118/2000 Sb.

Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele: Komentář

§  ×
AA  
Sdílení poznámky:
xxxxx
x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxxx
xxxx
xxxxx
xxxx
xxchal
Kadlec
ČÁST PRVNÍ
(Předmět úpravy)
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxé předpisy Evropské unie. Ostatně z důvodové zprávy k tomuto zákonu lze dovodit, že právě požadavek na vytvoření souladu vnitrostátního práva České rexxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx unie pro oblast ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v současnosti tvoří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx platební neschopnosti zaměstnavatele byly však položeny směrnicí Rady ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajícíxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxice byla dle svého odůvodnění přijata především pro zaručení úhrady nesplacených pohledávek zaměstnanců a s ohledem na nezbytnost vyrovnaného hospoxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xěla představovat nezbytný krok pro fungování společného trhu a naplnění cílů evropské integrace. Základy, které tento harmonizující právní předpis xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxření právního rámce uspokojování dlužných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v ČR, neboť vstupem ČR do struktur Ex xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx
x.
Směrnice ze dne 20. října 1980, na kterou odkazuje tento zákon, byla následně novelizována a revidována prostřednictvím směrnice 87/164/EHS a směxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xefinicím a oblasti působnosti směrnice, kapitola II se speciálně věnuje záručním institucím jako zvláštním subjektům, které každý členský stát musí xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxpitole IV věnována ustanovením o nadnárodních situacích. Závěrečná kapitola je pak věnována ustanovením obecným a závěrečným. Poznámka pod čarou v pxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxní sociální ochrany zaměstnanců, kterým nebyla z důvodu platební neschopnosti jejich zaměstnavatele vyplacena mzda. Proto byl poskytnut dotčeným zxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxtím než nabyl účinnost tento zákon, museli zaměstnanci, kterým insolventní zaměstnavatel nevyplatil mzdu, přihlašovat veškeré své mzdové nároky v kxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxd úpadku zaměstnancům s dlužnou mzdou jako věřitelům zajišťuje čl. 11 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochraně mzdy (sdělení federálního mxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxy často existenčně závislí, velice zdlouhavé a vlastní výtěžnost pohledávky v konkurzním řízení velice pochybná. Ani vlastní pracovněprávní pohledxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx, aby byla uspokojena vůči pohledávkám ostatních zajištěných věřitelů. Finanční pomoc, kterou přinesl tento zákon, však nemusí představovat úplné uxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xřad práce České republiky (dále jen "úřad práce") poskytuje. V tomto smyslu jsou též konstruovány lhůty pro vydání rozhodnutí (oznámení) ve správním řxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxm a jeho zaměstnavatelem sporu, pouze 10 dnů. Realizace ochrany zaměstnanců ve vztahu k nevyplacené mzdě je projevem i mezinárodních a unijních závazkx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx 120/1976 Sb.) státy uznávají právo každého člověka na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, které zajišťují mj. odměnu, která poskytuje jako mxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxávo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci, které je pak realizováno v mezích zákona, tj. především zákoníkem práce (vč. pravidel pro vyplácení xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxespoň minimálním způsobem realizuje ochranu tohoto práva i tímto způsobem.
5.
Zákon v § 1 vymezuje svoji věcnou působnost tak, že upravuje oblast xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx znění pozdějších předpisů (dále jen "zák. o zaměstnanosti") spojována se zaměstnaností, avšak představuje relativně samostatnou úpravu ve speciálxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxí pozdějších předpisů. Podle § 4 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona úřad práce plní úkoly mj. v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxa je dána v oblasti hmotněprávní úpravy, do které zásadním způsobem zasahují předpisy jiných právních odvětví. Jedná se tedy o mladou oblast, na kterou xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx unijního. Lze tedy hovořit o multidisciplinaritě této právní úpravy, která na orgány aplikující právo klade vysoké nároky. Pokud se však týká procesnx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx xxtanovení, podle kterého se na rozhodování podle § 8a, § 9 a § 14 tohoto zákona a na doručování podle § 7 a § 12 tohoto zákona vztahoval spr. řád, pak nelze xxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx správního orgánu podle tohoto zákona zakládají, mění, případně ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby, jde v souladu s § 9 spr. řádu o spráxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxý. Výslovný odkaz o aplikaci spr. řádu na určitý postup byl tedy nadbytečný a matoucí.
6.
Pokud se týká systematického zařazení ochrany zaměstnanxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xspekt tohoto zákona (blíže komentář k § 11 tohoto zákona), případně i práva sociálního zabezpečení, neboť sociální a ochranný aspekt, podložený i podxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx
Předpisy mezinárodního práva a práva Evropské unie:
Sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x úpadkovém řízení,
Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochranx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx7/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxdů, nebyla-li přijata prováděcí opatření ve stanovené lhůtě. Členský stát je povinen nahradit škodu způsobenou jednotlivcům neprovedením směrnice xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxtace směrnice nevyčerpává. Členské státy jsou povinny zajistit plnou aplikaci směrnice i po přijetí implementačních opatření.
(C-62/00, Marks &amxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxkladní vymezení zákona)
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
1.
Ustanovení vymezuje subjekxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxádá tedy, při splnění zákonných podmínek, nárok na výplatu mzdových nároků úřadem práce. Komentované ustanovení je z pohledu celého zákona zásadní, kxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx zaměstnanec, nevyplacené mzdové nároky a zaměstnavatel v platební neschopnosti. Pro uspokojení mzdových nároků úřadem práce musí žadatel splnit téx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx
2.
Při interpretaci § 1a tohoto zákona mohou naxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxx xaměstnanci vznikne, pokud vykonal práci, kterou mu zaměstnavatel uložil, nicméně právo na jeho výplatu je podmíněno jeho splatností. Podle výkladu Mxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxrok nebyl vyplacen zaměstnavatelem ve výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu. Konstrukce tohoto řešení sice neodpovídá soudní judikaxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxzace práce č. 95 o ochraně mzdy (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 411/1991 Sb.). Ten klade požadavek na pravidelnost výplaty mzdxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxž poukázat na § 13 odst. 1 písm. c), resp. § 26 odst. 1 písm. c) zák. o inspekci práce, podle kterého se přestupku zaměstnavatel dopustí, pokud mzdu, plat nexx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxo zákona, které jsou deklarovány důvodovou zprávou, totiž poskytnutí rychlého uspokojení alespoň částečných mzdových nároků zaměstnancům platebnx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxíslušné mzdové nároky ani po termínu uvedeném v § 141 odst. 1 zák. práce.
3.
Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, termín splatnosti mzdy xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxit pracovní poměr. Pro podání okamžitého zrušení pracovního poměru není rozhodné, na který den byl určen pravidelný termín výplaty, ale je nutno vycháxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxm pohledem však soudní
judikatura
hledí i na prodlení zaměstnavatele s výplatou mzdy a případných úroků z prodlení. Z výše uvedeného je tedy patrné, že xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxo zákona a naplnění výše uvedených skutkových podstat přestupku podle zák. o inspekci práce postačuje, pokud zaměstnavatel nedodrží pravidelný terxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxx xejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, přičemž pojem provedení výplaty jednoznačně navazuje na výplatní termín ve smyslu zák. práce.
4.
Pro zjištění, zda je mzdový nárok splatný, je tedy nutné znát výplatní termín. V případěx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxledujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu. Jestliže zaměstnanec uplatnil mzdový nárok např. za měsíc duben a z předložených doklxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxe ode dne 1. června (v případě splnění ostatních zákonných podmínek) poprvé zaměstnanec uplatnit u úřadu práce žádost o uspokojení mzdových nároků, poxxx xxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxdových nároků, u kterých zaměstnavatel ještě není v prodlení s jejich výplatou, a tyto mzdové nároky ještě nejsou splatné. Takovou žádost by měl úřad prxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxzen), může zaměstnanec zmíněného 1. června podat žádost novou. Na tuto skutečnost by měl být zaměstnanec v souladu s § 4 odst. 2 spr. řádu úřadem práce upxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem pxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxnání by např. bylo prohlášení mzdové účetní ještě před výplatním termínem, že mzdové nároky nebudou zaměstnanci ve stanoveném výplatním termínu zaměxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxplaceny ve výplatním termínu. Přijetí jiné konstrukce splatnosti by totiž mohlo mít zásadní dopady ve vztahu ke lhůtě stanovené v § 4 odst. 5 tohoto zákxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx x 37 odst. 1 zák. práce, který stanoví povinnosti zaměstnavatele ohledně informování zaměstnanců mj. o splatnosti mzdy a termínu výplaty, pokud tyto inxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxacovního poměru podle tohoto zákona je patrně určující znění § 67 odst. 4 a § 141 odst. 5 zák. práce. Ačkoliv tento zákon pracuje pouze s pojmem mzdový nárxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxcem a zaměstnavatelem. xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx, s výhradou případů, kdy to neumožňuje technika výpočtu. Splatnost mzdy nebo platu při skončení pracovního poměru může nastat až po skončení pracovníxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxá pro účely tohoto zákona po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se zxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx xxxného výplatního termínu).
Související ustanovení:
§ 2 - přímá vyloučení z působnosti zákona, § 3 - definiční vymezení základních pojmů zákonax x xx x xxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxx xxxxxxxx xxdových nároků
xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx při platební neschopnosti zaměstnavatele,
Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochraně mzdy (sdělení federálního ministerstva zahraničnxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxti mzdy, tedy poslední den měsíce následujícího po měsíci, za nějž náleží mzda. A ode dne následujícího (čili od prvního dne druhého měsíce) vzniká právx xx xxxxx x xxxxxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxsti není rozhodné, ke kterému dni zaměstnavatel určil (nebo byl sjednán) pravidelný termín výplaty mzdy (platu), neboť možnost xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx 1 zák. práce. Počátek běhu patnáctidenní lhůty uvedené v § 56 písm. b) zák. práce se bude vždy odvíjet ode dne následujícího po uplynutí posledního dne kxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxm, od něhož se tato úprava odvíjí, je tedy pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem; přičemž soukromoprávní podstatu celé úpravy podxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxce (potažmo ČR), který by se jejich úhrady měl následně na zaměstnavateli domáhat.
Z literatury:
VYSOKAJOVÁ,
M.;
KAHLEx
xxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx
xxxxxxxx
xx;
KIELER
P.;
ŠTEFKO,
M.
Zákon o inspekci práce. Komentář.
Praha:
Wolters Kluwer.
2016,
s. 152
STÁDNÍK,
J.;
KIELER,
P.
Zákon č. 118/2000 Sb. a souvixxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx
xxxx xxxxx xx xx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xx x xx xxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx
xxxxxx xxxxxxxní z působnosti zákona)
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
1.
Citované ustanovení negativnx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxž vyjmuti někteří žadatelé nepřímo. Těmto případům budeme věnovat pozornost na závěr komentáře k tomuto ustanovení.
K odst. 1
2.
Ustanovení odstx xx x xx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxrý uváděl, že jej nelze použít (tj. nelze realizovat proces konkursu) na uspořádání majetkových poměrů mj. územního samosprávného celku a jiné právnixxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxž se zákon nevztahuje, jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který je právnickou osobou zřízenou zákonem, za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo xx xx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx formy záruky (čl. 1 odst. 2 Směrnice). Jestliže existuje právnická osoba zřízená zákonem (ve smyslu § 122 obč. zák. jde o "ustavení zákonem") a stát přexxxxx xxxx xxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx. Stát může v zásadě převzít dluh a zaručit se za něj za podmínek zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx, na něž se zákon nevztahuje, jsou zaměstnanci zaměstnavatele, jímž je územní samosprávný celek. Podle čl. 99 odst. 1 Ústavy jsou územními samosprávnxxx xxxxx xxxx x xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx
xx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxnčního zák. (tj. 1.1.2008), který nahradil zákon o konkursu a vyrovnání, je rozsah subjektů, které mají výjimku z působnosti insolvenčního zák., jinxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxní pojišťovnu České republiky, e) Garanční systém finančního trhu a jím spravované fondy, f) Garanční fond obchodníků s cennými papíry, g) veřejnou vyxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xebo se za ně zaručil. Podle § 6 odst. 2 insolvenčního zák. nelze tohoto zákona dále použít, jde-li o: a) finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxtní pojišťovnu zřízenou podle zvláštního právního předpisu, po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, cx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxejmé, že okruh subjektů, u nichž nelze realizovat insolvenční řízení, se podstatně rozšířil. U subjektů uvedených v § 6 odst. 1 insolvenčního zák. nelxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxi tohoto zákona, v zásadě není vyřešena situace, pokud by na subjekty uvedené v § 6 insolvenčního zák., ale neuvedené v § 2 odst. 1 tohoto zákona, byl podáx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxž by tak pravomocně učinil, ocitly by se tyto subjekty (včetně České republiky jako státu), pokud by neměly uspokojeny mzdové nároky svých zaměstnancůx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxhoto zákona (pokud splní ostatní podmínky zákona, např. existenci pracovněprávního vztahu). Je tedy třeba, aby zákonodárce na tuto situaci reagoval xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
x xxxt. 2
6.
Předmětem dalšího negativního vymezení kategorie zaměstnanců, na něž se zákon nevztahuje, jsou také zaměstnanci, kteří byli k výkonu práce xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxud zákon hovoří o zaměstnavatelích mimo Evropskou unii, nelze je zužovat pouze na právnické osoby se sídlem nebo fyzické osoby s místem podnikání, nebox xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxí. Patrně tedy lze hovořit obecně o tom, že vyjmuti z ochrany tohoto zákona jsou zaměstnanci, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx
xx
xxxxx xxx x xxxxxxxxxxtele v rámci Evropské unie, na které se ovšem toto ustanovení neaplikuje, vysílání je upraveno - v rovině pracovněprávní - Směrnicí Evropského parlamexxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xlenského státu, než státu, ve kterém obvykle pracuje. Tato směrnice se ovšem vztahuje nejen na členské státy EU, ale i na státy Evropského hospodářskéhx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx § 319 zák. práce, pokud není původní právo výhodnější), tedy takový zaměstnanec nebude podléhat zákonu již z titulu, že zpravidla nepůjde o český pracoxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxentu a Rady (ES) 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), § 87 z.m.p.s.] se ovšem na území Evropské xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxx x platební neschopnosti ve smyslu tohoto Nařízení a § 3 písm. c) tohoto zákona.
8.
Vyslat zaměstnance do České republiky obecně ovšem mohou i zaměstxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xsazení však nelze chápat pouze jako místo, kde je sídlo zaměstnavatele, ale zaměstnavatel může být usazen hned v několika státech najednou, přičemž za xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxx a § 44 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jejichž prostřednictvím v ČR podniká. Smyslem komentovaného ustanxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx ze zemí mimo Evropskou unii (je usídlen nebo má bydliště mimo EU). V případě, že u vyslání bude nadále trvat stávající pracovněprávní vztah s vysílajícíx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxmínky § 3 písm. a) tohoto zákona]. Pokud by ale z posouzení kolizní situace bylo aplikovatelné české rozhodné právo, půjde o posuzování podmínky platexxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx
xx
x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxí zák. xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxžitelný předpis práva Evropské unie [tj. právě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení), lze insolvenční řízení zxxxxxx x x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x povinností je ovšem zahraniční osoba (srovnej ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, např. NS 32 Cdo 895/2011 nebo NS 21 Cdo 1592/2013). Proto tedy, xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxnavatelem pocházejícím mimo území některého členského státu Evropské unie z předmětu tohoto zákona, lze usoudit, že tomu tak bylo z důvodu možného proxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xpadkovým řízení v této třetí zemi, a to i za situace, kdy by vyslaný zaměstnanec pracoval na území ČR a případně by se i jeho pracovněprávní vztah řídil česxxx xxxxxxx
x xxxxx x
10.
Komentované ustanovení bylo do zákona doplněno novelou č. 217/2009 Sb. účinnou ode dne 2.7.xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxnnost v případě, že zaměstnanec byl sám nebo společně se svými blízkými příbuznými vlastníkem podstatné části podniku nebo provozovny zaměstnavatelx x xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxm zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, a současně v tomto rozhodném období byl jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxnec v rozhodném období statutárním orgánem zaměstnavatele, případně členem jeho statutárního orgánu a za druhé musí mít žádající zaměstnanec majetkxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxnec byl statutárním orgánem či jeho členem, a to s nejméně poloviční majetkovou účastí) musí být splněny kumulativně alespoň jeden jediný den rozhodnéxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxál čl. 12 písm. c) Směrnice. Předmětný článek hovoří o tom, že zaměstnanec byl sám nebo společně se svými blízkými příbuznými vlastníkem podstatné částx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxx xtatutárními orgány nebo členy jeho statutárního orgánu. Směrnice sama nevysvětluje pojem podstatná část, a ani
judikatura
Soudního dvora neměla doxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxětného článku Směrnice šel cestou eurokonformní jistoty, když nevěnoval pozornost tomu, že by tuto nadpoloviční majetkovou účast mohl zaměstnanec zxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxího zaměstnance v rámci správního řízení o uspokojení dlužných mzdových nároků. Směrnice bohužel ponechává stranou zaměstnavatele, u nichž na jedné xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx účast, neboť nejde o zaměstnavatele, kteří by z hlediska formy právnické osoby byli založeni na majetkové účasti. Zaměstnavateli mohou být např. i spoxxx xxxx xxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xstatně jako jakákoli jiná právní úprava, jejímž prostřednictvím jsou žadatelům poskytovány finanční prostředky, může být předmětem možných spekulxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx. Proto také bylo výše uvedenou novelou do zákona doplněno předmětné ustanovení. Zde se vychází zejména ze skutečnosti, že statutární orgán nebo člen sxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxx poloviční majetkovou účastí, bylo doplněno jejich vyloučení z ochrany poskytované zákonem. V tomto smyslu již např. bylo soudy potvrzeno, že účelem txxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x0% obchodního podílu společnosti zaměstnavatele a zároveň byl jeho statutárním orgánem.
K odst. 4
13.
Ustanovení odst. 4 doplňuje ustanovení odxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx x xx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxezme xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxvení obsažen v § 2 odst. 2 tohoto zákona, novelizací se poněkud nesystematicky dostal do odstavce čtvrtého.
14.
Účelem daného ustanovení je nevylxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xřevzal dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručil. Pokud takový zaměstnanec podá žádost ve smyslu zákona přede dnem, kdy stát tyto dluhy převzal nebo se xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
x xdst. 5
15.
Vyloučení zaměstnanců, kteří jsou dočasně přidělováni k uživateli prostřednictvím platebně neschopné agentury práce, z působnosti toxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxch zaměstnanců z důvodu existence jiné formy záruky, je-li zjištěno, že poskytuje dotyčným osobám ochranu, která je rovnocenná ochraně vyplývající z xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx členové posádek obchodních lodí, kteří nejsou kyperští rezidenti, a ve Spojeném království se ochrana nevztahovala na námořníky obchodních lodí na Kxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxební neschopnosti jejich zaměstnavatele, nemusí vždy nabízet ochranu rovnocennou ochraně záruční institucí, protože hodnota plavidla nemusí vždy xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxala ho v souladu s již zmiňovaným čl. 1 odst. 2 Směrnice.
xxx
xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxi. § 58a zák. o zaměstanosti stanoví, že agentura práce, které bylo uděleno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zák. o zamxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxípadě, kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu. Tento zákon vyloučil z ochrany ty zaměstnance agentur práce, kterým je zprostředkxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xorma ochrany je rovnocenná s ochranou, kterou poskytuje tento zákon. Pokud se týká povahy obou poskytovaných plnění, pak je možné dospět k závěru, že jexxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx ze strany pojišťovny na základě uzavřené pojistné smlouvy mezi ní a agenturou práce. Pokud odhlédneme od skutečnosti, že plnění poskytnuté pojišťovnxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxchodovém pojištění). Při zkoumání rovnocennosti je nadto tuto otázku nutné posuzovat ze dvou hledisek. Jednak z hlediska časového a za druhé z hlediskx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxok až za 3 měsíce rozhodného období, přičemž za každý jeden měsíc může být přiznán v maximální výši 41 384 Kč (tato maximální výše je podle sdělení MPSV č. 1xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx od 1. května 2017 do 30. dubna 2018). Tedy celkově může úřad práce uhradit xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxdy nejméně do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku zaměstnance. Čili je patrné, že úroveň ochrany může být rozdílná v závislosti na vxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xracovněprávní vztah a vznikl mu nárok na odstupné, případně náhradu mzdy, které považuje tento zákon taktéž za mzdový nárok. Je patrné, že tyto formy ocxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxým plněním ze strany pojišťovny zcela uspokojen, s čímž zákon nepočítá.
17.
Jestliže co do výše uspokojení zaměstnance lze o otázce srovnatelnostx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxc je stále v některých ohledech onou "zvýšené ochrany hodnou" stranou pracovního poměru, která zpravidla nese tíživěji prodlužování doby nejistoty o xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxstnavatelem. Dokonce v některých případech do 10 dnů od předložení vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebo správcem dává úřad práce pxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxu úpadku je během na dlouhou trať, neboť podle § 58a odst. 5 zák. o zaměstnanosti musí být úpadek agentury práce osvědčen nebo zjištěn dokazováním podle xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxolikaměsíčním zpožděním, než by tomu bylo v případě uspokojení dlužných mzdových nároků úřadem práce.
18.
Kromě jiného vyvolává jisté otázky též xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxí podle § 14 odst. 1 písm. b) a § 66 zák. o zaměstnanosti a kteří byli uspokojeni z pojištění agentury práce sjednaného podle § 58a zák. o zaměstnanosti. Gxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx přidělovaní k výkonu práce u uživatele a současně pouze na ty dočasně přidělované zaměstnance, kterým již bylo poskytnuto pojistné plnění z titulu úpaxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxní v insolvenčním řízení, což bývá z časového hlediska obvykle delší proces, někdy i delší, než je lhůta k podání žádosti o délce 5 a 15 kalendářních dní náxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxadá na ty zaměstnance, kteří byli anebo jsou přiděleni a vykonávají či vykonávali pro uživatele práci v rozhodném období a současně dosud nebyli a v budoxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxtě se můžeme setkávat s názory, a to zejména ze strany agentur práce samotných, že předmětné pojištění záruky je zbytečné a neúčelné, přičemž u agentur pxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxnanců zaručoval právě tento zákon, jehož prostřednictvím by byli dočasně přidělovaní zaměstnanci saturováni. Dovolíme si však poukázat na jiné hledxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxšení lze spatřit především ve skutečnosti, že agentury práce jsou nástrojem, jenž by právě v dobách hospodářských krizí měl na trhu práce sehrát pozitixxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xráce). Účelem agentury práce pak nepochybně není, v případě horších hospodářských výsledků ekonomiky, tuto krizi v důsledku svého úpadku ještě prohlxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxí žádosti
Předpisy práva Evropské unie:
Směrnice Evropského pxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxsílání pracovníků v rámci poskytování služeb,
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (xxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxxxxxry:
1. Odměna jednatele za výkon funkce statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným není nárokem vyplývajícím z pracovněprávního, ale z obxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxx x xxxxxmi mravy a v rozporu s účelem zákona č. 118/2000 Sb., jehož účelem od počátku jeho účinnosti bylo chránit zaměstnance platebně neschopného zaměstnavatxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxm, ale především byl společníkem s vlastnictvím 50% obchodního podílu společnosti zaměstnavatele a zároveň byl jeho statutárním orgánem.
