Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
194/2017 Sb.
ZÁKON
ze dne 31. května 2017
o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických
komunikací a o změně některých souvisejících zákonů
Změna: 403/2020 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA ZAVÁDĚNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH
KOMUNIKACÍ
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje pravidla
zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) fyzickou infrastrukturou prvek sítě2), který je určen k umístění jiných prvků
sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě; jedná se zejména o potrubí, stožáry,
kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy
nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce; fyzickou infrastrukturou
nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu
pitné vody3),
b) fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy fyzická infrastruktura vhodná k umístění
kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí uvnitř budovy, pokud jsou tyto přístupové
sítě způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový
bod budovy s koncovým bodem sítě v prostorách koncového uživatele,
c) povinnou osobou
1. provozovatel veřejné komunikační sítě,
2. provozovatel fyzické
infrastruktury určené pro poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu
nebo elektřiny včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody
včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod a odvodňovacích systémů,
3.
provozovatel fyzické infrastruktury určené k poskytování dopravních služeb včetně
železnic, silnic, přístavů a letišť,
4. investor pro účely poskytováni údajů o stavebních
pracích a pro účely koordinace stavebních prací financovaných z veřejných prostředků,
5.
vlastník fyzické infrastruktury uvedené v bodech 1 až 4 nebo osoba oprávněná z jiných
práv k této fyzické infrastruktuře, není-li provozovatel této fyzické infrastruktury
jejím vlastníkem a nemá k ní taková práva, která by mu umožňovala plnit povinnosti
povinné osoby podle tohoto zákona; povinnou osobou nejsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo
vnitra a bezpečnostní sbory,
d) oprávněnou osobou provozovatel veřejné komunikační sítě a povinný orgán,
e) vysokorychlostní sítí elektronických komunikací síť elektronických komunikací,
která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,
f) přístupovým bodem budovy fyzický bod, jehož prostřednictvím je více operátorům
současně umožněno připojení k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy připravené pro
připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,
g) povolením rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon vyžadovaný stavebním zákonem,
h) povinným orgánem orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku nebo právnická
osoba, která je
1. založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb
obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. financována zcela
nebo převážně státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací, podléhající
řídícímu dohledu těchto subjektů anebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím
orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo
veřejnoprávní korporací,
i) přípojkou elektronických komunikací část sítě elektronických komunikací, která
umožňuje připojení koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě,
j) významnou renovací budovy změny dokončené budovy, u kterých by předpokládané náklady
přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou budovu.
Jednotné informační místo
(1) Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") je jednotným informačním
místem.
(2) Úřad shromažďuje, eviduje, zpracovává, uchovává, zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup a poskytuje údaje podle tohoto zákona.
(3) Úřad dále zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) údaje týkající se podmínek a postupů podle stavebního zákona a údaje nezbytné
pro účely zavádění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací,
b) pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona,
c) vzory smluv jím vytvořené podle § 4, 8 a 10,
d) odkazy na informace povinných osob související s plněním jejich povinností podle
tohoto zákona, které povinná osoba Úřadu sdělí.
(4) Úřad návrhy vzorů smluv podle odstavce 3 písm. c) konzultuje zejména
s oprávněnými a povinnými osobami; § 130 zákona o elektronických komunikacích se
použije přiměřeně.
Přístup k fyzické infrastruktuře
(1) Povinná osoba umožní přístup k fyzické infrastruktuře pro účely zavedení
vysokorychlostní sítě elektronických komunikací oprávněné osobě na základě její žádosti
a na její náklady, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek
včetně ceny, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle § 5.
(2) Žádost o přístup k fyzické infrastruktuře musí být písemná. Přílohou
žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře, který
vymezí fyzickou infrastrukturu, ke které oprávněná osoba žádá přístup, podmínky požadovaného
přístupu, cenu za přístup k fyzické infrastruktuře, práva a povinnosti povinné osoby
a oprávněné osoby týkající se trvalého umístění prvku vysokorychlostní sítě elektronických
komunikací ve fyzické infrastruktuře a dále návrh projektu zavedení vysokorychlostní
sítě elektronických komunikací a časový průběh jeho provedení.
