pobytu, jenž je upraven v § 93 a násl. zák. o pobytu cizinců, obsahuje
i § 172 odst. 7 zák. x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxx xx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxxutí správního orgánu, s výjimkou rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí
o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnuxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxvním deliktu, a dále na řízení
o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Pokud však cizinec není povinen
hlásit pobyt, je místně příslušnýx xxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxsti dle místa, v němž byl pobyt cizince na území ČR zjištěn. Pobývá-li
cizinec mimo území ČR, je místně příslušným soud, v jehož obvodu by měl cizinec po
vsxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxi, že k naplnění podmínky
místní příslušnosti dle tohoto kritéria dojde. Pouhé tvrzení žalobce, že splní svoji
ohlašovací povinnost na uvedeném místěx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxx xxxxx x
xxxx x xxxxxx xxxxxxx určit místně příslušný soud, nebo pokud se na danou věc tato
pravidla neužijí, aplikuje se § 7 odst. 2 s. ř. s.
K odst. 4
II.4 Určení jediného místně příxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xe o § 101e odst. 4 s. ř. s., podle něhož je místně
příslušným soudem v řízení o návrhu na zrušení služebního předpisu Městský soud v
Praze, a § 7 odst. 4 s. ř. s.x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí
infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zák. o infrastruktuře.
Z formulace § 7 odst. 4 plyne, že místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě nxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxtí) a rozhodnutí
o povolení stavby, které se vydává ve stavebním řízení, a to pouze pro stavby dálnic
nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související, x xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxrávních
orgánů seznat, že byla vydána v řízení, v němž se postupovalo i podle zákona o infrastruktuře.
Posoudit místní příslušnost je úkolem soudu, přixxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxx xxstně příslušný.
Za rozhodnutí podle zákona o infrastruktuře nelze považovat rozhodnutí, jímž bylo
odvolání zamítnuto pro opožděnost nebo z důvodu, xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxx projednání
není místně příslušný
16.
Místní příslušnost soudu může být založena také tím, že soud, který není místně příslušný
k projednání věci, zxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx
xedostatek této podmínky řízení nebo aniž by účastníci vznesli námitku místní nepříslušnosti
soudu při prvním úkonu, který jim náleží. Prvním úkonem, xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx na výzvu soudu. Pokud soud začne o věci
jednat nebo vydá rozhodnutí bez jednání, nebo účastníci neuplatní včas námitku místní
nepříslušnosti soudu, nexxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxx xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx
x xx xx xxx xxxxx aplikovatelnost v soudním řízení správním na základě § 64 s. ř.
s. potvrdil NSS v rozsudku 2 Azs 156/2006-38 a aktuálně též RS NSS v usnesení Nad
99/2018xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxní NSS 2 Azs 156/2006-38).
K založení místní příslušnosti krajského soudu tímto způsobem naopak nedojde v případě,
že účastník řízení včas namítne nedxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx v okamžiku
zahájení soudního řízení. Následné změny rozhodných okolností nemají na posouzení
místní ani věcné příslušnosti soudu žádný vliv. To vyplxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx řízení, nevedou ke změně v příslušnosti soudu.
Tato zásada je legislativně vyjádřena v § 11 odst. 1 o. s. ř., jenž se na základě
§ 64 s. ř. s. užije i v soudníx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxdné ustanovení, které zásadu perpetuatio fori nerespektuje (např. čl.
XXV zák. č. 396/2012 Sb.; viz usnesení NSS Nad 115/2012-14). Takový postup není x
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxšného soudu
18.
Komentované ustanovení upravuje v odst. 5 postup pro případ, že návrh byl podán k
soudu, který sice projednává věci ve správním soudnxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx x xx xxxt. 2 tak učiní formou usnesení. Výrok rozhodnutí o postoupení
věci zní např. takto: "Věc se postupuje Krajskému soudu v Praze jako soudu věcně
a místně přxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx
x xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx
tom, že se usnesení vydaná na základě § 7 odst. 5 odůvodňují.
19.
[Postoupení věci] Prakticky mohou nastat pouze dvě situace. Návrh na zahájení řízexx
xx xxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxímu, místně příslušnému
krajskému soudu. Stejně tak se může stát, že návrh, k jehož projednání je věcně příslušný
NSS, je podán ke krajskému soudu. V takxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxx xx xu byla věc krajským soudem postoupena v rozporu se zákonem, tj. že
je k řízení věcně příslušný krajský soud, věc mu vrátí k projednání. S ohledem na
§ 53 odsxx x xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxením Krajského
soudu v Brně ze dne 1.1.2013, čj. 1 A 1/2013-6, se vrací k projednání Krajskému soudu
v Brně."). Pokud by však NSS usoudil, že k projednání vxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx příslušnému soudu.
21.
[Nepřípustnost kasační stížnosti proti rozhodnutím dle § 7 odst. 5 s. ř. s.] Lze
dovodit, že kasační stížnost proti rozhodnxxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx x xx xx xx x
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx se otázkou věcné příslušnosti zabývá NSS. O vrácení
věci rozhoduje vždy NSS, stejně jako o postoupení věci krajskému soudu. Proti rozhodnutím
NSS není xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxy postupuje
NSS, který je sám povinen přezkoumat svoji věcnou xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxx xx xxxostupuje dle § 7 odst. 5 s. ř. s.] Podle § 7 odst. 5 se nepostupuje
tehdy, jestliže to zákon výslovně či fakticky vylučuje. Tak např. § 92 stanoví, že
návrh ve xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxpit dle
§ 7 odst. 5 věcně příslušnému soudu, ale je třeba návrh odmítnout podle § 46 odst.
1 písm. d) [správně však dle § 46 odst. 1 písm. a), viz komentář k tomxxx xxxxxxxxxxxx
x xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx x., a vztahuje se tak na něj § 92 s. ř. s. (konkrétně
šlo o návrh ve věci porušení pravidel financování volební kampaně), užil § 7 odst.
5 a věc postoupil přísxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxná účastníkem řízení] V řízení může nastat
situace, že účastník namítne nedostatek věcné příslušnosti soudu. Námitka účastníka
je podnětem ke zkoumáxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xxxx xx
xxxx xx xxxxu, u něhož je řízení vedeno, aby sám uvážil, zda je k řízení věcně příslušný.
Soud ve správním soudnictví o námitce věcné nepříslušnosti uplatněné účastxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxdnění rozhodnutí, jímž se řízení končí,
uvede důvody, proč se s námitkou účastníka neztotožnil, a tedy proč o věci meritorně
rozhodl (či ji ukončil z proxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xy byla přípustná kasační stížnost, neboť je-li podána kasační stížnost proti
rozhodnutí, jímž se řízení před krajským soudem končí, posuzuje NSS z úřexxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx c) s. ř. s.]. Jednou z
podmínek řízení je právě věcná příslušnost soudu.
K odst. 6
V. Postup v případě podání návrhu u místně nepříslušného soudu
24.
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x
xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxe tak však učinit
jen do doby, než začne o věci jednat nebo než vydá ve věci rozhodnutí bez jednání
(usnesení RS NSS Nad 99/2018-75). Poté ji může zkoumat jex xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxek místní příslušnosti mohl namítat navrhovatel, neboť podáním návrhu
na zahájení řízení, tedy prvním úkonem, který mu ve věci náleží, jednoznačným zxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x závěru, že k projednání
věci je příslušný jiný krajský soud, postoupí mu věc podle § 7 odst. 6 s. ř. s.,
a to usnesením (§ 53 odst. 2 s. ř. s.). Na rozdíl od civixxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxně příslušnému krajskému soudu. Proti
usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu lze podat kasační stížnost (rozsudek
NSS 6 Ads 31/2004-35, xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx x xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxx
xx xxxo usnesení musí obsahovat odůvodnění (usnesení NSS Nad 22/2007-101).
xxxxxxxxxx
Krajský soud, jemuž byla věc postoupena, nezakládá nový soudní spis, nýbrž pokxxxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxříslušnosti uplatněná účastníkem řízení] Námitku místní nepříslušnosti
krajského soudu může v řízení uplatnit kterýkoliv odpůrce (resp. žalovanýx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx
x xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx základě rozhodne o postoupení
věci místně příslušnému soudu, nebo při jednání či v odůvodnění rozhodnutí, jímž
se řízení končí, uvede důvody, proč námxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxlušnosti soudu, nedojde k založení místní příslušnosti tím, že soud návrh
fakticky projedná a rozhodne o něm. Jestliže krajský soud námitku po věcné stxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxní příslušnost soudu je
totiž jednou z podmínek řízení. V takovém případě lze úspěšně namítnout nedostatek
místní příslušnosti krajského soudu v rámcx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxje rozsudek NSS 2 Azs 156/2006-38). Ke zmatečnosti řízení
musí NSS přihlédnout i bez námitky (§ 109 odst. 4 s. ř. s.).
27.
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xx xxstně příslušný
k projednání věci, předloží ji NSS k rozhodnutí sporu o místní příslušnost. Krajský
soud tak postupuje v případě, kdy se domnívá, že místxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xrajskému soudu.
Věc se předkládá NSS přípisem soudu, jemuž byla věc postoupena, s uvedením důvodů
nesouhlasu s postoupením věci. Nejvyšší správní soxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu, nebo soud, který s postoupením věci nesouhlasí (tj.
předkládající soud), nebo další, na sporu o místní příslušnost dosud nezúčastněný
krajský soudx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxhodnutí
věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ad 62/2012 je místně příslušný
Krajský soud v Ostravě" (viz usnesení NSS Nad 115/2012-14). V přxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxo znění: "I. Nesouhlas Městského soudu
v Praze s postoupením věci Krajským soudem v Brně je důvodný. II. K projednání a
rozhodnutí věci je příslušný Krajxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx, nemohou
krajské soudy dále zpochybňovat, jsou jím vázány. Totéž platí tehdy, pokud NSS rozhodl
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o pxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxvazně vyřešena NSS, došlo ke změně okolností rozhodných
pro určení místní příslušnosti soudu nebo ke změně pravidel určování místní příslušnosti,
přxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx
xxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx vlastní místní
nepříslušnosti.
28.
[Spory o příslušnost mezi pobočkou krajského soudu a "ústředím"] Podle § 7 odst.
6 nelze postupovat v případexxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxto případech totiž nejde o otázku místní příslušnosti soudu, nelze věc postoupit
místně příslušnému soudu ani vyvolat spor o místní příslušnost, k jehxx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxení působících na pobočce krajského
soudu či v jeho "ústředí". NSS se může touto otázkou zabývat v rámci důvodu kasační
stížnosti dle § 103 odst. 1 písm. cxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx věc zapsána do soudního oddělení působícího v "ústředí"), byl
soud nesprávně obsazen. Tím by bylo zasaženo i do práva na zákonného soudce (nález
III. ÚS xxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxstil nedostatek místní
příslušnosti (ať již k námitce účastníka, nebo z úřední povinnosti), si zachovávají
své účinky i v případě, že posléze došlo k poxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxojednána a rozhodnuta
místně nepříslušným soudem, aniž účastníci řízení včas namítli nedostatek této podmínky
řízení, došlo ke zhojení nedostatku, xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxci řízení vznesli námitku místní nepříslušnosti soudu opožděně
a současně tehdy, kdy soud již nebyl oprávněn zkoumat svoji místní příslušnost z
moci úxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xístní nepříslušnosti krajského
soudu, nebo tak učinili sice opožděně, ale ještě v době, kdy krajský soud směl zkoumat
svoji místní příslušnost i bez náxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxtnutí návrhu, § 53 - rozhodnutí, § 55 - usnesení, § 92 - nepřípustnost
návrhu ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, § 95 - příslušxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x xxxxxx x xxxxxní služebního předpisu,
§ 103 odst. 1 - důvody kasační stížnosti, § 109 odst. 4 - řízení před NSS
Související předpisy:
x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxx x xxx xxxx xxxxxxxx
xxxx x xx xx xx x.,
zák. o pomoci v hmot. nouzi,
§ 12a zák. č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky
Citovaná judikatura:
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx
xx xx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx usnesení ze dne 30.4.2009, sp.
zn. 23 Cdo 937/2009; usnesení ze dne 29.4.2010, sp. zn. 4 Nd 111/2010
RS NSS:
usnesení ze dne 22.4.2004, čj. Nad 98/200xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxx xxxesení ze dne 20.11.2018, čj. Nad 99/2018-75
NSS:
usnesení ze dne 27.2.2003, čj. Na 267/2003-5; usnesení ze dne 13.5.2003, čj. Nad
41/2003-32; usnexxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
x.6.2004, čj. Nad 79/2004-25; usnesení ze dne 9.11.2004, čj. Nad 115/2004-21; rozsudek
ze dne 27.1.2005, čj. 6 Ads 31/2004-35; usnesení ze dne 15.2.200xx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xx. Nad 22/2007-101; rozsudek ze dne
19.3.2009, čj. 1 Azs 5/2009-35; usnesení ze dne 23.12.2011, čj. Nad 32/2011-42; rozsudek
ze dne 15.2.2012, čj. 6 Ads 1xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxxx-17; usnesení ze dne 13.9.2012, čj. Nad 74/2012-35; usnesení ze dne 27.9.2012,
čj. Nad 64/2012-68; usnesení ze dne 14.11.2012, čj. Nad 92/2012-20; usnxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxx012-13;
usnesení ze dne 20.8.2014, čj. Nad 218/2014-81; usnesení ze dne 2.4.2015, čj. Nad
63/2015-44; rozsudek ze dne 11.6.2015, čj. 9 As 91/2015-17; uxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxení ze dne 5.1.2017, čj. Nad 239/2016-51;
usnesení ze dne 22.2.2017, čj. Nad 311/2016-58; rozsudek ze dne 3.10.2017, čj. 9
As 282/2017-41; usnesení ze dxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxx.2019, čj. Nad 12/2019-66
Literatura:
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck,
2009, s. 67-70, 558-562 a xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx-470.
HLAVA III
VYLOUČENÍ SOUDCŮ, PŘIKÁZÁNÍ VĚCI JINÉMU SOUDU, DOŽÁDÁNÍ
Vyloučení soudců a dalších osob
Právní stav komentáře jx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxní dokumenty (6 až 10)
IV. Poměr soudce k věci a k účastníkům nebo jejich zástupcům (11 až 21)
IV.1. xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx
xI. Vyloučení soudních osob, tlumočníka a znalce (27 až 36)
VI.1. Soudní osoby
VI.2. Specifika podjatosti znalce a tlumočníka
VI.3. Společné procesxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx požadavky kladené na námitku podjatosti
VII.3. Procesní otázky spojené s námitkou podjatosti
VII.4. Opakované a šikanózní námitky; nedůvodné námxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xx Námitky podjatosti v řízeních s krátkými lhůtami (54)
XI. Aplikovatelnost na kárná řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů (xxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxčitý případ nesmí být nikdy v daném případě podjatý, resp. nesmí panovat
ani pochybnosti o jeho nepodjatosti. To platí i o jiných soudních osobách na příxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xx xx xxx xx xx
xx xxxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx celé věci. V řadě
problémů tak budou na soudní řád správní aplikovatelná ustanovení civilního
procesního kodexu, a to vzhledem na obecný xxxxx xxxxxxx x x xx xx xx xx
relevantní
x xxxxx x
xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
x toho, že na podjatost lze usuzovat s ohledem na poměr soudce k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům. Podjatost je vnitřním psychologickým stavem sxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xxxxx pochybovat o nepodjatosti soudce, aniž
by bylo nutno složitě dovozovat, zda je snad soudce vskutku podjatý (k tomu srov.
I. ÚS 167/94). Obdobně ESLP zdůxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xež jak se věci jeví" a připomíná anglické rčení "justice
must not only be done, it must also be seen to be done - spravedlnost nemůže být
pouze vykonávána, mxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxsaným způsobem oznámit předsedovi soudu. Subjektivní pocit soudce bude následně
přezkoumán předsedou soudu, případně senátem NSS (viz komentář k odxxx xxx x xxxxxx
xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xskutku podjatý. A naopak proto, že
se soudce subjektivně cítí nepodjatý, nelze dovozovat, že nemůže být z rozhodování
věci vyloučen pro objektivně exixxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci
v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním
záxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx x xxxxx xalezla stěží uplatnění
vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii
nestrannosti je proto třeba vnímax xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxčastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují objektivní okolnosti,
které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce uxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx podjatosti, ale již tehdy, jestliže
lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti
může být podnětem k jexxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxena
nikdy zcela najisto, nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob
zúčastněných na řízení, nýbrž i z právního rozboru skutečnostíx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x x x xxxxx x xxxxxxx
xako příklad podjatosti soudce, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování
věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Soudce, kxxxx xx xx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxtiž utvořil na věc pevný skutkový a
právní názor. To pochopitelně platí též tehdy, pokud by měl o věci rozhodovat na
krajském soudu soudce, který věc rozhxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xrajského soudce na tomtéž
stupni, typicky poté, co NSS zruší předchozí rozsudek krajského soudu, eventuálně
opětovné rozhodování téhož senátu NSS o nxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxa dvakrát ta samá osoba.
Otázkou může být, co přesně rozumět pod souslovím "podílet se projednávání nebo rozhodování
věci". Bude to i situace, kdy soudxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxhu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává
pochybnost o vnitřní nezávislosti soudních instancí, o legalitě aplikovaných poznatků
a ve sxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx vyloučení i takového
soudce, který (byť věc samu nerozhodl), např. již prováděl v senátu dokazování, rozhodoval
o odkladném účinku žaloby nebo o návrhx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxx x xxxxxní senátu, soud provedl i některé přípravné úkony, ovšem dotčený
soudce se dále již na rozhodování nepodílel, důvod pro vyloučení nezaloží.
xxxxxxxxxx
Poněkud oxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxým sporem
téhož žalobce a téhož žalovaného o stejné dani, ovšem za jiné zdaňovací období (např.
DPH na leden 2013 a DPH na únor 2013). Pokud půjde o věci ve sxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx důvod pro vyloučení takového soudce
(podobně srov. usnesení NSS Nao 7/2006-121), byť v těchto případech nelze postupovat
mechanicky a paušálně.
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxvají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Zákon tedy
neumožňuje účastníkovi úspěšně namítat podjatosx xxx xxx xxx xx xx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxoliv jiných věcech. To platí i v situaci, kdy je účastník
nespokojen s rozhodováním soudce v jiných, byť třebas v některých aspektech obdobných
věcech (xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx soudy.
Ústavnost tohoto přístupu vyplývá též z početné judikatury ESLP, srov. např. Steulet
proti Švýcarsku, č. 31351/06, § 39-45.
Důvodem pro vylouxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxx xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx. usnesení
NS 4 Nd 301/2008).
5.
[Dřívější účast soudce na tvorbě nyní aplikovaného právního předpisu] Důvodem k vyloučení
soudce pro podjatost nxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxkonodárného sboru, eventuálně jako člen legislativní rady vlády či obdobného
orgánu. K tomu lze přiměřeně odkázat na § 36 odst. 3 zák. o ÚS, podle něhož pxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxx správním, jeho logika by měla
dopadat též na interpretaci § x xx xx xx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx procesních
pravidel určování příslušnosti soudů a jejich obsazení, jako garance proti možné
svévoli, je součástí základního práva na zákonného soudxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xx xx3/98).
7.
[Požadavek nestrannosti soudce podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy] Ustanovení čl. 6 odst.
1 Úmluvy stanoví mimo jiné právo každého na to, aby jeho zxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxch právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli
trestního obvinění proti němu. Požadavek nestrannosti je zpracováván množstvím judikaturx
xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxx x xx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxí soudů o občanských právech
nebo závazcích a oprávněnosti trestního obvinění. Ustanovení čl. 6 odst. 1 tedy bude
aplikovatelný na většinu věcí správnxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx a nemocenského pojištění, spory týkající se placení pojistného, dávek
či příspěvků, právo na sociální dávku v případě invalidity, právo na přístup k zxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxx x xxxxxxxjí.
Toto rozlišení nicméně pro účely aplikace závěrů ESLP na § 8 s. ř. s. nemá větší
význam; jediný význam má jen pro přípustnost podání stížnosti k ESLP xxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xxxx xxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x jeden na věci nepodléhající. Logickým
důsledkem tak bude, že ESLP bude aplikována i na věci, které pod režim
čl. 6 odst. 1 Úmluvy nespadají (xxxxxxxxxx xxxxxxxx
judikatura
xx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xbjektivní test nestrannosti soudce. Subjektivní
přístup zkoumá, zda soudce vnitřně je či není vůči stranám zaujatý, aniž by se zabýval
důvody této zauxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxdce.
V praxi jednoznačně dominuje objektivní přístup (Kmec, 2012, s. 673 a násl.; poprvé
takto ESLP ve věci Piersack proti Belgii, č. 8692/79, § 30).
xxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xdkazuje na tzv. , tedy formálně nezávazná pravidla vytvářená nevládními
organizacemi (např. Harabín proti Slovensku, č. 58688/11, § 107). Asx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx pasáže znějí takto:
soft law
xxxxxxxxxí
"Hodnota 2: NESTRANNOST
Princip:
Nestrannost je základním znakem a předpokladem výkonu soudcovské funkce. Aplikuje
se nejxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxz předsudků.
2.2 Při výkonu funkce i v osobním životě se soudce vždy chová způsobem, který neohrožuje
důvěru odborné i laické veřejnosti, jakož i stran xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx
x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxvané věci.
2.4 Soudce se zdrží projevů, které by mohly ovlivnit výsledek řízení nebo vzbudit
pochybnosti o nestrannosti řízení, ať již ve věci aktuálnx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xpravedlivý proces jakékoliv věci.
2.5 Soudce má zajistit své vyloučení z účasti v jakémkoliv řízení, ve kterém by soudce
nebyl s to rozhodnout záležitxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxou limitována, na příklady, kde
2.5.1 soudce je vskutku zaujat nebo má předpojatost ve vztahu k účastníkovi nebo
osobní znalost sporných skutkových oxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xx xxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxický zájem na výsledku řízení.
Soudce však nebude vyloučen, pokud by pro danou věc nebylo možno ustavit žádný jiný
soud nebo pokud by s ohledem na naléhaxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxePrinciplesComment.PDF;
překlad Z. K.)
Bangalorská pravidla v koncentrované podobě obsahují všechna zásadní pravidla týkající
se nestrannosti sxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxm
ESLP, je komentář k Bangalorským pravidlům. Tento komentář vychází z mnoha komparativních
materiálů a judikatury (dostupné na shora uvedené internxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx x xxxx x x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxých věcech] Ve světle judikatury ESLP významným
aspektem pro vyloučení soudce může xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx x xx). Obdobně by to mělo platit za situace, kdy soudce dovodil podjatost
ve vztahu k účastníkům nebo zástupcům v jiných věcech. Nepominuly-li mezitím důvoxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx by soudce postupovat ve vztahu
ke stejným účastníkům nebo srovnatelným věcem konzistentně. V každém případě rozhodnutí
soudu o nevyloučení dříve ve sxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx soudce] Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodování přidělené
věci pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout
x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxybně dán tehdy, pokud je soudce přímo jedním z účastníků
řízení nebo by mohl být osobou zúčastněnou na řízení, resp. by se rozhodnutí mohlo
jinak přímo či xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxhodnutí, umísťujícího
v území velkou stavbu, která se buduje v místě soudcova bydliště. Třebaže se soudce
nepřihlásil do soudního řízení jako osoba zúxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxě, resp.
by dokonce mohl ve věci vystupovat jako svědek (srov. nález II. ÚS 105/01).
14.
[Mediální výstupy soudce k jím rozhodované věci, publikačxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xoskytne sdělovacím prostředkům interview,
z něhož plyne jasný názor na věc, jde o porušení nestrannosti soudce a o důvod pro
jeho vyloučení (Paskal proxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xoudcovské nestrannosti. Soudce samozřejmě určitý názor na věc, na výklad práva,
na ústavnost úpravy, na relativní váhu konfliktních hodnot a principx xxxxxxx xxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxvědčí o jeho nestrannosti jako spíše
o jeho nekvalifikovanosti [Laird vs. Tatum, 409 US 824 (1972)]; ve svém obsáhlém
vysvětlení, proč se necítí ve věci xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx
xx xxxxx xxxbvyklé, pokud by předtím neuvedli přinejmenším určité přibližné náhledy,
z nichž bude vycházet jejich otevřených ústavních klauzulí x xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x určitých ústavních otázkách.
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx x35).
interpretace
Proto soudcovo vyloučení nezakládá ani publikační a přednášková činnost, třebaže
v ní vyjádřil svůj právní názor na výklad zákona, který je pro pxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx které v minulosti rozhodoval. Nesmí je však
diskutovat se zřetelem k věci, kterou aktuálně rozhoduje, resp. o které ví, že ji
v dohledné době rozhodovat xxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx v jeho objektivní dimenzi,
tedy zdání nestrannosti soudce jeho publikem, tedy stranami řízení a širší veřejností.
Chráněnou hodnotou tu je tedy xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx větší potíže svůj zveřejněný názor korigovat pod vlivem
průběhu řízení.
legitxxxxx
a priori
15.
[Mediální výstupy soudce k již rozhodnuté věci] Na druhou sxxxxx xx x xxxxxxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxo laiky srozumitelného, vysvětlení právních
důvodů svého rozhodnutí. Skutečnost, že soudce poskytne sdělovacím prostředkům rozhovor,
v němž po vynxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xyšší
soud rozhodnutí zruší. Ke stejnému závěru dospěl ÚS, podle něhož nelze "bez dalšího
dospět k závěru o podjatosti soudce na základě pouhého faktu, žx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxdoba soudcova vyjádření a to, zda snad soudce
nepřekročil to, co lze od něj jako od neutrálního očekávat.
arbitra
Ve stejném nálezu I. ÚS 722/05 nicméxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxntů brněnské VUT s předsedou základní organizace KSČ tamtéž,
kde ÚS svým aktivistickým rozhodnutím sklouzl až k některým dosti problematickým
a v podsxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, argumentující jeho poměrem k věci v důsledku členství
v předlistopadové komunistické straně. Boom těchto námitek vyvolal nález ÚS o zveřejňování
člxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxní možnosti uplatnit námitku podjatosti:
"27. Lze si v konkrétnostech představit mnoho případů, ve kterých by informace o
soudcově členství v KSČ mohxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxnu zveřejnit údaje o členství jiného soudce v KSČ, mohly by být naplněny
důvody (podjatosti soudců opřené o existenci soudcova vlastního konkrétně defxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx, mohl by být i on sám takto
prezentován veřejnosti. Mohlo by se tak jednat o rozhodnutí ve vlastní
věci v budoucnu. (porušení esenciálního pxxxxxxx xx
sui generis
xxxx xxxxx xx xxxxx xxx
xxxxx
xxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxxka řízení) co do jeho základního práva na nezávislého a nestranného
soudce, neboť mu umožňuje - podle okolností věci - vznést námitku podjatosti. Účastxxx
xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxx xx xxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxoučen."
Protože mnohomluvný a ne zcela srozumitelný nález I. ÚS 517/10 argumentoval možnou
obavou z podjatosti soudců - bývalých členů KSČ v "mnoha pxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxak vrátil k restriktivnímu pojetí podjatosti,
opřené o další "konkrétní skutečnosti" nasvědčující podjatosti soudce, samozřejmě
vedle prostého faxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxenství v bývalé KSČ nebude téměř nikdy důvodem pro vyloučení soudce.
Tyto závěry judikatury NSS (např. usnesení Nao 6/2011-208) byly opakovaně potvrxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxní přesvědčení jednotlivce
ve vztahu k soukromému vlastnictví. Vysoký počet členů KSČ před rokem 1989 navíc
naznačuje, že v členské základně (přirozexxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxými slovy, musí být - v kontextu hodnocení nestrannosti soudce
- k dispozici nejen obhajitelný úsudek o existenci adekvátně těsného vnitřního (identixxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxá konkrétního soudce právě
na poli tohoto tématu jeho někdejší politické strany. To však stěžovatel ve vztahu
k soudcům Městského soudu v Praze ani netvxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx, pokud by vyplývaly jen a pouze ze soudcova světonázoru, víry, politických
názorů, sexuální orientace, pohlaví, původu atd. (Commentary on the Bangaxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx x xxastníkům nebo k jejich zástupcům] Poměr je dán tehdy, pokud má
soudce k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah,
přípaxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xpolečníkům
atd. Poměr soudce k účastníkovi může být dán i tím, že v téže nebo související věci
účastníka dříve zastupoval, typicky advokát později jmenxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxo klienta jako advokát zastupoval, zejména
když od té doby uběhla již dlouhá doba. Soudci - bývalí advokáti tak s během času,
který uplynul od jejich jmenxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxouhodobému kolegovi
na soudu, je-li s ním spojen velmi přátelskými vztahy, převyšujícími běžné kolegiální
vztahy na soudu (usnesení NS 2 Cdon 1558/96xx xxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxlmi negativní vztah, soudce dokonce participoval na kárném
řízení proti svému bývalému kolegovi). Nutno ale upozornit, že jde o vztah soudce
k účastníxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxské
vztahy, jako profesionálové jsou s to objektivně rozhodovat o věcech, k nimž žádný
vztah nemají. Výjimku z tohoto pravidla si dovedu představit jen xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxísně vzato šlo nikoliv o vztah k účastníkům
řízení, ale o "poměr k věci".
O vztah ekonomické závislosti půjde např. v situaci, v níž jednou ze stran je banxxx
x xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx98). Na druhou stranu
bez této "přidané" hodnoty (vyjednávání o změně smlouvy) by jistě důvody pro vyloučení
soudce nebyly.
Z důvodů vnějšího zdání nexxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx
xx xxxx x xxxxxhu záruky uplatňovat vady na věci, nebo leasingová firma, přes níž
si soudce pořídil osobní vůz (usnesení NSS Nao 46/2010-78, bod 13).
Soudce může být dxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxudce působí jako vysokoškolský učitel (Pescador Valero proti Španělsku, č. 62435/00).
NSS nicméně správně zdůrazňuje, že nesmí jít o víceméně nahodixxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xe spor týká fakulty, na které soudce přednáší, nebo
naopak fakulty jiné, jakkoliv je formálně účastníkem sporu táž univerzita. x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xx spolužákem právního zástupce jednoho
z účastníků, ledaže by jejich vztah přesáhl běžnou univerzitní známost a dosáhl stupně
blízkého přátelství. Stxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxkuje
odborné články, s nimiž se běžně profesně stýká v právnické obci, na konferencích
a přednáškách, opět samozřejmě s tou výhradou, že by jejich vztah xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xx x xxxx
x xxxx xx xxxxxxní Nao 46/2010-78 pak NSS uvádí: "Jestliže pak zákon výslovně umožňuje
výdělečnou činnost soudců spočívající v činnosti mj. vědecké a publikační ... xx
xxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxjich zástupcům, kteří se
na této publikaci také podíleli. V reálném životě totiž existuje celá řada možnosti
spoluautorství: od velmi volného, čistě fxxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx autoři často ani nemohou ovlivnit, kdo všechno do něj bude přispívat,
a naopak situace ,společného psaní' dvou či více autorů, kdy nelze ani specifikovxxx
xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxtlivých autorů,
se však jedná o jejich čistě odborný vztah založený na profesionalitě a nelze bez
dalšího usuzovat na vztah osobní, který by mohl vést až xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxnželství nebo registrovaného partnerství. Otázkou
může být, jaká bude situace v případě rozvedeného manželství nebo zrušeného partnerství.
Podle kxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxnost o její
nepodjatosti (usnesení III. ÚS 249/06). V daném případě se sice jednalo o manželství
již 12 let rozvedené, nicméně takto paušalizující závěx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xy se v případě pochybností mělo vždy usuzovat ve
prospěch podjatosti.
20.
[Kritika soudce účastníkem řízení nebo jeho zástupcem] Velmi časté jsou xxxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxce s ohledem na své postavení
a záruky své nezávislosti musí unést velkou a někdy hrubou kritiku svého rozhodování
ze strany účastníků a jejich zástupcůx xxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxí kritizován, třebas i neurvale, nemůže mít vliv na soudcovu
nepodjatost.
Ústavní soud např. řešil situaci, v níž důvodem xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx s některými politiky. Ústavní soud takový důvod tvrzené
podjatosti odmítl: "Na tomto místě je třeba konstatovat, že soudce jako reprezentant
veřejné xxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxň tolerance
a nadhledu, než tomu je u jednotlivých občanů. Je třeba přihlédnout i k tomu, že
princip nezávislého, nestranného a spravedlivého rozhodovxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxktně formulované stížnosti sice mohou vzbudit určitou
nelibost dotčené osoby, avšak s ohledem na to, že tyto skutečnosti jsou běžnou součástí
práce soxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx.
Důvodem pro vyloučení není v zásadě bez dalšího ani skutečnost, že účastník řízení
podal podnět k prošetření trestného činu, jehož se měl dopustit soxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxxbu šikanózní, zjevně bezdůvodnou
nebo neúspěšnou. Pokud je však tato spíše "frivolní" rovina překročena, a soudce
se vlastním aktivním počínáním dosxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxudkyně v situaci, kdy právní zástupkyně
navrhovatelky označila v opravném prostředku rozhodnutí soudkyně "za právní zmetek",
soudkyně iniciovala pxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxález I. ÚS 167/94; do jisté míry srovnatelný je rozsudek velkého senátu ESLP ve
věci Kyprianou proti Kypru, č. 73797/01. Zde šlo ale navíc o kumulaci funkxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx specifickou
situací jsou důvody vyloučení soudce pro jeho poměr ke správnímu orgánu nebo osobám
jednajícím za správní orgán. Je běžnou věcí, že se soudxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxánu nelze dovozovat, že by byl soudce podjatý.
V tomto smyslu jde o jinou situaci než o soukromoprávní vztah např. k bance nebo
leasingové společnosti (sxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx zřejmé, že se jedná o kvalitativně
odlišnou situaci, než když je dán poměr soudce přímo k fyzické osobě coby k účastníkovi
řízení, resp. k jeho zástupci. xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxvnických osob soukromoprávní povahy. Zdejší soud má proto za to,
že podjatost soudců ve vztahu ke správním orgánům, resp. k osobám za ně jednajícím,
je nxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx správního
řízení (např. podá žádost o xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxnutí těchto správních orgánů v jiných věcech. Zdejší soud má za to, že v těchto
případech jeho vztah ke správnímu orgánu není takové povahy, aby bez dalšíxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxx xxxxxx xxdjatosti soudcem
22.
[Oznámení vs. námitka účastníka; postoj účastníka k oznámení] Podle ESLP při rozhodování,
zda v daném případě existuje legitxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xe, zda obava může být považována za objektivně ospravedlněnou (Thorgeir Thorgeirson
proti Islandu, č. 13778/88, § 51; Piersack proti Belgii, č. 8692/xxx x xxxx x xxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxjeví buď vyjádřením k námitce
účastníka řízení (viz § 8 odst. 5), nebo oznámením důvodů vlastní podjatosti předsedovi
soudu (§ 8 odst. 3).
Pokud vznese xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx v
režimu odst. 3. V takovém případě naopak platí, že o námitce musí rozhodovat podle
odst. 5 NSS (usnesení NSS Nao 60/2009-277). Klíčová je časová souslexxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxje se podle odst. 3. Naopak dojde-li
k opačné situaci, tedy jako prvá je uplatněna námitka podjatosti a teprve poté soudce
oznámí svou podjatost, postupxxx xx xxxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxci z důvodů dle § 8 odst. 1 s. ř. s. bez ohledu
na to, zda s vyloučením účastníci souhlasí či nesouhlasí" (rozsudek NSS 1 As 100/2009-129,
bod 16).
Nejvyššx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxu vyloučeni
pro podjatost. Poté co stěžovatelka sdělila, že jí nejsou známy žádné důvody pro
vyloučení soudců městského soudu a pro delegaci věci jinémx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xostup městského soudu je značně nekonzistentní.
Je třeba důrazně poukázat na to, že otázka vyloučení soudců pro podjatost není vázána
na vyjádření [žaxxxxxxxxx xxx xxxx xxx x xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x
xxxxx x xx xx xxx xxxx xxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx důvod své podjatosti, oznámí
takovou skutečnost předsedovi soudu. Při úvahách o své podjatosti bude vycházet nejen
z vlastního subjektivního pocitux xxx xxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxedsedovi důvody, které mohou navenek jeho
nestrannost zpochyb-ňovat.
Soudce oznámení podá typicky v momentě, kdy soudci-zpravodaji věc napadne, pxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx k osobě zúčastněné
na řízení atd.). Ostatní soudci, členové senátu, který má věc rozhodovat, důvody
podjatosti zjistí zpravidla později, až poté, co sx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxé podjatosti. Přípis se samozřejmě jako jakákoliv
jiná písemnost zakládá do soudního spisu. Stejně tak není oznámení limitováno žádnou
lhůtou.
2xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxu odkladu. V těchto
věcech není možný žádný "záskok" jiným soudcem. Až do okamžiku konečného rozhodnutí
o oznámení soudce je totiž stále zákonným soudcxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xx xx xxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxařit účel celého řízení.
Judikatura
priorita
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xčinek nebo předběžné opatření.
25.
[Postup předsedy soudu] Soudce oznámení směřuje předsedovi soudu. Pokud předseda
soudu souhlasí s tím, že jsxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxon činí předseda přípisem založeným do soudního spisu.
Má-li naopak předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li
se věc samoxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxloučení
soudce jiný senát NSS. Postoj soudce, který oznámení činí, tedy není zcela rozhodující.
Rozhodující tedy vždy bude, jak se věc jeví z objektivnxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxx týkající se samotného předsedy soudu] Otázkou může být, jak vyložit sousloví
"týká-li věc samotného předsedy soudu". Doslovný výklad tohoto ustanovxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxmí rozhodovat o oznámení
soudce ani tehdy, pokud oznámení podává jiný soudce než předseda, ovšem předseda
by byl ve věci rovněž podjatý. Nemůže-li totix x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxx xx xxxx xxdjatý rovněž (usnesení NSS Nao 84/2011-56).
K odst. 2 a 4
VI. Vyloučení soudních osob, tlumočníka a znalce
VI.1. Soudní osoby
27.
[Vymezení okruxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xracovníků,
kteří plní úkoly výkonu soudnictví mj. u krajských soudů, je vymezen v § 4 JŘ KS.
Jsou to justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úřxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxx zapisovatelé a zapisovatelky. Jejich účast
na rozhodování věci je velmi omezená, přesto je vhodné upravit podjatost i těchto
osob. Se soudními osobamx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx aby dal účastníkům možnost vznést námitku podjatosti.
28.
[Justiční čekatelé] Postavení justičních čekatelů je na zákonné úrovni upraveno v
§ 10x xx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xako "zák. o VSÚ"), je vyšší soudní úředník mimo jiné oprávněn provádět
v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem úkony soudu, které jsou mu svěřxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxdník vyloučen z provedení
úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon (tedy v tomto případě soudní
řád správní) stanoví pro vyloučení soudce. xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxx xxž je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony,
které nesnesou odkladu. Podle § 6 odst. 2 rozhoduje o vyloučení vyššího soudního
úředníka předsedx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxtosti
soudních osob rozhoduje senát. Je-li vyšší soudní úředník vyloučen, určí místo něho
předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.
xxx xxxxxxxxx
30.
[xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x x x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxní soudce, pokud
tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce. Asistent soudce je oprávněn podílet
se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanovenxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xředníků. Z toho plyne, že pro procesní pravidla o vyloučení
asistentů soudce platí speciální režim upravený v zákoně o vyšších soudních úřednících,
o jxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xamé rozhoduje
vždy soudce, nikoliv jeho asistent. Činnost asistentů je navíc často bezformální,
a tedy vnějším pozorovatelům je jejich podíl na rozhoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx kdy vykonávají pomocné (asistenční) úkony při dokazování
atp. (blíže k asistentům soudce viz výklad k § 14).
31.
[Důvody vyloučení soudních osob] xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx
x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxdjatosti znalce a tlumočníka
32.
[Speciální úprava vyloučení znalce] Úprava podjatosti a vyloučení znalce má speciální
zákonný režim v zákoně č. 3xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxt pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle odstavce 2 jakmile
se xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xodmínek,
jež odporují zákonu, jeho opětovné přibrání k témuž znaleckému posouzení zakládá
důvodnou pochybnost o jeho podjatosti s ohledem na jeho pomxx x xxxxx xxx xx xxxx
xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xřiměřeně aplikovat též na tlumočníka.
34.
[Pracovní poměr u účastníka řízení] Důvody vyloučení znalce by měly být dány rovněž
tehdy, lze-li pochyxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxčné procesní aspekty
35.
[Forma rozhodnutí o vyloučení soudní osoby] Podle odst. 5 platí, že je-li
namítána podjatost soudní osoby, tlumočxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxníka, kde, jak výše uvedeno, rozhoduje předseda senátu (usnesení
NSS Nao 48/2010-49). Obdobně o vyloučení soudní osoby, znalce nebo tlumočníka na
jejxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx
in fine
xxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxdu, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti proti soudní osobě,
tlumočníkovi nebo znalci, je kasační stížnost nepřípustná. Jde totiž jen o rozhodxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx x xx xxxxxxx nezákonným způsobem,
zatížil by tak soudní řízení vadou, která by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí
o věci samé. NSS by pak byl oprávněn přezkoxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx8-60).
K odst. 5
VII. Uplatnění námitky podjatosti účastníkem
VII.1. Poučovací povinnost soudu, lhůta pro uplatnění námitky
37.
[Poučení o prxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxosti je právem
procesním. Proto na něj dopadá obecná poučovací povinnost soudu podle § 36 odst.
1. Poučení má obecnou povahu. Jeho obsahem bude zejména vxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxní jmen soudců, kteří budou věc rozhodovat, včetně
náhradníků připadajících x xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx musí rovněž obsahovat informaci, že k později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Současně je nutno účastníkovi vysvětlit, že námitka musí být zdůvodxxxx x xxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx. jeho životopisem atd. Jakkoliv
zákon nestanoví formu, kterou je třeba při poučení dodržet, nejčastěji půjde o písemné
poučení v rámci přípravných úkxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxk, že poučení o složení senátu obsahuje
jména soudců, kteří věc mají rozhodovat, jejich náhradníky a odkaz na rozvrh práce,
dle něhož se postupuje. Bohuxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xxc rozhodovat. Podle stávající judikatury NSS takováto praxe není
porušením zákona, neboť eventuální skutečnost, že rozhodoval podjatý soudce, lze
uxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo jsou rozvrhy
práce. Lze proto doporučit i změnu praxe krajských soudů.
38.
[Včasnost námitky podjatosti] Zákon stanoví týdenní lhůtu pro uplatxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx při tomto jednání. K později
uplatněným námitkám se dle zákona nepřihlíží, tedy takovéto námitky nemají žádné
procesní účinky (odst. 5 věta třetí). O txx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xámitky odmítá usnesením, nejde o správný postup, ale o postup
v rozporu se zákonem.
Včasnost uplatnění námitky se posoudí dle jejího obsahu, tedy zejmxxx xxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx seznámit se s obsazením senátu.
Na druhou stranu půjde o skutečnosti, které se objevily teprve v průběhu řízení (např.
nevhodné vyjádření soudce k věcix xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxx
x xxxxxxx xxxxxktu s ním poznal, že je to vlastně osoba, kterou zná, a uvědomil si
možné důvody podjatosti. V pochybnostech o tom, zda je uplatněná námitka včasná,
by měl xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxčení je procesní vadou, sama o sobě však zpravidla nemá dopad na zákonnost
rozhodnutí ve věci samé. Přímým důsledkem tak bude především možnost uplatnix xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxaného názoru NSS s. ř. s. - na rozdíl od
úpravy v § 15a odst. 2 větě druhé o. s. ř. - xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxxx xx xx xxx
xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxa vznesena za situace, kdy účastník nebyl poučen
o právu vyjádřit se k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat
a rozhodnout (usnesenx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xčinná sankce.
VII.2. Formální požadavky kladené na námitku podjatosti
40.
[Forma a náležitosti námitky podjatosti] Zákon nestanoví žádnou foxxxx x xxx xx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xakoukoli formou. Námitka bude
v praxi zpravidla provedena písemně, zasláním příslušné písemnosti soudu, nebo elektronicky,
např. e-mailem. Protožx xxxxx x xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx
x xxxx xsnesení RS NSS 8 As 78/2015-22, které se sice vztahuje k žádosti o osvobození
od soudních poplatků, jeho logika však plně dopadá i na námitku podjatosti (xxx xxxxx
xxxx xx x xxxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxtka musí být rovněž podepsána a datována.
Namítá-li kupříkladu účastník podjatost soudce, označí soudce jménem a stručně a
jasně vysvětlí, které konkxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxst námitku poučen, účastník rovněž uvede, kdy se o důvodech podjatosti dozvěděl.
Pokud má účastník k podjatosti nějaké důkazy, tyto důkazy označí. K náxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxdce] Pokud účastník označí bez
argumentace za podjaté všechny soudce krajského soudu nebo všechny soudce
NSS, nelze se takovou námitkou zxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xxx rozhodují (shodně Novotný, 2009, s. 81 a násl.). Jde o typický příklad
vady námitky podjatosti. Na druhou stranu nelze vyloučit námitku podjatosti, ktxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx
relevantní
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxsti a důsledky jejich neodstranění] Pokud má námitka podjatosti
vady, vyzve předseda senátu k jejich opravě nebo odstranění. K tomu stanoví lhůtu
(§ 37 xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxu
druhou o. s. ř., aplikovatelným na základě § 64 s. xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xhůtě odstraněna, nelze o námitce podjatosti vůbec
rozhodovat, soud k ní nepřihlíží (§ 43 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s §
64 s. ř. s.). Pokud přestx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx nemá žádné procesní účinky, a to až do okamžiku odstranění těchto vad. Odstraní-li
účastník vady až po uplynutí soudem stanovené lhůty, může to mít pro nxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
x xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxxxch a nejasných námitkách,
což rozhodně nepřispívá k efektivitě řízení před správními soudy.
43.
[Změny ve složení senátu a znemožnění uplatnit nxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xx xxxx xx xxxxxxxx řízení musí mít reálnou možnost uplatnit námitku podjatosti
proti novému soudci. Pokud dojde ke změně v určeném složení senátu, přičemž o tom
není infoxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxoučení
soudce z projednávání a rozhodování věci z důvodu podjatosti; tím dle okolností může
dojít i k porušení ústavního práva na zákonného soudce (čl. xx xxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxh frází tvrdí účastník též konkrétní
důvody nasvědčující podjatosti soudce, o kterém účastník nevěděl, že v jeho kauze
bude rozhodovat.
xxxxxxxxxx
Změny ve složxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtu. Jako ideální
se v takovém případě jeví postup těch soudů, které účastníka po podání žaloby nebo
jiného návrhu neprodleně informují o složení senátux x xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx důvody podjatosti. Pokud však ke změně ve složení
senátu nedojde, není třeba o námitce podjatosti vůči náhradníkovi vůbec rozhodovat.
Ústavně problxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxdající
členy senátu, eventuálně jejich náhradníky. Protože vyloučení soudce z důvodu jeho
možné podjatosti spadá do základního práva na zákonného soxxxxx xxxx xx xxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx z judikatury ESLP, podle níž k porušení práva
na nestranný soud může dojít jen z toho důvodu, že účastníku řízení nejsou známa
jména jednotlivých soudců x xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
44.
[Procesní postup soudu xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx z hlediska procesní efektivity krajně nešťastné a zbytečně prodlužuje rychlost
řízení. Určitou výjimkou z povinnosti soudu předložit věc NSS budou nxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xx xx xx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxů za podjatého, a není
dána některá z výjimek, musí se NSS touto skutečností zabývat, a to ještě před samotným
vynesením rozhodnutí (nález II. ÚS 551/03)x xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxa týká. V případě námitky podjatosti vůči soudci NSS
posuzuje námitku jiný senát NSS, určený rozvrhem práce. Rozhoduje vždy tříčlenný
senát NSS, a to i v xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
§ 16 odst. 2 a 3 (usnesení NSS Nao 7/2013-47).
xxxxxxxxxxx xxxxxx
45.
[Námitka podjatosti vůči soudci posuzujícímu námitku podjatosti] Obecně lze mít za
to, že by soudcxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xěch soudců, kteří rozhodují o námitce podjatosti tak, aby i jejich podjatost mohl
eventuálně důvodně napadnout. Takto se ostatně vyvinula i praxe před xxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxtí (srov. § 47 s. ř. s.). V úvahu
tak připadá jen odvolání takovéhoto procesního úkonu podle § 41a odst. 4 o. s. ř.
ve spojení s § 64 s. ř. s. Námitka podjatosxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxník námitku podjatosti vůbec neučinil (srov. obecně
k odvolání procesního úkonu rozsudek NS 21 Cdo 426/2002). Pokud se snaží účastník
vzít námitku podxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxxxt,
třebaže již na námitce účastník netrvá.
V judikatuře NSS je nicméně dohledatelný i opačný názor, podle něhož, vezme-li účastník
řízení vznesenou nxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxr nemá oporu v zákoně a je v rozporu i s civilní procesualistikou.
Něco jiného samozřejmě nastane v případě, že účastník neodstraní vady nedostatečně
kxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx x xx xxxxodovat nemusí,
a ostatně ani nemůže (srov. bod 42 shora).
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxdne jen o ne/vyloučení těch
soudců, kteří jsou povolaní ve věci rozhodovat, nikoliv tedy o soudcích jiných, které
námitka rovněž zmiňuje a jejich podjaxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx
xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxí k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede
soud uvedený v odstavci 1 buď sám, nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li
sx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xrovádí dokazování jen
zcela výjimečně. O vyloučení se totiž rozhoduje zejména se zřetelem na skutečnosti
uvedené v návrhu účastníka, na skutečnosti oxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxru o důvodnosti námitky podjatosti, a současně se
k rozřešení otázky nabízí důkazy, provede soud dokazování.
VII.4. Opakované a šikanózní námitky, xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx
xxxxx x xx xx xxx xxdle něhož o námitce podjatosti nebude rozhodováno, uplatnil-li
účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem již rozhodnuto.
V xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxvydává a aplikaci
§ 15b odst. 3 o. s. ř. soud vysvětlí v rozhodnutí ve věci samé.
Ústavnost § 15b odst. 3 o. s. ř. byla potvrzena nálezem I. ÚS 793/04.
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxka procesní efektivity a
rychlosti řízení velmi nevhodný. Na s. ř. s. se však přiměřeně aplikuje též § 15b
odst. 2 o. s. ř., podle něhož o námitce podjatosxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx
xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx Samostatné rozhodnutí o takovéto námitce se nevydává
a aplikaci § 15b odst. 2 o. s. ř. soud vysvětlí v rozhodnutí ve věci samé. To platí
o námitkách, o nicxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx
xxxx xxx xrobíhá jednání. Účastník se může dobrat přezkumu takové námitky v řízení
o kasační stížnosti [důvod kasační xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxx xxxxxxx xxxx xxx xxedložit NSS. Ustanovení nelze aplikovat, pokud není v dané
věci přípustná kasační stížnost.
50.
[Zneužití námitky podjatosti] Obecně nelze vyloxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx není dosáhnout vyloučení soudce nebo jiné osoby, ale
naopak prodloužit soudní řízení, zvýšit náklady řízení druhé procesní straně atp.
Typicky tak toxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxž opakovaně rozhodoval NSS. Takováto námitka podjatosti nevyvolá žádné účinky a
soud o ní nemusí samostatně rozhodovat. Důvody toho, proč má za to, že v xxxx xxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxek NSS 1 Afs 107/2004-48. Nejvyšší správní soud
připustil aplikaci zneužití práva též na námitku podjatosti, typicky pokud zástupce,
resp. žalobce jexx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xřevzetí právního zastoupení na poslední chvíli před nařízeným jednáním nebo při
jednání se znalostí obsazení soudu, uplatňování důvodů pro vyloučenx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx xoud k takovému úkonu nepřihlédne; možnost
vznést důvody pro vyloučení zákonného soudce až v případné kasační stížnosti proti
konečnému rozhodnutí tíx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x
xxxxxx xliv na délku soudního procesu. V takovémto případě lze často dospět k závěru,
že průtahy v řízení způsobil sám účastník, pročež nemusí být shledáno poruxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xeleží povinnost i v takovýchto
případech postupovat bez zbytečných průtahů. Současně by soud neměl rozhodovat o
námitkách podjatosti, které nesplňuxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxjského soudu] Jestliže pro vyloučení soudců specializovaných
senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát, NSS přikáže věc jinému než
místnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx jako
správnímu orgánu (usnesení NSS Nad 4/2008-47) nebo naopak žalující stranou je sám
soud. Koncepce, podle níž jsou soudci podjatí jen proto, že žaloxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxní týká všech soudců NSS,
absurdně by to znamenalo, že o věci nemůže rozhodovat nikdo. Takový závěr by byl
ve shodě s judikaturou ESLP protiústavní, nebox xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx9/88, § 37, nedávno pak Harabín proti Slovensku, č.
58688/11, § 139, který se odvolává na Bangalorské principy soudcovského chování a
jejich "doktrínu xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxko důvod kasační stížnosti
53.
Skutečnost, že ve věci rozhodoval soudce, který měl být správně vyloučen, způsobuje
zmatečnost řízení. Skutečnostx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxx xxxx xaková je tato skutečnost jedním z důvodů kasační stížnosti [§ 103 odst.
1 písm. c), srov. komentář k tomuto ustanovení].
K odst. 6
X. Námitky podjatosxx x xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxoupení věci k rozhodnutí o námitce podjatosti na NSS. Má-li
soud za to, že námitka podjatosti, která byla uplatněna v průběhu řízení, v němž
je soud povinxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxy uvede
až v odůvodnění ve věci samé. Podmínkou tohoto postupu je, že proti rozhodnutí krajského
soudu je přípustná kasační stížnost. Pokud má nicméně sxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xx x xxxxx x xx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xodjatosti vůči soudní osobě,
znalci a tlumočníkovi. Soud zde nemusí rozhodovat samostatným usnesením, ale postačí
vysvětlit důvody nepodjatosti až x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xěcech krajského referenda (§ 91b) a ve
věcech návrhu na zrušení návrhu na zrušení opatření obecné povahy (§ 101d odst. 2).
Dále jde o řízení ve věcech mezixxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xlenského státu na základě evropského zatýkacího rozkazu (§ 32
odst. 4 zák. o azylu); žaloby proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti
rozhodxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx o pobytu
cizinců); žaloby proti uložení pokuty podle § 61 odst. 4 zák. č. 231/2001 Sb., o
provozování xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxje ve lhůtách počítaných na dny v řízeních na ochranu ve věcech
seznamů voličů (§ 88), ochrany ve věcech registrace (§ 89), neplatnosti voleb a hlasování
xx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxx, neboť
o návrhu samotném rozhoduje NSS. Na tato řízení tedy § 8 odst. 6 aplikovatelný není.
XI. Aplikovatelnost na kárná řízení ve věcech soudců, stáxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxstupců a soudních exekutorů, se na vyloučení člena senátu
z projednávání a rozhodování věci použije § 8 s. ř. s. NSS aplikuje i
na přísedící xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xj. i přísedící,
mají totiž v době rozhodování konkrétního případu postavení nezávislých soudců (usnesení
NSS Nao 9/2011-148).
Judikatura
Související ustanxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
Související předpisy:
Citovaná judikatura:
ESLP:
Delcourt proti Belgii, rozsudek ze dne 17xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xe dne 25.6.1992, stížnost č. 13778/88; Debled proti Belgii, rozsudek
ze dne 22.9.1994, stížnost č. 13839/88; Wettstein proti Švýcarsku, rozsudek ze dxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxnělsku, rozsudek ze
dne 17.6.2003, stížnost č. 62435/00; Kyprianou proti Kypru, rozsudek velkého senátu
ze dne 15.12.2005, stížnost č. 73797/01; Verxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx proti Maďarsku, rozsudek ze dne 12.7.2011, stížnost č. 12748/06;
Paskal proti Ukrajině, rozsudek ze dne 15.9.2011, stížnost č. 24652/04; Harabín proxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xx
xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx1999,
sp. zn. III. ÚS 293/98; nález ze dne 3.7.2001, sp. zn. II. ÚS 105/01; nález ze dne
14.3.2002, sp. zn. III. ÚS 346/01; nález ze dne 25.6.2003, sp. zn. IIx xx xxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx
xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxe 16.5.2006, sp.
zn. II. ÚS 551/03; nález ze dne 7.3.2007, sp. zn. I. ÚS 722/05; usnesení ze dne 20.6.2007,
sp. zn. III. ÚS 249/06; nález ze dne 15.11.2010, xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx zn.
2 Cdon 1558/96; rozsudek ze dne 26.11.2002, sp. zn. 21 Cdo 426/2002, č. 58/2003 Sb.
rozh. civ.; usnesení ze dne 23.2.2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005; rozsuxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxx
xx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx, č. 3411/2016 Sb. NSS
NSS:
usnesení ze dne 19.3.2003, čj. Nao 2/2003-18, č. 53/2004 Sb. NSS; usnesení ze dne
29.4.2003, čj. Nao 19/2003-16; usnesenx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx čj. 2 Afs 178/2004-128, č. 624/2005 Sb. NSS; rozsudek ze dne 10.11.2005,
čj. 1 Afs 107/2004-48, č. 869/2006 Sb. NSS; usnesení xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx.2008, čj. Nad 4/2008-47; usnesení ze dne 28.5.2008,
čj. 1 Azs 24/2008-60, č. 1699/2008 Sb. NSS; usnesení ze dne 14.7.2009, čj. Nao 36/2009-49;
usnesenx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx10-78,
č. 2102/2010 Sb. NSS; usnesení NSS ze dne 8.7.2010, čj. Nao 48/2010-49; usnesení
ze dne 9.2.2011, čj. Nao 6/2011-208; usnesení ze dne 9.2.2011, čxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x/2013-47; usnesení ze dne 29.10.2014,
čj. Nao 378/2014-70; usnesení ze dne 11.10.2016, čj. Nao 232/2016-24; usnesení ze
dne 28.3.2017, čj. Nao 122/20xxxxxx
xx xxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx x násl.
Commentary on the Bangalore Principles of Judicial Conduct. The Judicial Integrity
Group, březen 2007.
KMEC, J. Právo na nestranný soud. xx xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxx BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha:
C. H. Beck, 2009, s. 76-94.
Přikázání xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx
xxx nutná (8)
xxxxxxxx
III. vhodná (9 až 11)
Delegace
I. Obecně k delegaci v soudním řízení správním
1.
[Výjimečnost delegace] Otázka přikázání věci (nebolx x xx xxxx xxxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xe, že věc, k jejímuž projednání je místně příslušný
určitý krajský soud, je z důvodů upravených v komentovaném ustanovení přikázána jinému
krajskému sxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx a je
přikázána k projednání jinému soudu. Jelikož jde o zákonem aprobovaný zásah do ústavní
zásady zákonného soudce a do základní procesní zásady perpexxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxé případy (usnesení RS NSS Nad 138/2003-26).
Rozhodnutí o přikázání věci jinému krajskému soudu musí být proto náležitě odůvodněno
z hlediska přesvědxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xxxxxxxxtí o delegaci
věci. V této souvislosti je možné poukázat na to, že NS svá rozhodnutí o přikázání
věci jinému věcně příslušnému soudu neodůvodňuje, pokud xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
nutná upravená v § 9 odst. 1 s. ř. s. a vhodná upravená v § 9 odst. 2 s.
ř. s. O obou případech rozhoduje NSS, a to usnesením (§ 53 oxxxx x xx xx
xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 10 Na 953/2011 se přikazuje Krajskému soudu v Praze" (usnesení NSS Nad
6/2011-12), nebo mu nevyhoví, a pak rozhoxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxx xxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxegace
delegace
delegace
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxsem k rozhodnutí NSS.
Nejvyšší správní soud v takovém případě buď rozhodne o přikázání věci jinému krajskému
soudu, nebo návrh na delegaci zamítne ("Náxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxx xxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx5, Nad 103/2012-99 nebo Nad 2/2013-178). Krajský soud
nepředloží návrh účastníka na delegaci vhodnou NSS pouze tehdy, jestliže z dosavadního
průběhx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx návrh na delegaci
měl vskutku jen obstrukční charakter, přezkoumá NSS v rámci řízení o kasační stížnosti,
neboť by mohlo jít o vadu řízení (srov. usnesexx xx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxci jinému soudu, zajistí, aby se všichni účastníci
řízení mohli vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě návrhu
na delegaci vhodnxx x x xxxxxxx xxx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxm
podkladem pro posouzení, zda existuje skutečně závažný důvod pro delegaci vhodnou
(a to v porovnání se zájmy ostatních účastníků řízení), a kterému sxxxx xx xxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx předpokladem pro rozhodování o delegaci
je, že bylo postaveno najisto, který soud je vůbec místně příslušný k projednání
věci (usnesení NSS Nad 27/201xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x x
xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxdu téhož krajského soudu] Komentované ustanovení
se nepoužije v případě, kdy by měla být věc předána z "ústředí" krajského soudu na
pobočku téhož krajsxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxeré soudní oddělení působící v rámci téhož krajského soudu bude věc projednávat.
Tuto otázku určuje rozvrh práce, přičemž věc musí být přidělena do konxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxudu, ovšem v sídle (či na pobočce)
soudu ho lze provést jen s obtížemi, může jej soud provést na jiném vhodném místě
tak, aby se ho mohli účastnit všichni účxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxho soudu provedl jednání v "ústředí" krajského soudu
nebo na jiném místě (viz § 3 JŘ KS).
6.
[Kumulace námitky podjatosti a návrhu na delegaci nutnoxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xoučasně se z toho důvodu domáhá přikázání
věci jinému soudu (obsahově jde o návrh na delegaci nutnou). V takovém případě je
třeba nejprve rozhodnout o náxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxodnuto o vyloučení soudců (srov. stanovisko NS Ncdf 132/79 a usnesení NS 5 Nd
335/2001). Pokud důvody obsažené v návrhu na přikázání věci jinému soudu lxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xsnesení NS 5 Nd 14/2001).
xxxxxxxx
7.
[Opakování návrhu na delegaci z týchž důvodů] V praxi se mohou vyskytnout případy,
kdy účastník řízení opakovaně vznášx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxx xxtuace se lze inspirovat civilistickou judikaturou, která dovodila,
že dřívější rozhodnutí o návrhu na delegaci zakládá překážku věci pravomocně rozxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxxx xxxxx
xx
[Pojem] nutná je vázána na přísnou zákonnou podmínku. V případě, že je tato
podmínka naplněna, nedisponuje NSS žádným prostorem pro vlastnx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxudců v rámci soudu, který by měl věc projednat
(což zahrnuje pobočku krajského soudu i jeho "ústředí"), a to v takovém počtu, že
nelze k projednání věci sexxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xutné by mělo být, že rozhodnutí o ní předcházelo vyloučení soudců specializovaných
senátů či specializovaných samosoudců postupem dle § 8 odst. 3 nebx x xx xx xx xx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x x x xxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxho úseku krajského soudu, nejsou
splněny podmínky pro přikázání věci jinému krajskému soudu z důvodu nutnosti (srov.
stanovisko NS Ncdf xxxxxx x xxxxxxxx xx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxudců specializovaných senátů či specializovaných samosoudců krajského soudu.
Delegace
xxxxxxxx
K vyloučení všech soudců specializovaných senátů a specializovanýxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx o jakousi "systémovou" závislost soudců
projednávajících věc na účastníkovi řízení. Po rozhodnutí o vyloučení soudců je věc
předložena opět NSS s návxxxx xx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
xoudu podle § 9 odst. 2, tedy z jiného důležitého důvodu (usnesení NSS Nad 60/2012-24
a NSS Nad 6/2011-12). Podmínkou z důvodu vhodnosti není přxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxgaci se vydávají skutečnosti, které
zavdávají příčinu objektivně pochybovat o nepodjatosti soudců. Místo toho, aby se
postupovalo procesně řádně dlx x x xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxxxx
xx xxxlomem do práva na zákonného soudce, je třeba důsledně lpět na správném
procesním postupu, jakkoliv může vést k prodloužení délky řízení, ledaže by byl dxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
delegace
xxxxxxxx
xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx zaznamenat v souvislosti s delegací nutnou trend,
jenž směřuje k rychlému procesnímu vyřízení této záležitosti jako celku. Nejvyšší
správní soud v ráxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxž
rovnou věc přikáže k projednání jinému věcně příslušnému soudu. S důvody vyloučení
soudců a splněním podmínek pro přikázání věci se vypořádá v odůvodxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxzignuje na závazné rozhodnutí otázky,
pro kterou mu je věc předkládána (vyloučení soudců). Z tohoto pohledu se jako vhodnější
jeví postup, kdy NSS výroxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxtně tomuto rozhodnutí lze vytknout, že se zabývalo pouze důvody pro vyloučení
soudců zařazených v "ústředí" krajského soudu, aniž by se vypořádalo s tíxx xxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx jinému soudu).
K odst. 2
III. Delegace vhodná
9.
[Pojem] Přikázat věc jinému věcně příslušnému soudu lze tehdy, je-li to vhodné z
důvodu rychlosxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxy
rozhodné okolnosti a zvážit, zda věci přispěje k hospodárnějšímu, rychlejšímu
či po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu poxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxx xxx xxxxxxxxxxxxx
delegace
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxx xx vhodné věc přikázat jinému než místně příslušnému soudu. V prvé řadě to
jsou případy, kdy účastník řízení je objektivně a významně omezen v možnosti cesxxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxsnesení NSS Nad 87/2004-25,
dále usnesení NSS Nad 23/2005-41, nebo též usnesení NSS Nad 11/2006-36). Nemůže se
přitom jednat pouze o dočasnou překážkux xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xrajskému soudu může účastník řízení cestovat s menšími
obtížemi. Přitom je třeba vzít v úvahu, zda existuje předpoklad, že bude ve věci
nařízeno jednánx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx
xx xxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxázat věc jinému krajskému soudu.
xxxxxxxxxx
Důvodem pro delegaci je rovněž to, aby žaloby ve věcech mezinárodní ochrany příslušníků
téže rodiny byly projednány xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxdnit delegaci tehdy, jestliže existuje předpoklad
provádění rozsáhlého a nákladného dokazování mimo obvod místně příslušného krajského
soudu, přixxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxt také tehdy,
je-li účastník omezen na svobodě a k jeho dopravě do sídla soudu by bylo třeba využít
eskorty hrazené z veřejných prostředků (usnesení NSS Nxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx2006-21). Kriticky se k tomuto důvodu pro delegaci
staví ÚS, jenž v nálezu III. ÚS 529/08 uvedl, že značná finanční náročnost eskorty
účastníka řízení x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxému
soudci. V současné době lze navíc tyto náklady využitím videokonferenčního
zařízení.
xxxxxxxx
eliminovat
11.
[Důvody neopodstatňující delegaci] xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx
xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxěrné rozložení nápadu mezi jednotlivé krajské
soudy (usnesení NSS Nad 45/2004-24). Důvodem pro delegaci stejně tak není ani dosavadní
postup soudu v řxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxm páchání
trestné činnosti ze strany soudce (usnesení NS 25 Nd 115/2002), výše cestovních nákladů
k soudu (usnesení NSS Nad 167/2004-31) ani horší doprxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xkutečnost.
xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
Důvodem pro delegaci samo o sobě není, že po zahájení řízení došlo ke změně okolností,
na nichž se zakládá určení místní příslušnosti soudux xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxx x x xxx
xxxxxxxxxx
Související ustanovení:
§ 7 - příslušnost soudů, § 8 - vyloučení soudců a dalších osob, § 55 - usnesxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx Sb. NS; usnesení ze dne
1.2.2001, sp. zn. 5 Nd 14/2001; usnesení ze dne 18.12.2001, sp. zn. 5 Ncd 335/2001;
usnesení ze dne 12.6.2002, sp. zn. 25 Nd 115/200xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx
xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxxx
RS xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx2003, čj. Nad
135/2003-23; usnesení ze dne 19.2.2004, čj. Nad 24/2004-46; usnesení ze dne 18.3.2004,
čj. Nad 45/2004-24; usnesení ze dne 22.6.2004, čjx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx/2005-41; usnesení ze dne 12.4.2006, čj. Nad 12/2006-21;
usnesení ze dne 20.4.2006, čj. Nad 11/2006-36; usnesení ze dne 19.3.2008, čj. Nad
9/2008-9; uxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xe dne
30.11.2009, čj. Nad 23/2009-32; usnesení ze dne 10.3.2011, čj. Nad 6/2011-12; usnesení
ze dne 29.5.2012, čj. Nad 27/2012-50; usnesení ze dne 26.9xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xj. Nad 5/2013-55; usnesení ze dne 13.2.2013,
čj. Nad 2/2013-178; rozsudek ze dne 30.6.2014, čj. 8 Azs 35/2014-21; usnesení ze
dne 17.6.2015, čj. Nao 135xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxx-12
Literatura:
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. Praha: C. H. Beck,
2009, s. 71-75.
KRÁLÍK, M. Přikázání věci z dxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxx xěci z důvodu vhodnosti v současné civilní judikatuře Nejvyššího
soudu a Ústavního soudu. Soudní rozhledy, 2007, č. 7, s. 257 a násl.
VOPÁLKA, V., MIKxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx
xxx xxxxesní a dožádaný soud (6 až 7)
III. Postup při provádění dožádání (8 až 12)
IV. Hodnocení důkazních prostředků provedených dožádaným soudem (13)
K § 1x
xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxý soud téhož nebo nižšího stupně provedením určitého
jednotlivého úkonu. Dožádání sleduje naplnění zásady rychlosti a hospodárnosti řízení.
V určitxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xožádání přípustné. Z jiných
než zákonem stanovených důvodů nelze k dožádání přistoupit, neboť by tím docházelo
k přenášení úkolů na jiný než procesní sxxxx xxxx xx xxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxdání "nutné" a dožádání "vhodné".
O "nutné" dožádání jde tehdy, má-li soud v řízení provést úkon, který lze provést
jen mimo obvod jeho působnosti (typxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx x xožádat o provedení úkonu soud, v jehož obvodu má být úkon proveden.
O "vhodné" dožádání jde v případě, kdy úkon by bylo možné provést v obvodu procesního
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxx výslech svědka,
který je ve výkonu trestu odnětí svobody, lze obstaráním jeho výpovědi
prostřednictvím dožádaného soudu). Dožádání je mxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx přitom jen o případy, kdy je provedení úkonu obtížné pro
soud, ale především o případy, kdy okolnosti svědčící o obtížnosti provedení úkonu
u procesníhx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx nahradit
využitím videokonference.
eliminovat
3.
[Předmět dožádání] Předmětem dožádání je provedení úkonu soudu. Možnost provést dožádání
není vázána jxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxení, nebo třetím osobám, nebo k prohlídce určitého místa či předmětu.
Nejčastějšími úkony prováděnými cestou dožádání jsou doručování a provádění důxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxučení písemnosti lze dožádání využít zejména v případě,
kdy se osobě nedaří doručit prostřednictvím držitele poštovní licence - nemá adresu
pro doručxxxxx xx xxxxxx x xxx xx xx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxnosti zdržuje,
a spojit tento úkon s provedením šetření v místě doručování za účelem zjištění, zda
se v něm adresát zdržuje.
5.
[Provedení důkazu] K xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxé
přistoupit pouze ve výjimečných případech, neboť provedení důkazního prostředku mimo
jednání procesního soudu představuje prolomení zásady přímxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxího prostředku prostřednictvím dožádaného
soudu, musí důkladně posoudit, jsou-li podmínky dožádání splněny, přičemž tyto podmínky
je třeba vykládxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxdaný soud
6.
[Procesní soud] Procesním neboli též dožadujícím soudem může být jak krajský soud,
tak NSS.
7.
[Dožádaný soud] Dožádaným soudem je xxx x xx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxvního soudnictví (odlišně viz § 39 odst. 3 o. s. ř., podle kterého provádí
úkony dožádání vždy samosoudce). Dožádaným soudem nikdy nemůže být NSS.
Pokux xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx
x xx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxresního
i krajského soudu justiční čekatelé, soudní tajemníci, asistenti soudce a vyšší soudní
úředníci. Justiční čekatelé a soudní tajemníci mohou xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx
xx x xxxxx x xxxxx xx xx xxxx xxxxx xoudní úředníci a s ohledem na § 36a odst. 5
zák. o soudech a soudcích i asistenti soudce smějí vyřizovat dožádání, s výjimkou
dožádáni ve styku s cizinou, xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxudce,
čímž by byla odstraněna neodůvodněná disproporce mezi § 10 s. ř. s. a § 39 odst.
3 o. s. ř.
xx xxxx xxxxxxx
III. Postup při provádění dožádání
8.
[Postup procexxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx x x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx
xx dožádaný soud formou dopisu, v němž uvede všechny údaje potřebné pro provedení
dožádání. Je-li předmětem dožádání výslech osoby, uvede procesní soud xxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
9.
[Vyřízení dožádání] Může-li dožádaný soud provést ve svém obvodu požadovaný úkon,
dožádání vyhoví a úkon provede. Nepřísluší mu, aby hodnotil, xxx xxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu doručit písemnost jejímu adresátovi.
Doklad o doručení pak dožádaný soud zašle soudu procesnímu.
10.