(KS v Plznx xx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxrok na záruku za úhradu nesplacených pohledávek zaměstnanců z důvodu, že byl sám nebo společně se svými blízkými příbuznými vlastníkem podstatné částx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxx xxxta Andersson v. Staten genom Kronofogdemyndigheten i Jönköping, Tillsynsmyndigheten, celexové č. 62010CA0030)
, celexové č. 62010CA0030)2. Abx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxsplacený mzdový nárok, který vznikl po dni, kdy by zaměstnanec mohl rezignovat z důvodu neplacení své mzdy, pouze pokud se prokáže, že došlo ke zneužití xxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxvní úpravě vyloučit z ochrany Směrnice zaměstnance, jejichž blízký příbuzný vlastnil méně než šest měsíců před požádání o insolvenční řízení, nejménx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxatteverket v. Gharehveran, celexové č. 62010CA0030)
Z literatury:
STÁDNÍK,
J.;
KIELER,
P.
Zákon č. 118/2000 Sb. a související instituty záxxxx x xxxxxxxxxxxxxx
xxxxx x xxxxx
xxxx xxxxx xx xx
xxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx x
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx.
Praha:
C. H. Beck,
2009,
356 s.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění a uplatňování některých ustanovení směrnice 2008/94/ES o ocxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
1.
Ustanovení § 3 vymezuje základní pojmy, které jsou rozhodxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xojímat v užším slova smyslu než podle zák. práce.
3.
Směrnice, pokud jde o pojem zaměstnanec, příp. zaměstnavatel, ponechává tyto v dispozici vnitxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxazky ve smyslu směrnice 97/81/ES, zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou ve smyslu směrnice 1999/70/ES a zaměstnance v dočasném pracovním poxxxx xx xxxxxx xxx x xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xako podmínku pro to, aby zaměstnanci mohli uplatnit své nároky. Směrnice rovněž umožňovala státům vyloučit, ovšem pokud to již v jejich vnitrostátnícx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx
4.
První podmínkou k naplnění postavení zaměstnance podle zákona je, že jde o fyzickou osobxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxnnosti. Zde je dána návaznost zejména na § 3, § 6 a § 7 zák. práce. Podle § 3 zák. práce jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vzxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxlé práce v základním pracovněprávním vztahu a podle § 7 zák. práce je zaměstnavatelem osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu práce v záklaxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx x xxxxxxxxxxx právní jednání, jehož důsledkem je nabytí práv, resp. vznik povinností v jednom ze základních pracovněprávních vztahů. Nelze tedy pouze z pojmu sjednxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xepůjde x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxprávná k uzavření takového vztahu ve smyslu § 35 občanského zákoníku, tedy v případě nezletilého musí jít o osobu, která dovršila patnáct let (přičemž jxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxvatelem sjednán buď pracovní poměr (tedy ve smyslu § 33 zák. práce založí pracovní poměr pracovní smlouvou, případně jiným zák. práce předvídaným zpxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxx xxxxxxx
5.
Zaměstnancem může být fyzická osoba bez ohledu na to, zda xx xxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxd práce, jinak působící také jako správní orgán v oblasti zák. o zaměstnanosti, tedy mj. na úseku povolení k zaměstnání cizince, primárně nepřezkoumávx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx x xxxxxxxanosti uvádí, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedenéxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxd je cizinec na základě vnitrostátních předpisů kvalifikován jako zaměstnanec s nárokem na odměnu (mzdu), nemůže jej právní úprava současně vylučovax x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxvní úpravy je rovněž třeba oddělit posuzování soukromého a veřejného práva, kdy výkladem § 1 odst. 1 obč. zák., tj. že uplatňování soukromého práva je nexxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x je třeba jej tak posuzovat (za podmínek zák. práce). Na rozdíl od veřejnoprávního posouzení, zda je takový výkon práce v souladu se zák. o zaměstnanosti x xxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxx xx xxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx nelegální práci cizince jako "výkon práce" mj. bez příslušného povolení). Jinou výkladovou otázkou by ovšem byla přímo v rovině soukromoprávní skutexxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx karta [§ 48 odst. 3 písm. c) zák. práce - srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu NS 21 Cdo 1985/2007]. Obdobnou neplatnost, resp. to, že by pracovní pomxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxho právního jednání (míněno uzavření pracovní smlouvy) bez povolení, pokud by bylo vůbec dovozováno z § 19 zák. práce, taková neplatnost nemůže být zamxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxx xx x xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxo správního uvážení zvážit všechny okolnosti konkrétního případu s ohledem na výše uvedené.
6.
Dohoda o provedení práce byla do zákona vložena tepxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx považována ve smyslu zákona jen osoba, která uzavřela dohodu o provedení práce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, a to zákonem č. 18xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxx x x xxxxx xx x x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxní zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 odst. 1 a § 8 odst. 3). Tím se míní osoba, která má uzavřenx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xx xxx xx xxxxx xxx x x více dohod a souhrn příjmů za tento měsíc). Důvodem úpravy byla skutečnost, že pokud bylo u uvedených dohod zavedeno pojištění, musela být zaměstnancůx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxně, tedy i zde bude samostatně posuzována nárokovost započitatelného příjmu za každý uplatňovaný měsíc. Současně před nabytím účinnosti uvedené novxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxování některých ustanovení směrnice 2008/94/ES o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele z roku 2011 uvedla, že blíže pxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe. V tuto chvíli tedy již dohody o provedení práce vyloučeny nejsou, byť s omezením výše uvedeným a oficiálně nebylo České republice žádné porušení Směrxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxnčním fondu, do kterého by přispívali zaměstnavatelé (jako např. na Slovensku), ale o systém financovaný z prostředků státní politiky zaměstnanostix xx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xx
xx xxxxxx xxxxxx xxxticky vyplývá, že musí jít o pracovněprávní vztahy podle zák. práce. Tedy pracovněprávní vztah musí být založen podle českého práva. To je podstatné prx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xráva nebo zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak, řídí se smlouvy právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí (§ 87 odst. x xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx x xx xxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxpř. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) nebo pro vztahy mimo EU i
bilaterální
mxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxx
xx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxdle zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů nebo příslušníci bezpečnostních sborů podle zák. č. 361/2003 Sb., o služebním pxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxubliky) se koneckonců [srovnej komentář k § 3 písm. c) tohoto zákona] ani nepředpokládá, že by mohla být v platební neschopnosti a že by u něj probíhalo ixxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxestože je jim např. poskytován plat (v daném případě nikoliv podle zák. práce, ale podle zák. č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxá u asistentů soudců, justičních čekatelů, státních zástupců apod., ti tedy mohou být v postavení zaměstnance, stejně jako například úředníci samospxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx
9.
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxgánů, resp. členů statutárních orgánů jako takových. Jde o velmi dlouho řešenou otázku souběhu výkonu funkce se současným pracovněprávním vztahem spxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xinou možnost než reagovat v tomto smyslu průběžně na vyvíjející se judikaturu Nejvyššího soudu (viz např. NS 21 Cdo 313/2007 nebo NS 29 Cdo 1143/2011, nxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx x xx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxx xxx/2012, NSS 2 Ads 303/2015) a nejnověji Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 190/15). Nezbývá tedy, než v konkrétních individuálních případech posuzovax xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxho orgánu, do doby jednoznačné ustálené judikatury i v rámci nového soukromého práva. Zatím většinou úřady práce, resp. MPSV jako odvolací orgán docháxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
x x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xe je jeho předmětem obchodní vedení (a zaměstnanec tedy nemá podle zákona nárok ani na dlužné mzdové nároky). S nejnovějším nálezem Ústavního soudu uvexxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xálezu, zejména, že by mohl člen statutárního orgánu svou činnost (kterou má vykonávat na základě smlouvy o výkonu funkce) volbou, resp. ujednáním vykoxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx x xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxoznačně buď dán je nebo není a činnost statutárního orgánu tyto znaky nenaplňuje.
10.
Drxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxí mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Pojem mzdové nároky je definován v § 3 písm. b) tohoto zákona (viz komentář k tomuto ustanovení). Pojem rxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxm insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce náslexxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxce, za které může nároky uplatňovat (§ 5 odst. 1 tohoto zákona). Směrnice v čl. 4 požaduje, aby toto, tzv. referenční období, bylo nejméně šestiměsíčníx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx kterém byl podán insolvenční návrh (dříve návrh na prohlášení konkursu). xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xx x xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xízení, což je poměrně časté. Uvedenou novelou tedy bylo rozhodné období upraveno tak, aby zasahovalo jak do období před podáním insolvenčního návrhu, xxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxožňovalo lépe a spravedlivěji uspokojit mzdové nároky zaměstnance a musela být reflektována i v dalších ustanoveních zákona, např. posunutí lhůty poxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxelou není k měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh stav možných nevyplacených mzdových nároků konečný, tyto mohou vznikat i v budoucnu a úřad práxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxx xx 2017 doplněno, že vláda může v odůvodněných případech nařízením vlády prodloužit délku rozhodného období (současně v § 4 odst. 5 zákona je nově souvisexxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx které mohou nastat v případech platební neschopnosti velkých, regionálně významných zaměstnavatelů zaměstnávajících v pracovním poměru větší počxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxm způsobem, taktéž mohou být zohledněni zaměstnavatelé zaměstnávající své zaměstnance v oborech či odvětvích, u nichž dochází k platební neschopnosxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxho rozhodného období, ani kritéria odůvodnitelnosti takového řešení. K datu aktualizace tohoto komentáře nebylo zatím nařízení vlády vydáno.
11x
xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxíku ochranu před prohlášením úpadku. Zde je třeba upozornit, že ve vztahu k zákonu má dopad pouze
moratorium
před zahájením insolvenčního řízení, tj.
xxxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx návrh na
moratorium
vyvolává postavení zaměstnavatele v platební neschopnosti, možnost zaměstnanců podávat žádosti o uspokojení mzdových nároků x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxx
x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xinak nebude pro posouzení nároku osoba xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxem práce zamítnuta podle § 9 odst. 6 tohoto zákona.
K písm. b)
I. Obecně
13.
Ustanovení písm. b) definuje pro účely zákona pojem mzdové nároky, a to xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náležx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxstnavatel, který je v platební neschopnosti.
14.
Veškerá plnění níže uvedená, která jsou za mzdové nároky považována, současně musí splňovat podxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx k písm. c). Pokud jde o podmínku, že zaměstnavatel neprovedl jejich výplatu, z dikce je zřejmé, že sousloví neprovedení výplaty navazuje na výplatní texxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxměstnavatele k příslušnému plnění zaměstnanci (způsobem, který předvídá § 142 odst. 3 a 4 zák. práce). Okolnost, že by mzdový nárok zaměstnanec požadxxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxí ve věci, resp. oznámením mzdový nárok ze strany zaměstnavatele vyplacen, by pravděpodobně zakládala mj. důvodnost postupu podle § 13 nebo 14 tohoto xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx postup zakládal i důvodnost postupu v rovině trestněprávní.
15.
Směrnice obecně v čl. 1 odst. 1 definuje, že se vztahuje na pohledávky zaměstnanců xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxů a ustanovení tak obecně vychází z úpravy odměňování za práci tak, jak je uvedeno v části šesté zák. práce. Článek 3 Směrnice pak specifikuje povinnosti xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx rozsah této odměny (mzdy) ponechává vnitrostátním úpravám, jak bylo např. judikováno v případu Soudního dvora EU C 520/03 Valero, kde šlo o to, zda náhrxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx mzdové nároky kromě základního taxativního výčtu blíže nespecifikuje, jsou metodickým výkladem MPSV dovozovány následující závěry.
II. K pojmu mxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xoskytovaným zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, která byla sjednána, stanovena nebo určena ve smyslu § 113 zák. práce (tj. před začátkem výkonu prxxxx xx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxé smlouvě (nepojmenované ve smyslu obč. zák.). Stanovena může být vnitřním předpisem a určena pak může být mzdovým výměrem. Obecně jsou všechny složky xxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxnavatele nebo mzdového výměru, mzdovým nárokem zaměstnance, nicméně je třeba odlišit složky stanovené přímo zák. práce a složky mzdy sjednané, stanxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx. práce, které jsou vždy mzdovým nárokem, jsou:
-
mzda a příplatek za práci přesčas (§ 114 zák. práce),
-
mzda a příplatek za práci ve svátek (§ 115 zxxx xxxxxxx
x
xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
-
mzda a příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 118 zák. práce).
18.
U složek mzdy sjednaných, stanovených nebo určených ostatními nástroji xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxi konkrétní vnitřní úpravy nelze zcela jednoznačně určit, zda v posuzovaném případě jde o mzdový nárok, či nikoliv. Zák. práce nestanoví
taxativní
výxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Použitá forma mzdy a její složky se odlišují u jednotlivých zaměstnavatelů podxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxá mzda nebo jiná mzda,
b)
určené podle obtížnosti pracovních podmínek, tj. podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovnx xxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xvýšené mzdové tarify nebo stupnice mzdových tarifů, příplatky, odměna nebo jiné formy plnění za práci ve druhé a třetí směně, ve dvousměnném, třísměnnxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxínkách,
c)
určené podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, např. prémie [pojem jako takový není zák. práce upraven a pro poxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxe hledisek práce (např. výkon, včasnost, kvalita), jde o mzdový nárok], odměny (výkonnostní, cílové, účelové podle vnitřních předpisů pro poskytováxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxnec stanovené podmínky splnil - dále srovnej bod 20 této části komentáře), osobní příplatky (jako složka mzdy není "osobní příplatek" upraven žádným oxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxbního ohodnocení záleží na vnitřní úpravě u konkrétního zaměstnavatele; z hlediska posouzení mzdového nároku je rozhodné, zda je osobní ohodnocení sxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx zaměstnanců podle míry plnění těchto hledisek, apod.) nebo podíly stanovené procentem z výkonnostního ukazatele (např. z tržby).
19.
Mzdovýxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxho výdělku při převedení zaměstnance na jinou práci podle § 139 zák. práce.
20.
Mzdovými nároky nejsou:
-
odměna za pracovní pohotovost (§ 140 záxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxx xxxxxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx. práce),
-
xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x
xx xxxx
x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxkytnuté zaměstnanci následně k ocenění předem nedefinovaného a blíže nespecifikovaného mimořádného (zvlášť významného) pracovního úkolu, přičemx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxu běžných mezd, by z podstaty věci neměl udělovat mimořádné prémie či odměny).
III. K pojmu plat
21.
Plat je podle § 109 odst. 3 zák. práce peněžixx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxem obcí podle školského zákona nebo regionální rada regionu soudržnosti, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem vxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxátní službě podle zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů), nesplňují podmínku dle § 3 písm. a) tohoto zákona (viz komentář x xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxávní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Struktura platu je obecně složena z:
-
platového tarifu (§ 123 zák. prácexx
x
xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxáce),
-
příplatku za práci přesčas (§ 127 zák. práce),
-
příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 128 zák. práce),
-
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxplatku za přímou pedagogickou činnost (§ 132 zák. práce),
-
specializačního příplatku pedagogického pracovníka (§ 133 zák. práce),
-
odměny xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x výjimkou odměny podle § 134 zák. práce (odměna cílová podle § 134a zák. práce zavedená od roku 2012 se blíží odměnám ve mzdové sféře a je tak, při splnění xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxdy ani platovým nárokem) nemohou být částky, které nejsou obsaženy ve výše uvedeném výčtu složek platu.
IV. K pojmu náhrad mzdy nebo platu a cestovnícx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxu mzdových nároků (např. za překážky v práci), je třeba uvést, že zákon tyto náhrady nijak nerozlišuje, tedy náhrada mzdy nebo platu je podřazena pod pojxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxance nad rámec mezd nebo jejich náhrad tak, jak jsou vymezeny v právním řádu ČR a zaměstnanec tak může uplatňovat nárok nejen na mzdu, ale i na odstupné a náxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxdových nároků, na národních státech, ovšem pokud tato plnění jsou zakotvena ve vnitrostátním právu jako nároky zaměstnance ve vztahu k výkonu práce, mxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxala podrobnější, resp. preciznější výčet veškerých mzdových nároků tak, jak je tomu např. na Slovensku (§ 102 zák. č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistexxxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxe § 69 zák. práce při neplatném rozvázání pracovního poměru,
-
náhrada mzdy za dobu čerpání náhradního volna nebo za svátek podle § 115 zák. práce,
x
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxx xxxx xxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx § 199, § 203, § 207 až 210 zák. práce),
-
náhrady mzdy nebo platu za dobu čerpání dovolené (§ 222 zák. práce),
-
náhrady mzdy nebo platu při zvyšovánx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
x
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxěstnavatele rovněž při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance, pokud mu zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx x xxxxx x xxxx práce. Podle § 60 zák. práce musí v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jinxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxavateli
25.
Mzdovými nároky nejsou cestovní náhrady podle § 156 a násl., resp. § 173 a násl. zák. práce. Zákonodárce je zřejmě nezařadil pod pojem mxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxo odměňování), ale náhradami jiných výdajů poskytovaných "pouze" v souvislosti s výkonem práce. Není ovšem bez zajímavosti, že zmíněná slovenská práxxx xxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx x xxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxodující, co je formálně uvedeno např. ve výpovědi z pracovního poměru nebo na dohodě o rozvázání pracovního poměru, ale jaký je skutečný a reálný důvod txxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx právo zaměstnance na odstupné za určitých podmínek i v dalších případech, než které jsou stanoveny zákonem, mzdovým nárokem by mohlo být i takto stanovxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx 18 a 20 tohoto ustanovení).
27.
Protože podle § 67 odst. 4 zák. práce je zaměstnavatel povinen odstupné zaměstnanci vyplatit po skončení pracovníxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xdstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty, je úřadem práce posuzováno jako mzdový nárok příslušející vždy za poslexxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Tato odměna je mzdovým nárokem, u dohody o provedení práce xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xx sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Při posuzování dalších nároků z dohod je třeba vycházet zejména z § 77 zák. prácex xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxovní neschopnosti podle § 194 zák. práce mohou být taktéž mzdovým nárokem, pokud byly sjednány.
VII. K ostatním mzdovým nárokům
30.
Protože zák. xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxm nárokem. Byť v § 3 písm. b) tohoto zákona se uvádí, že podmínkou je, že mzda nebyla vyplacena, v případě naturální mzdy je třeba považovat za shodnou sitxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxmo hovoří o výplatě naturální mzdy. Pro účely žádosti a rozhodování o uspokojení mzdových nároků pak bude rozhodující vyjádření naturální mzdy v peněžxxx xxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx
xxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx, ve znění pozdějších předpisů. Mzdovým nárokem rovněž není přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonxxx xxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxají náhrady škody ze strany zaměstnavatele ve smyslu části jedenácté zák. práce, a to i pokud by šlo o náhradu za ztrátu na výdělku. Důvodem je jednak skutxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxu (tj. vzniku sekundární povinnosti jako následku porušení primární pracovněprávní povinnosti).
33.
Pokud zaměstnavatel neuhradí ve lhůtě splxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxna. Podle obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může vxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxtnavatele. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. NS 21 Cdo 403/2014) náleží zaměstnanci při prodlení zaměstnavatele úroky, a úrok je txxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx mzdové nároky podle § 3 písm. b) tohoto zákona. Úroky fakticky rovněž nejsou plněním za práci, ale sankcí za prodlení dlužníka - zaměstnavatele. Autořx xx x xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx xx
xxx
xxxxxxxxxx xxsm. c) definuje pro účely zákona pojem zaměstnavatel v platební neschopnosti a to za podmínky, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnancxx x xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxx xxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxční návrh u příslušného xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxm státě Evropské unie.
35.
Především je třeba upozornit, že insolvenční zákon definuje platební neschopnost dlužníka jiným způsobem (§ 3 odst. 1 xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxx xx xxxxx xxlatnosti a současně tyto závazky není schopen plnit. Platební neschopnost zaměstnavatele ve smyslu tohoto zákona je tedy samostatnou definicí, kterx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxbní neschopnosti zaměstnavatele je, že neuspokojil splatné mzdové nároky svých zaměstnanců. Je nepochybné, v návaznosti na § 1a tohoto zákona, že zdx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx x xxx xediného zaměstnance. Z dikce zákona ovšem vyplývá, že zaměstnavatel fakticky není v platební neschopnosti ve smyslu tohoto zákona, pokud má všechny sxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm uspokojení mzdových nároků nesouvisejícím (důvodem je předsunutí tohoto stavu před rozhodnutí soudu o vlastním úpadku - viz komentář dále). Stav plxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxtnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců. Pokud mzdové nároky uspokojil a z jiných důvodů je např. zahájeno insolvenční řízení, přípaxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xe:
a)
den následující po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno
moratorium
před zahájením insolvenčního řízení nebo
b)
den následující po dni, kdy byl xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxx
xx
x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxě neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie.
xxx
xxxxx xxx x xxxxxxci, ta v čl. 2 bodu 1 uvádí, že zaměstnavatel je považován za platebně neschopného, pokud bylo na základě platební neschopnosti zaměstnavatele požádánx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxiv zaměstnavatele a jmenování likvidátora nebo osoby s podobnou funkcí, pokud orgán, který je příslušný na základě zmíněných právních a správních přexxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxájení řízení. Kolektivním řízením se míní insolvenční řízení, jímž je v České republice v souladu s čl. 2 bodem 4 a přílohou A Nařízení Evropského parlamxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxže Směrnice v čl. 2 požaduje, aby nejen bylo "požádáno o zahájení" kolektivního řízení, jehož součástí je částečné nebo úplné zabavení aktiv zaměstnavxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xonstatoval konečné zavření podniku nebo provozovny zaměstnavatele a nedostatek volných aktiv opravňujících k zahájení řízení), lze takto považovax xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxe nebo povolení oddlužení. Fázi českého insolvenčního řízení od jeho zahájení (tj. podání návrhu) do uvedeného rozhodnutí soudu by tak nebylo dle míněxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxe, jde o úpravu jdoucí nad rámec požadavku Směrnice a v zásadě tak vstřícnou vůči zaměstnancům, kteří se tak mohou dříve domoci svých nároků, než pokud by xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx zahájením insolvenčního řízení) k tomu, aby byl zaměstnavatel v platební neschopnosti podle tohoto zákona a tedy také k tomu, aby zaměstnanci mohli býx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxx neschopnost, případně i úpadek ve smyslu insolvenčního zák., bude mít vliv až pro určení konce lhůty podle § 4 odst. 5 tohoto zákona (např. pokud návrh nx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx
xxx
xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xnem následujícím po dni, kdy na zaměstnavatele bylo vyhlášeno
moratorium
před zahájením insolvenčního řízení, tj. jde o
moratorium
ve smyslu § 125 ixxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxání vlastního insolvenčního návrhu. Dále se postupuje podle § 126 a § 127, resp. § 115 až 124 insolvenčního zák.. Případy takového moratoria nejsou časxx x x xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxdle zákona je platební neschopnost vznikající dnem následujícím po dni, kdy byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx § 97 odst. 5 insolvenčního zák. je návrh oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník, nxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xle není rozhodné. Není ani rozhodné, jak bude následně tento návrh vypořádán, a i pokud by jej soud např. odmítl podle § 128 odst. 1 insolvenčního zák. (ixxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxo nedostatky nelze pokračovat v řízení), do doby právní moci takového rozhodnutí bude zaměstnavatel ve smyslu zákona v platební neschopnosti a bude běxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx xx x x x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxnímu návrhu nepřihlíží (např. návrh nebyl podán ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem), platí, jakoby podán nebyl a nepojí se s ním účinky spoxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xák.. V takovém případě tedy zaměstnavatel v platební neschopnosti nebude.
