Sdílení poznámky:
Obsah
Typ obsahu
252/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. října 2014,
kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006
Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona
č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008
Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010
Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012
Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č.
344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odstavec 2 zní:
„(2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže
její příjem a příjem společně posuzovaných osob
a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí
(§ 24), nebo
b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek
živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a
služeb s bydlením bezprostředně spojených (dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“),
přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo
z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních
podmínek je tak vážně ohroženo.“.
2. V § 3 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnání“
vkládají slova „ , popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale
nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem“.
3. V § 3 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 10, který včetně poznámky pod
čarou č. 70 zní:
„10. zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za
práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti70),
70) § 141 odst. 1 a § 144 zákoníku práce.“.
4. § 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13 a 71 zní:
㤠8
Společně posuzované osoby
(1) Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných
osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže,
a) že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení,
nebo
b) že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení,
nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb, je-li jinou osobou
podle zákona o životním a existenčním minimu71).
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat
v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob13), do kterého okruhu osoba
patří, a to podle skutečného soužití osob.
(3) Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
se žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše odůvod- něných
nákladů na bydlení podílem všech osob užívajících tentýž byt, jiný než obytný prostor
nebo ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společně posuzované, a to bez
ohledu na to, jestli tyto osoby o dávku žádají.
(4) Pokud byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení užívají
osoby, které nejsou se žadatelem o dávku, popřípadě s příjemcem dávky, společně posuzovány,
a žadatel o dávku, popřípadě příjemce dávky, proto nemůže doložit výši skutečných
nákladů na bydlení pro celý byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení,
určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení postupem uvedeným v odstavci 3 z částky
nákladů na bydlení obvyklých v rozhodném období pro obdobný byt, jiný než obytný
prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci.
(5) Jestliže nebude možné určit výši odůvodněných nákladů na bydlení
výpočtem podle odstavce 4, protože se obdobný byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení v dané obci nenachází, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení pro
byt postupem uvedeným v odstavci 3 podle normativních nákladů na bydlení podle §
26 zákona o státní sociální podpoře, a pro jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení postupem uvedeným v odstavci 3 podle odůvodněných nákladů na bydlení podle
§ 34 písm. d).
(6) Jestliže bude skutečná výše nákladů na bydlení nižší než částka určená
výpočtem podle odstavce 4 nebo 5, bude za odůvodněné náklady na bydlení určena skutečná
výše nákladů na bydlení.
13) § 4 odst. 6 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,
ve znění pozdějších předpisů.
71) § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.“.
5. V § 9 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 3, který zní:
„3. z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53),“.
6. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do odůvodněných nákladů
na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech, kdy osoba
užívá k bydlení jiný než obytný prostor nesplňující standardy kvality bydlení podle
§ 33b odst. 1 nebo užívá ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 a nemá jinou možnost
bydlení, náklady až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75
% normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře64).“.
7. V § 9 odst. 3 písm. b) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. c)“.
8. V § 9 odst. 3 písm. c) se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm. m)“.
9. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) u jednorázové dávky období aktuálního kalendářního měsíce.“.
10. V § 10 odstavec 5 zní:
„(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek
v případě podání žádosti o opakující se dávku, je aktuální kalendářní měsíc, a to
ke dni podání žádosti. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek
v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu
kalendářnímu měsíci. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek
v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je aktuální kalendářní měsíc, a to
ke dni podání žádosti.“.
11. V § 11 odst. 1 se za slovo „živobytí“ vkládají slova „a na doplatek
na bydlení“ a slova „až 6“ se nahrazují slovy „a 5“.
12. V § 11 odst. 4 písm. a) se slovo „občan“ nahrazuje slovem „osoba“ a
na konci textu písmene a) se doplňují slova „ ; orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje
přiměřenost bydlení ve vztahu k bydlení stávajícímu zejména s přihlédnutím k jeho
formě, velikosti, výši nákladů na bydlení a osobním poměrům dotčené osoby a osob
s ní společně posuzovaných“.
13. V § 11 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 6.
14. V § 13 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) nároku na výživné a nároku na úhradu některých nákladů neprovdané matce,“.