(3) Oprávněná osoba pro podání žádosti o přístup k fyzické infrastruktuře
využije vzor smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře, který zveřejnil způsobem
umožňujícím dálkový přístup Úřad nebo povinná osoba.
(4) K právnímu jednání, jehož cílem je bránit povinné osobě ve splnění
povinnosti podle odstavce 1, se nepřihlíží.
(1) Povinná osoba odmítne žádost o přístup k fyzické infrastruktuře z
důvodu
a) možného narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo
jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy, nebo
b) možného narušení bezpečnosti, mechanické odolnosti a stability nebo integrity
sítě nebo její části, a to zejména kritické infrastruktury4).
(2) Povinná osoba může žádost o přístup k fyzické infrastruktuře odmítnout
z důvodu
a) technické nevhodnosti fyzické infrastruktury pro zavedení prvku vysokorychlostní
sítě elektronických komunikací,
b) právní překážky dostupnosti fyzické infrastruktury k zavedení prvku vysokorychlostních
sítí elektronických komunikací,
c) nedostupnosti prostoru fyzické infrastruktury k umístění prvků vysokorychlostních
sítí elektronických komunikací, včetně budoucích potřeb povinné osoby,
d) rizika závažného vzájemného rušení plánované služby elektronických komunikací
s poskytováním jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury,
e) dostupnosti jiných možností přístupu k fyzické infrastruktuře za spravedlivých,
přiměřených a nediskriminačních podmínek vhodných k zavádění vysokorychlostních sítí
elektronických komunikací, například prostřednictvím velkoobchodní nabídky služeb
povinné osoby, nebo
f) zjevné nepřiměřenosti požadavku oprávněné osoby na přístup k fyzické infrastruktuře.
(3) Povinná osoba může žádost o přístup k fyzické infrastruktuře odmítnout
rovněž z důvodu, že žádost o přístup k fyzické infrastruktuře neobsahuje náležitosti
podle § 4 odst. 2.
(4) Odmítla-li povinná osoba žádost o přístup k fyzické infrastruktuře,
sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě do 2 měsíců ode dne,
kdy jí byla žádost doručena.
(5) Byla-li žádost o přístup odmítnuta nebo nebyla-li do 2 měsíců ode dne
doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o přístupu k fyzické infrastruktuře,
má oprávněná osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Poskytování údajů o fyzické infrastruktuře
(1) Oprávněná osoba má právo na poskytnutí souboru minimálních údajů
o fyzické infrastruktuře povinných osob (dále jen "soubor minimálních údajů") v rozsahu
plánovaného projektu zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací.
Soubor minimálních údajů zahrnuje
a) základní technické parametry a určení druhu fyzické infrastruktury,
b) geometrické, výškové a polohové určení fyzické infrastruktury; grafická část se
poskytne ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě
katastrální,
c) údaje o současném využití fyzické infrastruktury,
d) identifikaci povinné osoby a její kontaktní údaje.
(2) Žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů v rozsahu svého plánovaného
projektu podává oprávněná osoba písemně u Úřadu, který jí tyto údaje poskytne do
1 měsíce ode dne doručení její žádosti. V žádosti oprávněná osoba odůvodní oprávněnost
rozsahu požadovaných údajů pro jí plánovaný projekt na zavedení vysokorychlostní
sítě elektronických komunikací. Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů,
poskytne tyto údaje do jednoho měsíce ode dne jejich poskytnutí povinným orgánem.
(3) Úřad soubor minimálních údajů oprávněné osobě neposkytne, jsou-li dány
důvody podle § 5 odst. 1 nebo § 7 odst. 2 písm. c).