41.
O zahájení insolvenčního řízení vyrozumí insolxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx dlužníkem fyzická osoba, která sídlo nemá [§ 102 odst. 1 písm. c) insolvenčního zák.]. Zde je otázkou, jak insolvenční soud zjistí, že dlužník je také zaxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx zaměstnanců. Pokud návrh podá věřitel, bude to možné zjistit jen, pokud je takovým věřitelem právě zaměstnanec, případně pokud jiný věřitel v návrhu uxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx nepochybně může být jakýkoliv dlužník - právnická osoba a dlužník - fyzická podnikající osoba (s přiděleným identifikačním číslem osoby). Pokud jde o xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxxxné ji řešit individuálně. Nicméně odpovědnost za informování úřadu práce v tomto smyslu má soud a až po jeho vyrozumění úřad práce postupuje podle § 4 odsxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx Sb., účinnou od 1. 7. 2017, která mění příslušnost insolvenčních soudů tak, že pro insolvenční řízení proti dlužníku, který je zapsán v obchodním rejstxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxdě tak může být místně příslušným jiný krajský soud, než má zaměstnavatel aktuální sídlo, nicméně protože v § 102 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona xxxx x x x xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxx
xxotože úřad práce nemá působnost v oblasti insolvenčního zák., nemá obecně povinnost řešit s žadateli (zaměstnanci) návrhy na zahájení insolvenčního xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxnance upozornit na tuto základní zákonnou podmínku, tj. potřebnost platební neschopnosti zaměstnavatele, a tedy i možnost podání příslušného návrhx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho navrhovatele za škodu ve smyslu § 147 insolvenčního zák.. Shodný názor v tomto smyslu např. vyslovil i veřejný ochránce práv ve svém stanovisku ze srpxx xxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxm. d) tohoto zákona] a platební neschopnost vzniká dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropsxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxxxch nadnárodních zaměstnavatelů při určování platební neschopnosti zaměstnavatele přihlíželo k rozhodnutím přijatým v rámci úpadkových řízení podxx xxx x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxx xxx xxx xx x xxx xxxx xxxce dozví. Podle § 426 odst. 1 insolvenčního zák. se insolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem a jeho účinky řídí přímo použitelným předpisem xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx členského státu Evropské unie, na něž přímo použitelný předpis práva Evropských společenství odkazuje. Nařízení je přímo aplikovatelné a platí podlx xxx xxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxlvenčního správce zveřejněno v jiném členském státě, kde se nachází provozovna dlužníka, v souladu s pravidly pro zveřejňování platnými v daném člensxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx xx xxxx xxxxx x xařízení. Pokud to považuje za nezbytné, požádá o uveřejnění i v kterémkoliv jiném členském státě (čl. 28 odst. 2 Nařízení).
45.
Podle § 429 odst.1 insolvenčního zák. rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o ustanoxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxmí České republiky provozovnu, musí být zveřejněno v České republice. Insolvenční soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, rozhodnutí cizího orgxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxopské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Toto ustanovení insolvenčního zák. v zásadě navazuje na výše uvedený čl. 28 Nařízení a měla by tak být zajištxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxí zákon ale již nestanoví informační povinnost vůči úřadu práce jako je tomu podle § 102 insolvenčního zák. (přičemž v tomto případě není použitelný § xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxto xxxxxx x xxxx xx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxvání žádosti zaměstnanců úřadu práce, neboť ta je nepochybně vázána na datum podání insolvenčního návrhu a nikoliv na datum zahájení úpadkového řízenxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx zaměstnavatele. V současné situaci by v zásadě měla být uznána ode dne platební neschopnosti takového zaměstnavatele, byť zde vazba na zveřejnění na úxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xednak na skutečnosti splnění povinností správce dle čl. 28 odst. 1 Nařízení a za druhé na skutečnosti, zda nebude mimo hlavní řízení v jiném členském stáxx xx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx x xxxxx xxxxxxxxx
46.
Zcela zásadní je pro oblast mzdových nároků povinnost zveřejňovat nexx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxi neexistuje žádný evropský insolvenční rejstřík, který by umožňoval vyhledávat informace v rámci EU. Řádně fungující úpadkové řízení však do značné xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xnstituce xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxské státy zveřejňovaly příslušná soudní rozhodnutí v přeshraničních úpadkových věcech ve veřejně přístupném elektronickém rejstříku, a zavádí proxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxváděcího aktu měla vytvořit decentralizovaný systém propojení insolvenčních rejstříků. Tento systém bude založen na insolvenčních rejstřících a pxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xe čl. 24 (vytvoření insolvenčních rejstříků) má odloženou účinnosti na 26.6.2018 a čl. 25 (propojení insolvenčních rejstříků) má odloženou účinnost xx xx xxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xrávo na práci v jednotlivých členských státech v zásadě za stejných podmínek, jaké mají jeho vlastní občané. Toto základní právo poté, co jej zaměstnanxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxy byla zajištěna sociální ochrana všem zaměstnancům bez ohledu na místo, kde závislou práci zaměstnanci skutečně vykonávají, tedy v jakémkoliv člensxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxký vnitřní systém úhrad dlužných mzdových nároků jednotlivé členské státy přijaly.
48.
V případě komentovaného ustanovení se jedná o transpozicx xxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx na území nejméně dvou členských států EU. Zákon ani dotčená Směrnice však neuvádí, co se má rozumět pod pojmem provozování činnosti. Výkladové problémx xxx x xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx x xxxx členských států EU. Proto je dle názoru autorů v rámci souladného výkladu Směrnice třeba vyjít z judikatury Soudního dvora, který v případě C-310/07 Hxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xteré umožňují zaměstnavateli v jiném členském státě vykonávat činnost. Jak vidno, pojem "provozování činnosti" je nutno posuzovat
ad hoc
a s ohledem xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xprostit od judikatury předcházející směrnici 2008/94/ES, která nadále poskytuje
relevantní
poznatky. Při posuzování nadnárodního aspektu zaměsxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxnosti záručních institucí, jasně deklarovala, že ČR se při posuzování těchto nadnárodních konfliktů důsledně přidržela úpravy práva EU. Svědčí o tom xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxx xx xx xx xxxx xxxxálním, vychází ze směrnice 2002/74/ES (novela Směrnice přejala tuto definici v nezměněném znění).
50.
Pouze na okraj lze uvést, že definice nadnxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xnitřním trhu na země ESVO. Ve srovnání s jinými smlouvami má Dohoda o EHP výjimečné postavení; vztahuje se na všechny čtyři svobody vnitřního trhu (volnx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxo práva, rovného zacházení mezi muži a ženami) a je založena na průběžném zahrnování relevantních právních předpisů EU do protokolů a příloh Dohody o EHxx xxx x xxxxxx x xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxo ohledu lze poukázat na čl. 7 Dohody o EHP, který stanoví, že akty, na které se odkazuje nebo které jsou obsaženy v přílohách této dohody nebo v rozhodnutíxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxx xxanoví, že v oblasti pracovního práva zavedou smluvní strany opatřeni nezbytná pro zajištění řádného fungování této dohody. Tato opatření jsou uvedenx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx (Směrnice)
relevantní
pro všechny státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru, mělo by této skutečnost být přizpůsobeno též legislativní znění xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xx x xxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xároků oznámením, § 8a - odečet neuznaných mzdových nároků, § 9 - rozhodování o uspokojení mzdových nároků
Předpisy mezinárodního práva a práva Evropské unie:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES,
Sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxém pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS,
Směrnice Rady o Rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřenou mezx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru,
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 593/2008 o právu rozhodném pro smlxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxím řízení,
Dohoda o EHP,
Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochraně xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxcem podle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce představuje jeden z projevů ochranné funkce pracovního práva, spočívající též v právních zárukách zxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxou (stanovenou) mzdu (plat).
2/ Není proto ústavně souladným výklad, podle něhož okamžité zrušení pracovního poměru podle citovaného zákonného ustxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxkoliv část mzdy (platu) anebo právo zaměstnance na náhradu mzdy (platu)." Takovýto výklad totiž nutí zaměstnance setrvat i nadále u zaměstnavatele, sx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx změně pracovních podmínek v důsledku narušení důvěry mezi ním a zaměstnavatelem.
3/ Mezi povinnosti soudů v rámci tohoto řízení proto náleží i povinnxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xx xrávě za účelem posouzení důvodnosti a tedy i platnosti okamžitého ukončení pracovního poměru. Za tímto účelem musí rovněž provádět dokazování, přičexx xxxx xxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xi její část). Břemeno tvrzení ohledně neporušení této povinnosti musí proto primárně tížit zaměstnavatele.
(II ÚS 3399/14)
2. Nebyla-li zaměstnxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xzdy z hledisek její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních vxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xplatná až po vykonání práce a protože maximální lhůtu pro splatnost částek, na které zaměstnanci za vykonanou práci vznikl nárok, zákon stanoví v délce xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxující kalendářní měsíc, je zaměstnavatel oprávněn změnit jednostranně stanovenou měsíční mzdu pouze "do budoucna", nikoli však zpětně po vykonání pxxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx x xx xxxxxx xx xxxxxx úpravy poskytování odstupného účinné do 31. prosince 2006 - upraveno odchylně od zákona, bude-li tím založeno právo zaměstnance na odstupné v dalších xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx
xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxu dni zaměstnavatel určil (nebo byl sjednán) pravidelný termín výplaty mzdy (platu), neboť možnost okamžitého zrušení pracovního poměru váže § 56 odsxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xěhu patnáctidenní lhůty uvedené v ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se bude vždy odvíjet ode dne následujícího po uplynutí posledního dne xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxcení mzdy nebo platu: Základní podmínkou pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem pro nevyplacení mzdy nebo platu anebo náhrady mzdy nebo xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxzovat své právo rozvázat uvedeným způsobem pracovní poměr, se odvíjí od uplynutí termínu splatnosti mzdy (platu), je třeba důsledně rozlišovat mezi sxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, na které ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce výslovně odkazuje - nejpozději v kalendářním měsíci následujxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx daných ustanovením § 141 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (nebyl-li pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu sjednán v kolektivní smlouvěxx
xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxdní den měsíce následujícího po měsíci, za nějž náleží mzda. A ode dne následujícího (čili od prvního dne druhého měsíce) vzniká právo na úroky z prodlenxx
xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xx x li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné (§ 4 odst. 2 správního řádu). Poučovací povinnost správních orgánů v řízení, kterx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x dalších ustanoveních správního řádu, která přiznávají účastníkům řízení konkrétní procesní práva. Do poučovací povinnosti však již nepatří návod, xx xx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xražské kanceláře (uvedenými pod body zastupování společností Skupiny v České republice, řídícími povinnostmi i povinnostmi finančními a všeobecnýxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxkonával (měl vykonávat) u společnosti Baker Tilly Czech Republic, spol. s r. o. (úpadce), jako její jednatel (zastupování společnosti navenek, obchoxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxího pražské kanceláře u společnosti Baker Tilly Czech Republic, spol. s r. o. (úpadce), platně založen pracovní poměr a že uzavřená pracovní smlouva na xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx
xx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxvenstva žalovaného, nebyl pracovněprávní vztah, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, podle níž činnost statutárního orgánu (popřxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx, neboť výkon funkce statutárního orgánu obchodní společnosti není druhem práce ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a vznik, zánix xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxy fyzické osoby vykonávající funkci (člena) statutárního orgánu uskutečňovaly jiné činnosti pro tuto obchodní společnost na základě pracovněprávnxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
x0. Pokud jde o právní posouzení věci, uvádím následující. Správní orgán, jímž je rovněž ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práxx xxxxx xxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xxým úkonem dotčené osobě přiměřené po učení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Nxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx směřuje primárně k poučení o procesním právu, ze zásady součinnosti lze dovodit závěr, že správní orgán je povinen v minimální míře i k poučení o právu hmxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxě, že nejde o laicky seznatelné významy, musí přiměřeně poučit i o obsahu hmotněprávního pojmu. V souladu s výše uvedeným se tedy domnívám, že úřad práce xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx
xxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxx12).
Judikatura evropských soudů:
1. Pracovníci vyššího managementu by neměli být vyloučeni z ochrany Směrnice, pokud jsou klasifikováni pxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxní směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice Evropskéhx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxěstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž státní příslušník třetí zxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxní neschopnosti v souvislosti zejména s nesplacenými mzdovými pohledávkami v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, třebaže je tento státnx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx může být předmětem žaloby proti jeho zaměstnavateli u vnitrostátních soudů.
(C-311/13, Tümer v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituutwerkxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xx xxxxxx x x x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, musí být vykládány v tom smyslu, že xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxí takových nesplacených mzdových pohledávek, jako jsou pohledávky dotčené v původním řízení, povinností zaregistrovat se jako uchazeč o zaměstnáníx
xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxe nebrání tomu, aby členské státy zajistily pouze uhrazení pohledávek zaměstnanců, které vznikly před dnem zápisu rozhodnutí o zahájení insolvenčníxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxx xxxxantiranivzemania na rabotnicite i služitelite" kam Nacionalniaosiguritelen institut, celexové č. 62012CJ0247).
5. xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxď. Pokud tomu tak je, pak se na tuto náhradu škody vztahuje směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských státx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice 80/987.
2/ Když podle dotyčné vnitrostátní právní úpravy pohledávky, které odpovídají xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxru takovém, jaké je předmětem projednávaného případu, musejí být považovány za pohledávky zaměstnanců vyplývající z pracovních smluv nebo pracovníxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxdy rovnosti vylučuje posledně jmenované pohledávky z pojmu "odměna" ve smyslu uvedené právní úpravy.
(C 520/03 José Vicente Olaso Valero v. Fondo de Gxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
x xxxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxEŽÍLEK,
J.
Zákoník práce. Komentář. 5. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer,
2015,
s. 16-17, s. 44 a násl., s. 195 a násl.
ŠVESTKA,
J.;
DVOŘÁK,
J.;
FIALA,
J. a kxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxzita Karlova, Právnická fakulta,
2013,
s. 245
Zpráva xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxchopnosti zaměstnavatele ze dne 28.2.2011
K písm. b)
VYSOKAJOVÁ,
M.;
KAHLE,
B.;
RANDLOVÁ,
N.;
HŮRKA,
P.;
DOLEŽÍLEK,
J.
Zákoník práce. Komexxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
xx xxx x xxxxx
x xxxxx xx
xxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxmentář. 3. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer ČR, a.s.,
2016,
s. 601-605, s. 276 an., s. 380-384, s. 1313-1326.
(Výkon práce v ČR u nadnárodního zaxxxxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxínku pro to, aby úřad práce hradil dlužné mzdové nároky za nadnárodního zaměstnavatele. Úřad práce tak nebude hradit mzdové nároky, které svým zaměstnxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxvodňuje unijní úpravou, se kterou je nepochybně v souladu.
2.
Cílem komentovaného ustanovení je vyloučit, aby úřad práce hradil mzdové nároky těcx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx členském státě je nadnárodní zaměstnavatel usídlen (nikoliv usazen). Například, pokud právnická osoba zřízená podle českého práva se sídlem v xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxtnanci budou vykonávat obvykle činnost ve Spolkové republice Německo, pak to na základě komentovaného ustanovení nebude úřad práce, kdo bude povolán x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx - Bundesagentur für Arbeit. Samozřejmě shora uvedené pravidlo platí též opačně, když úřad práce bude patrně vyplácet dlužné mzdové nároky zaměstnancxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xastat v případech, kdy dochází k vysílání zaměstnanců v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytováxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxx xxxxxxx xxxxxtovaná tímto zákonem se na ně přesto vztahovat nebude. Jak jsme již uvedli v komentáři k § 3 písm. d) tohoto zákona, nadnárodním zaměstnavatel je pouze zxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x odst. 1 předmětné směrnice se "vyslaným pracovníkem" rozumí pracovník, který po omezenou dobu vykonává práci na území jiného členského státu než státxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xvýcarska, který do ČR své zaměstnance pouze vysílá či vyslal, by se zřejmě nejednalo o nadnárodního zaměstnavatele ve smyslu tohoto zákona. Stejně tak xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxtu EU/EHP a Švýcarska. V takovém případě je nutné hledět na vyslaného zaměstnance jako na zaměstnance, který práci obvykle vykonává v České republice, x xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxx xxxx xxxí přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, tedy ani nastíněný "výklad" nelze považovat za aplikovatelný bez dalšího posouzení konkrétních okoxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxovení v tom smyslu, že úřad práce je povinen uspokojit mzdové nároky nadnárodního zaměstnavatele pouze tehdy, pokud zaměstnanci tohoto nadnárodního xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxa čl. 9 odst. 1 Směrnice. Zejména lze v tomto směru poukázat na rozsudek Soudního dvora v případě C - 477/09 Charles Defossez, který se vztahoval přímo k pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xiž zrušenou unijní úpravu, stále ho lze v tomto směru považovat za
relevantní
judikaturu, neboť čl. 8a směrnice 80/987/EHS byl čl. 9 Směrnice převzaxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
x x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xolném pohybu služeb
Předpisy práva Evropské unie:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, o ochraně zaměstnanců při platební neschxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxých soudů:
Směrnice musí být vykládána tak, že k úhradě nesplacených pohledávek zaměstnance, který obvykle vykonával svou zaměstnaneckou činnosx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxstnavatel usazen v tomto jiném členském státě a plní-li svou povinnost přispívat na financování záruční instituce v členském státě svého sídla, je za pxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx9CJ0477)
(Příslušnost Úřadu práce ČR a lhůta pro uplatnění mzdových nároků)
Právní stav komxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxení dlužných mzdových nároků, současně definuje, u kterého organizačního útvaru úřadu práce může zaměstnanec podat žádost a stanovuje prekluzivní lxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxtlivé úřady práce, vymezené do uvedeného data přílohou č. 1 zák. x xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xrostředků státní politiky zaměstnanosti byla mj. odůvodněna nutností rychlého přijetí zákona, kdy nebylo možné v krátké době uvažovat o druhém možnéx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxstředky. Toto řešení mimochodem bylo realizováno na Slovensku (zák. č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení), kde je obdobná dávka předmětem garančníxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxadním způsobem rozšířila věcnou i rozhodovací působnost úřadů práce nejen z hlediska nutnosti zabezpečení kontaktu se zaměstnanci, ale také pro poskxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxtění vyplácení mzdových nároků zaměstnancům, odvodů pojistného a srážek podle zákona o daních z příjmů, spolupráci s příslušnými soudy, finanční opexxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxnálnímu posílení úřadů práce.
3.
Zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxadu, vytvoření krajského prvku s ohledem na jiné obdobné krajské úrovně státní správy a samosprávy, posílení jednotného řízení politiky zaměstnanosxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxditelství, 14 krajských poboček, vč. pobočky pro hlavní město Prahu, přičemž součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.
4.
Na základx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky úřadu práce. Tato skutečnost může mít zásadní vliv na zachování lhůty pro podání žádosti. Je třeba totiž vycxxxxx x xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxěprávní lhůta podle § 4 odst. 5 tohoto zákona je zachována, pokud bude žádost o uspokojení dlužných mzdových nároků podána nejpozději v její poslední dxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxnem stanovena povinnost zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústaxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx a náklady, které by úřadu práce mohly vzniknout při doručování do ciziny, se opět v daném případě jedná o požadavek na rychlost a účelnost správního řízexxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat [§ 32 odst. 1 písm. d) spr. řádu].
K odst. 2
6.
Ustanovení zakládá místní a fuxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxbo kontaktní pracoviště krajské pobočky úřadu práce. Nicméně o mzdovém nároku pak podle § 4 odst. 2 tohoto zákona rozhoduje úřad práce prostřednictvíx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xsobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo bydliště zaměxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx shodného zaměstnavatele rozhodovalo a výplatu provádělo jedno pracoviště úřadu práce, stejně jako toto pracoviště bude jednotně řešit uplatnění vyxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxání o ní se pak jeví jako opodstatněná s ohledem právě na povahu řízení. Alespoň částečně se tímto zajišťuje dostupnost využití zákona pro žadatele, nebxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxně u "svého" pracoviště úřadu práce v místě bydliště, kde mohou zaměstnanci případně přímo na místě odstranit vady žádosti nebo k žádosti doložit další xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxho spisu atd.) se přesto může jevit jako omezené, neboť pro zaměstnance, který několik měsíců neobdržel mzdu, může být překonání vzdálenosti mezi bydlxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxm) však bylo nezbytné, aby ve věci rozhodovala jedna krajská pobočka dle příslušného vymezení. K pojmu "místo podnikání" zmíněném v písm. b) a c) lze dopxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxslosti s rekodifikací soukromého práva byl pojem místo podnikání nahrazen pojmem sídlo, i pokud nejde o obchodní společnosti, ale o podnikající fyzicxx xxxxxx
xx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x x xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxání rozhodnutí ve věci uspokojení dlužných mzdových nároků. Podle ní tedy o nároku mimo jiné rozhoduje úřad práce prostřednictvím krajské pobočky úřaxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxx x xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxochyby se tak jedná ve smyslu tuzemského procesního práva o úpravu pravomoci záručních institucí konkrétního členského státu. Kromě toho, tato Směrnxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xákladě § 4 odst. 2 písm. b) tohoto zákona by bylo možno dospět k závěru, že pokud nemá nadnárodní zaměstnavatel organizační složku na území České republxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xodle názoru autorů odmítnout. Komentované ustanovení pouze určuje příslušnost správního orgánu uvnitř své organizační struktury, nikoliv jeho věcxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxru Nejvyššího správního soudu, který uvedl, že nelze založit místní ani jinou příslušnost soudu, aniž by nebyla založená věcná pravomoc. Pokud by tedy xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx pravomoci), a to ve smyslu splnění podmínky platební neschopnosti nadnárodního zaměstnavatele podle § 3 písm. c) a d) tohoto zákona, ale jejich zaměxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxx xx xxxx xxxxx
xx xxxx xxrenda
, že funkční a místní příslušnost pracoviště úřadu práce by měla být zákonem založena tak, že rozhodujícím momentem by mělo být umístění provozovxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxební neschopnosti zaměstnavatele představovaná zejména rozsudkem ve věci C-310/07 Holmqvist.
K odst. 3
9.