15. V § 24 odst. 1 písm. d) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
16. V § 24 odst. 1 písm. e) se za slova „kalendářní měsíc“ vkládají slova
„ , s výjimkou osoby uvedené v písmenu a)“.
17. V § 26 odst. 2 a v § 27 odst. 2 se slova „příspěvek na živobytí“ nahrazují
slovy „opakující se dávku“.
18. V § 26 odst. 3 se slova „do 3 kalendářních měsíců“ nahrazují slovy
„do 6 kalendářních měsíců“.
19. V § 26 odst. 3 větě první se za slovo „dávky“ vkládají slova „ , aniž
by prokázala splnění podmínek podle odstavce 1“ a slova „§ 3 odst. 4“ se nahrazují
slovy „§ 3 odst. 1 písm. c)“.
20. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu neuplatnění
nároků a pohledávek ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 6 kalendářních
měsíců ode dne odejmutí dávky, aniž by prokázala splnění podmínek podle odstavce
1, považuje se za osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). Pokud osoba má nároky a
pohledávky, které nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání
dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání
dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí
dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby,
které proběhly u předchozího pobírání dávky.“.
21. § 33 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 72 až 74 zní:
㤠33
Podmínky nároku na doplatek na bydlení
(1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá,
nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního
titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek
na bydlení podle jiného právního předpisu12) byl
a) příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o vyplacený příspěvek
na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo
b) příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší
než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24);
právní titul k užívání bytu je přitom nezbytné prokázat písemným dokladem, přičemž
předložení čestného prohlášení k tomuto účelu nestačí.
(2) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek
na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním
a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu,
že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně
posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných
osob.
(3) Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu
odmítne možnost přiměřeného bydlení ve smyslu § 11 odst. 4 písm. a), které je povinna
si aktivně hledat; za tímto účelem je osoba také povinna o pomoc při získání takovéhoto
bydlení požádat obec, ve které má trvalý pobyt či ve které se skutečně zdržuje. Obec
je v těchto případech povinna příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho vyzvání
sdělit, zda ji osoba o pomoc při získání přiměřeného bydlení požádala, zda osobě
nabídka takového bydlení ze strany obce byla učiněna a zda tato nabídka byla osobou
akceptována. Ustanovení vět první a druhé se nepoužijí u osoby, které byl poskytnut
příspěvek na zvláštní pomůcku podle jiného právního předpisu19), ze kterého byla
financována úprava bytu, a u osoby obývající byt zvláštního určení, jestliže její
zdravotní stav zvláštní úpravu tohoto bytu vyžaduje.
(4) Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě
práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela72), pokud nárok na
doplatek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu. Za nájemce bytu se považují
oba manželé, mají-li k bytu společné nájemní právo73). Za dobu trvání nájemního vztahu
se považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení
bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení do uplynutí
lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění služebního bytu nebo bytu
zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu.
(5) Nárok na doplatek na bydlení má také osoba užívající nemovitost po
dobu probíhajícího dědického řízení k této nemovitosti, pokud se zůstavitelem, který
byl vlastníkem nemovitosti, žila ve společné domácnosti k datu jeho úmrtí a byla
s ním společně posuzovanou osobou.
(6) V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné
nouzi určit, že za vlastníka nebo jinou osobu užívající byt považuje i vlastníka
nebo osobu užívající na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu,
za účelem bydlení jiný než obytný prostor, za předpokladu, že uvedený prostor splňuje
standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1. Dále může v případech hodných zvláštního
zřetele orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za osobu užívající byt považuje i osobu
užívající na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu za účelem bydlení
ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 v případě souhlasu obce, na jejímž katastrálním
území se ubytovací zařízení nachází. Za případ hodný zvláštního zřetele se považuje
vždy osoba ubytovaná v domově pro seniory, domově pro osoby se zdravotním postižením,
domově se zvláštním režimem, chráněném bydlení, domě na půl cesty, terapeutické komunitě,
nebo v azylovém domě podle zákona o sociálních službách74); ustanovení § 8 odst.
3 až 5 a § 33b se v tomto případě nepoužijí. Pro prokázání právního titulu k užívání
prostorů uvedených ve větách první až třetí se použije odstavec 1 obdobně.