(4) Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů, požádá o jejich poskytnutí
povinný orgán, který by v důsledku plnění svých úkolů mohl být držitelem souboru
minimálních údajů nebo jeho části. Povinný orgán, který má požadovaný soubor minimálních
údajů nebo jeho část v elektronické podobě, jej poskytne Úřadu do 2 měsíců ode dne
doručení jeho žádosti. Není-li povinný orgán původcem souboru minimálních údajů,
může jej Úřadu poskytnout ve formátu a v rozsahu, ve kterém je přijal, přičemž za
správnost a úplnost odpovídá jejich poskytovatel. Současně tuto skutečnost povinný
orgán sdělí Úřadu. Úřad poskytne požadovaný soubor minimálních údajů oprávněné osobě
do 1 měsíce ode dne jejich poskytnutí povinným orgánem; pro neposkytnutí údajů Úřadem
se použije odstavec 3 obdobně.
(5) Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů a ani povinný orgán
mu soubor minimálních údajů na jeho žádost neposkytl podle odstavce 4, vyrozumí o
této skutečnosti oprávněnou osobu.
(6) Oprávněná osoba může po vyrozumění Úřadem podle odstavce 5 požádat
o poskytnutí souboru minimálních údajů povinnou osobu.
(1) Povinná osoba odmítne žádost oprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních
údajů z důvodu podle § 5 odst. 1 nebo, je-li to nutné pro zachování jejího obchodního
tajemství.
(2) Povinná osoba může žádost oprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních
údajů odmítnout, pokud
a) požadovaný soubor minimálních údajů zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup;
v takovém případě sdělí oprávněné osobě údaje umožňující přístup ke zveřejněným údajům,
b) požadovaný soubor minimálních údajů poskytla Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci
výkonu jeho působnosti, nebo
c) oprávněná osoba nedoložila ani na výzvu oprávněnost rozsahu požadovaných údajů
pro svůj plánovaný projekt zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
(3) Odmítla-li povinná osoba žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů,
sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu.
(4) Byla-li žádost odmítnuta nebo neposkytla-li povinná osoba do 2 měsíců
ode dne, kdy jí byla žádost doručena, oprávněné osobě soubor minimálních údajů, má
oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
(5) Úřad rozhodne o povinnosti poskytnout údaje nebo rozhodne o odmítnutí
poskytnutí údajů.
Průzkum na místě
(1) Povinná osoba umožní průzkum své fyzické infrastruktury na místě oprávněné
osobě na základě její odůvodněné žádosti a na její náklady, a to za spravedlivých,
přiměřených a nediskriminačních podmínek, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti.
Oprávněná osoba je povinna poskytnout povinné osobě náhradu za nucené omezení vlastnického
práva v míře odpovídající rozsahu, v němž byla povinná osoba průzkumem své fyzické
infrastruktury dotčena.
(2) Žádost o průzkum na místě musí být písemná. Přílohou žádosti musí být
návrh na uzavření smlouvy o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, který vymezí
fyzickou infrastrukturu, o jejíž průzkum na místě se žádá, a stanoví způsob, termín
a cenu provedení průzkumu na místě.
(3) Oprávněná osoba pro podání žádosti o průzkum na místě využije vzor
smlouvy o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, který zveřejnil způsobem umožňujícím
dálkový přístup Úřad nebo povinná osoba.
(4) Povinná osoba informuje v odpovědi na žádost podle odstavce 1 oprávněnou
osobu o možném využití dotčené fyzické infrastruktury, která má být předmětem průzkumu,
oprávněnou osobou.
(1) Povinná osoba odmítne žádost o průzkum na místě z důvodů uvedených
v § 5 odst. 1 nebo může odmítnout žádost z důvodů uvedených v § 5 odst. 2 písm. a)
až e) anebo neobsahuje-li žádost náležitosti podle § 8 odst. 2.
(2) Odmítla-li povinná osoba žádost o průzkum na místě, sdělí tuto skutečnost
písemně s odůvodněním oprávněné osobě do 1 měsíce ode dne, kdy jí byla žádost doručena.
Povinnost poskytnout informace o možném využití dotčené fyzické infrastruktury podle
§ 8 odst. 4 není odmítnutím žádosti o průzkum fyzické infrastruktury na místě dotčena.