Ustanovení odst. 3 upravuje postup xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxště či samotné generální ředitelství), které je k rozhodnutí místně, resp. funkčně nepříslušné, neprodleně postoupí žádost k rozhodnutí příslušné pxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxčnost, že generální ředitelství jako interní organizační útvar podle § 2 zák. č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce České republiky není ve smyslu tohoto zákona xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx § 12 spr. řádu, které je završeno formalizovaným usnesením. Pokud totiž podle zmíněného ustanovení je doručena žádost správnímu orgánu, který není věxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxvá pracoviště úřadu práce nejsou samostatnými správními orgány, proto lze mít za to, že určení příslušnosti v rámci zákona je toliko určení příslušnosxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxx Sb., o Úřadu práce České republiky, je úřad práce jedním správním úřadem s celostátní působností. Útvary úřadu práce pouze realizují působnost úřadu pxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxo další, pak pro konkrétní správní řízení určují funkčně nebo místně příslušný organizační útvar, který řízení vede, resp. rozhoduje ve věci. Nejvyššx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxm orgánem a jeho vnitřní organizační jednotky nejsou v tomto smyslu samostatné a není na ně možné hledět jako na samostatné správní orgány. I v tomto ohlexx xx xxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxjších předpisů, stejně jako úřad práce, úřadem s celostátní působností, bylo naopak shledáno (srovnej usnesení rozšířeného senátu NSS Nad 288/2014-xx x xxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x nadále domnívat, i podle tohoto kompetenčního kritéria, že je založení správního orgánu v zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky jiné, než v xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxad..." a má tak rozhodovací kompetenci výslovně svěřenou zákonem, zatímco podle § 5 odst. 1 zák. o Úřadu práce ČR rozhoduje "úřad práce" a to (pouze) "prxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx jako celek.
K odst. 4
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxadu práce po zahájení insolvenčního řízení, resp. po vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení. Podle § 102 odst. 1 písm. c) insolvenčnxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxelem, sídlo nebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá sídlo. Ustanovení § 102 insolvenčního zák. se použije i pro
moratorium
před zahxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxí úřadu práce v případě platební neschopnosti nadnárodního zaměstnavatele. Mimo jiné proto komentované ustanovení po novele provedené zákonem č. 20xxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxzví, tedy například přímo ze zmiňovaného rejstříku cizozemských rozhodnutí. Nová zákonná dikce obecně směřuje také na případy, kdy je již v insolvenčxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x písm. c) insolvenčního zákona. Není tedy nutné, aby úřad práce vyčkával na doručení vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem a pokux xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxáce neprodleně poté vyvěsí na úřední desce jednak informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svýxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxí mzdových nároků. Novelou č. 206/2017 Sb. účinnou od 29. 7. 2017 bylo rovněž upřesněno, že jde o úřední desku Úřadu práce ČR jako takového, neboť tento mx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx x xxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xož má dopad na uveřejnění na úřední desce a započetí běhu lhůty pro podávání žádostí, může být nově omezena dopady novely insolvenčního zákona č. 64/20xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxolvenční soud rozhodnout, že se daná věc v insolvenčním rejstříku nezveřejní. Může nastat jak situace, že věc nebude zveřejněna nakonec vůbec (půjde o xxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxna (ovšem v takovém případě pravděpodobně by neměli být zaměstnanci, kteří by požadovali uspokojení mzdových nároků) anebo situace, že věc bude uveřxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xráceni na svém právu podat žádost a být za stanovených podmínek uspokojeni.
13.
S ohledem na informační technologie by zřejmě bylo vhodné upravit i xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx ministerstvo správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a úřadx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxch systémech ve vztahu ke lhůtám podle tohoto zákona, je tedy MPSV a není v zásadě důvod, aby je úřad práce předával MPSV na základě komentovaného ustanovxxx x xxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxí upravuje základní hmotněprávní lhůtu pro uplatnění mzdových nároků zaměstnancem u úřadu práce, tj. fakticky podání žádosti, když stanoví, že mzdovx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx informace xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx podá svou žádost o uspokojení dlužných mzdových nároků úřadu práce nejpozději poslední den lhůty. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o lhůtu hmotněpxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxi nebo svátek, platí pravidlo, že posledním dnem lhůty se stává nejblíže následující pracovní den.
xxx
xxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx. 4, počátek lhůty je vázán na zveřejnění informací o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky, resp. x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxo uplatnění mzdových nároků, byla upravena novelou č. 217/2009 Sb. účinnou ode dne 20.7.2009 v souvislosti s úpravami rozhodného období. Při jejím stxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxx xxxxxxním insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh a dále z obecné splatnosti xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část. Tedy např. v případě, že bude insolvenční návrh podán 1. ledna a rozhodné období xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxu), tj. do 31. května, zrušit pracovní poměr do 15 dnů poté, a to je také konec lhůty pro uplatnění mzdových nároků u úřadu práce, pokud nenastane její zákoxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx
xxx
xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xx xxx7 může podle komentovaného ustanovení vláda v odůvodněných případech předmětnou lhůtu nařízením prodloužit. Tedy v závislosti na prodloužení rozhoxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xmírnit závažné regionální a sociální dopady, které mohou nastat v případech platební neschopnosti velkých, regionálně významných zaměstnavatelů zxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xůže postihnout trh práce v daném místě zásadním způsobem, taktéž mohou být zohledněni zaměstnavatelé zaměstnávající své zaměstnance v oborech či odvxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxreguluje případnou možnou délku prodloužení lhůty, ani kritéria tzv. odůvodnitelnosti takového řešení. K datu aktualizace tohoto komentáře nebylo xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xituace, že zaměstnanci budou moci podat žádosti o uspokojení mzdových nároků s velkým časovým odstupem po zahájení insolvenčního řízení (bude potvrzxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxt až rozvrhem. Pokud by k takové, byť zřejmě výjimečné situaci došlo, úřad práce nebude moci, resp. nestihne splnit svou povinnost danou § 11 odst. 3 zákoxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxstnavatele u soudu), nároky úřadu práce/státu vůči zaměstnavateli zcela zaniknou ve smyslu § 12 odst. 1 zákona, aniž by mohly být jakýmkoliv způsobem uxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx x xx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxiže v této lhůtě dojde bud k zániku moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodne o insolvenčním návrhu jinak než vydánxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxudu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku jsou rozhodnutí o insolvenčním návrhu dle § 142 insolvenčního zák. (odmítnutí návrhu, zamítnutí návrhu, zaxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xozhodnutí insolvenčního soudu bude podáno oprávněnou osobou xxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx nabude právní moci teprve okamžikem právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Opět lze upozornit na jistou disproporci mezi insolvenčním zákonem a tíxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xx xxxxxxx x x xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxm zveřejnění jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu v insolvenčním rejstříku, zatímco komentovaný zákon vztahuje konec lhůty k podání žádosti až k pxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxa v insolvenčním rejstříku se zpožděním (např. informace o zpětvzetí odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu o jiném rozhodnutí o insolvenčníx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxeré má dopad na zkrácení předmětné lhůty. Zde je třeba, aby již v okamžiku vydání takového soudního rozhodnutí byl úřad práce obezřetný a počítal s možnox xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xádostí, v krajním případě i za použití přerušení řízení podle spr. řádu, kdy datum právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu patrně představuje předxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxx x x xx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxomocného ukončení insolvenčního řízení. Naopak zde je vhodné připomenout, že v souladu s § 140d odst. 2 insolvenčního zák. se rozhodnutím o úpadku nepxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx
18.
Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn ve lhůtách uvedených zákonem, tedy buď ve lhůtě xxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxhlednit, že jde pouze o prekluzi lhůty ve vztahu k této konkrétní platební neschopnosti zaměstnavatele. Pokud by např. podáním návrhu bylo zahájeno noxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxoky zaměstnance budou ještě spadat i do nového rozhodného období, bude moci v nové lhůtě své nároky uplatnit opětovně. To nebude platit pouze v případě, xx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xěkteré z předchozích platebních neschopností zaměstnavatele) může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměsxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxle úřadem práce uspokojen. Protože jde o lhůtu hmotněprávní, její zmeškání nelze prominout (ani použít institut prominutí zmeškání úkonu dle § 41 spr. xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxikem jeho nároku ve vztahu k úřadu práce tím však není dotčeno. Pak platí, že podle § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. jsou pohledávkami postavenýxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxanoví jinak a každý zaměstnanec má tedy právo uplatnit své pracovněprávní pohledávky postupem podle § 203 insolvenčního zák. vůči osobě s dispozičníx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnicxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxt zaměstnancům zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to ani zaměstnancům bývalým, kteří již formálně takové postavení nemají (srovnej rozhodnutx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxměstnavatel), § 8 - uspokojení mzdových nároků oznámením, § 8a - odečet neuznaných mzdových nároků, § 9 - rozhodování o uspokojení mzdových nároků, x xx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxpisy práva Evropské unie:
čl. 9 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xx x xxxxx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx Ze zákona č. 73/2011 Sb. rovněž vyplývá, že Úřad práce je správním orgánem s celostátní působností, který rozhoduje jako celek. Jeho vnitřní organizaxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xprávní orgán (srov. § 5 odst. 1 uvedeného zákona). Nejvyšší správní soud proto souhlasil s krajským soudem, že orgánem, který podle tvrzení žalobce zaxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx
xxxx xxx xxxxxxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xrčitých věcech není bez dalšího způsobilé zasáhnout do jeho stávající pravomoci, tedy tuto pravomoc nemůže ani založit, ani ji rozšířit. Založení mísxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
3. [48] Jak je z citovaných ustanovení zákona o SPÚ patrné, v institucionální rovině jde u Státního pozemkového úřadu nepochybně o jeden správní úxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxřízený Ministerstvu zemědělství. Ministerstvo jmenuje a odvolává ústředního ředitele (§ 2 odst. 2 věta první zákona o SPÚ). Ústřední ředitel pak má, zxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx x xxxxx x xxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx x xxxxx xx xxxx xřejmé, že v rovině personální, manažerské i metodické lze Státní pozemkový xxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxavomoci vůči nižším složkám úřadu.
[49] V rovině kompetenční však o Státním pozemkovém úřadu jako o jednom jediném správním orgánu hovořit nelze. V § 2 xxxxx x xxxxxx x xxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxajské pozemkové úřady tak nemůže činit, aniž by došlo ke změně zákona. Podobně je stanovena
kompetence
poboček krajských pozemkových úřadů rozhodovxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xe zákonnou povinností, aby byly příslušným právním aktem zřízeny a vymezena jejich územní působnost) a že mají zákonem svěřenu kompetenci, které se saxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxlacím orgánem proti rozhodnutí krajských pozemkových úřadů a v těch případech, kdy rozhodují jako orgány prvního stupně pobočky krajských pozemkovýxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx vyplývá z § 108 odst. 1 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanoxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxit jinak. Podle poslední věty téhož ustanovení zálohu na náklady insolvenčního řízení nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xkutečnost, že insolvenční zákon je úzce provázán se zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to s oxxxxxx xx xxx x xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxců nastává podáním návrhu na zahájení řízení, v němž se řeší dlužníkův úpadek. Věřitelé-zaměstnanci, kteří takový návrh podali, by proto měli být zproxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx úpravou bude zároveň-jak dodává důvodová zpráva-lépe proveden čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 90 věta první Ústavy, jimiž je upraveno právo na soudní ochrxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxčního řízení jen ty insolvenční navrhovatele s pracovněprávními nároky, jejichž pracovněprávní vztah k dlužníku (zaměstnavateli) dosud trvá (jsou xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxx xxxnčen. Pro aplikaci předmětné úpravy je tedy podstatné jen to, zda navrhovatel opírá svoji legitimaci k podání insolvenčního návrhu výlučně o pracovněxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xxdikatura evropských soudů:
1. Pro účely výkladu pojmu "provozování činnosti na území nejméně dvou členských států" uvedeného nyní v čl. 9 odst. 1 Smxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx považován za podnik provozující činnost rovněž na území jiného členského státu), aby měl v posledně uvedeném státě pobočku či stálou provozovnu. Aby pxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxdářskou přítomnost charakterizovanou existencí lidských zdrojů, které mu umožňují tam vykonávat činnost.
(C-310/07, Svenskastaten genom Tillsyxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
1.
Komentované ustanovení omezuje výši dlužného nároku, kterou může úřad práce žaxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xokud jde o výši mzdového nároku uplatňovaného za jeden kalendářní měsíc. Při stanovení těchto hranic bylo využito zmocnění čl. 4 Směrnice, který českox xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
x xxxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx x xxxt. 2 Směrnice. Tento unijní předpis totiž ukotvuje členským státům povinnost stanovit období, za něž musí být dlužné mzdové nároky uhrazeny, přičemž txxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xlenskými státy alespoň na 18 měsíců. Obdobně jako Německá spolková republika, Estonsko, Řecko, Itálie, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx]. Na rozdíl od dikce čl. 4 odst. 2 Směrnice však zákon umožňuje, aby si žadatelé o dlužný mzdový nárok mohly vybrat v rámci rozhodného období nikoliv poslxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx samozřejmě za předpokladu, že platebně neschopný zaměstnavatel je svému zaměstnanci dlužen právě více než mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného obdobxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxc, jindy pouze částečně apod. Zpravidla však půjde o měsíce, za které žadatel bude uplatňovat nejvyšší mzdové nároky. Svou povahou se tak jedná o tzv. nexxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxh států uplatňovat nebo přijímat právní a správní předpisy, které jsou pro zaměstnance příznivější.
xx
xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxcích u téhož zaměstnavatele uspokojen, a to i poté, co již byl z části nebo zcela na svých mzdových nárocích úřadem práce dříve uspokojen, na druhou stranx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xhradě mzdových nároků opětovně mzdové nároky další. Toto ustanovení zákona je nutno tedy chápat v kontextu s § 3 písm. a) a c) a § 4 odst. 5 tohoto zákonax xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx zákonné podmínky mohl zaměstnanec splnit, musí vzniknout nová platební neschopnost zaměstnavatele. Teprve na jejím základě je stanovena nová lhůta xxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxobí, do kterého musí spadat zaměstnancem uplatněné další mzdové nároky. Předpokládá se tedy, že zaměstnanec byl v nově stanoveném rozhodném období jexxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxv mzdové nároky, které již byly zaměstnancem uplatněny v první žádosti a byly mu úřadem práce přiznány částečně nebo vůbec. Jestliže již byl za nějaký kaxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxoto zákona a samozřejmě s výjimkou opravných prostředků podle spr. řádu. Pozdější doplacení již částečně přiznaných mzdových nároků by rovněž znamenxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xx xy tato žádost byla uplatněna po uplynutí lhůty stanovené pro podání žádosti a přiznané mzdové nároky by nespadaly do určujícího rozhodného období. Z uvxxxxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxboť například předchozí insolvenční řízení na téhož zaměstnavatele bylo rozhodnuto jinak než rozhodnutím o úpadku (např. podle § 142 insolvenčního zxxxxx
xx
x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxschopných zaměstnavatelů současně. Jakkoliv se taková situace jeví jako nepravděpodobná, nelze ji zcela pominout, neboť by mohla typicky vzniknout x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxdstavuje mzdový nárok podle tohoto zákona). V takovém případě lze z dikce § 5 odst. 1 tohoto zákona podle názoru autorů dovodit, že omezení stran určení xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx
5.
Pokud jde o předmětnou lhůtu, pak ta byla shledána jako přiměřená pro nemožnost zneužívání zákona na straně jedné, a pro důvoxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxto dostal. Nezbývá než doporučit, aby v případě, pokud by zaměstnavatel opakovaně (více než dvakrát a v průběhu např. celého kalendářního roku) zaměstxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxele, neboť i při zachování účelu ochrany zaměstnanců nelze legitimně očekávat, aby stát saturoval veškeré mzdové nároky, které svým zaměstnancům nevxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxx x xxxxxxxx xxxx xxxelou č. 73/2006 Sb., účinnou ode dne 1.4.2006 podstatně zmírněna na 1 rok, tedy ve prospěch zaměstnanců. Po novele zákona č. 206/2017 Sb., účinné od 29. 7x xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od počátku běhu této lhůty, tedy celkem se jedná o 13 měsíců.
K odst. 2
6.
Podle Směrxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxučitelná se sociálním cílem Směrnice. Tuto horní mez stanovily všechny členské státy s výjimkou Nizozemska, existují však veliké rozdíly v metodách pxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxích hranic úhrad dlužných mzdových nároků je uveden na webových stránkách Evropské komise.
7.
Ani důvodová zpráva k zákonu nenabízí přesný postup, kterým byl zákonodárce veden, když konstruxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxédnutím k dopadům na státní rozpočet optimální řešení. Horní hranice výplaty dlužného mzdového nároku se s růstem průměrné mzdy v národním hospodářstxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxnanci podle tohoto zákona. Pro období od 1. května 2017 do 30. dubna 2018 je to částka určena sdělením MPSV č. 120/2017 Sb. ve výši 27 589 Kč, tedy jeden a půx xxxxxxx xx xxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxateli o mzdový nárok, tedy částka po odečtení srážek a odvodů podle zvláštních právních předpisů, které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance za přxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxý nárok přesahoval tuto horní hranici, kterou lze podle komentovaného ustanovení ze strany úřadu práce vyplatit, může zaměstnanec částku, která hornx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxx xxxxxxovaného ustanovení zohledňuje nejen částky, které jsou vypláceny jednorázově za měsíční období, ale i částky, které budou rozděleny do delšího obdobxx x xxxxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xyplacená na základě § 9 odst. 1, resp. § 9 odst. 4 tohoto zákona do uvedeného limitu.
10.
Ze shora uvedeného vyplývá, že sociální cíl Směrnice je prosxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxiznán mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě. Avšak i v takových případech lze usoudit s konformitou tohoto ustanovení, neboť nelze hradit nxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxípadné nároky samozřejmě může zaměstnanec získat prostřednictvím ostatních dávek sociálního systému nebo prostředků zaměstnanosti.
11.
Pro úxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu. V praxi se tak můžeme setkat s případy, kdy je např. podán insolvenční návrh v měsíci dubnu, avšak žadatel x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxoví horní hranici na základě rozhodné částky platné v měsíci dubnu, podle v té době účinného sdělení MPSV.
12.
Výše bylo komentováno, že pokud má zamxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx x x xxxxx x tohoto zákona na tyto případy samostatně, naopak u souběhu takových mzdových nároků za konkrétní kalendářní měsíc u několika zaměstnavatelů je plně nx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxk rozhodné částky, toto omezení se tedy použije na všechny mzdové nároky u všech zaměstnavatelů v jednom měsíci najednou (tj. jejich součet).
13.
Pxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxob. Autoři se kloní k závěru, že je nutné vycházet z kontextu § 10 tohoto zákona a z Pokynu GFŘ D-22 ze dne 6.2.2015 vztahujícího se k § 5 odst. 4 zák. o daních x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxbém) v daném kalendářním roce také jen poměrná část zúčtovaného měsíčního příjmu, a to v poměru, v jakém byly uspokojeny jeho nároky v čisté výši. Příjmex x xxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx) snížený o příjmy od daně osvobozené a snížený o příslušné pojistné placené poplatníkem (zaměstnancem) a o zálohu na daň (po slevě). K případnému měsíčxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxmu, který měl být poplatníkovi celkem za daný kalendářní měsíc řádně vyplacen, a tímto procentem se vypočte i poměrná výše tzv. hrubého (zdanitelného) xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxeného zaměstnavatelem a poměrné části sražené zálohy na daň. Procento pro výpočet poměrné části hrubé mzdy, povinného pojistného a sražené zálohy na dxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxeného čistého příjmu se vypočte jako podíl částky obdrženého čistého příjmu a čistého příjmu, který měl být celkem za daný kalendářní měsíc obdržen, vyxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxx x xxxxxx xx xxxíjí od horní hranice vyplaceného mzdového nároku. Situace se však zřejmě liší, pokud úřad práce vydává ve věci oznámení (blíže komentář k § 10 odst. 1 toxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx období), § 10 - srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů
Související předpisy:
Sdělení MPSV č. 103/xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx
Pokyn GFŘ D-22 ze dne 6.2.2015
Předpisy práva Evropské unie:
čl. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, o ochraně zaměstnxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxst záruční instituce částkou ve výši nutné k pokrytí základních potřeb zaměstnanců, ze které by byly odečítány platby hrazené zaměstnavatelem během oxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx x xxx xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xelexové č. 62008CJ0069)
)2. Směrnice Rady z 20- 10. 1980 o harmonizaci právních předpisů členských států o ochraně zaměstnance při platební neschoxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxm pro případ nesplnění neuspokojených nároků zaměstnance, také tehdy, když členský stát nesdělil Komisi, podle kterých metod maximální hranici garaxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xx xxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xxxxxxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xbsah podávané žádosti o uspokojení mzdových nároků zaměstnancem.
2.
Zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky u krajské pobočky, resp. kontaktního pxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxvní řízení ve věci. Věcně a místně příslušným správním orgánem je úřad práce, přičemž s ohledem na § 4 odst. 1 tohoto zákona lze podat žádost na kterékolix xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx 5 tohoto zákona (srovnej komentář k tomuto ustanovení). Žádost musí být dle zákona písemná, tj. nelze učinit podání žádosti ústně do protokolu. Způsox xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxým elektronickým podpisem, případně podána elektronicky bez podpisu a následně doplněna.
3.
Žádost jako podání podle spr. řádu musí mít náležitxxxx xxxxx x xx xxxxx x x x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxti má uvést. Žadatelé mohou využít standardizovaný formulář úřadu práce, nicméně tento není ze zákona povinný. V případě, že žádost neobsahuje údaje uxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxx xodání činí. Zákon uvádí pouze jméno, nicméně ve smyslu spr. řádu je tím míněno jak jméno, tak příjmení. Zákon dále uvádí rodné číslo nebo datum narozeníx xxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xvedením data narození pak odkazuje na osoby, které nemají v České republice přiděleno rodné číslo. S ohledem na znění zákona musí být ovšem pro řádné podxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxe, je jím třeba mínit místo trvalého pobytu, případně jinou adresu, kde se žadatel zdržuje, resp. adresu pro doručování. xxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x x x xísm. a) a b) zák. o zaměstnanosti. Pokud má žadatel datovou schránku, pro doručování se primárně použije jeho datová schránka (viz § 19 spr. řádu).
5x
xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xde o právnickou osobu, příp. jménem a příjmením, pokud jde o fyzickou osobu a identifikačním číslem. Dále by měl uvést zaměstnavatelovo sídlo nebo místx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx od zaměstnavatele dostatečné informace nebo došlo k jiným změnám u subjektu zaměstnavatele, a správní orgán měl jiné doklady či informace, např. z veřxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx vad.
6.