(7) Nárok na doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v
odstavcích 1 až 3 nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření
zařízení pro péči o děti nebo mládež, nebo které žije v náhradní rodinné péči, a
to za podmínky, že na něj přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný
příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.
(8) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží
doplatek na bydlení jen jednou v rámci jednoho okruhu společně posuzovaných osob,
a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí
orgán pomoci v hmotné nouzi, které z těchto osob se doplatek na bydlení přizná.
73) § 745 a 746 občanského zákoníku.
74) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.
㤠33a
Byt, jiný než obytný prostor a ubytovací zařízení
(1) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná
obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky
na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo
jsou zkolaudovány jako byt.
(2) Jiným než obytným prostorem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor,
který je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu určen pro bydlení,
a který zároveň splňuje standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1. Pro prokázání
právního titulu k užívání jiného než obytného prostoru uvedeného ve větě první se
použije § 33 odst. 1 obdobně.
(3) Ubytovacím zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací
zařízení splňující podmínky uvedené v § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví, jestliže
je ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období
šesti měsíců po sobě jdoucích. Pokud je ubytování poskytováno v ubytovacích zařízeních
podle věty první, odstavec 2 a § 33b se v tomto případě nepoužijí.
(4) Za byt se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností,
které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo samostatná místnost,
která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, pokud jsou tyto stavby
užívány vlastníkem k trvalému bydlení a pokud splňují standardy kvality bydlení podle
§ 33b odst. 1.
(5) V případech hodných zvláštního zřetele lze pro účely tohoto zákona
za byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle odstavce 1. Pokud
v tomto bytě žije více osob, které se pro tyto účely společně neposuzují, určuje
se výše odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt, a je-li na tento byt poskytován
příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, odečte se tento příspěvek
od odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt, a dále se postupuje podle § 8.
§ 33b
Standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru, stavby pro individuální
či rodinnou rekreaci a jejich kontrola
(1) Jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou
rekreaci musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení podle tohoto zákona povahu
samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností,
který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky
k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě.
Pro vymezení jiného než obytného prostoru se použijí § 3 písm. i), § 8, § 10 odst.
5 a 6, § 11, § 38, § 44 odst. 1 písm. a) a § 44 odst. 1 věta druhá vyhlášky o technických
požadavcích na stavby75), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
přiměřeně. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí §
3 písm. i), § 8, § 11, § 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na
stavby75), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím,
že tato stavba musí mít záchod.
(2) Kontrolu, zda jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální
či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, provádí pro účely tohoto
zákona na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi obecný stavební úřad.
(3) Při provádění kontroly podle odstavce 2 se postupuje podle ustanovení
zákona o kontrole.
75) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve
znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.“.
23. § 34 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 63, 64 a 76 zní:
㤠34
Odůvodněné náklady na bydlení
Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají
a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou
bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo
vlastnické formě bydlení; nájemným nebo obdobnými náklady při užívání bytu v jiné
než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení se rozumí nájemné hrazené v
nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady spojenými
s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů,
maximálně však do výše nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře63),
b) pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu; úhradou služeb bezprostředně
spojených s užíváním bytu se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku
teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody
z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných
prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní
a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související
s bydlením,
c) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby
energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje
na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá; výše úhrady za prokazatelnou
nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou
jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše
však ve výši skutečných úhrad; v odůvodněných případech lze navýšit takto zjištěné
částky až o 10 %; za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobý nepříznivý
zdravotní stav,
d) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než obytného prostoru
nebo ubytovacího zařízení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a to do výše,
která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení
podle zákona o státní sociální podpoře64),
e) v případech hodných zvláštního zřetele podle § 33 odst. 6 věty třetí úhrada nákladů
uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v místě obvyklá, maximálně však
do výše normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře64),
f) u stavby pro individuální či rodinnou rekreaci užívané vlastníkem úhrada nákladů
uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně
do výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře76).
63) § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
64) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
76) § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.
24. V § 35 úvodní části ustanovení se slova „připadajících na aktuální
kalendářní měsíc“ zrušují.