(3) Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení
žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o průzkumu fyzické infrastruktury na místě,
má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Koordinace stavebních prací
(1) Povinná osoba umožní u stavebních prací zcela nebo zčásti financovaných
z veřejných prostředků oprávněné osobě koordinaci stavebních prací za účelem zavedení
vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, a to na základě její odůvodněné
žádosti a za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, obsahuje-li
žádost náležitosti podle odstavce 2 a nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti
podle odstavce 4.
(2) Žádost o koordinaci stavebních prací musí být písemná. Přílohou žádosti
musí být návrh na uzavření smlouvy o koordinaci stavebních prací, který vymezí fyzickou
infrastrukturu, podmínky projektu na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických
komunikací, pro který oprávněná osoba žádá o koordinaci stavebních prací, časový
průběh jeho provedení, údaje o zhotoviteli stavby, je-li znám, prvky dotčené stávající
nebo plánované sítě elektronických komunikací a rozdělení nákladů vyplývající z koordinace
stavebních prací mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou. Pokud oprávněná osoba
uzavřela dohodu o přípoloži podle liniového zákona8), nahrazuje tato dohoda smlouvu
o koordinaci stavebních prací.
(3) Oprávněná osoba využije vzor smlouvy o koordinaci stavebních prací,
který zveřejnil Úřad nebo povinná osoba způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Žádosti o koordinaci stavebních prací povinná osoba vyhoví, pokud
a) koordinace stavebních prací nevyžaduje dodatečné náklady pro původně plánované
stavební práce, které by nesla povinná osoba, zejména z důvodu dalšího prodlení,
b) jí to nebrání v kontrole nad stavebními pracemi,
c) žádost o koordinaci stavebních prací oprávněná osoba podala nejpozději 1 měsíc
před podáním žádosti o povolení a
d) není ohrožena bezpečnost a integrita sítí, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost,
veřejné zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.
(5) Odmítla-li povinná osoba žádost o koordinaci stavebních prací, sdělí
tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu.
(6) Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení
žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o koordinaci stavebních prací, má oprávněná
osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Poskytování údajů o stavebních pracích
(1) Povinná osoba poskytne za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních
podmínek oprávněné osobě na základě její odůvodněné písemné žádosti údaje o stavebních
pracích financovaných z veřejných prostředků, a to v rozsahu:
a) umístění a druh stavebních prací v oblasti vymezené katastrálním územím,
b) prvky stávající nebo plánované fyzické infrastruktury dotčené stavebními pracemi,
c) předpokládaný termín zahájení stavebních prací a doba jejich trvání a
d) kontaktní údaje povinné osoby.
(2) Údaje o plánovaných nebo prováděných stavebních pracích financovaných
z veřejných prostředků a týkajících se fyzické infrastruktury, pro které bylo uděleno
povolení, ohledně kterých řízení o povolení probíhá nebo se v následujících 6 měsících
předpokládá, poskytne povinná osoba oprávněné osobě do 2 týdnů ode dne doručení žádosti
a zároveň poskytne tyto údaje Úřadu.
(1) Povinná osoba žádost o údaje o stavebních pracích odmítne, je-li to
nutné v zájmu bezpečnosti a integrity sítí, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti,
veřejného zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.
(2) Povinná osoba může žádost o údaje o stavebních pracích odmítnout,
pokud požadované údaje
a) zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné
osobě přístup ke zveřejněnému údaji, nebo
b) poskytla Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti.
(3) Odmítla-li povinná osoba žádost o poskytnutí údajů o stavebních pracích,
sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu do 2 týdnů ode
dne, kdy jí byla žádost doručena.
(4) Byla-li žádost odmítnuta nebo neposkytla-li povinná osoba do 2 týdnů
ode dne, kdy jí byla žádost doručena, oprávněné osobě údaje o stavebních pracích,
má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Fyzická infrastruktura uvnitř budovy
(1) Oprávněná osoba má právo ukončit svou vysokorychlostní síť elektronických
komunikací v prostorách koncového uživatele, pokud infrastruktura uvnitř budovy umožňující
připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s neexistuje a pokud s tím koncový uživatel souhlasí.