[Provádění důkazního prostředku dožádxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxx účastnit se jednání soudu, tj. účastníky řízení, osoby zúčastněné
na řízení a jejich zástupce, o místě a čase provádění úkonu. Osoby, které mají být
k úkxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxaným soudem
(§ 122 odst. 2 o. s. ř. užitý na základě § 64 s. ř. s.) a využít práva, která jim
zákon dává ve vztahu k prováděnému důkaznímu prostředku (např. kxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxbylo by možné takto získaný důkaz v řízení
použít (rozsudek NSS 5 Ads 5/2003-57).
Dožádaný soud klade vyslýchaným osobám otázky, jež uvedl procesní soxx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxí okolnosti v dožádání neuvedené,
pokud to může přispět k urychlenému a správnému rozhodnutí ve věci. Aby dožádaný
soud mohl dostát této své povinnostix xxxx xx x xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xvukový nebo zvukově obrazový záznam,
a není-li to možné, sepíše o něm protokol (§ 40 odst. 1 a 2 o. s. ř., užitý na základě
§ 64 s. ř. s.). Záznam či protokol o xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xři provádění předmětu dožádání,
včetně zapůjčeného spisu.
11.
[Postoupení a vrácení dožádání] Soudní řád správní nestanoví, jak má dožádaný sxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxx x xx odst. 2 o. s.
ř. Dožádaný soud proto dožádání postoupí soudu, v jehož obvodu lze úkon provést.
O postoupení dožádání musí být procesní soud zpraven. Nenxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xyřízení.
12.
[Hrazení nákladů dožádání] Vnitřní a kancelářský řád pro okresní a krajské soudy
upravuje i otázku hrazení nákladů dožádání. Stanovxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxí nejsou dožádanému soudu propláceny. Dožádaný soud
ve zprávě o vyřízení dožádání náklady vyčíslí pro účely rozhodování procesního soudu
o náhradě náxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxostředku, provádí ho v souladu s požadavky
kladenými soudním řádem správním, resp. občanským soudním řádem dožádaný soud, stejně
jako by jej provedl xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxrazového záznamu či protokolu, který byl při provádění důkazního prostředku pořízen
dožádaným soudem. V tomto spočívá narušení principu přímosti soxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxazním prostředku jiné poznatky, než
které jsou zachyceny na zvukovém či zvukově obrazovém záznamu nebo slovně zachyceny
v protokolu. Při hodnocení důxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
x provedení důkazu nebo nejsou patrny z pořízeného záznamu. Právě proto je třeba
k dožádání přistupovat pouze v odůvodněných případech a pokud možno prexxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x0 zák. o VSÚ,
§ 25 kancelářského řádu
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx M., LAVICKÝ, P. a kol. Občanský
soudní řád I. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 193-197.
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. Koxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxmentáře je ke dni 31.5.2019.
K odst. 1
1.
[Historičtí předchůdci NSS] Tradice správního soudnictví na území dnešní České republiky
má historii sahxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
existenci správního soudu. Ten však byl konstituován teprve o deset let později,
a to zákonem č. 36/1876 ř. z., o zřízení správního soudu. Na vídeňský spxxxxx xxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxšším správním soudě a o
řešení kompetenčních konfliktů).
Ústava 9. května z roku 1948 ještě se správním soudem počítala (§ 137 odst. 1 zák.
č. 150/1948 xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx nového
stalinistického režimu však již nemohl dále fungovat a záhy fakticky zanikl.
správní justice byla nahrazena nově vzniklou prokuraturxxx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
Agenda
xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxl zánik
implicitní, na základě derogační § 18, podle něhož platnosti
pozbývají všechny předpisy, které upravují věc, na niž se vxxxxxxx xxxxx xxxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxx xxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx
abstraktní
klauzule
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxo jara" roku 1968 (srov. Mikule, 1968) se NSS
vrátil do českého práva teprve v roce 1993, a to novou Ústavou. V zákonné rovině
pak NSS vznikl o deset let pozdxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxslovně též Nejvyšší správní soud. Komentované ustanovení provádí
čl. 91 odst. 1 Ústavy a s účinností od 1.1.2003 vytváří v českém právním řádu instituxx
xxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxu k NSS velmi dlouho nenaplněn.
V průběhu 90. let byla zvažována možnost instituci NSS z Ústavy vyjmout. Diskuse
vyvrcholila na konci 90. let za Zemanovx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxx x xxxxxutí správního soudnictví do obecné justice v
čele s NS, na kterém by byly vytvořeny specializované správní senáty (to je v podstatě
slovenský model);
xx
xxxxxxxxx xxx x xxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x. Mazance pracovně
nazýval "dvouhlavá saň" - srov. přednášku M. Mazance na semináři "Správní soudnictví
a správní řád ve vztahu k reformě veřejné spráxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx výboru vybrala
kompromisní druhou variantu, která respektovala Ústavu, vytvořila NSS, ovšem současně
ponechala v prvním stupni tuto agendu krajskýx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx pro vytvoření zvláštní větve komplexního správního soudnictví
(srov. řeč poslance Zdeňka Jičínského při prvém čtení vládního návrhu soudního řádu
sxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx soudního řádu
správního, který chtěl celou diskusi vrátit k variantě prvé, tedy zahrnutí správního
soudnictví plně pod obecnou justici v čele s NS (sroxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx v soustavě
soudů též NSS).
4.
[Nález Ústavního soudu z roku 2001] Největší zásluhu na vytvoření soudního řádu správního
a ustavení NSS v posledku xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xx x xxxxxxx
xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx xx xxxxx zdůraznil Ústavní soud mj. tuto kritiku právní úpravy obsažené v části
páté o. s. ř., spojené s judikatorními rozpory a neexistencí NSS, který by správnx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxtuře, jakož i k nerovnému postavení správního úřadu,
tedy ke stavu rozpornému s požadavky právního státu. Konečnost některých rozhodnutí
(zastavení xxxxxxx xxx xxxx xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxava v čl. 91
uvádí jako součást soustavy soudů Nejvyšší správní soud."
K odst. 2
5.
[Původně navržené sídlo NSS] Ve vládním návrhu soudního řádu sxxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxráva vysvětlovala výběr Prahy jako
sídla NSS "příznivějšími dislokačními možnostmi" a i nižšími ekonomickými dopady
na účastníky řízení a zejména na xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxe 30.1.2002 jeho ekonomickou únosností, neboť nekladlo prakticky žádné
nároky na státní rozpočet. S poslaneckým pozměňovacím návrhem na brněnské síxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxrukci.
6.
[Sídlo v Brně] Nejvyšší správní soud získal sídlo v Brně díky poslaneckému pozměňovacímu
návrhu. Lví podíl na změně původního vládního zxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx především dělbou moci, nezávislostí NSS na moci exekutivní.
Pokud mají správní soudy rozhodovat o žalobách proti správním rozhodnutím, přičemž
většxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxk stala
justiční metropole - sídlí v něm dnes má nejen ÚS, NS a NSS, ale též Nejvyšší státní
zastupitelství a kancelář veřejného ochránce práv.
Srov. proxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xako
"moravisty".
Varování ministra spravedlnosti o nepřipravenosti brněnských prostor se záhy ukázala
jako oprávněná. xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxovy
tzv. Kellnerova paláce, původně postaveného v letech 1869-1871. Teprve na sklonku
roku 2006 byla srostlice tří původně samostatných domů v Solničxx x xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx lze říci, že rozhodnutí poslanců bylo správné. Obdobně jako v Německu
je rozumné oddělit sídla nejvyšších orgánů exekutivy a legislativy na straně jedxxx
x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxž důležité, aby měl soudce
z území celé republiky, nikoliv jen z oblasti jižní Moravy. To se zatím v průběhu
prvých patnácti let existence NSS celkem dařixxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx
HÁCHA, E. Nejvyšší správní soud. In Slovník veřejného práva čsl. Sv. II. Brno, 1932,
s. 827 a násl.
MAZANEC, M. Správní soudnictví. Praha: Linde, 1xxxx
xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxeninám. Praha: ASPI, 2002,
s. 159 a násl.
MIKULE, V. Správní soudnictví - ano či ne? Právník, 1968, č. 10, s. 769-779.
MIKULE, V. Správní soudnictvx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx. Praha: Wolters Kluwer, 2010.
[Sjednocovací role NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Sjednocováxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx x
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xSS je, ostatně jako u jakéhokoliv jiného
nejvyššího soudu, sjednocovat judikaturu krajských soudů a rozhodovací praxi orgánů
veřejné moci. Právě neexxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx před
přijetím soudního řádu správního a byla také jedním z důvodů zrušení části páté o.
s. ř. Ústavním soudem v roce 2001 (nález Pl. ÚS 16/99).
2.
[Dxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xákon. Jde o rozhodování
ve věcech, kde soud rozhoduje jako první, obvykle jako soud nalézací. Jsou to zejména
věci volební, rozhodování ve věcech politxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx sjednocování judikatury a správní praxe: rozhodování o kasačních
stížnostech, přijímání stanovisek a přijímání zásadních usnesení. V praxi NSS se
nxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxlišit sjednocování
judikatury samotného NSS: prostředkem pro takovéto sjednocování je činnost rozšířených
senátů podle § 17 (ke kasačním stížnostex xxxxx x xxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxutí
vždy vychází ze zákona, v krajním případě alespoň z obecných principů právních, které
mají svůj základ v právním řádu jako významovém celku. Soudní xxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx x existencí zákona, který je soudním
rozhodnutím vykládán. Užití judikátu v soudním rozhodnutí není nezbytnou podmínkou
správnosti soudního rozhodnxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxm ustanovením je nezřídka velmi volný a vzdálený.
Pokud soud při svém rozhodování do písemného odůvodnění nezahrne odkaz na zákon,
který aplikoval, a xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
že soudce z aplikovatelného zákona nevycházel, lze říct, že třebaže došel ke správnému
závěru, minimálně z pohledu účastníka řízení se tak stalo v podsxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxzhodoval, aniž by měl jasně postaveno, jaký
zákon vlastně interpretuje. Takovéto rozhodnutí xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx na judikaturu NSS nebo ÚS, která na danou věc
dopadá, jeho rozhodnutí obstojí, ovšem za podmínky, že je věcně správné. Judikaturu
v podobném případě měl xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxdčivost
rozhodnutí, nevede sama o sobě ke zrušení daného rozhodnutí. Vadou rozhodnutí není
ani to, pokud soudce dospěl ke správnému výkladu zákona bez xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx x roce 2005 takto vyslovil též Ústavní soud: "Jakkoliv není obecný
soud formálně vázán judikaturou vyšších soudů, resp. právní vědou, měl by při řešení
oxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxgumentuje účastník řízení
... Jinými slovy, pokud nejde o situaci, kdy právní řešení bez dalšího vyplývá ze
zákonného textu, obecný soud musí v odůvodnxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxení názory právní vědy nebo judikatury, musí se obecný soud s názory
v těchto pramenech uvedenými argumentačně vypořádat případně i tak, že vysvětlí,
pxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x tom, že správný
výklad práva je právě ten výklad, který soud zvolil" (nález I. ÚS 403/03).
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
V praxi je nicméně typické, že se závaznost zákona a normativnx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxgumentaci soudce v určité kauze, a tím pádem se v konkrétním
případě přesouvají spíše mezi vhodné (nikoliv ) zdroje. Soudce je má použít,
alx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxnam mimo jiné díky srovnání
s jiným právním předpisem. Naproti tomu může existovat právní otázka, která se o
platné (zákonné) předpisy opírá pouze okraxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxadech se může argumentační využití odpovídajícího judikátu
blížit zdroji povinnému, protože jinak není z čeho vycházet, a tedy ani nač odkázat.
Soudcx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xokud se s aplikovatelnou
judikaturou vůbec neseznámí.
obligatorní
5.
[Judikatura a soudcovská tvorba práva z pohledu Evropského soudu pro lidská práva]
V soxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx x xxxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxoliv je otázka
soudcovské tvorby či dotváření práva obvykle spíše otázkou akademickou, má současně
závažné přesahy do xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx x
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx
xxxxm právním systémem označeno, v materiálním smyslu je naopak právem vše, z čeho
lze usoudit na obsah práva ve společnosti skutečně působícího, zejména pxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxi, č. 11105/84, § 28; rozsudek Kopp
proti Švýcarsku, č. 23224/94, § 60). Význam to má kupříkladu pro možnost omezení
lidských práv chráněných Úmluvou, kxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx x xxámost a pokud možno nerozpornost.
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
V roce 1992 bylo v jednom z francouzských případů stěžovatelem i tehdejší štrasburskou
Komisí argumentováno, že člx x xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxentů je sice pravda, že ESLP dříve pod termín "právo" zahrnoval nejenom právo
psané, ale též právo nepsané, konkrétně anglické judge-made law, zde však xxx xxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx orgánů, zejména pak soudů, vykládat
a aplikovat domácí právo. Ustálenou judikaturu pro tyto účely nelze přehlížet. Podle
ESLP "by bylo chybou zveličoxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxo tradičně hraje mimořádně důležitou roli v kontinentálních zemích,
a to v takové míře, že celá právní odvětví jsou nezřídka výtvorem rozhodnutí soudů
xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxx by v rozhodnutí Sunday
Times ze dne 26. dubna 1979 byly ‚vyvráceny samotné kořeny' právního systému Spojeného
království, pokud by bylo vylxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xx xxxxxxxxx x xx světle společenského vývoje, pokud to bylo nezbytné." (Kruslin
proti Francii, § 29; z novější judikatury viz např. rozsudek Sanoma Uitgevers B.
V. proxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx
xxxxxx xxx
xxxxxx xxx
common law
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx plynou pro praxi
následující dva závěry, zformulované v německé literatuře Robertem Alexym:
by měla být interpretem citována vždx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx
(i)
Judikatura
xxxx
xxxxx se soudce domnívá, xx xx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxektování judikatury NSS] českých nejvyšších soudů tedy sice není
formálně závazná, má ale normativní sílu. Normativní síla judikatury Nxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxávní názor na posuzovanou
kauzu pro skutkové odlišnosti nedopadá, nebo, byť spíše výjimečně, odchýlení
se od právního názoru, ovšem jen zx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxě krajského soudu. Soudce přitom bere na zřetel i jiné faktory,
jako jsou právní principy, ekonomické a obdobné dopady judikatury, vývoj společenskýcx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxtury, musí právní názor
v judikatuře vyslovený ve svém rozhodnutí použít, ledaže přesvědčivě vysvětlí, proč
je aplikovatelná nesprávnáx
Judikatura
relevantní
xxxxxxxxxxxx
judikatura
xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx x xxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxy jurisdikční libovůle".
Je protiústavní, pokud se obecné soudy odchýlí od ustálené rozhodovací praxe nadto
usměrněné opakovanými judikáty, "aniž bx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxury srov. Kühn, 2001).
III. Odchýlení se od judikatury NSS krajským soudem
8.
[Možnost krajského soudu odchýlit se od judikatury NSS] V českém prxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx Nižší soudy tedy nejsou povinny bezvýhradně
respektovat judikaturu vyšších soudů. Krajské soudy proto mají možnost se od judikatury
NSS odchýlit, a txx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
přijme za svůj. Proto je v kontextu českého práva nekorektní náhled, ve kterém by
bylo dotváření práva judikaturou vyšších soudů považováno za natolik xxxxxxxx xx
xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x souladu s normou obsaženou v
právním předpise, popř. bude překonána následným společenským vývojem.
Jde tedy o situaci, kdy chování soudx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
judikatura
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxké soudy "jsou tedy v obdobných
věcech povinny řídit se právním názorem vysloveným NSS" (rozsudek NSS 1 Aps 2/2006-68).
Je sice pravda, že krajské soudy xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xx xxx xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx).
K tomuto problému se vyjádřil ÚS, který k námitce obecného soudu, že v dané věci
byl nucen řídit se ustálenou judikaturou, uvedl, že takovéto argumenxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx že její ustálenost a platnost jsou
odvislé od vývoje, který je odrazem daných společenských a ústavněprávních podmínek.
Navíc aplikace takové judikaxxxx xxxx xxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xonzistentní soudcovské rozhodování tedy
nejsou jedinými hodnotami, které jsou pro otázky normativního významu judikatury
. Pokud by bylxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxna relevantních podmínek, které měly vliv na dosavadní judikaturu, problematické
společenské důsledky judikatury v praxi (tedy to, že daný výklad prxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xSS atp.
relevantní
9.
[Argumentační břemeno na straně krajského soudu] Při nerespektování judikatury NSS
tíží soudce "břemeno argumentu", s potencionálnxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxván, měly by jej krajské soudy respektovat, ledaže
použijí argument, který doposud před NSS nezazněl. Z právního názoru obsaženého v
jednom judikátu sx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxlmi silná. Nelze samozřejmě reálně očekávat, že instančně nižší soudce, zahlcený
velkým nápadem, bude mít inklinaci vědomě iniciovat judikatorní zmxxxx
x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxumentace rozhodl odlišně od
předchozího judikátu NSS:
"[42] NSS v rozsudku 1 Aps 2/2006-68 uvedl, že v § 12 s. ř. s. je implicitně vyjádřena
povinnost xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx
x xxxx xxxxx xxx xxxxx x x xxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
[...]. NSS nicméně sám připouští, že krajské soudy se mohou od jeho názoru odchýlit.
Takovýto postup však musí odůvodnit vlastními racionálními a závaxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxvní jistotě obecně a současně nevede
k zakonzervování právních názorů uvnitř soustavy správních soudů, což umožňuje vést
názorový diskurz mezi krajsxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí argumentací. Městský soud je toho názoru, že v [předchozím
rozsudku NSS] nejsou zohledněny a vypořádány všechny argumentační pozice. Z těchto
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x x xx xx xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxx347; v dalším
textu pak NSS obsažně vysvětlil, proč konkurující argumenty městského soudu neshledal
za důvodné).
Rozšířený senát NSS se k otázce vyjáxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxe je či může
být hodnotou sama o sobě, jistě má svoji váhu. Stabilní aplikační praxe zajišťuje
dostatečnou předvídatelnost právní regulace, snižuje trxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx
xxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxován, tím silnější musí být důvody pro změnu
takové aplikační praxe, neboť tím více je změnou dotčena právní jistota. Soudy jsou
však povolány k tomu, abx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxční
alternativy musí být vždy možno seřadit podle míry jejich přesvědčivosti a pouze
jedna jediná může být shledána za daných okolností nejpřesvědčivxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xx x xxxxxxh důvodů méně přesvědčivá než jiné nabízející
se , a že i při zohlednění hodnoty, kterou za daných okolností i se zohledněním
délky dosavadxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x x xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxsavadní
interpretaci přesvědčivě hájit."
interpretace
(usnesení RS NSS 4 Ads 77/2007-91, bod 37; v bodě 52 pak RS NSS uzavřel, že krajský
soud se "z racionálních a o zxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxatu v jeho judikatuře".)
K odst. 2 a 3
IV. Stanoviska a zásadní usnesení
10.
Zákon rozlišuje jako další formy sjednocování judikatury krajských xxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí:
§ 17 - rozšířený senát, § 18 - zásadní usnesení, § 19 - stanoviska, § 103 - důvody
kasační stížnosti
Citovaná judikatura:
ESLP:
rozsudek ze dxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx998
Kopp proti Švýcarsku, stížnost č. 23224/94; rozsudek velkého senátu ze dne 14.9.2010
Sanoma Uitgevers B. V. proti Nizozemsku, stížnost č. 38224/0x
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx8.2005,
sp. zn. I. ÚS 403/03
RS NSS:
usnesení ze dne 4.5.2010, čj. 4 Ads 77/2007-91, č. 2112/2010 Sb. NSS
NSS:
rozsudek ze dne 16.8.2006, čj. 1 Aps xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxry of Rational Discourse as Theory
of Legal Justification. Oxford: Oxford University Press, 1989.
BOBEK, M. ex machina: o smyslu činnosti nexxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx
Curia
xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxd. Praha: ,
2013.
xxxxxxxxxx
Auditorium
GERLOCH, A. a kol. Teorie a praxe tvorby práva. Praha: ASPI, 2008.
GERLOCH, A., TRYZNA, J. Několik úvah nad rolí nejvyxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxx xxx xxxxxx Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2007, s. 89.
HOLLÄNDER, P. Ústavněprávní argumentace. Ohlédnutí po deseti letech Ústavního soudu.
Prahax xxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxnos středoevropského soudnictví k evropské právní kultuře. Právník,
1993, č. 9, s. 725.
KÜHN, Z. Civilní dovolání v zákrutech ústavní justice. Práxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxx xx xxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx rozhledy, 2001, č. 6, s. 265.
MELZER, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. Praha: C. H. Beck,
xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 31.5.2019.
K odst. 1
1.
[Předseda a místopředseda NSS jako soudci] Předseda a místopředseda NSS je na prvním
místě soudce. To se ostatně projexxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxdá, že předseda NSS vykonává rozhodovací činnost, kterou uvádí na prvém
místě před plněním úkolů v rámci státní správy NSS (§ 13 odst. 4).
2.
[Počet mxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxx xx xx xxx xxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xx xx x xxx xxx
již Ústava hovoří o tom, že prezident republiky jmenuje předsedu a místopředsedy
ÚS, resp. že jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy NS [čl. 62 písxx xx x xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxx
x xx xx xxx x xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xaprosto žádné problémy.
Ostatně i na NS je fakticky místopředseda jen jeden.
Průběh a kontext změny zákona o soudech a soudcích je v tomto ohledu memenxxx xxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxsahoval rovněž jen jednotné
číslo, hovořil tedy o tom, že NS se skládá z předsedy a místopředsedy. Novela provedená
zákonem č. 314/2008 Sb. toto pravidxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxx xxezidenta republiky Klause, který kdy předložil Ústavnímu soudu.
V něm se prezident domáhal právě zrušení části § 15 zák. o soudech a soudcích, podle
něhxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxdy, zřejmě Jaroslava Bureše.
Po změně zákona o soudech a soudcích ÚS řízení zastavil (viz usnesení Pl. ÚS 17/07).
Ironií narychlo přijaté nové úpravy vxxx xxx xx xx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxx že J. Bureš nebyl soudcem NS.
Ústavní soud xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx
xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxného čísla v právním předpisu
ještě definitivně neurčuje, kolika osob se může dotýkat, neplyne-li to z povahy věci
samé (srov. k tomu i čl. 40 odst. 4 Legixxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx popř. ukládalo jmenování většího počtu místopředsedů. Totéž platí
i pro použití množného čísla v obyčejném zákoně. V daném případě je však třeba spatřxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxání většího počtu místopředsedů
NS. Tím zákonodárce využil zmocnění, které mu dává čl. 91 odst. 2 Úst, podle kterého
je v působnosti obyčejného zákonodxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xx xxx x x xxxxx xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxna č. 314/2008 Sb. V tomto ohledu se proto s námitkami
navrhovatele o rozporu zák. o soudech a soudcích a Ústavy nemohl ÚS ztotožnit. Platí
ovšem, že stxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx."
3.
[Výkon státní správy NSS jeho předsedou] Vedle rozhodovací činnosti plní předseda
a místopředseda NSS též úkoly státní správy NSS. Vystupuxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxem státní správy NSS. Podle § 26 odst. 1 je ústředním
orgánem státní správy NSS Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo vykonává státní
správu prostxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxzování
stížností (§ 30 odst. 1). Navrhuje též zřízení (nebo zrušení) kolegií (§ 15), jmenuje
předsedy kolegií a senátů (§ 102 odst. 4 zák. o soudech a soudxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxudu (§ 21), svolává plénum NSS, určuje
jeho program a řídí jeho zasedání (§ 20 odst. 3), vydává rozvrh práce a jeho změny
(§ 41 zák. o soudech a soudcích), vyxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx
xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxti soudci
soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž
je NSS vrcholným soudním orgánem (§ 8 odst. 2 zák. č. 7/2002 Sbxx x xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxílí na výkonu
státní správy NSS v rozsahu určeném jeho xxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx x x xx xxxxx
xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxádal, v důsledku celkové rychlosti při schvalování textu Ústavy však
v ustanoveních o nekontrasignovaných pravomocech prezidenta republiky ústavxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx x xx xxx xxxxx xx xxxxsti osobního, premiérem
nekontrasignovaného rozhodování prezidenta republiky [čl. 62 písm. e) a f) Ústavy],
jmenování předsedy a místopředsedy NSx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx x x x xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xx x xx xxxx. 2 s. ř. s. Jmenovací akt prezidenta republiky tedy vyžaduje
ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (čl.
63 odst. x xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxudu". Prezident tedy nemůže předsedou
či místopředsedou jmenovat kohokoliv, ale musí si vybírat jen osoby z řad stávajících
soudců NSS.
Toto pravidlx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x xx xxxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx
xxezidenta republiky jmenovat funkcionáře nejvyššího soudu "v sobě zahrnovala, a
tím v důsledku nahrazovala, kteroukoliv etapu procesu ustanovování xxxxxxx xxxx x
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxům NS. ÚS proto vyslovil právní
názor, podle kterého pravomoc prezidenta republiky jmenovat místopředsedu NS nezahrnuje,
a tudíž ani nenahrazuje ktexxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxti,
předsedy NS)" (stejně též nález Pl. ÚS 39/08, bod 61). Logika těchto nálezů samozřejmě
směřuje stejně i na NSS a vylučuje, aby prezident republiky vyxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxdy z řad jiných soudců
než z řad soudců NSS) je sankcionovatelné kompetenčním řízením, jak se tomu ostatně
již stalo ve věci řešené v nálezu Pl. ÚS 87/06.
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx x9/08, bod 64). Funkční období
předsedy a místopředsedů jmenovaných v roce 2003 je však podstatně delší a činí fakticky
více než 15 let (skončí 1.10.2018x xxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxx xxx. IV., který řešil funkční období funkcionářů původně jmenovaných
bez jakékoliv časové limitace).
8.
[Zákaz opětovného jmenování] Zákon to sice xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xodmínkách neexistence soustavy brzd a vyvážení k exekutivě s jejími
výlučnými rozhodovacími pravomocemi v personální oblasti" (nález Pl. ÚS 39/08, bxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxu ÚS však nechal řadu otázek otevřených. Například není
zcela jasné, zda je ústavně v pořádku "prohození" funkcí, např. jmenování bývalého
místopředsxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxního soudu předsedou
jiného okresního soudu). Zatímco u prve uvedeného příkladu lze o ústavnosti pochybovat,
druhý příklad se v praxi běžně aplikuje a xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx
xx
[Předsedové kolegií] jsou rovněž soudními funkcionáři, kteří organizují a řídí činnost
kolegií (§ 13 odst. 4). Předsedy kolegií jmenuje ze soudců NSx xxxxxxxx xxx xx xxx
xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xx xxx
xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxou na NSS kolegia, proto NSS
nemá ani předsedy kolegií (více viz výklad k § 15).
10.
[Zbavení funkce během funkčního období] Předseda nebo místopředxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxz nález Pl. ÚS 18/06). Funkcionáře tak
lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení podle zákona
č. 7/2002 Sb. (viz § 106 zákx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxce nebo vzdáním se funkce (§ 108 odst. 1 zák. o soudech a soudcích).
11.
[Předsedové senátů] Předsedy senátů jmenuje ze soudců NSS předseda NSS (§ 102 xxxxx
x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxx x x xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx rozhodnutí
o uložení kárného opatření odvolání z funkce předsedy senátu; funkce předsedy senátu
v takovém případě zaniká dnem právní moci rozhodnutí x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxe soudce nebo vzdáním se funkce předsedy senátu (§ 108 odst. 1 zák. o soudech
a soudcích).
12.
[Soudci] Soudcem NSS se lze stát buď přímo přidělením, xxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxit nebo přeložit jen se souhlasem předsedy NSS
(§ 121 odst. 2 a § 124 s. ř. s., § 73 odst. 3 zák. o soudech a soudcích). K soudcům
NSS, jejich postavení při rozxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x x xxx x xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx x xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx x xx x xxxxodování NSS, § 26 - státní správa NSS, § 27 - výkon státní
správy NSS předsedou a místopředsedou, § 27a - ředitel správy, § 28 - výkon státní
správy NSS minisxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxxx x xxx xx xxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Citovaná judikatura:
ÚS:
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx sp. zn.
Pl. ÚS 39/08
zrušen
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxx Nález Pl. ÚS 39/08 však shledal možnost znovujmenování předsedy
nebo místopředsedy jakéhokoliv soudu včetně NSS protiústavní, a to zejména s přihléxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx x x xxx xxx xxx
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 6.10.2010, sp. zn. Pl. ÚS 39/08
[Asistent soudce NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxměru asistenta soudce NSS (7 až 11)
IV. Skončení pracovního poměru asistenta soudce NSS (12 až 14)
K odst. 1
I. Funkce asistenta soudce NSS
1.
[Posxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxh soudů na úseku
správního soudnictví, jejichž postavení je upraveno § 36a zák. o soudech a soudcích.
Každému soudci NSS je jmenován alespoň jeden asistxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxční povahy.
2.
[Aplikace zákoníku práce] Pracovní poměr asistenta soudce NSS se řídí zákoníkem práce,
a to jak pokud jde o vznik, obsah, změnu či zánxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxcký způsob zániku funkce, ve zbytku se užije zákoník práce,
jde o klasický pracovní poměr.
3.
[Princip xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xktu. Tím
se konkretizuje druh práce (asistent soudce přidělený k soudci XY). Soudce nečiní
základní pracovněprávní úkony jménem zaměstnavatele, ale xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxce, o jehož asistenta se jedná či má jednat.
Konkrétní náplň pracovní činnosti asistenta soudce určuje soudce, který je oprávněn
udělovat asistentovi xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
jaké to má dopady na pracovní poměr asistenta soudce, výjimkou je případ zániku funkce
soudce (k tomu viz níže). Tyto situace je třeba řešit přiměřeně dlx xxxxxxxx xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxvního poměru asistenta soudce jmenováním] Pracovní poměr asistenta
soudce není zakládán pracovní smlouvou, nýbrž jmenováním. Ustanovení § 14 odst. x
xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxcí pracovní místo,
nýbrž o zvláštní případ, kdy se jmenováním zakládá pracovní poměr zaměstnance, který
nezastává vedoucí pracovní místo. Jmenování xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx x xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx
x odst. 2 a 3
5.
[Podmínky pro jmenování asistentem soudce] Podmínky, které musí uchazeč o pracovní
místo asistenta soudce NSS splňovat, jsou upravenx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx
xx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxx v České republice. Byť to zákon výslovně nestanoví,
je samozřejmě třeba vzít na zřetel, že na základě zvláštních právních předpisů může
být vzdělání zíxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxe
státní občanství České republiky, jeví se tento závěr jako logický. V praxi se nicméně
na tomto požadavku netrvá. Uchazeč dále musí být bezúhonný, čímx xx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx bylo odsouzení zahlazeno).
Byla-li by asistentem soudce jmenována osoba, která nesplňuje zákonem stanovené podmínky,
nemá to za následek neplatnoxx xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxkon sjednané práce a tento nedostatek nelze prominout.
6.
[Osoba oprávněná provést jmenování] Jmenovat asistenta soudce je oprávněn pouze předxxxx
xxxx x xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xoměru] Obsah pracovního poměru je určen jednak zákoníkem
práce, jednak dohodou o podmínkách výkonu pracovního poměru uzavíranou mezi NSS a
asistentex xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxnosti
v pracovněprávních vztazích (např. souhlas s vysíláním na pracovní cesty). Další
podmínky výkonu práce, které mají "provozní" charakter, jsou xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxa v přípravě podkladů pro rozhodnutí soudu, včetně psaní
návrhů rozhodnutí. Jednotlivé úkony činí asistent soudce na základě pověření soudce,
které jx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxěn činit,
je uveden v § 29a JŘ NSS.
Jde o tyto úkony:
-
vyřizování dožádání,
-
sepisování podání do protokolu, včetně návrhů na zahájení řízení,
x
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
x
xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xx xx xxx
x
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxání a vyzývání účastníků řízení, osob zúčastněných na řízení,
jakož i dalších osob,
-
úkony směřující k opatření důkazních prostředků a soudních a xxxxxxxxx xxxxxx
x
xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxeba nebo které mají právo se řízení účastnit,
-
úkony potřebné k přípravě jednání nebo k rozhodnutí ve věci bez jednání,
-
vykonávání funkce zapxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx
x
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxx,
-
vyřizovaní dotazů a připomínek účastníků řízení, osob zúčastněných na řízení, zástupců
účastníků řízení a osob zúčastněných na řízení a dalšíxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxdovací
pravomocí, tj. nesmí v řízení vydávat jakákoliv rozhodnutí. Soudní řád správní neobsahuje
normu obsahově odpovídající § 36a odst. 5 zák. o souxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxxší soudní úředníky. Z § 14 odst. 5 s. ř. s.
nelze dovodit, že by soudce mohl pověřit asistenta soudce vydáním rozhodnutí. Dále
je v této souvislosti možné xxxxxxxx xx x xx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx se na rozhodovací činnosti NSS podíleli asistenti soudce (odlišně ve vztahu k
odbornému justičnímu personálu působícímu u vrchních, krajských a okrexxxxx xxxxx
xxx x xx xxxxx xx x xx xxxxx x x x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx NSS je povinnost mlčenlivosti,
která se vztahuje na skutečnosti, o nichž se dozvěděl při výkonu funkce (např. ze
soudních či správních spisů). Povinnoxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx x xelativní překážku výpovědi), ledaže by byl povinnosti mlčenlivosti
zproštěn (viz např. § 55 odst. 3 spr. řádu, dále § 99 odst. 2 tr. řádu, § 124 o.
s. ř. a kxxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxezení asistenta soudce jakožto zaměstnance veřejného sektoru]
Asistent soudce je zaměstnancem ve smyslu § 303 odst. 1 zák. práce, a proto se na
něj vztaxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xx x xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx se
všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, zákaz přijímat dary
nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem zaměstnání, zdržet se jednxxxx xxxxx xx
xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxrolních orgánů podnikajících právnických
osob. Vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx soudce NSS
12.
[Vztah mezi zákoníkem práce a soudním řádem správním] Pracovní poměr asistenta soudce
může skončit všemi způsoby, které předvídá zxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxněprávními úkony vyústit ve skončení pracovního poměru. Konkrétně
jde o možnost odvolat asistenta soudce NSS a fikci zrušení pracovního místa v důslexxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxučně na návrh soudce. Předseda NSS tudíž nemůže
bez souhlasu soudce, o jehož asistenta se jedná, asistenta odvolat. Důvody pro odvolání
zákon neupravuxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xx
xrvání pracovního poměru. Uvedenou otázku je třeba řešit podle § 73a zák. práce.
Toto ustanovení sice výslovně řeší pouze případy, kdy dochází k odvolánx x xxxxxxxxx
xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxnovil právní následky odvolání
z tohoto místa, je třeba analogicky postupovat dle § 73a zák. práce.
Po novelizaci zákoníku práce není již nadále rozhxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxstě, z něhož byl zaměstnanec odvolán (tedy na pracovním
místě asistenta konkrétního soudce). V důsledku odvolání nemá zaměstnanec stanovený
druh práxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxání tomu, aby
bylo odvolanému asistentovi soudce navrženo přidělení k jinému soudci na pozici asistenta
soudce. S tím ovšem musí souhlasit soudce, k něxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxx x xx xx xx x x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxdajícího pracovního zařazení nebo pokud zaměstnavatel
zaměstnanci žádnou takovou nabídku neučiní z toho důvodu, že pro něj nemá žádné odpovídající
pxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxdi dle § 52 písm.
c) zák. práce (rozsudek NS 21 Cdo 3145/2014). Nezkoumá se přitom, je-li odvolaný
asistent soudce skutečně nadbytečný, neboť jde o právnx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxta. Jinak zaměstnanci odstupné nenáleží.
Odvolanému xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx x x xx xxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxxtnán
a v souvislosti se jmenováním do funkce asistenta byla uzavřena dohoda, že v případě
odvolání z funkce asistenta bude zařazen na práci, kterou vykoxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xsistenta] Dojde-li k zániku
funkce soudce, § 14 odst. 2 stanoví, že funkce asistenta, který byl přidělen k tomuto
soudci, se považuje za zrušenou. To ovšxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx, který vede k zániku pracovního poměru (výpovědi). Byla-li asistentovi
soudce dána výpověď z důvodu zániku jeho pracovního místa v důsledku zániku fuxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx:
§ 55 odst. 3 spr. řádu,
§ 33 odst. 3, § 52, § 73a, § 303 zák. práce,
x xxx xx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx
xxx xx xxx xxxx/2015
Literatura:
BĚLINA, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012.
[Kolegia]
Právní stav komentáře je ke dxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xe však mnohem důležitějším dokumentem,
řešícím rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty,
do soudních oddělení (srxxx xxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx
xxxce srov. též výklad k § 21 odst. 2).
2.