25. § 35a včetně nadpisu zní:
㤠35a
Informační povinnost krajské pobočky Úřadu práce
O skutečnosti, že doplatek na bydlení začal být poskytován osobě užívající
jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, informuje krajská pobočka Úřadu
práce bez zbytečného odkladu pověřený obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou
působností, nebo újezdní úřad příslušný podle místa skutečného pobytu uvedené osoby
s podnětem k zahájení sociální práce za účelem řešení bytové situace dotčené osoby.“.
㤠46a
Přechod nároku na opakující se dávky při ztrátě podmínky nároku dosavadního
příjemce
(1) Přestane-li dosavadní příjemce opakující se dávky plnit podmínky
nároku na tuto dávku, přechází tento nárok na nejstarší společně posuzovanou osobu,
která žije s dosavadním příjemcem, za předpokladu, že s tímto přechodem nároku vysloví
tato osoba souhlas.
(2) Je-li vysloven souhlas nejstarší společně posuzované osoby podle
odstavce 1, pak v případě přechodu nároku na doplatek na bydlení platí, že právní
vztah k bytu, k jinému než obytnému prostoru nebo k ubytovacímu zařízení, který má
dosavadní příjemce doplatku na bydlení, má pro účely pobírání této dávky i tato nejstarší
společně posuzovaná osoba. Věta první se nepoužije, pokud dosavadní příjemce doplatku
na bydlení svůj právní vztah k bytu, k jinému než obytnému prostoru nebo k ubytovacímu
zařízení pozbyl.“.
27. V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno h), které zní:
„h) informuje bez zbytečného odkladu pověřený obecní úřad, obecní úřad
obce s rozšířenou působností, nebo újezdní úřad o skutečnosti, že doplatek na bydlení
začal být poskytován osobě užívající jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
podle § 35a.“.
28. V § 63 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , popřípadě
šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky“.
29. V § 63 odst. 1 větě čtvrté se za slova „sociálním šetření“ vkládají
slova „ , popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky“.
30. Na konci textu § 68 se doplňují slova „ , který měly tyto osoby způsobit
samostatně, popřípadě společně se žadatelem o dávku“.
31. V § 70 odst. 2 se slova „ústavu (zařízení)“ nahrazují slovem „zařízení“,
slovo „oprávněn“ se nahrazuje slovem „oprávněno“ a slova „tento ústav“ se nahrazují
slovy „toto zařízení“.
32. V § 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
„d) údaj o počtu osob, které užívají byt, jiný než obytný prostor nebo
ubytovací zařízení společně se žadatelem o dávku.“.
33. V § 72 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) K žádosti o příspěvek na živobytí musí být dále přiloženy tyto doklady:
a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném
období,
b) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení jsou užívány
na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu,
c) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
d) doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů
kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiného než obytného
prostoru podle § 33b,
e) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených
s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo jinou než nájemní, družstevní
nebo vlastnickou formou bydlení,
f) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu,
jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a rozpis těchto služeb,
g) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů
paliv, a rozpis těchto energií,
h) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,
i) doklad o plnění soudem stanovené vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti,
případně o výši dluhu na výživném.
(4) K žádosti o doplatek na bydlení musí být dále přiloženy tyto doklady:
a) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení jsou užívány
na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu,
b) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
c) doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů
kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiného než obytného
prostoru podle § 33b,
d) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených
s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo jinou než nájemní, družstevní
nebo vlastnickou formou bydlení,
e) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu,
jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a rozpis těchto služeb,
f) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů
paliv, a rozpis těchto energií,
g) doklad prokazující zdravotní stav žadatele, jestliže je žádáno zvýšení podle §
34 písm. c),
h) doklady prokazující osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě žijící v náhradní
rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež,
a doklad prokazující přechod nájmu bytu, jde-li o žádost osiřelého dítěte.“.
34. V § 72 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Pokud je předložení dokladů uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) a
v odstavci 4 písm. b) a c) spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou,
poskytne tyto doklady na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi obecný stavební úřad.“.
35. V § 75 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo nebyla přiznána
v požadovaném rozsahu“.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi v takovém případě
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí správní řízení
o přehodnocení nároku na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č.