(2) Pokud je při zavádění nové vysokorychlostní sítě elektronických komunikací
uvnitř budovy technicky nemožné nebo ekonomicky neefektivní vybudování nové fyzické
infrastruktury uvnitř budovy, má oprávněná osoba právo na přístup ke kterékoli stávající
fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu budovy.
(1) Povinná osoba umožní přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy
nebo k přístupovému bodu budovy pro účely zavedení vysokorychlostní sítě elektronických
komunikací oprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti, a to za spravedlivých,
přiměřených a nediskriminačních podmínek včetně ceny za použití stávající fyzické
infrastruktury uvnitř budovy nebo přístupového bodu budovy, nejsou-li dány důvody
pro odmítnutí žádosti podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2 písm. a) až e), anebo neobsahuje-li
žádost náležitosti podle odstavce 2.
(2) Žádost o přístup musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh
na uzavření smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, která vymezí
fyzickou infrastrukturu uvnitř budovy, ke které oprávněná osoba žádá přístup, podmínky
požadovaného přístupu, cenu za přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, práva
a povinnosti povinné osoby a oprávněné osoby týkající se trvalého umístění prvku
vysokorychlostní sítě elektronických komunikací ve fyzické infrastruktuře uvnitř
budovy a dále návrh projektu a časový průběh jeho provedení.
(3) Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 2 měsíců ode dne doručení
žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř
budovy, má oprávněná osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
(4) K právnímu jednání, jehož cílem je bránit povinné osobě ve splnění
povinnosti podle odstavce 1, se nepřihlíží.
(1) Budovy určené pro bydlení, obchod nebo budovy občanského vybavení musí
být vybaveny fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní
sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele
a musí být vybaveny přístupovým bodem budovy.
(2) Požadavek na vybavení budovy fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy
podle odstavce 1 platí obdobně pro významné renovace budovy a pro víceúčelové budovy,
u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k účelům uvedeným
v odstavci 1.
(3) Požadavek na vybavení fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy podle
odstavce 1 neplatí pro
a) nemovité kulturní památky a budovy umístěné v památkové rezervaci, památkové zóně
nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky,
památkové rezervace nebo památkové zóny5), u kterých mohou být splněním takového
požadavku dotčeny zájmy státní památkové péče na jejich ochraně,
b) budovy pro bydlení s méně než dvěma byty a
c) budovy důležité pro obranu nebo bezpečnost státu6).
Ochrana údajů před zneužitím
Oprávněná osoba je povinna zajistit ochranu údajů získaných v souvislosti
s postupy podle tohoto zákona, nebo ke kterým získala přístup na základě tohoto zákona,
před jejich zneužitím nebo neoprávněným použitím, pokud tyto údaje nebyly zveřejněné.
Rozhodování Úřadu
(1) Návrh na rozhodnutí podle tohoto zákona musí být podán Úřadu nejpozději
do 1 měsíce ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající oprávnění podat návrh na
rozhodnutí.
(2) Součástí návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy musí být návrh
smlouvy se specifikací jeho sporných částí.
(3) Je-li předmětem sporu cena, Úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto
cenu tak, aby cena zahrnovala náhradu ekonomicky oprávněných nákladů povinné osoby,
a při jejím stanovení zohlední dopad navrhovaného zásahu na obchodní plán povinné
osoby včetně jí provedených investic do fyzické infrastruktury využívané k poskytování
vysokorychlostních služeb elektronických komunikací.
(4) Úřad projedná věc bez zbytečného odkladu a rozhodne o povinnosti
uzavřít smlouvu, nebo poskytnout údaje anebo návrh na rozhodnutí sporu zamítne. Pokud
nelze věc projednat bez zbytečného odkladu, rozhodne Úřad
a) o sporu o přístup k fyzické infrastruktuře do 4 měsíců,
b) o sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací, o sporu o přístup
k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy a o stanovení povinnosti poskytnout soubor
minimálních údajů a údaje o stavebních pracích do 2 měsíců.
(5) Úřad si může vyžádat pro účely rozhodování podle tohoto zákona stanovisko
od správního orgánu, jehož působnosti se předmět sporu týká. Správní orgán v takovém
případě vydá stanovisko do 30 dnů; lhůta pro rozhodnutí Úřadu po tuto dobu neběží.