[Kolegia obecně] Kolegia jsou většími tělesy uvnitř nejvyššího soudu, která umožňují
vnitřní specializaci jxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x x xx
xxxxx xxanoví počet kolegií na NS, kde jsou ze zákona tři kolegia: trestní kolegium,
občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium (§ 17 odst. 1). Plénum NS přitox xxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
Naproti tomu soudní řád správní počet ani názvy kolegií nijak neupravuje, a vše tak
nechává až na rozhodnutí pléna NSS. To rozhoduje nejen o počtu kolegxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx členů pléna NSS (viz § 20 odst.
2); plénum však může jednat jen na návrh předsedy NSS (viz odst. 2).
Odlišnosti mezi oběma právními úpravami jsou dány přexxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxx xx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx (tr. řád a o. s. ř.), zatímco NSS rozhoduje na půdorysu
soudního řádu správního. I proto dává zákon plénu NSS úvahu nejen o počtu kolegií,
ale v podstatě txx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
x xdst. 2
3.
[Kolegia na NSS] Od 1.5.2004 do 31.12.2013 byla na NSS zřízena dvě kolegia, a to
kolegium finančně-správní a kolegium sociálně-správní. Zřxxxxx xxxx x xxxxxxx x x
xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxtř NSS ani v té době nebyla příliš velká, projevovala se v tom,
že věci finančně-správní mohly rozhodovat pouze senáty zařazené do kolegia finančně-sprxxxxxx
xxxx x xxxxxx xx xx xx xx xx xx x xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xx 4 a 6). Všechny ostatní
věci, které nebyly usnesením pléna definovány jako podléhající specializaci kolegia,
mohl rozhodovat každý z tehdejších devíxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xxxxxtků, cel, účetnictví, xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxany hospodářské soutěže a veřejných zakázek, puncovnictví, loterií a jiných podobných
her. Věcmi spadajícími do působnosti kolegia sociálně-správxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
zdravotního pojištění, zdravotnictví a hygieny, sociální pomoci, státní sociální
podporxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí na NSS, byť jen teoretickou, neboť v praxi nerealizovanou,
bylo přijímání stanovisek kolegií (§ 19 odst. 1). Po jejich zrušení přichází v úvahu
jen přixxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxxxxx xyla kolegia na návrh předsedy NSS zrušena. Usnesení pléna obsahuje
též obsáhlé odůvodnění, připravené předsedou NSS J. Baxou. Důvodem zrušení kolegixx
xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxov. bod 4 a 6 odůvodnění
usnesení). "Resortismus legislativy pokračující v každodenním výkonu veřejné správy
popírá princip jednoty a bezrozpornostx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxx x x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxend podporovat, nýbrž snažit se mu ze všech sil čelit" (bod
10). Předseda NSS k tomu v odůvodnění usnesení uvádí:
"5. Má-li být právo obecně srozumitelnxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxx xxxx xxxxxxným soudem, hlavou organismu s názvem soudní soustava. A stejně
jako v lidském těle, kde hlava a mozek v ní ovládá a sjednocuje všechny části těla
a řídí tax xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxáva
jako takového, je součástí práva veřejného, pro něž platí řada jednotících prvků
a společných principů, a jako takové je již specializované samo o sxxxx xxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxně a procesně soustředěn do jedné větve
soudního systému, totiž správního soudnictví. To předurčuje i perspektivu náhledu
na přezkoumávané věci."
xxxxxxxxxxxx
Jxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxt komplexní osobností,
která sice rozumí různým technokratickým žargonům jednotlivých specializovaných komunit,
ale nepřejímá je, nýbrž je ve svém xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx zpět" tak, aby jim porozuměl běžně vzdělaný člověk" (bod 9).
V souvislosti se zrušením kolegií zaznívaly na sklonku roku 2013 i obavy z radikálního
navxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxal, resp. počet věcí
řešených RS NSS zůstal stejně vysoký, jako tomu bylo i za existence kolegií a s tím
spojené mírné specializace. Navíc naprostá většixx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxící předpisy:
[Rozhodování NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxravené soudním řádem správním (12 až 13)
K odst. 1 a 2
I. Rozhodování senátní a úkony a rozhodování předsedy senátu
1.
[Smysl ustanovení] Komentoxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxý
samosoudce (srov. k tomu úpravu řízení před krajskými soudy v § 31 odst. 2); na NSS
institut specializovaného samosoudce neexistuje. Předseda senátu xxxx xxxxxxxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx, osvobození od soudních poplatků
atp.).
2.
[Rozhodování senátní jako pravidlo] Zákon nastavil jako pravidlo senátní rozhodování
na NSS. Nejvyšxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxak
nikdy neumožňuje, aby předseda senátu rozhodl samotnou věc, třeba i jen procesním
usnesením o odmítnutí kasační stížnosti. Předseda senátu tak nejxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxko jiné procesní předpisy, vůbec
nezná institut soudce zpravodaje (jedinou výjimkou je zákon o ÚS - srov. jeho § 40).
Jde přitom o osobu mimořádně důležixxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxx
x xx xxxx xxxxxxí řád NSS soudce zpravodaje xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx x
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxatření ve věci (§ 7 odst. 3 JŘ NSS). Toto ustanovení
nutno číst tak, že soudci zpravodaji je určitá věc přidělena, a on v ní buď sám,
nebo prostřednictvím přxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxodnutí;
po vynesení rozhodnutí jej rovněž písemně vyhotoví (§ 7 odst. 4 JŘ NSS). Nutno nicméně
podotknout, že soudce zpravodaj nemá žádné samostatné prxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxx koncepty těchto úkonů připravuje soudce zpravodaj,
resp. jeho asistenti.
xxxxxxxxxx
Nemůže-li soudce zpravodaj pro nemoc či z jiných vážných důvodů písemně vyxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxžka bránící ve vyhotovení rozhodnutí
předsedy senátu, určí předseda soudu, který z ostatních členů senátu rozhodnutí vyhotoví
(§ 7 odst. 5 JŘ NSS).
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x x x xxxxx x xx xxxxx xxxxxxlivé věci jsou však
přidělovány přímo soudcům zpravodajům dle rozvrhu práce bez jakékoliv předsedy
senátu, pouze v rámci rozšířeného senáxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
ingerence
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxch
a soudcích). V deseti zpravidla tříčlenných senátech jsou nyní na NSS zpravidla dva
předsedové senátu a jeden řádný soudce. Tento nepoměr cca 2: 1 je dxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxu byl jen jeden předseda, během jeho
nepřítomnosti, např. nemoci nebo dovolené, by byl senát dysfunkční a nemohl činit
ani většinu běžných procesních úxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxony soudce nebo třebas i jen
asis-tenta. V praxi je možné, aby v nepřítomnosti toho předsedy senátu, který bude
předsedat rozhodování ve věci samé (k tomx xxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxx xxxxxxxxání ale předsedal jiný předseda senátu. Jak jsem ale uvedl,
"běžný" soudce, tedy soudce, který není předsedou senátu, tyto úkony činit nesmí.
Z nejdůlxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x20):
-
uložit, aby úkon účastníka byl proveden písemně nebo ústně do protokolu (§ 37 odst.
1);
-
usnesením vyzvat podatele k opravě xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx
xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxdního spisu z nahlížení (§ 45 odst. 3);
-
nařídit jednání k projednání věci samé, předvolat k němu účastníky a vyrozumět o
jednání osoby zúčastněné nx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxdnání (§
49 odst. 2);
-
zahájit a řídit soudní jednání (§ 49 odst. 4);
-
dát souhlas, aby v průběhu jednání mohli účastníci a osoby zúčastněné na říxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xx
xx xxxxx xxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xx xdst. 10 a 12 ve spojení s § 64 s. ř. s.
a § 156 odst. 1 o. s. ř.);
-
oznámit účastníkům den a hodinu vyhlášení rozsudku, nebylo-li jej možné vyhlásit
po skoxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xx xx xx x x xx xxxxx
x xx xx xxxx
x
xyzvat účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci samé bez jednání (§
51 odst. 1);
-
podepsat rozsudek a usnesení (§ 54 odst. 2, § 55 odst. 5xx
x
xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx
x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xx x xx xxxxx xx xxxxxxx se nesprávnost výroku
rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení);
-
uložit i jiným osobám nebo úřadům, aby předložily své spisy k proxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxční stížnosti aplikovatelné dle § 120).
6.
[Rozhodování předsedy senátu] Zákon xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxje, aby předseda senátu rozhodl samotnou věc, třeba i jen procesním
usnesením o odmítnutí kasační stížnosti. Předseda senátu tak nejčastěji činí něktxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxčitý úkon nebo procesní rozhodnutí
činit předseda senátu nebo senát. Jako příklad lze uvést § 36 odst. 3 a rozhodování
o žádostech na osvobození od soudnxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxcích věcech
(všechna ustanovení jsou přiměřeně použitelná na řízení o kasační stížnosti podle
§ 120):
-
ustanovit nebo neustanovit zástupce (§ 35 xxxxx xxx
x
xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx nebo je zamítnuta - srov. rozsudek
5 As 79/2010-60; předseda senátu pravděpodobně rozhoduje i o odejmutí osvobození;
nejednotná je však k xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
judikatura
x
xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xyloučit věci k samostatnému projednání (§ 39 odst. 2);
-
uložit povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování, jestliže doručování písemností
zřexxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxí desce soudu, je-li zřejmé, že doručování těmto osobám bude neúměrně zdlouhavé,
nákladné, administrativně náročné anebo nemožné (§ 42 odst. 4; zde přxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx. 2; zde předseda senátu rozhoduje formou příkazu);
-
povolit nahlédnutí do spisu jiným osobám, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod
a není-li xx x xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xx xx xxxxx xxx
x
xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxtelů, šlo-li o společný
návrh více osob [§ 47 písm. a)];
-
přerušit řízení podle § 48 odst. 2 a 3;
-
pokračovat x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
x
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxě odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení
nenabude právní moci (§ 54 odst. 4);
-
rozhodovat o svědečném, znalečném a tlumočxxx xx xxxx
x
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxidlo rozhodování NSS] Drtivou většinu své rozhodovací činnosti
realizuje NSS svými tříčlennými senáty. Od roku 2014 má NSS celkem deset tříčlenných
sxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x
xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xasačních stížnostech
[krom kasačních stížností ve věcech místního a krajského referenda dle § 91a a §
91b, resp. kasačních stížností ve věcech podle § 9x xxxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xx xxxhodování předsedá předseda senátu společně s dalšími dvěma soudci. V rámci
jednoho tříčlenného senátu může být jeden či vícero předsedů senátu. Je-li x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx
xx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxu byla věc v souladu s rozvrhem
práce přidělena a který ve skutečnosti rozhodnutí píše). Podle nepsaného justičního
"zvykového" pravidla bývá v takovéx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxsedá
ten předseda, kterému byla věc přidělena jako soudci zpravodaji. Pokud některý ze
soudců tříčlenného senátu není předsedou senátu, stanoví rozvxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx značky lichým věcem přiděleným soudci jako
zpravodaji předsedá první předseda senátu a sudým věcem druhý předseda senátu).
V jednom rozhodnutí může xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxeti senátů NSS mohou mít více než tři do senátu
přidělené soudce. Může to být buď dlouhodobě, nebo v důsledku stáže soudce z jiného
soudu. V takovémto přípxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx
xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxx xx xvém složení vícero soudců. Rozvrh práce v tomto musí být přesný, jinak
by byl zpochybněn ústavní princip práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listxxxx
xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxšeny.
III. xxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxičlenný senát volební (rozhodující ve věcech volebních,
ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických
hnutí) a xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx x xxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx rozhoduje jako nalézací soud ve věcech volebních podle § 88 a násl.,
a to konkrétně ve vztahu k volbám do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České
rexxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x
xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxonů),
do Evropského parlamentu (§ 88 až 93 s. ř. s. ve spojení s § 58 zák. č. 62/2003 Sb.,
o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů) a k vxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx prezidenta republiky)]. Dále
volební senát rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického
hnutí, pozastavení nebo znovuobnovexx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xx xx xx xx xx xxxxxxx
x x xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx může rozhodovat též o návrhu na obnovu řízení ve věcech
politických stran a politických hnutí podle § 94 a násl. ve spojení s § 111 a násl.
"Volební" senát xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx x x xxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x
xolitických hnutí podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a v politických hnutích, a podle volebních zákonů (tj. ve věcech doxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xáporných nebo kladných kompetenčních sporů,
jejichž stranami jsou správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy,
nebo orgány územníx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx x xxxxx
x xxxxx x
xx.
[Rozšířený senát NSS] Vedle shora uvedených senátů zná zákon též dva rozšířené senáty,
a to sedmičlenný rozšířený senát pro případy, které mu postouxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxx xětičlenným senátem ve věcech mezinárodní
ochrany). Rozšířený senát sjednocuje judikaturu NSS tím, že řeší rozpory mezi právními
závěry vyjádřenými x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx
x x xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxátech
xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx x
xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxo] Velmi důležitým rozdílem mezi běžnými tříčlennými senáty, na
straně jedné, a senátem volebním, kompetenčním a rozšířeným, na straně druhé, je
možnxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxím nesouhlasí,
právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly
důvody jeho nesouhlasu připojeny k vyhotovení písemnxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxx
xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxvrhu na určení lhůty a kárné senáty] Vedle senátů, o kterých
hovoří komentované ustanovení, působí v rámci NSS ještě senát pro rozhodování o návrhu
na urxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxátů však působí
v jiném procesním režimu, mimo pravidla soudního řádu správního: prve uvedený senát
rozhoduje o návrzích na určení lhůty k provedení prxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxx xxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxm a soudním exekutorům podle zákona č. 7/2002
Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
13.
[Zvláštní senát ve věcech xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
xěkterých kompetenčních sporů. Jeho členy jsou tři soudci NSS a tři soudci NS. Podle
zákona č. 131/2002 Sb. se postupuje při kladných nebo záporných komxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxesní samosprávy, b) soudy v občanském
soudním řízení a soudy ve správním soudnictví.
Související ustanovení:
§ 14 - asistent soudce NSS, § 17 - roxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxx xxxx x xxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx § 91a - ochrana ve věcech místního referenda, § 91b - ochrana
ve věcech krajského referenda, § 94 a násl. - zvláštní řízení ve věcech politických
stran a poxxxxxxxxx xxxxxx x xx x xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxd (1 až 3)
II. Druhy rozšířených senátů (4 až 6)
III. Pravomoc rozšířeného senátu rozhodnout věc. Právní názor a judikatorní rozpor
(7 až 11)
III.1. Imxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx až 17)
V. Kdo určí, zda jsou splněny podmínky k rozhodnutí věci rozšířeným senátem NSS (18
až 19)
VI. Rozšířené a velké senáty v praxi: komparace Nejvyšxxxx xxxxx x xxx xxx xx xxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx
xX. Obecná závaznost rozhodnutí rozšířeného senátu (32 až 34)
X. Konzistence rozhodování nižších soudů (35 až 36)
XI. Intertemporální otázky judikaxxxxxxx xxxx xxx xx xxx
x x xx
xx xxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxx xxx xx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xako jednotný soud, ale jako relativně volné uskupení
mnoha malých, zpravidla tříčlenných senátů, s přesně vymezenou působností. Tato situace
je v ducxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxohem menšího
soudu, který zásadně rozhoduje jako celek. Udržet jednotnou judikaturu kontinentálního
nejvyššího soudu, která je v praxi spíše judikaxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxch soudů" (takto stanovisko pléna NS Plsn 1/2011
k výkladu § 20 zák. o soudech a soudcích).
xxxxxx xxx
xx
xxxxx
xxxxx
xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxcí určitého právního názoru
vysloveného v judikatuře. V praxi bylo často velmi obtížné určit, zda ke změně judikatury
došlo, často po delší dobu paralexxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxoval, že je právem v materiálním slova smyslu, což nese též povinnost
soudů svou judikaturu měnit principiálním a předvídatelným způsobexx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx ověření volby senátorky Dagmar Lastovecké
- nález I. ÚS 526/98).
judikatura
2.
[Geneze legislativního zakotvení velkých a rozšířených senátů] Na problémy xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx xx xxxx xxx1 novelizovala též starý zákon
o soudech a soudcích (zákon č. 335/1991 Sb.) a vytvořila velké senáty kolegií NS,
kterým dala pravomoc sjednocovat judixxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xx xxxxxxx xxxx platnosti rovněž součástí soudního řádu správního, a to právě
v komentovaném ustanovení.
3.
[Porušení povinnosti předložit věc rozšířenému senxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxotvorných prvků současné české judikatury. Pokud by nad oběma
nejvyššími soudy neexistovala autorita, která by kontrolovala dodržování využití
velxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx ÚS.
Podle ní je odchýlení se od právního názoru vrcholného soudu za situace, kdy nebyla
věc předložena velkému/rozšířenému senátu, porušením úxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx
xx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx moci soudní ani nevyjadřuje k samotnému
meritu sporné právní otázky a rozhodnutí NS nebo NSS bez dalšího ruší (srov. např.
nález IV. ÚS 613/06).
xxxxxatura
Srov. dxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxem předvídanému
rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k odlišnému právnímu názoru, než který
byl soudem posud zastáván. Změna rozhodovací soudnx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx, neboť takovouto změnou je narušen jeden z principů
demokratického právního státu, a to princip předvídatelnosti soudního rozhodování.
To je priorixxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx překonána. Soudy jsou povinny přistupovat
ke změně judikatury nejen opatrně a zdrženlivě (tj. výlučně v nezbytných případech
opodstatňujícxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxlení toho,
proč, vzdor očekávání respektu k dosavadní rozhodovací praxi, bylo rozhodnuto jinak..."
xxxxkatura
II. Druhy rozšířených senátů
4.
[Dva rozšíxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx
xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxedy
a šesti soudců a rozhoduje ve věcech postoupených mu tříčlenným senátem podle § 17,
eventuálně podle § 18 (§ 18 řeší opakované rozpory NSS s rozhodovaxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx senátem a skládá se z předsedy a osmi
soudců. Druhý uvedený rozšířený senát rozhoduje spíše výjimečně, neboť je omezen
jen na rozpory předkládané mu počxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxmpetenčních, do roku 2012 také pětičlennými senáty rozhodujícími
věci azylové (počínaje lednem 2012 o nově napadlých azylových kasačních stížnostexx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxjší než druhý, resp.
že by právní názory méně početného rozšířeného senátu byly "slabší" než názory početnějšího
RS NSS.
Předsedou obou RS NSS je od rokx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx x xxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxáce identické, do početnějšího senátu navíc přistupují k sedmi pravidelným
soudcům další dva soudci. To je důležité k udržení konzistence rozhodovacx xxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x x xxxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxými senáty]
Pravomoc devítičlenného rozšířeného senátu je dána nikoliv v závislosti na typu agendy,
ale čistě podle toho, zda mu věc předložil početněxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx
xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xtázkách spadajících pod senáty tříčlenné. Jinými
slovy, i početnější senát rozhodující např. ve věcech volebních je vázán judikaturou
běžných malýcx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xx xx xx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xozšířený
senát může řešit i nesouhlasný názor malého senátu s judikaturou větších senátů -
jedinou podmínkou je, že takovýto nesouhlas je významný pro xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx, zejména v otázkách procesních, neboť v
otázkách hmotněprávních se rozhodovací úvahy malých a větších senátů obvykle neprotnou.
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxni vrcholných soudů
mají dít cestou institucionalizovaného mechanismu - rozhodnutí velkého senátu na
NS, resp. rozšířeného senátu na NSS, případně sxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxh exekutorů), která dle kontroverzního výkladu samotných
kárných senátů nemůže být sjednocena žádným větším tělesem. S ohledem na povahu kárného
řízxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxlišnými právními
náhledy na naplnění kárného deliktu se přitom již opakovaně vyskytly.
xxxxxxxxxx
Otázkou zůstává, zda lze celou věc zhojit interpretací zákonx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xodle judikatury samotných kárných senátů je možná
jen druhá cesta (srov. rozhodnutí kárného senátu NSS 11 Kseo 4/2009-111). V současné
době (jaro 2019x xxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxx
svou pravomoc (srov. blíže předkládací usnesení NSS 16 Kss 5/2017-139).
III. Pravomoc rozšířeného senátu rozhodnout věc. Právní názor a judikatoxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx
x xxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xrávnímu názoru, který je odlišný
od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí NSS. Komentovaný § 17 zajišťuje horizontální
závaznost judikatury, xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxo
judikatury se NSS samozřejmě může odchýlit.
Povinnost předložit věc rozšířenému senátu nevzniká, pokud jde o konflikt právního
názoru malého senáxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx
x xxxxiska teoretického dosti problematické (ke stanoviskům kriticky srov. komentář
k § 19).
Právní úprava řízení před NS navíc obsahuje i další negativní xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx právu, ledaže (malý) senát jednomyslně
dospěl k závěru, že řešená procesní otázka má po právní stránce zásadní význam. V
případě NSS toto neplatí, nebox xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xx
xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxnutí tvoří právě střety o výklad procesních norem upravených v soudním
řádu správním.
8.
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx skutkových (questio
facti). Blíže srov. usnesení RS NSS 2 Azs 340/2017-72.
Je nepochybné, že ve smyslu obou úprav je nutno judikatorním rozporem rozuxxx xxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxxxr jiného senátu nebo třebas
i dřívější názor téhož senátu); anebo 2) existenci dvou (či více) rozporných právních
názorů vyslovených v předchozích judxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx
xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxdikatury nemůže nedospět
k právnímu názoru, který by nebyl odlišný alespoň od jednoho z obou konfliktních
právních závěrů.
Není rozhodné, zda jde o roxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx kasační stížnost pro její nepřijatelnost (§ 104a). To podle mne není
úplně praktické, neboť usnesení odmítající kasační stížnost pro nepřijatelnost xx
xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx x x xxxxť v takovémto případě
měla být zvolena forma meritorního rozhodnutí (viz blíže výklad k § 104a s. ř. s.).
xxxxx
V praxi některých velkých senátů v zahraničí se xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx judikaturu (samozřejmě s přesvědčivým odůvodněním),
aniž by velký senát musel být aktivován - srov. typicky § 11 II Verwaltungsgerichtsordnung
pro Sxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxnáty, které
si vývoj judikatury v rámci své specializace řídí samy. Proto má německý velký senát
(Großer Senat) rozhodovat jen spory mezi senáty. xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxného NSS ovšem padá základní východisko německého řešení rozhodování
velkých senátů jako sporů mezi (specializovanými) senáty. Proto mám za to, že koxxxxxx
x xx xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxk logika úpravy velela, aby
si otázky své agendy tyto senáty sjednotily samy.
Ratio
III.1. Implicitní právní názory a obiter dictum
9.
[Rozpor s implicxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxůvodnění
skrytým. Jde tedy o nevyřčenou premisu dalších argumentačních kroků, kterou lze v
odůvodnění soudu snad tušit, kterou však soud výslovně jakx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxtno odlišit situace, ve kterých je nepochybné, že soud musel
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxoval podzákonný
právní předpis, z čehož lze vyvodit, že měl za to, že právní předpis je (zatímco v jiném případě dospěl soud k tomxx xx xxxxxx xxxxxxx xx
x x xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxx xx xxxxx xxní prekludován (zatímco v obdobném
případě v jiné věci dospěl k závěru, že nárok prekludován byl) atd. Půjde vesměs
o argumenty, které musel vzít soud v pxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxx
xxx xxx
secundum
et intra legem
xxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxm] První velký problém spjatý
s vymezením judikatorního rozporu je, zda za judikatorní rozpor považovat i takovou
situaci, v níž je kolidující právní nxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxxy dosti podrobně vyargumentované, někdy však jen názory letmo zmíněné,
nepříliš nebo dokonce vůbec vyargumentované atp.
xxxxxx
xxxxxx
xxxxxx
Judikatura
xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxahu, že právní
názory vyjádřené v rozhodnutí NSS kromě své závaznosti ve smyslu § 110 odst. 3 s.
ř. s. v konkrétních případech mají i obecnější dosah, pro xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxou informaci ovlivňující jejich úvahy o využití
opravných prostředků i o způsobu právní argumentace. Z tohoto hlediska tedy pro dovození
pravomoci roxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx
nebo v jiných souvislostech, stejně tak není podstatné, zda byl vysloven v rozsudku,
jímž se napadené rozhodnutí krajského soudu ruší nebo se kaxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxcházet jejímu možnému rozštěpení" (usnesení
RS NSS 7 Afs 54/2007-62).
xxxxxx xictum
Judikatura
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xtázku k posouzení sjednocovacímu
tělesu existuje jen tehdy, pokud jde o rozpor nosných důvodů () různých
rozhodnutí. Tento názor zastxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
x praxi je však značný problém rozlišit, co je a co již není řečené mimochodem. V
posledku je totiž takové určení často arbitrární. Navíc obvykle ani sám ÚS xxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxx x xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx x .
ratio decidendi
xxxxxx dictum
Viz blíže nález v kauze Melčák Pl. ÚS 27/09: Odchýlil-li se ÚS od předchozí judikatury,
tam "uvedený právní názor nebyl součástí nosných důvodx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxhož je rozlišení významu ratia decidendi a dicta
pro závaznost precedentu relevantní: ,napsaný názor precedenčního soudu není závazný
celý, xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx
obiter
xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxý a principiální rozpor] Judikatorním rozporem je pouze spor
o interpretaci normy (normativní rozpor). Není jím tedy rozpor hodnotový ani princi-piáxxx
xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxetaci normy vychází z odlišných hodnotových
předpokladů. V jedné věci tak bude neurčitý právní pojem interpretován např. užitím
předpokxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
abstraktní
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxým směřují
určité konfliktní principy (blíže tamtéž, s. 111-113). Jednotlivé principy mají dimenzi
vlastní váhy nebo důležitosti, která je jim právnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx x těchto principů existují výjimky dané působením jiných principů a jiných norem.
V jedné věci tak např. neurčitý právní pojem bude interpretován způsoxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxsti a soukromí. Oba typy rozporů
budou často vznikat současně.
xxxxxxxx
Srov. usnesení RS NSS 7 As 2/2010-113 a na něj navazující rozsudek NSS 7 As 2/2010-126,
kxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxmená rozpornost
normativní. Principiální a hodnotová rozpornost má dynamickou povahu, neustále se
reformuluje a obnovuje s přihlédnutím k existujíxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx x xxxikatuře jakéhokoliv soudu z nezbytnosti přítomné, neboť soudci
nejsou dworki-novští Herkulové. Přiměřená míra principiální nekonzistence dokoncx
xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxat činnost vrcholného
soudu a legitimitu jeho interpretačních závěrů, stejně jako učinit jeho judikaturu
nahodilou a zcela nepředvídatelnou.
IVx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxci, kdy rozhodující senát má sice odlišný právní názor, než je právní názor
dosavadní, resp. v souvisejících věcech existuje rozporná , ovšxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xouze o akademickou otázku,
kterou by větší tělesa vůbec neměla rozhodovat (takto např. usnesení RS NSS 1 As
72/2016-48, bod 27).
judikatura
To jasně říká též ÚS v náxxxx xxx xx xxxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xxsouzení dané věci jakkoli relevantní; jak bude dále doloženo, to, v čem se
mínil ,odchýlit' od vlastní dosavadní rozhodovací praxe, se do právního posoxxxxx
xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxnocovacího mechanismu
zásadně nenastává ani tehdy, pokud dojde ke zrušení nebo ke změně interpretovaného
zákona. V takovémto případě autorita předcxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx pokud soud vykládá formálně nové xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxením předchozího zákona, na které dopadá
stará . V takovémto případě by mělo být rozhodující, zda systematický výklad
nebo účel nové normy v xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx x prostý nesouhlas soudce s dosavadní judikaturou, neboť skutečnost změny zákona
sama o sobě není pro soudcovy úvahy rozhodná. Z tohoto také plyne vhodnxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxlním smyslu.
judikatura
xxxxxxxxxx
14.
[Rozpor judikatury s judikaturou Ústavního soudu, Soudního dvora Evropské unie a
Evropského soudu pro lidská práva] Od povinnoxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxat judikaturu prostřednictvím RS NSS, pokud otázku závazně
posoudil svým nálezem ÚS (viz poprvé rozsudek 2 Afs 180/2004-44). Rozšířený senát
NSS dokoxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xx x5/2008-56).
xxxxxxxxxx
S ohledem na nález ÚS autorita předchozího judikátu NSS, nebo dokonce i autorita
ustálené judikatury NSS mizí a není nutné jít do většího sxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx ÚS, pokud k tomu odůvodnění nálezu poskytlo prostor.
Stejné premisy platí pro následně vydaná rozhodnutí obou evropských soudů, tedy SDEU
a ESLP, tedy xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxhodování o návrhu na
změnu právního názoru, v jejímž důsledku by se snížil standard ochrany lidských práv
dosažený dosavadní rozhodovací praxí NSS, byxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xxx xx xxxxx x xxxxxx xxsnesení RS NSS 4 As 1/2015-40).
Je tak zřejmé, že RS NSS se sám vnímá jako mechanismus pro řešení sporů pouze s ohniskem
uvnitř RS NSS (více k tomuto rozhodxxxx x x xxxxxxxxx xx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxze pokud se ohnisko právního sporu nachází uvnitř NSS. To
plyne z jeho role vnitřního sjednocovatele rozhodovací činnosti tříčlenných senátů.
Naopak xxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxud totiž v
důsledku závaznosti rozhodnutí ÚS a dodržování mezinárodních závazků musí reflektovat
názor nadřazeného soudu, resp. ve výjimečných přípxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx sjednocoval
velký senát kolegia i přes to, že se k otázce vyslovil závazně xxx xxx xx xxxxx xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xřísluší řešit velkému senátu NS a
prosté převzetí názoru ÚS tříčlenným senátem NS nepostačuje.").
xxxxxxxxxx
Postup NS kritizoval v minulosti ÚS, podle něhož "jx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx judikaturu prostým převzetím názoru vyplývajícího
z nálezu ÚS vydaného rovněž (tříčlenným) senátem. K posledně uvedenému jsou (tříčlenné)
senáty Nxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxt
do sjednocovacího mechanismu vrcholných soudů. Osobně si myslím, že řešení NS a NSS
ve vztahu ke změně judikatury v reakci na nález ÚS jsou rovnocenná, x x xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxe, kdy existuje pro soud závazná ÚS. Výhodou přístupu NS je větší
právní jistota adresátů právních norem. Často totiž může být sporné, co přxxxx xxxxx
xx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xstatně jako každá výjimka z
pravidla, a v pochybnostech věc předložit většímu tělesu. Jinou výhodou judikatury
NS je případ, v němž se senát NS rozhodne xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x
xxxxxxx x xx xxxxxxxxx xalý senát. Pokud totiž malý senát NSS má za to, že
ÚS je nesprávná, avšak neexistuje s názorem malého senátu rozporný názor NSS, nemůže
věc přxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
judikatura
xxxxxxxxxx
judikatura
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxrní rozpor nevzniká v situaci, kdy jde o konflikt soudního rozhodnutí
s dřívějším názorem téhož soudu vysloveným v předkládacím usnesení rozšířenému xxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxud finální názor na věc,
ale pokládá toliko dotaz jinému soudu nebo orgánu téhož soudu. Teprve ten
na věc podá finální právní názor. V takové sitxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x
xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx judikatury NSS, v reakci na předložení věci rozšířenému
senátu, musí NSS přerušit všechna související řízení (jinak by rozhodl v rozporu
s jedním z rozxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx senátu,
který věc předložil RS NSS).
de facto
Judikatorní rozpor není možno dovodit ani tehdy, pokud NSS podá návrh na zrušení
zákona Ústavnímu soudu nebo poloxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxvních názorů, ale proti právnímu názoru stojí dotaz postupující posouzení této
otázky jinému soudu, který podá finální názor na věc. Ve vztahu k SDEU má xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxov. k tomu nález Pl. ÚS 23/11, který akceptoval možnost malého senátu NSS předložit
návrh k ÚS na zrušení zákona, jakkoliv byl tento zákon předtím opakovxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxvý závěr se ale nejeví ze shora
podaných důvodů jako přesvědčivý.
16.
[Judikatorní excesy] Potřeba uměle nerozšiřovat počet věcí rozhodovaných xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxm rozšířeného senátu a pozdějším rozhodnutím
malého senátu. To však platí jen za předpokladu, že pozdější rozhodnutí malého senátu
je zjevně interprexxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxrvé rozsudek NSS 1 As 77/2010-95), resp. slovy ÚS "zjevně nepochopil" (nález I.
ÚS 2866/15, bod 20). V případě pochybností, zda o jde či nejde, by mxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xej prostě jen jinak, než posléze
rozhodující senát považoval za výklad správný.
exces
xxxxx
Viz detailně nález I. ÚS 2866/15:
"20. ... Při přísném trvání na požadxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xx xxxxxocení ... Je zřejmé, že takový postup by byl ryze formální tam,
kde nerespektování názoru rozšířeného či velkého senátu bylo způsobeno např. opomenutíx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x bezrozpornost rozhodování),
ale též nezanedbatelné náklady (prodloužení délky řízení, zvýšené využití omezených
personálních zdrojů). Z toho důvxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxloží věc opětovně k formálnímu sjednocení, přestože tuto výjimku procesní
řády výslovně nepředvídají. Prosté opomenutí či zjevné nepochopení by v téxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxxxxt zdrženlivě a v
případě pochybností ve prospěch ochrany ústavně zaručeného práva na zákonného soudce.
Nadměrné užívání této výjimky by totiž mohlo véxx x xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx (či
spíše štoly) a tím narušovaly předvídatelnost rozhodování pro účastníky řízení, bránily
sjednocování judikatury jako jednoho ze zásadních úkolx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx sjednocení se tedy zásadně nesmí stát nesouhlas
rozhodujícího senátu s jiným senátem v tom, jak má být rozhodnutí sjednocujícího
tělesa vykládáno, texx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxsti vlastního
názoru a o zjevném vybočení ze strany jiného senátu se ne vždy potvrdí ..."
Jak k tomu dále vysvětlil RS NSS, jeho pravomoc určitou spornou xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx. Pravomoc RS NSS ve vztahu k právnímu
názoru, k němuž se již vyslovil, může být dána jen tehdy, ponechal-li v rámci dříve
podaného výkladu určitou otázku xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x
xxxxxxx xx legislativní změny související právní úpravy. Specifickým příkladem
nejasnosti výkladu judikatury RS NSS je i skutečný rozpor v samotné xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xázor je modifikován či upřesněn, eventuálně
nahrazen právním názorem novým (usnesení RS NSS 1 As 72/2016-48, bod 20). Naproti
tomu judikatorním rozpoxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx
xelevantní
xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxná právní otázka byla autoritativně
vyřešena opakovanými nálezy ÚS, které byly pouze v ojedinělých rozhodnutích NSS opomenuty,
aniž by názor odlišný xx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx x
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xx rozhodnutí NSS souladných s názorem ÚS, což by ovšem musel výslovně vyjádřit
v usnesení o postoupení věci a svůj názor by musel podpořit závažnými argumxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xx vztahu ke zjevnému excesu
spočívajícímu v opomenutí aplikovatelných právních předpisů, typicky proto, že soudce
aplikoval z hlediska intertemporaxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxntovat, že rozhodnutí vytvořilo implicitní právní názor, podle něhož se norma
aplikovat nemá. Excesy či triviální chyby by se na vrcholných soudech vyxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxensko, 1974: "Náš ústav,
pane Hudečku, se vám mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření,
k jakému dochází maximálně jednox xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xx x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx x xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xjednocující judikaturu vrcholného soudu.
Podobný problém je ostatně řešen v systémech konstrukcí tzv. rozhodnutí
x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxadou . Uznávaným
precedentem k tomuto tématu je rozhodnutí britského Court of Appeal ve věci Morelle
vs. Wakeling [1955] 2 QB 379; [1955] 1 All xx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xakových případech, v nichž předchozí precedent opomenul
závaznou normu nebo jiný pramen práva, které přitom byly pro soud závazné
a jejicxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x
x xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x rozhodně
pod ní nelze schovávat případy prostého nesouhlasu s předchozím precedentem, ani
případy, kdy předchozí precedent vzal v potaz všechna závaxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx998] 1 WLR 1354; [1998] 2 All ER 513).
common law
per xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx
common law
xxx xxxxxxxx
relevantní
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx
Stejně tak by RS NSS neměl rozhodovat judikatorní spory ohledně výkladu určitých
teoretických pojmů, principů či xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxrinální debaty.
17.