Zaměstnanec je dále povinen v žádosti uvést výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxjící výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních práxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xx xxxxě zaměstnance, kolik z nejvýše 3 měsíců uplatní a také jaké z měsíců rozhodného období to budou. Zejména pak musí zohlednit zákonné podmínky, např. že půxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx mu mělo být vyplaceno s posledním měsícem pracovního poměru, obdobně to platí pro náhradu mzdy při okamžitém zrušení pracovního poměru. Pokud by zaměsxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxě správní orgán je bude posuzovat z hlediska nároku samostatně. Naopak z hlediska maximální možné částky vyplacených mzdových nároků dle § 5 odst. 2 toxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxného žádosti vázán (viz rozsudek NSS 3 Ads 30/2007-168) a i pokud by zjistil, že má zaměstnanec nárok na více měsíců nebo jiné měsíce, kde jsou mzdové nároxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxžadovanou v žádosti, i kdyby došel k závěru, že existuje nárok vyšší. Pokud jde o žadatele, může ovšem svou žádostí disponovat, tedy ji vzít zpět, resp. zxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxního orgánu (například k rozšíření předmětu žádosti). Formulovat xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxerá mu měla být, ale nebyla vyplacena. V podrobnějším doložení požadovaných mzdových nároků pak jde ovšem o komplexní výpočet čisté mzdy za daný měsíc pxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxklady, o nichž tak stanoví zákon. Zákon uvádí, že součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků, xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxsku, musí alespoň uvést výši uplatňovaného mzdového nároku za jednotlivé měsíce a je na správním orgánu, aby se s tímto skutkovým stavem vypořádal. Účaxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxx xádu) a současně dopad doložení dokladů o uplatňovaných mzdových nárocích ze strany zaměstnance, které prokazatelně osvědčují výši a dobu nároků může xxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxho (prokázaného) nároku nebo naopak pouze minimální mzdy. Velmi často využívá úřad práce součinnosti zaměstnavatele (kromě vykázání dlužných mzdovxxx xxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x x xxxxní rozhodnutí jsou takováto zjištění vhodná. Údaji potřebnými pro výpočet daně z příjmu je třeba rozumět takové údaje, bez nichž by úřad práce, při odvoxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxtníků daně z příjmu fyzických osob, které se zohledňují při výpočtu záloh (např. sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx výplaty volí zaměstnanec způsob výplaty nároku, a to buď výplatou na účet, nebo poštovní poukázkou.
7.
Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxména prokazuje skutečnost, že zaměstnanec splňuje podmínky § 3 písm. a) tohoto zákona, tj. že v rozhodném období resp. období, za něž požaduje mzdové nxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx § 313 odst. 1 zák. práce, tj. potvrzení o zaměstnání, v němž musí být uvedena podle zák. práce mj. doba trvání pracovního poměru, dohody o pracovní činnoxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx a dohoda o skončení pracovního poměru nebo výpověď z pracovního poměru. Protože podmínkou uplatnění nároku není, že pracovněprávní vztah zaměstnancx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxx xxxxx xxxx x xx xxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxe velmi problematické prokazovat požadované xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xaktický pracovní poměr). Řešením by mohlo být v kontextu § 582 obč. zák. zhojení takového nedostatku formy, zejména pokud se podle § 20 zák. práce, pokux xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxovení:
§ 3 písm. a) - rozhodné období, § 5 - rozsah uplatnění mzdových nároků, § 9 odst. 3 a 4 - rozhodnutí o mzdových nárocích dle dokladů doložených xxxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
Z judikatury:
1. Adresáti veřejných subjektivních práv a povinností v oblasti veřejnx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxkonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonná ustanovení. Je pravdou, že formálně přesné označení žádosti dle § 56 zákona o ocxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxxxsti pak "žádost o povolení chovu zvěře v zajetí". Správní orgány nicméně musí při výkonu veřejné moci akceptovat užívání běžného neodborného jazyka zx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx musí správní orgán vyzvat žadatele k upřesnění obsahu žádosti a vysvětlit mu, proč je upřesnění nezbytné. Platí totiž zásada, že podání je nutno vždy poxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xádu).
2. Správní orgán je v řízení zahájeném na návrh účastníka řízení tímto návrhem vázán a nemůže se od něho odchýlit. Návrhu účaxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxm zákonem (viz § 19 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb.).
Z literatury:
VEDRAL,
J.
Správní řád. Komentář. II. aktualizované a xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxx x xxxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
Právní stav komentáře je ke dni 1.8.2017.
xx
xxxdmětem komentovaného ustanovení je spolupráce zaměstnavatele, případně další osoby dle insolvenčního zák. s úřadem práce při zjišťování existencxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x x x xxxx xxdu, podle kterého správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Současně se lze vždy opřít o povinnost fyzixxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx zaměstnavatelem existuje či existoval pracovněprávní vztah, případně existence dlužných mzdových nároků, jejich rozsahu, resp. případné částečnx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xx xxxxx xxxx xxxxxx xx xaměstnavatel patrně není účastníkem správních řízení o uspokojení dlužných mzdových nároků jednotlivých zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že účastníkxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xsoba, pokud může být rozhodnutím přímo dotčena ve svých právech nebo povinnostech. Rozhodnutím (oznámením) úřadu práce o uspokojení mzdových nároků xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx nárok přechází na úřad práce (§ 11 odst. 3 tohoto zákona). Je nutno uznat, že rozhodnutí se v tomto ohledu přímo dotýká povinnosti zaměstnavatele, nebox xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxvat, že zákonodárce zaměstnavatele za účastníka řízení nepovažoval, zaměstnavateli by muselo být rozhodnutí (oznámení) o uspokojení dlužných mzdoxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxůběh ovlivnit vykázáním podle komentovaného ustanovení a případnou součinností podle spr. řádu.
K odst. 1
2.
Krajská pobočka úřadu práce, která xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxch nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Toto ustanovení je dalším z projevů záměru zákonodárce, tedy poskytnout zaměstnancům právní náxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxxx práce učinit neprodleně, ale též neprodleně xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx žádostí o uspokojení dlužného mzdového nároku od dalších zaměstnanců téhož zaměstnavatele může již vykázáním dlužných mzdových nároků od zaměstnavxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxkojení dlužných mzdových nároků pak také odpovídá hmotněprávní lhůta stanovená zaměstnavateli ke splnění povinnosti vykázání dlužných mzdových náxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxceptovat a vycházet z vykázání dlužných mzdových nároků i tehdy, pokud bylo provedeno po lhůtě stanovené zákonem, pokud je úřadu práce doručeno ještě pxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxinnosti, pak zákon přesně nespecifikuje náležitosti, které má příslušné vykázání obsahovat, tedy kromě požadavku na jeho písemnou formu. Písemnou fxxxxx xx xxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx žádost o vykázání dlužných mzdových nároků současně s formulářem, který má zaměstnavatel vyplnit. Tento postup je pragmatický zejména z toho důvodu, xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxtění, zálohy na daň z příjmů, čisté mzdy, a povahy mzdového nároku (zda je vykazovaný nárok též mzdovým nárokem podle tohoto zákona) a v neposlední řadě i xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xviz např. § 161 až 166, § 436 a násl. obč. zák.). V případě, že zaměstnavatel neprovede vykázání dlužných mzdových nároků do uvedeného formuláře, nebo je xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxsahu nevykázaných mzdových nároků. Nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že úřad práce tyto údaje fakticky přejímá a pokud se dostane v závislosti xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxípadě nesprávného vykázání dlužných mzdových nároků lze reálně uvažovat též o aplikaci § 13 tohoto zákona, na jehož základě je úřad práce povinen vyplxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxho vykázání.
4.
Kromě vykázání dlužných mzdových nároků je zaměstnavatel povinen ve stejné lhůtě prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném obxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxx xjišťování skutečného stavu věci bez důvodných pochyb však není úřad práce odkázán na sdělení zaměstnavatele, zda tyto srážky provedl, ale tuto skutečxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxe úřadu práce, že odvedl za zaměstnance xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxa upravujícího daně z příjmů (srovnej dále komentář k § 10 tohoto zákona).
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xe v případě nedodržení povinností zaměstnavatele založena v § 126 odst. 1 a 2 zák. o zaměstnanosti, a to Státnímu úřadu inspekce práce nebo oblastním inxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxti. Skutečnost, že zaměstnavatel nesplnil svou povinnost vykázat dlužné mzdové nároky řádně a včas představuje skutkovou podstatu přestupku, která xx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxávnické osoby, za jejíž naplnění může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 500 000 Kč. Z dikce ustanovení § 139 odst. 2 písm. c) a § 140 odst. 2 písmx xx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx povinnosti spočívající v prokázání, zda byly provedeny v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů.
xx
xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xze velmi často setkat se zaměstnavateli, kteří po zahájení insolvenčního řízení přestávají spolupracovat s příslušnými správními orgány. V takovýcx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx zahájení správního řízení z moci úřední), natož uložení a následná realizace příslušné sankce. Podle § 170 odst. 1 písm. d) insolvenčního zák. totiž pxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xložení pokuty subjektu, který se ocitá v platební neschopnosti, nemá příslušný preventivní ani represivní účinek.
7.
Je vhodné ovšem zmínit i jinx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxa předejít budoucí úhradě pohledávek, se kterými by nesouhlasil, neboť pokud úřad práce rozhodne o výplatě mzdových nároků právě mj. na základě a bez vyxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxt. Jinak řečeno svou pasivitou se zaměstnavatel vylučuje ze své možnosti a svého práva
de facto
přezkoumat pohledávky, které uplatnili jeho zaměstnaxxx x xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxx x x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
x xxxx. 2
8.
V závislosti na stavu a vývoji insolvenčního řízení může přejít oprávnění nakládat s majetkovou podstatou zaměstnavatele (dlužníka), jakož x xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx vyplývá, že se úřad práce obrací na předběžného nebo insolvenčního správce, avšak pouze tehdy, pokud na něho ze zákona usnesením insolvenčního soudu pxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xoud předběžným opatřením i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx insolvenčním soudem a má práva a povinnosti, které mu tento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soud vymezit v širším rozsahu, než v xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx stává se předběžný správce po tomto rozhodnutí insolvenčním správcem s plnou působností (viz § 27 odst. 2 insolvenčního zák.).
10.
Insolvenčního xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx. c) insolvenčního zák. povinně též krajskou pobočku úřadu práce, v jejímž obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem sídlo nebo bydliště, je-li dluxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxelem, resp. se správcem, a dále povinnost úřadu práce uplatnit pohledávku podle § 11 odst. 3 tohoto zákona (srovnej komentář k tomuto ustanovení), cílxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxávek. V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku podle § 140 odst. 1 insolvenxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.
11.
Podle § 2 písm. f) insolvenčního zák. je osobou s xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx kterých se skládá. Dále podle § 228 písm. f) insolvenčního zák. se nakládáním s majetkovou podstatou rozumí zejména výkon práv a povinností zaměstnavxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxatě osobou s dispozičními oprávněními:
a)
dlužník v době do rozhodnutí o úpadku,
b)
dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x
xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxlení oddlužení.
xxx
xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xrávních předpisů, jen ty insolvenční správce (vzhledem k § 27 odst. 2 insolvenčního zák. je velmi nepravděpodobné, že by toto oprávnění také mohlo přexxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxnkursu. Příslušné informace zjistí úřad práce v insolvenčním rejstříku. V případě, že by oprávnění v tomto rozsahu na insolvenčního správce dosud nepxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx úřad práce vykázání od zaměstnavatele a posléze oprávnění přejdou na insolvenčního správce ještě před vydáním oznámení nebo rozhodnutí úřadu práce, xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxt, že pokud by šlo o zaměstnavatele v likvidaci, má likvidátor působnost v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce, může se tedy stát, že úřad xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxx x xxxx x xxx x xxxxx xxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxsolvenční zákon a ukotvit v § 7 odst. 2 tohoto zákona povinnost úřadu práce obrátit se na osobu s dispozičním oprávněním, což je nepochybně legislativxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxatelem nebo správcem, § 14a - informační a součinnostní ustanovení
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxx xxx x xxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxoto nosiče (analogový - listina, digitální - elektronický soubor) není z právního hlediska rozhodující. Kritériem pro rozlišení mezi právními úkony xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx
2. Pokuta uložená za správní delikt spadá do mimosmluvních sankcí ve smyslu § 170 odst. 1 písm. d) InsZ a nelze ji uspokojit žádným ze způsobu řešení úxxxxxx
xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxx xe smysl ust. § 139 insolvenčního zák. nespočívá v tom, aby byla Česká republika jako věřitel zvýhodněna tím, že ji insolvenční soud nad obvyklou míru poxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxskytnuta orgánům zde uvedeným. Stejně jako ostatní věřitelé má i Česká republika údaje týkající se insolvenčního řízení k dispozici prostřednictvím xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxi povinnost dle ust. § 139 odst. 1 písm. b) insolvenčního zák. (...), nic to nemění na tom, že i Česká republika je jako věřitel vázána lhůtou pro podání přxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxx
xxx x xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxury:
KOZÁK,
J.;
DADAM,
A.;
PACHL,
L.
Insolvenční zákon a předpisy související. Komentář. 3. vyd.
Praha:
Wolters Kluwer ČR, a.s.,
2016,
s. 452-455x xx xxxxxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xxx
xxxxxx
xx x xxxx
xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxx
xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxele dle § 7 zákona č. 118/2000 Sb.
Práce a mzda.
Roč. 2013, č. 1
CRHA,
M.
Postavení zaměstnavatele při rozhodování o mzdovém nároku Úřadem práce.
Právnx xxxxxx
xxxx xxxxx xx x x xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx ke dni 1.8.2017.
K odst. 1
1.
Ustanovení § 8 představuje zvláštní způsob vypořádání žádosti o uspokojení mzdových nároků, a to zejména proto, že nexxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxem na sociální účel Směrnice a zákona, tj. poskytnout zaměstnanci, kterému nebyla vyplacena mzda, co nejrychleji její náhradu za situace, kdy je bez prxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxušeno ustanovení § 15 tohoto zákona, které uvádělo, že (pouze) na § 8a, § 9, § 14 tohoto zákona a na doručování podle § 7 tohoto zákona se vztahuje spr. řáxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx řád.
2.
Jaký je ovšem charakter oznámení podle § 8 tohoto zákona ve smyslu spr. řádu? Na obdobné správní úkony není jednotný xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx vyjdeme z ustálené judikatury Ústavního soudu, resp. Nejvyššího správního soudu týkající se vymezení rozhodnutí podle správního řádu, platí, že jsox xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx postavení. Rozhodnutí je pojem "technický" a je k němu vždy třeba přistupovat z hlediska jeho obsahu a nikoliv jeho formy, tj. jde o rozhodnutí v materiáxxxx xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxnosti jmenovitě určené osoby nebo se v určité věci prohlašuje, že takováto osoba práva nebo povinnosti nemá, je tedy významná intenzita účinků vůči adrxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx procesu - řízení, který je započat zahájením řízení o žádosti nebo z moci úřední. Ve vztahu k předmětnému ustanovení tedy správní orgán sice "jen" oznamxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xřadu práce subjektivní právo. Nárok zaměstnance sice předtím existoval ve smyslu pracovněprávního nároku podle zák. práce, nicméně úřad práce jej noxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx § 8a tohoto zákona) a tím také následně vyvolává přechod práva ve smyslu § 11 odst. 3 tohoto zákona. Jde o individuální správní akt vydaný z pozice vrchnxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxle tohoto zákona je rozhodování správního orgánu v soukromoprávní věci, stále jde o správní řízení a neaplikuje se zde § 1 odst. 3 spr. řádu týkající se vxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxx xxxxxné řízení), neboť předmětem řízení není rozhodnutí sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, naopak § 8 tohoto zákona vychází ze souladného názoru xxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxlní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje-li krajská pobočka úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadatxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xx znění pozdějších předpisů, rozhoduje-li orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písexxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxx2013, přičemž uvedl, že oznámení o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi vydávané podle § 76 zák. o pomoci v hmotné nouzi lze považovat za oznámení rozhodxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x x xx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxny výše uvedené skutečnosti, autoři se přiklání k závěru, že oznámení podle § 8 tohoto zákona není úkonem správního orgánu podle části čtvrté spr. řádux xxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x x x xx xxxxx x xxxx xxxxx
xx
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx, že zaměstnavatel nebo správce splní svou povinnost stanovenou § 7 odst. 1 věta druhá tohoto zákona, tj. předloží písemný seznam dlužných mzdových náxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxx xx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x doba, za kterou je zaměstnanec požaduje, s tímto vykázáním. Jakákoliv odchylka mezi žádostí zaměstnance a vykázáním zaměstnavatele vede k nemožnostx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxkteru, např. jde o chybu v psaní nebo počtech (např. chybný výpočet dílčí části mzdy, odvodu či pojištění) nebo že zaměstnanec nebo zaměstnavatel, respx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xdstupné podle zákoníku práce, je vhodné, pokud dá úřad práce příslušné ze stran možnost tyto nesrovnalosti odstranit (v žádosti nebo vykázání) tak, abx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xx
x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx x x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxít k situaci, že pouze u některého z těchto měsíců budou souhlasit výše a doba mzdových nároků mezi žádostí zaměstnance a vykázáním zaměstnavatele nebo xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx (jeden nebo více měsíců) a zbývající část vyřídit rozhodnutím podle § 8a nebo § 9 tohoto zákona. Tento princip platí obecně, neboli na základě jedné žáxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxx § 9 tohoto zákona anebo kombinace oznámení a rozhodnutí, přičemž je ještě možné, aby např. na rozhodnutí byl každý kalendářní měsíc řešen podle jiného xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx
xxxxxxxxx
xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xxmto případě stanoví, je oznámení úřadu práce, které obsahuje minimálně termín, způsob uspokojení mzdových nároků a údaj o období, za které mzdové nároxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxxxxxí spr. řádu je třeba vyjít při výkladu, že v této lhůtě by měl úřad práce takové oznámení alespoň vypravit, tj. předat jej k doručení podle § 19 spr. řádu, pxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxáno, do vlastních rukou účastníka řízení. Dny v této lhůtě lze považovat za kalendářní dny, neboť není explicitně uvedeno, že jde o dny pracovní. Stanovxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxslušná oznámení vyhotovit, ověřit a podepsat oprávněnými úředními osobami, ale též musí v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve vexxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xypravení písemnosti a provést účetní operaci příkazu k úhradě. Např. slovenská úprava v zákoně č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení, uvádí lhůtu k výxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxnost rychlosti výplaty, nicméně i zde by bylo vhodné zvážení reálnosti takto stanovené lhůty.
K odst. 2
7.
Ustanovení odstavce druhého bylo do zákxxx xxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx
8.
Jestliže totiž úřad práce vyzve zaměstnavatele nebo správce po podání žádosti prvního ze zaměstnanců a zaměstnavatel nebo správce toto vykázánx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxxx x xx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxkticky možné, aby jejich žádost úřad práce, v případě splnění podmínek dle § 8 odst. 1 tohoto zákona, vyřídil ve lhůtě 10 dnů od předložení vykázání zaměxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxnancem.
9.
Pxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx odpovídající pro situace, kdy již úřad práce vykázání dříve obdržel, zaměstnanec je na něm uveden a jde pouze o porovnání žádosti a vykázání a vyhotovenx xxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx disponuje, ale zaměstnanec tam uveden není, přičemž úřadu práce je na základě doložených dokladů o pracovním poměru zřejmé, že tam zaměstnanec pracovxx x xxxx x xxxx xxxx xx xxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxxxx xx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx x xxxxxem na rozhodné období běžící i po zahájení insolvenčního řízení a lhůty pro podávání žádostí možné), nebo sice byl zaměstnancem, ale neměl v té době dlužxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx jej např. opomenutím. Protože není možné k tíži zaměstnance přičítat pozdější, ale zákonné podání žádosti nebo vadné vykázání od zaměstnavatele, úřax xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xe zkráceném režimu § 8 tohoto zákona. Protože je ale tento postup závislý na doručení opětovného vykázání od zaměstnavatele nebo správce, objektivně xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx x xx xxxx xxxx xxx x xxxxxx xxxxněna v závislosti na tom, zda zaměstnanec byl uveden ve vykázání nebo je třeba vyžádat vykázání ve smyslu § 7 tohoto zákona opakovaně a pak ji odvodit od jxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x - žádost o uspokojení mzdových nároků, § 7 - vykázání xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx práce, § 12 - pohledávky z uspokojených mzdových nároků, § 13 - povinnost úhrady prostředků zaměstnavatelem nebo správcem, § 14 - povinnost vrácení xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x x x x x xx xxxx xxxx
x xxxxxxxxxxx
xx Při posuzování otázky, zda v konkrétní věci bylo či nebylo vydáno "pravomocné rozhodnutí" (tj. právní akt, složeny - v klasické podobě - z výrokové částxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxxxx x xxxx xxxx xxxstupovat z hlediska jeho obsahu a nikoliv formy. Není rozhodující, jak správní orgán svůj akt označil nebo případně věc vyřídil toliko neformální přípxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxí v určité procesní formě. Takový akt může být podroben rovněž soudnímu přezkumu, i když jeho tvorba případně neproběhla předpokládanou zákonnou procxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xx 1042).
2. Není tedy podstatné, jak je příslušné rozhodnutí označeno (rozhodnutí, usnesení, rozsudek, jmenování, výměr, příkaz axxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xošlo ke vzniku, změně nebo zániku oprávnění a povinností fyzické nebo právnické osoby (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 16/96, in: Úxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxx xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxx x xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx xxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxx x37 a násl.). Lze tedy učinit závěr, že pojem rozhodnutí je třeba chápat jako jakýkoliv individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxxx jeví jako zcela liché. Proti nim lze dokonce namítnout, že potřeba soudního přezkumu faktických správních rozhodnutí je ještě intenzivnější právě taxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxx xx xxxxx xstálené judikatury správních soudů vždy platilo, že pokud zvláštní právní předpis neupravoval procesní pravidla, podle nichž musí správní orgán posxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx x x xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxx xxxění ani nový správní řád (č. 500/2004 Sb.), podle jehož ustanovení § 1 odst. 2 platí, že tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx
xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx. 1 s. ř. s., je nutno hodnotit, zda má napadený úkon povahu individuálního správního aktu, zda je zde konkrétní individualizovaný adresát takového vrcxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxími předpisy správním orgánem v mezích jeho zákonem stanovené pravomoci jako materializovaný akt obsahující stanovené náležitosti a komunikovaný axxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxadě předpokládané aspekty skutečně zcela naplněny.
Z literatury:
VEDRAL,
J.
Správní řád. Komentář. II. aktualizovaxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxx x xxxxx
xxxxxxx
xx
x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxm řádu správním.
Správní právo.
Roč. 2012, č. 1-2,
s. 1
KOPECKÝ,
M.
K institutu pracovišť a jiných územních útvarů správních úřadů.
Správní právo.
Roxx xxxxx xx xx
xx xx
xxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xxxxx xx xxx
xx xxx
xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx navazuje na § 8 tohoto zákona, avšak úřadu práce ukládá uspokojit zaměstnanci pouze mzdové nároky, které lze podřadit pod definici mzdových nároků poxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxré nelze pod uvedené ustanovení subsumovat a zaměstnavatel tyto částky potvrdí, vydá úřad práce ve věci formální správní rozhodnutí.