(6) V případě rozhodování sporů podle tohoto zákona týkajících se oblasti
přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektrické energie a rozvodu tepelné
energie si Úřad vyžádá závazné stanovisko7) od Energetického regulačního úřadu.
(7) Energetický regulační úřad v závazném stanovisku uvede, zda souhlasí
nebo nesouhlasí s uzavřením smlouvy, která je předmětem sporu, podmínkami požadovaného
přístupu nebo koordinace stavebních prací a cenou za přístup k fyzické infrastruktuře
nebo rozdělením nákladů při koordinaci stavebních prací. Energetický regulační úřad
své závazné stanovisko řádně odůvodní.
(8) Energetický regulační úřad při zpracování závazného stanoviska bere
v úvahu zákonné povinnosti provozovatele dotčené fyzické infrastruktury a svůj regulatorní
přístup k této fyzické infrastruktuře.
(9) Energetický regulační úřad vydá závazné stanovisko k předmětu sporného
řízení do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o toto závazné stanovisko. Součástí
žádosti jsou veškeré podklady, které má Úřad k dispozici ke sporu, ke kterému požaduje
závazné stanovisko. Ode dne doručení žádosti o závazné stanovisko do jeho doručení
Úřadu lhůty podle odstavce 5 neběží.
Proti rozhodnutí Úřadu o sporu není přípustný rozklad, přezkumné řízení
ani obnova řízení.
Přestupky
(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neinformuje oprávněnou osobu
o důvodech odmítnutí žádosti podle § 5 odst. 4, § 7 odst. 3, § 9 odst. 2, § 10 odst.
5 nebo § 12 odst. 3.
(2) Oprávněná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu údajů
podle § 16.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2) Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek,
jestliže je spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy
rozhodnutí o obdobném přestupku nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.
Donucovací pokuty
(1) Úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností uložených
rozhodnutím Úřadu podle tohoto zákona.
(2) Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané
a) fyzické osobě nesmí přesáhnout 100 000 Kč,
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč.
Přechodná ustanovení
(1) Brání-li povinné osobě plnit v budoucnu povinnost podle § 4 odst. 1
stávající smluvní povinnost vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyzve
povinná osoba druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto
zákona k obnovení jednání o smlouvě za účelem zrušení této smluvní povinnosti. Nedohodnou-li
se strany v přiměřené lhůtě, rozhodne na návrh kterékoli z nich soud, že smluvní
povinnost ruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran není soud
vázán.
(2) Povinnosti stanovené v § 15 odst. 1 se nevztahují na budovy a významné
renovace budovy, pro které byla žádost o povolení podána přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005
Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona
č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007
Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona
č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb.,
zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č.
420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb.,
zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č.
273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014
Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona
č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb. a zákona č. 298/2016
Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 2 se za slova "veřejně dostupné služby elektronických komunikací"
vkládají slova " , zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podle
zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických
komunikací".
3. V § 8 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 67 zní:
"(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla
pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních
činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena67).
4. V § 8 odst. 6 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větami "Fyzická osoba,
která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen
trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným
státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státem posledního pobytu. Právnická
osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence
obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto
doklady vydává. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského
státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské
unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem
z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci
trestů jiného členského státu Evropské unie53).".
"§ 16b
(1) Úřad je oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání
rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou
v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické
neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a.
(2) Úřad je povinen na žádost dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů
nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů odstranit omezení technologické
neutrality a neutrality vůči službám v tomto přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálním
oprávnění k využívání rádiových kmitočtů tak, aby jejich podmínky byly v souladu
s Plánem využití rádiového spektra.".
6. V § 102 odstavec 1 zní:
"(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí
právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu
s umístěním stavby. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených
povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.".
7. V § 102 odst. 2 se slova "1,5 m" nahrazují slovy "1,0 m".
8. V § 104 odstavec 3 zní:
"(3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře
podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti
písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovitosti
za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o
zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele zajišťujícího
veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích
1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu
oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních
vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti. Maximální
výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví podle zákona upravujícího
oceňování majetku.".