111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období před 1. lednem
2015 se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. K hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou
rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě dávek pomoci v hmotné
nouzi, které byly pravomocně přiznány nebo o nichž bylo řízení zahájeno a pravomocně
neskončeno před 1. lednem 2015, budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely přiznání
dávky pomoci v hmotné nouzi přihlížet až od 1. září 2015. V období od 1. ledna 2015
do 31. srpna 2015 bude výše odůvodněných nákladů na bydlení při užívání staveb pro
individuální či rodinnou rekreaci stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v
§ 34 písm. f) nebo v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než
obytného prostoru stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d) zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. K hodnocení, zda ubytovací zařízení splňuje požadavky podle § 33a odst.
3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi přihlížet
až od 1. května 2015. V období od 1. ledna 2015 do 30. dubna 2015 bude výše odůvodněných
nákladů na bydlení v případech hodných zvláštního zřetele při užívání ubytovacího
zařízení stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d) zákona č.
111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 2 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona informuje osoby, které pobírají dávku pomoci v hmotné
nouzi na základě užívání stavby pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiného
než obytného prostoru o tom, že nebude-li stavba pro individuální či rodinnou rekreaci
nebo jiný než obytný prostor od 1. září 2015 splňovat standardy kvality bydlení podle
§ 33b odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, bude dávka pomoci v hmotné nouzi odejmuta, popřípadě snížena. Obdobně jako
ve větě první se bude postupovat i v případě, jestliže osoba užívá ubytovací zařízení
podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
6. Orgán pomoci v hmotné nouzi, který v rámci své činnosti nebo na základě
kontroly stavebního úřadu zjistí, že stavba pro individuální či rodinnou rekreaci
nebo jiný než obytný prostor nesplňuje standardy kvality bydlení podle § 33b odst.
1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
je povinen bezodkladně informovat o této skutečnosti příjemce dávky užívající tento
prostor a vlastníka, pronajímatele nebo ubytovatele tohoto prostoru. Obdobně jako
ve větě první se bude postupovat i v případě, jestliže osoba užívá ubytovací zařízení
podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996
Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona
č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003
Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona
č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004
Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona
č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005
Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006
Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona
č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007
Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona
č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona
č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010
Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona
č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012
Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona
č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření
Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy
ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje
za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle
zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo
nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci
8,
2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené
příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,
nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou
činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za
příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,
3. příjmy z nájmu podle
zákona o daních z příjmů,
4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou
výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výher z reklamních soutěží
a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v
nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané
pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného
plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
a to po odpočtu výdajů
vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající
dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho
dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných
z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na důchodové
spoření, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty
do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,“.
2. V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3c, 3e a 3i zní:
„b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od
daně z příjmů, tyto příjmy:
1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti
nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady
nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro
účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou,
která toto výživné nebo plnění přijala,
2. odchodné, výsluhový příspěvek, odbytné
u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních
předpisů3c),
3. příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného
papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu
a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z
příjmů,
4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím
státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e),
5. náhrada mzdy (platu, odměny)
nebo sníženého platu (snížené mzdy) od čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna
2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní
neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3i),
6. příjmy z dávek
a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové
spoření,
7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu
Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na
území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské
unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance
Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
8. příjmy ze závislé činnosti
vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických
osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm
v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,
9. příjmy za práci žáků a studentů z
praktického vyučování a praktické přípravy,
10. zvláštní příplatek nebo příplatek
za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů
vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních
sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení
v zahraničí,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení
a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů,
které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně
podle zákona o daních z příjmů,
3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 361/2003
Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
3i) Například § 192 zákoníku práce.“.
3. V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „body 2 až 9 a 11“ nahrazují slovy „bodech
1 až 4 a 6“.
4. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova „body 10, 12 a 13“ nahrazují slovy „bodech
5, 7 až 10“.
5. V § 5 odst. 3 písmeno d) zní:
„d) v písmenech c), d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.“.
6. V § 5 odst. 3 se písmeno e) zrušuje.
7. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „bodech 2 až 9 a 11“ nahrazují slovy
„bodech 1 až 4 a 6“ a slova „ , jde-li o dávky důchodového pojištění,“ se zrušují.
8. V § 5 odst. 4 písm. d) se slova „bodech 10, 12 a 13“ nahrazují slovy
„bodech 5, 7 až 10“ a slova „ , a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského
pojištění (péče),“ se zrušují.