[Judikatura vyšlá z užívání] Podobně by bylo možno uvažovat i o aplikaci
na judikaturu (vyjití judikatury z užíváxxxx xx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx , nikdy nikým nenásledovaný (nebo aplikovaný jen
několikrát), který je v konfliktu s dnes již ustáleným právním názorem. Mám totiž
za to, že ani ixxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx praxe malých
senátů dojde k postupné erozi a posléze až neaplikovatelnosti starého judikátu. Rozšířený
senát NSS má rozhodovat tam, kde je co sjednocoxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xx xxxx místo.
desuetudo
xxxxxxxxxx
xudikát
xxxxxxxxxx
Jde o variaci úvahy, kterou použil NSS ve vztahu k judikatuře ÚS v rozsudku 2 Afs
37/2005-82. Nejvyšší správní soud vzal v úvahu, že rozhodnutí ÚS xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xS zastává, tj. obdobné případy by měly
být posuzovány obdobně. Ve skutečnosti tomu ovšem v některých případech tak není,
zejména pak proto, že ne vždy se x xxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xx x xx xxxx x xxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx soud, má-li dostát své povinnosti xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxc v době rozhodování obecného soudu ... Pokud v době
rozhodování obecného soudu existuje vícero vedle sebe stojících právních názorů ÚS,
u nichž nelze zxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx
xxx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx
xx základě racionální analýzy a úvahy považovat v judikatuře ÚS za názor převažující.
Rozhodnými okolnostmi pro posouzení budou zejména četnost judikáxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxsení striktně procesní povahy) míra
propracovanosti argumentace k dané právní otázce obsažené v konkrétním analyzovaném
judikátu a to, do jaké míry bxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
".
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxum
V. Kdo určí, zda jsou splněny podmínky k rozhodnutí věci rozšířeným senátem NSS
18.
[Malý nebo rozšířený senát?] Na předchozí kapitolu navaxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxu připadají v podstatě jen dvě varianty. Podle první
by byl pro splnění podmínek řízení určující právní názor malého senátu, který věc
RS NSS postoupil. xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxí otázky. Naopak podle druhé varianty by finálně svou pravomoc rozhodnout věc
určil RS NSS.
19.
[Rozšířený senát jako finální určovatel vlastní koxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xx xxto otázka stala předmětem sporu trestního a civilního
kolegia. To vedlo až k zaujetí stanoviska pléna. Toto stanovisko pléna NS z premisy,
podle níž je pxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xříslušného kolegia
NS "má právo i povinnost posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby
mu byla věc postoupena k projednání a rozhodnutí. Nexxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x x xx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxnto senát o jejím přikázání příslušnému (tříčlennému)
senátu k projednání a rozhodnutí" (stanovisko pléna NS Plsn 1/2011; tento názor se
setkal s kritxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xxxx od názoru
formulovaného ve dříve přijatém rozhodnutí jiného senátu NS" - viz odlišné stanovisko
Z. Krčmáře. Podle mne je tato kritika dána do určité mírx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxkaturu nejvyššího soudu a jehož judikaturou jsou
malé senáty xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxx jejich působnost judikaturu
sjednotit. V situaci, kdy by měly finální slovo předkládající senáty, by tak paradoxně
docházelo k dalším judikatorním rxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xe i to, že ÚS považuje za porušení
zásady zákonného soudce nejen nepředložení věci do velkého/rozšířeného senátu, ale
rovněž takové předložení, kdy je xxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx
xxxxxxxx xxx x to v kontextu práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 LZPS").
Pokud RS NSS vidí, že důvody pro předložení věci nejsou dány, neměl by věc rozhodovat,
xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxce Nejvyššího soudu a NSS
20.
[Frekvence rozhodování větších těles Nejvyššího soudu, NSS a Ústavního soudu] Jakkoliv
je úprava většího tělesa sjedxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxco rozšířené senáty NSS vydaly za prvních deset let své existence 160
rozhodnutí, velké senáty obou kolegií NS za stejnou dobu jen 31 rozhodnutí (data
za xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxo jen
13 stanovisek, od roku 2004 do roku 2013 (což přibližně odpovídá éře "druhého" ÚS)
rovněž 13 stanovisek, od roku 2014 do roku 2017 pak 7 stanovisek.
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxx x xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxnném RS
NSS 10 věcí, celkem tedy 259 věcí. Naproti tomu v letech 2003 až 2016 vydala kolegia
a velké senáty NS celkem 250 rozhodnutí nebo stanovisek.
2xx
xxxxxxxx x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx koncepci judikatorního
rozporu. Tím se v judikatuře ÚS rozumí toliko rozpor právních názorů obsažených v
nálezech, nikoliv v usneseních (§ 23 zák. o ÚSxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxomoc). Nálezy přitom tvoří méně než desetinu celkového
rozhodovacího výstupu ÚS. Navíc ÚS koncepci judikatorního rozporu ještě zúžil, neboť
pod něj pxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xelze
pominout ani to, že ÚS je finálním soudem justiční soustavy, a dodržování konzistence
jeho vlastní judikatury již nikdo nekontroluje.
xxxxx xxxxxxxxx
22.
[Rxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxx xxxxxxx x xxxxx xx x xxxx xxx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xydávání stanovisek kolegií. Naopak na NSS se stanoviska téměř nepoužívají.
Navíc plénum NSS je podstatně slabší než kolegia NS také v tom, že se plénum dxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxm rozhodnutím NSS. Naopak kolegium
NS může navrhnout k publikaci ve Sbírce NS i takový , který je v rozporu se
stávající judikaturou NS. Tím je vysxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxí nemajetkové škody - srov. ve Sbírce NS nepublikovaný
rozsudek NS 30 Cdo 1542/2003, podle něhož se tyto nároky nepromlčují, ve Sbírce NS
puxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xe tyto nároky
promlčují). Tato forma komunikace pléna s rozšířeným senátem na NSS zcela chybí.
judikát
kompenzace
"Mocenské" centrum tak leží jinde na NS a jinde na NSS. Zaxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx
xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xinnosti se tam odehrává na úrovni kolegia
nebo výjimečně pléna, a to formou přijímání stanovisek. Praxe "schůzovní justice"
však má, vedle ústavněpráxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx
xxxxxxxx NS složené z několika desítek soudců. Diskuse v takovémto sboru se podobá
spíše diskusi v rámci parlamentního shromáždění než soudcovské poradě (takoxxxx xxxxxxx
xx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxvalo určité právní názory
obsažené ve stanovisku). Parlamentní diskuse je založena na tom, že několik jedinců
má na věc velmi silný názor, zatímco ostaxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xx xacionální v politické diskusi, je zcela nepřijatelné v soudním prostředí,
kde má výklad právních norem probíhat principiálním způsobem na základě usxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxhá v tříčlenných až devítičlenných
senátech, a jen zcela výjimečně ve větších celcích.
xxxxxxx
Dalším důvodem rozdílů mezi NS a NSS je jistě větší specializacx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxvních předpisů, vnitřně specializovaní
soudci NS pracující jen s vlastní judikaturou si jich ale často nevšimnou. Svou roli
může mít též zásadní vynětx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xejrůznější filtrační mechanismy (nenárokové civilní dovolání), resp. zákon
omezuje důvody mimořádných opravných prostředků (trestní dovolání, kxxxx xxxx xxx
xxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx
xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxí (Ištvánek, 2011, s. 582). Naopak
rozhodování NSS není vybaveno filtračními mechanismy (vyjma azylových xxxxxx xxx
xxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx logicky větší počet judikatorních
rozporů.
VII. Postavení účastníků v řízení před rozšířeným senátem
23.
[Řízení před rozšířeným senátem NSS xx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xkrytým před zraky účastníků. Ti ani neobdrželi detailní předkládací
zprávu malého senátu, ale jen stručné usnesení senátu o postoupení věci rozšířenxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxáva nebyla publikována ani
na internetu NSS. Je pravda, že účastník mohl obsah předkládací zprávy zjistit, to
ovšem jen tehdy, pokud nahlédl do soudníhx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxtuje mnohem detailnější dokument s právním stanoviskem a argumentací
předkládajícího senátu.
Tato praxe NSS byla opakovaně kritizována (Moravec, xxxxxx xxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxitici z řad advokátů vystupujících před NSS upozorňovali,
že proces před rozšířeným senátem se podobá pomyslné "černé skříňce", na kterém se
neúčastnx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx x xxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxd rozšířeným senátem NSS pro účastníky] Změna praxe NSS v roce
2009 byla poměrně jednoduchá, umožnila však mnohem větší zapojení účastníků ve fázi,
v níx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx K usnesení
mají účastníci řízení právo se vyjádřit, o čemž musí být poučeni (§ 69 JŘ NSS). Samotná
předkládací zpráva, v níž bývala do roku 2009 skryta práxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxS] Řízení před RS NSS tak
od roku 2009 znatelně posílilo diskursivní rysy. Nejde již jen o vnitřní proces sjednocení
judikatury NSS, ale rovněž o vypořádxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx
xx xx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxu rozšířeného senátu podílet. Odpovědní advokáti a správní
orgány této možnosti také často využívají.
Česká právní úprava zatím nezná institut stanxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxí soudu svůj právní názor na řešenou otázku. Je to škoda, a to zejména
s ohledem na význam otázek řešených rozšířeným senátem, velkou komplexitu práva a
jxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xy do budoucna stálo
za úvahu zejména u věcí většího významu, aby soudci NSS i jeho rozšířený senát více
využívali xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xx xx xxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
[Usnesení jako nejtypičtější rozhodnutí] Nejtypičtější formou rozhodnutí RS NSS je
usnesení, v němž odpoví na otázku malého senátu a věc vrátí senátx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx věc rozhodnout sám, rozšířený senát
obecně rozhoduje usnesením (blíže k tomu § 71 JŘ NSS).
V poslední době se stává pravidlem, že RS NSS neodpovídá jen axxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxeré RS NSS předloženy nebyly) nechá
věc rozhodnout předkládající senát (např. usnesení RS NSS 4 As 165/2016-46, část
III.B.2). Osobně tento vývoj podpxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxí názor bude vnímán rozdílně rozdílnými soudci.
27.
[Usnesení v situaci neexistence pravomoci věc rozhodnout] Usnesením vrací rozšířený
senát xxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxou rozsudkem] Je-li sporná věc sama, projedná ji a rozhodne
o ní rozsudkem RS NSS, pokud se ztotožní s právním názorem, který je odlišný od právního
názorx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx x projednání
a rozhodnutí senátu, který mu ji postoupil. Tyto možnosti uvedené v § 71 odst. 2
JŘ NSS předpokládají jen situace, kdy se malý senát snaží změnxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xoslovným čtením jednacího řádu by měl
asi RS NSS rozhodovat usnesením a věc vrátit malému senátu téměř vždy, neboť v případě
rozporné judikatury se obvyxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx řízení nebo je-li z jiných důležitých důvodů vhodné, aby celou
věc projednal a rozhodl sám, tuto možnost ovšem RS NSS nevyužívá. Takováto zdrženlivost
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxeného senátu] Právním názorem obsaženým v usnesení,
jímž RS NSS vrátil věc k projednání a rozhodnutí, je malý senát vázán. Malý senát
by měl nicméně dát mxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xx x x
xxxxxxxxutím k těmto vyjádřením.
30.
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxzení, aniž tyto otázky
byly uvedeny postupujícím senátem jako sporné, rozhodne o odmítnutí návrhu nebo o
zastavení řízení rozšířený senát (viz usnesexx xx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xtypicky stěžovatel vezme kasační stížnost zpět).
31.
[Publikace rozhodnutí rozšířeného senátu NSS] Všechna rozhodnutí RS NSS se automaticky
puxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx. Obecná závaznost rozhodnutí rozšířeného senátu
32.
[Vertikální působení názorů rozšířeného senátu NSS - normativní síla ve vztahu ke
krajským sxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx sjednocování
judikatury především snižuje možnost soudců nižšího stupně neakceptovat judikaturu,
pokud již došlo ke sjednocení judikatury RS NSS. xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxkurující argumenty, které doposud při posuzování
věci nezazněly (vertikální normativní působení právního názoru RS NSS).
33.
[Horizontální záxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxlného soudu
totiž nemůže rozhodnout v rozporu s velkým nebo rozšířeným senátem vlastního soudu
(horizontální závaznost). Jedinou, byť zcela výjimečxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxtečnost, že byla
sjednocena právním názorem RS NSS, přináší zvlášť významné argumenty ve prospěch
setrvání na takto vytvořeném právním nxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxčí v rozhodnutí zpravidla toliko odkázat na příslušné části odůvodnění RS NSS.
Pokud naopak stěžovatel nabídne nové argumenty směřující proti rozhodxxxx xx xxxx
xxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, předložit věc podle § 17 odst. 1 s.
ř. s. rozšířenému senátu. Právě uvedené samozřejmě nevylučuje, že senát NSS výjimečně
dospěje i přes nepřesvědčivxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxávní otázku v kasační stížnosti zásadně vymezuje stěžovatel ... NSS, který
zná právo (xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
judikatura
Iura xxxxx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxého senátu NSS] Nelze se ztotožnit s názorem, podle
něhož, rozhodl-li jednou rozšířený senát, nelze takový právní názor jeho následným
rozhodnutím jix xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxodnutí
opominulo nějaký důležitý argument, změnily se pro věc významné společenské poměry,
aniž se však formálně změnil vykládaný právní předpis, (kxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxcedent nejvyššího soudu, který by byl jím
samým nezměnitelný (vyjma krátké epizody v historii britské Sněmovny lordů; na její
precedenty se nahlíželo xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxx
xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxosti připustil k odůvodněnému návrhu přezkum
správnosti svého již vyjádřeného názoru (usnesení RS NSS 7 Afs 20/2007-73, bod 13).
S ohledem na zásadní vxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxstné, aby senát předkládal návrh na změnu judikatury RS NSS, který by podpořil
jen prostým nesouhlasem s touto judikaturou, aniž by předložil konkurujxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx xxxx
xx xxxxxxxxxxx xozhodování nižších soudů
35.
[Konzistence rozhodování téhož krajského soudu] Na nižších soudech instituce velkých
senátů chybí. Je to ovšem logixxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
x xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx
xx xxxx xx xxxxxxx xoudech měla platit judikatorní anarchie. V tomto je nejen v oboru
soukromého práva nutno pamatovat na § 13 obč. zák. (srov. k tomu David, 2012 nebo
Bezouxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxodnut obdobně
jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem
shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ roxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxal v krátké době v obdobných věcech
rozporné právní názory. Jak poznamenal NSS v rozsudku 2 Afs 47/2004-83, takový postup
by byl znakem soudcovské svévoxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx tím jurisdikční libovůle odporující
základnímu principu materiálního právního státu, kterým je předvídatelnost rozhodování
státních orgánů a s níx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xudikatury prostřednictvím soudů vyšší instance a
současně bez racionálně podloženého a přesvědčivého odůvodnění je proto ústavně nežádoucí."
Na dxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xprávnost nebo nesprávnost
rozhodnutí, nikoliv to, že se dostalo do rozporu s jiným rozhodnutím téhož krajského
soudu. Kvalifikovaná forma nevypořádxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxx x xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx
x xxxxxxxxx xxxxxxxtem vůbec nevypořádá. Takovéto mlčení krajského soudu může založit
až nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů [§ 103 odst. 1 písm. d)]. Důležitá budx
xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxejné rozhodování vůči stejnému účastníkovi] Jistotu naprosto
neměnného rozhodování nemá ani stejný žalobce (žalovaný) ve více svých věcech řešenýcx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xrávě takovéto velmi
neurčité normy, které nelze žádnou judikaturou jednoznačně specifikovat, jsou velmi
citlivé na měnící se skutková východiska přxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxhodování, totiž snahu každého jednotlivého soudce o nalezení správného
výkladu práva" (rozsudek NSS 1 As 39/2009-88, bod 20). Soudce tedy může dospět x
xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxemeno snést dostatečné
a přesvědčivé argumenty pro správnost jeho právního názoru (slovy shora citovaného
§ 13 obč. zák. má tedy účastník právo na přexxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx rozhodovací praxe.
Opačný závěr, spočívající v nemožnosti změny právního názoru ve vztahu k témuž účastníkovi
stejným soudem, by byl . V podxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxx xxxxxx xx xxx obsažený eventuálně nesprávný výklad práva nebo nesprávné
hodnocení faktů (rozsudek NSS 1 As 39/2009-88, bod 20).
absurdní
xxxxxxxxxxxx
XI. Intertemporální otázky judxxxxxxxxxx xxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxu ) je aplikace soudem vytvořené nebo dotvořené
normy na všechny aktuálně probíhající kauzy a samozřejmě i na všechny žaloby podané
po dni vynxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xodstatě právní normy. Tento styl nazývám incidentní retrospektivitou. Nový
právní názor se aplikuje do minulosti (retrospektivita), ale současně jxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx x xxchto případech tradičně vyloučena,
protože změna judikatury nemůže být "novou skutečností" ve smyslu jakékoliv procesní
normy o obnově; srov. nález xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx
xxxx xxxxxeno na náhodě. Tou náhodou je skutečnost, že kauza již v mezidobí před
změnou judikatury nebyla pravomocně skončena.
common law
Jak v kontinentálním tak v angloaxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxvní principy atd.). Změna judikatury je v tomto pohledu jen opravou omylu
ve výkladu práva. Není proto možné, aby na v minulosti proběhlé právní vztahy bxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxdu není ani korektní
hovořit o tom, že změna judikatury působí "retroaktivně". Jakkoliv totiž
finálně určuje přesný význam pravidel chovxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxx x souvislosti s jiným pramenem práva, je jeho interpretací,
nezřídka ovšem velmi volnou. Proto také volím pro úvahy o časové působnosti judikatury,
přexxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x
judikatura
xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxálním smyslu (právní předpisy jako nositelé právních norem)
je spojeno se zásadou zákazu pravé retroaktivity se všemi tvrdými důsledky z toho
plynoucxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxvnými intertemporálními
pravidly.
Naproti tomu právo v materiálním smyslu se zásadou zákazu retroaktivity spojeno být
nemůže. Právo v materiálním xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx
xx xx xx xxxých podmínek "bez zbytečného odkladu" atd.), ustálené správní praxe,
v neposlední řadě též rozhodovací praxe soudů. Vývoj práva v materiálním slova sxxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxd se změna judikatury
děje jinak než formálním rozhodnutím velkého (rozšířeného) senátu, může být i komplikovanější
určit okamžik, kdy byla vlastně xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx
jxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx x3/2009-124 (jehož jsem byl
soudcem zpravodajem). Rozsudek v bodech 25 a 26 řeší, zda se krajský soud
vypořádal s námitkou (pokud xx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xx x xxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxx xxxxxx xxxxxxxl sérií nálezů ÚS, zrušujících rozsudky NSS. Na půdě
NSS byl vyřešen teprve rozhodnutím (malého) senátu z počátku dubna 2009, které se
přihlásilo k judixxxxxx xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xálezu ÚS aktivuje svůj velký senát. Naopak NSS tuto změnu zásadně akceptuje jen
svým malým senátem (srov. k tomu bod 14 shora).
implicite
prekluze
xxxxxxxx
xx xxxxxxx
38.
[Retrospektivixx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx se proto děje
s přesvědčením, že předchozí byla nesprávnou interpretací práva. Výstižně
tyto úvahy shrnul Lord Reid ve své plamenné obhajxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx existující pravidlo je nesprávné, musíme současně
rozhodnout, že bylo nesprávné vždy" [West Midland Baptist (Trust) Association Inc
v Birmingham Coxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
judikatura
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx. Svou roli tu bude hrát ochrana legitimního očekávání
adresátů právních norem v trvající aplikaci staré judikatury. V takovýchto případech
bude třebx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxmi.
Extrémem, nutno říci spíše teoretickým, je tzv. čistá prospektivita, tedy situace,
kdy právní účinky nového právního názoru nebudou vztahovány xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx x xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx
xx xx xxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xteré vzniknou v budoucnu, a to bez
jakékoliv výjimky. Tato doktrína se ovšem aplikuje jen zcela výjimečně, pravděpodobně
jen v USA, a i tam jen velmi zřídxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxť by potencionální žalobci neměli žádný zájem podávat žaloby. V případě jejich
úspěchu by se totiž na ně nový právní názor vůbec nevztahoval. Navíc čistx xxxxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxvitu je omezená čistá prospektivita. Soudcem
vytvořená právní norma se tu aplikuje rovněž jen do budoucna. Na rozdíl od čisté
prospektivity se nový práxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxí skutečnost dávající podklad tvrzeného nároku vznikla přede dnem vynesení
rozhodnutí, bez zřetele na to, zda dotčená osoba hájila či nehájila svá práxxx xxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxno stejně. Ani omezená
čistá prospektivita proto není v právu příliš častá.
Alternativou čisté prospektivitě je omezená retrospektivivita. V tomto xxxxxxx xx
xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxx xxxxxxxx xxxého precedentního rozhodnutí (omezený retrospektivní prvek). Pokud
tedy někdo nepodal nejpozději tento den žalobu k ochraně svého práva, žalovatelxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxuje podstatnou nevýhodu předchozích modelů. Na jednu stranu
chrání tu stranu, která spoléhala na "správný" význam textu zákona, tedy jednala
v důvěře xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx opomíjen.
Není totiž žádného důvodu, proč by měla být jednostranně a bez dalšího opomíjena
ochrana důvěry těch adresátů normy, kteří této normě rozumí xx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxvat souladně se soudcovsky dotvořenou
normou teprve poté, co soud tuto normu dotvořil, nasvědčuje, že doposavad v žádné
důvěře v takto interpretovanox xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xednal v důvěře v předchozí interpretaci zákona.
Na evropském kontinentu soudy zpravidla neproklamují dalekosáhlá a jednoznačná intertemporální
pxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxx případech ochrání právní
jistotu a legitimní očekávání adresátů právní normy, zpravidla aplikací některé hmotněprávní
normy (např. nedostatek zavxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xIntertemporalita judikatorních odklonů v praxi NSS] Nejvyšší správní soud má z českých
soudů asi nejpropracovanější metodologii přístupu k judikatxxxxx xxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxí NSS vychází z toho, že typickou situací, kterou správní
soudy rozhodují, je vertikální vztah právnické či fyzické osoby a státu. V takovémto
případě xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xtanoví,
že v určité věci bylo třeba podat správní žalobu dříve nebo jinak, než jak vyplývalo
z předchozí judikatury.
xxxxxxxxxx
jxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
Jedna z prvních věcí, kde se NSS dotxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxm, která může být v napětí s dynamicky se proměňujícím materiálním
právem v důsledku judikatorních změn. Žalobce totiž dle dikce zákona musí uplatnit
vxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxože za stávajícího
stavu judikatury by jeho uplatnění bylo zbytečné. V průběhu řízení před správním
soudem však dojde k posunu judikatury na úrovni NSSx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xřístup by v podstatě říkal, že žalobce musel xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxentrace je extenzivně vyložený
§ 76 odst. 3. Ten umožňuje přihlédnout k některým vadám bez toho, aby byly obsaženy
v žalobě, pokud "vyjdou při jednání naxxxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx
xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx kterou zjistí samotný rozhodující krajský soud (shodně
usnesení RS NSS 2 As 34/2006-73).
Ke klasickému problému intertemporality judikatorních odxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx dospěl RS NSS ke dvěma závěrům. Oba
vycházejí z tradičního chápání role judikatorních odklonů a odpovídají plně incidentní
retrospektivitě. Podle nixx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
problému, které však byly před vydáním usnesení RS NSS pravomocně skončeny ve správním
řízení a proti kterým nebyla v odpovídající lhůtě podána správnx xxxxxxx xx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x v budoucnu zahájených řízeních (bod 57).
V bodě 56 se však dopustil RS NSS omylu. Nejprve totiž správně říká, že ustálená
vrcholných soudů xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx novelu právního předpisu s temporálními účinky, které změna právního
předpisu tradičně má". To však není pravda. Jak jsem shora ukázal, na judikaturu
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
judikatura
xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxcidentní retrospektivita by vyvolala naprosto neakceptovatelné
důsledky v situaci, kdy žalobce jednal s důvěrou v dřívější judikaturu. V takovémto
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxovat nový právní názor
NSS zpětně na probíhající řízení a sankcionovat žalobce nebo jinou osobu za to, že
nepředpověděli nový právní názor a nepostupovxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxmůže zkrátit fyzickou nebo právnickou osobu na jejích
právech (shodně rozsudek RS NSS 1 Afs 58/2017-42, bod 53: "Pokud dojde v důsledku
sjednocovací čixxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxomé
subjekty, jednající v důvěře ve stávající judikaturu, ztratili přístup k soudu".).
Nejvyšší správní soud tedy v judikatuře kombinuje klasickou xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xšechna probíhající řízení) za podmínek stanovených
v části VIII usnesení RS NSS 8 As 47/2005-86. To ovšem za podmínky, že aplikace nového
názoru nepoškxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxd
vynesením nového právního názoru v xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxS, nikoliv o situaci vnitřně rozporné judikatury, která nemohla založit
žádná legitimní očekávání - zde by čistá prospektivita na právní názor RS NSS axxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxoby u "trvajícího" zásahu;
srov. zejm. bod 34).
Srov. též tento názor, vyslovený v rozsudku RS NSS 7 As 192/2017-35, bod 43:
"Pokud dojde v důsledku sjexxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx x xxxledku této změny účastníci řízení, resp. soukromé subjekty, jednající v důvěře
ve stávající judikaturu, ztratili přístup k soudu [s odkazem na rozsudxx xx xxx x
xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx proudu, jednak důvěra žalobce
ve stávající judikaturu. Zcela nejednotná či nejasná nemůže legitimní
očekávání založit."
judikatura
Vertikalita xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx subjektivním
právům (§ 2) zjednodušuje problémy existující ve vztazích soukromoprávních. Právě
proto v takovýchto případech NSS opouští striktně pxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x x xxřejnoprávních vztahů mohou vznikat práva třetích
osob, např. stavebníka ve vztahu k možnosti realizovat stavbu, jakkoliv soud řeší
žalobu tzv. "sousxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxvního
vztahu. Ty se však i v průběhu řízení před správním soudem mohou projevovat např.
v institutu osob zúčastněných na řízení. Určitým řešením pak je cxxxxxx x xxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
Související ustanovení:
§ 18 - zásadní usnesení, § 19 - stanoviska
Související předpisy:
Citovaná judikatxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx
xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xxxxx xx dne 18.4.2007, sp.
zn. IV. ÚS 613/06; nález ze dne 10.9.2009, sp. zn. Pl. xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx
xxx
xxzsudek ze dne 25.9.2003, sp. zn. 30 Cdo 1542/2003; usnesení velkého senátu trestního
kolegia ze dne 7.4.2005, sp. zn. 15 Tdo 163/2005; rozsudek velkého xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx, sp. zn. Plsn 1/2011, č. 1/2012 Sb.
rozh.; rozsudek ze dne 13.6.2012, sp. zn. 31 Cdo 2805/2011
RS NSS:
usnesení ze dne 15.1.2008, čj. 2 As 34/2006-73x xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx09 Sb. NSS; usnesení ze dne 16.12.2008, čj. 1 Azs
52/2007-98; usnesení ze dne 28.7.2009, čj. 2 As 35/2008-56, č. 1948/2009 Sb. NSS;
usnesení ze dne 23.2.2xxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx dne 2.2.2017, čj. 5 As 140/2014-76; usnesení ze dne 21.2.2017, čj. 1
As 72/2016-48; usnesení ze dne 31.10.2017, čj. 4 As 165/2016-46; rozsudek ze dne
21.xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx rozsudek
ze dne 24.10.2018, čj. 7 As 192/2017-35, č. 3834/2019 Sb. NSS
NSS:
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx 180/2004-44;
rozsudek ze dne 20.9.2007, čj. 2 As 95/2006-50; rozsudek ze dne 17.12.2007, čj. 2
Afs 57/2007-92; rozsudek ze dne 8.1.2009, čj. 1 Afs 140/2xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx9, čj. 1 As 39/2009-88; rozsudek ze dne
13.4.2010, čj. 8 As 33/2010-128; rozsudek ze dne 29.9.2010, čj. 1 As 77/2010-95;
rozsudek ze dne 9.9.2011, čj. 7 As xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xx
xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxx-111
VS Olomouc:
rozsudek ze dne 17.2.2004, sp. zn. 1 Co 63/2003, č. 4/2008 Sb. rozh. civ.
Sněmovna lordů (Velká Británie):
West Midland Baptisx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx
xxx
xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx x All ER 708; Peter Limb vs. Union Jack
Removals Ltd and Honess [1998] 1 WLR 1354; [1998] 2 All ER 513
Literatura:
BEZOUŠKA, P. Soudcovské dotvářenx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx x xxávní argumentace. 2. vyd. Praha: ,
2013.
xxxxxxxxxx
Auditorium
ČECH, xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx L. Právo na předvídatelné rozhodnutí jako základní soukromé právo. Právní
rozhledy, 2012, č. 5, s. 181.
IŠTVÁNEK, F. Soudní rozhodnutí, opravné prxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx UK, 2011, s. 577 a násl.
KADLEC, O. Rozdíly při řešení rozdílů: Rozhodování velkých senátů českých nejvyšších
soudů. In BOHUSLAV, L., JELÍNEK, J., Mxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx NSS: ESLP jako zákaz vjezdu na
křižovatce právních názorů. Soudní rozhledy, 2017, č. 1, s. 2-7.
Judikatura
KÜHN, Z. Konzistence judikatury jako prxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxx
xxxxxxx
xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxh a judikatorních odklonech vysokých soudů. Právní rozhledy,
2013, č. 2, s. 39.
KÜHN, Z. Prospektivní a retrospektivní působení judikatorních změxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxm? , 2005, č. 4, s. 9 a násl.
Jurisprudence
MORAVEC, O. Sjednocování judikatury pohledem účastníka řízení - řízení před rozšířeným
senátem Nejvyššíxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xx xx xxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxl institutu zásadního usnesení] Na rozdíl od činnosti RS NSS podle § 17, který
má sjednocovat judikaturu NSS, je smyslem zásadního usnesení podle § 18 řexxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx, byť nepříliš šťastně (viz níže), na citlivý
problém dělby moci mezi soudnictvím a exekutivou. V důsledku jednoho nebo několika
zrušovacích rozhodnuxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxdcích.
Moc výkonná není v obecné rovině podřízená xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxí, že na soudním dotváření práva soudy se může významně
podílet též veřejná správa, ať již utvářením právních názorů, které správní justice
akceptuje jxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxude
souhlasit s judikaturou správních soudů, a pokusí se, byť ve výjimečných případech,
o změnu této judikatury opakováním vlastního odchylného právxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx 78 odst. 5).
V rovině praktické pak institut zásadního usnesení reaguje na situace opakovaného
nerespektování judikatury správními orgány, typickx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxů.
Pokud se RS NSS ztotožní s dosavadní judikaturou, přijme takovýto názor jako zásadní
usnesení. Zákonodárce, jak se zdá z důvodové zprávy, předpoklxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxže přispět také proti zahlcení správních soudů.
Nutno již na tomto místě uvést, že zásadní usnesení zůstalo mrtvou literou zákona,
neboť jej zatím NSS xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx
xx
xPůvod institutu zásadního usnesení] Jak uvedla již důvodová zpráva k soudnímu řádu
správnímu, institut přijímání zásadních usnesení je do jisté míry xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xásad byl však podstatně propracovanější než institut zásadních
usnesení. Podle zákona č. 164/1937 Sb., o nejvyšším správním soudě, zaujal-li NSS,
naxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xrávní otázku k
uvážení a usnesení rozšířenému senátu, složenému z předsedy a osmi členů NSS. K odůvodněnému
návrhu ministerstva, podanému se schválenxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xrezident usnesení senátu i s odůvodněním předsednictvu ministerské
rady a všem ministerstvům a dal uveřejnit takto přijatou právní zásadu bez odůvodxxxx
x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxx průtahu potřebné opatření,
aby se správní úřady touto zásadou řídily. Právní zásady byly závazné i pro NSS.
Zákon stanovil dokonce i kvalifikovanou prxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxvomoc rozšířeného senátu rozhodnout o zásadním usnesení] Předpokladem předložení
právní otázky k posouzení RS NSS je jednak existence jednotné judixxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxkých soudů a správní praxe
správních orgánů. Posoudit a vyřešit takovýto konflikt je na běžné proceduře řízení
o kasačních stížnostech podávaných žalxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxát hodlá od dosavadní jednotné judikatury odchýlit.
V takovémto případě musí malý senát postupovat způsobem předvídaným v § 17.
xxxxxxxxxx
Ustanovení § 62 odst. x xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxsku
nebo zásadním usnesení. To je plně v souladu se smyslem zákona, který evidentně nekoncipuje
institut zásadních usnesení jako opakované vyjadřováxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxovat ve vnitřní evidenci judikatury, zda právní názor, k
němuž senát, jehož je členem, dospěl, byl již dříve opětovně zaujat jiným senátem
a zda tento prxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx
xu existují opakované rozpory mezi rozhodováním správního orgánu a judikaturou NSS,
rozhodující senát má pouze možnost, nikoliv povinnost právní otáxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx (bod 2 shora) nemůže veřejná správa sama vynutit přijetí
zásadního usnesení. Je plně na uvážení malého senátu, zda příslušný návrh RS NSS
podá.
6.
[xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx věty. V odůvodnění
usnesení pak malý senát podrobně vylíčí důvody právního názoru, jenž má být vyjádřen
v právní větě zásadního usnesení (§ 62 odst. 3 JŘ xxxxx
xx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xx x xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx x xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxje sedmičlenný senát, který
jedná k návrhu malého (tříčlenného) senátu. Skládá se z předsedy a šesti soudců.
Devítičlenný rozšířený senát rozhoduje vx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
x x xx xxx xx x xxxxxx senátů rozhodujícím na NSS viz komentář k § 16).
8.
[Ztotožnění se s právním názorem obsaženým v dosavadní judikatuře] Usnese-li se RS
NSS na právníx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxí
otázku (na rozdíl od postupu podle § 17, kdy se rozšířenému senátu postupuje věc
jako taková), nemůže RS NSS současně s přijetím zásadního xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxní usnesení uveřejní předseda NSS ve Sbírce rozhodnutí NSS a zašle je správnímu
orgánu, jehož se rozhodnutí týkalo (tedy správnímu orgánu, jehož opačnx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxpoklad, že ústřední správní úřad zajistí
všeobecnou známost zásadního usnesení u jemu podřízených orgánů.
10.
[Ztotožnění se s právním názorem sxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxx x xxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x
xx xxxxx x xx xxxxxx xxn to, že v takovém případě nelze zásadní usnesení přijmout.
Právní názor rozšířeného senátu nebude formálně vůbec vysloven. Důsledkem pak bude
trvajíxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxtitutu zásadního
usnesení. Nelze se přece domnívat, že procedura před RS NSS musí vždy vést jen k
ztotožnění se s právním názorem konstantní judikaturyx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxho názoru), narušil by se tím jeden z klíčových důvodů
tohoto institutu (k tomu viz bod 1 shora).
xxxxxxxx
Jednací řád v takovémto případě předpokládá možnost (nxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xutilo RS NSS podat podnět k zaujetí stanoviska kolegia
nebo pléna (tak argumentoval k tomuto deficitu již Mikule, 2003, s. 73), ale není
příliš vhodné - jxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
x x xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxx xxx xxxxxx
xxxxx nebyl s to vytvořit zásadní usnesení, předloží věc RS NSS znovu, tentokráte
proto, aby došlo ke změně judikatury podle § 17. Problém ale může nastat, pokxx xx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xx. Právě uvedené
potvrzuje určitou neorganičnost institutu zásadního usnesení, které asi i z těchto
důvodů není využíváno.
11.
[Ne/závaznost záxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxře NSS
to není problém, protože závazná pro NSS je tato konstantní , s eventuální
výhradou postupu podle § 17 (kvalifikovaná změna judikaturx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxní orgány (Mikule, 2003, s. 73) v podstatě
vyprazdňuje jakýkoliv rozumný smysl procedury přijetí zásadního usnesení. Není jasné,
proč by vlastně na NSx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxí
s konstantní judikaturou NSS závazné pro správní orgány ve všech typových případech
spadajících pod hypotézu soudem interpretované normy. Nerespexxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxedu na to, zda ustálený
právní názor NSS byl či nebyl potvrzen zásadním usnesením. Bez ohledu na dělbu moci
mezi exekutivu a justici se totiž v posledku muxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx
judikatura
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxního usnesení] Právní názor vyslovený v zásadním usnesení lze na
úrovni NSS překonat buď procedurou řízení před rozšířeným senátem podle § 17, eventuáxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx x xxxxx xx xstavy předpokládalo, že zákon může stanovit, že namísto
ÚS rozhoduje NSS o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení,
jsou-li v xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxslu čl.
95 odst. 1 Ústavy nesoulad jiného právního předpisu se zákonem nebo mezinárodní smlouvou,
je takovýmto rozhodnutím správní orgán vázán právě xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxí předpisy. R. Pomahač soudil, že povede-li "soustavná
či alespoň opakovaná správně-aplikační praxe úřadu, opřená o podzákonný předpis,
ke konfliktx x xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx3, s.
58). V tom může být potenciál možného budoucího uplatnění zásadních usnesení, který
ale samozřejmě předpokládá jeho závazné účinky pro správní oxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxvení § 18 odst. 4 - Jiné případy rozhodování rozšířeného senátu NSS] Ustanovení
§ 18 odst. 4 odkazuje na jednací řád NSS (k tomu viz § 21), který má stanovit xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx x x xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxudu může předložit RS NSS
k posouzení právní otázky, týkající se především použití a výkladu právních předpisů,
účinnosti právní úpravy a návrhů novýcx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxxládat. V praxi se toto ustanovení nepoužívá.