9. V § 104 odst. 4 se slova "věcného břemene" nahrazují slovem "služebnosti".
10. V § 104 odst. 11 se slova "z věcných břemen" nahrazují slovy "ze služebností".
"cc) zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů
a o využívání rádiového spektra.".
12. V § 118 odst. 12 se na konci písmene n) slovo "nebo" zrušuje.
13. V § 118 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje slovem " , nebo" a
doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:
"p) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem
při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových
uživatelů69)
1. nezajistí přístup k otevřenému internetu, nebo
2. nezajistí, aby smlouva,
která zahrnuje služby přístupu k internetu, obsahovala požadované údaje,
3. nezavede
transparentní, jednoduché a účinné postupy pro vyřizování stížností koncových uživatelů.
69) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120 ze dne 25. listopadu
2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění
směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a
služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných
mobilních komunikačních sítích v Unii.".
14. V § 118 odst. 14 písm. m) se slova "veřejně dostupné telefonní služby"
nahrazují slovy "veřejně dostupné služby elektronických komunikací".
15. V § 118 odst. 14 písmeno ad) s textem "v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne
údaje, nebo je poskytne opožděně" se označuje jako písmeno ae).
16. V § 118 odst. 22 písm. a) se slova "odstavce 14 písm. ad)" nahrazují
slovy "odstavce 14 písm. ae)".
17. V § 118 odst. 22 písm. b) se slova "odstavce 12 písm. f) až o)" nahrazují
slovy "odstavce 12 písm. f) až p)".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005
Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona
č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb.,
zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č.
136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006
Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona
č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006
Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona
č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008
Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona
č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008
Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona
č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009
Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009
Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona
č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010
Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona
č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011
Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona
č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011
Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona
č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona
č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012
Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona
č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012
Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona
č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012
Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona
č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013
Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona
č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013
Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č.
101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014
Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona
č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015
Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona
č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016
Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona
č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. zákona č. 258/2016
Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona
č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto:
1. V části I položce 17 bodě 1 písm. e) se slova "s výjimkou staveb veřejné
technické infrastruktury" zrušují.
2. V části VIII položka 114 zní:
"Položka 114 a) Podání návrhu na rozhodnutí podle § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 12 odst. 4 a § 14 odst. 3 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací 2 000 Kč b) Podání návrhu na rozhodnutí podle § 5 odst. 5 a § 10 odst. 6 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací 10 000 Kč".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna stavebního zákona
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009
Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona
č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 39/2015
Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění
takto:
1. V § 27 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:
"(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená
právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel
údajů") v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom
zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Grafická část se poskytuje ve
vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální18).
Údaje o území mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy, založení a vedení
technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.
18) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních
systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání,
ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 103 odst. 1 písm. e) bodě 10 se za slova "energetické přípojky"
vkládají slova "a přípojky elektronických komunikací".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické
infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č.
178/2014 Sb. a zákona č. 49/2016 Sb., se mění takto:
1. Na konci názvu zákona se doplňují slova "a infrastruktury elektronických
komunikací".
2. Na konci nadpisu části první se doplňují slova "A INFRASTRUKTURY ELEKTRONICKÝCH
KOMUNIKACÍ".
3. V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "a infrastruktury
elektronických komunikací".
4. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona
rozumí komunikační vedení veřejné komunikační sítě.".
5. V § 3 odst. 1 se za slovo "infrastruktury" vkládají slova "a infrastruktury
elektronických komunikací".
6. V § 3a se za slova "dopravní infrastruktury" vkládají slova "a infrastruktury
elektronických komunikací".
8. V § 3c se za slova "dopravní infrastruktury" vkládají slova "a infrastruktury
elektronických komunikací".
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou
ustanovení části druhé bodů 12 až 17, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů
na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
2) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997
Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) § 2 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 16 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
8) § 2i odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní
a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový
zákon), ve znění pozdějších předpisů.