9. V § 5 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
10. V § 5 odst. 6 se věta druhá zrušuje.
11. V § 24 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Za vlastníka bytu se považuje
i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva
druhého manžela70), pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník
bytu.“.
Poznámka pod čarou č. 70 zní:
„70) § 744 občanského zákoníku.“.
12. V § 24 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná
obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky
na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo
jsou zkolaudovány jako byt.“.
13. V § 25 odstavec 2 zní:
„(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví
jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu
čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku
uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení
a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami,
pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, žily v rozhodném
období a současně v něm byly hlášeny k trvalému pobytu,
b) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami
v bytě, v němž v rozhodném období fakticky žily a hradily uvedené náklady na bydlení,
avšak neměly v něm trvalý pobyt po celé rozhodné období, nebo jeho část, a zároveň
v době podání žádosti o dávku již mají tyto osoby v tomto bytě trvalý pobyt,
c) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná osoba
nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo po část tohoto rozhodného
období, v bytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou
situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim
z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady
na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.“.
14. § 27a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59 zrušuje.
15. V § 30b odst. 3 větě poslední se slova „bodu 13“ nahrazují slovy „bodu
5“.
16. V § 68 odst. 1 písm. e) se slova „ ; žádost o příspěvek na bydlení
musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na
bydlení podle § 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby, že jeho celkové sociální
a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém bydlení jinak, než podáním žádosti
o příspěvek na bydlení“ zrušují.
17. V § 68 odst. 1 písm. f) se slova „bodu 13“ nahrazují slovy „bodu 5“.
18. V § 68 odst. 1 písm. g) se slova „bodu 2“ nahrazují slovy „bodu 1“.
19. V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 a v § 68
odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „bodech 3 až 14“ nahrazují slovy „bodech 2 až 10“.
Přechodné ustanovení
Příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé započtou pro dávky státní
sociální podpory přiznané nejdříve od 1. ledna 2015, je-li rozhodným obdobím, za
které se zjišťuje příjem, kalendářní čtvrtletí, a pro dávky státní sociální podpory
přiznané nejdříve od 1. října 2015, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č.
218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008
Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012
Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona
č. 303/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „písemně prohlásí“ nahrazují slovem
„prokáží“.
2. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná
obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky
na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo
jsou zkolaudovány jako byt.“.
3. V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova „písmenu j)“ nahrazují slovy
„písmenech i), j), k) a l)“.
4. V § 7 odst. 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která
znějí:
„k) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
přípravy,
l) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí
poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů
se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m).
5. V § 8 odst. 1 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
6. V § 8 odst. 4 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna občanského soudního řádu
V § 303 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona
č. 30/2000 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb., se věta první a
ve větě druhé slovo „dále“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002
Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona
č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003
Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona
č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005
Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona
č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006
Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011
Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona
č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 21a se za větu druhou vkládá věta „Pokud je ubytování v zařízeních
podle věty první poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po
sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první v provozním řádu dále počet a plochu
ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení
ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev
jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu v otopném
období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v ubytovacích jednotkách.“.
2. V § 84 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „ , a uložit
odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu“.
3. V § 84 odst. 2 větě první se za slova „odstavce 1 písm. b), e), g),
h)“ vkládá slovo „ , j)“.
4. V § 89 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Na vyžádání Úřadu práce - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město
Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jsou orgány ochrany veřejného zdraví
oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle § 21a věty třetí, sdělit individuální
údaje vztahující se k fyzickým osobám, o kterých se při postupu podle tohoto zákona
dozvěděly, a předat krajské pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávkách pomoci
v hmotné nouzi potřebné údaje. Pro tyto účely dále orgán ochrany veřejného zdraví
bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém správním obvodu kopii vykonatelného
rozhodnutí o uložení pokuty nebo nápravného opatření podle § 84 osobě uvedené v §
21a větě třetí a informuje krajskou pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě,
že bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 84 odst.
1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací služby podle § 21a věty třetí.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Přechodné ustanovení
Osoba poskytující ubytování podle § 21a věty třetí zákona č. 258/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví provozní řád a předloží
jej ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejdéle do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou čl. I bodu 7
a čl. V bodů 5 a 6, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.