K odst. 1
2.
xxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxním výčtem, který ukotvil do § 3 písm. b) tohoto zákona. Jedná se tedy o vymezení mzdových nároků užší, než s jakým se můžeme setkat mnohdy v praxi, kdy zamxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx tato měřítka stanovena jsou. Z důvodu zamezení zneužívání zákona proto zákonodárce výplatu některých zaměstnavatelem vykázaných částek omezil.
xx
xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx. Ostatní částky úřad práce odečte. Zaměstnanec tyto úřadem práce nepřiznané částky může samozřejmě uplatnit v insolvenčním řízení, přičemž není vylxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xři interpretaci sousloví přiznat mzdový nárok. Tedy vyvstává teoretická otázka, zda se přiznáním rozumí vyplacení mzdového nároku úřadem práce, či sxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxe komentované ustanovení hovoří o tom, že úřad práce zbývající část přizná, pak se tato skutečnost dle názoru autoru nedotýká limitu maximální výše mzdxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx x x xxxxx xx xx xx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx
xx xxxxx
xxplata mzdového nároku, ale tato výplata nesmí přesáhnout zákonem stanovený limit. Proto komentované ustanovení má být vykládáno tak, že úřad práce po xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxovaný limit zaměstnanci přizná, avšak výše vyplacených mzdových nároků nesmí převýšit limit uvedený v § 5 odst. 2 tohoto zákona.
K odst. 2
5.
Na roxxxx xx x x xxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxá úřad práce peněžnímu ústavu příkaz k úhradě (odešle platební příkaz do banky) mzdových nároků nejpozději do 5 pracovních dnů. Opět se zde projevuje - sxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xojmů zákona, § 6 - žádost o uspokojení mzdových nároků, § 7 - vykázání dlužných mzdových nároků, § 8 - uspokojení mzdových nároků oznámením, § 9 odst. 8 x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xároků na úřad práce, § 12 - pohledávky z uspokojených mzdových nároků, § 13 - povinnost úhrady prostředků zaměstnavatelem nebo správcem, § 14 - povinxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xktualizované a rozšířené vydání.
Praha:
BOVA POLYGON,
2012,
s. 599 a násl.
xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x x x
xx
xx xxxdíl od § 8 tohoto zákona se jedná v případě komentovaného ustanovení o rozhodnutí ve formálním i materiálním slova smyslu. Postup dle tohoto ustanovenx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxím oprávněním ve vztahu k majetkové podstatě zaměstnavatele příslušnou součinnost dle § 7 tohoto zákona nebo výše mzdových nároků, kterou uplatňuje xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxu jsou mzdové nároky uplatňovány. Úřad práce také rozhoduje podle § 9 odst. 6 tohoto zákona v případě, že žádost zaměstnance zamítá nebo provádí opětovxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxh mzdových nároků za 1 měsíc nesouhlasí s písemným vykázáním předloženým úřadu práce. V takovém případě úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx x x xxxxxx xxxxxx x x xxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxx x xxxoulad formálního charakteru, případně půjde o jinou nepřesnost, kterou by bylo možné ve správním řízení o uspokojení dlužných mzdových nároků odstraxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx x x x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxi. V případě, že jde o rozpor zásadního charakteru, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za posuzovaný měsíc v prokázané výši. Půxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx zaměstnance a zaměstnavatele se zčásti nebo zcela neshodují. Pokud by se jednalo o rozpor způsobený neshodou ohledně celé nebo části mzdy, kterou již zxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xx xxx xaměstnavatel vždy úřadu práce prokázat. Pokud by rozpor spočíval ve výpočtu mzdy v příslušném měsíci (zaměstnanec by nárokoval vyšší mzdu a tvrdil by, xx xxxxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xřejmě by se mělo za to, že v tomto případě výši mzdy prokázat nelze.
3.
V případě, že úřadu práce bude doručenx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu. Podle § 111 zák. práce ve spojení s § 2 nařízxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxx xxxxxxxxx xx xxxx xa práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, činí v současné době minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodxx xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxh mzdových nároků, uspokojí úřad práce mzdové nároky pouze za dobu, která je nesporná. Zákon samotný, ani důvodová zpráva k tomuto zákonu však neuvádějxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (vycházející zejména z rozdílného pohledu na ukončení pracovního poměru), nelze tuto skutečxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xochyb. Rozhodnutí úřadu práce o uspokojení dlužných mzdových nároků proto musí vycházet z nashromážděných podkladů rozhodnutí a úvah, kterými se úřax xxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x jeho vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Absence shora uvedeného by vedla k nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti rozhodnutí. Úřad práce by si proto měl xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx které budou doloženy zaměstnavatelem, případně zaměstnancem. To je koneckonců jedna z možností ve smyslu § 57 odst. 1 písm. c) spr. řádu. Autoři se protx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxi či neplatnosti skončení pracovního poměru. Tedy nesporná je doba, o níž se nevede takový soudní spor. Nicméně odkázat strany na pracovněprávní spor sxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxovního poměru. Pak bude úřad práce vždy přistupovat k určitému úsudku o věci, a pokud to možné nebude, rozhodne pouze o době, o které nemá důvodné pochybnxxxxx
xx
xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxx xa jehož základě je zaměstnanec povinen vrátit úřadu práce finanční prostředky včetně úroků z prodlení, jestliže věděl nebo musel z okolností předpoklxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xx xxx xxxx xxměstnanci vyplaceny, bude z pohledu úřadu práce realizovatelné jen obtížně. Toto ustanovení by tedy mělo zamezovat výplatě mzdových nároků vyplývajxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxence je pochybná. Pokud by například soud po částečném uspokojení zaměstnance v rámci tohoto zákona pravomocně určil, že doba, za kterou zaměstnanec uxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxky ukotvené ve spr. řádu, za podmínek stanovených v tomto procesním předpisu.
K odst. 3
6.
Jestliže není splněna povinnost ukotvená v § 7 tohoto záxxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx úřad práce rozhodne o přiznání mzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil zaměstnanec.
7.
Toto ustanovení je vykládáno správními orgány poxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx x xxxentovaném ustanovení
stricto sensu
neuvádí, bývá od zaměstnanců ze strany úřadu práce vyžadováno osvědčení o skutečnosti "nevyplacení" dlužných mxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx nároku za konkrétní měsíc rozhodného období na zaměstnance. Tento přístup bývá odůvodňován zejména skutečností, že ve správním řízení o přiznání dluxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxtit, vše potřebné, co pro vyhovění žádosti účastníka předepisuje zákonná úprava. Ostatně, toto hodnotící kritérium zaujímá i již existující
judikatxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xbaven povinnosti zjistit skutečný stav věci bez důvodných pochyb, což lze však bez součinnosti obou stran posuzovaného pracovněprávního vztahu (jde x xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxud vydá rozhodnutí dle § 9 odst. 3 tohoto zákona, ocitá se v postavení plátce daně se všemi dopady do finančního práva (blíže komentář k § 10 tohoto zákonxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxém měsíci rozhodného období, ale též skutečnost, že mu mzdový nárok v konkrétní výši nebyl vyplacen. Podle metodiky Ministerstva práce a sociálních věxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xapříklad osvědčení zaměstnavatele, kterým přímo zaměstnanci potvrdil výši jeho dlužných mzdových nároků (uznání dluhu) nebo písemné vyjádření mzdxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxě mu skutečně nebyla dosud vyplacena. Doklady, jakými jsou například pracovní smlouva, zápočtový list nebo výplatní páska bez nebo s podpisem mzdové úxxxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx doklady mohou případně pouze prokazovat délku doby trvání pracovního poměru zaměstnance a výši jeho výdělku, nikoliv však skutečnost, že mzda nebyla xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxkovní účet zaměstnance), ze kterého bude patrné, že částka, která má dle tvrzení zaměstnance představovat mzdový nárok, nebyla na sjednaný účet připsxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xeschopný zaměstnavatel si nechává své pohledávky uhrazovat v hotovosti a vyplácí své zaměstnance také v hotovosti, protože jakékoliv finanční prostxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxx xxxstné prohlášení" zaměstnance o tom, že mu mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem vyplaceny. Čestné prohlášení podle ustanovení § 53 odst. 5 spr. řádu lxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxdené doklady tedy nejsou způsobilé objasnit skutkový stav bez důvodných pochyb, i když mohou lecčemus nasvědčovat.
K odst. 4
9.
Podle komentovanxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxam dlužných mzdových nároků zaměstnance (viz § 7 tohoto zákona) a zaměstnanec nepředložil doklad, kterým by prokazatelně osvědčil výši svých dlužnýxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxáce nespolupracuje a současně zaměstnanec není schopen prokázat, že mu mzdový nárok v požadované výši nebyl za uplatňovaný měsíc vyplacen. Podmínka vxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xetkat poměrně často, přičemž zaměstnavatelé a též jejich statutární orgány jsou nekontaktní. Na vzniklou situaci se úřadu práce reaguje dosti obtížnxx xxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x x xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxstečného rychlého uspokojení zaměstnanců a skutečnosti, že ani dostavení se statutárního orgánu zaměstnavatele na úřad práce často nemusí vést ke zjxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxání provést), je nejčastějším postupem úhrada mzdových nároků ve výši odpovídající minimální mzdě.
xxx
xx xxxxxxx x xxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxžování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů orgány inspekce práce, přičemž pro tyto účely se za pracovněprávní předpisy považují též právní pxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x x x xxxxxx xxxxxx x s úřadem práce nikterak nespolupracuje, musí být o této skutečnosti informován příslušný oblastní inspektorát práce, protože úřad práce není přísluxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxslu § 42 spr. řádu. Ač se v daném případě nejedná o informace, které získal úřad práce při provádění kontroly, taktéž zřejmě lze poukázat též na § 25 odst. 4 xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxx xxsobnosti činit opatření k nápravě zjištěného stavu nebo ukládat sankce za zjištěné nedostatky. Jak již bylo uvedeno v komentáři k § 7 tohoto zákona, přxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxx xpolupracovat a své porušení napraví.
11.
Jak již bylo uvedeno v komentáři k § 9 odst. 3 tohoto zákona, základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xx xx xx xxxxxx xxxx xx xxx xx xx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxx. 5
12.
Odstavec pátý doplňuje ve stanovených případech rozhodování podle § 9 odst. 1 nebo 4 tohoto zákona a váže se v zásadě na situace, kdy úřad práce xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí pracovní doby. Stanovenou týdenní pracovní dobu definuje § 79 zák. práce a její délka obvykle činí 40 hodin. Pro určité skupiny zaměstnanců pracujícx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxah může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, toto nemůže provést zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zák. práce. Kratší pracovní doxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx které odpovídají sjednané kratší pracovní době.
14.
Jestliže nastane situace, že zaměstnanec nevykoná v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx minimální mzdu, i pak při rozhodování podle § 9 odst. 1 a 4 tohoto zákona přizná úřad práce zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xzdového nároku ve výši minimální mzdy. Úprava komentovaného zákona, kdy je založen nárok na minimální mzdu, tedy tuto minimální mzdu nekrátí v závisloxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxkud tento nárok minimální mzdy dosahuje nebo ji převýší.
xxx
xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xzda, pak mu úřad práce přizná mzdový nárok pouze v této uplatněné výši (tj. nižší než je minimální mzda). Primárně půjde o situace, kdy zaměstnanec s nároxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějšíxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxracované době. Jeho nárok a tedy také to, o co v žádosti žádá, bude nižší než minimální mzda a v případě uplatnění § 9 odst. 1 nebo 4 tohoto zákona, mu úřad prxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxspoň svou textací, není vázána na větu první předmětného ustanovení, ale lze ji tak dovodit z jejího systematického zařazení v zákoně. Pokud by zaměstnxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxx xx x xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxx x x x xxxxx x xxxxxxlad hovoří také o důvodu krácení minimální mzdy v pracovněprávním vztahu za situace, že zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu, ale v kalendáxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxtní část důvodové zprávy k zákonu č. 73/2006 Sb., kterým byl komentovaný odstavec do zákona vložen, která přímo uvádí, že ustanovení § 9 odst. 1 a 4 tohoxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xozumí i část mzdy za měsíční výplatní období, která odpovídá kratší odpracované době.
17.
Konečně by se dalo namítnout, že není příliš vhodně zvolexx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxo orgánu nemůže být podstatné, co žadatel uplatňuje, ale na co má skutečně nárok. Pokud by tak zaměstnanec nárokoval částku sice nižší než minimální mzdxx xxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxa, kterou uplatňuje, ale pouze ta, na kterou by měl nárok.
K odst. 6
18.
Ustanovení § 9 odst. 6 tohoto zákona je obecným ustanovením pro zamítnutí mzxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxí ustanovení, podle kterého bylo rozhodováno, ze kterého vyplývá nesplnění některé z podmínek daných zákonem.
19.
Pokud bychom měli vymezit alespoň základní důvody pro zamítnutí mzdových nároků, přičemž v některých případech může být různě rozhodxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x x tohoto zákona,
b)
žadatel xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xe smyslu § 3 písm. b) tohoto zákona,
d)
zaměstnavatel není v platební neschopnosti ve smyslu § 3 písm. c) tohoto zákona,
e)
nejde o nadnárodníhx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xx
xaměstnanci nadnárodního zaměstnavatele nevykonávali práci v České republice ve smyslu § 3a tohoto zákona,
g)
zaměstnanec nepodá žádost ve lhůtx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxx x xxxxxx xplatněné opakovaně u téhož zaměstnavatele, po částečném uspokojení, v rámci 12 měsíců ve smyslu § 5 odst. 1 tohoto zákona.
20.
Jestliže jsou náxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxx x
xxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxuté u případně opakovaně podané žádosti na tytéž mzdové nároky. Negativní rozhodnutí nebrání provedení nového řízení v téže věci. Samozřejmě ve vztahx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxím soudu podle části páté o.s.ř. (srovnej komentář k § 9 odst. 8 tohoto zákona). K přiznání mzdových nároků může také dojít, pokud tak zákon přímo stanoxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx. nová platební neschopnost zaměstnavatele), které ovšem vyvolává v zásadě řízení v jiné věci.
K odst. 7
21.
Podle § 9 odst. 7 tohoto zákona úřad prxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxňuje nebo xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx je rozhodnutí úřadu práce podle § 9 odst. 1 až 4 tohoto zákona, při němž není v zásadě zaměstnanci přiznáván požadovaný mzdový nárok, ale může být nějakýx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxnáním nárokům jen za dobu nespornou). Dané ustanovení dává zaměstnanci možnost dodatečného prokázání buď doby, za kterou mzdové nároky uplatňuje nebx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxx xd zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnanec toto učiní, a to v zákonem stanovené lhůtě, která je do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnuxx xxxxx x x xxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxeba zabývat se otázkou, jaký má toto rozhodnutí charakter a jaký má vztah k původnímu rozhodnutí ve věci. Řešení komplikuje právě zákonem zvolená lhůtax xxxxx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxx xx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxt oznámení rozhodnutí ve smyslu § 72 spr. řádu) a současně pro rozhodnutí úřadu práce 7 pracovních dnů, což znamená, že původní rozhodnutí úřadu práce můxx xxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxodnímu rozhodnutí, pokud by se účastník současně odvolal. Tedy je třeba vyjít tedy nejen z dikce "opětovně rozhodne", ale zejména z účelu a smyslu ustanxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxých pochybností a vedly tedy k vydání rozhodnutí zcela v souladu se zákonem. Pak není důvod, aby toto rozhodnutí bylo právně nějak zpochybňováno nebo ruxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxkticky jde tedy o jakýsi doplatek té části mzdového nároku, který nebyl původně přiznán a jde o zvláštní typ rozhodnutí, kterým se doplňuje rozhodnutí pxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xomentovaný odstavec k novému rozhodnutí ve smyslu § 101 spr. řádu, pak by se rozhodovalo opětovně o celém mzdovém nároku a původní rozhodnutí by se rušilx xxxx x xxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xanému opětovnému rozhodování došlo i v době, kdy původní rozhodnutí není pravomocné, a tedy nelze toto rozhodnutí pod mimořádné opravné prostředky poxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxého rozhodnutí ve smyslu § 101 spr. řádu (za podmínky právní moci původního rozhodnutí), které by bylo dané potřebě nejvhodnější. Samozřejmě lze na půxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxovy řízení totiž přináší závěr, že postupem podle § 9 odst. 7 tohoto nemusí účastník řízení plnit další zákonné podmínky, např. ty, že nemohl důkazy v půxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxt. 1 až 4 tohoto zákona, příp. § 9 odst. 7 tohoto zákona, správní rozhodnutí musí nabýt právní moci. Podle § 73 odst. 1 spr. řádu je takové rozhodnutí v prxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxlání vzdal. V případě, že se účastník řízení odvolá, postupuje úřad práce standardně podle spr. řádu, tj. v daném případě buď rozhodne v autoremeduře poxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xx xxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxžděného odvolání předá spis odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů). Odvolacím orgánem je v souladu s § 5 odst. 2 zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České rexxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx rozhodl v posledním stupni, vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává součástí spisu, právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí.
xxx
xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxdá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě" se rozumí, že v této lhůtě nejpozději odešle příkaz do banky. Cílem je zde opět co nejrychlejší uspokojení mzdových xxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx prostředky podle spr. řádu (srovnej komentář k § 9 odst. 7 tohoto zákona). Dále ovšem je třeba velmi zdůraznit, že s ohledem na judikaturu Nejvyššího sxxxxxxxx xxxxx xxxx x x xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, u příslušného krajského (správního) soudu, ale může podat pouze žalobu podle částx xxxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxá vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ x xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xdst. 1 o.s.ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti zxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem. Z této definice by bylo lze dovozovat, že úřad práce jako správní orgán není účastníkem přxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxx xxx x úřadem práce jako s účastníkem v soudním řízení jednat.
Související ustanovení:
§ 2 - přímá vyloučení z působnosti zákona, § 3 - definiční vymezxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx x xxxxx xxxxx x xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx x xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxků, § 5 - omezení dlužných mzdových nároků, § 6 - žádost o uspokojení mzdových nároků, § 7 - vykázání dlužných mzdových nároků, § 10 - srážky a odvody poxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx x xx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xároků, § 13 - povinnost úhrady prostředků zaměstnavatelem nebo správcem, § 14 - povinnost vrácení prostředků zaměstnancem
Související předpixxx
x x xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxxx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxxxx xx xxxx2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, je rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxx xx xxx.2003, tedy projednáním a rozhodnutím v občanském soudním řízení, a nikoliv ve správním soudnictví [§ 46 odst. 2 a § 68 písm. b) s. ř. s.].
xx xxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xmyslu zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, náleží soudům v občanském soudním řízení postupujícxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xx x xx xxxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx vzal v úvahu, že soudy umožnily býv. Úřadu práce v Plzni (stejně jako Ministerstvu práce a sociálních věcí, které rozhodovalo o odvolání žalobce proti rxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xx xx xxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxaly. Správní orgán, který rozhodl o právní věci vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů nepochybně není účastníkxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxk zůstat nepovšimnuto, že řízení o žádosti zaměstnance o uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených jeho zaměstnavatelem, který je v platebxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx x xxxx xxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxí správního orgánu ve smyslu ustanovení § 244 odst. 1 o.s.ř. - uspokojit jeho právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxdpisů - Úřad práce České republiky, který dává příkaz k uspokojení zaměstnance prostřednictvím své příslušné krajské pobočky. Z uvedeného vyplývá, žx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxti, jsou ve smyslu ustanovení § 250a odst. 1 o.s.ř. zaměstnanec, který o uspokojení svých mzdových nároků požádal, a Úřad práce České republiky (dříve xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxky zaměstnanci uspokojit. Soudům v projednávané věci lze vytknout, že s býv. Úřadem práce v Plzni nejednaly, i když byl účastníkem řízení. Protože však xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xepřihlédl (srov. § 145 a § 242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
4. Institut nového rozhodnutí, jenž je pro správní řízení obecně upraxxx x x xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xx xxx xx xxxx
xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxm materiální právní moci rozhodnutí. Jestliže byla určitá práva konstitutivním aktem založena, nelze je odejmout či změnit, ledaže zásah do takových xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx x x xxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxo jiné tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní zákon. Obecně lze ve zvláštních zákonech nalézt několik důvodů pro nové rozhodnutí věci, tím stěžejním je pxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx). ... K argumentaci odůvodňující vydání nového rozhodnutí vypršením původně stanoveného termínu v důsledku nečinnosti ministerstva pak lze předesxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xle fakticky narušuje i princip právní jistoty. Je institutem zcela mimořádným, a proto zákonodárce k možnostem vydání nového rozhodnutí přistupuje sxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx
xxxxxxxxxx
xx xxxxxně obezřetná, pokud jde o výklad ustanovení dopadajících na podmínky pro vydání nového rozhodnutí v již rozhodnuté věci. Jak Nejvyšší správní soud dovxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxx xlausula
rebus sic stantibus
), nelze takový nedostatek obejít výkladem práva. V návaznosti na výše uvedené je pak nutno ještě zdůraznit, že ani případxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx. Správní orgán totiž při rozhodování o tom, zda provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí, je limitován též základními zásadami činnosti správních orxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxované a rozšířené vydání. Praha. BOVA POLYGON, 2012, s. 878).
x xxxxxxxxxxx
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xx
(Srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
1.
Jestliže úřad práce uspokojuxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxbné plnění a zaměstnavatel spolu s neuhrazením mzdových nároků, nesplní ani povinnost odvést daň nebo příslušné pojistné.
K odst. 1
2.
Zákon odlixxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxxx xrážky a odvody podle zvláštních předpisů, tedy jde o situaci, kdy souhlasí zaměstnancem požadované mzdové nároky s vykázáním zaměstnavatele nebo sprxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx x xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx, úřad práce provádí srážky a odvody ze mzdových nároků, které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance. Zákon stanoví, že jde o srážky a odvody ze všech xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x x xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxíční částky s ohledem na § 5 odst. 2 tohoto zákona, neboť zákon neuvádí, že by odvody a srážky byly prováděny jen z těchto vyplácených mzdových nároků (tjx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxx a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nároku, jde tedy o situaci, kdy úřad práce autoritativně o nároku rozhoduje formálnxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxnaného nároku. Samozřejmě pokud úřad práce žádost zamítne ve smyslu § 9 odst. 6 tohoto zákona, není přiznán žádný mzdový nárok a neprovádí tedy ani odvoxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x x xxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxů, a je tak podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o daních z příjmu předmětem daně z příjmu fyzických osob. Zaměstnavatel je obecně plátcem daně ve smyslu § 38c zákx x xxxxxx x xxxxxxx xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx zálohy, tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu a plátce daně dále postupuje podle tohoto ustanovení zákona o daních z příjmu. Do těchto poxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xákona o daních z příjmu pokyn GFŘ D-22 ze dne 6.2.2015. Podle pokynů k § 38c odst. 2 zák. o daních z příjmu "pokud zaměstnanec uplatnil mzdové nároky u úřaxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxci tyto mzdové nároky nevyplatil a neodvedl z těchto příjmů zálohy na daň (nebo daň vybíranou srážkou), pak úřad práce plní pouze odvodové povinnosti naxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxxx xaně vybírané srážkou) ve výši vypočtené zaměstnavatelem správci daně místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele nebo sídla jeho plátcovy pokladxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx00 Sb. a úřad práce zjistil, že zaměstnavatel tyto mzdové nároky nezúčtoval ve prospěch zaměstnance, pak úřad práce mzdové nároky zúčtuje, provádí výxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxů je úřad práce povinen přihlédnout k podepsanému Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. V takové situaci je pak úřad práce plátcem daxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xx
xxx xxxx xxxxxná metodika vychází ze zákona o daních z příjmu a v zásadě reaguje na postup zúčtování mzdy ve smyslu § 38h a § 38j zák. o daních z příjmu, nelze pominout, žx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxe jednoho zúčtování mzdy, tj. pokud zaměstnavatel řádně zúčtoval, úřad práce odvádí za zaměstnavatele, naopak pokud zaměstnavatel nezúčtoval, úřad xxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxd práce, neboť by docházelo x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxáce provede srážky a odvody "za zaměstnavatele" a postup podle § 8a a § 9 tohoto zákona, při kterém úřad práce provede srážky a odvody z přiznaného nárokxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxe § 8a a § 9 tohoto zákona. Podle daňové metodiky je však rozhodující, zda zaměstnavatel mzdové nároky zúčtoval. Pokud je totiž zúčtoval, má povinnost xxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxdně úřad práce mzdové nároky uspokojil. Skutečnost, že úřad práce provede srážky a odvody ze mzdového nároku dle této metodiky neznamená, že by úřad práxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxést zálohu na daň jen ve výši odvíjející se od výše přiznaného mzdového nároku, tj. v poměrné výši. Zaměstnavatel bude jako plátce daně část mzdového nárxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x x x xxxxx x xxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxení po uplynutí kalendářního roku) jako mzdu zúčtovanou a nevyplacenou. Dle daňové metodiky by postup měl být obdobný i u § 9 tohoto zákona.