Související ustanovení:
§ 17 - rozšířený senát, § 19 - stanoviska, § 22 - Sbírka rozhodnutí NSS
Lixxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxx xx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x
xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx
xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxní. Praha: ASPI, 2003, s.
73 a násl.
POMAHAČ, R. Nejvyšší správní soud. In ČEBIŠOVÁ, T., VOPÁLKA, V. (eds.) Nová úprava
správního soudnictví. Soudní xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xx x xxxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxx xxxxxxxxxx x xejich obdoba v řízení před Nejvyšším soudem] Ustanovení § 12
předpokládá stanoviska jako jednu ze tří možností sjednocování judikatury. Stanoviska
lxx xxxxxx xxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xěcí v minulosti.
Jak totiž vyplývá z § 19, předpokladem vydání stanoviska je sledování předchozí judikatury
v určitých věcech. Stanoviska znají též prxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xx x xx xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxický původ stanovisek] Ve střední Evropě se stanoviska objevila s nástupem
stalinského modelu "socialismu". V té době začaly nejvyšší soudy vydávat sxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxí soudy zcela nezávisle na tom,
zda otázka dospěla k soudu řádnou procesní formou, tedy měly tuto pravomoc .
V Československu se institut stxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xx xxx xxx
xx xxx xxxxxxx xxrmínu "stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona". Stanoviska
nejvyšších soudů byla výrazným stylotvorným prvkem práva doby reálného sociaxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxického práva" "třeba soudy vést
a jejich činnost usměrňovat" direktivní činností vyšších soudů (detailně Kühn, 2009,
s. 839 a násl.).
in abstracto
3.
[Ústavněxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx
x xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x obou kulturách
právo dotváří či vytváří, vždy však jen v souvislosti s jím rozhodovanou kauzou a
se zřetelem na jedinečná životní fakta mu touto kauzou pxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxním smyslu toho slova, "vytváření xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxosté abstrakci a odtrženosti od jakékoliv
reálné životní kauzy vykládá.
xxxxxxxxxxxxx
Dalším výrazným problémem je samotná deliberace při přijímání stanoviska. x xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxloučené, aby soudní
argumentace proběhla v takto početném sboru několika desítek soudců. Diskuse v takovémto
sboru se podobá spíše diskusi v rámci parxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxkuse zpravidla neúčastní a volí na základě svých hodnotových
nebo politických preferencí podle vzoru svých informovaných kolegů. Co je racionální
v pxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmatických pravidel.
Ostatně právě proto je bez ohledu na právní kulturu možné pozorovat, že soudní rozhodování
zásadně probíhá v senátech složených z xx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxxx za danou, potvrzuje paradoxy systémů, které na jedné straně kritizují
údajný soudcovský aktivismus, na straně druhé bez problémů akceptují specificxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxby moci.
4.
[Možné výhody využití stanovisek] Hlavním pozitivem stanovisek se zdá být možnost
vysokého soudu sjednocovat ty věci, které se k němu xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx
xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx možnost vyřešit určitý problém ještě dříve, než se
na NSS dostane cestou mimořádného opravného prostředku.
5.
[Praktické využití stanovisek na Nxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxnosti tak otevřený, že pro stanoviska otevírá jen malý prostor. Nejvyšší správní
soud se totiž díky nastavení kasační stížnosti dostane k meritornímu xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxx xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo prostředku má NSS mnohem menší
potřebu využívat stanoviska. Zatímco NS vydal v letech 2003-2012 padesát stanovisek,
NSS za stejnou dobu jen dvě, v dubxx xxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxčení"
podle zákona č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů,
které SSSR zřídil v jiných státech, a stanovisko pléna NSS Sst 2xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx x xx xxxx x xxxxxx xxxx x xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx] Soudní řád správní i jednací řád NSS vychází z toho,
že návrh na zaujetí stanoviska kolegiem je oprávněn podat předseda soudu, předseda
tohoto kolegix x xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx x xx xxxxx x xx xxxxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x
xx xx xx, § 51 odst. 2 JŘ NSS). Protože NSS od roku 2014 není dělen na kolegia (blíže
výklad k § 15), přichází (teoreticky) do úvahy jen přijetí stanoviska plénem.
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx normy nebo několika
právních norem. Návrh nemusí obsahovat způsob řešení vymezené otázky; obsahuje-li
jej, není plénum při zaujímání stanoviska ani xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxt (§ 52 JŘ NSS). Návrh na zaujetí stanoviska se podává vždy
předsedovi NSS, nejde-li o návrh předsedy (§ 53 odst. 1 JŘ NSS).
7.
[Nemožnost ministerstxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxvisek
(srov. § 123 odst. 4 zák. o soudech a soudcích). To lze považovat za pozitivum úpravy
soudního řádu správního. ministerstva totiž předxxxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxxxx xxxxx
Ingerence
xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxka vedla dokonce až k odvolání předsedkyně NS. Jak
uvedl prezident republiky Klaus v dopise předsedkyni NS, "od roku 2002 ... není plněno
poslání NS spočxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxlný
a neakceptovatelný" [viz http://www.hrad.cz/, archiv tiskových zpráv (dopis ze dne
1.2.2006)].
8.
[Pravomoc pléna a kolegia] Stanovisko zxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xx xxxx xxxxxií nebo mezi nimi sporné (§ 19 odst. 1 a 2 s. ř. s., § 50 JŘ
NSS). Od roku 2014 přichází do úvahy jen přijetí stanoviska plénem.
9.
[Připomínková místa] Pxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxipomínkovými místy jsou krajské soudy, xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x
xxxxx xxxxx xxxx xxxx orgány veřejné moci. Předseda soudu uvědomí soudce o návrhu
na zaujetí stanoviska a návrh jim zároveň zpřístupní; využije k tomu zpravidla vnitřní
počxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxjetí stanoviska
bez příloh byl zveřejněn na internetových stránkách soudu (§ 53 JŘ NSS).
10.
[Zpracovatel] Podaný návrh na zaujetí stanoviska spoxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxrého senátu, do níž náleží vymezená otázka, určí se za zpracovatele
návrhu stanoviska zpravidla soudce tohoto senátu (§ 54 JŘ NSS). Jestliže je to vzhlexxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xtázky. V takovém případě
předseda NSS přidělí návrh dvěma zpracovatelům (§ 55 odst. 4 JŘ NSS).
11.
[Zpracování návrhu stanoviska zpracovatelem] Zxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxzené v návrhu na zaujetí stanoviska, jestliže je k jejímu řešení
nezbytné posoudit a vyřešit další bezprostředně související nebo předběžné otázky.
Nxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx
xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxrhu stanoviska
se zpravidla uvede vlastní obsah stanoviska (což bude právní věta), které má být
zaujato a jehož podstata spočívá v řešení vymezené otázxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx ximiž byla vyvolána potřeba zaujetí stanoviska, na
obsah vymezené otázky v podaném návrhu na zaujetí stanoviska, na obsah písemných
vyjádření připomíxxxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx dojde k závěru, že stanovisko nemá být zaujímáno, uvědomí
o tom předsedu NSS. Předseda NSS rozhodne o dalším postupu; své rozhodnutí je povinen
písemně xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx
xx xx xxxxx x xx xxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxí stanoviska pléna se rozhoduje na podkladě
zpracovaného návrhu na zasedání pléna. K zaujetí stanoviska plénem je třeba souhlasu
nadpoloviční většinx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxuje do fáze rozpravy a neveřejné porady. Po skončení rozpravy následuje porada
pléna. Porada se již podobá klasické soudcovské deliberaci, včetně zásxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxx x xx xx xx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxviska, hlasuje se o přijetí
každého z těchto návrhů, pokud nebyl návrh, o němž se hlasovalo dříve, přijat (blíže
viz § 58 JŘ NSS).
13.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxerý se účastnil zasedání
pléna a nesouhlasil se zaujatým stanoviskem (tzv. disent) nebo s jeho odůvodněním
(tzv. konkurence nebo konkurující stanovixxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xísemné vyhotovení svého odlišného stanoviska (právního názoru)
je soudce povinen předložit ve stejné lhůtě, která byla určena zpracovateli stanovixxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxmě stanoviska zveřejňují
i na internetové stránce NSS.
14.
[Normativní síla stanoviska] Zákon výslovně o závaznosti ani o jiném normativním
účinxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx velmi blíží
závaznosti stanoviska, samozřejmě vždy s ohledem na to, že normativní síla stanoviska
stojí a padá s trvající existencí zákona, který byl sxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xx xx xxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxu než běžné rozhodnutí NSS, a dokonce než rozhodnutí
RS NSS, což plyne z § 17 odst. 2 s. ř. s. S ohledem na ústavní problematičnost stanovisek
(viz shora) jx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx x x8 - zásadní usnesení, § 20 - plénum NSS,
§ 22 - Sbírka rozhodnutí NSS
Související předpisy:
Citovaná xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxnovisko
sociálně-správního kolegia ze dne 2.2.2005, čj. S 3401/2004-62, č. 498/2005 Sb. NSS
Literatura:
BOBEK, M., KÜHN, Z. a kol. x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x
xxxxx
Judikaturx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xrávo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. Brno: Masarykova univerzita, 2009,
s. 822-847.
KÜHN, Z. Stanoviska nejvyšších soudů: specifikxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xx xx xx xx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 31.5.2019.
K § 20
1.
[Složení pléna] Plénum NSS se skládá ze všech soudců, kteří působí u NSS, ať již
na základě přidělení nebo přeložení k tomutx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxx xx xxxdem stanovenou dobu. Naopak, členem pléna NSS nejsou soudci
přidělení či přeložení k NSS, jestliže byli dočasně zproštěni výkonu funkce soudce
(viz § 9x x x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xx xxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxzinárodního
soudu (např. ESLP). Členy pléna dále nejsou členové kárných senátů a jejich přísedící,
neboť nejsou přiděleni ani přeloženi k NSS. Brání-xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxm pléna, z výkonu svých pracovních povinností je nicméně
omluven.
xx xxx
2.
[Svolání pléna v diskreci předsedy soudu] Plénum svolává výlučně předseda NSxx x
xx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxxxxní programu
jednání pléna je v dispozici předsedy soudu. Pokud svolává plénum na základě žádosti
soudcovské rady, měl by vycházet z návrhu programu jedxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx projednána určitá otázka, k jejímuž řešení
je nezbytné rozhodnutí pléna či alespoň její projednání v plénu.
3.
[Povinnost svolat plénum] Předsedx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x
xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxen určit dle návrhu soudců požadujících svolání pléna. V průběhu
prvních patnácti let existence NSS nebylo této možnosti využíváno, asi i s ohledem
na txx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxet se, pokud se jej účastní alespoň
dvě třetiny členů pléna.
5.
[Většina potřebná pro přijetí rozhodnutí] Usnesení pléna je přijato pouze tehdy,
jexxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx jeho zrušení),
stejně jako k zaujetí stanoviska dle § 19 odst. 2 je třeba nadpoloviční většiny všech
členů pléna, tedy nejen těch přítomných.
6.
[Nexxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xalší osoby.
Takzvaného sbírkového pléna (viz bod 12 níže) se účastní i asistenti soudců NSS a
zástupci správních úseků krajských soudů.
7.
[Bližší xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxx xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxorodá, i když poměrně omezená. Je
potřeba zdůraznit, že plénum není nikterak zapojeno do výkonu státní správy soudu,
na rozdíl od soudcovské rady.
9x
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxtinentálních vysokých soudů,
které s ohledem na početnost soudcovského sboru nemohou nikdy rozhodovat individuální
kauzy v celém soudu. Na sjednocoxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx
x xx xxxxx xx
10.
[Rozhodování o počtu kolegií] Plénum rozhoduje na návrh předsedy soudu o počtu kolegií,
tedy o zřízení nového kolegia, sloučení kolegií, zrušexx xxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx
x xx xx xxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxx xxxdložit plénu NSS k projednání, nikoliv však schválení (viz § 21
odst. 1 s. ř. s.).
12.
[Takzvané xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxhodnutí
NSS. Pravidla pro jednání tzv. sbírkového pléna jsou obsažena v § 82 JŘ NSS (podrobněji
k tomu viz komentář k § 22).
13.
[Další důvody svolání xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxátů
na soudce NSS se koná před plénem NSS slyšení předběžně vybraného kandidáta na soudce
NSS. Při zasedání pléna se dále losují předsedové kárných senáxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx x xx x xx x x xx xxxx xx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xoudních exekutorů. Vylosovaní
přísedící kárných senátů skládají slib dle § 5 odst. 5 zák. č. 7/2002 Sb. zpravidla
při zasedání pléna.
Související xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxxx x x xxxxxxx
xxx xxxx x xx x xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxxxx xoudcovské rady NSS
Související předpisy:
[Jednací řád NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31xxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxojednání jednacího řádu v plénu NSS.
Předseda NSS není názory vyslovenými v plénu NSS vázán, předpokládá se nicméně, že
vezme názory pléna v potaz. Přijxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxelizován s účinností od 1.1.2007, 1.1.2012 a 1.1.2015.
2.
[Důvody existence jednacího řádu NSS] Potřeba zvláštního jednacího řádu vztahujícího
xx xx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
3.
[Publikace jednacího xxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx být upraveny jednacím řádem NSS, stanoví
komentované ustanovení. Jedná se však pouze o demonstrativní výčet. Jelikož se na
řízení před NSS neaplikuje xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx člení na šest částí. První část pojednává
o vnitřní organizaci soudu, druhá obsahuje pravidla týkající se výkonu soudnictví,
třetí upravuje prostředxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxní
část obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení.
Související předpisy:
jednací řád NSS
[Sbírka rozhodnutí NSS]
Pxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xx
xxI. Sbírka NSS a forma jejího vydávání (5 až 12)
IV. Uveřejňování rozhodnutí NSS na internetu (13 až 14)
V. Právní věty a jejich požití (15 až 17)
K § 22
Ix xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxní soud má povinnost vydávat Sbírku nálezů a usnesení již od
roku 1993 (§ 59 zák. o ÚS), Nejvyššímu soudu ukládá zákon o soudech a soudcích povinnost
vydáxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxtanovení.
V historickém srovnání jde o určité novum, protože za starého Rakouska i v době I.
ČSR byly sice soudní sbírky vydávány, ovšem neoficiálním zpxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxm mění médium, kterým je publikována,
ve prospěch internetu (viz část III dále).
judikatura
II. Historičtí předchůdci Sbírky NSS
2.
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxoby se začal rozvíjet
až od okamžiku, kdy soudy začaly vyhotovovat písemná odůvodnění svých rozhodnutí,
tedy rámcově od druhé poloviny 18. století. Poxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx samotným soudem, ale zápisky různých osob o kauzách, ve kterých
vystupovaly či o kterých se doslechly.
Byť právní řády 19. století souxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx docházet od přibližně poloviny 19. století v důsledku soukromých
iniciativ. Tímto způsobem vznikají v liberalizující se rakouské monarchii od 50.
lex xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xx 1918 byl
hlavním editorem sbírky český právník August, svobodný pán z Popelky, který byl od
roku 1918 do roku 1930 jako August Popelka předsedou NS ČSR se xxxxxx x xxxxx
kontinentální
xxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xoku 1876 do roku 1934. Byla založena
Adamem, svobodným pánem Budwinskim, a je dnes v elektronické podobě přístupná na
http://alex.onb.ac.at. Pro detaxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxly také meziválečné čsl. sbírky rozhodnutí
soudů. Nejdůležitější polooficiální sbírkou od roku 1919 až do roku 1948, dodnes
hojně používanou, byla Sbxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx sbírka
rozhodnutí nejvyššího soudu a Bohuslavova sbírka nálezů nejvyššího správního soudu.
Takzvaná Bohuslavova sbírka editora Josefa V. Bohuslavx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx
xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxšího správního soudu ve věcech administrativních
(ve zkratce řada "Boh. A.") a Sbírku nálezů nejvyššího správního soudu ve věcech
finančních (ve zkraxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxx
x xxxxxxlavě ještě několik let, přinejmenším formálně, přežil.
Pro detailní popis prvorepublikových polooficiálních sbírek judikatury srov. blíže
rovněx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxjich polooficiální charakter. Tyto sbírky na jednu
stranu nebyly oficiálně vydávány soudy a neměly zákonný podklad. Na druhou stranu
však jejich vydaxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxvání
sbírky se dostávalo podpory z dané instituce. Všechny tyto rané sbírky záhy získaly
výraznou váhu a staly se sbírkami oficiálními.
de facto
xxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxrky. Detaily vydávání Sbírky upravuje § 75 až 85 JŘ NSS.
6.
[Obsah Sbírky rozhodnutí] Ve Sbírce se uveřejňují především
a)
vybraná rozhodnutí NSxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxx x xx usnesení RS NSS, o nichž RS NSS nerozhodl jinak,
f)
usnesení zvláštního senátu rozhodujícího podle zákona č. 131/2002 Sb., o nichž zvláštní
senát nxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x nevýznamných rozhodnutí), jiná rozhodnutí
NSS a rozhodnutí krajských soudů se publikují pouze tehdy, pokud jsou vybrána (o
procesu výběru srov. nížexx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxd k § 18), a toliko dvě stanoviska (blíže viz výklad k § 19).
7.
[Redakční rada, "předvýběr" judikátů pro Sbírku] Vydávání Sbírky řídí předseda NSS
pxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxů kolegií tak, aby
byla zastoupena všechna kolegia (§ 77 JŘ NSS). Redakční rada provádí předvýběr judikátů
pro další selekci, a to tak, že z právních vět vxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x x8 JŘ NSS). Redakční rada přitom bere v potaz názor
soudce, tvůrce právní věty, na to, zda má být publikován ve Sbírce (tento
názor je povinnou souxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx negativní, které k právním větám došly od soudců a jejich asistentů. V tomto stadiu
předselekce jsou však připomínky uplatňovány spíše výjimečně.
judikát
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xS, Veřejný ochránce práv a právnické fakulty, eventuálně i další
soudy nebo jiné orgány veřejné moci dle rozhodnutí předsedy NSS - viz § 53 odst.
3 JŘ NSS)x x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxynutí lhůty
předseda NSS zpřístupní zaslané připomínky k jednotlivým judikátům prostřednictvím
vnitřní počítačové sítě soudcům a zároveň svolá zasxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx
xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxce k NSS, a s poradním hlasem i další pozvané osoby
(obvykle asistenti soudců a soudci krajských soudů). Plénum postupně projedná každý
a připoxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxní o publikaci či nepublikaci judikátu ve Sbírce je zapotřebí souhlasu nadpoloviční
většiny přítomných soudců; všichni přítomní soudci jsou povinni xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxx xxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xx xx xxxxx
judikát
xxxxxxx
x.
[Publikace judikátů ve Sbírce] , na jehož uveřejnění se plénum usneslo, upraví
do konečné podoby v souladu s jeho usnesením oddělení dokumenxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxakční rada přitom vychází především z významu
pro sjednocení rozhodovací činnosti a z aktuálnosti pro právní praxi. S ohledem na
shora popsaný formalixxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx
xxdobě nakladatelství Wolters Kluwer ČR.
Judikát
10.
[E-sbírka] Od ledna 2017 přešel NSS na nový způsob publikace. Sbírka rozhodnutí i
nadále vychází každý xxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxx
xxxx xohledat též starší judikáty, publikované původně v letech 2003-2016 jen v "papírové"
podobě. Takovýto krok lze ocenit, protože reaguje na dobu, ve ktexx xx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxterval mezi schválením judikátu k publikaci a
jeho e-publikací.
11.
[Přidaná hodnota "sbírkové" judikatury] Přidanou hodnotou Sbírky NSS je edixxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxávní větu, poskytne další
odkazy na předpisy, prejudikaturu, evropskou či zahraniční judikaturu
k tématu se vztahující, text edituje a vxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxx xrávně významné zrno od plev tisíců xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx x xxx x xxxxxxxxxxxxxxvním procesu hlasovalo, potom právní názor v rozhodnutí
obsažený zobrazuje náhled většiny soudců NSS. Takový právní názor pak získává punc
do jisté míxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx
relevantní
xxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx právě ona selekce, "vybírání" rozhodnutí pro zveřejnění.
Kritéria, podle nichž postupuje redakční rada, a zejména soudci NSS na plénu, totiž
nejsou zxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxvání osobních
názorů, snaha o zamlčení příliš "novátorských" rozhodnutí či někdy i osobní animozity
a nesouhlas. To je odvrácená strana rozhodování mxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxptický k institutu stanovisek (viz můj výklad k § 19).
V praxi se navíc často stává, že některé významné judikáty nejsou opatřeny právní
větou (což je odpxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxě
apod. Ze všech těchto důvodů nelze informativní a "přidanou" hodnotu Sbírky NSS přeceňovat.
xxxxxxx
Pro odlehčený a vtipný popis různých motivací a strategxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxx
x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxá dobrá satira však obsahuje nejedno zrnko
pravdy.
Neformální pravidlo, které se v průběhu první dekády existence NSS ustálilo, vylučuje
z publikace xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxjším
rozhodnutím porušil soudce svou povinnost předložit věc rozšířenému senátu podle
§ 17. Mnohem těžší je pochopit takové pravidlo u rozhodnutí kraxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxoto názoru krajského soudu po jeho
schválení plénem by mohla také představovat jistou formu komunikace pléna NSS s rozšířeným
senátem, jak tomu je ostaxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx
xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx vazbu, jak na jeho rozhodnutí nahlížejí kolegové.
Navíc v rámci více než tří desítek soudců NSS jde o jednu z mála příležitostí, kdy
se soudci NSS sejdou a xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxkách NSS] Zákon výslovně nehovoří
o publikaci rozhodnutí NSS na internetu. Přesto NSS, obdobně jako NS a ÚS, v podstatě
všechna svá rozhodnutí na internxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx
xxx 10 výše). Podrobnosti o internetové publikaci stanoví směrnice předsedy soudu.
Pokud xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx již nemůže
žádná svá rozhodnutí "zamlčet" jejich nevybráním k publikaci v tištěné sbírce. Samotní
soudci pak mohou být překvapeni, jak podrobně bývajx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx" na internetu] Pokud
bylo rozhodnutí NSS uveřejněno ve Sbírce, je vhodné citovat přednostně podle Sbírky
(datem rozhodnutí, číslem jednacím, pořadoxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx ve Sbírce je nutno zásadně přikládat větší význam než rozhodnutí
takto nepublikovanému. Jde však jen o rozdíl ve stupni argumentačního významu. Ve
smyxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxx
xx xxxxxí věty a jejich použití
15.
[Pojem právní věty] Rozhodnutí publikovaná ve Sbírce NSS jsou uvozena právními větami.
Ty text samotného judikátu předcxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxx xxxdy následně upravovány v průběhu schvalování publikace judikátu redakční
radou nebo soudci pléna NSS. U neoficiálně publikovaných judikátů v nejrůzxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxu judikátu. Obvykle jde o konkretizaci
zákonné právní normy, aplikované a dotvořené v judikátu.
xxxxxxx
16.
[Účel právní věty] Smyslem právních vět, častx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xxxx xx x xxxx xx xxxxxř rychle zjistí, o jaké právní otázce pojednává. V
dnešním zrychleném světě jde o užitek tak velký, že odůvodňuje smysl právních vět.
Z výstižnx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxy, po níž
pátrá. V posléze uvedeném případě by měl čtenář nejprve prostudovat rozhodnutí jako
celek a teprve poté z něj činit závěry.
judikát
relevantní
17.
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xvěřit právní větu
v jejím kontextu. Pokud by tak učinil, často by se jen ujistil, že právní věta vskutku
plně a přesně vyjadřuje myšlenku judikátu. Někdy xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xx x xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxelná
normativní myšlenka není v judikátu vůbec obsažena. To samozřejmě činí právní větu
neaplikovatelnou. Důležité je si uvědomit, že pro soudce NSS jx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xředchozím rozhodnutí, nemá-li věta dostatečnou
oporu v odůvodnění, není třeba aktivovat RS NSS.
Právník aplikující jen právní větu, aniž by si přečexx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xoudu. Záleží totiž často na náhodě, jakou právní
větu vlastně její tvůrce formuluje, zda ji vůbec formuluje atd.
Jak trefně podotkl Ludvík David, "mnoxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxupem času žít svým samostatným životem a že s prvotním rozhodnutím mají
jen málo společného" (David, 2008, s. 1240). Tyto tendence se mohou dokonce tranxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx způsobem jsou namísto zákona
užívány jako platné právní normy. Jakkoliv může být tato praxe užitečná s ohledem
na nedostatek času, který má soudce k důkxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxojené s absolutizací právních vět podrobil kritice NSS v rozsudku z roku
2008. Podle soudu je pochybením: "izolované čtení tzv. právní věty, tedy právnxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx xx
xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xe tomu v případě Sbírky
NSS - samotný soud. ... K takovému závěru však může dospět opravdu jedině izolované
čtení této právní věty v kombinaci s její absolxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxž však nezískává jakoukoli samostatnost, která
by jí umožnila být aplikována nezávisle na rozhodnutí jako celku, nýbrž slouží spíše
jako praktická náxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx
tak právní větu vnímat jako jakousi obdobu právní normy a chápat ji jako svébytné
zachycení právního pravidla schopného samostatné existence, nýbrž jx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxtí, jež se do ní nevešly. Je proto
chybou, pokud je právní věta absolutizována a je jí argumentováno bez ohledu na konkrétní
okolnosti rozhodovaného příxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxlik, co říká sama právní věta, a co v ní není, není řešeno ani jím jako celkem."
(rozsudek NSS 2 As 57/2008-84)
Související ustanovení:
§ 17 - rozšířxxx xxxxxx x xx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xx xxxx x xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxx
xxxxxxxura:
BOBEK, M., KÜHN, Z. a kol. a právní argumentace. 2. vyd. Praha: ,
2013.
Judikatura
Auditorium
DAVID, L. Co je precedent v rozhodnutích českýxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
Univerzity Karlovy, 2011.
xxxxxxxxxx
KÜHN, Z., BAŇOUCH, H. O publikaci a citaci judikatury aneb proč je někdy
jako císařovy nové šaty. Právní rozhxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxx
judikatura
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx x x x xxxxx xx xx xx xx
xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxních vět. In BOBEK, M., KOMÁREK, J. (eds.)
Jiné právo offline. Praha: , 2008, s. 259.
Auditorium
Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxce zákona o soudech a soudcích (2)
III. Zřízení soudcovské rady NSS a počet členů (3 až 4)
IV. Funkce soudcovské rady NSS (5)
V. Neslučitelnost výkonu xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx
xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxx
xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xx xxx
xx xxxxně k soudcovským radám
1.
[Zavedení institutu soudcovské rady] Soudcovské rady byly zavedeny u okresních, krajských
a vrchních soudů a NS zákonem o xxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxx xxxxx xxexistoval NSS, proto úprava obsažená v zákoně o soudech a soudcích nepočítá
se soudcovskou radou NSS. Ani v rámci pozdějších novelizací zákona o soudexx x xxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx v soudním řádu správním. První
soudcovská rada NSS byla konstituována dle přechodných ustanovení obsažených v §
127 a § 128.
Soudcovské rady jsou koncxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx x důvodové zprávy k zákonu o soudech a soudcích (sněmovní tisk č. 878 z
roku 2001) plyne, že působnost soudcovských rad vychází z vymezení činností, kde
vxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx
xx
xxudní řád správní upravuje v § 23 až 25 některá pravidla týkající se soudcovské
rady NSS. Konkrétně jde o její zřízení, stanovení počtu členů, úlohu a půsxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxonem o soudech a soudcích,
určených pro soudcovské rady okresních, krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu.
Soudní řád správní však nestanoví zxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx xxxxx xxxxx xa soudcovskou radu NSS aplikovat § 54 až 59 zák. o soudech a soudcích,
která představují obecnou úpravu těchto otázek. Není žádných pochyb o tom, že i soudxxxxxx
xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx
xxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxm řádem správním je třeba
postupovat dle obecné právní úpravy (). Je totiž zřejmé, že záměrem
zákonodárce nebylo ponechat některé otázkx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx
xxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxdě, že by mezi nimi a soudním řádem správním xxxxx
xxxxx x x xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x
lex generalis
xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx a počet členů
3.
[Zřízení soudcovské rady NSS] Komentované ustanovení zřizuje soudcovskou radu NSS.
4.
[Počet členů soudcovské rady] Soudcovxxx xxxx xxx xx x xxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xtátní
správy soudu. Soudcovská rada nemá žádnou rozhodovací pravomoc. Jedná se o orgán
reprezentující soudce NSS, kteří jsou jeho voliteli. Jeho úlohxx xx xxxxxxxxxx xx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xprávy. Předseda soudu proto není
povinen řídit se stanovisky soudcovské rady. Působnost soudcovské rady je upravena
v § 25 odst. 1.
K odst. 2
V. Nesluxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxdy soudu a předsedy kolegia, tedy s funkcemi, které vykonávají státní
správu soudu. Důsledkem neslučitelnosti těchto funkcí je, že stávající předsedx x
xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xy jim před konáním
volby zaniknout funkce předsedy, místopředsedy či předsedy kolegia. Pokud by člen
soudcovské rady byl v průběhu výkonu této funkce jxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx
x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxudcích].
VI. Volba členů soudcovské rady NSS
7.
[Aktivní volební právo] Členy soudcovské rady, včetně tří náhradníků, volí shromáždění
všech soxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxci
nemají volební právo.
x xxxxxxxxx
8.
[Pasivní volební právo] Členem soudcovské rady nebo náhradníkem může být zvolen toliko
soudce přidělený či přeložený x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxx uplynutím volebního období dosavadní soudcovské rady. Volební shromáždění
svolává předseda soudu (§ 54 odst. 2 zák. o soudech a soudcích).
10.
[Zxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxebního práva (§
56 odst. 1 zák. o soudech a soudcích). Každý člen shromáždění může odevzdat tolik
hlasů, kolik členů má soudcovská rada. Pro každého z kanxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx
xxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxdcovské rady, jsou hlasy tohoto soudce
neplatné (§ 56 odst. 2 zák. o soudech a soudcích). Po odevzdání hlasů sečte volební
komise, ustavená volebním shrxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxomáždění a rozhoduje o nich volební shromáždění. Jakýkoliv jiný přezkum platnosti
volby, včetně přezkumu soudního, zákon výslovně vylučuje (§ 56 odsxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxasů. Tři následující jsou náhradníky. V případě rovnosti hlasů
rozhoduje los (§ 56 odst. 3 zák. o soudech a soudcích).
VII. Funkční období soudcovské xxxx xxx
xxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxadníků, končí její funkční
období uplynutím dvou měsíců od okamžiku, kdy tento stav nastal. Zákon ovšem počítá
i s prodloužením funkčního období soudcxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx
xx.
[Důvody zániku funkce] Důvody zániku funkce člena soudcovské rady jsou upraveny v
§ 59 odst. 1 zák. o soudech a soudcích. Jde o výčet důvodůx
taxativní
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xák. o soudech a
soudcích pouze s přeložením člena soudcovské rady k jinému soudu.
Faktickou překážku výkonu funkce xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxo
soudu). Tyto případy je třeba podřadit pod § 59 odst. 1 písm. e) zák. o soudech a
soudcích, dle něhož je důvodem zániku funkce člena soudcovské rady, jestxxxx xxxx
xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxské rady dochází také na základě projevu vůle tohoto
člena, kterým se funkce vzdává.
K zániku funkce vede také vznik inkompatibility, tj. jmenování člxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxá je jedním
z předpokladů pro zvolení, automaticky působí zánik funkce člena soudcovské rady.
14.
[Okamžik zániku funkce] Funkce člena soudcovsxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx
xxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x
xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx vzdání se funkce člena soudcovské rady zaniká
funkce až uplynutím kalendářního měsíce, v němž byl projev vůle člena soudcovské
rady doručen předsedovx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xxenů soudcovské rady tato funkce, nastoupí na jeho místo náhradník, který je první
v pořadí (celkem mohou být zvoleni jen tři náhradníci). Náhradník se sxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxsledek zániku funkce předchozího
člena soudcovské rady.
16.
[Zánik funkce náhradníka člena soudcovské rady] Zaniknout může i funkce náhradníka
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x soudech a
soudcích hovoří o funkci náhradníka, byť ve skutečnosti o žádnou funkci nejde, neboť
s ní nejsou spojeny žádné úkoly ani oprávnění.
Souvixxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxx
xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx
Související předpisy:
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xroces volby předsedy
soudcovské rady, a proto je třeba aplikovat § 57 zák. o soudech a soudcích. Předsedu
soudcovské rady volí sama soudcovská rada, a to xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxsedy soudcovské rady. Odvolaný předseda zůstává
součástí soudcovské rady jako řadový člen. Volbu předsedy lze provést jen tehdy,
jestliže je soudcovxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x
x xx xxxx. 2 s. ř. s., neboť žádná speciální pravidla pro volbu předsedy soudní řád
správní ani zák. o soudech a soudcích neupravují).
O každé volbě předsedy soxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x to
v závislosti na svém uvážení. Současně určuje i program jejího zasedání a řídí jednání.
Předseda soudcovské rady je však povinen svolat soudcovskox xxxxx xxxxxxxx xx x xx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xvolat soudcovskou radu do jednoho měsíce
ode dne, kdy mu byla doručena žádost o její svolání. I v tomto případě řídí zasedání
soudcovské rady její předsexxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xx
[Usnášeníschopnost soudcovské rady] Soudcovská rada je schopna usnášet se, pokud
se jejího zasedání účastní nadpoloviční většina všech členů soudxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxtšina všech jejích členů.
K odst. 3 a 4
5.
[Neveřejnost zasedání soudcovské rady] Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná. Ze
zákona se jich však sxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx
xxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxudu, kandidáty na přidělení či přeložení k výkonu funkce soudce k NSS). Předseda
a místopředseda soudu mají právo xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxpis.
Související předpisy:
[Působnost soudcovské rady]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
x x xx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxx xo, že případ uvedený pod písm.
d) užívá neurčitého právního pojmu a případ uvedený pod písm. f) odkazuje na zvláštní
zákony. Působnost soudcovské rady Nxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx
x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx
xxxx xxx x xx xx xx xxxx x xoudech a soudcích).
2.
[Působnost v personální oblasti] Vyjádření soudcovské rady vyžaduje jakékoliv přidělení
či přeložení soudce k NSS, stejnx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxx xxxx naopak jeho odchodu k jinému soudu. Vyjádření soudcovské rady
nepodléhá dočasné přidělení soudce k NSS.
Vyjádření soudcovské rady je potřebné dále k xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx
K realizaci výše uvedených personálních záležitostí postačuje předchozí vyjádření
soudcovské rady. Není třeba, aby soudcovská rada s předloženým nxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx požadavek, jehož splnění by mělo být ministru
spravedlnosti doloženo jako podklad pro rozhodnutí o přidělení či přeložení soudce.
Obecně však lze řícxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxní odezvou
soudcovské rady, upustit, popř. jej modifikovat. Nesouhlas soudcovské rady s určitým
záměrem totiž naznačuje postoje soudců NSS vůči tomuxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxnovisko, k NSS nepřidělit, resp. nepřeložit.
Jde tak v podstatě o otázku "naladění" jednotlivých aktérů spíše než o aplikaci "tvrdých"
pravidel, kterx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxhu práce a návrhu
jeho změn soudcovskou radou. Ani v tomto případě nemá soudcovská rada (spolu-)rozhodovací
pravomoc, jde o pouhou konzultaci. Negatixxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx
xx xxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxdě.
4.
[Zásadní otázky státní správy NSS] Soudcovská rada se dále vyjadřuje k zásadním otázkám
státní správy soudu. Jedná se o poměrně neurčitou foxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx x xx x x xxxx xxxzení působnosti soudcovské rady na zásadní
otázky správy soudu sleduje ten účel, aby soudcovská rada spolupůsobila toliko při
řešení koncepčních, či xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx, rozsáhlé změny týkající se uspořádání pracovního prostředí soudu a hospodaření
soudu, zejména otázky rozpočtu a použití finančních prostředků v něx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxý program zasedání pléna. Předseda NSS
není povinen žádosti soudcovské rady vyhovět; jinak tomu je v případě, požádá-li
o svolání pléna nejméně jedna txxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx i zvláštní zákony. V současné době jím je pouze zákon
č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
dle něhož je třeba xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxekutorů. Soudcovské radě NSS nepřísluší vyjadřovat se k zařazení jiných osob
do jiných seznamů, než je seznam soudců NSS, z nichž se také losují členové xxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxích, rozvrhu práce a zásadních otázek státní správy
soudu, tedy záležitostí uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) až d), může soudcovské
radě předkládat pouzx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxsedy a soudcovské rady] Soudcovská rada není zákonem koncipována jako
orgán, který by měl iniciovat debatu s osobami vykonávajícími státní správu souxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xe závislá na podání návrhu
ze strany předsedy soudu týkajícího se oblasti působnosti soudcovské rady. To nicméně
nevylučuje, aby si předseda soudu vyžxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxlí volených zástupců soudců mohou vytvářet velmi
negativní vnitrosoudní atmosféru. Za svá manažerská rozhodnutí v rámci správy soudu
však právně odpxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxcovská
rada za své názory neodpovídá navenek vůbec. Jediná odpovědnost jejích členů je tak
odpovědnost mimoprávní ("politická"), která se může projexxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxé radě určí předseda NSS lhůtu, v níž je třeba návrh projednat. Lhůta
musí činit alespoň pět pracovních dní. V případě, že by soudcovská rada návrh ve
lhůtxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxala. Jelikož
se jedná o právní fikci, nepřipouští se důkaz opaku.
xxxxx
10.
[Ostatní záležitosti] Ostatními záležitostmi, které lze podřadit pod § 25 odxxx x
xxxxx xx x xxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxky může vzejít od soudců
nebo zaměstnanců NSS.
Související ustanovení:
§ 20 odst. 3 - plénum NSS, § 28 - výkon státní správy NSS Ministerstvem spravxxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x x xx xx xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xe věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
§ 12 JŘ NSS
Státní správa Nejvyššího správního soudu
[Státní správa NSS obexxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx
xx xxxxmco soudnictví je na zbývajících mocech nezávislé při svém xxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu
soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné,
a dohlížet způsxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx Ministerstvem spravedlnosti,
je založen na koncepci sahající až do sklonku 19. století. Současný model správy
justice tak pokračuje v původním rakouxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx
xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxxx xx vydávají předpisy o obsazování, vnitřním
zařízení a jednacím řádu soudů (zákon o soudní organisaci) soudy a státní zastupitelstva
byly "co se týče praxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xoto tzv. "právo dohledací" zahrnovalo "oprávnění dozírati k tomu, zdali práce řádně
se konají, přidržovati soudy a státní zastupitelstva k tomu, aby sxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxtní správu soudů upravuje obecně zákon o soudech a soudcích. Ten však ve vztahu
k detailům státní správy NSS odkazuje v § 120 odst. 3 na zvláštní právní přexxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xx x x xx xx xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx
xx xxxxxahuje zvláštní úpravu jejich státní správy. Tato matérie je komplexně upravena
v § 126 zák. o soudech a soudcích. Blíže k rozvrhu práce viz výklad k § 21 odxxx
xx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe. Českou úpravu opakovaně kritizoval
ÚS. Například v nálezu Pl. ÚS 7/02, ve věci ústavnosti zákona o soudech a soudcích,
Ústavní soud uvedl, že:
"součxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxi (kterýžto orgán
by mohl být orgánem povolaným převzít úlohu ministerstva ve věcech personálních včetně
dohledu nad odbornou úrovní soudcovského sbxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxní soudní moci mocí výkonnou (např. prostřednictvím přidělování
rozpočtových prostředků a kontrolou jejich využívání)".
V této kritice ÚS pokračoxxx x x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxomního postavení soudní moci. Tento Ústavou předpokládaný a ,ideální' stav však
v podmínkách České republiky neexistuje, neboť soudní moc zde nepřexxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
x x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xx xxxx xxxx
xatím poslední významný nález týkající se této problematiky byl nález Pl. ÚS 39/08,
řešící mj. dočasné přidělování soudců k Ministerstvu spravedlnostxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxlnosti, které však zásadně
působí prostřednictvím předsedy NSS (srov. k tomu dále § 27 až 30). Ke státní správě
NSS se vyjadřuje soudcovská rada (detailxx x xx xxx x xx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx
xxxx xxxxx x xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xouvisející ustanovení:
§ 13 odst. 4 - rozhodovací a jiná činnost soudců, § 23 až 25 - soudcovská rada NSS,
§ 27 - výkon státní správy soudnictví předsedox x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x 30 - stížnosti
Související předpisy:
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 18.6.2002x xxx xxx xxx xx xxxx xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx
xxx xxxxxxxx0, sp. zn. Pl. ÚS 39/08 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.)
Literatura:
KOPA, M. Cesty (samo)správy soudů v České republice. Časopis pro právní vědx x xxxxxx
xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxx
xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx 2016.
KOSAŘ, D. Politics of Judicial Independence and Judicial Accountability in Czechia:
Bargaining in the Shadow of the Law between Court Presidxxxx xxx xxx xxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xx xx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx x. 7, s. 1257-1292.
KYSELA, J. (ed.) Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku.
Praha: Kancelář Senátu, 2008.
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
x x xx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx Základním pravidlem výkonu státní správy NSS je její výkon
předsedou tohoto soudu. Je plně na předsedovi, v jaké míře a rozsahu svěří výkon
státní správx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxi úkony
státní správy předsedy senátů nebo soudce NSS, zůstává odpovědnost za výkon státní
správy v rozsahu pověření plně na předsedovi.
Obecně k předxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x
x xx xxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxa NSS též státní
správu zvláštního senátu dle § 2 odst. 4 zák. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, a státní správu kárného soudx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx upravuje zákon dále, zejména v § 27a
a výčet v § 29; viz též § 13 OŘ NSS.
3.
[Postavení místopředsedy NSS] Místopředseda NSS zastupuje předsedu NSS v doxx xxxx
xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxx x xx xxxxx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxě předsedovi soudu nebo které si k rozhodování předseda soudu
vyhradil (§ 14 odst. 1 OŘ NSS). Pravomoci místopředsedy jako zástupce předsedy nutno
číst xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxx
vychází z funkčně řídícího postavení předsedy a na něm závislého postavení místopředsedy.
ÚS tehdy vykládal § 121 odst. 2 zák. o soudech a soudxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxx xx xxxxxxx
xxxikatura
xxx
x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxt místopředsedu,
který sám o sobě nemá v tomto smyslu žádnou pravomoc. Od toho se odvíjí i jistá jeho
podřízenost předsedovi, neboť při neplnění předsedxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xobě nepřítomnosti předsedy NS
je zájem na zachování řádného fungování NS v situacích neobvykle dlouhé výluky potence
předsedy funkci vykonávat; bylo xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxx x x xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxtava, že by tak mohl místopředseda konat např. v době služební cesty, dovolené
či krátkodobé pracovní neschopnosti předsedy je neudržitelná; připuštxxxx xxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx
xx xxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxředseda NS hatit odpovědnost, resp. spoluodpovědnost
předsedy NS (založenou ustanovením § 70 zákona o soudech a soudcích) za personální
složení NS.
xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxu je řízení činnosti
ředitele správy (§ 14 odst. 1 OŘ NSS; dále srov. § 29 odst. 3 s. ř. s.). Po dobu
nepřítomnosti místopředsedy zastupuje místopředsedu pxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x
xx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxbo mu ji naopak novým vnitřním předpisem
odejme.
Místopředseda soudu při řízení činnosti ředitele správy zejména:
a)
ukládá řediteli správy úkoxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx x xlastnímu projednání nebo rozhodnutí, anebo k udělení předběžného
souhlasu s rozhodnutím nebo postupem věc státní správy soudů, vyřizovanou ředitelxx
xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx předsedy i místopředsedy
NSS zastupuje předsedu soudu služebně nejstarší přítomný předseda senátu, případně
soudce. Zastupující soudci však nejsox xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxx x x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx x x xeho nepřítomnosti místopředsedovi soudu (§ 5 JŘ NSS).
5.
xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxch soudců. Zákon
výslovně stanoví, že odpovědnost za výkon státní správy v rozsahu tohoto pověření
zůstává plně na předsedovi (to samozřejmě nevylučuxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxx
xxx xxxxxxxxxx
xx xxx
xx
xxxxxxxxxrávní postavení soudních funkcionářů] Zásadním způsobem se k ústavnímu postavení
předsedů a místopředsedů soudů vyjádřil ÚS již v nálezu Pl. ÚS 7/02, xx xxxx xxxxxxxxxx
xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxtliže neplnil "řádně své povinnosti".
Ústavní soud zmínil její naprostou obsahovou neurčitost a dále uvedl:
"V této souvislosti pak ÚS považuje za poxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx předsedou senátu), a proto by ani předseda a místopředseda
soudu neměl být odvolatelný jinak, než pro zákonem předvídaný důvod a postupem v
kárném řízexxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx aniž by však
z tohoto důvodu tyto osoby ztrácely kvalitu postavení nezávislého soudce, a dostávaly
se jen proto do pozice státního zaměstnance, jehož vxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxmecko, Švédsko, Norsko, Nizozemí, Velká Británie,
Irsko, Itálie, Portugalsko) považována za integrální součást principu dělby moci,
pramenící z poxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxého
soudcovského mandátu."
Ústavněprávní ochranu funkcionářů soudů ÚS dále rozvinul v kauze týkající se protiústavního
odvolání předsedkyně NS Ivx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxvou, neboť veškeré činnosti vykonávané předsedou a místopředsedou soudu
jsou činnostmi, které mohou nepřímo ovlivňovat výkon soudní moci. To se dramxxxxxx
xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxcně charakterizován jako vytváření podmínek k řádnému
výkonu soudnictví (§ 118 odst. 1 zák. o soudech a soudcích), tj. po stránce organizační,
personáxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxátní správy
soudů' nemají pouze charakter správní činnosti. Příkladmo lze poukázat na pravomoc
stanovit rozvrh práce, provádět prověrky soudních spxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx tedy zákonodárce použil pojem 'státní správa soudů', který
svým formálním označením xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx x
xxxxxích) a materiální vymezení předmětu činnosti funkcionářů soudů. Pouhé formální
označení nemůže převážit nad obsahem, a tak i nad skutečnou povahou soxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx a mohou tak ve svém důsledku znamenat
určitý zásah moci výkonné do moci soudní.
Z výše uvedeného vyplývá, že výkon státní správy soudů neodpovídá svojí xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxí více či méně vlastní rozhodovací činnost
soudů. V tomto kontextu je potom nutno posuzovat i princip 'kdo jmenuje, odvolává',
zakotvený v § 106 odst. 1, xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxího
systému státní správy nelze tolerovat ve vztazích v rámci správy soudů, kterážto
státní správou není.
Při posuzování postavení předsedů soudů jaxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxx xx vlastní rozhodovací činnosti jako soudce.
Je třeba potom vyjít z premisy, že funkce předsedů soudů, jakož i předsedy NS je
neoddělitelná od funkce souxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxty nezávislosti soudní moci, resp. nezávislosti soudců je tak nutno vztahovat
ve shora naznačeném směru i k předsedům soudů, včetně předsedy NS. Nelze xxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxěných požadavků.
(...)
Z principu oddělení moci soudní a moci výkonné podle současné ústavní úpravy a v
souladu se standardy, které pramení z evropskxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxx
Zatím posledním významným judikátem týkajícím se této problematiky byl nález Pl ÚS
39/08. Ústavní soud navázal na právě citovaný nález ve věci protiúsxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xístopředsedy soudu:
"56. [Již z nálezu Pl. 18/06 plyne, že] není možné konstruovat dvojakost právního
postavení předsedy soudu jako úředníka státní xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx
x xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxůsobu odvolávání funkcionářů soudů, nýbrž
i jejich dočasného zproštění funkce. I taková úprava musí respektovat ústavní principy
dělby moci a nezávixxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxně zaručeného subjektivního práva, ale i právě ochrany před zásahem moci výkonné
do moci soudní ... Prostředky ochrany soudních funkcionářů proto musx xxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xím, že by tyto mandáty neměly být opakovány:
"65. ... Problém podle názoru ÚS spočívá v samotné možnosti opětovného jmenování,
která může vést soudní fxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxíženy a posuzovány. V podmínkách neexistence soustavy brzd a vyvážení k
exekutivě s jejími výlučnými rozhodovacími pravomocemi v personální oblasti xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxvářet podmínky pro vznik
personální korupce, která by ohrožovala ústavně přikázanou nezávislost a nestrannost
soudců. Možné protiústavní stavy je txxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx xx x xxxxx xxxxx xedostatečnou zárukou. V případě předsedů a místopředsedů nejvyšších
soudů ovšem není upravena ani tato možnost. Ústavní soud přitom zdůrazňuje, že v
xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxzávislosti a nestrannosti
soudce, tzn. nezkoumá konkrétní chování několika set soudců, kteří se v daném okamžiku
podílejí na soudní správě. Z naznačexxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxnování předsedy a místopředsedy NSS, § 13 odst. 4 - rozhodovací
a jiná činnost soudců, § 23 až 25 - soudcovská rada NSS, § 26 - státní správa NSS
obecně, § 27a x xxxxxxx xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxící předpisy:
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 18.6.2002, sp. zn. Pl. ÚS 7/02; nález ze xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx
xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxx xxx xxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxrávy NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 27a
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxý předseda NSS.
2.
[Konkrétní činnost ředitele správy] upravuje zákon dále - viz § 29 odst. 3. Podle
tohoto ustanovení ředitel správy soudu, s výjimxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxářské, materiální a finanční, vyřizuje personální věci
zaměstnanců působících u NSS s výjimkou soudců, zajišťuje řádný chod soudních kanceláří
a plnx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x xx xx xxxx
3.
[Jmenování a odvolání ředitele správy] Ředitel správy ve smyslu zákoníku práce vykonává
vedoucí pracovní místo, kde se pracovní poměr zakládá jxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx
x xx xxxxx x xxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxx xxxxx xx) odkazuje na § 27 odst. 4 zák. č. 65/1965 Sb. (starý zákoník
práce). Ekvivalentem tohoto ustanovení je dnes § 33 odst. 3 stávajícího zák. práce,
podle něxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xe komentovaný
§ 27a odst. 2 s. ř. s.). Pracovní poměr ředitele se řídí zákoníkem práce.
Související ustanovení:
§ 26 - státní správa NSS obecně, § 2x x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
[Výkon státní správy NSS Ministerstvem spravedlnosti]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 28
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxgánem státní správy pro soudy a státní
zastupitelství (§ 11 odst. 1 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy Čxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxterstva] Klíčovou a stěžejní pravomocí ministerstva ve vztahu k NSS
jsou okruhy činností upravené v písm. a) až c), tedy otázky personální a finanční.
Pxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxjména nález
Pl. ÚS 7/02).
Pravomoc v písm. a) se označuje jako tzv. systemizace, ministerstvo při ní určuje
každoročně počty soudců, asistentů soudců x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxe NSS na ministerstvu je, obdobně jako tomu je ve vztahu
k NS, chráněna tím, že systematizaci stanoví ministerstvo po dohodě s předsedou NSS,
zatímco u nixxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xpersonální otázky) míří zejména k rozhodování ministra spravedlnosti
ve věcech přidělování, dočasného přidělování a překládání soudců (§ 67 až 73 záxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xýkonu funkce soudce
NSS lze soudce přidělit nebo přeložit jen se souhlasem předsedy NSS (§ 121 odst.
2 a § 124 s. ř. s., též § 73 odst. 3 zák. o soudech a soudcxxxxx xxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx
x. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Související ustanovení:
§ 13 odst. 4 - rozhodovací a jiná činnost soudců, § 26 - státní správa NSS obecně,
§ 27 - xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xx x xxxxxxxxxx x xx1 - přidělení
soudce k NSS, § 124 - přeložení soudce k NSS
Související předpisy:
§ 11 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xx xx xxx x xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxx xředsedou NSS]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 29
1.
[Smysl normy] Komentované ustanovení stanoví obecný rozsah výkonu státní spráxx xxx
xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx xx x
xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx jsou proti ostatním
obecným soudům privilegované tím, že pravomoci zde upravené vykonává vždy předseda
soudu, nikdy je nemůže vykonávat namísto předxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xýklad k
§ 13 odst. 2.
2.
[Personální působnost předsedy] Předseda NSS je stejně jako předseda NS v silnějším
postavení než předsedové nižších soudxx xxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxxx
xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxžení soudce k NSS je vždy třeba souhlas předsedy NSS [§ 121 odst.
2, § 124 s. ř. s, § 68 odst. 2 písm. c), § 73 odst. 3 zák. o soudech a soudcích].
Nález Pl. ÚS 17/xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x
xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxx xxnistr spravedlnosti nadán působností (kompetencí) přidělit soudce k NS tuto
uskutečnil v projednávaném případě svým rozhodnutím o přidělení soudce xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxi zákonem vytýčené , nesměl
přehlédnout, že proces výkonu této a vydání jeho rozhodnutí vyžadovaly
ke své perfektnosti předchxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxadených. Akt ministra spravedlnosti o přidělení soudce k NS je tak aktem se subsumpcí,
tedy podmíněným, přičemž podstatná vada eventuálně absence xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx
kompetence
kompetence
xxxx xxx xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxch
soudů silnější též u systemizace (určení počtu soudců a dalších zaměstnanců soudu):
systematizaci ministerstvo každoročně vydává pouze po dohodě x xxxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx x x xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xx x xxxxx x xxxx. a) stanoví, že předseda NSS zajišťuje chod soudu po
stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení NSS soudci,
asistenty xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxlné postavení
při výběru soudců přinejmenším na papíře nemají.
V rámci této předseda NSS Josef Baxa vydal též o výběru kandidxxx
xx xxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx x xxx xx xxx xxxxxxxxxxx
kompetence
Memorandum
xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxdy souvisí též jeho v souvislosti se zvyšováním
odbornosti soudců a vytváření podmínek pro její zvyšování, resp. péče o zvyšování
odborné xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx x xxxxx
xxxxx x xxxxx xx x xxx
kompetence
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx zajišťuje chod soudu i jinak než kompetencemi
personálními, což se projevuje v tom, že dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
kontroluje činnost řexxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxtem podle zákona
o svobodném přístupu k informacím. Poskytování informací soudem zajišťuje předseda.
Informace poskytuje tisková mluvčí, odvolání xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxkonu svých
pravomocí zasahovat do nezávislosti justice (srov. § 118 odst. 2 zák. o soudech a
soudcích). Dohledová předsedy se proto soustřxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxx
x xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx věcí, vedených u NSS, předseda provádí prověrky
soudních spisů, dohlíží na úroveň soudního jednání, vyřizuje stížnosti (k stížnostem
viz § 30).
kompetence
Pravxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xýt udělení výtky,
jde-li o drobné xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
případech pak předseda, který je kárným žalobcem, může podat kárnou žalobu podle
§ 8 odst. 2 písm. d) zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státníxx xxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
6.
[Další úkoly] Podle § 29 odst. 1 písm. h) předseda plní též další úkoly (vedle otázek
vyjmenovaných v odst. 1). Předseda tak v oblasti výkonu státnx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxdcích); jmenuje předsedy kolegií a senátů
(§ 102 odst. 4 zák. o soudech a soudcích); pověřuje jednotlivými úkony státní správy
s jejich souhlasem předsxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx x7a s. ř. s.); svolává plénum, určuje jeho program a řídí jeho zasedání
(§ 20 s. ř. s.); navrhuje plénu počet kolegií, jejich zřizování, slučování a stanovxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xx
xx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xx xx xxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx (zejména
OŘ NSS, kancelářský a spisový řád).
7.
[Ředitel správy soudu] (blíže viz výklad k § 27a) je jakýmsi manažerem běžného fungování,
provozu a xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxele
správy soudu je vykonávána v pracovním poměru (§ 27a odst. 2).
Související ustanovení:
§ 13 odst. 4 - rozhodovací a jiná činnost soudců, § 26 - stxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxx x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxisterstvem spravedlnosti, § 30 - stížnosti,
§ 121 - přidělování soudců, § 124 - přeložení soudce k NSS
Související předpisy:
zák. č. 106/1999 Sb.x x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
x xxx x xx xxxxx x xxxxx xxx x xx xxxxx xx x xx xx xxx x xxxx x xxx xxxxx xx x xxxx
x xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 12.12.2006, sp. zn. Pl. ÚS 17/06
Stížnosti
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
K § 30
1.
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x x xxx xx xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx stížností
předsedou NSS. Na orgány státní správy soudů včetně předsedy NSS se proto lze obracet
se stížností jen tehdy, jde-li o průtahy v řízení nebo o nxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxzkoumání postupu soudu ve výkonu jeho
nezávislé rozhodovací činnosti (§ 164 odst. 2); takovéto podání se dle povahy věci
může vyhodnotit jako opravný pxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxx xxestného činu nebo přestupku (§ 165 zák. o soudech a soudcích).
2.
[Forma stížnosti] Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxko stížnost se
posuzují podle obsahu bez ohledu na to, jak bylo podání označeno (§ 164 odst. 1 cit.
zákona).
3.
[Anonymní podání] Dalším základním prxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxedseda NSS vyřizuje stížnosti,
týkající se místopředsedy soudu, předsedy senátu, soudce, asistenta soudce a dalších
zaměstnanců xxxxxxxxxx x xxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xyřizované
předsedou. Z logiky věci ministerstvo vyřizuje i stížnosti na předsedu. Ministerstvo
si může vyhradit k vyřizování i některé věci spadajícx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxx x xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx x xx x x xxx
xx xxxx Předseda NSS nebo ministerstvo jsou povinni prošetřit skutečnosti ve stížnosti
uvedené. Považuje-li to orgán státní správy za vhodné, vyslechne stěxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx
xx xxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxst shledána důvodnou nebo částečně
důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění
zjištěných závad. Zjistí-lx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx
xebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, pxxx xxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x§ 173 odst. 3 ve spojení s § 128
odst. 1 zák. o soudech a soudcích).
V případě pochybení asistenta soudce či jiného zaměstnance soudu se postupuje podle
prxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1
měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení.
O vyřízení xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx
x xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxjistit
podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené
lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn (§ 173 odsxx x xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xro provedení procesního úkonu, u kterého podle názoru
navrhovatele dochází k průtahům v řízení. Právo podat takový návrh má podle § 174a
zák. o soudech a xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx
xxxx xxxxému jsou průtahy v řízení namítány. O návrhu však rozhoduje ve věcech správního
soudnictví NSS, byť návrh směřuje proti krajskému soudu. Detaily tohotx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx x x xxxx xxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx xxxxx x x xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxdsedou NSS, § 28 - výkon
státní správy NSS Ministerstvem spravedlnosti, § 29 - výkon státní správy předsedou
NSS
Související předpisy:
xxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx
xxxxxxx xxxxx
[Rozhodování senátem a samosoudcem]
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Věcný rozsah § 31 (1)
II. Rozhodování v xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx x xxx
x. Nesprávné obsazení soudu jako důvod zmatečnosti řízení před krajským soudem (16
a 17)
VI. Postavení předsedy senátu (18 a 19)
K § 31
I. Věcný rozsah x xx
xx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxem. To plyne jednak z názvu hlavy
II, jejíž jedinou součástí je § 31, jednak ze skutečnosti, že v řízení před NSS rozhoduje
vždy senát, nikdy samosoudce (vxx x xx xxxxx xxx
xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx v tříčlenných
senátech, ledaže zákon stanoví jinak. Z toho tedy plyne, že pokud v určitém případě
není výslovně uvedeno, že o věci rozhoduje samosoudcex xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxž jeden senátu předsedá. Na projednávání a rozhodování
věcí v soudním řízení správním se nikterak nepodílejí přísedící z lidu (srov. odlišnou
úpravu txxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxx xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxx xxx
xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxje
žádný jiný právní předpis, který by projednávání a rozhodování věcí krajským soudem
svěřil do působnosti vícečlenných senátů. Právě uvedené nelze xxxxxxxx x xxxx xx
xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xxxxxxxxvání a rozhodování věcí podíleli
všichni soudci zařazení do soudního oddělení. Vždy platí, že věci projednává a rozhoduje
senát složený pouze ze tří soxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxný senát projednávající konkrétní věc.
III. Rozhodování samosoudcem
3.
[Kritéria pro rozlišování věcí senátních a samosoudcovských] Zdá se, xx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xx x. uvádí, že pro rozhodování
samosoudců byly vyhrazeny agendy, u nichž se v minulosti osvědčilo rozhodování samosoudcem.
Předchozí úprava správního xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxx přestupků, rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění
(§ 246b o. s. ř.). Tato předchozí úprava byla rozšířena o věci mezináxxxxx xxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x x xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxávy k zákonu č. 303/2011 Sb.
je smyslem zavedení principu samosoudcovského rozhodování do cizinecké agendy, v
níž je třeba rozhodovat ve velmi krátkýxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxchybně
není jejich složitost. Takový pohled by byl značně zjednodušující. Rovněž ve věcech
vyhrazených k projednávání samosoudci je třeba se začasté xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxkává od samosoudcovského rozhodování především
jeho rychlost. Tomu lze do jisté míry přisvědčit, byť tento aspekt nelze absolutizovat
(na rychlost řxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
věci jedním soudcem je zpravidla rychlejší než v případech, kdy je třeba koordinovat
činnost několika členů senátu.
Zařazení ostatních věcí do samosxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxmosoudcovskou je "věc".
Řízení před správními soudy má zpravidla charakter přezkumný, v němž soudy nerozhodují
o právu samém, ale posuzují zákonnost xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x
xxxx x xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxzení. "Věcí" je ve správním řízení vždy hmotné právo
nebo povinnost, o níž bylo x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxvuje několik
žalobních typů (viz § 4), např. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, žalobu
na ochranu proti nečinnosti nebo žalobu na ochranu před nxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xypy, které se věcně týkají dané agendy (tedy např.
jak žaloba proti rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany, tak žaloba na ochranu
proti nečinnosti spxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx x xxxxx
nakonec dovodila, že § 31 odst. 2 svěřuje samosoudci pouze projednávání
žalob proti rozhodnutí správního orgánu týkajícího se věcí vymezenxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx zásahem, jsou povolány tříčlenné senáty,
byť se věcně jedná o materii vymezenou v § 31 odst. 2 (rozsudky NSS 7 Ans 9/2011-106,
9 Aps 5/2007-63, 4 Aps 2/201xxxx x x xxx xxxxxxxxxxxx
xxdikatura
xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxdle zákona o důchod. pojištění (typicky rozhodnutí
o dávce důchodového pojištění, rozhodnutí o době pojištění). Nepatří sem však rozhodnutí
vydaná vx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxezpečení, přičemž
soudní řád správní v jiných ustanoveních rozlišuje mezi věcmi důchodového pojištění
a věcmi pojistného na sociální zabezpečení a xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx x x xxxxx x x x xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxxxx
xx
xxěci nemocenského pojištění] Samosoudce projednává rovněž žaloby proti rozhodnutím
vydaným podle zákona o nemoc. pojištění, eventuálně dle předchoxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx
xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxě souvisí s dávkami nemocenského pojištění
(rozsudek NSS 8 Ads 98/2016-37). Tento zákon však upravuje i přestupky na úseku nemocenského
pojištění. Žaxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxe 100
000 Kč, jinak je k jejich projednání příslušný senát. Sankční povaha rozhodnutí xxxxxxx
xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xe součástí pojistného na
sociální zabezpečení a ohledně rozhodnutí vydaných ve věcech pojistného platí totéž,
co bylo uvedeno výše ve vztahu k důchodoxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx této skupiny spadají rozhodnutí vydaná podle zákona
o zaměstnanosti, která se týkají podpory v nezaměstnanosti či podpory při rekvalifikaci.
Nenálexx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx obsažená v zákoně
č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a
o změně některých zákonů, věcně úzce souvisí s proxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xx xxxxx xx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxi ve stále platném pracovním poměru, nejde tedy o uchazeče
o zaměstnání.
8.
[Sociální péče, pomoc v hmotné nouzi a státní sociální podpora] Jedná se x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxádná okamžitá pomoc. Dále
jde o rozhodnutí dle zákona o st. soc. podpoře, jenž upravuje přídavek na dítě, příspěvek
na bydlení, porodné, rodičovský příxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxx xx xxxxxní s vyhláškou č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním
zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálnxx
xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxné době tak neexistuje
žádná legální definice tohoto pojmu. Mezi dávky sociální péče patří příspěvek na
mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku, kterx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxiku průkazu osob zdravotně postižených, a příspěvek
na péči dle zákona o soc. službách. Sociální péčí se však v duchu dříve platného
vymezení tohoto pojxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxtí,
co bylo řečeno výše k věcem nemocenského pojištění.
9.
[Dávky pěstounské péče] jsou vymezeny v § 47e zák. o s. p. o. d. Jde o příspěvek
na úhradu potxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx péče.
10.
xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxstupkový zákon")
byl přijat zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx bylo toto rozhraničení vedeno právní kvalifikací protiprávního
jednání, do samosoudcovské agendy náležely přestupky, ostatní správní delikty tvoxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxstí tohoto zákona byly
tzv. jinými správními delikty. Definice přestupku je obsažena v § 5 přestupkového
zákona; vychází z toho, že jím je protiprávní čxxx xxxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xze za daný přestupek uložit, nepřevyšuje 100 000 Kč.
Není přitom podstatná výše uložené sankce, ale jen zákonná horní hranice sankce.
Ostatní přestupkx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxikt),
spadají do senátní agendy. Závěry přijaté RS NSS v rozsudku 6 As 165/2015-38, podle
něhož žaloby proti rozhodnutím služebního funkcionáře o jednxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xde není sankce stanovena pevnou částkou,
ale jinak (procentem z obratu atp.). S ohledem na judikaturu NSS ve
vztahu k rozhraničení xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xůže dle okolností převýšit 100 000 Kč.
restriktivní
kompexxxxx
11.
[Věci mezinárodní ochrany] Pojem rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany je definován
v § 2 odst. 1 písxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x xxx xxxxx
xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxoužení nebo neprodloužení doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní
ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, včetně usnesení o zastavexx xxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxé ochrany. NSS vztáhla definici
obsaženou v zák. o azylu i na výklad téhož pojmu užitého s. ř. s. (rozsudek 9 Aps
5/2007-63). Z toho plyne, žx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx
x xx xxxx o azylu (usnesení NSS Nad 28/2009-33), ani rozhodnutí ve věci zajištění
žadatele o mezinárodní ochranu dle § 46a zák. x xxxxxx
xxxxxxxx
Judikatura
xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxutím vydávaným dle zákona o pobytu
cizinců, jejichž následkem je povinnost cizince vycestovat z území ČR. Konkrétně
jde o rozhodnutí o správním vyhoštxxx xx xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx
xxxx xxxxxxxutí dle § 101 spr. řádu, jímž se dříve vydané rozhodnutí o vyhoštění
mění.
Na příkladu souvisejícím s rozhodnutím o vyhoštění formulovala xxxxxxxxx
xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxcně může být součástí rozhodnutí
"hlavního" (rozhodnutí o vyhoštění), je povaha věci určena charakterem práv a povinností,
jichž se týká "hlavní" rozxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx x xxx xxxxxxxxxxx
judikatura
xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx je omezení osobní svobody]
Dále zákon vyhradil do samosoudcovské agendy rozhodnutí o zajištění cizince a prodloužení
doby trvání zajištění cizince (x xxxx x xxxx x x xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxnu zákonem blíže nevymezených rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení
osobní svobody cizince. Omezení osobní svobody cizince musí být přímým důslexxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx a na základě jakéhokoliv
zákona. Takovým rozhodnutím je rozhodnutí o zajištění žadatele o mezinárodní ochranu
a o prodloužení doby trvání zajištění (x xxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx x xxx
xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxnismu řešení sporů] Soudní řád správní neobsahuje žádný mechanismus,
kterým by byly řešeny spory o to, zda určitá věc má být projednána samosoudcem či
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxělení vykonávajícího
samosoudcovskou agendu, nebo do oddělení vykonávajícího senátní agendu. Je na soudci
či odborném aparátu, aby prověřil, že věc xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xapsání
věci do správného soudního oddělení. Pokud by soudce, do jehož soudního oddělení
byla věc po opravě zapsána, měl odlišný názor, neexistují žádnx xxxxxxxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxx xxx
xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x
xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxnání věci náležející samosoudci
senátem zakládá sice vadu řízení, ta však nemá vliv na zákonnost rozhodnutí (opačně
to však neplatí, viz níže). V něktexxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxx x xxx xxx xxx x xxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxx xxxxxxového pojištění je v § 7 odst. 3 založen odlišný způsob určování
místní příslušnosti). Pokud samosoudce, jemuž věc napadla, dospěje k závěru, že se
nejexxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx x x xxxxx xx
xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxtění,
bude tento soud zpravidla rozhodovat v senátu, nebude-li dán jiný důvod pro projednání
věci samosoudcem). Pokud se soud, jemuž byla věc postoupexxx xxxx xxxxxxxxx xx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxx xx xxxvyšší správní soud se v tomto případě závazným
způsobem vyjádří k tomu, zda jde o věc důchodového pojištění, což je podstatné pro
určení místní příslušnxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxx xxx
xx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx
xxxxxxxx
xxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxxx xxxhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, pro něž §
32 odst. 3 zák. o azylu upravuje zvláštní pravidlo určování místní příslušnosti soudu.
Spor o to, zda určxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx
xxxx xxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxx
xx xxxení místně příslušného soudu.
15.
[Námitka účastníka řízení] V řízení může nastat i situace, že účastník řízení namítne
nesprávné přidělení věcx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx
xx xxzení před krajským soudem končí. Postačí, pokud soud sdělí své stanovisko účastníkovi,
jenž námitku uplatnil, i jiným způsobem (např. přípisem, nebo xxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxnátu. Pokud by tak neučinil, bylo by řízení
zmatečné. Senát by v téže situaci, i kdyby shledal námitku účastníka důvodnou, nemusel
postupovat týmž způsxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxleží na okolnostech konkrétního případu, především na tom, do jakého stadia již
řízení dospělo a zda není namístě dát přednost zásadě plynulosti a rychxxxxx xxxxxxx
xxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x nichž zákon předepisuje krátké
lhůty pro vydání rozhodnutí.
V. Nesprávné obsazení soudu jako důvod zmatečnosti řízení před krajským soudem
16.
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxý soud. Námitku
může uplatnit, ačkoli v řízení před krajským soudem na toto nepoukazoval. Pokud NSS
dojde k závěru, že o věci nesprávně rozhodl samosoudxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxx xxx xx xxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx projednání (rozsudek RS NSS 6 As 165/2015-38).
Jestliže o věci rozhodl senát, ačkoliv tak správně měl učinit samosoudce, jedná se
rovněž o vadu nespráxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxst
řízení působí pouze jeden typ nesprávného obsazení soudu (namísto senátu rozhodoval
samosoudce), kdežto druhý, opačný případ nesprávného obsazexx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxx
x xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxx, bod 41), se zřejmě inspirovala v ostatních dvou
procesních řádech, tedy občanském soudním řádu [§ 219a odst. 1 písm. a) a § 229 odst.
1 písm. f)] a trestnxx xxxx xx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxinen přihlédnout
ke zmatečnosti řízení i tehdy, jestliže to stěžovatel nenamítá, tedy z úřední povinnosti
(§ 109 odst. 4). Soud by se proto měl při přezkxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxx x xxxxxí o kasační stížnosti definitivně vyjádří i k případnému sporu
mezi samosoudcem a senátem krajského soudu o to, komu náleží projednání žaloby, resp.
sjxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxi senát a předsedu senátu] Tam, kde to stanoví zákon, rozhoduje
předseda senátu. Jde např. o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3), ustanovení
zxxxxxxx xx xx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxzení (§ 48
odst. 2 a 3), pokračování v řízení (§ 48 odst. 5), rozhodnutí o svědečném, znalečném
a tlumočném (§ 58). Není na závadu, pokud tato rozhodnutí nexxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxutí
celému senátu (např. rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření dle § 38,
o návrhu na přiznání odkladného účinku dle § 73, o přerušení řízení xxx x xx xxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xx xxxxx x xxxx x xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx
xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx-li by o těchto věcech
předseda senátu sám, šlo by o rozhodnutí učiněné nesprávně obsazeným soudem. Předseda
senátu dále činí úkony, o nichž to zákon staxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxx xtd.).
xxxxxxxxx
Tato úprava rozložení úkolů mezi předsedu senátu a ostatní členy senátu může teoreticky
xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxnosti. Reálně v převážné části
správních senátů k takovýmto disproporcím mezi předsedy senátu a ostatními členy
senátu nedochází. Úkony soudu totiž pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xx xxxxxxxo řádu správního nevčlenit obdobu § 36d odst. 1 o. s. ř., ve
znění zákona č. 404/2012 Sb. Ta umožňuje, aby úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci,
prováděl nxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxů senátu
a vyšších soudních úředníků (resp. asistentů soudce krajského soudu). Ze současné
právní úpravy totiž plyne, že vyšší soudní úředník (resp. axxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xx xxxx x xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxých soudních osob dle současné právní
úpravy výmluvně svědčí to, že určitá rozhodnutí, která dle soudního řádu správního
smí činit senát, nikoliv pouxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxx x
xxxxxxxxx xxxxxí pro nezaplacení soudního poplatku). Vyšší soudní úředník je tak
v těchto případech postaven na roveň senátu složenému alespoň ze tří soudců profesioxxxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxx x x xxx xxxx x xx xx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxko předseda senátu. To znamená, že samosoudce vydává rozhodnutí a činí
úkony, které zákon vyhrazuje předsedovi senátu, stejně jako rozhodnutí a úkonyx xxxxx
xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xx x xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x
x xxxxxx x xxxxbození od soudních poplatků, § 37 odst. 5 - výzva k odstranění vad
podání, § 38 - předběžné opatření, § 45 odst. 2 - nahlížení do spisu, § 46 - odmítnutí
návrhxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxí
stížnosti, § 109 - řízení před NSS
Související předpisy:
zák. o pojistném na soc. zab.,
zák. o st. soc. podpoře,
zák. o důchod. pojištxxxx
xxxx x xx xx xx xxx
xxxx x xxxx xxxxxxxxx
xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx
x xx xxxx x xxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xostižením a o změně
souvisejících zákonů,
přestupkový zákon
Citovaná judikatura:
RS NSS:
rozsudek ze dne 26.7.2016, čj. 6 As 165/2015-38
xxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx rozsudek ze dne 30.10.2009,
čj. 4 Ads 141/2009-42; usnesení ze dne 15.12.2009, čj. Nad 28/2009-33; rozsudek ze
dne 17.12.2010, čj. 4 Aps 2/2010-44; rozxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx
x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxdek ze dne 17.9.2014, čj. 7 Azs 105/2014-29; rozsudek ze dne
22.2.2017, čj. 3 Ads 284/2016-43; rozsudek ze dne 14.2.2018, čj. 1 Azs 7/2018-15;
rozsudek zx xxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx x
xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxx xxxxxí
Právní stav komentáře je ke dni 31.5.2019.