6.
Jsou xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxbo nikoliv. Podle § 38c zák. o daních z příjmů je plátcem daně ten poplatník, který je povinen odvést správci daně daň nebo zálohu na daň, které jsou vybráxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx x xxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxnou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně a ve výsledku skutečně sraženou zálohu. Plátce daně ve smyslu § 38h zák. o daních z příjmů počítá zxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxečně odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnosx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx V případech, kdy zaměstnavatel neplní povinnosti podle § 7 tohoto zákona, což je velmi časté, nijak s úřadem práce nekomunikuje, je nekontaktní, nefuxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xodle § 7 tohoto zákona dlužné mzdové nároky, již další povinnosti nesplní (např. neprokáže, zda provedl srážky a odvody). V případech, kdy je osobou s dxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxhleji a zaměstnanec nezůstal bez prostředků, efektivní nástroje k tomu, aby dokázal zjistit, zda zaměstnavatel mzdu zúčtoval nebo nikoliv a dostal se xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx x xxxančním úřadem a ten nebude moci úřadu práce sdělit
relevantní
informaci. Jestliže tedy tato okolnost má být rozhodující pro postavení plátce daně, nexxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxka samotné daňové odpovědnosti. Pokud metodika, která ovšem není právním předpisem a musí být v souladu jak se zákonem o daních z příjmů, tak současně s kxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxx x x xxxxxxxx xx xxxx práce vyplácí zcela jinou částku, kterou počítá a odvádí z ní zálohu na daň jen ve výši odvíjející se od výše přiznaného mzdového nároku, ztrácí se zde smyxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx x xx xxxxx x xxxxto zákona se lze domnívat, že postavení plátce daně mělo být právě odlišováno podle toho, zda je vypláceno na základě § 8 tohoto zákona nebo rozhodováno xxxxx x xxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxsům, ale na druhé straně by stanovila postavení plátce daně, resp. činila tuto skutečnost závislou na objektivně zřejmých a zjistitelných skutečnostxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x§ 8a a § 9 tohoto zákona), provádí výpočet zálohy na daň nebo daně a skutečně ji odvádí, měla by se na něj v tomto rozsahu a do této výše daňová odpovědnost pxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xx xxx xxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx vykázané a odsouhlasené mzdové nároky, zůstal by plátcem daně zaměstnavatel.
7.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx ve znění pozdějších předpisů. Úřad práce je tedy na základě zákona poplatníkem tohoto pojištění a je povinen vypočítat pojistné a odvést jej. Podle § 5 oxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
8.
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění provádí zaměstxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xe povinen vypočítat pojistné a odvést jej. Podle § 2 odst. 11 zák. č. 592/1992 Sb. se pro účely pojistného na veřejné zdravotní pojištění mzdové nároky zxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx
xx
x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxž u plátcovství daně. Mzdové nároky vyplacené úřadem práce se považují automaticky za příjmy zúčtované zaměstnavatelem, a to v rozsahu, ve kterém je zaxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx xxxxxxxxx xxx xx x x x xxxxxxce, který poskytuje základní záruku sociálního postavení zaměstnance, totiž záruku toho, že platební neschopnost zaměstnavatele neohrozí např. buxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxsí jimi být pouze zákonné odvody na daně a pojistné. Zaměstnavatelům mohu vznikat i jiné povinnosti provádět srážky ze mzdy, zejména pak jde o povinnostx xxxxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx xxx xx xxx xxxxxxxxx xx x xx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxky jako takové nejsou přímo uvedeny v taxativním výčtu § 299 o.s.ř. jako tzv. jiný příjem, jehož plátci jsou povinni postupovat při srážkách pro výkon rxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxace, kdy mzdové nároky jsou fakticky mzdou nebo dalšími příjmy podléhajícími takovým srážkám podle o.s.ř. V § 3 písm. b) tohoto zákona je ukotvena defxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxu sp. zn. 6 A 97/2002 dále vyplývá, že mzdové nároky podle zákona, byť o nich rozhoduje správní orgán procesním postupem podle správního řádu, jsou součxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxx xxx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxx vůči zaměstnavateli vyplacených finančních nároků, jde stále o vymáhání mzdových nároků, tedy o věc pracovní. Z výše uvedeného lze vyvodit, že finančxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxvádí, lze mít za to, že mzdové nároky pokud mají (zcela nebo částečně) charakter mzdy, bude je možno v tomto rozsahu ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci posxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxtu a odstupného, případně jiných nároků taxativně vypočtených v § 299 odst. 1 o.s.ř., bude je patrně možno v tomto rozsahu postihnout výkonem rozhodnutx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxx x xxx x xxxxx xxxxxx
xxx
xx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxdět srážky dnem, kdy se dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zaměstnance a pro jaké pohledávky, přičemž se samozřejmě zachováxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxážky za každý měsíc zvláště. Situace je ovšem ještě komplikovanější, neboť úřad práce může být současně plátcem i jiných příjmů takové fyzické osoby, nxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxdňovat všechny vyplácené příjmy takové osobě. Na úřad jsou tedy kladeny v tomto smyslu ještě podstatně vyšší nároky než na zaměstnavatele.
12.
Proxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxx xepříznivý vliv na nárok zaměstnanců na dávky od pojišťovacích institucí, neboli neuhrazení pojistného zaměstnavatelem nebude mít, díky úhradě pojixxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx
x xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxména o informační povinnost úřadu práce ve vztahu k příslušné správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně tak, že nejpozději do dnx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxx pojistného na veřejné zdravotní pojištění, datum úhrady a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnance uvedené pojistné úřad práce odvedl. Účelem je xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxušného pojistného ze strany úřadu práce, proto je také stanovena lhůta související se dnem výplaty částek. U pojistného z příjmu zaměstnanců, které zaxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xkutečnosti, zda úřad práce skutečně může ve všech případech zjistit, zda zaměstnavatel zúčtoval nebo nezúčtoval uvedenou v bodě 4 tohoto komentovanéxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx ustanovení opět navazuje přímo na předchozí odstavec první, přičemž deklaruje, že na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti plní úřad práce povinxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxx x xxxxxx x xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxké vystavovat zaměstnancům potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění. Úřad práce ovšem nxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx
x xxxxx x
xxx
x xx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x v jaké výši úřad práce mzdové nároky uspokojil. Zákon uvádí, že tak úřad práce činí bez zbytečného dokladu, míněno po uspokojení těchto zaměstnanců. Zaxxxxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxxto zákona přechází na úřad práce a přestávají být pohledávkou zaměstnance. Zaměstnavatel by tak minimálně po tomto okamžiku nikdy neměl hradit pohledxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx x x xxxxxxx xeboť vykázání je podkladem pro úřad práce k úhradě takových mzdových nároků. Jinak je potřeba podotknout, že informace zaměstnavateli podle § 10 odst. x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx x xx tohoto zákona.
K odst. 4
16.
Úřad práce rovněž má povinnost potvrdit údaje o vyplacených mzdových nárocích Ministerstvu práce a sociálních věcí xxxxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxvelou č. 436/2004 Sb. účinnou ode dne 1.10.2004. Povinnost poskytování informací úřadem práce pro MPSV má mj. opodstatnění pro povinnost MPSV stanovxxxx x x xxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxx xxx xxxx xxedeno v komentáři k § 4 odst. 4 tohoto zákona, podle § 4a odst. 1 zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je MPSV sxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxx x xxxasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Faktickým správcem údajů, včetně údajů obsažených v informačních systémech, jx xxxx xxxx x x xxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxislosti s tím, že obce, resp. kraje rozhodovaly např. o nepojistných sociálních dávkách hmotné nouze nebo dávkách pro zdravotně postižené a pro tyto účxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxx
xxxxxx
xxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxxx xstanovení:
§ x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx předpisy:
§ 5 odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
x x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxx xxstá hlava druhá o.s.ř.,
pokyn Generálního finančního ředitelství D-22 ze dne 6.2.2015
Související předpisy práva EU:
čl. 6-8 Směrnice Evropxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx
xx xxxxxxce Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx x xxx xxxxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xodnikového nebo mezipodnikového důchodového připojištění nemusí být financování nabytých nároků na dávky ve stáří povinně zajištěno samotnými člexxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx 62011CJ0398)
Z literatury:
PELC,
V.
Zákon o daních z příjmů. Komentář. 1. vyd.
Praha:
C. H. Beck,
2012,
1392 s.
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxx2017.
K odst. 1
1.
Ustanovení odst. 1 upravuje oznamovací povinnost úřadu práce poté, co jsou mzdové nároky zaměstnance uspokojeny.
2.
Zákonná úprava zůstala nezměněná i po účinnosti nového insoxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x to v podstatě ihned. Původním záměrem tak bylo informování nejprve soudu (v době, kdy ještě nebyl ustanoven správce) a po ustanovení správce pak měl být xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx
xx xxxx xxxxxxx
xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx xxxxe soud, neboť ten zajistí zveřejnění informace ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku, kde ji
de facto
bezodkladně může zjistit i správce. Ten xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxona, byť tak může nastat s určitým zpožděním.
3.
Oznamovací povinnost má být plněna bez zbytečného odkladu, tedy řádově v několika dnech. Úřad prácx xxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxto uspokojených mzdových nárocích xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx xxípadné porovnání s nároky, které by si zaměstnanci současně uplatnili v insolvenčním řízení svým vlastním postupem (více komentář k odst. 2). Informoxxxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxcům a v jaké výši úřad práce mzdové nároky uspokojil. Protože má být tato povinnost plněna bez zbytečného odkladu po uspokojení mzdových nároků a úřadu pxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxním rozhodnutím), tedy jednu žádost vyřídí v rozdílných časových okamžicích, oznámení soudu je tedy často ve vztahu k jednomu insolvenčnímu řízení zaxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
Informace, které úřad práce zašle soudu, jsou následně zveřejněny, obdobně jako jiné dokumenty, v insolvenčním rejstříku (§ 421 insolvenčního zák.)x xxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xdajů je na příslušném soudu ve smyslu § 422 insolvenčního zák. (lze poukázat např. na metodiku Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 1/2008 "Ke zveřejněnx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxx xxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxě údaj o výši uspokojených nároků, což je vlastně údaj vypovídající relevantně o výši pohledávek a na druhé straně údaje blíže identifikující zaměstnaxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x 9 odst. 6 tohoto zákona, nebo je uspokojí pouze zčásti, deklaruje toto ustanovení právo zaměstnance uplatnit je, spolu s dalšími peněžitými nároky, kxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
7.
Podle § 169 odst. 1 písm. a) insolvenčního zák. jsou pohledávkami postavenými na roveň pohlexxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxř. pohledávky vyloučené z uspokojení nebo ty, které přešly na úřad práce). Každý zaměstnanec má tedy právo, a to dokonce bez ohledu na zákon o ochraně zamxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xe tedy třeba výkladově vázat na odst. 3, který deklaruje přechod mzdového nároku zaměstnance na úřad práce do výše vyplacených a odvedených peněžních pxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx v tomto rozsahu omezeno, ale rozhodně tím není zcela zrušeno a oba předpisy se tak doplňují.
8.
Ustanovení tedy hraje zejména roli informační, kdy úxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xnsolvenčním řízení. To je pro zaměstnance důležité mj. v případech, kdy nestihne lhůty dané § 4 odst. 5 zákona, má mzdové nároky za více měsíců, než může xxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxx x x xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxu mzdovými nároky podle zákona, např. cestovní náhrady.
9.
Působnost úřadu práce je dána pouze zákonem o ochraně zaměstnanců a uplatnění práv v rámxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx x jeho působnosti např. poskytovat zaměstnancům součinnost s uplatněním jejich nároků v tomto řízení. To platí stejně ve vztahu k § 11 odst. 2 tohoto zákxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x x xxxxx xx xxxxxx xákona, tedy podání insolvenčního návrhu. Ani tam by úřad práce neměl kromě základní poučovací povinnosti vyvíjet žádnou aktivitu (např. sepisovat se xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xa straně zaměstnance. Zaměstnancům ovšem může napomoci ustanovení § 203 odst. 2 insolvenčního zák., neboť podle něj neuplatní-li dlužníkův zaměstnaxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále srovnej též komentář k § 4 odst. 5 tohoto zákona.
K xxxxx x
xxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx
11.
Na počátku vznikne zaměstnanci právo na některý ze mzdových nároků ve smyslu § 3 písm. b) tohoto zákona, nejčastěji na mzdu ve smyslu § 109 odst. 1 zxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxí. Odvody, tj. zálohy na daň z příjmu a pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení odvede úřad práce finančnímu úřadu, správě sociálního xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxedků ze zaměstnance na úřad práce, který tím vstupuje do závazkového vztahu se zaměstnavatelem. Pokud je zaměstnanec uspokojen v plné výši svých původxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx ve výši neuspokojených nároků. Zaměstnavatel jako dlužník je informován o přechodu pohledávky na nového věřitele postupem podle § 10 odst. 3 tohoto zxxxxxx
xxx
xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xe
ingerence
soudu podle § 18 insolvenčního zák. u převodů a přechodů pohledávek se týká pouze přihlašovaných pohledávek a insolvenční zákon tak tutx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xsou jimi samostatně jen velmi vymezeně po dobu, po kterou insolvenční soud o jejich právu jedná a rozhoduje (§ 15 insolvenčního zák.) a neaplikují se na nx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xaměstnavatele, uplatní úřad práce pohledávky jednotlivých zaměstnanců v insolvenčním řízení. Podle § 169 odst. 1 písm. c) insolvenčního zák. jsou pxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xx prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, a tyto úřad práce uplatňuje v insolvenční řízení postupem podle § 203 insolvenčního zák.. Inxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxmi peněžními prostředky podle zvláštních právních předpisů (taková definice by odpovídala právě § 11 odst. 3 větě první tohoto zákona), případně za uxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxčním zákoně je pojmem definovaným zákoníkem práce a náhrady mzdy nejsou jediným mzdovým nárokem ve smyslu § 3 písm. b) tohoto zákona. Účelem ustanovxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxx x xx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx podle tohoto zákona.
14.
Ustanovení věty druhé odst. 3 lze považovat za nepřesné, neboť jestliže pohledávka do výše vyplacených a odvedených prosxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxx xxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxxx xxx xxhledávky jednotlivých zaměstnanců, jak se v ustanovení uvádí. Dikce ustanovení jakoby naznačovala, že jde stále o pohledávky zaměstnanců, nicméně txx xxxx xxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xednotlivého zaměstnance, kterou bude uplatňovat samostatně nebo ji již dokonce uplatnil. Pokud však zaměstnanec již uplatnil své nároky v insolvenčxxx xxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxdně projeví při uplatňování pohledávek u osoby s dispozičním oprávněním, neboť ta při uspokojování pohledávek musí rozlišit pohledávku zaměstnance xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxmůže přiznat nárok, který podle zákona přešel na úřad práce.
15.
Úřad práce uplatňuje svou pohledávku postavenou na roveň pohledávkám zapodstatoxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx x) insolvenčního zák. insolvenční správce v případě prohlášení konkursu. Dlužník (zaměstnavatel) je jím v ostatních případech stanovených v § 229 odxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x xxbě od povolení reorganizace nebo v době od povolení oddlužení (neboť zaměstnavatelem může být výjimečně i fyzická osoba nepodnikající žádající o oddlxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxtované ustanovení ovšem odkazuje úřad práce s uplatněním na okamžik, kdy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku [o tom informuje insolvenční soud úřad práce pxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xx xxx xxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x 203 odst. 1 insolvenčního zák., tj. o uplatnění pohledávky má být současně informován insolvenční správce, a ten je ustanovován nejpozději v rozhodnuxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxx
xxx
xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxanoví insolvenční zákon ani jeho prováděcí předpisy žádný závazný vzor. Úřad práce jej tak, obdobně jako jiní věřitelé, může uplatnit jednoduchým úkxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxx xxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxiloženy základní podklady tuto pohledávku prokazující. U uplatňování pohledávek nejsou věřitelé vázáni lhůtou jako věřitelé s přihlašovanými pohlxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx
17.
Jak již bylo uvedeno, § 203 odst. 1 insolvenčního zák. ukládá i úřadu práce jako věřiteli o uplatnění takové pohledávky vyrozumět insxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxdání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx práce vyrozumět insolvenčního správce vyrozuměním dle § 11 citované vyhlášky. Pokud je osobou s dispozičním oprávněním sám insolvenční správce, lze xx xxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx touto vyhláškou pro vyrozumění. Insolvenční xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxxxxněno uplatnění u osoby s dispozičním oprávněním, pokud bylo uplatněno řádně. Bez ohledu na vyrozumění je tedy podstatné, že bylo řádně uplatněno a pro uxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx
xxx
xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxodstatovým uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí po úpadku. Podle § 203 odst. 3 insolvenčního zák. osoba s dispozičním oprávněním uspokojí poxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xx xxxx xxxx xstatní věřitelé, s jakými pohledávkami jsou účastni insolvenčního řízení.
19.
Pokud probíhá konkurs, uspokojují se tyto pohledávky z výtěžku zpxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxhled takových pohledávek a výši jejich uspokojení resp. neuspokojení (§ 302 odst. 2 insolvenčního zák.). Zde je třeba upozornit na význam konečné zpráxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxat námitky proti konečné zprávě, i pokud pohledávku řádně uplatnil a přesto v ní tato obsažena není, byť zejména v případě, že konečná zpráva deklaruje nxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xx xdst. 1 tohoto zákona.
20.
Pokud probíhá reorganizace, je úřad práce účasten jako věřitel reorganizace (§ 334 insolvenčního zák.), jeho pohledávxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxl (§ 347 odst. 4 insolvenčního zák.). Nicméně podmínkou schválení reorganizačního plánu soudem je, že pohledávky postavené na roveň zapodstatovým (sxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxe bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak [§ 348 odst. 1 písm. e) insolvenčního zák.]. V tomto kontextu, tedy při případném požadavkx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxjím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, např. podle jeho § 31 odst. 1 lze sjednat splátky, jen pokud nebude z jiných okolnosxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx x xodstatě nemožné. Zřejmě by tak úřad práce musel trvat na úhradě svých xxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xx3 odst. 1 písm. g) insolvenčního zák. soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže dlužník po schválení reorganizačního plánu neuhradil xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxí, žádné zvláštní podmínky k úhradě zapodstatových pohledávek stanoveny nejsou, nicméně situace, kdy půjde o fyzickou osobu zaměstnavatele, který nxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxx xxxxxxxxx xxxud bude schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, postupuje se obdobně jako při konkursu (viz § 398 odst. 2 insolvenčního zák.), platí tedy txx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxx xxxxxxx xxx xxx xřejmá není. Např. podle usnesení Vrchního soudu v Praze (1 VSPH 1143/2014-B-17) běžné i dlužné výživné (tj. obdobně uspokojované pohledávky), jsou poxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxo na přednostní uspokojení. K němu slouží zákonná splátka vymezená v § 398 odst. 3 insolvenčního zák., již je zaměstnavatel dlužníka povinen insolvenčxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxálení nakládat (prostřednictvím insolvenčního správce) jen způsobem uvedeným v rozhodnutí, jímž bylo toto oddlužení schváleno (§ 409 insolvenčníhx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxstně uspokojovaná ze splátek) insolvenčním soudem pojata. Rovněž tak je třeba připojit názor, že tyto pohledávky (tj. uplatňované)jsou vedeny ve zvlxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxx x x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxválené splátky) a rovněž tak se na ně neaplikuje § 414 insolvenčního zák. v tom smyslu, že by oddlužením dlužníka zanikaly.
22.
Pokud osoba s dispozxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxxxx xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxními oprávněními, přitom nejde o incidenční spor (§ 203 odst. 4 insolvenčního zák.). Pokud pomineme situaci, že by osoba s dispozičním oprávněním rozpxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xxlobu proti insolvenčnímu správci na určení pořadí uplatněné pohledávky), je předmětem této situace skutečnost, že osoba s dispozičním oprávněním nexxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx x xxxx xxxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxa v plné výši kdykoliv po rozhodnutí xx xxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx, resp. pořadím a pohledávka úřadu práce uspokojována není, případně skutečnost, že jsou prostředky v majetkové podstatě a tyto pohledávky mají být usxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xxsolvenčního zák. má přihláška pohledávky pro běh promlčecí lhůty stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění u soudu (tj. lhůta se staví), a to ode dnxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxávek sami musí dbát o to, aby se jejich uplatňovaný nárok nepromlčel nebo neprekludoval. Jestliže tedy insolvenční řízení mnohdy běží i několik let, věxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xalobu podle § 203 odst. 4 insolvenčního zák. a domoci se prostřednictvím rozhodnutí orgánu veřejné moci ve smyslu § 640 obč. zák. desetileté promlčecx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxedávky na úřad práce se na této lhůtě obecně nic nemění, a tedy úřad práce by důvod k žalobě v některých případech měl. Kromě podané žaloby je ovšem ještě moxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx ze strany zaměstnavatele jak již pro zaměstnance (s přechodem na úřad práce), tak pro úřad práce, lze zvážit také uznání dluhu ze strany jiné osoby s dispxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx x x0 odst. 1 insolvenčního zák. insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. xxx xx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxikováno Nejvyšším soudem, že uznání pohledávky správcem nemá hmotněprávní účinky, šlo o úkon v rámci konkursního řízení vedoucí ke zjištění pohledávxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxhybněna způsoby předpokládanými zákonem (§ 203 odst. 4, resp. § 203a insolvenčního zák.). Navíc se autoři domnívají, že speciálně za situace, kdy zaměxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxx xxxx xx xx xxxxxx x xxxxx xxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxhu), došlo i k faktickému uznání dluhu ve smyslu § 639 obč. zák., a lhůta se mění ze tříleté na desetiletou. Samozřejmě tato situace se nemusí týkat všech zxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxx
xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxat žaloba, je obecný soud osoby s dispozičním oprávněním, nejčastěji tedy okresní soud, v jehož obvodu má sídlo insolvenční správce (§ xx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxhodne pouze o nároku věřitele a následně určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství rozhodnutím insolvenční soud a současnx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx (věřitele) nebo osoby s dispozičním oprávněním. Pokud by tedy důvodem podání žaloby bylo pouze promlčení a konečný stav majetkové podstaty nebo pořadx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xávrh podávat a pokud by byl přece jen podán, insolvenční soud by jej zřejmě musel z faktických důvodů zamítnout.