Přehled výkladu:
I. Terminologické rozlišení návrhu a žaloby (1)
II. Okamžik zahájení soudního řízxxx xx x xx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx
x x xx
xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx
xx
xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxzení je širší než žaloba, zahrnuje návrhy na zahájení
všech typů řízení dle soudního řádu správního. Naproti tomu jako žaloba se označuje
pouze návrh na xxxxxxxx xxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx
nezákonným zásahem správního orgánu, kompetenční žaloba).
II. Okamžik zahájení soudního řízení
2.
Komentované ustanovení stanoví, v jakém okxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxx
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxení. Jde o klasickou úpravu, která se v zásadě neliší
od úpravy obsažené v § 82 o. s. ř. Řízení dle soudního řádu správního se zahajuje
na návrh (§ 5 s. ř. s.xx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxx xxxx xxzhodující, kdy byl návrh dán k poštovní přepravě (tento okamžik je rozhodující
pouze pro zachování lhůty, viz § 40 odst. 4 s. ř. s.).
Ustanovení § 5 s. ř. sx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxx
xxxxx xxxxxd, který soudní řád správní obecně připouští, nemá zákon žádné pravidlo
upravující okamžik zahájení řízení (toto pravidlo již není ani v o. s. ř., srovx
xxxxx x xx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxx x xxxxní by bylo
zahájeno dnem vydání usnesení o zahájení řízení. Prozatím však žádný případ, kdy
by soud ve správním soudnictví zahajoval řízení z moci úřednxx xxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx
xx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxě nepříslušnému soudu (rozhodujícímu věci správního soudnictví).
V takovém případě soud, jemuž návrh došel, postoupí návrh věcně či místně příslušnxxx
xxxxx xxx x x xxxxx x x x xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xx xx xxxx xxx xxak nic
nemění na tom, že řízení xxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxatel
podat svůj návrh na zahájení řízení. Pro určení přesného okamžiku zahájení řízení
je třeba posoudit v návaznosti na použitý způsob podání návrhu, xxx xx xxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx
x xxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxednictvím správního orgánu] Je-li návrh na zahájení řízení podáván
prostřednictvím správního orgánu, proti němuž směřuje (viz např. § 172 odst. 4 zákx
x xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxh na zahájení
soudního řízení u správního orgánu, je podstatný pouze pro posouzení včasnosti návrhu.
6.
[Podání návrhu prostřednictvím poštovní xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxvěřenému pracovníkovi podatelny).
7.
[Osobní doručení návrhu] V případě osobního doručení návrhu soudu se za okamžik doručení
považuje předání xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xávrhu do protokolu] Návrhy, které byly podány ústně do protokolu, se považují
za doručené okamžitě po sepsání protokolu.
9.
[Elektronická podáníx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx
schránky soudu (§ 18 odst. 2 zák. o el. úkonech), jednak o elektronické podání opatřené
uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 zák. č. 297/2016 Sb., o sluxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx.
10.
[Návrh dodaný do datové schránky] Zákon o elektronických úkonech neobsahuje žádnou
normu, která by určovala okamžik doručení podání učiněnxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx
xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxm případě upravuje okamžik doručení
podání učiněného vůči soudu, totiž je-li podatelem jiný orgán veřejné moci (např.
pokud žalovaný správní xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx
xxxxx x xák. o el. úkonech. Uvedenou normu lze však dle mého názoru aplikovat pouze
na případ, kdy soud doručuje jinému orgánu veřejné moci jakožto účastníkovi řxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxk odeslání datové zprávy ani okamžik, kdy
se pracovník soudu přihlásil do datové schránky soudu. Rozhodující je okamžik dodání
datové zprávy do datové xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xusí datová zpráva projít vcelku složitým systémem, než dorazí do datové schránky
konkrétního soudu. Do dispozice státu se dostane poprvé tehdy, kdy je xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
x xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx. Přitom samozřejmě dochází k časovým
prodlevám, které by často mohly být rozhodující (zejm. z pohledu posouzení včasnosti
návrhu či určení okamžiku pxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxhránky soudu proto považuji okamžik, kdy byla zpráva dodána do informačního
systému datových schránek (časový údaj o dodání do systému Ministerstva vxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxčením informačního systému
datových schránek, jehož správcem je Ministerstvo vnitra a provozovatelem držitel
poštovní licence. Stejné pravidlo je xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxx x xxxx
xxxxx xx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx x x xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxho ustanovení, které novelizaci prozatím neprodělalo,
nelze dovozovat, že by jeho záměrem bylo vyloučit aplikaci zpřesňující normy obsažené
v občanxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxkoliv ty, na něž
vliv nemá (typicky "poruchy" uvnitř doručovacího mechanismu; viz nález III. ÚS 751/06).
11.
[Návrh zaslaný datovou zprávou opatxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxx xxxxxxxxx x x odst. 1 vyhl. č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, dle
něhož je přijatá datová zpráva považována za doručenou orgánu veřejné moci, pokud
je dxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxkona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě a o změně některých zákonů, a byla vydána vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech
výkonu spisové xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xovažuje za dodanou veřejnoprávnímu původci (tedy i soudu), je-li dostupná podatelně.
Dokument je dostupný tehdy, pokud je ve formátu, ve kterém soud pxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxa byla s účinností od
1.1.2015 novelizována, aniž by nadále bylo výslovně upraveno, kdy se datová zpráva
považuje za dodanou. nelze považoxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxvé schránky, kterou využívají zaměstnanci soudu (podrobně
viz rozsudek NSS 1 Ans 5/2010-172).
A contrario
12.
[Doručení návrhu elektronickou formou v den pxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxxx xxxxliže se tak stalo až po pracovní době či v den pracovního klidu.
Domnívám se, že organizační zabezpečení chodu soudu (tj. stanovení pracovní doby)
není dxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxn do dispozice
soudu, resp. elektronického systému pro přijímání datových zpráv, nikoliv okamžik,
kdy elektronická pošta byla podatelnou skutečně zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx
xx xx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxdu, byť se tak stalo až ve 23:05 hod. Rovněž v nálezu
II. ÚS 3518/11 ÚS vyhodnotil opravný prostředek doručený do datové schránky v poslední
den lhůty pro xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x poslední
den lhůty ve 22:38 hod.).
13.
[Ostatní formy návrhu] Pokud bylo podání učiněno v jiné formě než písemně, ústně
do protokolu nebo elektronixxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxx x xx xxxxx
x xx xx xx potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo je třeba předložit jeho
originál. Řízení je zahájeno dnem, kdy soudu došlo podání učiněné v jiné formxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xx xx xxxení zahajovalo až odstraněním
tohoto nedostatku. Pokud není návrh doplněn v souladu s § 37 odst. 2, k návrhu se
nepřihlíží. Nastává tedy se zpětnýx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
fikce
x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxájeném
návrhem, který nebyl učiněn v řádné formě a tento nedostatek nebyl odstraněn zákonem
předvídaným způsobem. pro takový případ dovoxxxxx xx xxxxxxx xx x xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx x) pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení
(absence návrhu na zahájení řízení; rozsudek NSS 1 Afs 133/2006-48). Toto řešení
xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx x xxxxx xxxcifickém případě
návrh usnesením odmítnut, může navrhovatel podat proti rozhodnutí krajského soudu
kasační stížnost a nechat přezkoumat postup kraxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Judikatura
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx navrhovatel podal návrh ve věcech správního soudnictví u soudu rozhodujícího
v občanském soudním řízení, soud s návrhem naloží dvěma možnými způsobxx xxx xxxxxx
x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xx x. ř.), nebo vysloví svoji nepříslušnost
a věc postoupí správnímu soudu (§ 104b odst. 2 o. s. ř.).
Posledně uvedeným způsobem postupuje civilní soud v přxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxran nebo hnutí a kompetenční žaloby. Ačkoliv
civilní soud ve výroku svého usnesení uvede, kterému konkrétnímu soudu jednajícímu
ve správním soudnictxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxter
a jeho pomocí se určuje soud projednávající věci správního soudnictví, který bude
po právní moci usnesení civilního soudu pokračovat v řízení (sroxx xxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx
xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxstoupí mu dle § 7 odst. 5 nebo 6 s. ř.
s. věc k projednání.
Pokud civilní soud vysloví svoji nepříslušnost a věc postoupí správnímu soudu, pak
nedochází x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx
xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xedené
správním soudem je zahájeno okamžikem, kdy návrh došel civilnímu soudu.
Je-li řízení o žalobě zastaveno dle § 104b odst. 1 o. s. ř., znamená to, že xxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx dojde k zahájení nového
řízení, tentokrát dle soudního řádu správního, a to okamžikem dojití žaloby správnímu
soudu. Pokud žalobce podá ve lhůtě jednoxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxmu soudu (§ 72 odst. 3 s. ř. s.). Finguje se tedy stav, jako
by žaloba došla správnímu soudu v témž okamžiku, v němž byla doručena civilnímu soudu.
Je třeba sx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxudu. Lhůty
stanovené pro vydání rozhodnutí správním soudem ovšem počínají běžet až okamžikem,
xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxx xxx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxoho měsíce od
právní moci rozhodnutí o zastavení řízení podána. Lhůta upravená v § 72 odst. 3 s.
ř. s. má charakter procesní lhůty, vzhledem k užitému výrxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx x xx
xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxx lhůtě soudu "doručena", jde o lhůtu
hmotněprávní, k tomu viz stanovisko NS Cpjn 201/2011). K nastoupení tak postačuje
ve stanovené lhůtě odeslax xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxx xxce ve lhůtě, ale u soudu, který není věcně či místně příslušný (nedostatek
místní příslušnosti lze přitom následně zhojit, viz komentář k § 7), má to za náxxxxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx
xxxxx
xxxxx
fikce
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx zrušení opatření
obecné povahy. Toto řízení totiž nespadá pod hypotézu § 104b odst. 1 ani 2 o. s.
ř. Uvedený nedostatek neměl až do 31.12.2011 žádné náslxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xdst. 1 o. s. ř. bez dalšího zastavil pro neodstranitelný
nedostatek podmínek řízení. Navrhovatel pak nebyl nikterak limitován co do možnosti
podat náxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxt. 1 s. ř.
s., a byla zavedena tříletá (nyní jen roční) lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření
obecné povahy počítaná ode dne účinnosti opatření obecxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxgicky dle § 104b odst. 1 o. s. ř. a řízení o návrhu
na zrušení opatření obecné povahy zastavit s tím, že účinky podání návrhu civilnímu
soudu mohou být zachxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx
xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxá žalobě proti správnímu rozhodnutí než žalobě na ochranu před nečinností správního
orgánu, žalobě proti nezákonnému zásahu, kompetenční žalobě či nxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x x xxxx xx xx xx xxx xxx xxxxx
xx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxu na zrušení opatření obecné povahy aplikovat
pravidlo obsažené v § 72 odst. 3 s. ř. s., a to na základě analogie legis, neboť
zákon neumožňuje v řízení o náxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx
xxxxxxx x xxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xoudnictví] Podá-li navrhovatel návrh
na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví u krajského soudu, věc je však
zapsána do soudního oddělení, kxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxx x xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x
xxxxxxx xxxx do soudního oddělení projednávajícího věci správního soudnictví. Žádné
rozhodnutí se nevydává, řízení je zahájeno dnem, kdy došlo krajskému soudu. xxxxxxxxxxx
xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxní.
IV. Účinky zahájení řízení
16.
[Vznik procesněprávního vztahu] Důsledkem dojití návrhu na zahájení řízení soudu
je vznik procesněprávního xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx
xxxxxxxxu je procesní nástupnictví). Třetí osoba proto nemůže přistoupit k již zahájenému
soudnímu řízení a dovolávat se účinků spojených s podáním návrhu na zxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxonem stanoveným způsobem (srov.
§ 100 odst. 1 o. s. ř.).
Teprve po zahájení řízení může navrhovatel činit ve věci další návrhy (např. návrh
na vydání přexxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx na ustanovení
zástupce dle § 35 odst. 10 s. ř. s (rozsudek NSS 2 As 2/2006-50). Tato výjimka je
opodstatněna tím, že někteří navrhovatelé se mohou potýkat x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxtel byl ve spolupráci s odborně kvalifikovanou
osobou schopen návrh vůbec sepsat a podat.
17.
[Překážka a stavení lhůt] Zahájení xxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxodující, kdy byl návrh na zahájení řízení předán k poštovní
přepravě (rozsudek NSS 4 Azs 189/2004-49). K překážce viz komentář
k § 46, ke xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x x xxx
litispendence
xxxxxxxxxxxxx
litispendence
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxxx x
xx xxxxx x x xxrma úkonů účastníků a osob zúčastněných xx xxxxxxx x xx x xxxxxx x
xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx
xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx orgánu, § 101b odst. 1 - lhůta pro podání
návrhu na zrušení opatření obecné povahy
Související předpisy:
xxxx x xxx xxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxx
Citovaná judikatura:
ÚS:
nález ze dne 24.4.2006, sp. zn. IV. ÚS 31905; nález ze dne 19.4.2007, sp. zn. II.
ÚS 299/06; nález ze dne 17.5.2007, sp. znx xxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxx
xxxxxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx; nález ze dne 10.1.2012, sp. zn. II. ÚS 3518/11
NS:
stanovisko ze dne 9.11.2011, sp. zn. Cpjn 201/2011
NSS:
rozsudek ze dne 30.7.2004, čj. 4 Azs 1xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx
x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx
xxxxxxxxxx xxx x xxx xxxxxx0-79; rozsudek ze dne 16.12.2010, čj. 1 Ans 5/2010-172;
rozsudek ze dne 7.3.2012, čj. Komp 6/2011-59
Literatura:
DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Oxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx
xxxxx xxxxx
xxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxy.
2. vyd. Praha: Leges, 2012, s. 162-245.
xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxx
xxxxROŇ, B. Občanské soudní řízení sporné a využití informačních technologií a právních
informačních systémů (E-Justice). Praha: Linde, 2008.
xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx
xxx xxxxxxxxost být účastníkem řízení (2 až 6)
III. Procesní způsobilost (7 až 13)
III.1. Procesní způsobilost člověka
III.2. Procesní způsobilost ostatních oxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxx xx xxx
xxx xxxxxxx xx xxxx xxx xx xxx
xII. Jednání za soud (27)
VIII. Samostatné společenství účastníků (28 až 31)
K odst. 1
I. Vymezení účastníků řízení
1.
Komentované ustanovení obxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
x xxxxxxxx uvedených v § 4 odst. 1 se navrhovatel nazývá žalobce a odpůrce žalovaný
(srov. § 32 část věty za středníkem). Soudní řád správní nebo zvláštní zákon mohxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx a kdo je odpůrcem. Vymezení
navrhovatele nepůsobí žádné obtíže, neboť jím je vždy ten, kdo podal návrh na zahájení
řízení (žalobu). V případě, že podá náxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxx
xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxu náleží postavení odpůrce, upravuje soudní řád správní
ve zvláštních ustanoveních týkajících se jednotlivých návrhových typů (§ 69, § 79
odst. 2, § 8xx x xx xxxxx xx x xxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx
xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx
xxxxxxch a politických hnutích).
V řízeních ve věcech volebních a místního a krajského referenda jsou účastníci soudního
řízení xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx
xxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xx xx xxxx. 2,
§ 89 odst. 2, 3 a 4, § 90 odst. 2 a 5, § 91 odst 2, § 91a odst. 2, § 91b odst. 2).
Tyto účastníky nelze označovat jako odpůrce (resp. žalované), což by se mělo prxxxxxxxx
x xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xrovedení opravy v seznamu
voličů"). Soudní praxe se nicméně ustálila na jiném stanovisku a označuje tyto účastníky
jako odpůrce.
Zvláštním způsobem xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
a ti, kdo byli účastníky původního řízení (§ 105 odst. 1 a § 112).
K odst. 2
II. Způsobilost být účastníkem řízení
2.
[Obsah pojmu] Způsobilost být xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx
xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xterá nemá způsobilost být účastníkem řízení, v něm nemůže vystupovat jako
účastník řízení ani jako osoba zúčastněná na řízení. Způsobilost být účastnxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxnává oprávnění podat návrh
k soudu nebo účastnit se řízení zahájeného na návrh jiné osoby.
3.
[Právní osobnost] Způsobilost být účastníkem řízení xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxx
xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxx xxx xxxvá nový pojem právní osobnost). V novém občanském
zákoníku byl tento pojem nahrazen beze změny jeho obsahu pojmem právní osobnost (§
15 obč. zák.). Z § 3xxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxvní osobnost je pojem civilního práva hmotného, který je bez dalšího promítnut
do práva procesního. Právní osobnost má člověk (dřívější terminologií xxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx pokud to vyhovuje jeho zájmům (§ 25 obč. zák.). V
případě, že v řízení vystupuje člověk, jenž není státním občanem ČR, tedy cizinec
ve smyslu § 26 odst. 1 z. xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx
xx xx).
xx xx
xx xx
Právnickou osobou je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost,
nebo jehož právní osobnost zákon uzná (§ 20 odst. 1 obč. zák.xx xxxxxxxxx xxxxx xx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xx xx xx xxxxx x xx xxxx xx xxxx xxxxxxm řádem státu, podle jehož práva vznikla (§ 30 odst. 1 z. s.).
xx
xx
m.
p.
Za právnickou osobu se považuje i stát, což ovšem platí pouze pro oblast soukromého
prxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxici správního orgánu viz komentář § 4. Správní orgán nemá
právní osobnost. V oblasti soukromého práva je přiznána právní osobnost pouze státu
jakožto cxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xřiznat
správnímu orgánu způsobilost být účastníkem řízení, jinak by nemohl být účastníkem
soudního řízení.
5.
[Entita, které zákon přiznává způxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx x xxxvěka ani právnickou osobu), ani není správním orgánem. Tato entita zahrnuje
několik osob sdružených za určitým účelem, které zákon nepřiznává právní xxxxxxxxx
x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x minulosti náleželo postavení
účastníka řízení ve věci porušení pravidel financování volební kampaně volebnímu
výboru (§ 90a odst. 2 s. ř. s., ve znění xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxx x xxobu v právním slova smyslu (např. politických stran a
hnutí, sdružení nezávislých kandidátů). Tím, že zákon přiznává těmto entitám právo
podxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx (tedy nejsou navrhovateli
- např. volební strana, v minulosti též výše zmíněný volební výbor). Postavení účastníka
řízení nenáleží uvedeným entitám xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx
koalice
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxastníkem řízení a její nedostatek] Navrhovatel musí v
řízení prokázat, že mu náleží způsobilost být účastníkem řízení, ve vztahu k této
skutečnosti ho xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxřejných rejstříků,
k nimž má soud přístup. U cizinců a zahraničních právnických osob je tomu ovšem jinak,
ty musí prokázat, že mají právní osobnost.
Poxxx xx x xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxedložené
listiny zvážit, zda nejde pouze o vadu v označení účastníků. V případě, že se xxxx
xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxx x x xxxxxxxxxx xxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx nebo odpůrce
nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, jenž nelze
odstranit, a soud bez dalšího návrh odmítne podle § 4x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx
xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx
xxxxxí, je třeba zabývat se tím, zda v něm může dojít k procesnímu nástupnictví a
kdo je procesním nástupcem (k tomu blíže viz komentář k § 69).
K odst. 3
III. xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxst. Účastník procesně způsobilý buď je, nebo není,
neexistuje pouze částečná procesní způsobilost. Procesní způsobilost se odvíjí od
civilistickéhx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xx xebe povinnosti,
což je definice svéprávnosti (§ 15 odst. 2 obč. zák.). Komentované ustanovení v původním
znění přiznávalo procesní způsobilost pouze xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xprava byla jako protiústavní zrušena nálezem Pl. ÚS
43/10. V současnosti tak zákon přiznává procesní způsobilost i osobám, které nejsou
plně svéprávnxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxuze k některým z nich).
V případě, že účastník řízení není procesně způsobilý, neznamená to, že nemůže být
účastníkem řízení. Tato skutečnost pouze vyxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx
xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxho zástupce (ať již proto, že jej nemá vůbec, nebo proto,
že je v dané věci vyloučen z výkonu zákonného zastoupení), pak mu v případě nebezpečí
z prodlení sxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxbilému
účastníkovi ustanoví soud péče o nezletilé, resp. opatrovnický soud.
Svéprávnost cizince (a tedy i jeho procesní způsobilost) se posuzuje s oxxxxxx xx
x xx xxxxx x xx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx příslušný podle českého
právního řádu.
xx xx
III.1. Procesní způsobilost člověka
8.
[Plná svéprávnost] Člověk nabývá plné svéprávnosti dosažením xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxx xxxx xxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx rozhodnutím soudu (§ 30 odst. 2 obč. zák.).
Člověk (účastník), který je plně svéprávný, má procesní způsobilost, která není omezena
jen na xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxí k právním jednáním co do povahy přiměřeným
rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejich věku (§ 31 obč. zák.). Tato jejich
omezená svéprávnost se všxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxx xx x xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xx xxzletilý účastník řízení byl oprávněn s ohledem na právě uvedená hmotněprávní
ustanovení právně jednat s ohledem na závažnost práv a povinností, jichž xx xxxxxxx
xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxxí v této záležitosti
i procesní způsobilost. Obecně však platí, že vykonávat procesní úkony je obtížnější
(právně) než právně jednat v rovině hmotného xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xezletilé [k tomu viz komentář k § 35 odst. 1 a § 46
odst. 1 písm. a) s. ř. s. a tam citovanou civilní judikaturu omezující rozsah zákonného
zastoupení rodixxx xxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxxxx není) člověk způsobilý. V soudním řízení správním
je pak třeba posoudit v návaznosti na výrok rozhodnutí opatrovnického soudu, zda
jsou předmětem souxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx Pokud v řízení jedná osoba, která není procesně způsobilá,
jde o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit (viz komentář k § 35 odst.
1). Soud rovnxx xxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxtupcem.
Smyslem takového rozhodnutí je ochránit zájmy účastníka, který je jen částečně svéprávný.
III.2. Procesní způsobilost ostatních osob způxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxlně jednat pouze prostřednictvím člověka (fyzické osoby),
posuzuje se toliko procesní způsobilost osoby jednající za právnickou osobu.
12.
[Spxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxx xx xxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
13.
[Entita, které zákon přiznává způsobilost být účastníkem řízení] Entitě, které zákon
přiznává postavení účastníka soudního řízení, náleží x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxxx xxxxxxxxx xxxnat za právnickou osobu] Soudní řád správní neupravuje okruh
osob, které jsou oprávněny jednat za právnickou osobu, pouze odkazuje na zvláštní
právnx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx xxx
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxnský zákoník,
zákon o obchodních korporacích, případně další zvláštní právní předpisy upravující
další typy právnických osob). Nelze nicméně pominxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx
xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxe v soudním řízení správním (občanský soudní
řád nicméně nepředstavuje "zvláštní zákon", tedy , nýbrž naopak ). Procesní xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxickou
osobu, tedy utváří vůli samotné právnické osoby. Může za ni jednat vždy jen jedna
osoba, byť při různých procesních úkonech mohou vystupovat různx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxou osobou jsou jejími zástupci (na
úrovni zmocněnců). Pokud to plyne z právní úpravy nebo dokumentů upravujících orgány
právnické osoby, může být opráxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxx
lex specialis
lex
generalis
x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xxxx xxx xxxnání
za právnickou osobu upraveno v tomto procesním řádu odlišně od občanského soudního
řádu. Ani důvodová zpráva k soudnímu řádu správnímu na to nedáxx xxxxxxxx xxxxxx
x xx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxí standardních, osvědčených pravidel,
tedy ustanovení občanského soudního řádu. Praxe správních soudů přitom minimálně
implicitně vychází z aplikxxx x xx xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xx x x xxxxxx xxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxe za právnickou osobu současně jednat pouze jedna osoba. Tento princip
lze naplnit jen aplikací § 21 o. s. ř., v němž obsažená pravidla vychází z téže zásaxxx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxtněprávní úprava totiž připouští
odchylnou smluvní úpravu, podle níž může právnickou osobu zastupovat jen několik
osob současně (k tomu viz níže). Soxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxxxxxx, že za právnickou osobu může při konkrétním procesním úkonu jednat vždy
jen jedna osoba.
xxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxč. zák.). Problémy nevznikají
v případě, kdy tvoří statutární orgán pouze jedna osoba. Tvoří-li jej více osob,
jde o kolektivní statutární orgán, přičxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxlečenská smlouva) může stanovit, že za právnickou osobu musí vždy
(nebo v některých případech) jednat několik členů statutárního orgánu společně. V
txxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xxx xxxxx xxxož může
za právnickou osobu vždy jednat jen jeden člen kolektivního statutárního orgánu,
a to buď jeho předseda, nebo tím pověřený člen statutárního orxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx
xxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xx xxxx xe-li předsedou statutárního
orgánu nebo jeho pověřeným členem právnická osoba, jedná za ni (a tudíž i za účastníka
řízení) osoba, která je k tomu předsexxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxatutárního orgánu či jeho člena, je
třeba prokázat, a to zpravidla výpisem z veřejného rejstříku, resp. dokladem o jmenování
či zvolení do funkce. Pověxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxickou osobu jednat pouze v režimu § 33 s. ř.
s., nikoliv jako její procesní zástupce v režimu § 35 s. ř. s. (rozsudek NSS 9 Ads
177/2016-89).
16.
[Zaměxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxbo jejímu
členovi, a to za podmínky, že k tomu byl pověřen statutárním orgánem. Pověření je
třeba soudu předložit. Jinou osobu než zaměstnance či člena pxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxí zastoupení dle § 35 s. ř. s.). Institut
pověření zaměstnance či člena jednáním za společnost je výrazně flexibilnější než
hmotněprávní institut zastxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxx
xxxxxx xxxxupování je obvyklý vzhledem k zařazení nebo funkci zaměstnance. Jakékoliv
pověření je v tomto případě nepotřebné (nadbytečné).
17.
[Vedoucí odšxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxbu vedoucí odštěpného
závodu. Tato úprava je shodná v hmotném i procesním právu [§ 21 odst. 1 písm. c)
o. s. ř. a § 503 odst. 2 věta druhá obč. zák.]. Vedoucí xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxanými do obchodního rejstříku.
18.
[Prokurista] je definována v § 450 odst. 1 obč. zák. NSS v usnesení 1 As
53/2010-92 dovodil, že zákonex xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xx xx xx xx
xxxxxxxx xxx xxx prokurista oprávněn jednat jménem společnosti v soudním řízení správním,
muselo by takové zmocnění výslovně vyplývat z listiny o udělení prokury nebx xx xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx
Prokura
xxx
xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxx oprávněné jednat za právnickou osobu
byly v kolizi se zájmy této právnické osoby, je vyloučeno, aby tato osoba jednala
v řízení za právnickou osobu (sroxx xxxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xi ustanoví soud právnické osobě opatrovníka (§ 29 odst. 2 o.
s. ř.). Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, dá správní soud podnět civilnímu soudu k
ustanovenx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx
xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx průkaz oprávnění jednat za právnickou
osobu platí stejná pravidla a procesní postup jako pro průkaz zastoupení (k tomu
viz komentář § 35). Každá osoba, xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx
xx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxávnickou osobu není třeba trvat, pokud jej lze ověřit z veřejně
přístupného rejstříku a nejsou o něm pochybnosti (srov. rozsudek NSS 1 As 142/2012-32).
x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxx uvedl:
"S. ř. s. nestanoví, jakým způsobem má osoba jednající za právnickou osobu své oprávnění
prokázat. Je proto třeba vyjít z toho, že postačuje jaxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxa je xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
xxx x xxxxxxlosti s vlastní činností soudu (např. řešení jiných sporů vedených týmž
účastníkem), zda vyplynuly z vyjádření jiných účastníků nebo z jednání či úkonx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xx
xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxým způsobem, a zároveň účastníka
poučí o následcích nesplnění výzvy. Prostředky, kterými lze prokázat oprávnění osoby
za účastníka jednat, mohou být xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx
xxxx xxxxxxx jejichž provedení účastník navrhne (§ 125 o. s. ř. ve spojení s § 64
s. ř. s.), nebo i doklady, které jsou soudu známy z jeho úřední činnosti nebo jsou
mu dosxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxí jednat za účastníka
soud žalobu odmítne, aniž by sám nebo v součinnosti s účastníky podnikl dostatečné
kroky k odstranění vzniklých pochybností."
Dxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxocesní úkon osvojí
právnická osoba prostřednictvím jiné osoby oprávněné za ni jednat. Nepodaří-li se
uvedený nedostatek ani na výzvu soudu odstranitx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxxxx xx xx xxxx xxxné procesní úkon přičíst.
K odst. 5
V. Jednání za správní orgán
21.
[Vedoucí správního orgánu] je oprávněn jednat za správní orgán bez dalšího. I xx
xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxěstnanec nebo státní úředník,
jestliže mezi jeho pracovní (služební) úkoly náleží jednání v soudním řízení. Oprávnění
zaměstnance správního orgánu xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xrganizačního předpisu, z něhož plyne, že osoba vykonávající určitou pracovní
pozici (funkci, služební místo) je z tohoto titulu oprávněna jednat za sxxxxxx xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx, služebního místa), musí být spolu
s vnitřním předpisem předložen i doklad o tom, že osoba, která jedná před soudem
za správní orgán, byla do této pracovxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxnce či státního úředníka jednáním za správní orgán v soudním řízení. Postačuje
generální pověření.
Za správní orgán nemůže jednat ÚZSVM (rozsudek NSx x xx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx
xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx za správní orgán.
V případě, že takové listiny nebyly předloženy a existují pochybnosti o oprávnění
osoby jednající za správní orgán, je povinností soxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xa správní orgán nebylo prokázáno, přičíst na účet správního
orgánu.
K odst. 6
VI. Jednání za stát
24.
[Stát jako účastník soudního řízení] Stát (txxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xxxrým správní orgán uložil organizační složce státu pokutu nebo
opatření k nápravě, nebo zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na pozemku
vx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx je pouze ta složka státu,
která vykonává veřejnou moc (veřejnou správu); v takovém případě nevystupuje jako
subjekt soukromého práva (stát), nýbrž jaxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx
xxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxxxxx xxxx xxxx, který vydala jiná část státu při výkonu veřejné správy, jež
vystupuje v řízení jako správní orgán, přičemž tento spor rozhoduje stát prostřednictvím
xxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxxx
x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxnání za stát charakter zvláštního
zákona, neboť stanoví výčet případů, v nichž může za stát jednat ÚZSVM. Zákon o majetku
ČR obsahuje obecná pravidla upxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x x x xxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxného
jednání ÚZSVM, v nichž je ÚZSVM bez dalšího oprávněn jednat za stát namísto organizačních
složek příslušných hospodařit s dotčeným majetkem státxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxe umožňuje, aby ÚZSVM jednal za stát i v jiných
případech, a to na základě dohody s organizační složkou státu, která by jinak (bez
této dohody) jednala za sxxx xx x x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxx x x xxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxx x xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxxím řízení správním do úvahy.
Soudní řád správní neupravuje, kdo je oprávněn jednat v řízení za ÚZSVM (resp. za
stát), použije se proto § 21a odst. 2 o. s. xx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxx x xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx stát jiného zaměstnance státu, jenž není zařazen v ÚZSVM.
Dále musí dbát na to, aby jím pověřený zaměstnanec splňoval kvalifikační požadavky
upravené x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx stát prokázala
pověřením generálního ředitele ÚZSVM. V případě, že jde o tzv. dohodnuté jednání
úřadu, musí být soudu předložena i dohoda mezi ÚZSVM a pxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxna o majetku ČR jedná za stát
jeho organizační složka, která má právo hospodařit s majetkem, jehož se soudní řízení
týká (tedy např. s nemovitou věcí dotčxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x
x xx xx xxxx x xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx viz § 38 zák. o majetku ČR).
V případě, že je za stát oprávněna jednat organizační složka státu (nikoliv ÚZSVM),
pak za něj může v řízení vystupovat buď vexxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxx xxxxx x o. s. ř.).
K odst. 7
VII. Jednání za soud
27.
V odstavci 7 je upraveno jednání za soud, pokud mu náleží postavení účastníka řízení.
Za soud jedná přexxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxmu
je třeba dodat, že správní soudy nemají pravomoc projednávat věci, které se dotýkají
rozhodovací činnosti soudu. V praxi se lze ovšem setkat s případxx xxx xx x xxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxná osoba) domáhá přezkumu rozhodovací
činnosti soudu. Správní soud v takovém případě návrh odmítne podle § 46 odst. 1 písm.
a) s. ř. s. z důvodu nedostatxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxjné správy [viz § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. I v souvislosti s takovým řízením
činí správní soud vůči odpůrci (soudu) procesní úkony (minimálně mu doručuxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxedseda soudu, ale pouze předseda
senátu, jehož se věc týká.
Pokud je soud účastníkem soudního řízení správního jakožto orgán, jenž vykonává státní
spxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx
xx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxko organizační
složka státu a jednat za stát dle odst. 6 tohoto ustanovení (účastníkem řízení není
soud, nýbrž stát, jenž jedná prostřednictvím soudu)x
xxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxx
xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxu věc souvisí.
K odst. 8
VIII. Samostatné společenství účastníků
28.
[Podstata samostatného společenství] Nejsou výjimečné případy, kdy v říxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxostatné
společenství účastníků. Protikladem tohoto pojmu je nerozlučné společenství účastníků,
které se v soudním řízení správním neuplatňuje (roxxxxxx xxx x xx xxxxxxxxxxxx xx
xx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx či povinnosti několika subjektů. Samostatné společenství
účastníků se vyznačuje tím, že o právech či povinnostech kteréhokoli z navrhovatelů
je možxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxce subjektů,
ať již k ní došlo podáním společného návrhu na zahájení řízení, nebo spojením původně
samostatných návrhů ke společnému projednání, nikoxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxx xx xx v soudním řízení správním uplatňuje pouze koncept samostatného
společenství účastníků, je, že návrh na zahájení řízení může podat pouze některá
z osoxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx
xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxx, je
v podílovém spoluvlastnictví či společném jmění manželů, soudní ochrany se může dovolat
každý ze spoluvlastníků bez ohledu na velikost svého spolxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx
x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxtatní dotčené osoby. Soudní rozhodnutí pak může
vyznět ve vztahu k jednotlivým navrhovatelům rozdílně, a to např. z důvodu nedostatku
aktivní věcné lexxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxx
i společného návrhu, jsou-li v něm některé žalobní či návrhové body vztaženy pouze
k některému z navrhovatelů), nebo opožděnosti jednoho z návrhů (lhůxx xxx xxxxxx
xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxě než pro jiné, je třeba tuto skutečnost
vyjádřit ve výroku soudního rozhodnutí (tedy např. zamítnout žalobu neúspěšného žalobce,
přestože dalším výrxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxy, posuzují
se jejich účinky vůči každému z navrhovatelů zvlášť. Každý z nich je oprávněn disponovat
řízením nebo jeho předmětem samostatně, tj. vzít žxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxahuje se na ostatní navrhovatele. Účinnost úkonu jednoho z
navrhovatelů není vázána na souhlas ostatních navrhovatelů.
30.
[Poplatková povinnoxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxx x
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxx xoplatek, platí jej s