24.
Oproti obecnému pravidlu, že se xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxk, který náleží do majetkové podstaty, platí podle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zák., že pro pohledávky postavené na roveň zapodstatovým lze proxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxího soudu vydaného podle § 203 odst. 5 insolvenčního zák. a s omezeními tímto rozhodnutím založenými.
Související ustanovení:
§ 8 až 10 - (uspokxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řáxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx
xx xxxxxý nárok zaměstnanců přechází podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, na xxxxx xxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(NS 24 Cdo 1248/2010)
2. Z uvedeného je zřejmé, že k uspokojení pohledávek za mxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxich pohledávek) dochází kdykoli v průběhu konkursu, ovšem oproti předchozí úpravě konkursního řízení provedené zákonem o konkursu a vyrovnání v konxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxx xxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxx x x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xřednostní pohledávky v konkursu již uspokojeny, předmětem projednání v rámci konečné zprávy, a podle výsledků zjištění v tom směru a dalších výsledků xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které již uspokojil, tak i přehled takovýchto pohledávek, které usxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxtou náleží [§ 302 odst. 2 písm. a) IZ]. Není-li takových neuspokojených přednostních pohledávek, uvede to insolvenční správce v konečné zprávě výslovxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxxx přednostních pohledávkách je rozhodné pro další postup v konkursu, a nebude-li konečná zpráva co do tohoto údaje některým z účastníků řízení napadena xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxx xxxxěhu řízení vychází. To znamená, že v konkursu se nelze úspěšně domáhat uspokojení takové pohledávky za majetkovou podstatou či pohledávky jí postavenx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx Tím samozřejmě není dotčen nárok na uspokojení takových pohledávek, pokud vznikly až po zveřejnění konečné zprávy.
(NS 29 NSČR 59/2013-B-190) 3. 1) Jxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvce, aby podle stavu majetkové podstaty, výsledků jejího zpeněžování a stavu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na rovex xxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxsolvenční správce k závěru, že pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené nebude možné uspokojit v plném rozsahu, určí rozxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x insolvenčního zák.. 3) Rozhodnutí podle ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zák. s konečnou platností určuje, které pohledávky za majetkovou podxxxxxx x x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxx i jen částečném) uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených na základě rozhodnutí dle ustanovení § 305 odst. x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxnesení. 5) V situaci, kdy výtěžek zpeněžení majetkové podstaty nepostačuje ani k plné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxst. 2 insolvenčního zák. by tedy mělo v plném rozsahu vypořádat veškerý (po schválení konečné zprávy zbylý) výtěžek zpeněžení majetkové podstaty. K vxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xx/2009-B-52 ve věci KSUL 45 INS 1285/2008)
4. Podle § 203 odst. 1 IZ se pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň uplatňuxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx x xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxtaty. Neuspokojí-li insolvenční správce pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti ixxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xx xxxxxxx x xxxxxxxxxh ustanovení je zřejmé, že se pracovněprávní pohledávka odvolatele považuje za uplatněnou - aniž by bylo třeba ji přihlašovat - ve výši plynoucí z účetnxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxx xx x xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxu přihláškou podle § 173 IZ.
(VS Praha 1 VSPH 258/2010-P119-9 ve věci KSPL 27 INS 5308/2008-P119-2)
5. Pro uspokojování pohledávek za majetkovou poxxxxxxx xx xxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xx xxx xxx xxxxxx xxxxx xxxxxx x xxx xxx xxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx správci pořadem práva tak, jako by insolvenční správce byl jejich dlužníkem (odst. 1), a takto uplatněné pohledávky insolvenční správce uspokojí z maxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxx xx x xxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxvci; nejde o incidenční spor (odst. 4 IZ). Po právní moci rozhodnutí o této žalobě-na návrh oprávněné osoby nebo insolvenčního správce-určí lhůtu k uspxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx použita k uspokojení (odst. 5). Úprava § 203 IZ se ovšem z povahy věci nemůže uplatnit v případě, že jako způsob řešení úpadku dlužníka bylo schváleno odxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxx xxx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxxx xx xxx xxx4.2010. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze sxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxx xxxxx xxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxzvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insoxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxdle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Podle § 407 IZ účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxx xxxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu (odst. 2). Z § 409 odst. 1 a 2 IZ plyne, že od právní moci rozhodnutí o schválení oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx a to s výjimkou majetku sloužícího k zajištění (k tomu viz režim v odst. 3). Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dlužník dispoziční xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxní plněním splátkového kalendáře. Z uvedeného je zřejmé, že po schválení oddlužení splátkovým kalendářem se pohledávky za majetkovou podstatou a pohxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxho správce) v rámci plnění splátkového kalendáře, z jeho příjmů splátkovým kalendářem postižených (z příslušných splátek). To ovšem xxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxtěných věřitelů) insolvenčním soudem pojaty. V průběhu splátkového kalendáře totiž dlužník-jak řečeno-může se svými nabytými příjmy naložit jen zpxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx majetkovou podstatou, kterou do splátkového kalendáře nezahrnul, ač se tak stát mělo (jejímu uspokojení nic nebrání), projeví tento poznatek neprodxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xe věřitel (popř. sám dlužník nebo insolvenční správce) domáhá, zamítne návrh usnesením, proti němuž je odvolání přípustné. Z pohledu těchto východisxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx návrh na změnu rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, kterou by tato jeho pohledávka byla do splátkového kalendáře zahrnutx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx x xxxx xxxxx xxxxxxečně vyjádřil, když vysvětlil, z jakých důvodů zatím neshledal podmínky k tomu, aby věřitelova pohledávka byla uhrazena (tedy aby byla do splátkového xxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxx xx xxx xxx xx xxxxxen výkon rozhodnutí nebo
exekuce
) jsou pohledávkami za majetkovou podstatou dle § 169 odst. 1 písm. e) IZ, které i v případě oddlužení plněním splátkovéxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x x xxx xxxxx x xxx již je zaměstnavatel dlužníka povinen insolvenčnímu správci k plnění splátkového kalendáře poukazovat. Protože dlužník v průběhu oddlužení splátkxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xylo toto oddlužení schváleno (§ 409 odst. 2 IZ), k uspokojení pohledávky výživného ze zákonné splátky může dojít jen za předpokladu, že byla do splátkovxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxvovací povinnost, jíž neodpovídá jeho platební povinnost stanovená soudem (tj. nebyla určena částka měsíčního výživného, již má dlužník ve prospěch xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxní srážky) dle § 398 odst. 3 IZ zohlední příslušným zvýšením nezabavitelné částky (podle vl. nař. č. 595/2006 Sb.). Takto plátce nepostupuje, bylo-li xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xx soudem určené běžné výživné (popř. i dluh na tomto výživném) je-jako pohledávka za majetkovou podstatou dle § 169 odst. 1 písm. e) IZ-pojata do schválenxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxx x xxxx xxx xxxx xxxxipuje usnesení x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxlátku) přímo k rukám správce, který ji rozdělí mezi věřitele způsobem určeným v usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem tak, že nejprve sxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxh nároků představovaných měsíční zálohou na odměnu a paušální náhradou hotových výdajů (a to vč. DPH, je-li správce plátcem této daně), a poté označenýxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxele ve stanovených poměrech. Zákonná úprava předpokládá, že v případě vyhovění žádosti dlužníka o stanovení nižší než zákonem stanovené měsíční spláxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxkonné výši s tím, že tyto srážky nesmí přesáhnout částku (splátku) soudem zde uvedenou. Rozhodnutí podle § 406 IZ o schválení oddlužení a o určení částkxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxné změně poměrů, z nichž soud vycházel v době rozhodování. Jestliže tedy např. dojde k zásadní změně ve skutečnostech, jež se vztahují k vyživovací povixxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx-li ke změně v jiné srovnatelně významné skutečnosti, jež je pro rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podstatná a musí v něm xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxx x xxxx xxx3/2014-B-17 ve věci KSHK 35 INS 1931/2013)
Z literatury:
KOZÁK,
J.;
DADAM,
A.;
PACHL,
L.
Insolvenční zákon a předpisy související. Komentáxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xx 1062, s. 1070-1073, s. 1098-1106, s. 1239-1244, s. 1306-1308.
MARŠÍKOVÁ,
J. a kol.
Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx
xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxx x
1.
Ustanovení odst. 1 upravuxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxích právních předpisů, v rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly uspokojeny v insolvenčním řízení, dnem právní moci usnesení, jímž se insolvenční řízexx xxxxxx x xx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x tohoto zákona, k zániku pohledávky typicky dojde za situace, že soud zruší konkurs po splnění rozvrhového usnesení [§ 308 odst. 1 písm. c) insolvenčníhx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xsnesení pohledávka úřadu práce uspokojena částečně, pak v rozsahu, v němž uspokojena není, zaniká ze zákona. Další možností je skončení insolvenčníhx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxxem zániku pohledávky ze zákona kvalifikované posouzení v rámci insolvenčního řízení, že by stejně nebylo možné z majetkové podstaty pohledávky, včetxx xx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxon sám obsahuje obdobnou úpravu. Podle § 311 insolvenčního zák. dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) a d) insolvenčního záxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění. Je třeba ovšem konstatovat, že ustanovení § 12 odst. 1 tohoto zákona budx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx
4.
Pokud pohledávka zanikne, úřad práce ji dále nevymáhá a provede její odpis podle účetních předpisů.
5.
K zániku pohledávky lze ještě konstatoxxxx xx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxiku pohledávky úřadu práce i z jiných zákonných důvodů, např. podle § 203 obč. zák., v návaznosti na postupy při likvidaci takového subjektu (zaměstnavxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxtku jejich pohledávky zanikají a dále odmítne-li některý z věřitelů účast na převzetí likvidační podstaty, považuje se jeho pohledávka za zaniklou; tx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx jiného vývoje insolvenčního řízení pohledávka úřadu práce vůči zaměstnavateli nezaniká, resp. zaměstnavatel je povinen ji úřadu práce uhradit. Konxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xdvodům, které úřad práce prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případech, kdy soud pravomocně:
xx
xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxx x xxx xxxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranitx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx
xx
xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxx xxxxxxxxxxxxx xák.),
c)
zrušil konkurs z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující [např. § 308 odsxx x xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xx
xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxtel k úhradě prostředků a stanoví mu lhůtu 15 pracovních dnů, tato lhůta běží ode dne oznámení výzvy zaměstnavateli. Pokud zaměstnavatel prostředky nexxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxt na občas vyskytující se chybu obecných soudů, kdy rozhodují v předmětné věci při jednání samosoudcem. Podle Nejvyššího soudu jde v daném případě o věc xxxxxxxx x xxxx xxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx x x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxh a odvedených úřadem práce za zaměstnavatele doplněných příslušnými platebními poukazy. Soud v takovém řízení má přezkoumávat pouze, zda vznikla poxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxoků zaměstnanců, neboť by tím přezkoumával správní rozhodnutí orgánu veřejné správy, k čemuž není v tomto řízení oprávněn (na rozdíl od soudu, který přxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxx strany úřadu práce) a vydávání platebních rozkazů soudem podle § 172 o.s.ř., neboť po novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 123/2008 Sxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxx xdst. 1 písm. a) o.s.ř. nepoužije. xxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx x xx xxxržení pravidel podle zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Při neúspěxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxtář k odst. 1 tohoto ustanovení).
8.
Zaměstnavatel se do insolvenčního řízení může dostat opakovaně. I za situace, že již úřad práce postupoval podxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x režimu insolvenčního řízení vůči osobě s dispozičním oprávněním opakovaně. Podle vývoje tohoto insolvenčního řízení pak znovu nastane varianta buď xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx zaměstnavatel je povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodůmx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx
xxxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxed zahájením insolvenčního řízení zaniklo, aniž bylo zahájeno insolvenční řízení (§ 124 insolvenčního zák. za situace, kdy jde o
moratorium
podle § xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx
xxx
xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxx xhůta běží ode dne oznámení výzvy zaměstnavateli. Pokud zaměstnavatel prostředky neuhradí, úřad práce se bude muset domáhat úhrady prostředků u obecnxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx.
K odst. 4
11.
Jestliže zaměstnavatel neuhradil úřadu práce finanční prostředky ve lhůtách uvedených v odst. 2 a 3, je v prodlení. Po marném uplynuxx xxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna lixxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxíků právnických a fyzických xxxxx xxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxé o 8 procentních bodů.
Související ustanovení:
§ 8 až 10 - uspokojení mzdových nároků, § 11 - odvody a pojištění, § 12 - pohledávky z uspokojenýcx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,
nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxy jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Z judikatury:
1. Při zrxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxpisů, státu podle ustanovení § 12 zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném do 31. března 2006, nepříslušelo právo domáhat se po zaměstnavateli vrácení čxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx mzdových nároků jeho zaměstnancům, je věcí pracovní, o které v řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát.
(NS 24 Odo 773/2005)
2. Obsazenx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxým úřadem práce, a zaměstnavatelem o úhradu finančních prostředků vyplacených zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele jde o vymáhánx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxx x xxx xxxxxxxxx x xxx xx x xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx
xxx xx xxx xxxxxxxxxx
xx xxxxxxxxxxm veřejné obchodní společnosti nelze xxxxxxx xxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xřešel na úřad práce podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Z literatury:
KOZÁKx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxx
xx
xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxxxx xx xxxxxxxx x. 553-557, s. 601-605, s. 734-747, s. 992-996, s. 999-1002
ŠVESTKA,
J.;
DVOŘÁK,
J.;
FIALA,
J. a kol.
Občanský zákoník. Komentář. Svazek I.
Praha:
Wxxxxxx xxxxxxx xxxxx
xxxxx
xx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx x.6.2016.
1.
Ustanovení § 13 upravuje povinnost zaměstnavatele nebo správce uhradit úřadu práce vyplacené a odvedené finanční prostředky, xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxodu v částce vyšší, než zaměstnanci náležely. Jde tedy o důvod odlišný, než jsou povinnosti zaměstnavatele k vrácení podle § 12 odst. 2 a 3 tohoto zákonx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx vykázání zaměstnavatele nebo správce podle § 7 tohoto zákona, pokud byly na základě xxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxdky vyplacené zaměstnanci, tak na prostředky odvedené úřadem práce podle § 10 tohoto zákona. Je zde ovšem potřeba doplnit, že jde o tytéž prostředky, kxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxx xx xxxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxání těchto prostředků (pohledávky), ale jde o tytéž prostředky, které fakticky budou ponižovat plně nebo zčásti pohledávku požadovanou úřadem práce xxxxx x xx xxxxx x xxxx xxxxx x x xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxxxx zákona.
2.
Zaměstnavatel nebo správce může tyto prostředky uhradit dobrovolně, pokud by nastalé skutečnosti zjistil nebo jej úřad práce vyzve k úxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xx xxxxxxx xxxočka úřadu práce vyzvala k úhradě těchto prostředků. Objektivní lhůta, po jejímž uplynutí, povinnost zaniká, je 3 roky ode dne, kdy úřad práce zaměstnaxxx xxxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxx xxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xaměstnavatel nebo správce neuhradí, exekuční titul, musel by jej zažalovat u obecného soudu k tomu, aby získal rozhodnutí (platební rozkaz, rozsudekx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx
xrekluze
. Současně bude ovšem třeba zohlednit stav probíhajícího insolvenčního řízení, neboť pokud by zaměstnavatel byl (stále) v insolvenčním řízexxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxroky či odvedené podle zvláštních právních předpisů (byť zaviněním zaměstnavatele neoprávněně), zřejmě by byly taktéž pohledávkami postavenými na xxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxxxx x xxx xxxxx x xxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxxx xx xx x xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xx
x xxxxxxxxxx xxxxxt prostředky přidává zákon standardně povinnost úhrady úroků z prodlení, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úrxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxého soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, tj. odpovxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx Počátek lhůty určující výpočet úroků ovšem není vázán na prodlení zaměstnavatele nebo správce spojené se vznikem jeho povinnosti, ale úroky z prodlenx xx xxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxnavatele by se ovšem úroky neuspokojovaly, pokud by podléhaly režimu § 170 insolvenčního xxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xx x xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx
xxxxxxxxící předpisy:
nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxů právnických a fyzických osob.
(Povinnost vrácení prostředků zaměstnancem)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
1.
Koxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx bezdůvodného obohacení v pracovněprávních vztazích ukotvenou v § 331 zák. práce. Je tedy podstatné, že zaměstnanec není povinen vracet jakékoliv finxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx x xxxxx xxxe, povinnost zde nevzniká právě proto, že je zaměstnance chráněn tak jako ve smyslu citovaného ustanovení zák. práce (a nelze je tedy zřejmě vymáhat anx x xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxx pojem ztotožňuje s peněžitým plněním. Půjde tedy o peněžité plnění, čili lze dospět k závěru, že povinnost vrátit finanční prostředky se patrně bude vzxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxle zvláštních právních předpisů, zřejmě by musela být stanovena dikce povinnosti uhradit (nikoliv vrátit) a nadto tyto prostředky jsou odváděny za zaxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxx xx xx xxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxx xxdle tohoto zákona neoprávněně, např. sdělením nepravdivých údajů, pozměňováním dokladů apod. Pokud by šlo přímo o úmysl zaměstnance, lze však také uvxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx x xxx xxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxit podání příslušného podnětu orgánům činným v trestním řízení. Ztížená možnost úřadu práce požadovat vyplacené mzdové nároky po zaměstnanci zpět je xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxo případu. Okamžik, kdy počíná běžet lhůta na vrácení prostředků je sice určen 3týdenní subjektivní lhůtou, kdy se zaměstnanec o této skutečnosti dozvxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xrátit finanční prostředky do 3 týdnů ode dne právní moci rozhodnutí. Předmětné rozhodnutí se doručuje zaměstnanci dle § 19 a násl. spr. řádu (stejně jaxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx
x.
Nelze však hovořit pouze o povinnosti zaměstnance vrátit úřadu práce nesprávně určené či omylem vyplacené mzdové nároky, ale na tuto skutečnost se txx xxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxx kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu prxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxích předpisů, tj. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené x xxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xx xxxxxxi změní repo sazba ČNB. Je třeba zdůraznit, že zákonodárce nestanovil běh úroků z prodlení ve vazbě na marné uplynutí lhůty splatnosti uvedené v rozhodnxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxxx xxx xxxx xxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxě před uplynutím prekluzivní lhůty, takové úroky by zpětně za celé tři roky mohly vysoce převýšit i vyplacené prostředky. Úřad práce by tedy měl zahájit xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx
xx
xxx xxxxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxxxného ustanovení, o povinnosti vrátit částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené musí být úřadem práce vedeno správní řízení, které je zahajováno z xxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxavomocně skončeno do uplynutí objektivní tříleté lhůty od přiznání těchto částek, tj. od vydání oznámení podle § 8 zákona nebo od právní moci rozhodnuxx xxxxx x xx xxxx x x xxxxxx xxxxxxx xxxx xx x xxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx poté zaniká. Pokud však již je pravomocně rozhodnuto, pro vlastní vymáhání pohledávky
prekluzivní lhůta
stanovena není.
Související ustanovenxx
x x x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx rejstříků právnických a fyzických osob
Z judikatury:
1. Bezdůvodné obohacení v pracovněprávních vztazích se řídí - jak vyplývá ze subsidiárnxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx x xxx xxxxx x x x xxx xx xxx xxxx xxxx xxxxxx xxx x xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx zaměstnanec v důsledku toho, že mu zaměstnavatel neprávem vyplatil určité peněžité plnění ("částky"), může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci xxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxplacené (srov. § 331 zák. práce). Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanec, který se bezdůvodně obohatil na úkor zaměstnavatele tím, že od zaměstnavatele pxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli jen tehdy, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o peněžité plnění ("částky") nesprávně xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxylem vyplacené, může si zaměstnanec bezdůvodné obohacení, které tímto způsobem (neprávem) získal na úkor zaměstnavatele, ponechat. To, zda zaměstnxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xx xxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxivého případu; rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel.
Z literatury:
xxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx
xxxx xxxxxxxx
xxxxx
xxxx xx
xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxx
xxx
xxxxxx
xxx
xxxxxxxxxx
xx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx
xxxxxx
xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx
x. 657-658
(Informační a součinností ustanovení)
Právní stav komentáře je ke dni 1.6.2016.
1.
Komentované ustanovení uprxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxictvím tohoto ustanovení je transponován čl. 10 odst. 1 a 2 Směrnice, který stanoví pro členské státy povinnost vzájemné výměny důležitých informací mxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xx xxxxxxxxxxxx xxxxx x xociálních věcí jako nadřízený správní orgán, které je zákonem pověřeno k mezinárodní spolupráci v uvedené věci.
3.
Jak dále uvádí odst. 2 uvedenéhx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxch. Příslušné informace jsou pak elektronicky zpřístupněny na svých webových stránkách (http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=706&ixxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
x xxxxx x
xx
xxxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxní. Novela vycházela z praxe, kdy se obrací úřady práce zejména na okresní správy sociálního zabezpečení s dotazy týkajícími se pracovněprávního vztaxx xxxxxxxxxxx x x xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx
5.
Nejde ovšem jen o okresní správy sociálního zabezpečení, ale zákon zakládá obecnou součinnost všech státních orgánů, obcí a krajů a jejich orgánů x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xx xxxxxxxxxně (tedy
de facto
v řádu dnů) a dále bezplatně, tedy bez nároku na úhradu. Kromě okresních správ sociálního zabezpečení může jít i o samotného zaměstnavxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx
xxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxmu § 15
Ustanovení § 15 bylo vypuštěno novelou č. 73/2011 Sb., účinnou ode dne 1.4.2011 a původně obsahovalo vymezení ustanovení zákona, na která se vxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx x x xxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxon nestanoví jiný postup. Výslovný odkaz o aplikaci správního řádu na určitý postup byl tedy považován za nadbytečný a matoucí. Hlavním důvodem zrušexx x xx xxxx xxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xe dni 1.6.2016.
Ustanovení § 16 mělo význam jako přechodné ustanovení při vstupu zákona v účinnost, tj. dne 1.7.2000. Protože původní úprava sxxxxxxxxxx x x x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx x xxxxxx xxx xxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xyla dána možnost uplatnit mzdové nároky i zaměstnancům, jestliže od podání návrhu na prohlášení konkursu neuplynuly 3 měsíce od účinnosti tohoto zákoxxx xxxx xx xxxx xxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxx xxxxx
xxxxxxxxxx
xxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xx xxx xxxxxxxxx
xxxxx xxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx00 (částka č. 35/2000) a nabyl účinnosti dnem 1.7.2000. Výjimkou byla část pátá bod 4, týkající se změny § 76 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx
Zpět na text

Související dokumenty


Předpisy ČR